http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Xhazj03&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-29T14:24:11ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2018/2019/cs&diff=18708SS 2018/2019/cs2019-06-11T15:48:25Z<p>Xhazj03: /* Vypracovaná témata LS 2018/2019 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2018/2019}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2018/2019. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br />
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2018/2019/cs|zadání práce]].<br />
<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2018/2019=<br />
* [[Simulace populací včel (Netlogo)]] - Michaela Trnková<br />
* [[Simulace šíření spalniček (Vensim)]] - Jurij Povoroznyk, povj01<br />
* [[Optimalizace centrálního skladu (Simprocess)]] - Martin Jirsa<br />
* [[Simulace automobilových závodů (Netlogo)]] - [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 16:26, 10 June 2019 (CET)<br />
* [[Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla (Vensim)]] - Josef Čekan, cekj01<br />
* [[Optimalizace počtu výčapov piva na štadióne (Simprocess)]] - Dominik Turak<br />
* [[Simulace reklamačního oddělení (Simprocess)]] - Pavel Gregor<br />
* [[Spotřeba surovin ve fastfoodu (Simprocess)]] - Josef Kočí<br />
* [[Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)]] - Jan Hazdra</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_v%C3%BDb%C4%9Bru_pokladny_na_prodejn%C4%9B_(SIMPROCESS)&diff=18707Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)2019-06-11T15:45:38Z<p>Xhazj03: Upřesnění definice problému, rozšíření závěru a doporučení</p>
<hr />
<div><br />
<br />
=Zadání=<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Hazdra <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
<br />
Pracuji ve společnosti Makro Cash&Carry, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej a distribuci převážně potravin a potravinářského a gastronomického zboží. V centrálním obchodě v Praze na Stodůlkách používáme několik různých pokladních systému a druhů pokladen. Spoustu zákazníků je stále konzervativních a odmítají využívat nové druhy pokladen. Z toho důvodu často dochází k nedostatku nebo naopak přebytku otevřených pokladen.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat běžný provoz prodejny za jeden den s třemi druhy pokladních systémů. Na základě těchto výsledků lze navrhnout doporučení k optimalizaci počtu otevřených pokladen v průběhu dne, v závislosti na dalších parametrech nebo druhu pokladny.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji.<br />
<br />
V obchodě jsou pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. selfscan pokladny. Jde o velkou zabudovanou váhu pro nákupní košík, samotné načítání artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního naskenovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení. Tyto váhy umožňují vážení všech druhů pojízdných nákupních košíků a jsou vybaveny platebními terminály. Počet samoobslužných a selfscan pokladen je neměnný (v případě, že nedojde k poruše nebo výpadku) - jsou otevřeny nepřetržitě, počet otevřených běžných pokladen se odvíjí podle vytíženosti.<br />
<br />
Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné prodejně v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne. Nejprve bylo nutné data získat a předzpracovat, což byl poměrně složitý krok, avšak pro samotnou simulaci nezbytný. Samotná data, s kterými se pracuje níže, jsou uložena v různých databázích a systémech, do některých jsem osobně ani neměl přístup. Data bylo nutné předzpracovat, očistit a upravit do srozumitelné formy. Počet zákazníků vychází z databáze vstupů na prodejnu, počet nákupů vychází z fakturace na pokladnách a zdržení zákazníka na prodejně je odvozeno průměrem mezi časem vstupu a časem fakturace.<br />
<br />
=Model=<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
<br />
typ pokladny - běžná pokladna (16), samoobslužná pokladna (4), selfscan pokladna (1)<br />
<br />
počet pokladen - 21<br />
<br />
počet zákazníků - 1937<br />
<br />
zdržení na prodejně - 30min<br />
<br />
<br />
Detailní přehled dat z pokladen za den:<br />
<br />
[[File:Tabulka1.png]]<br />
<br />
Detailní přehled dat ze vstupů za den:<br />
<br />
[[File:Tabulka02.png]]<br />
<br />
Předzpracování dat zde bylo klíčovým bodem. Nastavení v simprocesu je následovné:<br />
<br />
[[File:Tabulka03.png]]<br />
<br />
Příchod:<br />
<br />
[[File:Tabulka04.png]]<br />
<br />
Nákup:<br />
<br />
[[File:Tabulka05.png]]<br />
<br />
Platba:<br />
<br />
[[File:Tabulka06.png]]<br />
<br />
Jedinou entitou je zde zákazník, k jehož generování dochází při vstupu. Zdroje jsou zde tři a to jeden na každý druh pokladny.<br />
<br />
'''Popis procesu'''<br />
<br />
Příchod - dochází ke generování zákazníků periodicky z poissonova rozdělení se střední hodnotou 120<br />
<br />
Nákup - zdržení zákazníků na obchodě v minutách podle exponenciálního rozdělení se střední hodnotou 30<br />
<br />
Platba - dochází zde k větvění = výběru pokladny. Běžnou pokladnu si zvolí 86,5% zákazníků, samoobslužnou zvolí 12,6% zákazníků a selfscan pouze 0,9%. Zdržení na pokladnách se liší podle typu pokladny, z dat vychází průměr 204,8 sekundy na běžnou pokladnu, 183,3 sekund na samoobslužnou pokladnu a 49,4 sekund na selfscan.<br />
<br />
<br />
Simulace běží jeden den.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
Nejzajímavější část je využití pokladen:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | ''' Resource : Percent Utilization By State '''<br />
!| '''Resource Names''' <br />
!| '''Idle'''<br />
!| '''Busy'''<br />
|-<br />
| Pokladna_bezna || 28,425% || 71,575%<br />
|-<br />
| Pokladna_samoob || 80,332% || 19,668%<br />
|-<br />
| Pokladna_selfscan || 99,028% || 0,972%<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
Kompletní výsledky:<br />
<br />
[[File:Tabulka08.png]]<br />
<br />
<br />
Z výsledků je patrné, že pokladny jsou většinu času volné. Většinu provozní doby však nejsou dostupné všechny pokladny, proto jsem zkusil počet běžných pokladen snížit na polovinu.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | ''' Resource : Percent Utilization By State '''<br />
!| '''Resource Names''' <br />
!| '''Idle'''<br />
!| '''Busy'''<br />
|-<br />
| Pokladna_bezna || 63,980% || 36,020%<br />
|-<br />
| Pokladna_samoob || 81,058% || 18,942%<br />
|-<br />
| Pokladna_selfscan || 98,747% || 1,253%<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
Kompletní výsledky:<br />
<br />
[[File:Tabulka07.png]]<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
První důvod, proč jsou výsledky zkreslené jsou data vstupů, vstupy nejsou narozdíl od faktur (plateb) přesné. Někteří zákazníci vstupují ve skupinách nebo bez načtení karty (například z garáží) a nemusí být zaznamenáni. Druhý důvod je, že zákazník může vytvořit více faktur za jeden nákup a to z důvodu rozdělení zboží, jiný zákazník naopak nemusí nakoupit vůbec. Tyto dva faktory by však měli tvořit jen nepatrné odchylky. Největší odchylku bude tvořit právě neznámý počet aktuálně otevřených běžných pokladen, který se během dne často mění. Dalším faktorem je doba strávená na prodejně, nebylo snadné tento údaj přesně stanovit na základě dat (právě z důvodů viz výše), podařilo se ho dohledat vždy jen pro určitý vzorek zákazníků, tudíž nemusí být přesný.<br />
<br />
Simulaci jsem se snažil co nejvíce přiblížit realitě, stejná data by šlo dohledat za jiný den a simulaci opakovat, namátkově jsem zkoušel několik dalších dnů, ale výsledky se přiliš neliší. Stejně tak by bylo možné simulaci opakovat s daty z jiného obchodů napříč Českou nebo Slovenskou republikou, avšak samotné získání a předzpracování dat bylo tak náročné, že jsem další vzorky nehledal.<br />
<br />
Možným rozšířením by mohlo být přidání zdroje nákupních košíků, což ale na výběr pokladny nemá vliv. Dalším faktorem, který v simulaci není zahrnut je, že pro selfscan pokladnu se zákazník musí rozhodnout už na začátku nákupu, protože musí naskenovat košík a každý artikl který nakupuje (ve skutečnosti je možné provést skenování dodatečně před samotným vážením, ale to značně nepohodlné, zdlouhavé a složité - nastává pravděpodobně jen zřídka). Pokud rozhodování probíhá na začátku nebo na konci simulace, nebude mít až tak velký dopad.<br />
<br />
Dalším zajímavým faktorem na rozšíření by mohlo být to, že u selfscan pokladen, jelikož jde o pilotní projekt, občas docházelo k větším prodlevám při platbě. Problém byl v přesnosti vážení nákupního košíku a při neshodě k nutnosti košík obsluhou překontrolovat a často i přemarkovat. Počet těchto případů však s časem a vylepšováním aplikace ubývá, dále data tohoto typu nejsou zaznamenávána a jejich začlenění do simulace by muselo být založeno na velmi hrubých odhadech.<br />
<br />
=Využití výsledků=<br />
<br />
Z dostupných výsledků je patrné, že množství fyzických pokladen na obchodě je více než dostačující. Otázkou je jejich obsazenost během dne. Ta se mění podle potřeby a dynamicky se přizpůsobuje počtu příchozích zákazníků a vznikajícím frontám, často však s velkým spožděním. Počet pokladen by ani tak neměl být snížen, jelikož o víkendech a před svátky dochází k většímu vytížení z důvodu nárůstu počtu zákazníků.<br />
<br />
