http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Hanka&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-29T01:43:04ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=%C5%A0%C3%AD%C5%99en%C3%AD_Eboly_(Netlogo)&diff=13132Šíření Eboly (Netlogo)2017-05-26T22:31:19Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div>Tato stránka slouží jakou výzkumná zpráva simulace „Simulace šíření Eboly a její léčení experimentální vakcínou“ k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) na VŠE v Praze.<br />
<br />
= Zadání =<br />
'''Název simulace:''' Simulace šíření Eboly<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017)<br />
<br />
'''Autor:''' Bc. Hana Nápravníková, xnaph00<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Netlogo 5.3.1<br />
<br />
= Definice problému =<br />
Ebola je virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, které napadá lidi. Je jednou z nejnebezpečnějších nákaz na světě a postihuje především africké země a její obyvatele. <br />
Její inkubační doba se pohybuje od 2 do sedmi (nebo i deseti) dnů. Symptomy jsou zvracení, zánět spojivek, krvácení jak vnitřní, tak i vnější, především skrz trávicí ústrojí. <br />
Počátek nákazy je náhlý a je charakteristický vysokými horečkami skleslostí, svalovými bolestmi, bolestmi v oblasti břicha či hlavy. <br />
Proto je snadné ji z počátku zaměnit za obyčejnou chřipku, kterou většina lidí neléčí.<br />
K přenosu tohoto viru dochází při kontaktu s nakaženou krví nebo tělními tekutina (rýma, sliny). Šíření vzduchem je vyloučené. <br />
Než se nákaza ebolou potvrdí, jsou u nakaženého nejprve vyloučena ostatní onemocnění s podobnými symptomy, jako je malárie, cholera nebo zmíněná chřipka. Po diagnóze krevních vzorků se teprve s jistotou určí, že jde o ebolu. Úmrtnost u tohoto onemocnění je mezi 50% až 90% osob nakažených virem. Existuje několik vakcín, které jsou ve stádiu pokusů. Nejlíp zatím vypadá vakcína, která neobsahuje žádný infekční materiál z viru ebola, jako ty ostatní. Prozatímní testy na opicích vykazují pozitivní výsledky.<br />
<br />
Simulace znázorňuje obyvatele afrických zemí. Část z nich je zdravá, ale někteří jsou již nakaženi virem Ebola. Nacházíme se v době, když už u některých tento virus propukl (5 lidí) a dorazili lékaři s experimentální vakcínou (4 lidé), jež by měla být přelomovým bodem v léčení této nákazy. Úkolem lékařů je tedy očkovat co nejvíce nakažených lidí a záleží jen na jejich fyzické kondici (zdraví, imunitní systém, věk), zda se vyléčí. Nevýhodou je, že nemoc propuká po určité inkubační době a spousta lidí proto nebere vážně příznaky a umírá dříve, než se jim podá vakcína. <br />
Model má sledovat, jak bude tato vakcína zabírat a kolik obětí nakonec bude tento virus mít. <br />
<br />
= Model simulace =<br />
V následující sekci jsou popsány jednotlivé části modelu od jeho inicializace, kdy jsou nastaveny základní limity agentů a jejich další nastavení. <br />
<br />
== Incializace ==<br />
Základní nastavení simulace před jejím spuštěním.<br />
<br />
* je inicializován počet obyvatel. Můžeme si vybrat počet od 700 do 1000 obyvatel.<br />
* Možnosti nastavení infekčnosti a celkového možného šíření viru<br />
* Šance na uzdravení. Jelikož je dokázáno, že šance na přežití eboly bez vakcíny je poměrně malá (0-20%), je i toto zahrnuto do možnosti nastavení<br />
* Poslední část nastavení systému je možnost nastavení jakéhosi limitu možného uzdravení či smrti jedince, která se pohybuje od 6 do 10 dnů.<br />
<br />
=== Spuštění systému ===<br />
Spuštěním tohoto kroku rozjedeme šíření viru a jeho možné vyléčení. <br />
Nastavené hodnoty jsou:<br />
** nastavený počet obyvatel 900<br />
** infekčnost 90% z toho důvodu, že ebola je velmi zákeřný virus šířící se relativně rychle<br />
** šance na uzdravení u toho onemocnění není příliš velká, proto je nastavená hodnota na 2%<br />
** doba, po kterou se sleduje vývoj simulace je na nejnižší hranici, tedy 7 dnech. <br />
<br />
Prvních pár hodinách rapidně klesne počet obyvatel o více jak polovinu níže, necelé jedno procento je díky vakcíně imunní, ale i tak lidé umírají ve velkém množství, téměř 15 % z celkového počtu obyvatel. <br />
Jak čas postupuje dál celkový počet obyvatel, kteří jsou živí a zdraví se drží na polovině z celkového původního počtu. Počet imunních vůči nakažlivému viru se pohybuje mezi 0-3 % z celkového počtu přeživších obyvatel, zatímco úmrtí stále s ubíhajícím časem přibývá. <br />
<br />
Po dvou dnech je počet mrtvých na 57 % z celkového počtu obyvatel a imunních lidí, kteří byli vyléčeni vakcínou nebo se dokázali uzdravit sami, se pohybuje kolem jednoho procenta, což není příliš mnoho. <br />
V průběhu třetího dne začíná být vidět, že počet zdravých se bude držet kolem zbylé poloviny obyvatel, počet mrtvých bude stoupat a počet imunních nepřekročí dvě procenta. <br />
Jakmile se dostaneme do čtvrtého dne od začátku podávání vakcíny, čísla stále nejsou příliš příznivá. 1,5 % přeživších je imunní, téměř 99 % už je mrtvých a křivka zůstává konstantní. <br />
<br />
Pokud zvýšíme počet obyvatel na 950, infekčnost na plných 100 %, šanci na uzdravení na 4 % a dobu 8 dní, můžeme sledovat, že po půl dni se počet obyvatel zredukoval z celkových 950 na necelé 200, počet imunních jedinců je ale výhledově lepší – 3 %, a počet mrtvých se blíží 40 %. Nicméně i tak postupem času se počet zdravých jedinců pohybuje do 200 do 470 obyvatel, úmrtnost stoupá a imunní jedinci se stále drží maximálně do 3 %. <br />
<br />
= Agenti simulace =<br />
Zde je výpis jednotlivých agentů, kteří v simulaci vystupují včetně výčtu jejich vlastností. <br />
<br />
=== Lidé ===<br />
** ''get-sick'' – “Počet nakažených“. Vstupní hodnotou na počátku simulace je pět nakažených, kteří virus poté šíří. Jakmile slinami či krví přenesou virus na zdravého jedince, nakazí ho a on je v nebezpečí smrti či, pokud se dostaví do nemocnice k lékařům s vakcínou, má šanci na přežití<br />
** ''get-heal'' – “Lékaři s vakcínou“. Vstupní hodnotou na počátku simulace jsou 4 medici s vakcínami, jež jsou imunní, takže není možnost, že by se nakazili. <br />
** ''get-healthy'' – “Uzdravení, zdraví jedinci“ před nakažením. <br />
** ''become-immune'' – “Imunní lidé“, kteří se vyléčili buďto sami, díky své fyzické kondici, nebo u nich začala působit vakcína.<br />
<br />
=== Nastavení obecné ===<br />
'''People''' – počet obyvatel, lze nastavit posuvníkem v intervalu <700;1000>.<br />
<br />
'''infectiousness''' – procento infekčnosti a šíření viru, lze nastavit posuvníkem v intervalu <60;100>.<br />
<br />
'''chance-recover''' – možnost uzdravení, lze nastavit posuvníkem v intervalu <0;20>.<br />
<br />
'''duration''' – doba, trvání šíření viru uvedená v počtu dní, lze nastavit posuvníkem v intervalu <6;10>.<br />
<br />
=== Funkční tlačítka ===<br />
'''Setup''' – Nastavení modelu dle zvolených hodnot.<br />
<br />
'''Run''' – Spuštění simulace. <br />
<br />
=== Ukazatelé ===<br />
'''%immune''' – procento imunních jedinců z celkového počtu obyvatel<br />
<br />
'''%dead''' – procento mrtvých jedinců z celkového počtu obyvatel<br />
<br />
'''days''' – počet dnů, které uběhly od spuštění simulace<br />
<br />
=== Grafy ===<br />
Grafický ukazatel počtu přeživších/usmrcených/imunních obyvatel. <br />
** '''červená''' – nemocní, nakažení jedinci<br />
** '''žlutá''' – imunní, vyléčení jedinci<br />
** '''zelená''' – zdraví jedinci<br />
** '''fialová''' – celkový počet obyvatel.<br />
<br />
=== Postup ===<br />
Nastavíme: <br />
<br />
1. Počet obyvatel požadovaný<br />
<br />
2. míru infekčnosti<br />
<br />
3. šanci na uzdravení<br />
<br />
4. Počet dní, kdy budeme sledovat vývoj šíření viru. <br />
<br />
Simulaci spustíme a sledujeme změny ve vývoji šíření viru při změnách parametrů simulace. <br />
[[File:Začátek.jpg]]<br />
<br />
<br />
= Možné výsledky =<br />
Zde je výčet několika možných situací, které mohou při simulaci nastat. <br />
<br />
<gallery><br />
File:Stav1.jpg|Obrázek 2 Stav šíření po 4 dnech, kdy je počet obyvatel poloviční a úmrtnost vysoká<br />
File:Stav2.jpg|Obrázek 3 Při nižším počtu obyvatel je vyléčení rychlejší a míra úmrtnosti minimální<br />
File:Stav3.jpg|Obrázek 4 Čím větší počet obyvatel, nízká míra uzdravení a relativně vysoká míra infekčnosti, úmrtnost rapidně stoupá<br />
</gallery><br />
<br />
<br />
= Závěr =<br />
Na přiložených grafických výsledcích můžeme vidět, že čím méně obyvatel, tím je větší šance na přežití. Počet mrtvých je velmi nízký a imunní lidé jsou klasifikováni jako zdraví jedinci. Na druhou stranu, čím větší počet obyvatel, tím je riziko šíření nákazy větší, šance na uzdravení nižší, což způsobuje větší úmrtnost, minimální možnost vyléčení. <br />
<br />
= Soubory Netlogo ke stažení =<br />
[[File:xnaph ebola.nlogo|Netlogo simulace]]</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=SS_2016/2017/cs&diff=13131SS 2016/2017/cs2017-05-26T22:07:03Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2016/2017}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2016/2017. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2016/2017/cs|zadání práce]].<br />
<br />
= Vypracovaná témata LS 2016/2017 =<br />
*[[Šíření Eboly (Netlogo)]] - Hana Nápravníková, xnaph00</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=%C5%A0%C3%AD%C5%99en%C3%AD_Eboly_(Netlogo)&diff=13130Šíření Eboly (Netlogo)2017-05-26T22:06:48Z<p>Hanka: Created page with "Tato stránka slouží jakou výzkumná zpráva simulace „Simulace šíření Eboly a její léčení experimentální vakcínou“ k semestrálnímu projektu pro předmět..."</p>
<hr />
<div>Tato stránka slouží jakou výzkumná zpráva simulace „Simulace šíření Eboly a její léčení experimentální vakcínou“ k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017 na VŠE v Praze.<br />
<br />
= Zadání =<br />
'''Název simulace:''' Simulace šíření Eboly<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017)<br />
<br />
'''Autor:''' Bc. Hana Nápravníková, xnaph00<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Netlogo 5.3.1<br />
<br />
= Definice problému =<br />
Ebola je virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, které napadá lidi. Je jednou z nejnebezpečnějších nákaz na světě a postihuje především africké země a její obyvatele. <br />
Její inkubační doba se pohybuje od 2 do sedmi (nebo i deseti) dnů. Symptomy jsou zvracení, zánět spojivek, krvácení jak vnitřní, tak i vnější, především skrz trávicí ústrojí. <br />
Počátek nákazy je náhlý a je charakteristický vysokými horečkami skleslostí, svalovými bolestmi, bolestmi v oblasti břicha či hlavy. <br />
Proto je snadné ji z počátku zaměnit za obyčejnou chřipku, kterou většina lidí neléčí.<br />
K přenosu tohoto viru dochází při kontaktu s nakaženou krví nebo tělními tekutina (rýma, sliny). Šíření vzduchem je vyloučené. <br />
Než se nákaza ebolou potvrdí, jsou u nakaženého nejprve vyloučena ostatní onemocnění s podobnými symptomy, jako je malárie, cholera nebo zmíněná chřipka. Po diagnóze krevních vzorků se teprve s jistotou určí, že jde o ebolu. Úmrtnost u tohoto onemocnění je mezi 50% až 90% osob nakažených virem. Existuje několik vakcín, které jsou ve stádiu pokusů. Nejlíp zatím vypadá vakcína, která neobsahuje žádný infekční materiál z viru ebola, jako ty ostatní. Prozatímní testy na opicích vykazují pozitivní výsledky.<br />
<br />
Simulace znázorňuje obyvatele afrických zemí. Část z nich je zdravá, ale někteří jsou již nakaženi virem Ebola. Nacházíme se v době, když už u některých tento virus propukl (5 lidí) a dorazili lékaři s experimentální vakcínou (4 lidé), jež by měla být přelomovým bodem v léčení této nákazy. Úkolem lékařů je tedy očkovat co nejvíce nakažených lidí a záleží jen na jejich fyzické kondici (zdraví, imunitní systém, věk), zda se vyléčí. Nevýhodou je, že nemoc propuká po určité inkubační době a spousta lidí proto nebere vážně příznaky a umírá dříve, než se jim podá vakcína. <br />
Model má sledovat, jak bude tato vakcína zabírat a kolik obětí nakonec bude tento virus mít. <br />
<br />
= Model simulace =<br />
V následující sekci jsou popsány jednotlivé části modelu od jeho inicializace, kdy jsou nastaveny základní limity agentů a jejich další nastavení. <br />
<br />
== Incializace ==<br />
Základní nastavení simulace před jejím spuštěním.<br />
<br />
* je inicializován počet obyvatel. Můžeme si vybrat počet od 700 do 1000 obyvatel.<br />
* Možnosti nastavení infekčnosti a celkového možného šíření viru<br />
* Šance na uzdravení. Jelikož je dokázáno, že šance na přežití eboly bez vakcíny je poměrně malá (0-20%), je i toto zahrnuto do možnosti nastavení<br />
* Poslední část nastavení systému je možnost nastavení jakéhosi limitu možného uzdravení či smrti jedince, která se pohybuje od 6 do 10 dnů.<br />
<br />
=== Spuštění systému ===<br />
Spuštěním tohoto kroku rozjedeme šíření viru a jeho možné vyléčení. <br />