Další zjištěný fakt je nevyužitý potenciál selfscan pokladen. Jde o pilotní provoz - novinku, tudíž se nelze příliš divit, že spoustu zákazníků tento způsob nákupu a platby zatím nevyzkoušelo a nepoužívá, přesto bych navrhoval větší osvětu a přiblížení zákazníkům. Jde o poměrně hodně odlišný způsob nákupu, jelikož zákazník musí mít mobilní aplikaci a skenovat každý artikl sám. Za sebe ale musím říct, že po pár vyzkoušeních jsem došel k zjištění, že to není vůbec složité a ušetření času oproti běžnýcm pokladnám je výrazné. Počet tohoto typu pokladen je v plánu zvýšit a zároveň rozšířit na další obchody v rámci Makra po České a Slovenské republice.<br />
<br />
=Reference=<br />
<br />
Byla použita anonymizovaná data ze společnosti Makro Cash&Carry CZ.<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
[[File:Model-1-xhazj03.spm]]</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17931Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-06T19:30:19Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 50 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 200<br />
* Typ policisty:<br />
- Plynař, který šíří slzný plyn<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který přímo nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic<br />
<br />
:Přijde mi to samoúčelné. Ta simulace by měla mít nějaký účel, měla by zodpovídat nějaký problém, ne jen vlastní vytvoření. Navíc pro realistickou simulace asi nebudete mít data. Zkuste o tom ještě popřemýšlet, prosím. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:06, 6 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Bitevní simulátor ==<br />
----<br />
'''Název:''' Bitevní simulátor<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 00:28, 6 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace bitvy dvou armád. Jedna armáda má statické rozmístění na jedné straně mapy. Hráč vybírá jednotky armády na druhé straně. Musí vybrat jednotky, jejich <br />
typ a umístění, aby porazil nepřátelskou armádu. Jednotky může umisťovat do povolené oblasti. Každá jednotka něco stojí a hráč má omezený budget. Bitvu zvítězí ta strana, které <br />
zůstanou jednotky. Jednotky na blízko potřebují přímý kontakt s protivníkem, jednotky na dálku potřebují maximální vzdálenost k útoku. Každý typ jednotky má jinou šanci na zásah. <br />
Jedotky na dálku mají tuto šanci menší a snižuje se s rostoucí vzdáleností od cíle. S rostoucí vzdáleností se také snižuje útok, který jednotky na dálku mají. Jednotky s počtem <br />
životů menším než 10 % jejich maxima se životy začínají ztrácet - krvácejí.<br />
<br />
Jsou 3 typy jednotek na blízko a 2 typy na dálku. Liší se počtem životů, útokem, rychlostí útoku a rychlostí pohybu.<br />
Jednotka si vybírá oběť podle vzdálenosti a počtu životů oběti. Nemůže se však defaultně stát, že by jednotka ignorovala silnějšího protivníka v bezprostřední blízkosti a vybrala si <br />
dalekého soupeře s nízkým počtem životů. Z toho také plyne, pokud bude blízko jednotky do určité vzdálenosti protivník s nízkým počtem životů, změní cíl na tohoto slabšího <br />
protivníka (krvežíznivost - čím větší, tím dál je schopna jednotka běžet za protivníkem s malým počtem životů).<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Budget<br />
* Typ jednotky<br />
* Počet jednotek<br />
* Umístění jednotek<br />
* Krvežíznivost<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulace slouží k nalezení optimálního počtu různých typů vojáku a jejich umístění za využití co nejméně finančních prostředků tak, aby hráč stále mohl <br />
zvítězit.<br />
<br />
:Nevidím v tom nějaký rozumný účel. Proměnné jsou zcela arbitrární (jak byste měřil "krvežíznivost"?). Zkuste prosím něco jiného. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:10, 6 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
== Simulace výběru nového zaměstnance ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace přijímání zaměstnance<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Proces výběru nového zaměstnance do malých a středních firem (SME). <br />
Jak většina firem postupuje při výběru nového zaměstnance, vyřazení nerelevantních uchazečů, dále proces zařazení do užšího<br />
výběru. Pokud se jedná o náročnější pozice s vyššími požadavky, potom vytvoření dvou a více kolových rozhodovacích pohovorů.<br />
Ověření znalostí potencionálního uchazeče, nejenom z hlediska jeho tzv. "hard skills", ale také "soft skills", které jsou<br />
v poslední době, čím dál více, také vyžadovány. Dále je testována schopnost pracovat v týmu, komunikativnost a další důležité vlastnosti,<br />
které by uchazeč měl mít, aby byl schopen pracovat na větších, náročnějších projektech a tudíž dobře fungovat jako<br />
součást většího celku.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Rozhodování a optimalizace užšího výběru<br />
* Otestování potřebných znalostí a dovedností<br />
* Zařazení do vícefázového rozhodování<br />
* Finální rozhodnutí výběru<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Kontaktování uchazečů, kteří jsou adekvátní pro požadovanou práci<br />
* 1. fáze - přijímací, osobní rozhovor uchazeče s HR oddělením<br />
* 2. fáze - testování odborných dovedností vybraných kandidátů, kteří přošli HR odd. a jsou vhodní pro požadovanou práci<br />
* 3. fáze - finální pro uchazeče s nižšími požadavky na náročnost nabízené pozice, rozhovor s manažerem oddělení<br />
* Další případná kola - rozhovor v cizím jazyce s manažery na vyšších pozicích, případně specialistou<br />
* Závěrečná fáze - rozhovor s přímým nadřízeným<br />
* Uzavření smluvních podmínek s vybraným kandidátem<br />
* Nástup a zařazení zaměstnance do informačního systému a evidence<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Jakým způsobem jsou vybíráni nově příchozí zaměstnanci do firem, a proč se někdy nestáváme těmi konečnými uchazeči právě třeba "my".<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_v%C3%BDb%C4%9Bru_pokladny_na_prodejn%C4%9B_(SIMPROCESS)&diff=15357Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)2018-06-10T21:21:25Z<p>Xhazj03: Created page with " =Zadání= '''Název simulace:''' Simulace výběru pokladny na prodejně '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2017/2018) '''Autor:''' Jan Hazdra '''Typ model..."</p>
<hr />
<div><br />
<br />
=Zadání=<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2017/2018)<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Hazdra <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
<br />
Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat běžný provoz prodejny za jeden den s třemi druhy pokladních systémů.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji.<br />
<br />
Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. selfscan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
=Model=<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
<br />
typ pokladny - běžná pokladna (16), samoobslužná pokladna (4), selfscan pokladna (1)<br />
<br />
počet pokladen - 21<br />
<br />
počet zákazníků - 1937<br />
<br />
zdržení na prodejně - 30min<br />
<br />
<br />
Detailní přehled dat z pokladen za den:<br />
<br />
[[File:Tabulka1.png]]<br />
<br />
Detailní přehled dat ze vstupů za den:<br />
<br />
[[File:Tabulka02.png]]<br />
<br />
Předzpracování dat zde bylo klíčovým bodem. Nastavení v simprocesu je následovné:<br />
<br />
[[File:Tabulka03.png]]<br />
<br />
Příchod:<br />
<br />
[[File:Tabulka04.png]]<br />
<br />
Nákup:<br />
<br />
[[File:Tabulka05.png]]<br />
<br />
Platba:<br />
<br />
[[File:Tabulka06.png]]<br />
<br />
Jedinou entitou je zde zákazník, k jehož generování dochází při vstupu. Zdroje jsou zde tři a to jeden na každý druh pokladny.<br />
<br />
'''Popis procesu'''<br />
<br />
Příchod - dochází ke generování zákazníků periodicky z poissonova rozdělení se střední hodnotou 120<br />
<br />
Nákup - zdržení zákazníků na obchodě v minutách podle exponenciálního rozdělení se střední hodnotou 30<br />
<br />
Platba - dochází zde k větvění = výběru pokladny. Běžnou pokladnu si zvolí 86,5% zákazníků, samoobslužnou zvolí 12,6% zákazníků a selfscan pouze 0,9%. Zdržení na pokladnách se liší podle typu pokladny, z dat vychází průměr 204,8 sekundy na běžnou pokladnu, 183,3 sekund na samoobslužnou pokladnu a 49,4 sekund na selfscan.<br />
<br />
<br />
Simulace běží jeden den.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
Nejzajímavější část je využití pokladen:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | ''' Resource : Percent Utilization By State '''<br />
!| '''Resource Names''' <br />
!| '''Idle'''<br />
!| '''Busy'''<br />
|-<br />
| Pokladna_bezna || 28,425% || 71,575%<br />
|-<br />
| Pokladna_samoob || 80,332% || 19,668%<br />
|-<br />
| Pokladna_selfscan || 99,028% || 0,972%<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
Kompletní výsledky:<br />
<br />
[[File:Tabulka08.png]]<br />
<br />
<br />
Z výsledků je patrné, že pokladny jsou většinu času volné. Většinu provozní doby však nejsou dostupné všechny pokladny, proto jsem zkusil počet běžných pokladen snížit na polovinu.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | ''' Resource : Percent Utilization By State '''<br />
!| '''Resource Names''' <br />
!| '''Idle'''<br />
!| '''Busy'''<br />
|-<br />
| Pokladna_bezna || 63,980% || 36,020%<br />
|-<br />
| Pokladna_samoob || 81,058% || 18,942%<br />
|-<br />
| Pokladna_selfscan || 98,747% || 1,253%<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
Kompletní výsledky:<br />
<br />
[[File:Tabulka07.png]]<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