Nastavené hodnoty jsou:<br />
** nastavený počet obyvatel 900<br />
** infekčnost 90% z toho důvodu, že ebola je velmi zákeřný virus šířící se relativně rychle<br />
** šance na uzdravení u toho onemocnění není příliš velká, proto je nastavená hodnota na 2%<br />
** doba, po kterou se sleduje vývoj simulace je na nejnižší hranici, tedy 7 dnech. <br />
<br />
Prvních pár hodinách rapidně klesne počet obyvatel o více jak polovinu níže, necelé jedno procento je díky vakcíně imunní, ale i tak lidé umírají ve velkém množství, téměř 15 % z celkového počtu obyvatel. <br />
Jak čas postupuje dál celkový počet obyvatel, kteří jsou živí a zdraví se drží na polovině z celkového původního počtu. Počet imunních vůči nakažlivému viru se pohybuje mezi 0-3 % z celkového počtu přeživších obyvatel, zatímco úmrtí stále s ubíhajícím časem přibývá. <br />
<br />
Po dvou dnech je počet mrtvých na 57 % z celkového počtu obyvatel a imunních lidí, kteří byli vyléčeni vakcínou nebo se dokázali uzdravit sami, se pohybuje kolem jednoho procenta, což není příliš mnoho. <br />
V průběhu třetího dne začíná být vidět, že počet zdravých se bude držet kolem zbylé poloviny obyvatel, počet mrtvých bude stoupat a počet imunních nepřekročí dvě procenta. <br />
Jakmile se dostaneme do čtvrtého dne od začátku podávání vakcíny, čísla stále nejsou příliš příznivá. 1,5 % přeživších je imunní, téměř 99 % už je mrtvých a křivka zůstává konstantní. <br />
<br />
Pokud zvýšíme počet obyvatel na 950, infekčnost na plných 100 %, šanci na uzdravení na 4 % a dobu 8 dní, můžeme sledovat, že po půl dni se počet obyvatel zredukoval z celkových 950 na necelé 200, počet imunních jedinců je ale výhledově lepší – 3 %, a počet mrtvých se blíží 40 %. Nicméně i tak postupem času se počet zdravých jedinců pohybuje do 200 do 470 obyvatel, úmrtnost stoupá a imunní jedinci se stále drží maximálně do 3 %. <br />
<br />
= Agenti simulace =<br />
Zde je výpis jednotlivých agentů, kteří v simulaci vystupují včetně výčtu jejich vlastností. <br />
<br />
=== Lidé ===<br />
** ''get-sick'' – “Počet nakažených“. Vstupní hodnotou na počátku simulace je pět nakažených, kteří virus poté šíří. Jakmile slinami či krví přenesou virus na zdravého jedince, nakazí ho a on je v nebezpečí smrti či, pokud se dostaví do nemocnice k lékařům s vakcínou, má šanci na přežití<br />
** ''get-heal'' – “Lékaři s vakcínou“. Vstupní hodnotou na počátku simulace jsou 4 medici s vakcínami, jež jsou imunní, takže není možnost, že by se nakazili. <br />
** ''get-healthy'' – “Uzdravení, zdraví jedinci“ před nakažením. <br />
** ''become-immune'' – “Imunní lidé“, kteří se vyléčili buďto sami, díky své fyzické kondici, nebo u nich začala působit vakcína.<br />
<br />
=== Nastavení obecné ===<br />
'''People''' – počet obyvatel, lze nastavit posuvníkem v intervalu <700;1000>.<br />
<br />
'''infectiousness''' – procento infekčnosti a šíření viru, lze nastavit posuvníkem v intervalu <60;100>.<br />
<br />
'''chance-recover''' – možnost uzdravení, lze nastavit posuvníkem v intervalu <0;20>.<br />
<br />
'''duration''' – doba, trvání šíření viru uvedená v počtu dní, lze nastavit posuvníkem v intervalu <6;10>.<br />
<br />
=== Funkční tlačítka ===<br />
'''Setup''' – Nastavení modelu dle zvolených hodnot.<br />
<br />
'''Run''' – Spuštění simulace. <br />
<br />
=== Ukazatelé ===<br />
'''%immune''' – procento imunních jedinců z celkového počtu obyvatel<br />
<br />
'''%dead''' – procento mrtvých jedinců z celkového počtu obyvatel<br />
<br />
'''days''' – počet dnů, které uběhly od spuštění simulace<br />
<br />
=== Grafy ===<br />
Grafický ukazatel počtu přeživších/usmrcených/imunních obyvatel. <br />
** '''červená''' – nemocní, nakažení jedinci<br />
** '''žlutá''' – imunní, vyléčení jedinci<br />
** '''zelená''' – zdraví jedinci<br />
** '''fialová''' – celkový počet obyvatel.<br />
<br />
=== Postup ===<br />
Nastavíme: <br />
<br />
1. Počet obyvatel požadovaný<br />
<br />
2. míru infekčnosti<br />
<br />
3. šanci na uzdravení<br />
<br />
4. Počet dní, kdy budeme sledovat vývoj šíření viru. <br />
<br />
Simulaci spustíme a sledujeme změny ve vývoji šíření viru při změnách parametrů simulace. <br />
[[File:Začátek.jpg]]<br />
<br />
<br />
= Možné výsledky =<br />
Zde je výčet několika možných situací, které mohou při simulaci nastat. <br />
<br />
<gallery><br />
File:Stav1.jpg|Obrázek 2 Stav šíření po 4 dnech, kdy je počet obyvatel poloviční a úmrtnost vysoká<br />
File:Stav2.jpg|Obrázek 3 Při nižším počtu obyvatel je vyléčení rychlejší a míra úmrtnosti minimální<br />
File:Stav3.jpg|Obrázek 4 Čím větší počet obyvatel, nízká míra uzdravení a relativně vysoká míra infekčnosti, úmrtnost rapidně stoupá<br />
</gallery><br />
<br />
<br />
= Závěr =<br />
Na přiložených grafických výsledcích můžeme vidět, že čím méně obyvatel, tím je větší šance na přežití. Počet mrtvých je velmi nízký a imunní lidé jsou klasifikováni jako zdraví jedinci. Na druhou stranu, čím větší počet obyvatel, tím je riziko šíření nákazy větší, šance na uzdravení nižší, což způsobuje větší úmrtnost, minimální možnost vyléčení. <br />
<br />
= Soubory Netlogo ke stažení =<br />
[[File:xnaph ebola.nlogo|Netlogo simulace]]</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Xnaph_ebola.nlogo&diff=13129File:Xnaph ebola.nlogo2017-05-26T22:04:34Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Xnaph_Ebola.jpg&diff=13128File:Xnaph Ebola.jpg2017-05-26T22:01:44Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Stav3.jpg&diff=13127File:Stav3.jpg2017-05-26T21:43:54Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Stav2.jpg&diff=13126File:Stav2.jpg2017-05-26T21:41:07Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Stav1.jpg&diff=13125File:Stav1.jpg2017-05-26T21:39:10Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Za%C4%8D%C3%A1tek.jpg&diff=13124File:Začátek.jpg2017-05-26T21:25:37Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Ocean_current/cs&diff=13123Ocean current/cs2017-05-26T07:27:01Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div><br />
= Oceánské proudy =<br />
[[File:mapa.jpg|thumb|right|Oceánské proudy]]<br />
Co jsou oceánské (jinak také mořské) proudy? Společně s vlněním a dmutím patří mezi tři základní pohyby vodních mas světového oceánu. Na mapě na obrázku jsou průměrné dráhy oceánských proudů, jež nejsou homogenními toky, ale trasami jednotlivých proudů měnících se sezónně i denně. <br />
Hlavními příčinami proudění může být působení pravidelných větrů v atmosféře, odlišná teplota a salinita (slanost) vody, slapové jevy a vlnění vyvolávající periodické proudy.<br />
<br />
Směr proudů je určen rozložením pevnin a oceánů, tvarem pobřeží, terénem mořského dna a rotací Země. Oceánské proudy vytváří v jednotlivých oceánech uspořádané koloběhy proudění, jež jsou v úzké souvislosti s celkovou cirkulací atmosféry. <br />
V České republice to máme k moři daleko. Atlantský oceán od nás dělí docela slušná vzdálenost. Přesto i naše země uprostřed Evropy podléhá jeho vlivu. Je to právě Atlantik a Golfský proud, kterým vděčíme za naše mírné podnebí s dostatkem vláhy a nepříliš velkými rozdíly teplot mezi létem a zimou. Dál na východě, kam už jeho vliv nesahá, bývá počasí mnohem extrémnější – v létě panují horka a sucha, v zimě často kruté mrazy bez sněhu.<br />
<br />
<br />
<br />
== Vlastnosti mořské vody ==<br />
<br />
=== Salinita, slanost mořské vody ===<br />
Salinita je nejvýraznější vlastností mořské vody. Vyjadřuje množství rozpuštěných minerálních látek – solí v mořské vodě. <br />
Nejvíce je v mořské vodě zastoupeno chloridů (kolem 88%) a síranů (kolem 11%), dále jsou uhličitany a bromidy. V mořské vodě jsou rozpuštěné i organické látky a téměř všechny chemické prvky. Slanost se udává v promilích ‰. <br />
Průměrná slanost je 35 ‰, což znamená, že v 1 kg mořské vody je 35g soli. <br />
Největší salinita je v oceánech a mořích kolem 30°severní zeměpisné šířky a 30°jižní zeměpisné šířky – v subtropech, kde je největší výpar a málo srážek. Salinita Rudého moře je až 42‰. Polární oblasti mají salinitu vody nejnižší. Čukotské moře má jen 28‰.<br />
[[File:Salinita.jpg|frame|center|Salinita]]<br />
<br />
V rovníkových oblastech je slanost menší, protože je zde dostatek srážek a díky vysoké vlhkosti vzduchu nižší výpar. Na slanost vody má vliv výpar, množství srážek, přítok sladké vody z pevniny, změny teploty vody, mořské proudy a hloubka. <br />
Rozdíly v salinitě vody jsou způsobeny i zeměpisnou šířkou a polohou moře. Baltské moře má salinitu kolem 23‰. Okrajová moře mají jinou slanost vody než vnitřní moře. V místech delt velkých řek dochází k promíchávání sladké a slané vody a vzniká brakická voda. <br />
Brakická voda má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou. Je slanější než sladká voda, ale není tak slaná jako voda mořská. Příkladem brakických vod může být např. Baltské moře, Kaspické moře, Amazonka nebo ústí Temže ve východním Londýně.<br />
<br />
=== Teplota mořské vody ===<br />
[[File:Teplota.jpg|thumb|left|Teplota mořské vody]]<br />
Oceány a moře teplo získávají pohlcováním slunečního záření, ale přijímají i teplo ze dna oceánů. <br />
Teplota vody klesá od rovníku k pólům a od hladiny k oceánskému dnu. Voda se zahřívá pomaleji než pevnina, ale déle si teplo „udrží“. U moří a oceánů jsou menší teplotní výkyvy než u pevniny. <br />
Oceány a moře jsou proto zdrojem tepla a podílí se na ředě atmosférických jevů. Teplota oceánů a moří klesá v rozmezí od 27° na rovníku do 0,7°na pólu. <br />
Průměrná teplota na povrchu světového oceánu je 17°C. Teplejší vodstvo má severní polokoule, protože jižní polokouli ochlazuje Antarktida. <br />
Od hloubky 200m pod mořskou hladinou se teplota vody nemění. Obsah solí v mořské vodě způsobuje, že moře zamrzá při teplotě nižší než 0°C. Například voda o salinitě 35‰ zamrzá při teplotě -1,9°C.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Barva mořské vody ===<br />
Barva a průhlednost mořské vody závisí na obsahu rozpuštěných organických i anorganických látek a na schopnosti pohlcování slunečních paprsků. <br />
Barva vody se mění od pobřeží (hnědá barva), do oceánů (modrá a zelená), a od rovníků (modrá) k pólům (zelená až bílá). <br />
Oceány a moře modré barvy jsou chudé na plankton, černá barva nás upozorňuje na skaliska a sopečné sklo, žlutá barva je způsobena rozpuštěnými příměsemi bahna a písku. Rudou barvu získává moře po červených řasách nebo červených korálech a bílou v době zamrzání. <br />
Nejdůležitější je zelená barva, protože moře obsahuje dostatek živin a planktonu. <br />
<br />
=== Pohyby mořské vody === <br />
[[File:Pobyby.jpg|thumb|left|Pohyby vody]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Mořská hladina je neustále v pohybu. Podle směru a způsobu pohybu vodních částic rozlišujeme tři formy pohybu vody: <br />
<br />
''Vlnění''<br />
<br />
Vzniká působením větru na mořskou hladinu. Vítr uvádí vodní částice do speciálního orbitálního, kruhového pohybu po uzavřených drahách. <br />
Rozlišujeme vlny nucené, které jsou nepravidelné a vytváří směs vln, anebo vlny volné, pravidelné, které putují na vzdálenosti tisíců kilometrů oceánem. Na pobřeží vlny předávají, tříští se a vzniká příboj. <br />
Speciální druh vln vzniká v uzavřených zálivech nebo na velkých jezerech, a nazývají se '''seiche''', tzv. stacionární vlny. <br />
Hladina se pohybuje nahoru a dolů kolem uzlového bodu. Pohyb způsobuje kolísání atmosférického tlaku. <br />
Dalším zvláštním pohybem mořské vody je vlna tsunami. Vzniká nejčastěji při zemětřesení nebo výbuchu sopky v oceánech a mořích. Obrovská masa mořské vody se dává do pohybu a v oblastech kontinentálního šelfu narůstá až do výšek 40 m. <br />
<br />
''Mořské dmutí''<br />
<br />
Jde o pravidelné, periodické kolísání mořské hladiny způsobené vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce. <br />
Je-li Měsíc v úplňku či novu, gravitační síly Měsíce a Slunce se sčítají a vzniká největší skočný – syzygijní příliv. <br />
Je-li Měsíc v první nebo poslední čtvrti, je postavení Slunce a Měsíce v kvadratuře a působení gravitačních sil je protichůdné. <br />
Příliv je malý a označuje se jako hluchý – kvadraturní.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Slapová síla ===<br />
[[File:Slapová síla.jpg|thumb|right|Slapová síla]]<br />
<br />
Slapová síla je druhotný efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou příliv a odliv (působení Měsíce na Zemi). Vzniká proto, že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. <br />
Na body na zemském povrchu, jež jsou Měsíci nejblíže působí větší gravitační síla než na body, jež jsou od Měsíce dále. Slapové síly jsou dány rozdílem, kterým působí Měsíc na různá místa povrchu Země. Protože je od nich nutné odečíst gravitační sílu působenou Měsícem. <br />