První důvod, proč jsou výsledky zkreslené jsou data vstupů, vstupy nejsou narozdíl od faktur (plateb) přesné. Někteří zákazníci vstupují ve skupinách nebo bez načtení karty (například z garáží) a nemusí být zaznamenáni. Druhý důvod je, že zákazník může vytvořit více faktur za jeden nákup a to z důvodu rozdělení zboží, jiný zákazník naopak nemusí nakoupit vůbec. Tyto dva faktory by však měli tvořit jen nepatrné odchylky. Největší odchylku bude tvořit právě neznámý počet aktuálně otevřených běžných pokladen, který se během dne často mění. Dalším faktorem je doba strávená na prodejně. Tento údaj se mi nepodařilo v datech dohledat, takže jsem mimo jiné na základě vlastní zkušenosti tento údaj odhadl.<br />
<br />
Simulací jsem se snažil co nejvíce přiblížit realitě, stejné data by šlo dohledat za jiný den a simulaci opakovat, namátkově jsem zkoušel několik dalších dnů, ale výsledky se přiliš neliší.<br />
<br />
Možným rozšířením by mohlo být přidání zdroje nákupních košíků, což ale na výběr pokladny nemá vliv. Dalším faktorem, který v simulaci není zahrnut je, že pro selfscan pokladnu se zákazník musí rozhodnout už na začátku nákupu, protože musí naskenovat košík a každý artikl který nakupuje (ve skutečnosti je možné provést skenování dodatečně před samotným vážením, ale to značně nepohodlné, zdlouhavé a složité - nastává pravděpodobně jen zřídka). Pokud rozhodování probíhá na začátku nebo na konci simulace, nebude mít až tak velký dopad.<br />
<br />
Dalším zajímavým faktorem na rozšíření by mohlo být to, že u selfscan pokladen, jelikož jde o pilotní projekt, občas docházelo k větším prodlevám při platbě. Problém byl v přesnosti vážení nákupního košíku a při neshodě k nutnosti košík obsluhou překontrolovat a často i přemarkovat. Množství těchto případů však s časem a vylepšováním aplikace klesá, dále data tohoto typu nejsou zaznamenávána a jejich začlenění do simulace by muselo být založeno na hrubých odhadech.<br />
<br />
=Využití výsledků=<br />
<br />
Z dostupných výsledků je patrné, že množství fyzických pokladen na obchodě je více než dostačující. Otázkou je jejich obsazenost během dne. Ta se mění podle potřeby a dynamicky se přizpůsobuje počtu příchozích zákazníků a vznikajícím frontám. Počet pokladen by ani tak neměl být snížen, jelikož o víkendech a před svátky dochází k většímu vytížení z důvodu nárůstu počtu zákazníků.<br />
<br />
=Reference=<br />
<br />
Byla použita anonymizovaná data z Makra (společnost Makro Cash&Carry CZ).<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
[[File:Model-1-xhazj03.spm]]</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Model-1-xhazj03.spm&diff=15356File:Model-1-xhazj03.spm2018-06-10T21:18:47Z<p>Xhazj03: xhazj03</p>
<hr />
<div>xhazj03</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka08.png&diff=15355File:Tabulka08.png2018-06-10T21:13:51Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div></div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka07.png&diff=15354File:Tabulka07.png2018-06-10T21:13:40Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div></div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka06.png&diff=15353File:Tabulka06.png2018-06-10T20:58:56Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div></div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka05.png&diff=15352File:Tabulka05.png2018-06-10T20:58:48Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div></div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka04.png&diff=15351File:Tabulka04.png2018-06-10T20:58:37Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div></div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka03.png&diff=15350File:Tabulka03.png2018-06-10T20:57:23Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div></div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka02.png&diff=15349File:Tabulka02.png2018-06-10T20:55:02Z<p>Xhazj03: Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)</p>
<hr />
<div>Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=File:Tabulka1.png&diff=15348File:Tabulka1.png2018-06-10T20:52:45Z<p>Xhazj03: Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)</p>
<hr />
<div>Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2017/2018/cs&diff=15347SS 2017/2018/cs2018-06-10T20:38:43Z<p>Xhazj03: /* Vypracovaná témata LS 2017/2018 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2017/2018}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2017/2018. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2017/2018/cs|zadání práce]].<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2017/2018=<br />
* [[Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR (Monte Carlo)]] - Jan Marek Slabihoud, slaj09<br />
* [[Můj život aneb jak poznat tu pravou (NetLogo)]] - Mai Duc Anh, maid01<br />
* [[Simulace pohybu zavazadel na letišiti (SIMPROCESS)]] - Daniel Navrátil, navd00<br />
* [[Simulace_jizdy_v_dopravni_zacpe]] - Daniel Nejezchleb, xnejd00<br />
* [[Optimalizace_provozu_školní_jídelny]] - Ulrika Anna Jagošová, xjagu00<br />
* [[Simulace činnosti kavárny (Vensim)]] - Mariia Alekseeva<br />
* [[Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo)]] - Marina Lushnikova, xlusm05<br />
* [[Simulace_automatizovaneho_nakladani_kamionu]] (NetLogo) - Kenan Dervisevic, derk01<br />
* [[Optimalizace po%C4%8Dtu provozoven rychl%C3%A9ho ob%C4%8Derstven%C3%AD nov%C3%A9ho podniku ve m%C4%9Bstech %C4%8CR (Monte Carlo)]] - Nguyen Van Thanh, xngut65<br />
* [[Simulace vývoje slávy kapely (Vensim)]] - Luboš Tomandl, xtoml29<br />
* [[Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)]] - Jan Hazdra, xhazj03</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2017/2018/cs&diff=15316Assignment SS 2017/2018/cs2018-06-10T10:20:28Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2017/2018}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace náhradní dopravy přes řeku<br />
<br />
'''Autor''': Alena Charniauskaya<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Nosným tématem mé simulace bude náhrada dopravy přes řeku kvůli zbourání mostu a stavbě nového. Jako jednou ze zkoumaných variant náhradní dopravy by se mohla stát říční lodní doprava (na bázi přívozu, tedy pouze spojující dva body proti sobě přes řeku).<br />
Parametry modelu:<br />
* Rychlost lodí<br />
* Rychlost nástupu a výstupu<br />
* Šířka řeky (vzdálenost)<br />
* Přepravní kapacita na jednu lod'<br />
* Počet lodí<br />
* Počet pasažérů (v závislosti, zda je přeprava v dopravní špičce nebo mimo ni)<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Počet potřebných lodí (a jejich přepravní kapacita) nutných k náhradě běžné přepravy přes most<br />
* Interval pendlování lodí<br />
* Zda takový způsob náhradní dopravy pokryje potřeby normální přepravy přes most<br />
<br />
[[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 21:25, 3 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, obecně to není špatná myšlenka, problém je, že ji lze - tak jak to chápu - řešit analyticky, výpočtem... Tudíž simulace by byla nadbytečná. Zkuste to nějak upravit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 00:26, 5 May 2018 (CEST)<br />
:: Dobrý den, napadlo mě k tomu navíc zjistit pomocí simulace spokojenost cestujících s takovým způsobem náhradní dopravy, např. když bude cestující čekat více než 10 minut na nástup na loď, tak může odejít a použije jiný způsob dopravy. A my potřebujeme zjistit procento lidí, které jsme přepravili náhradní dopravou a kolik zvolilo jiný způsob dopravy. [[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 16:14, 6 May 2018 (CEST) <br />
::: Jednak to vypadá spíš jako adept na diskrétní simulaci, opravdu tam nevidím moc důvodů, proč to dělat agentně. A jako taková je opravdu hodně triviální. Jde o semestrální úlohu, takže by neměla být řešitelná za večer. Téma si představit dovedu, ale muselo by být podepřeno skutečnými daty. A obávám se, že ta bude obtížné v požadované kvalitě obstarat. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:46, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace brnění (NetLogo)<br />
<br />
'''Autor''': Mykyta Lipskyi<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace bude testování nového vojenského brnění, které vynalezl tým amerických vědců. Zkouška bude prováděna na kusu materiálu, ze kterého se brnění vyrábí. Do testovaného materiálu se bude střílet z různých zbraní a s různými náboji, ale vzdálenost mezi cílem a zbraní bude vždy stejná. Lze nastavit teplotu materiálu pro simulaci změn počasí. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Tloušťka materiálu<br />
* Rychlost náboje<br />
* Materiál náboje <br />
* Teplota materiálu<br />
Cílem simulace je zkontrolovat odolnost nového brnění<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 16:46, 4 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, v tomto případě jde o učebnicový příklad diskrétní simulace a to velmi primitivní. V podstatě je identická základní verzi naší úlohy Supermarket. Chtělo by to něco sofistikovanějšího. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]])<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 23:23, 6 May 2018 (CEST) Upraveno<br />
<br />
:: Tohle zní zajímavě, rozpracujte prosím zadání do detailu (tj. tak, aby to jen podle něj mohl někdo namodelovat). Úplně mi není jasné, jak si představujete to řešení. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:49, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Optimalizace provozu školní jídelny<br />
<br />
'''Autor''': Ulrika Anna Jagošová<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Simprocess<br />
<br />