V důsledku existence slapových sil dochází k několika jevům:<br />
*Zvedá se a klesá zemská kůra, především hladiny oceánů a moří, což vede k pravidelnému střídání přílivu a odlivu. Teoreticky nastává v každém přístavu dvakrát denně příliv a dvakrát denně odliv.<br />
<br />
*Vzdaluje se Měsíc od Země. K tomuto jevu dochází proto, že oceány a zemská kůra se slapovým silám přizpůsobují s jistým zpožděním. Síla, kterou takto deformovaná Země působí na Měsíc, nemíří přesně do středu Země, a má proto složku, která nepatrně urychluje Měsíc na jeho oběžné trajektorii (a tím ho vzdaluje od Země).<br />
<br />
*Zpomaluje se rotace Země (přesná měření ukazují, že pozemský den se tak prodlouží o 1,5 ms za jedno století). Je to způsobeno vzdalováním Měsíce o Země (viz řádek výše). Vzniká vázaná rotace Měsíce.<br />
<br />
== Neklidná voda ==<br />
Všichni víme, že pohyb je jednou ze základních vlastností hmoty – pohybuje se celý vesmír, naše sluneční soustava a v neposlední řadě i naše planeta. Pohybují se – i když to tak nevypadá – jednotlivé kontinenty, a v neustálém pohybu jsou i masy vod v mořích a oceánech. <br />
Mořská voda v nich cirkuluje, mohutné proudy stoupají k hladině, aby se o tisíce kilometrů dál zanořily do hlubin. Motorem tohoto neustálého pohybu je nejen samotné otáčení Země a zemská gravitace, ale také sluneční záření, převládající směr větrů a rozdíly v teplotě a hustotě vody dané obsahem v ní rozpuštěných solí.<br />
<br />
<br />
== Velikost proudů ==<br />
Mohutnost každého proudu můžeme vyjádřit množstvím vody přenesené za jednotku času, šířkou proudu nebo rychlostí.<br />
Ku příkladu Golfský proud (pro nás jeden z nejznámějších proudů), jež významně ovlivňuje podnebí Evropy, přenáší na velkou vzdálenost šedesátkrát více vody než všechny řeky světa tekoucí do oceánu. <br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="bottom" |''Nejznámější mořské proudy''<br />
|-<br />
! Oceán !! Mořský proud !! Množství proudící vody v mil. m3 !! Šířka v km !! Rychlost v cm/s !! Průměrná teplota (°C) !! Druh proudu (teplý/studený)<br />
|-<br />
| Atlantský || Golfský || 80 || až 800 || 80-140 || 26 || teplý<br />
|-<br />
| || Benguelský|| 15 || až 500 || 25 || 16 || studený <br />
|-<br />
| Tichý || Kuro-šio || 50 || až 100 || až 200 || 22 || teplý<br />
|-<br />
| || Oja-šio || 7 || až 100 || 50 || 5 || studený<br />
|-<br />
| || Peruánský (= Humboldtův) || 20 || až 1000 || 20-60 || 11 || studený<br />
|-<br />
| Indický || Mosambický || 20 || až 100 || 20 || 20 || teplý<br />
|-<br />
| Severní ledový || Labradorský || 6 || až 100 || 25 || 4 || studený<br />
|-<br />
| Světový oceán || Západní příhon || 100 || až 1000 || 20 || 6 || studený<br />
|}<br />
<br />
<br />
Další mořské proudy: <br />
* Atlantský oceán -> Antilský (teplý, součást severního rovníkového proudu);<br />
** Brazilský (teplý, součást jižního rovníkového proudu);<br />
** Falklandský (studený, součást Západního příhonu);<br />
** Guayanský (teplý, součást jižního rovníkového proudu);<br />
** Guinejský (teplý, rovníkový proud);<br />
** Východogrónský (studený, způsobený odtokem studených polárních vod)<br />
<br />
* Indický oceán -> Agulhaský (teplý, součást jižního rovníkového proudu);<br />
** Leeuwinův (teplý, způsobený odtokem teplých rovníkových vod);<br />
** Monzunový (teplý, sezónní proud způsobený monzuny);<br />
** Západoaustralský (studený, součást Západního příhonu)<br />
<br />
* Tichý oceán -> Východoaustralský (teplý, součást jižního rovníkového proudu)<br />
<br />
* Tichý + Indický + Atlantský oceán -> severní a jižní rovníkový (teplý, způsobený pasátovými větry;<br />
** Západní příhon (studený)<br />
<br />
== Dělení proudů ==<br />
Jelikož je rozmanitost proudů velká, je i řada nejrůznějších klasifikací proudů. Dělí se:<br />
** dle vzniku,<br />
** četnosti výskytu (stálé, periodické, občasné),<br />
** hloubky (povrchové, hlubinné),<br />
** charakteru pohybu a směru (přímé, zakřivené, cyklonální a anticyklonální),<br />
** podle fyzických vlastností (teplé, studené).<br />
<br />
Dělení proudů, které máme všichni v podvědomí, je dělení na studené (př. Labradorský, Peruánský…) a teplé (př. Golfský, Kuro-šio…), podle toho, jedná-li se o vody teplejší nebo chladnější než vodní masy, jež tyto proudy obklopují. <br />
Toto rozdělení je důležité pro charakteristiku podnebí jednotlivých oblastí světa, protože teplota přenášené vody má na přilehlé regiony určující vliv (pro nás v Evropě je nejdůležitější oteplující účinek Golfského proudu). Dalším důležitým dělením je dělení na hlubinné a povrchové proudy. Hlubinné proudy představují proudění do hloubek několika stovek metrů, hlubinné i povrchové proudy se vzájemně ovlivňují a doplňují (př. hlubinné proudy vyrovnávají úbytky vody způsobené povrchovými proudy). Hlubinné proudy vznikají u Antarktidy a putují po celé zeměkouli (tzv. oceánský termohalinní výměník).<br />
<br />
=== Severoatlantský proud ===<br />
Tento teplý oceánský proud je někdy považován za součást Golfského proudu (jeho evropskou větev), protože je jeho pokračováním. <br />
Golfský proud se se přibližně na 40° s. š. a 30° z. d. rozděluje na dvě větve – Severoatlantský proud a jižní větev, která se obrací k západnímu pobřeží Afriky a pokračuje tu jako Kanárský proud. <br />
Severoatlantský proud pokračuje na sever podél pobřeží severozápadní Evropy, kde to značně ovlivňuje místní klima. Zmírňuje v západní Evropě zimy, zvláště na severu. Ty jsou pak teplejší než na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířkou. <br />
Bylo publikováno podezření, že stejně jako na Golfský proud, má i na Severoatlantský proud vliv na globální oteplování, které ho zpomaluje. <br />
Severoatlantský proud se na severu rozděluje na Norský a Irmingerův proud.<br />
<br />
=== Golfský proud ===<br />
Golfský proud a jeho severní větvě – Irmingerův, Norský a Severoatlantský proud – je silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu. Vzniká v Mexickém zálivu, díky němuž má i své jméno (gulf = anglicky záliv). Pokračuje Floridským průlivem, sleduje pobřeží Severní Ameriky k ostrovu Newfoundland, kde se odchyluje od pevniny a pak přechází přes Atlantik. <br />
Přibližně na 40° s. š. a 30° z. d. se rozděluje na dvě větve: severní proud míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky. <br />
Golfský proud ovlivňuje podnebí východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západní pobřeží Evropy. Severní větev Golfského proudu, výše zmíněný Severoatlantský proud, zmírňuje zimy Západní Evropy, převážně ty na severu, jež jsou tak teplejší než na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířkou. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30°C. Klimatická změna jej nemusí tak ovlivnit, jak se doposud předpokládalo, jelikož je více stabilní. <br />
Na Golfský proud má vliv stav atmosféry a proudění v ní. Tato nazývaná severoatlantická oscilace mění rychlost proudu a je s ním i v přímé i nepřímé interakci. <br />
<br />
=== Peruánský proud ===<br />
Peruánský proud, označovaný také jako Humboldtův proud, je studený mořský proud odbočující ze Západního příhonu severním směrem okolo západních břehů Jižní Ameriky. <br />
Tento proud je poměrně pomalý a mělký. Teče až ke 4° jižní zeměpisné šířky, kde se stáčí na západ, obtéká z jihozápadu Galapágy, a mísí se s Jižním rovníkovým proudem. <br />
Vody Peruánského proudu jsou již v místě jeho vzniku velmi úživné, přinášejí z Jižního oceánu dostatek minerálních látek (železo, fosfor) a dusíku, planktonu a jsou i prokysličené. Po celou dobu toku okolo pobřeží Chile i Peru, kde je tektonický kontinentální šelf úzký a prudce spadající do hloubky, dochází k míchání spodních vodních vrstev proudu s horními. Toto míšení vody je způsobeno vířením při proudění okolo pevninského svahu, trvale vanoucími větry od jihu a Coriolisovou sílou. Protože horní vrstvy proudu jsou poměrně studené, nic nebrání spodním se zvedat vzhůru a vynášet do povrchových vrstev živiny a do spodních zanášet okysličenou vodu. Peruánský proud je téměř v celé své délce pro mořské živočichy životodárný. <br />
<br />
=== Kuro-šio (Kurošio) ===<br />
Korušio je teplý mořský proud v severozápadní části Tichého oceánu. Je tichooceánským ekvivalentem Golfského proudu. Vzniká východně od Filipín, kde se odděluje ze Severního rovníkového proudu. Poté teče východně od Taiwanu, k souostroví Rjúkjú a podél jihovýchodního pobřeží japonského ostrova Honšú. Na 45° s. š. se střetává se studeným proudem Ojašio (Kurilským). Odtud pokračuje na východ napříč Tichým oceánem (Severnítichomořský proud) a stáčí se až k Aljašce, kde se mu říká Aljašský (Aleutský) proud. <br />
<br />
=== Západní příhon ===<br />
Západní příhon, nazývaný také jako Antarctic Circumpolar Current (ACC) nebo West Wind Drift, je oceánský proud, který teče ve směru hodinových ručiček od západu na východ kolem Antarktidy. Je největším oceánským proudem. Proud cirkuluje kolem Antarktidy, což udržuje teplé vody ostatních proudů daleko od pobřeží, a umožňuje tak Antarktidě zachovávat si svůj obrovský ledový příkrov. <br />
Západní příhon spojuje Atlantik, Pacifik a Indický oceán, a slouží jako hlavní výměník mezi nimi. Proud má celkem tři části – Subantarktickou přední (Subantarctic front – SAF), Polární přední (the Polar front – PF) a Jižní ACC přední (the Southern ACC front – SACC). <br />
<br />
<br />
== Proudy jako klimatizace ==<br />
Jednotlivé mořské proudy mají spolu s převládajícími větry zcela zásadní význam pro klima na planetě. Povrchové proudy se v oblasti rovníku ohřívají a nashromážděné teplo nesou do chladnějších oblastí. tam ho pak předávají do ovzduší nad hladinou a vítr a zanáší nad pevninu. Spolu s teplými větry se k pobřeží dostávají i vodní páry, které se z ohřáté mořské vody odpařují, a přinášejí nad pevninu deště. A právě takto ovlivňuje teplý Golfský proud podnebí v Evropě i tím i u nás. <br />
V oblastech, kde se naopak z hlubin vynořuji k povrchu studené proudy, je pobřeží ochlazováno a chladný vítr od moře přináší minimum srážek. Tímto způsobem ochlazuje vzestupný Humboltův proud jihozápadní pobřeží Jižní Ameriky. <br />
<br />
=== Nahoru a dolů ===<br />
Jak už bylo řečeno, mořské proudy se nepohybují jen ve vodorovné rovině, ale i vertikálně – zanořují se do hlubin nebo naopak stoupají vzhůru. Hlavní příčinou tohoto pohybu je proměnlivá teploty vody a obsah soli v ní, tedy její hustota. Teplejší voda je lehčí, má nižší hustotu a stoupá vzhůru nad vrstvy chladné vody, po nichž klouže podobně jako led po hladině. Slanější voda je naopak těžší než voda s nižším obsahem soli, a proto klesá dolů, kde se dál ochlazuje. Voda na povrchu, zejména v rovníkových oblastech, kde je povrchových teplých proudů nejvíce, se však ohřívá a odpařuje. <br />
[[File:Proudy.jpg|frame|center|Proudy]]<br />
Výparem se ochlazuje (výpar je výdejem energie, tudíž dochází k ochlazování) a stoupá v ní obsah solí, takže je stále těžší. Jak se z teplých oblastí blíží k severu či jihu, ochlazuje se ještě víc, až nakonec začne svou vahou klesat ke dnu – povrchový proud se zanořuje do hlubin. <br />
<br />
=== Podmořský kolotoč ===<br />
Mořské proudy se nacházejí v různých hloubkách oceánu – ty nejspodnější neboli hlubinné, obíhají v jakési smyčce celou Zemi. Na rozdíl od těch povrchových jsou velice stálé: jejich hustota a teplota se mění jen pomalu a také se velmi pomalu pohybují. Jejich směr ovlivňuje kromě jiného i členění mořského dna. A protože podmořské oceánské hřbety probíhají většinou severojižním směrem, míří hlubinné proudy na sever a na jih. Jejich začátek (pokud můžeme mluvit o začátku uzavřeného kruhu) můžeme hledat v severním Atlantiku – protože právě tady se prudce ochlazují teplé proudy z jihu a klesají ke dnu. Po dně Atlantského oceánu zamíří zpátky k jihu – až k Antarktidě. <br />
Systém podmořských hřbetů udržuje kolem Antarktidy studený proud, který kolem ní krouží jako obrovský vír. Právě do tohoto ‚víru‘ se připojí hlubinný proud ze dna Atlantiku. A protože voda nemůže jen přitékat, musí také odtékat, oddělují se z antarktického proudu dvě hlavní větve – jedna do Tichého oceánu, druhá do Atlantiku. <br />
Tady se mísí s teplejšími vodami, dostávají se blíže k povrchu a dál se ohřívají, aby nakonec po obkroužení Země zamířily zpátky Atlantickým oceánem k severu. Vzniká tak uzavřený koloběh, který vědci pojmenovali termohalinní cirkulace (nebo také výměník) – podle slov thermo (=teplo) a halinní (=solný).<br />
<br />
== Pasáty ==<br />
[[File:Pasáty.jpg|thumb|left|Pasáty - El Niňo]]<br />
<br />
V pohybu není jen voda, ale také ovzduší nad oceány. Převládající směr větru přitom s oceánskými proudy úzce souvisí, neboť urychluje pohyb povrchových vrstev vody.<br />
Hlavní roli v pohybu vodních mas přitom hrají tzv. pasáty, které vanou na jižní polokouli severozápadním směrem k rovníku a na severní polokouli jihozápadním směrem k rovníku a pohánějí severní i jižní rovníkový proud. <br />