Předmětem této simulace je optimalizování provozu školní jídelny, tak, aby jídelna nepřicházela o zákazníky z důvodu dlouhého čekání ve frontě na jídlo a následně i na místo k sezení. Ke školní jídelně patří i kancelář školní jídelny, kde jsou vydávány čipy do jídelny a je zde realizována další administrativa spojená se samotným provozem jídelny (objednávka surovin, fakturace, odhlašování obědů, …). V rámci školní jídelny není možné platit za obědy v hotovosti, platí se pouze bezhotovostně (převodem, složenkou). <br />
<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
- počet zaměstnanců jídelny (5) i kanceláře (1)<br />
<br />
- počet strávníků za den (žáci, personál školy, externí) - v průměru 450 osob<br />
<br />
- příchod strávníků - v průměru 25 osob za minutu (poissonovo rozdělení)<br />
<br />
- pracovní harmonogram jídelny i kanceláře (po-pá 6:30-15:00, výdej obědů 11:30-14:00)<br />
<br />
- doba a četnost závozu surovin (5x; po-čt: 7:00-7:45, pátek - projekt "ovoce do škol": 8:00-8:30 )<br />
<br />
- počet jídel (3x: 2x normální, 1x vegetariánské)<br />
<br />
- doba přípravy pokrmů (normální v průměru 2,5 h, vegetariálnské zhruba 45 minut)<br />
<br />
- počet pracovníků vydávajících jídlo (v současné době 2)<br />
<br />
- počet míst k sezení v jídelně (15 stolů po 10 místech -> 150) <br />
<br />
- doba strávená čekáním na vpuštění do jídelny při špičce v průměru 15 minut (exponencionální rozdělení)<br />
<br />
- doba strávená ve frontě na výdej jídla - v průměru 5 minut (exponencionální rozdělení)<br />
<br />
- doba strávená v jídelně (jezení) - v průměru 25 minut (exponencionální rozdělení)<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''':<br />
<br />
Cílem je nasimulovat běžný provoz školní jídelny a v souvislosti s tím zjistit, které oblasti a co přesně je potřeba optimalizovat pro její plynulý chod tak, aby strávníci čekali co možná nejkratší dobu. Dále bude cílem zjistit, jak optimalizovat provoz pokud by se zvýšila návštěvnost jídelny v případě, že by ji navštěvovali všichni žáci i zaměstnanci školy (cca 700 osob celkem).<br />
<br />
'''Zdroje dat pro realizaci simulace''': veřejně dostupné informace a zaměstnanci ZŠ na Praze 3<br />
<br />
<br />
<br />
[[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 18:11, 5 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, to by mohlo být ok, ale než si to potvrdíme, rozpracujte prosím zadání do detailu. Tohle je velmi stručné, nedá se z toho pořádně odvodit, jak budete pokračovat ani obtížnost... Jako příklad si vezměte zadání školních úloh. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: Doplnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 17:44, 6 May 2018 (CEST)<br />
::: Obávám se, že ta metoda není dobrá. Náhodný pohyb agentů a jejich potkávání se je populární způsob, jak to dělat, ale málokdy dává smysl. Tímto způsobem jste jen obtížně schopná ovlivnit pravděpodobnost přenosu infekce, resp. musíte na to jít nepřímo přes poměrné zastoupení různých typů agentů. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč by dílem náhody mělo být i podání vakcíny? Není návštěva lékaře spíše záměrným rozhodnutím? Obávám se, že u tohoto tématu bude třeba přijmout nějaký sofistikovanější způsob řešení. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:57, 9 May 2018 (CEST)<br />
:::: Poupravila jsem způsob realizace. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 21:58, 11 May 2018 (CEST)<br />
::::: OK, tady mi ale není jasné, proč to řešit jako agentní simulaci, resp. jak přesně ta simulace bude vypadat. Podle mého názoru si tu sama trochu nabíháte na vidle. Doporučoval bych u tohoto tématu trochu něco jiného: píšete, že účinnost toho léku je 97%. To je nějaký průměr. Nechcete zkusit ve zdrojích dohledat, co tu účinnost ovlivňuje (jako třeba včasnost podání, pohlaví, sociální status nebo kýho výra...) a zkusit nasimulovat nasazení léku v některých vytipovaných komunitách (o kterých si také najdete příslušné informace)? Je to jen návrh, můžete přijít s něčím jiným, ale v případě výše uvedeného by to chtělo tu metodu opravdu důkladně zvážit [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:31, 13 May 2018 (CEST)<br />
:::::: Bohužel se mi nepovedlo vyhledat žádné bližší údaje vztahující se k efektivnosti Gammory, proto bych se ráda věnovala vlivu potencionálního zpoplatnění vakcíny na zvolenou komunitu. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[Usertalk:Xjagu00|talk]]) 10:50, 13 May 2018 (CEST)<br />
::::::: Mě to přijde děsně divoké. Jednak lze očekávat, že taková vakcína by byla dost drahá, protože cílovka je relativně malá. Pravděpodobně by byla tudíž hrazena ze zdravotního pojištění. Pokud ne, jde o lék, tj. produkt s nízkou cenovou elasticitou poptávky, tj. cena má na poptávku jen malý vliv. Každopádně, stále nechápu, proč agentní simulace.<br />
::::::: Začínám mít pocit, že jsme se tu trochu zacyklili. Nechcete zkusit něco úplně jiného? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:19, 20 May 2018 (CEST)<br />
:::::::: Změnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 06:26, 21 May 2018 (CEST)<br />
::::::::: '''Schváleno''' 02:55, 29 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Optimalizace počet provozoven rychlého občerstvení nového podniku v městech v ČR<br />
<br />
'''Autor''': Nguyen Van Thanh<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Definice problému''':Jsme na trhu novou společností rychlého občerstvení a chceme zjistit optimální počet našich rozvržení provozoven, kdy bereme v potaz veškeré faktory ovlivňující náš chod provozoven. Viz parametry modelu.<br />
<br />
''Parametry modelu'''<br />
* Počet provozoven<br />
* Návštěvnost a vytížení provozoven <br />
* Náklady provozovny (zaměstnanci, suroviny, nájem, odpad, rozvoz atd.) <br />
* Poptávka/nabídka ve městě <br />
* Tržby provozoven<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
* Optimalizovat počet provozoven v daném městě na základě poptávky a nabídky a tím docílit podniku nejvyšší zisk. <br />
* Optimalizovat efektivní rozpoložení počet zaměstnanců napříč provozoven<br />
[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé téma, ale mám tam dost nejasností. Monte Carlo ja založeno na náhodných proměných (jinak by to byla jen kalkulace) - co by ve vaší simulaci bylo všechno náhodně generováno?<br />
: Co bude zdrojem dat pro tyto náhodně generované proměné?<br />
: Jak kvantifikujete poptávku a na základě čeho?<br />
: Jak v Monte Carlu budete řešit to optimální rozložení prodejen (Monte Carlo nesimuluje prostor jako např. NetLogo, proto je to potřeba nějak ošetřit)?<br />
: Jak budete řešit vzájemnou konkurenci prodejen - tedy jak kvantifikujete, že si přetahují zákazníky?<br />
: [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: <br />
:: 1. ''Náhodně jsou generovány náklady na zaměstnance, nájem nebytových prostorů, návštěvnost a průměrná útrata strávníka v řetězcích.''<br />
:: 2. ''Zdrojem dat jsou portály s nabídkami práce (např. jobs.cz, práce.cz) , nemovitostmi v daném regionu (sreality.cz), dále údaje z dotazníkových šetření.''<br />
:: 3. ''Poptávka se bude odvíjet od sezón, věkové skupiny, lokalitě a speciálních nabídek a preference strávníka v jakém stravovacím zařízení bude trávit. (geografická data jsou čerpána z českého statistického úřadu:https://www.czso.cz/ a zbylá data jsou čerpána z dotazníkových šetření)'' <br />
:: 4. ''Pomocí Monte Carla se zjistí, v jakém stavu výsledku hospodaření jsou zkoumané provozovny. Z těchto údajů, pak vybereme nejlepší model rozložení nákladů, který vynáší maximilní zisk pro náš nový podnik v jednotlivých městech.''<br />
:: 5. ''Konkurence se řeší mezi stravovacích zařízení, které jsou dostupné z statistického šetření sektoru stravování: https://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektoru-stravovani.pdf . Dále v reklamních kampaních a povědomí o značce, údaje čerpány z dotazníků. Zákazníků v daném městě je nějaký fixní počet, o který se budou tyto stravovací zařízení přetahovat.''<br />
::[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
:::<br />
:::OK. '''Schváleno'''. Dejte pozor na to, aby simulace byla reálná a abyste pak ve zprávě k simulaci ukázal, jak jste jednotlivá rozdělení pro náhodné proměné odvodil - ukázal odvození jednotlivých pravděpodobnostních rozdělení ze zdrojových dat. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:55, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace jizdy v dopravni zacpe na dalnici<br />
<br />
'''Autor''': Daniel Nejezchleb<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Hlavními entitami navrhovaného modelu budou vozidla, která budou v pruzích silnice a busou se snažit překonat dopravní zácpu. Agent vozidla bude obsahovat fyzické atributy jako jsou délka, akcelerace, typ. Budou také obsahovat chování jízda v pruhu a změna pruhu. Pro implementaci těchto chování je nutné, aby agenti neustále monitorovali okolí srze své senzory. Takto inteligentní chování budou složena dohromady z řady jednoduchých pravidel, kterými se agenti budou řídit.<br />
<br />
* Chování jízda v pruhu<br />
Toto chování se bude starat o to, že auta budou následovat pruh silnice. Nebudou do sebe narážet, tedy jestliže se nachází jiné auto před agentem, tak zpomalí na úroveň jeho rychlosti, aby dodržel minimální vzdálenost mezi vozidly.<br />
<br />
* Chování změna pruhu<br />
Jestliže agent zjistí, že jeho pruh stojí a okolní pruh se hýbe, tak se pokusí změnit pruh. Přitom se bude snažit nezpůsobit dopravní nehodu.<br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet aut<br />
** Uvidíme zda simulace prokáže, jestli má hustota zácpy vliv na výsledek testu <br />
* Počet proudů silnice<br />
** Jeden pruh silnice nedává pro tuto simulaci smysl. Podle podmínek většiny českých silnic bude simulace zkoumat hlavně dvou a tří pruhové silnice<br />
* Typ auta (osobni, užitková, nakladni)<br />
**Modelovaná situace bude zobecňovat vozidla do tří typů, každý zaštiťující přibližně stejné paramtry vozidel té kategorie. Pro různé typy vozidel platí také jiné dopravní omezení a povinnosti. Je možné, že se model zjednoduší pouze na dva typy vozidel a to osobní/užitková a nákladní, kvůli nedostatečně detailním údajům z nalezených průzkumů.<br />
** Osobní: Osobní vozidlo charakterizuje nejmenší velikost, nejrychlejší akcelerace a nejvyšší rychlost<br />
** Užitková: Vozidla typu dodávka; charakteristické střední velikostí, střední akcelerací a střední rychlostí<br />
** Nákladní: Vozidla charakterizována nejvetší velikostí, nejpomalejší akcelerací a nejpomalejší rychlostí <br />
* Typ řidiče (slusny, agresivni)<br />
**Agenti tohoto typu bodou rozhodovat o stylu jízdy.<br />
** Uvědomělý: značí řidiče dodržujícího dopravní pravidla<br />
** Neuvědomělý: značí řidiče, který často inklinuje k nedodržení dopravních pravidel<br />
** Agresivní: značí řidiče, který svou jízdou zvyšuje riziko dopravní nehody<br />
** Předvídavý: naopak začí řidiče, který naopak minimalizuje riziko dopravní nehody<br />
** Toleratní: řidič, který spíše dovolí jinému změnit pruh<br />
** Netolerantní: naopak spíše nedovolí ostatním změnit pruh<br />
* Nehoda na silnici<br />
** často bývají dopravní zácpy způsobené nehodou a pak nás zajímá jak překážka v jednom z průhů ovlivní výsledek simulace<br />
* Styl jizdy ridice<br />
**Nosný parametr simulace, zjišťující zda střidat pruhy či se držet v jednom vybraném pruhu<br />
** Střídání pruhů: Řidič se podle aktualní situace v jeho bezprostředním okolí rozhoduje, zda má změnit pruh, protože v okolním pruhu plyne provoz rychleji; Výsledek tohoto stylu jízdy, také závisí na vůli řidiče, který má odbočujícího řidiče pustit<br />
** Držení se v pruhu: Opak předchozího, kdy se řidič drží svého pruhu<br />
<br />
Co se týče nastavení parametrů, tak pro poměr typů bych se pokusil najít nějaký behaviorální výzkum řidičů a jejich vlastností, podle toho by se potom odvodili hodnoty. Pro typy vozidel už jsem nalezl konkrétní Celostátní sčítání dopravy, o které se může simulace opřít http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/default.aspx.<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit, zda se v dopravni zacpe na dalnici vyplati stridat pruhy podle aktualne se pohybujiciho pruhu nebo zda je stejne vyhodne nebo i vyhodnejsi drzet se ve vybranem pruhu. Vyhodnosti je rozumeno rychlejsi projeti dopravni situace za soucasne minimalizace rizika vlastni dopravni nehody zpusobene agresivni jizdou.<br />
<br />
[[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 02:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrá, rozpracujte prosím zadání do detailu. Jak se třeba budou lišit osobní auta, dodávky, nákladní, v jakém poměru je budete na silnici pouštět a proč? Jak budete v simulaci řešit různé počty pruhů, jak se bude lišit slušný a agresivní řidič, v jakém poměru budou a proč, atd. atd. Jak jsme si říkali, zadání by mělo být formulováno tak, aby se to jen na jeho základě pak dalo řešit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
:: Zkonkrétnil jsem zadání. Dalo by se už takto schválit?<br />
:: [[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 00:08, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
::: Lepší by bylo mít ty parametry už v tom zadání, protože je poměrně obecné, ale '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 09:01, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Simulace vývoje slávy kapely<br />
<br />
'''Autor''': Luboš Tomandl<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému''': Jsem členem začínající kapely. Máme za sebou několik koncertů v pražských klubech, účast na několik festivalech a soutěžích. Rádi bychom se více proslavili a tedy získali více fanoušků na sociálních sítích. Víme, že pro to musíme být aktivní, vytvářet nový obsah na sítích, koncertovat, vydávat novou hudbu a točit videoklipy. Na základě účtů na Facebooku, Instagramu, YouTube a Spotify můžeme snadno sledovat, které události a činnosti nejvíce přitáhly pozornost na naše sociální sítě. Podle těchto dat tedy můžeme nasimulovat, které aktivity mohou přispět tomu, aby se povědomí (počet sledujících) o naší kapele dále navyšovalo a co naopak nedělat (pokud najdu takové situace), aby se obliba kapely nesnižovala. Je však potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Členové kapely mají jen omezené finanční a časové možnosti. Aby byli ochotní vkládat své prostředky do aktivit kapely, nesmí tyto aktivity snižovat jejich celkovou spokojenost, která se dá měřit přílišnou časovou vytížeností a nadměrnými náklady. Fanoušci také nemají neomezené prostředky pro navštěvování koncertů a nakupování alb.<br />
<br />
'''Cíl''': Maximalizovat slávu kapely kvantifikovanou počtem sledujících na sociálních sítích a minimalizovat rizika ztráty obliby u posluchačů.<br />
<br />
[[User:Xtoml29|Xtoml29]] ([[User talk:Xtoml29|talk]]) 12:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Šlo by - důležité v tomto připadě bude ukázat ve zprávě k simulaci, na základě čeho přesně byly jednotlivé vztahy mezi proměnými a kvatifikace parametrů odvozeny. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Šíření luteránství na území dnešního Německa v 16. století<br />
<br />
'''Autor''': Vojtěch Hyvnar<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu''': Začátkem 16. století došlo na území dnešního Německa k reformaci církve, kdy na základě učení Martina Luthera vzniklo nové vyznání - luteránství. Luteránství se z Wittenbergu, kde Martin Luther učil, rozšířilo do velké části německého území a také na některá další evropská místa.<br />
Tento model simuluje šíření luteránství v Německu, z Wittenbergu do ostatních regionů v závislosti na jejich geopolitických vlastnostech.<br />
Model je tvořen na mapě dnešního Německa (případně také nejbližšího okolí).<br />
Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* počet luteránů v regionu Wittenbergu<br />
* počty katolíků dle jednotlivých území (počty obyvatel - reálná data z 16. stol.)<br />
* pravděpodobnost konvertování katolíků v závislosti na jejich území:<br />
- vzdálenost od Wittenbergu<br />
- ekonomická síla/důležitost daného regionu <br />
- náboženská situace v sousedních regionech<br />
- typ vlády v regionu (svobodné říšské město/knížecí biskupství aj.)<br />
* [předpokládaný min. počet území je 13, max. kolem ~30, pokud mi to barevná paleta dovolí]<br />
* pravděpodobnost konvertování luterána<br />
* pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou<br />
* frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci <br />
* střední délka života (podloženo reálnými daty)<br />
<br />
Druhá vrstva mapy doplňující původní o další parametry:<br />
* obsahuje geografické prvky (hory, voda, etc.)<br />
* terén ovlivňuje pohyb a chování lidí (zpomaluje, mění trasy...)<br />
<br />
'''Cíl''': Zjistit, jak geopolitická situace jednotlivých regionů ovlivňuje adaptaci nové víry a co by muselo vést k tomu, aby se celé území dnešního Německa stalo plně protestantské.<br />
[[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 13:52, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, je to hodně měkké, abstraktní téma, která obvykle zamítám, protože je velmi obtížné udržet, aby se z toho nestala úplná blbost. Hlavně proto, že je tam spousta vágních údajů, apod. Ale tohle téma mi přijde hodně originální, rád bych mu dal šanci. Ale je třeba zamyslet se nad následujícími otázkami: 1) představa ateistů ve středověké, resp. ranně novověké Evropě, je hodně divoká, podle mého názoru muselo jít o počty statisticky zcela nevýznamné. 2) Rozmístění představitelů jednotlivých demoninací je hodně svévolné. Ti luteráni ještě budiž, ale katolíci kolem Říma??? 3) To šíření víry jistě v realitě není difuzní, jako by šlo o nějakou infekci, ale je ovlivněno mnoha faktory: migrací, mocenskými centry... 4) Jak budete řešit časový nesoulad mezi založením jednotlivých církví? ...a to mě jen tak zfleku napadlo. Doporučoval bych z toho vybrat nějaký konkrétní, dobře definovatelný podproblém a ten simulovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:10, 9 May 2018 (CEST)<br />
::Dobrý den, díky za feedback. Zadání jsem upravil. [[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 02:47, 13 May 2018 (CEST)<br />
:::Helejte, ok... pořád se mi tam nelíbí ta velká měkkost toho tématu. Budete muset velmi kvalitně zdůvodnit ty pravděpodobnosti té konverze, na kterých Vám ten model stojí.<br />
:::Zohlednění terénu je podle mě nesmyslné, pohyb osob je z logiky věci řádově rychlejší než šíření víry, takže to bych vůbec neřešil.<br />
:::Naopak se budete muset vypořádat např. s vlivem politiky v různých oblastech (Německo dlouho nebylo jednotné). Evidentně celé Německo luteránské není, tudíž i Váš model by měl připouštět takový výsledek (jsem docela zvědav, na základě jakých parametrů to bude).<br />
:::Nevybral jste si snadnou cestu, tak uvidíme, jak to dopadne. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:28, 20 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace dodání zásilek dvěma kuryry<br />
<br />
'''Autor''': Evgeny Konoshenko<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': <br />
<br />