Pasáty vznikají působením dvou sil. V tropickém pásu se vzduch silně ohřívá, stoupá vzhůru a ve výšce vane směrem k obratníkům. Tam se postupně ochlazuje, klesá dolů a vrací se zpět k rovníku. Protože však Země pod těmito kolmo k rovníku orientovanými vzdušnými proudy ubíhá od západu k východu, jsou tyto větry na obou jeho stranách zdánlivě odkloněny k západu. <br />
<br />
=== Za co může vítr ===<br />
Čas od času dojde k jevu, jehož příčiny nejsou ještě zdaleka přesně známy, ale protože jeho četnost stoupá, pravděpodobně se na něm podílí i globální oteplování. <br />
Změny tlaku nad Tichým oceánem způsobí, že pasáty změní směr, zeslábnou nebo dokonce ustanou. Tím se zpomalí nebo zastaví jižní rovníkový proud a teplá povrchová voda ze západního Tichomoří se rozšíří až k břehům Jižním Ameriky. Ta je za normálních okolností omývána chladným Humboldtovým proudem, který zde vystupuje k povrchu. Ale v okamžiku, kdy ho překryje vrstva teplé vody, úplně změní klimatické podmínky v celém Tichomoří. Silný výpar z teplých povrchových oceánu vytváří oblačnost, která je zanášena nad západní pobřeží Jižní Ameriky a způsobuje lijáky a záplavy. V moři chybí živiny, které za normálních okolností vynáší z hloubky Humboldtův proud, takže od pobřeží Jižní Ameriky odpluje většina ryb. Jako první proto zpozorovali tuto anomálii jihoameričtí rybáři, kteří ji – protože nejčastěji přicházela v období Vánoc – pojmenovali '''El Niňo''' – Ježíšek, děťátko.<br />
<br />
==== La Niňa ====<br />
Zatímco při El Niňu na západní polokouli vydatně lije, ve východních oblastech světa naopak vládnou nezvyklá sucha často spojená s požáry. Někdy, ale ne vždy, následuje po El Niňu opačný extrém – vítr pohánějící jižní rovníkový proud zesílí a zažene oblast vysokých teplot a výparů mnohem dál na západ, zatímco zpětné vzdušné proudy vracející se horními vrstvami atmosféry přinášejí nad Ameriku nezvykle studené suché počasí. Lijáky a záplavy naopak postihují východní Austrálii, Indonésii či Indii. Tento jev dostal jako protiklad k El Niňu jméno La Niňa – holčička.<br />
[[File:La Niňa.jpg|frame|center|El Niňo a La Niňa]]<br />
<br />
== Zóny konvergence a divergence ==<br />
V oblastech styku proudů vznikají tzv. zóny konvergence. Dochází zde k poklesu vody do větších hloubek, a tím se hlubinné vody obohacují o kyslík (př. okolí Antarktidy a subtropické oblasti). Naopak v místech, kde se od sebe proudy vzdalují, dochází k výstupu chladných na živiny bohatých vod směrem k hladině, nazýváme divergenčními. Místa s výstupními proudy (divergence) patří k živinově nejbohatším místům oceánu, toková místa nalézáme na západních okrajích kontinentů, kde se vyskytují hlubinné proudy (př. poblíž Kalifornie, Chile, Peru, Austrálie) či v oblastech s monzunovou cirkulací, kde dochází k půlročním změnám proudění (poloostrovy Přední a Zadní Indie). <br />
<br />
<br />
= Zdroje =<br />
[1] Barker, P. F.; Filippelli, G. M.; Florindo, F.; Martin, E. E.; Scher, H. D. (2007). "[[Onset and Role of the Antarctic Circumpolar Current]]" (PDF). Deep-Sea Research Part II. 54 (21): 2388–2398. doi:10.1016/j.dsr2.2007.07.028. [cit. 2017-05-20]<br />
<br />
[2] Hydrosféra - Oceány a moře. Zeměpisný web Daniela Svobody [online]. Frýdek-Místek: Educanet, 2007 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://ostrava-educanet.cz/svoboda/vyuka/kvinta/oceany_a_more.htm<br />
<br />
[3] Oceánské (mořské) proudy. Jindrichpolak.wz.cz [online]. Wolfgang: Wolfgang, 2007 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/oceanproudy.php<br />
<br />
[4] Oceány v pohybu: mořské proudy vládnou počasí. Abičko [online]. ABC: ABC, 2011 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/10915/oceany-v-pohybu-morske-proudy-vladnou-pocasi.html<br />
<br />
[5] Our Earth: Humboldt Current [online]. World Wide Fund for Nature, Gland, Switzerland, [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://wwf.panda.org/about_our_earth/ecoregions/humboldt_current.cfm<br />
<br />
[6] Slapové síly. Encyklopedie fyziky [online]. Univerzita Karlova v Praze: Jaroslav Reichl, Martin Všetička, 2010 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/56-slapove-sily</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Onset_and_Role_of_the_Antarctic_Circumpolar_Current&diff=13122Onset and Role of the Antarctic Circumpolar Current2017-05-26T07:26:32Z<p>Hanka: Created page with "http://www.earth-prints.org/bitstream/2122/2184/1/1214.pdf"</p>
<hr />
<div>http://www.earth-prints.org/bitstream/2122/2184/1/1214.pdf</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Ocean_current/cs&diff=13121Ocean current/cs2017-05-26T07:21:41Z<p>Hanka: Created page with " = Oceánské proudy = Oceánské proudy Co jsou oceánské (jinak také mořské) proudy? Společně s vlněním a dmutím patří mezi tři zá..."</p>
<hr />
<div><br />
= Oceánské proudy =<br />
[[File:mapa.jpg|thumb|right|Oceánské proudy]]<br />
Co jsou oceánské (jinak také mořské) proudy? Společně s vlněním a dmutím patří mezi tři základní pohyby vodních mas světového oceánu. Na mapě na obrázku jsou průměrné dráhy oceánských proudů, jež nejsou homogenními toky, ale trasami jednotlivých proudů měnících se sezónně i denně. <br />
Hlavními příčinami proudění může být působení pravidelných větrů v atmosféře, odlišná teplota a salinita (slanost) vody, slapové jevy a vlnění vyvolávající periodické proudy.<br />
<br />
Směr proudů je určen rozložením pevnin a oceánů, tvarem pobřeží, terénem mořského dna a rotací Země. Oceánské proudy vytváří v jednotlivých oceánech uspořádané koloběhy proudění, jež jsou v úzké souvislosti s celkovou cirkulací atmosféry. <br />
V České republice to máme k moři daleko. Atlantský oceán od nás dělí docela slušná vzdálenost. Přesto i naše země uprostřed Evropy podléhá jeho vlivu. Je to právě Atlantik a Golfský proud, kterým vděčíme za naše mírné podnebí s dostatkem vláhy a nepříliš velkými rozdíly teplot mezi létem a zimou. Dál na východě, kam už jeho vliv nesahá, bývá počasí mnohem extrémnější – v létě panují horka a sucha, v zimě často kruté mrazy bez sněhu.<br />
<br />
<br />
<br />
== Vlastnosti mořské vody ==<br />
<br />
=== Salinita, slanost mořské vody ===<br />
Salinita je nejvýraznější vlastností mořské vody. Vyjadřuje množství rozpuštěných minerálních látek – solí v mořské vodě. <br />
Nejvíce je v mořské vodě zastoupeno chloridů (kolem 88%) a síranů (kolem 11%), dále jsou uhličitany a bromidy. V mořské vodě jsou rozpuštěné i organické látky a téměř všechny chemické prvky. Slanost se udává v promilích ‰. <br />
Průměrná slanost je 35 ‰, což znamená, že v 1 kg mořské vody je 35g soli. <br />
Největší salinita je v oceánech a mořích kolem 30°severní zeměpisné šířky a 30°jižní zeměpisné šířky – v subtropech, kde je největší výpar a málo srážek. Salinita Rudého moře je až 42‰. Polární oblasti mají salinitu vody nejnižší. Čukotské moře má jen 28‰.<br />
[[File:Salinita.jpg|frame|center|Salinita]]<br />
<br />
V rovníkových oblastech je slanost menší, protože je zde dostatek srážek a díky vysoké vlhkosti vzduchu nižší výpar. Na slanost vody má vliv výpar, množství srážek, přítok sladké vody z pevniny, změny teploty vody, mořské proudy a hloubka. <br />
Rozdíly v salinitě vody jsou způsobeny i zeměpisnou šířkou a polohou moře. Baltské moře má salinitu kolem 23‰. Okrajová moře mají jinou slanost vody než vnitřní moře. V místech delt velkých řek dochází k promíchávání sladké a slané vody a vzniká brakická voda. <br />
Brakická voda má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou. Je slanější než sladká voda, ale není tak slaná jako voda mořská. Příkladem brakických vod může být např. Baltské moře, Kaspické moře, Amazonka nebo ústí Temže ve východním Londýně.<br />
<br />
=== Teplota mořské vody ===<br />
[[File:Teplota.jpg|thumb|left|Teplota mořské vody]]<br />
Oceány a moře teplo získávají pohlcováním slunečního záření, ale přijímají i teplo ze dna oceánů. <br />
Teplota vody klesá od rovníku k pólům a od hladiny k oceánskému dnu. Voda se zahřívá pomaleji než pevnina, ale déle si teplo „udrží“. U moří a oceánů jsou menší teplotní výkyvy než u pevniny. <br />
Oceány a moře jsou proto zdrojem tepla a podílí se na ředě atmosférických jevů. Teplota oceánů a moří klesá v rozmezí od 27° na rovníku do 0,7°na pólu. <br />
Průměrná teplota na povrchu světového oceánu je 17°C. Teplejší vodstvo má severní polokoule, protože jižní polokouli ochlazuje Antarktida. <br />
Od hloubky 200m pod mořskou hladinou se teplota vody nemění. Obsah solí v mořské vodě způsobuje, že moře zamrzá při teplotě nižší než 0°C. Například voda o salinitě 35‰ zamrzá při teplotě -1,9°C.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Barva mořské vody ===<br />
Barva a průhlednost mořské vody závisí na obsahu rozpuštěných organických i anorganických látek a na schopnosti pohlcování slunečních paprsků. <br />
Barva vody se mění od pobřeží (hnědá barva), do oceánů (modrá a zelená), a od rovníků (modrá) k pólům (zelená až bílá). <br />
Oceány a moře modré barvy jsou chudé na plankton, černá barva nás upozorňuje na skaliska a sopečné sklo, žlutá barva je způsobena rozpuštěnými příměsemi bahna a písku. Rudou barvu získává moře po červených řasách nebo červených korálech a bílou v době zamrzání. <br />
Nejdůležitější je zelená barva, protože moře obsahuje dostatek živin a planktonu. <br />
<br />
=== Pohyby mořské vody === <br />
[[File:Pobyby.jpg|thumb|left|Pohyby vody]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Mořská hladina je neustále v pohybu. Podle směru a způsobu pohybu vodních částic rozlišujeme tři formy pohybu vody: <br />
<br />
''Vlnění''<br />
<br />
Vzniká působením větru na mořskou hladinu. Vítr uvádí vodní částice do speciálního orbitálního, kruhového pohybu po uzavřených drahách. <br />
Rozlišujeme vlny nucené, které jsou nepravidelné a vytváří směs vln, anebo vlny volné, pravidelné, které putují na vzdálenosti tisíců kilometrů oceánem. Na pobřeží vlny předávají, tříští se a vzniká příboj. <br />
Speciální druh vln vzniká v uzavřených zálivech nebo na velkých jezerech, a nazývají se '''seiche''', tzv. stacionární vlny. <br />
Hladina se pohybuje nahoru a dolů kolem uzlového bodu. Pohyb způsobuje kolísání atmosférického tlaku. <br />
Dalším zvláštním pohybem mořské vody je vlna tsunami. Vzniká nejčastěji při zemětřesení nebo výbuchu sopky v oceánech a mořích. Obrovská masa mořské vody se dává do pohybu a v oblastech kontinentálního šelfu narůstá až do výšek 40 m. <br />
<br />
''Mořské dmutí''<br />
<br />
Jde o pravidelné, periodické kolísání mořské hladiny způsobené vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce. <br />
Je-li Měsíc v úplňku či novu, gravitační síly Měsíce a Slunce se sčítají a vzniká největší skočný – syzygijní příliv. <br />
Je-li Měsíc v první nebo poslední čtvrti, je postavení Slunce a Měsíce v kvadratuře a působení gravitačních sil je protichůdné. <br />
Příliv je malý a označuje se jako hluchý – kvadraturní.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Slapová síla ===<br />
[[File:Slapová síla.jpg|thumb|right|Slapová síla]]<br />
<br />
Slapová síla je druhotný efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou příliv a odliv (působení Měsíce na Zemi). Vzniká proto, že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. <br />
Na body na zemském povrchu, jež jsou Měsíci nejblíže působí větší gravitační síla než na body, jež jsou od Měsíce dále. Slapové síly jsou dány rozdílem, kterým působí Měsíc na různá místa povrchu Země. Protože je od nich nutné odečíst gravitační sílu působenou Měsícem. <br />
V důsledku existence slapových sil dochází k několika jevům:<br />
*Zvedá se a klesá zemská kůra, především hladiny oceánů a moří, což vede k pravidelnému střídání přílivu a odlivu. Teoreticky nastává v každém přístavu dvakrát denně příliv a dvakrát denně odliv.<br />
<br />
*Vzdaluje se Měsíc od Země. K tomuto jevu dochází proto, že oceány a zemská kůra se slapovým silám přizpůsobují s jistým zpožděním. Síla, kterou takto deformovaná Země působí na Měsíc, nemíří přesně do středu Země, a má proto složku, která nepatrně urychluje Měsíc na jeho oběžné trajektorii (a tím ho vzdaluje od Země).<br />
<br />
*Zpomaluje se rotace Země (přesná měření ukazují, že pozemský den se tak prodlouží o 1,5 ms za jedno století). Je to způsobeno vzdalováním Měsíce o Země (viz řádek výše). Vzniká vázaná rotace Měsíce.<br />
<br />
== Neklidná voda ==<br />
Všichni víme, že pohyb je jednou ze základních vlastností hmoty – pohybuje se celý vesmír, naše sluneční soustava a v neposlední řadě i naše planeta. Pohybují se – i když to tak nevypadá – jednotlivé kontinenty, a v neustálém pohybu jsou i masy vod v mořích a oceánech. <br />