Parametry modelu: Existuje malá vesnice, třeba v Sibiře, která má velmi špatnou dostupnost a nemá svoji vlastní poštu. Jednou za týden, odpovědná persona (kurýr) jede do pošty ve velkém městě v okolí vyzvednout zásilky pro obyvatele dané vesnice. Pokaždé, kurýr má různý seznam odběratelů zásilek a na základě toho plánuje svou trasu, kam má zajet. Pokud nikdo nepřevezme na ukázané adrese zásilku v moment, kdy kurýr přijel, kurýr se bude vracet, pokud tuto zásilku adresát nepřevezme. Vedle prvního kurýra, který vždycky jede na nejbližší adresu existuje druhý který plánuje trasu s tím že přibližně vědí kde adresát bude přítomen a kde není. <br />
<br />
Cílem simulace je najít optimální trasu pro druhého kurýra a zjistit při jaké pravděpodobností, který kurýr bude nejužitečnější (optimálně doručí všechny zásilky). Parametry simulace jsou počet návratu, když adresát není doma, počet budov, kam má zajet kurýr a pravděpodobnost nezastižení adresátu. <br />
<br />
[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 15:30, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Typické zadání pro diskrétní simulaci, navíc velmi triviální. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:59, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Změna zadání, prosím o schválení.[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 18:51, 11 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: OK, tohle není úplně simulace jako ty ostatní. Jde o variatu problému obchodního cestujícího. Ale může to mít zajímavé výstupy, takže '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:33, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pastviny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Model zachycuje situaci na pastvině (nebo v savanně), pastvina je pokryta trávou a nachází se v ní zvířata konzumující trávu a predátoři konzumující trávou vykrmená zvířata. Pokud zvířata spasou veškerou trávu na určitém poli, dojde k erozi půdy a pole se změní v poušť. Pokud je naopak pole dlouhou dobu nespasené, zaroste křovím.<br />
Zvířata jsou přirozeně líná a zůstávají na jednom místě, dokud vše nespasou. Existence predátorů však uvádí zvířata v pohyb, takže nemají čas vše spást a změnit tak krajinu v poušť. Příliš mnoho predátorů však uloví všechna zvířata a pastvina zaroste křovinami a lesy. V pastvině se nachází tři druhy zvířat, skot, ovce a kozy. Každý druh má jiné preference z hlediska potravy, každé zvíře tak při krmení používa jinou strategii a případně si i vybírá jiný druh rostlin ke spasení. Tedy: Skot je nejvybíravější a při nízkém počtu zvířat je i nízký selekční tlak a krávy tak nejsou nuceny jíst i "plevel", což zvyšuje šanci na to, že pastvina zaroste křovím. Při vysokém počtu zvířat však není skot schopen tolik prosperovat. Ovce nejsou vybíravé, ale nechávají za sebou po pastvě menší množství rostlin, které potom snadno obrůstá. Kozy naopak preferují plevel a menší křovinaté rostliny. Sežerou ale všechno i s kořínky a významně tím přispívají k desertifikaci.<br />
Kromě přirozených predátorů se v modelu může nacházet i člověk v roli pastevce - speciálního predátora. Ten si potom s ostatními predátory konkuruje a může lovit i ostatní predátory.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Rychlost růstu rostlin<br />
* Počet krav v pastvině<br />
* Počet ovcí v pastvině<br />
* Počet koz v pastvině<br />
* Počet přirozených predátorů v pastvině<br />
* Počet pastevců v pastvině<br />
* Bohatost půdy<br />
* Strategie pastevce<br />
<br />
Cílem simulace je:<br />
<br />
* Popsat vztah mezi počtem zvířat a predátorů v pastvině, a to včetně závislosti na bohatosti půdy (tedy kolik potravy může být maximálně k dispozici) a rychlosti růstu rostlin.<br />
* Popsat vztah mezi počty různých druhů zvířat a najít ideální poměr. Zjistit, zda se mění rovnovážný poměr v závislosti na celkovém počtu zvířat či rychlosti růstu rostlin.<br />
* Najít přibližný bod rovnováhy pro dlouhodobou udržitelnost modelu, popřípadě najít bod zvratu vedoucí k desertifikaci či k totálnímu zalesnění.<br />
* Zjistit, jak se změní charakter modelu, pokud člověk vyhubí ostatní predátory.<br />
<br />
Možnosti rozšíření:<br />
Uvažoval jsem o případně o rozšíření v podobě lidské činnosti a rozdělení pastviny na různé ohrádky se systémem rotací jednotlivých druhů zvířat, ale nevím zda/jak by šel takový model rozšířit.<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 18:13, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Klasick7 Predator-Prey model, který byl zpracováván už v mnoha obměnách, nicméně základní verze, která téměř odpovídá velmi blízko Vašeho návrhu je součástí standardních knihoven NetLoga. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::Upraveno, rozšířeno. Takto by to mohlo být již dostatečně odlišné od ostatních modelů. Mám v záměru na model případně nabalovat další věci, ale uvidím, co zvládnu a kam se případně před konečným termínem stihnu dostat. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 12:13, 10 May 2018 (CEST)<br />
::: Honzo, skoro bych Vám doporučoval popřemýšlet o něčem docela jiném. Nemohu říct, že tam nemáte nějaké zajímavé otázky, ale ten model je oproti tomu původnímu, resp. proti predator-prey navržen jako mnohem komplikovanější, ale přitom si nejsem jist, zda nwaw o tolik větší přínos než klasiký P-P. Je ale zatížen velkou měrou měkkých parametrů, které obvykle "snesou všechno". P-P je neskutečně vytěžená záležitost, je mimořádně obtížné vymyslet kolem něj něco opravdu nového.<br />
:::Co se vykašlat na predátory a zkusit nějak simulovat vliv toho zatížení pastviny na základě poměru zvířat s různými způsoby spásání? To mi přišlo zajímavé a možná by to stálo za rozpracování. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:30, 13 May 2018 (CEST)<br />
::::To byl přesně můj záměr již od začátku, predátor (jeho úlohu může plnit i pastevec nebo třeba ovčácký pes) je tam hlavně od toho, aby se ostatní želvičky pohybovaly alespoň nějak "smysluplně," ale somozřejmě by mohl být jejich pohyb zcela náhodný, nebo určený na jiném základě (jednotlivé druhy budou tvořit stáda, vyhledávat lepší zeleň atp.), s tím by něměl být takový problém. Predátor může z modelu zmizet. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 13:43, 13 May 2018 (CEST)<br />
:::::Přemýšlím, co byste získal simulací ovčáckého psa... Dobrá, pojďme se dohodnout, že nastudujete způsoby pastvy těch několika druhů zvířat a zkusíte je nasimulovat. Pochopitelně musíte nastudovat, i jak roste příslušný druh rozslin, kterými se živí. Tím způsobem lze asi měřit intenzita toho chovu, atd. Na predátory se vykašlete. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:43, 20 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pohybu zavazadel na letišti<br />
<br />
'''Autor:''' Daniel Navrátil <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace pohybu zavazadel na letišti. Letadla přiváží zavazadla, která je nutné z letadla vyložit a naložit na vozidla, která zavazadla převáží na pásy. Z pásu si pak cestující zavazadla odebírají. Zavazadla se rozlišují na lokální (zavazadla určená k odběru na daném letišti) a tranzitní (zavazadla určená k dalšímu převozu). Lokální zavazadla mají prioritu pro převoz, jelikož na ně již cestující vždy čekají.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Počet přivezených lokálních zavazadel<br />
* Počet přivezených tranzitních zavazadel<br />
* Počet vozidel zodpovědných za převoz zavazadel<br />
* Kapacita vozidel<br />
<br />
'''Cíl:''' Cílem simulace je optimalizovat čas doručení všech lokálních zavazadel až k cestujícím a najít efektivní počet vozidel při dané kapacitě a při daném počtu zavazadel.<br />
<br />
[[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 22:28, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Diskrétní simulace. Lze ji takto řešit, ale musel byste si obstarat reální data z letiště. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
:: S obstaráním reálných dat nebude problém - můj kamarád roky pracoval na letišti a měl na starost právě přepravu a manipulaci se zavazadly [[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 11:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::: Ať na to koukám z kterékoliv strany, vychází mi, že je to diskrétní simulace. Pokud jste to ochoten řešit v tom Simprocessu, pak '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:42, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace činnosti kavárny<br />
<br />
'''Autorka:''' Mariia Alekseeva<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému:''' Dělám to na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem jako baristka v nové kavárně několik měsiců, a pohopila jsem že i když z vnějšku to vypadá jako fajn, v podstatě je řizení takového podniku moc těžký a vystresujicí proces. Jsou entity mezi sebou vazené a skoro všechny mají vliv na uspech kavárny a manager má s tím počitat. Vždycky jsem myslela, že kdyby mohl to všechno nějak optimazovat a najit vazby meni entitami (jako spokojenost klientu, kvalita kavy, místo kavarny apod), měl by miň problemů.<br />
<br />
'''Cíl:''' Spočitat náklady, pohopit kolik optimalně musíme utratit peněz aby byla kavárna popularní. A na zakladě situace na trhu a mzdy máme-li vůbec začinat ten podnik.<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 22:38, 6 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:Téma není špatné, jen mi není jasné, na základě jakých dat to budete kvantifikovat.<br />
:Jak budete měřit popularitu kavárny a na základě jakých dat odvodíte, co má jaký efekt na její popularitu?<br />
:Na základě čeho odvodíte, výnosy, náklady, poptávku po kávě atp. ?<br />
:[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:16, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