Mořská voda v nich cirkuluje, mohutné proudy stoupají k hladině, aby se o tisíce kilometrů dál zanořily do hlubin. Motorem tohoto neustálého pohybu je nejen samotné otáčení Země a zemská gravitace, ale také sluneční záření, převládající směr větrů a rozdíly v teplotě a hustotě vody dané obsahem v ní rozpuštěných solí.<br />
<br />
<br />
== Velikost proudů ==<br />
Mohutnost každého proudu můžeme vyjádřit množstvím vody přenesené za jednotku času, šířkou proudu nebo rychlostí.<br />
Ku příkladu Golfský proud (pro nás jeden z nejznámějších proudů), jež významně ovlivňuje podnebí Evropy, přenáší na velkou vzdálenost šedesátkrát více vody než všechny řeky světa tekoucí do oceánu. <br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="bottom" |''Nejznámější mořské proudy''<br />
|-<br />
! Oceán !! Mořský proud !! Množství proudící vody v mil. m3 !! Šířka v km !! Rychlost v cm/s !! Průměrná teplota (°C) !! Druh proudu (teplý/studený)<br />
|-<br />
| Atlantský || Golfský || 80 || až 800 || 80-140 || 26 || teplý<br />
|-<br />
| || Benguelský|| 15 || až 500 || 25 || 16 || studený <br />
|-<br />
| Tichý || Kuro-šio || 50 || až 100 || až 200 || 22 || teplý<br />
|-<br />
| || Oja-šio || 7 || až 100 || 50 || 5 || studený<br />
|-<br />
| || Peruánský (= Humboldtův) || 20 || až 1000 || 20-60 || 11 || studený<br />
|-<br />
| Indický || Mosambický || 20 || až 100 || 20 || 20 || teplý<br />
|-<br />
| Severní ledový || Labradorský || 6 || až 100 || 25 || 4 || studený<br />
|-<br />
| Světový oceán || Západní příhon || 100 || až 1000 || 20 || 6 || studený<br />
|}<br />
<br />
<br />
Další mořské proudy: <br />
* Atlantský oceán -> Antilský (teplý, součást severního rovníkového proudu);<br />
** Brazilský (teplý, součást jižního rovníkového proudu);<br />
** Falklandský (studený, součást Západního příhonu);<br />
** Guayanský (teplý, součást jižního rovníkového proudu);<br />
** Guinejský (teplý, rovníkový proud);<br />
** Východogrónský (studený, způsobený odtokem studených polárních vod)<br />
<br />
* Indický oceán -> Agulhaský (teplý, součást jižního rovníkového proudu);<br />
** Leeuwinův (teplý, způsobený odtokem teplých rovníkových vod);<br />
** Monzunový (teplý, sezónní proud způsobený monzuny);<br />
** Západoaustralský (studený, součást Západního příhonu)<br />
<br />
* Tichý oceán -> Východoaustralský (teplý, součást jižního rovníkového proudu)<br />
<br />
* Tichý + Indický + Atlantský oceán -> severní a jižní rovníkový (teplý, způsobený pasátovými větry;<br />
** Západní příhon (studený)<br />
<br />
== Dělení proudů ==<br />
Jelikož je rozmanitost proudů velká, je i řada nejrůznějších klasifikací proudů. Dělí se:<br />
** dle vzniku,<br />
** četnosti výskytu (stálé, periodické, občasné),<br />
** hloubky (povrchové, hlubinné),<br />
** charakteru pohybu a směru (přímé, zakřivené, cyklonální a anticyklonální),<br />
** podle fyzických vlastností (teplé, studené).<br />
<br />
Dělení proudů, které máme všichni v podvědomí, je dělení na studené (př. Labradorský, Peruánský…) a teplé (př. Golfský, Kuro-šio…), podle toho, jedná-li se o vody teplejší nebo chladnější než vodní masy, jež tyto proudy obklopují. <br />
Toto rozdělení je důležité pro charakteristiku podnebí jednotlivých oblastí světa, protože teplota přenášené vody má na přilehlé regiony určující vliv (pro nás v Evropě je nejdůležitější oteplující účinek Golfského proudu). Dalším důležitým dělením je dělení na hlubinné a povrchové proudy. Hlubinné proudy představují proudění do hloubek několika stovek metrů, hlubinné i povrchové proudy se vzájemně ovlivňují a doplňují (př. hlubinné proudy vyrovnávají úbytky vody způsobené povrchovými proudy). Hlubinné proudy vznikají u Antarktidy a putují po celé zeměkouli (tzv. oceánský termohalinní výměník).<br />
<br />
=== Severoatlantský proud ===<br />
Tento teplý oceánský proud je někdy považován za součást Golfského proudu (jeho evropskou větev), protože je jeho pokračováním. <br />
Golfský proud se se přibližně na 40° s. š. a 30° z. d. rozděluje na dvě větve – Severoatlantský proud a jižní větev, která se obrací k západnímu pobřeží Afriky a pokračuje tu jako Kanárský proud. <br />
Severoatlantský proud pokračuje na sever podél pobřeží severozápadní Evropy, kde to značně ovlivňuje místní klima. Zmírňuje v západní Evropě zimy, zvláště na severu. Ty jsou pak teplejší než na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířkou. <br />
Bylo publikováno podezření, že stejně jako na Golfský proud, má i na Severoatlantský proud vliv na globální oteplování, které ho zpomaluje. <br />
Severoatlantský proud se na severu rozděluje na Norský a Irmingerův proud.<br />
<br />
=== Golfský proud ===<br />
Golfský proud a jeho severní větvě – Irmingerův, Norský a Severoatlantský proud – je silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu. Vzniká v Mexickém zálivu, díky němuž má i své jméno (gulf = anglicky záliv). Pokračuje Floridským průlivem, sleduje pobřeží Severní Ameriky k ostrovu Newfoundland, kde se odchyluje od pevniny a pak přechází přes Atlantik. <br />
Přibližně na 40° s. š. a 30° z. d. se rozděluje na dvě větve: severní proud míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky. <br />
Golfský proud ovlivňuje podnebí východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západní pobřeží Evropy. Severní větev Golfského proudu, výše zmíněný Severoatlantský proud, zmírňuje zimy Západní Evropy, převážně ty na severu, jež jsou tak teplejší než na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířkou. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30°C. Klimatická změna jej nemusí tak ovlivnit, jak se doposud předpokládalo, jelikož je více stabilní. <br />
Na Golfský proud má vliv stav atmosféry a proudění v ní. Tato nazývaná severoatlantická oscilace mění rychlost proudu a je s ním i v přímé i nepřímé interakci. <br />
<br />
=== Peruánský proud ===<br />
Peruánský proud, označovaný také jako Humboldtův proud, je studený mořský proud odbočující ze Západního příhonu severním směrem okolo západních břehů Jižní Ameriky. <br />
Tento proud je poměrně pomalý a mělký. Teče až ke 4° jižní zeměpisné šířky, kde se stáčí na západ, obtéká z jihozápadu Galapágy, a mísí se s Jižním rovníkovým proudem. <br />
Vody Peruánského proudu jsou již v místě jeho vzniku velmi úživné, přinášejí z Jižního oceánu dostatek minerálních látek (železo, fosfor) a dusíku, planktonu a jsou i prokysličené. Po celou dobu toku okolo pobřeží Chile i Peru, kde je tektonický kontinentální šelf úzký a prudce spadající do hloubky, dochází k míchání spodních vodních vrstev proudu s horními. Toto míšení vody je způsobeno vířením při proudění okolo pevninského svahu, trvale vanoucími větry od jihu a Coriolisovou sílou. Protože horní vrstvy proudu jsou poměrně studené, nic nebrání spodním se zvedat vzhůru a vynášet do povrchových vrstev živiny a do spodních zanášet okysličenou vodu. Peruánský proud je téměř v celé své délce pro mořské živočichy životodárný. <br />
<br />
=== Kuro-šio (Kurošio) ===<br />
Korušio je teplý mořský proud v severozápadní části Tichého oceánu. Je tichooceánským ekvivalentem Golfského proudu. Vzniká východně od Filipín, kde se odděluje ze Severního rovníkového proudu. Poté teče východně od Taiwanu, k souostroví Rjúkjú a podél jihovýchodního pobřeží japonského ostrova Honšú. Na 45° s. š. se střetává se studeným proudem Ojašio (Kurilským). Odtud pokračuje na východ napříč Tichým oceánem (Severnítichomořský proud) a stáčí se až k Aljašce, kde se mu říká Aljašský (Aleutský) proud. <br />
<br />
=== Západní příhon ===<br />
Západní příhon, nazývaný také jako Antarctic Circumpolar Current (ACC) nebo West Wind Drift, je oceánský proud, který teče ve směru hodinových ručiček od západu na východ kolem Antarktidy. Je největším oceánským proudem. Proud cirkuluje kolem Antarktidy, což udržuje teplé vody ostatních proudů daleko od pobřeží, a umožňuje tak Antarktidě zachovávat si svůj obrovský ledový příkrov. <br />
Západní příhon spojuje Atlantik, Pacifik a Indický oceán, a slouží jako hlavní výměník mezi nimi. Proud má celkem tři části – Subantarktickou přední (Subantarctic front – SAF), Polární přední (the Polar front – PF) a Jižní ACC přední (the Southern ACC front – SACC). <br />
<br />
<br />
== Proudy jako klimatizace ==<br />
Jednotlivé mořské proudy mají spolu s převládajícími větry zcela zásadní význam pro klima na planetě. Povrchové proudy se v oblasti rovníku ohřívají a nashromážděné teplo nesou do chladnějších oblastí. tam ho pak předávají do ovzduší nad hladinou a vítr a zanáší nad pevninu. Spolu s teplými větry se k pobřeží dostávají i vodní páry, které se z ohřáté mořské vody odpařují, a přinášejí nad pevninu deště. A právě takto ovlivňuje teplý Golfský proud podnebí v Evropě i tím i u nás. <br />
V oblastech, kde se naopak z hlubin vynořuji k povrchu studené proudy, je pobřeží ochlazováno a chladný vítr od moře přináší minimum srážek. Tímto způsobem ochlazuje vzestupný Humboltův proud jihozápadní pobřeží Jižní Ameriky. <br />
<br />
=== Nahoru a dolů ===<br />
Jak už bylo řečeno, mořské proudy se nepohybují jen ve vodorovné rovině, ale i vertikálně – zanořují se do hlubin nebo naopak stoupají vzhůru. Hlavní příčinou tohoto pohybu je proměnlivá teploty vody a obsah soli v ní, tedy její hustota. Teplejší voda je lehčí, má nižší hustotu a stoupá vzhůru nad vrstvy chladné vody, po nichž klouže podobně jako led po hladině. Slanější voda je naopak těžší než voda s nižším obsahem soli, a proto klesá dolů, kde se dál ochlazuje. Voda na povrchu, zejména v rovníkových oblastech, kde je povrchových teplých proudů nejvíce, se však ohřívá a odpařuje. <br />
[[File:Proudy.jpg|frame|center|Proudy]]<br />
Výparem se ochlazuje (výpar je výdejem energie, tudíž dochází k ochlazování) a stoupá v ní obsah solí, takže je stále těžší. Jak se z teplých oblastí blíží k severu či jihu, ochlazuje se ještě víc, až nakonec začne svou vahou klesat ke dnu – povrchový proud se zanořuje do hlubin. <br />
<br />
=== Podmořský kolotoč ===<br />
Mořské proudy se nacházejí v různých hloubkách oceánu – ty nejspodnější neboli hlubinné, obíhají v jakési smyčce celou Zemi. Na rozdíl od těch povrchových jsou velice stálé: jejich hustota a teplota se mění jen pomalu a také se velmi pomalu pohybují. Jejich směr ovlivňuje kromě jiného i členění mořského dna. A protože podmořské oceánské hřbety probíhají většinou severojižním směrem, míří hlubinné proudy na sever a na jih. Jejich začátek (pokud můžeme mluvit o začátku uzavřeného kruhu) můžeme hledat v severním Atlantiku – protože právě tady se prudce ochlazují teplé proudy z jihu a klesají ke dnu. Po dně Atlantského oceánu zamíří zpátky k jihu – až k Antarktidě. <br />
Systém podmořských hřbetů udržuje kolem Antarktidy studený proud, který kolem ní krouží jako obrovský vír. Právě do tohoto ‚víru‘ se připojí hlubinný proud ze dna Atlantiku. A protože voda nemůže jen přitékat, musí také odtékat, oddělují se z antarktického proudu dvě hlavní větve – jedna do Tichého oceánu, druhá do Atlantiku. <br />
Tady se mísí s teplejšími vodami, dostávají se blíže k povrchu a dál se ohřívají, aby nakonec po obkroužení Země zamířily zpátky Atlantickým oceánem k severu. Vzniká tak uzavřený koloběh, který vědci pojmenovali termohalinní cirkulace (nebo také výměník) – podle slov thermo (=teplo) a halinní (=solný).<br />
<br />
== Pasáty ==<br />
[[File:Pasáty.jpg|thumb|left|Pasáty - El Niňo]]<br />
<br />
V pohybu není jen voda, ale také ovzduší nad oceány. Převládající směr větru přitom s oceánskými proudy úzce souvisí, neboť urychluje pohyb povrchových vrstev vody.<br />
Hlavní roli v pohybu vodních mas přitom hrají tzv. pasáty, které vanou na jižní polokouli severozápadním směrem k rovníku a na severní polokouli jihozápadním směrem k rovníku a pohánějí severní i jižní rovníkový proud. <br />
Pasáty vznikají působením dvou sil. V tropickém pásu se vzduch silně ohřívá, stoupá vzhůru a ve výšce vane směrem k obratníkům. Tam se postupně ochlazuje, klesá dolů a vrací se zpět k rovníku. Protože však Země pod těmito kolmo k rovníku orientovanými vzdušnými proudy ubíhá od západu k východu, jsou tyto větry na obou jeho stranách zdánlivě odkloněny k západu. <br />
<br />
=== Za co může vítr ===<br />
Čas od času dojde k jevu, jehož příčiny nejsou ještě zdaleka přesně známy, ale protože jeho četnost stoupá, pravděpodobně se na něm podílí i globální oteplování. <br />
Změny tlaku nad Tichým oceánem způsobí, že pasáty změní směr, zeslábnou nebo dokonce ustanou. Tím se zpomalí nebo zastaví jižní rovníkový proud a teplá povrchová voda ze západního Tichomoří se rozšíří až k břehům Jižním Ameriky. Ta je za normálních okolností omývána chladným Humboldtovým proudem, který zde vystupuje k povrchu. Ale v okamžiku, kdy ho překryje vrstva teplé vody, úplně změní klimatické podmínky v celém Tichomoří. Silný výpar z teplých povrchových oceánu vytváří oblačnost, která je zanášena nad západní pobřeží Jižní Ameriky a způsobuje lijáky a záplavy. V moři chybí živiny, které za normálních okolností vynáší z hloubky Humboldtův proud, takže od pobřeží Jižní Ameriky odpluje většina ryb. Jako první proto zpozorovali tuto anomálii jihoameričtí rybáři, kteří ji – protože nejčastěji přicházela v období Vánoc – pojmenovali '''El Niňo''' – Ježíšek, děťátko.<br />