V hlavních rysech se to děla na zakladě počtu klientů, celkevého vynosu za den, počtiu zajemců o práci. Jesli máte na mysli, že potřebuju na to realní dáta, v tom připadě můžu jich dostat od minulého zaměstnavatele. --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 14:12, 7 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:OK. '''Schváleno''', je důležité pak ve zprávě k simulaci ukázat na základě jakých dat jste vycházela a jak jste z nich odvodila kvantifikaci jednotlivých vztahů. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:02, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace:''' Můj zivot aneb jak poznat tu pravou (nefunguje mi na klávesnici písmeno “z” s háčkem)<br />
<br />
'''Autor:''' Mai Duc Anh<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Jmenuji se ducan. Jsem hyperaktivní dítě (seriózně) ve věku 24 let původem z jihovýchodní Asie, programátor, nosím zlatočerné dioptrické ray bany (šestky na obou čočkách a lehký astigmatizmus) a od září pravidelně obcházím techno akce s příchutí MDMA. Pustili mě i do berlínského Berghainu, tolik polonahých gayů jsem v zivotě pohromadě neviděl. Momentálně hledám pěknou babu, resp. zenu svých snů.<br />
<br />
Pokusím se proto co nejvěrohodněji nasimulovat jeden z mých nedávných týdnů. Den po dni, hodinu po hodině. To jest, part-time (life time) v proptech startupu Spaceflow, navštěvování státního edukativního institutu pro nabytí vědomostí a svatého papíru (doporučuju 4 dohody od Duška), lekce boxu, půlnoční strahovské procházky s partou kamarádů, rave party v Ankali, komunitní (rasově diskriminační) srazy mladých vietnamců v Zitné ulici, posilování lýtek ve fitku a další systematické, nahodilé, ale i nesmyslné činnosti.<br />
Bude to 5 let co si zapisuju veškerou svojí denní aktivitu, s přesností na hodiny. Tímto zdravím pana kalendar z Gůgla, díky.<br />
<br />
K věci. Během svých “dospělých” let jsem strávil dávku svého času s více či méně atraktivními/energickými/vášnivými/vyspělými zenami. Vytvořil jsem si nedávno i excel tabulku, kde jsem si je všechny ohodnotil v 15 kritériích na škále 0 do 100. Nakonec jsem si hodnoty zprůměroval a maximální skóre bylo osmdesát šest. Ano, vietnamský šovinista co bere extázi a chce ovládnout celou galaxii, těší mě.<br />
<br />
V posledních 3 měsících se mi nedaří zadný vhodný objekt potkat (zenu), tudíz mi nezbýva nic jiného nez svůj zivot zmapovat, nasimulovat a zjistit, jak co nejideálněji tweaknout svůj denní rezim tak, abych zvýšil své šance potkat tu pravou. Na světě někde je, takze uz stačí být jen ve správnou dobu na správném místě.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
<br />
* Můj týdenní rezim<br />
<br />
Pondělí<br />
- 20 minut hygiena ve společných koupelnách na Strahově<br />
- 7 hodin programování ve Spaceflow ve foru karlín<br />
- 1 hodina oběd v Karlíně s náhodnou duší<br />
- 2 hodiny boxu<br />
- 1 hodina procházka s partou na petříně<br />
- 1 hodina přesun/doprava v MHD<br />
<br />
Úterý<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 20 minut skype s mámou a tátou (jsou ve Vietnamu)<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina oběd se spoluzáky<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 3 hodiny vývojářský meetup v STRV<br />
<br />
Pátek<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 1 hodina oběd se spoluzackou<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina posilování<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 7 hodin taneční akce v Ankali<br />
<br />
A tak dále ……<br />
<br />
* Hustota vyskytu lidí/zen v konkrétních lokalitách - dle městských částí Prahy, ČSÚ<br />
* Atraktivita (fyzická / duševní) - Gaussovo rozdělení (cíl je nad 87 percentil)<br />
* Počasí - průměrné údaje za posledních 5 let v prvním týdnu května.<br />
* Aktuální stav (svobodný, zadaný) - ČSÚ<br />
* Věk (dle stromu zivota v ČR)<br />
* Sexuální orientace (ČSÚ)<br />
* Chemie (random)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
* Kolik vyhovujicich zen (skóre nad 87) lze potkat během jednoho pracovního týdne?<br />
* Jak optimalizovat svůj denní rezim tak, abych zvýšil pravděpodobonst a šanci potkat svou spřízněnou duši.<br />
<br />
[[User:Mai|Mai]] ([[User talk:Mai|talk]]) 23:31, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Nevím jestli to budeš mít schvaleno, ale musím napsat že je to fakt skvělě<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:40, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Trochu se děsím, co se dozvím, ale reálná data máte a moje zvědavost je silnější. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:17, 9 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace automatizovaného nakládání kamionů<br />
<br />
'''Autor:''' Kenan Dervišević<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:''' Kvůli obavám o životní prostředí se provozovatelé automatizovaných nakládacích terminálů na kamiony stále více snaží o zkrácení doby, kdy kamiony stojí. Vysoká cena robotických jeřábů pro převoz kontejnerů jim často zakazuje nakupovat více nástrojů. Dalším důvodem je to, že neexistují jasné studie jak dostupnost a servisní strategie jeřábů ovlivňují čas zatáčení kamionu. Tento model zavádí přístup založený na agentech k modelování jeřábů pro analýzu času zatáčení kamionů. Toho je dosaženo pomocí modelování jeřábů tak, aby měly maximální účinnost. Model se pokusí identifikovat sadu užitečných funkcí, které správně zachycují zásadní rozhodovací proces operátorů jeřábů při výběru dalšího vozíku pro poskytování služeb. Budou použité tři různé metody optimalizace pohybu robotických jeřábů. První bude na základě vzdálenosti určitých kamionů od robotických jeřábu modelovat pohyb a nakládání kontejnerů. Druhá bude dělat to samé, ale na základě délky času čekání a nakládání kontejnerů. Třetí funkce bude kombinací předchozích dvou. Parametry modelu: kamiony (budou přicházet náhodně, podle Poissonova rozdělení), kontejnery, jeřáby<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace ukážou, jaká strategie je nejvhodnější a produkuje nejlepší výsledky, pokud jde o průměrnou čekací dobu a maximální čekací dobu kamionu.<br />
<br />
[[User:Kenan|Kenan]] ([[User talk:Kenan|talk]]) 13:16, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR a pro zvolené pohlaví<br />
<br />
'''Autor''': Jan Marek Slabihoud<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Ms Excel<br />
<br />
Tématem simulace bude tvorba úspor na důchod spořením do trezoru na měsíční bázi v průběhu produktivního života jedince. Na začátku simulace se stonoví níže zmíněné parametry a podle nich je určena pravděpodobnost, zda jedinec dožije se svými úsporami či před jeho/její smrtí dojdou a bude tento jedinec žít v chudobě. Pro pravděpodobnosti dožití věku pro různé kraje u žen a mužů simulace používá data z veřejně dostupné databáze uveřejněné Českým statistickým úřadem. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=1289&katalog=30845&pvo=DEMD002&pvo=DEMD002&c=v3~8__RP2016 Zde k dispozici]<br />
Parametry modelu:<br />
* Měsíční úspora<br />
* Pohlaví<br />
* Kraj<br />
* Měsíční důchod čerpaný z úspor<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Optimální měsíční úsporu, aby v průběhu produktivního života mohl jedinec spořit, co možná nejméně, ale zároveď s našetřenými penězi důstojně dožil.<br />
<br />
--[[User:Slaj09|Slaj09]] ([[User talk:Slaj09|talk]]) 18:48, 10 May 2018 (CEST)<br />
: Téma dobré, '''schváleno''', jen si dejte pozor na to, aby tam to Monte Carlo bylo opravdu využito, tak jak má být (náhodné proměné generované z odvozeného pravděpodobnostního rozdělení, mnoho průběhů simulace a pak následná analýza a interpretace výsledků) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:44, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace vícejazyčné komunity<br />
<br />
'''Autor:''' Marina Lushnikova<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo <br />
<br />
'''Popis modelu:''' Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo vymyslet nové téma a je překročen termín zadání, chtěla bych vytvořit simulaci na téma, které mi bylo schváleno v minulém semestru, ale nedošlo k samotné realizaci.<br />
<br />
Jedná se o simulaci vícejazyčné komunity. Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích, předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. Chtěla bych vytvořit simulaci, kde jsou známy všechny výše uvedené faktory, a pak tento model aplikovat na reálná data. Cílem je určit, zda je nějaký jazyk ohrožen a brzy vyhyne.<br />
[[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 22:47, 12 May 2018 (CEST)<br />
'''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:47, 13 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
<br />
typ pokladny<br />
<br />
počet pokladen<br />
<br />
zdržení na pokladně<br />
<br />
počet zákazníků<br />
<br />
doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a daší).<br />
<br />
[[User:Xhazj03|Xhazj03]] ([[User talk:Xhazj03|talk]]) 22:14, 15 May 2018 (CEST)<br />
: Není mi úplně jasné, jak plánujete postupovat a co přesně budete simulovat. Zadání mi připadá spíše jako zadání datové analýzy (ne že by to nebylo zajímavé). [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 21:08, 16 May 2018 (CEST)<br />
edit: změna zadání [[User:Xhazj03|Xhazj03]] ([[User talk:Xhazj03|talk]]) 19:46, 19 May 2018 (CEST)<br />