<br />
==== La Niňa ====<br />
Zatímco při El Niňu na západní polokouli vydatně lije, ve východních oblastech světa naopak vládnou nezvyklá sucha často spojená s požáry. Někdy, ale ne vždy, následuje po El Niňu opačný extrém – vítr pohánějící jižní rovníkový proud zesílí a zažene oblast vysokých teplot a výparů mnohem dál na západ, zatímco zpětné vzdušné proudy vracející se horními vrstvami atmosféry přinášejí nad Ameriku nezvykle studené suché počasí. Lijáky a záplavy naopak postihují východní Austrálii, Indonésii či Indii. Tento jev dostal jako protiklad k El Niňu jméno La Niňa – holčička.<br />
[[File:La Niňa.jpg|frame|bottom|El Niňo a La Niňa]]<br />
<br />
== Zóny konvergence a divergence ==<br />
V oblastech styku proudů vznikají tzv. zóny konvergence. Dochází zde k poklesu vody do větších hloubek, a tím se hlubinné vody obohacují o kyslík (př. okolí Antarktidy a subtropické oblasti). Naopak v místech, kde se od sebe proudy vzdalují, dochází k výstupu chladných na živiny bohatých vod směrem k hladině, nazýváme divergenčními. Místa s výstupními proudy (divergence) patří k živinově nejbohatším místům oceánu, toková místa nalézáme na západních okrajích kontinentů, kde se vyskytují hlubinné proudy (př. poblíž Kalifornie, Chile, Peru, Austrálie) či v oblastech s monzunovou cirkulací, kde dochází k půlročním změnám proudění (poloostrovy Přední a Zadní Indie). <br />
<br />
<br />
= Zdroje =<br />
[1] Oceánské (mořské) proudy. Jindrichpolak.wz.cz [online]. Wolfgang: Wolfgang, 2007 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/oceanproudy.php<br />
<br />
[2] Oceány v pohybu: mořské proudy vládnou počasí. Abičko [online]. ABC: ABC, 2011 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/10915/oceany-v-pohybu-morske-proudy-vladnou-pocasi.html<br />
<br />
[3] Hydrosféra - Oceány a moře. Zeměpisný web Daniela Svobody [online]. Frýdek-Místek: Educanet, 2007 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://ostrava-educanet.cz/svoboda/vyuka/kvinta/oceany_a_more.htm<br />
<br />
[4] Slapové síly. Encyklopedie fyziky [online]. Univerzita Karlova v Praze: Jaroslav Reichl, Martin Všetička, 2010 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/56-slapove-sily<br />
<br />
[5] Our Earth: Humboldt Current [online]. World Wide Fund for Nature, Gland, Switzerland, [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://wwf.panda.org/about_our_earth/ecoregions/humboldt_current.cfm<br />
<br />
[6] Barker, P. F.; Filippelli, G. M.; Florindo, F.; Martin, E. E.; Scher, H. D. (2007). "Onset and Role of the Antarctic Circumpolar Current" (PDF). Deep-Sea Research Part II. 54 (21): 2388–2398. doi:10.1016/j.dsr2.2007.07.028. [cit. 2017-05-20]</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:La_Ni%C5%88a.jpg&diff=13120File:La Niňa.jpg2017-05-26T07:07:50Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Pas%C3%A1ty.jpg&diff=13119File:Pasáty.jpg2017-05-26T07:07:05Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Proudy.jpg&diff=13118File:Proudy.jpg2017-05-26T06:59:48Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Slapov%C3%A1_s%C3%ADla.jpg&diff=13117File:Slapová síla.jpg2017-05-26T06:23:17Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Pobyby.jpg&diff=13116File:Pobyby.jpg2017-05-26T06:12:32Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Teplota.jpg&diff=13115File:Teplota.jpg2017-05-26T06:07:26Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Salinita.jpg&diff=13114File:Salinita.jpg2017-05-26T06:02:20Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Mapa.jpg&diff=13113File:Mapa.jpg2017-05-26T05:57:38Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13103Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-21T20:17:42Z<p>Hanka: /* Epidemie Eboly */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie SARS==<br />
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br />
<br />
SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS. Nakažlivost viru se bude dát nastavit v rozmezí od 20 % do 1 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br />
<br />
Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost nakažení virem na polovinu, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit nakažlivost viru, počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br />
<br />
Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí, počtu nemocnic ve městě a nakažlivosti viru.<br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Kinosál==<br />
===Téma===<br />
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br />
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br />
Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br />
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br />
===Cíl===<br />
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br />
===Prostředí===<br />
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Spalování tabáku v dýmce==<br />
===Téma===<br />
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br />
<br />
Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br />
<br />
V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.<br />
===Cíl===<br />
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br />
<br />
===Prostředí===<br />
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Pivnice==<br />
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br />
<br />
Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br />
<br />
[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==McDonald's==<br />
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.<br />
<br />
[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13070Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-18T08:17:28Z<p>Hanka: /* Epidemie Eboly */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie==<br />
Tématem simulace je šíření epidemie (nemoci) mezi lidmi.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení, v inkubační době. Zdravý člověk může být s určitou pravděpodobností infikován nakaženým člověkem, ale i člověkem v inkubační době (s nižší pravděpodobností). Nemoc potřebuje na plné propuknutí určitou inkubační dobu. Pokud člověk v inkubační době dosáhne nemocnice, uzdraví se. Pokud ne, stane se nakaženým a už ho nelze vyléčit. Nakažený člověk se přesune do karantény. Zdraví lidé se budou karanténě vyhýbat. Uzdravený člověk je imunní vůči nemoci a už nemůže být nakažen (má protilátky proti nemoci).<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí, počáteční počet nakažených lidí, pravděpodobnost přenosu nemoci a inkubační doba. Karanténa bude pouze jedna. Budou sledovány počty zdravých a nakažených lidí, lidí v inkubační době, počet uzdravených lidí a počet lidí v karanténě.<br />
Epidemie (nemoc) se přenáší blízkostí (dva lidé u sebe) s určitou pravděpodobností, která půjde nastavit (nakažlivost nemoci). Pravděpodobnost bude vyšší u nakažených lidí než u lidí v inkubační době. <br />
<br />
V simulaci budou zobrazeny nemocnice, karanténa a lidé budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době, uzdravený). <br />
<br />
Cílem je ověřit, jak se bude epidemie šířit při různých nastaveních parametrů, jako je pravděpodobnost přenosu (nakažlivost), inkubační doba, počet nemocnic, počet lidí a počáteční počet nakažených. <br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 5-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Minimální cenu 30,- za parkování mi zodpověděli na městském úřadě. Byl to sice subjektivní odhad paní na přepážce, nicméně k účelu této simulace si myslím, že by měl být dostačující. <br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13050Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-14T19:32:17Z<p>Hanka: /* Neznámá epidemie */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Neznámá epidemie ==<br />
<br />
Nová epidemie, šířící se dotykem (možná nový druh biologické zbraně, o které zatím nikdo neví) a chovající se jako angína nebo chřipka. A není na ni lék. <br />
Začne to jedním (možná max. 3) nakaženým. K simulaci bude sloužit určitý počet lidí (cca 500-1000) smíchaný s mediky (5-10). <br />
Jakmile se nakažený dotkne zdravého, nakazí ho. Když se nakažený setká s medikem, částečně se uzdraví. Když se nakažený jednou nakazí, musí do určité doby (3-5 dní) vyhledat lékaře. Když se tak nestane, umírá. Když vyhledá doktora jednou, uzdraví se a nemoc zmizí. Když se nakazí znovu, nemoc se nejdříve neprojeví, až po nějaké době(cca 2 dny) a musí znovu vyhledat doktora. Když nevyhledá, umírá do tří dnů od nakažení. <br />
Když doktora vyhledá, příznaky se zmírní, ale už se neuzdraví. Zůstává ohrožen na životě a umírá po podstatně delší dobře, než když se nakazí první (cca 7-10 dnech).<br />
Medik má imunitu omezenou - může jen 3x nebo 5x uzdravit, než se sám stane nakaženým a vyléčit se už nemůže, čímž umírá stejně jako podruhé nakažený po zmírnění příznaků. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie==<br />
Tématem simulace je šíření epidemie (nemoci) mezi lidmi.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení, v inkubační době. Zdravý člověk může být s určitou pravděpodobností infikován nakaženým člověkem, ale i člověkem v inkubační době (s nižší pravděpodobností). Nemoc potřebuje na plné propuknutí určitou inkubační dobu. Pokud člověk v inkubační době dosáhne nemocnice, uzdraví se. Pokud ne, stane se nakaženým a už ho nelze vyléčit. Nakažený člověk se přesune do karantény. Zdraví lidé se budou karanténě vyhýbat. Uzdravený člověk je imunní vůči nemoci a už nemůže být nakažen (má protilátky proti nemoci).<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí, počáteční počet nakažených lidí, pravděpodobnost přenosu nemoci a inkubační doba. Karanténa bude pouze jedna. Budou sledovány počty zdravých a nakažených lidí, lidí v inkubační době, počet uzdravených lidí a počet lidí v karanténě.<br />
Epidemie (nemoc) se přenáší blízkostí (dva lidé u sebe) s určitou pravděpodobností, která půjde nastavit (nakažlivost nemoci). Pravděpodobnost bude vyšší u nakažených lidí než u lidí v inkubační době. <br />
<br />
V simulaci budou zobrazeny nemocnice, karanténa a lidé budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době, uzdravený). <br />
<br />
Cílem je ověřit, jak se bude epidemie šířit při různých nastaveních parametrů, jako je pravděpodobnost přenosu (nakažlivost), inkubační doba, počet nemocnic, počet lidí a počáteční počet nakažených. <br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 15% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 15% důchodců a 20% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí.<br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 12:55, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13029Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-12T05:40:04Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Neznámá epidemie ==<br />
<br />
Nová epidemie, šířící se dotykem (možná nový druh biologické zbraně, o které zatím nikdo neví) a chovající se jako angína nebo chřipka. A není na ni lék. <br />
Začne to jedním (možná max. 3) nakaženým. K simulaci bude sloužit určitý počet lidí (cca 500-1000) smíchaný s mediky (5-10). <br />
Jakmile se nakažený dotkne zdravého, nakazí ho. Když se nakažený setká s medikem, částečně se uzdraví. Když se nakažený jednou nakazí, musí do určité doby (3-5 dní) vyhledat lékaře. Když se tak nestane, umírá. Když vyhledá doktora jednou, uzdraví se a nemoc zmizí. Když se nakazí znovu, nemoc se nejdříve neprojeví, až po nějaké době(cca 2 dny) a musí znovu vyhledat doktora. Když nevyhledá, umírá do tří dnů od nakažení. <br />
Když doktora vyhledá, příznaky se zmírní, ale už se neuzdraví. Zůstává ohrožen na životě a umírá po podstatně delší dobře, než když se nakazí první (cca 7-10 dnech).<br />
Medik má imunitu omezenou - může jen 3x nebo 5x uzdravit, než se sám stane nakaženým a vyléčit se už nemůže, čímž umírá stejně jako podruhé nakažený po zmírnění příznaků. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=WS_2016/2017&diff=12907WS 2016/20172017-01-22T14:11:06Z<p>Hanka: /* Paper */</p>
<hr />
<div>Semestral papers from winter term 2016/2017. Please, put here links to the pages with your paper. First you need to have your [[Assignments WS 2016/2017|assignment approved]].<br />
<br />
<br />
==Simulations==<br />
<br />
--[[User:Kellistefl|Kellistefl]] ([[User talk:Kellistefl|talk]]) 01:23, 18 December 2016 (CET) [[Poison and Insect Population]]<br />
<br />
-- [[User:Xushk00|Xushk00]] ([[User talk:Xushk00|talk]]) 19:29, 15 January 2017 (CET) Kateryna Ushanova [[Optimal schedule of Moscow metro]]<br />
<br />
--[[User:Bedn00|Bedn00]] ([[User talk:Bedn00|talk]]) 13:51, 14 January 2017 (CET) Naďa Bednárová [[Phyllotaxis]]<br />
<br />
--[[User:Xestj00|Xestj00]] ([[User talk:Xestj00|talk]]) 22:24, 14 January 2017 (CET) [[Predators & Prey]]<br />
<br />
--[[User:Robert|Robert B.]] ([[User talk:Robert|talk]]) 09:42, 16 January 2017 (CET) [[Simulation of spreading of sexually transmitted infections]]<br />
<br />
--[[User:Hanka|xnaph00]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:42, 16 January 2017 (CET) [[The strength of tsunami]]<br />
<br />
--[[User:xzemj34|xzemj34]] ([[User talk:xzemj34|talk]]) 17:05, 17 January 2017 (CET) [[Bank branch checkout optimalization]]<br />
<br />
--[[User:Xvitj27|Xvitj27]] ([[User talk:Xvitj27|talk]]) 18:27, 17 January 2017 (CET)[[D1 Highway Traffic simulation]]<br />
<br />
--[[User:Aara00|Aara00]] ([[User talk:Aara00|talk]]) 19:14, 17 January 2017 (CET) [[Spread of Disease]]<br />
<br />
--[[User:Xvacf01|Xvacf01]] ([[User talk:Xvacf01|talk]]) 21:53, 17 January 2017 (CET) [[Spreading of a fatal epidemic in a simple society]]<br />
<br />
--[[User:Xveds|Xveds]] ([[User talk:Xveds|talk]]) 22:54, 17 January 2017 (CET) [[Efficiency of robotic vacuums at home]]<br />
<br />
--[[User:Wilv00|Wilv00]] ([[User talk:Wilv00|talk]]) 16:06, 18 January 2017 (CET) [[Portfolio Simulation]]<br />
<br />
<br />
<br />
== Papers ==<br />
<br />
--[[User:Hanka|xnaph00]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 15:00, 22 January 2017 (CET) [[Behavioral patterns in data]]</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=WS_2016/2017&diff=12906WS 2016/20172017-01-22T14:10:47Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div>Semestral papers from winter term 2016/2017. Please, put here links to the pages with your paper. First you need to have your [[Assignments WS 2016/2017|assignment approved]].<br />
<br />
<br />
==Simulations==<br />
<br />
--[[User:Kellistefl|Kellistefl]] ([[User talk:Kellistefl|talk]]) 01:23, 18 December 2016 (CET) [[Poison and Insect Population]]<br />
<br />
-- [[User:Xushk00|Xushk00]] ([[User talk:Xushk00|talk]]) 19:29, 15 January 2017 (CET) Kateryna Ushanova [[Optimal schedule of Moscow metro]]<br />
<br />
--[[User:Bedn00|Bedn00]] ([[User talk:Bedn00|talk]]) 13:51, 14 January 2017 (CET) Naďa Bednárová [[Phyllotaxis]]<br />
<br />
--[[User:Xestj00|Xestj00]] ([[User talk:Xestj00|talk]]) 22:24, 14 January 2017 (CET) [[Predators & Prey]]<br />
<br />
--[[User:Robert|Robert B.]] ([[User talk:Robert|talk]]) 09:42, 16 January 2017 (CET) [[Simulation of spreading of sexually transmitted infections]]<br />
<br />
--[[User:Hanka|xnaph00]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:42, 16 January 2017 (CET) [[The strength of tsunami]]<br />
<br />
--[[User:xzemj34|xzemj34]] ([[User talk:xzemj34|talk]]) 17:05, 17 January 2017 (CET) [[Bank branch checkout optimalization]]<br />
<br />
--[[User:Xvitj27|Xvitj27]] ([[User talk:Xvitj27|talk]]) 18:27, 17 January 2017 (CET)[[D1 Highway Traffic simulation]]<br />
<br />
--[[User:Aara00|Aara00]] ([[User talk:Aara00|talk]]) 19:14, 17 January 2017 (CET) [[Spread of Disease]]<br />
<br />
--[[User:Xvacf01|Xvacf01]] ([[User talk:Xvacf01|talk]]) 21:53, 17 January 2017 (CET) [[Spreading of a fatal epidemic in a simple society]]<br />
<br />
--[[User:Xveds|Xveds]] ([[User talk:Xveds|talk]]) 22:54, 17 January 2017 (CET) [[Efficiency of robotic vacuums at home]]<br />
<br />
--[[User:Wilv00|Wilv00]] ([[User talk:Wilv00|talk]]) 16:06, 18 January 2017 (CET) [[Portfolio Simulation]]<br />
<br />
<br />
<br />
== Paper ==<br />
<br />
--[[User:Hanka|xnaph00]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 15:00, 22 January 2017 (CET) [[Behavioral patterns in data]]</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Behavioral_patterns_in_data&diff=12905Behavioral patterns in data2017-01-22T14:10:33Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div>'''The Essay topic:''' Behavioral patterns in data<br />
<br />
'''Class:''' 4IT496 System Simulation (WS 2016/2017)<br />
<br />
'''Author:''' Bc. Hana Nápravníková<br />
<br />
<br />
== Introduction: ==<br />
<br />
In software engineering, a software design pattern is a general reusable solution to a commonly occurring problem within a given context in software design. It is not a finished design that can be transformed directly into source or machine code. <br />
Design patterns may be viewed as a structured approach to computer programming intermediate between the levels of a programming paradigm and a concrete algorithm and they were originally grouped into the categories: creational patterns, structural patterns and behavioural patterns and described using the concepts of delegation, aggregation and consultation. <br />
<br />
<br />
== Behavioral patterns in general: ==<br />
<br />
Behavioral patterns are concerned with algorithms and the assignment of responsibilities between objects. Behavioral patterns describe not just patterns of objects or classes but also the patterns of communication between them. These patterns characterize complex control flow that’s difficult to follow at run-time. They shift focus away from flow of control to let you concentrate just on the way objects are interconnected. <br />
<br />
[[File:behavioral patterns.png|1000px|center]]<br />
<br />
=== Behavioral patterns used for data Structures Implementation ===<br />
<br />
Long gone are the days when it was sufficient to deliver to all users the same content or experience. These days, customer experience optimization must be personalized. <br />
<br />
[[File:priklad1.jpg|550px|alt text]] [[File:priklad2.jpg|550px|right|alt text]]<br />
<br />
=== Interator ===<br />
<br />
This design pattern provides a way to access the elements of an aggregate object sequentially without exposing its underlying representation. <br />
The classes or objects participating in this pattern are: <br />
• Iterator – defines an interface for accessing and traversing elements<br />
<br />
• Concreteiterator – implements the Iterator interface; keeps track of the current position in the traversal of the aggregate<br />
<br />
• Aggregate – defines an interface for creating an Iterator object<br />
<br />
• ConcreteAggregate – implements the Iterator creation interface to return an instance of the proper Concreteiterator.<br />
<br />
[[File:iterator.gif|center]]<br />
<br />
The Iterator design pattern is maybe the first design pattern that has been used for data structures. Its advantages are so important such that probably now there is no data structures library that does not use it. <br />
The key idea in this pattern is to take the responsibility for access and traversal out of the container object and put it into an iterator object. An iterator is consider to be robust if ensures that insertions and removals do not interfere with traversal, and it does it without copying the container. <br />
<br />
<br />
=== Template Method ===<br />
<br />
Template method design pattern defines the skeleton of an algorithm in an operation, deferring some steps to subclasses. Template method lets subclasses redefine certain steps of an algorithm without changing the algorithm’s structure. <br />
The classes and objects participating in this pattern are: <br />
• AbstractClass – defines abstract primitive operations that concrete subclasses define to implement steps of an algorithm implements a template method defining the skeleton of an algorithm. The template method calls primitive operations as well as operations defines in abstractclass or those of other objects. <br />
<br />
• ConcreteClass – implements the primitive operations to carry out subclass-specific steps of the algorithm. <br />
<br />
[[File:templete method.jpg|center]]<br />
<br />
The interesting example of using Template Method pattern is related to the implementation of different sorting methods, based on Merrit taxonomy. At the top of her sorting taxonomy is an abstract divide-and-conquer algorithm: split the array to be sorted into two subarrays, sort the subarrays, and join the sorted subarrays to from a sorted array. <br />
Sorting could be modelled as an abstract class with a template method to perform the sorting. This method delegates the splitting and joining of arrays to the concrete subclasses, which use an abstract ordering strategy to perform comparisons on objects. <br />
<br />
<br />
=== Strategy ===<br />
<br />
Strategy design pattern defines a family of algorithms, encapsulate each one, and make them interchangeable. Strategy lets the algorithm vary independently from clients that use it. <br />
A good example is represented by the binary tree traversals. We may have preorder, inorder and postorder traversal for binary trees. In this way we may dynamically choose the traversal order for a binary tree. Encapsulating the algorithm in separate Strategy classes lets us vary the algorithm independently of its context, making it easier to switch and understand. <br />
<br />
[[File:Strategy.png|center]]<br />
<br />
<br />
== Summary ==<br />
<br />
Using patterns in data structures implementation represents a step forward in this field. Patterns allow data structures to be implemented in a very general and flexible way. There have been presented some examples of data structures that use the advantages: Iterator, Templet Method and Strategy. <br />
Behavioral patterns deal with encapsulating algorithms and managing or delegating responsibility among objects. They focus more on communication and interaction, dynamic interfaces, object composition and object dependency. <br />
<br />
<br />
== Resources ==<br />
<br />
<br />
Behavioral Patterns [online]. USA: Addison-Wesley, 1994 [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: http://www.cs.unc.edu/~stotts/GOF/hires/chap5fso.htm<br />
<br />
Access our library of analytics eBooks - for free Understand User Behavioral Patterns with Web Analytics Data [online]. Data Informed: Efrat Ravid, 2015 [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: http://data-informed.com/22124-2/<br />
<br />
Behavioral Design Patterns Used in Data Structures Implementation [online]. Niculescu Virginia Department of Computer Science: Babe¸s-Bolyai University, 2005 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://www.cs.ubbcluj.ro/~vniculescu/didactic/SD_DID/behavioralDesignPatterns.pdf<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 15:10, 22 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=Behavioral_patterns_in_data&diff=12904Behavioral patterns in data2017-01-22T14:10:05Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div>'''The Essay topic:''' Behavioral patterns in data<br />
<br />
'''Class:''' 4IT496 System Simulation (WS 2016/2017)<br />
<br />
'''Author:''' Bc. Hana Nápravníková<br />
<br />
<br />
== Introduction: ==<br />
<br />
In software engineering, a software design pattern is a general reusable solution to a commonly occurring problem within a given context in software design. It is not a finished design that can be transformed directly into source or machine code. <br />
Design patterns may be viewed as a structured approach to computer programming intermediate between the levels of a programming paradigm and a concrete algorithm and they were originally grouped into the categories: creational patterns, structural patterns and behavioural patterns and described using the concepts of delegation, aggregation and consultation. <br />
<br />
<br />
== Behavioral patterns in general: ==<br />
<br />
Behavioral patterns are concerned with algorithms and the assignment of responsibilities between objects. Behavioral patterns describe not just patterns of objects or classes but also the patterns of communication between them. These patterns characterize complex control flow that’s difficult to follow at run-time. They shift focus away from flow of control to let you concentrate just on the way objects are interconnected. <br />
<br />
[[File:behavioral patterns.png|1000px|center]]<br />
<br />
=== Behavioral patterns used for data Structures Implementation ===<br />
<br />
Long gone are the days when it was sufficient to deliver to all users the same content or experience. These days, customer experience optimization must be personalized. <br />
<br />
[[File:priklad1.jpg|550px|alt text]] [[File:priklad2.jpg|550px|right|alt text]]<br />
<br />
=== Interator ===<br />
<br />
This design pattern provides a way to access the elements of an aggregate object sequentially without exposing its underlying representation. <br />
The classes or objects participating in this pattern are: <br />
• Iterator – defines an interface for accessing and traversing elements<br />
<br />
• Concreteiterator – implements the Iterator interface; keeps track of the current position in the traversal of the aggregate<br />
<br />
• Aggregate – defines an interface for creating an Iterator object<br />
<br />
• ConcreteAggregate – implements the Iterator creation interface to return an instance of the proper Concreteiterator.<br />
<br />
[[File:iterator.gif|center]]<br />
<br />
The Iterator design pattern is maybe the first design pattern that has been used for data structures. Its advantages are so important such that probably now there is no data structures library that does not use it. <br />
The key idea in this pattern is to take the responsibility for access and traversal out of the container object and put it into an iterator object. An iterator is consider to be robust if ensures that insertions and removals do not interfere with traversal, and it does it without copying the container. <br />
<br />
<br />
=== Template Method ===<br />
<br />
Template method design pattern defines the skeleton of an algorithm in an operation, deferring some steps to subclasses. Template method lets subclasses redefine certain steps of an algorithm without changing the algorithm’s structure. <br />
The classes and objects participating in this pattern are: <br />
• AbstractClass – defines abstract primitive operations that concrete subclasses define to implement steps of an algorithm implements a template method defining the skeleton of an algorithm. The template method calls primitive operations as well as operations defines in abstractclass or those of other objects. <br />
<br />
• ConcreteClass – implements the primitive operations to carry out subclass-specific steps of the algorithm. <br />
<br />
[[File:templete method.jpg|center]]<br />
<br />
The interesting example of using Template Method pattern is related to the implementation of different sorting methods, based on Merrit taxonomy. At the top of her sorting taxonomy is an abstract divide-and-conquer algorithm: split the array to be sorted into two subarrays, sort the subarrays, and join the sorted subarrays to from a sorted array. <br />
Sorting could be modelled as an abstract class with a template method to perform the sorting. This method delegates the splitting and joining of arrays to the concrete subclasses, which use an abstract ordering strategy to perform comparisons on objects. <br />
<br />
<br />
=== Strategy ===<br />
<br />
Strategy design pattern defines a family of algorithms, encapsulate each one, and make them interchangeable. Strategy lets the algorithm vary independently from clients that use it. <br />
A good example is represented by the binary tree traversals. We may have preorder, inorder and postorder traversal for binary trees. In this way we may dynamically choose the traversal order for a binary tree. Encapsulating the algorithm in separate Strategy classes lets us vary the algorithm independently of its context, making it easier to switch and understand. <br />
<br />
[[File:Strategy.png|center]]<br />
<br />
<br />
== Summary ==<br />
<br />
Using patterns in data structures implementation represents a step forward in this field. Patterns allow data structures to be implemented in a very general and flexible way. There have been presented some examples of data structures that use the advantages: Iterator, Templet Method and Strategy. <br />
Behavioral patterns deal with encapsulating algorithms and managing or delegating responsibility among objects. They focus more on communication and interaction, dynamic interfaces, object composition and object dependency. <br />
<br />
<br />
== Resources ==<br />
<br />
<br />
Behavioral Patterns [online]. USA: Addison-Wesley, 1994 [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: http://www.cs.unc.edu/~stotts/GOF/hires/chap5fso.htm<br />
<br />
Access our library of analytics eBooks - for free Understand User Behavioral Patterns with Web Analytics Data [online]. Data Informed: Efrat Ravid, 2015 [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: http://data-informed.com/22124-2/<br />
<br />
Behavioral Design Patterns Used in Data Structures Implementation [online]. Niculescu Virginia Department of Computer Science: Babe¸s-Bolyai University, 2005 [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://www.cs.ubbcluj.ro/~vniculescu/didactic/SD_DID/behavioralDesignPatterns.pdf</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Templete_method.jpg&diff=12903File:Templete method.jpg2017-01-22T14:03:46Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Priklad2.jpg&diff=12902File:Priklad2.jpg2017-01-22T14:00:17Z<p>Hanka: adult person</p>
<hr />
<div>adult person</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Priklad1.jpg&diff=12901File:Priklad1.jpg2017-01-22T13:59:56Z<p>Hanka: teenager girl</p>
<hr />
<div>teenager girl</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Behavioral_patterns.png&diff=12900File:Behavioral patterns.png2017-01-22T13:57:02Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Iterator.gif&diff=12899File:Iterator.gif2017-01-22T13:54:34Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Strategy.png&diff=12898File:Strategy.png2017-01-22T13:49:59Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12760The strength of tsunami2017-01-17T21:25:35Z<p>Hanka: /* Results */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h (from 0.5 to 3). Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
[[File:graph.png]]<br />
<br />
When we set the total population, which is 6.5 million, and give full speed by the tsunami, that is 700 km / h (on the slider value 2.7), tsunami flooded almost 90% of Rio and the number of survivors will be around 1.950.000 inhabitants and the number of undamaged buildings will be around 1.417.000 buildings. <br />
<br />
[[File:simulace1.png]]<br />
<br />
But at a minimum population, about 5.5 million and tsunami speed 600 km / h (1.00 per slider) will be the surviving inhabitants in 1.743.000, undamaged houses 1.979.000 out of a total 7.820.000 when we counts as part of the slums.<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/programming.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Simulace1.png&diff=12759File:Simulace1.png2017-01-17T21:25:08Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Simulace.png&diff=12758File:Simulace.png2017-01-17T21:21:37Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12757The strength of tsunami2017-01-17T21:11:38Z<p>Hanka: /* Results */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h (from 0.5 to 3). Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
[[File:graph.png]]<br />
<br />
When we set the total population, which is 6.5 million, and give full speed by the tsunami, that is 700 km / h (on the slider value 2.7), tsunami flooded almost 90% of Rio and the number of survivors will be around 1,950 inhabitants.<br />
<br />
[[File:simulace2.png]]<br />
<br />
But at a minimum population, about 5.5 million and tsunami speed 600 km / h (1.00 per slider) will be the surviving inhabitants in 1657, undamaged houses out of a total 2,179,000 7,678,000 when we counts as part of the slums.<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/programming.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Simulace2.png&diff=12756File:Simulace2.png2017-01-17T20:54:30Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12653The strength of tsunami2017-01-17T12:41:43Z<p>Hanka: /* Sources */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h (from 0.5 to 3). Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
[[File:graph.png]]<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/programming.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12652The strength of tsunami2017-01-17T12:39:15Z<p>Hanka: /* Model */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h (from 0.5 to 3). Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
[[File:graph.png]]<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Wave.png&diff=12651File:Wave.png2017-01-17T12:38:10Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Speed-wave.png&diff=12650File:Speed-wave.png2017-01-17T12:37:18Z<p>Hanka: Hanka uploaded a new version of File:Speed-wave.png</p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Speed-wave.png&diff=12649File:Speed-wave.png2017-01-17T12:36:08Z<p>Hanka: Hanka uploaded a new version of File:Speed-wave.png</p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Speed-wave.png&diff=12648File:Speed-wave.png2017-01-17T12:35:47Z<p>Hanka: Hanka uploaded a new version of File:Speed-wave.png</p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Speed-wave.png&diff=12647File:Speed-wave.png2017-01-17T12:34:44Z<p>Hanka: Hanka uploaded a new version of File:Speed-wave.png</p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12646The strength of tsunami2017-01-17T12:19:17Z<p>Hanka: /* Results */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h. Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:speed-wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
[[File:graph.png]]<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=File:Graph.png&diff=12645File:Graph.png2017-01-17T12:19:04Z<p>Hanka: </p>
<hr />
<div></div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12644The strength of tsunami2017-01-17T12:02:43Z<p>Hanka: /* Simulation Details */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h. Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:speed-wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hankahttp://www.simulace.info/index.php?title=The_strength_of_tsunami&diff=12643The strength of tsunami2017-01-17T12:01:39Z<p>Hanka: /* Sources */</p>
<hr />
<div>== Introduction ==<br />
Tsunami are among the most destructive natural disasters on the Earth.<br />
They are most often caused by tectonic movements of the tectonic plates on the ocean floor. The largest occurrences of this nature is an anomaly in the Pacific Ocean, Japan, Indonesia and the Indian Ocean. However, the risk of tsunami threatens to virtually all coastal areas of the world.<br />
Among the most destructive disaster caused by the tsunami in the 21st century clearly belongs tsunami that struck the coast of Southeast Asia (Thailand, India, Malaysia, Bangladesh, Maldives ...) a little later Madagascar, the Seychelles and the east coast of Africa, where there are states like Somalia , Tanzania or Kenya.<br />
And so it is possible that one will hit the Brazilian coast and Rio de Janiero.<br />
<br />
== Method ==<br />
<br />
=== Software ===<br />
NetLogo 5.3.1 was the most appropriate software to illustrate this model.<br />
<br />
=== Simulation Details ===<br />
Simulation is not based on any specific situation or article. It's just curiosity about what would have happened if.<br />
In this case, when the tsunami hit the coast of Brazil near Rio de Janeiro, the venue of the last Olympic Games. This area is known that there exists a minimum of tsunami. Frequent cases are rather different hurricanes or earthquakes.<br />
However, the inspiration was a simulation model Tsunami Evacuation from which it was based.<br />
<br />
== Model ==<br />
<br />
=== People ===<br />
In Rio combined population of 6.5 million inhabitants. Slider number-of-a person ranges from 5500tis. to 6500tis., because they take into account the possibility of a reduction in population due to epidemics or relocation.<br />
<br />
[[File:slider.png]]<br />
<br />
=== Buildings ===<br />
I estimate that the number of inhabitants would be in would be located around 3 million buildings. Set as a random number.<br />
<br />
=== Speed of wave ===<br />
The waves are treacherous, and those that create a tsunami even more. Slider speed-of-wave is set to a speed range from 500 to 700 km / h. Outbreak may be close (speed up to 700 km / h) or farther from shore (speeds from 500 km / h). It mainly affects the area of flooding.<br />
<br />
[[File:speed-wave.png]]<br />
<br />
== Results ==<br />
[[File:tsunami.png]]<br />
<br />
== Conclusion ==<br />
The goal of of this simulation was to show the effects of the tsunami on the coast of South America, where this phenomenon does not occur very often.<br />
As we have seen, the speed of the oncoming waves can cause dire consequences, the remedy would take a few years. Not to mention of the loss of life.<br />
You can partially prevent some form of alarm that had a chance to save more people. As for material losses, you can not control.<br />
<br />
== Code ==<br />
[[File:The strength of tsunami_v2.nlogo]]<br />
<br />
== Sources ==<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
http://ccl.northwestern.edu/netlogo/docs/dictionary.html<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 13:01, 17 January 2017 (CET)</div>Hanka