::Budiž, nicméně, tohle zadání směřuje spíše k diskrétní než k agentní simulaci. Pokud to chcete dělat agentně, musí k tomu být pádný důvod. Zvážil bych, jestli jste takový důvod schopen nalétz. Pokud ne, dělejte to v Simprocessu. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:50, 20 May 2018 (CEST)</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2017/2018/cs&diff=14697Assignment SS 2017/2018/cs2018-05-19T17:47:16Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2017/2018}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace náhradní dopravy přes řeku<br />
<br />
'''Autor''': Alena Charniauskaya<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Nosným tématem mé simulace bude náhrada dopravy přes řeku kvůli zbourání mostu a stavbě nového. Jako jednou ze zkoumaných variant náhradní dopravy by se mohla stát říční lodní doprava (na bázi přívozu, tedy pouze spojující dva body proti sobě přes řeku).<br />
Parametry modelu:<br />
* Rychlost lodí<br />
* Rychlost nástupu a výstupu<br />
* Šířka řeky (vzdálenost)<br />
* Přepravní kapacita na jednu lod'<br />
* Počet lodí<br />
* Počet pasažérů (v závislosti, zda je přeprava v dopravní špičce nebo mimo ni)<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Počet potřebných lodí (a jejich přepravní kapacita) nutných k náhradě běžné přepravy přes most<br />
* Interval pendlování lodí<br />
* Zda takový způsob náhradní dopravy pokryje potřeby normální přepravy přes most<br />
<br />
[[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 21:25, 3 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, obecně to není špatná myšlenka, problém je, že ji lze - tak jak to chápu - řešit analyticky, výpočtem... Tudíž simulace by byla nadbytečná. Zkuste to nějak upravit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 00:26, 5 May 2018 (CEST)<br />
:: Dobrý den, napadlo mě k tomu navíc zjistit pomocí simulace spokojenost cestujících s takovým způsobem náhradní dopravy, např. když bude cestující čekat více než 10 minut na nástup na loď, tak může odejít a použije jiný způsob dopravy. A my potřebujeme zjistit procento lidí, které jsme přepravili náhradní dopravou a kolik zvolilo jiný způsob dopravy. [[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 16:14, 6 May 2018 (CEST) <br />
::: Jednak to vypadá spíš jako adept na diskrétní simulaci, opravdu tam nevidím moc důvodů, proč to dělat agentně. A jako taková je opravdu hodně triviální. Jde o semestrální úlohu, takže by neměla být řešitelná za večer. Téma si představit dovedu, ale muselo by být podepřeno skutečnými daty. A obávám se, že ta bude obtížné v požadované kvalitě obstarat. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:46, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace brnění (NetLogo)<br />
<br />
'''Autor''': Mykyta Lipskyi<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace bude testování nového vojenského brnění, které vynalezl tým amerických vědců. Zkouška bude prováděna na kusu materiálu, ze kterého se brnění vyrábí. Do testovaného materiálu se bude střílet z různých zbraní a s různými náboji, ale vzdálenost mezi cílem a zbraní bude vždy stejná. Lze nastavit teplotu materiálu pro simulaci změn počasí. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Tloušťka materiálu<br />
* Rychlost náboje<br />
* Materiál náboje <br />
* Teplota materiálu<br />
Cílem simulace je zkontrolovat odolnost nového brnění<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 16:46, 4 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, v tomto případě jde o učebnicový příklad diskrétní simulace a to velmi primitivní. V podstatě je identická základní verzi naší úlohy Supermarket. Chtělo by to něco sofistikovanějšího. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]])<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 23:23, 6 May 2018 (CEST) Upraveno<br />
<br />
:: Tohle zní zajímavě, rozpracujte prosím zadání do detailu (tj. tak, aby to jen podle něj mohl někdo namodelovat). Úplně mi není jasné, jak si představujete to řešení. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:49, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Gammora<br />
<br />
'''Autor''': Ulrika Anna Jagošová<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace je šíření nemoci HIV a jejího rozvinutí do AIDS a jak tuto problematiku ovlivní experimentální lék Gammora, který je vyvíjen izraelskými vědci. V současné době je účinnost Gammory na vyléčení HIV 97%. Na AIDS léčba neexistuje, nakažený člověk zemře. <br />
<br />
Simulace bude realizována na české komunitě HIV/AIDS pozitivních osob, která v současné době čítá 2762 osob a každoročně se zvyšuje průměru o 255 osob (průměr za posledních 5 let). HIV se do AIDS vyvine v průměru během 5 let. Jedince v tomto stavu není možné zachránit. Současný počet AIDS+ je 590 osob (z 2762). Každý rok přibude v průměru 39 nových případů AIDS. Roční úmrtnost na AIDS je v průměru 12 osob. Současná efektivnost léku Gammora je 97% na zničení viru HIV. Předpokládáme, že o možnost aplikace budou mít zájem všichni HIV+. Dále předpokládáme, že po schválení této vakcíny, bude samotná její aplikace zpoplatněna, a ne každý HIV+ si ji bude moci dovolit. Rozdělení komunity podle toho, zda si mohou její členové vakcínu dovolit, bude v závislosti na rozdělení obyvatelstva dle skupiny čistého měsíčního příjmu. <br />
<br />
Jak se bude měnit počet členů komunity v závislosti na možnostech dovolit si aplikaci vakcíny? Jak bude vypadat komunita, pokud si vakcínu budou moci dovolit všichni HIV+?<br />
<br />
Zdroje pro realizaci simulace: ČSÚ, SZÚ, AIDS pomoc, Zion Medical, atd.<br />
<br />
<br />
[[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 18:11, 5 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, to by mohlo být ok, ale než si to potvrdíme, rozpracujte prosím zadání do detailu. Tohle je velmi stručné, nedá se z toho pořádně odvodit, jak budete pokračovat ani obtížnost... Jako příklad si vezměte zadání školních úloh. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: Doplnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 17:44, 6 May 2018 (CEST)<br />
::: Obávám se, že ta metoda není dobrá. Náhodný pohyb agentů a jejich potkávání se je populární způsob, jak to dělat, ale málokdy dává smysl. Tímto způsobem jste jen obtížně schopná ovlivnit pravděpodobnost přenosu infekce, resp. musíte na to jít nepřímo přes poměrné zastoupení různých typů agentů. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč by dílem náhody mělo být i podání vakcíny? Není návštěva lékaře spíše záměrným rozhodnutím? Obávám se, že u tohoto tématu bude třeba přijmout nějaký sofistikovanější způsob řešení. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:57, 9 May 2018 (CEST)<br />
:::: Poupravila jsem způsob realizace. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 21:58, 11 May 2018 (CEST)<br />
::::: OK, tady mi ale není jasné, proč to řešit jako agentní simulaci, resp. jak přesně ta simulace bude vypadat. Podle mého názoru si tu sama trochu nabíháte na vidle. Doporučoval bych u tohoto tématu trochu něco jiného: píšete, že účinnost toho léku je 97%. To je nějaký průměr. Nechcete zkusit ve zdrojích dohledat, co tu účinnost ovlivňuje (jako třeba včasnost podání, pohlaví, sociální status nebo kýho výra...) a zkusit nasimulovat nasazení léku v některých vytipovaných komunitách (o kterých si také najdete příslušné informace)? Je to jen návrh, můžete přijít s něčím jiným, ale v případě výše uvedeného by to chtělo tu metodu opravdu důkladně zvážit [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:31, 13 May 2018 (CEST)<br />
:::::: Bohužel se mi nepovedlo vyhledat žádné bližší údaje vztahující se k efektivnosti Gammory, proto bych se ráda věnovala vlivu potencionálního zpoplatnění vakcíny na zvolenou komunitu. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 10:50, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Optimalizace počet provozoven rychlého občerstvení nového podniku v městech v ČR<br />
<br />
'''Autor''': Nguyen Van Thanh<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Definice problému''':Jsme na trhu novou společností rychlého občerstvení a chceme zjistit optimální počet našich rozvržení provozoven, kdy bereme v potaz veškeré faktory ovlivňující náš chod provozoven. Viz parametry modelu.<br />
<br />
''Parametry modelu'''<br />
* Počet provozoven<br />
* Návštěvnost a vytížení provozoven <br />
* Náklady provozovny (zaměstnanci, suroviny, nájem, odpad, rozvoz atd.) <br />
* Poptávka/nabídka ve městě <br />
* Tržby provozoven<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
* Optimalizovat počet provozoven v daném městě na základě poptávky a nabídky a tím docílit podniku nejvyšší zisk. <br />
* Optimalizovat efektivní rozpoložení počet zaměstnanců napříč provozoven<br />
[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé téma, ale mám tam dost nejasností. Monte Carlo ja založeno na náhodných proměných (jinak by to byla jen kalkulace) - co by ve vaší simulaci bylo všechno náhodně generováno?<br />
: Co bude zdrojem dat pro tyto náhodně generované proměné?<br />
: Jak kvantifikujete poptávku a na základě čeho?<br />
: Jak v Monte Carlu budete řešit to optimální rozložení prodejen (Monte Carlo nesimuluje prostor jako např. NetLogo, proto je to potřeba nějak ošetřit)?<br />
: Jak budete řešit vzájemnou konkurenci prodejen - tedy jak kvantifikujete, že si přetahují zákazníky?<br />
: [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: <br />
:: 1. ''Náhodně jsou generovány náklady na zaměstnance, nájem nebytových prostorů, návštěvnost a průměrná útrata strávníka v řetězcích.''<br />
:: 2. ''Zdrojem dat jsou portály s nabídkami práce (např. jobs.cz, práce.cz) , nemovitostmi v daném regionu (sreality.cz), dále údaje z dotazníkových šetření.''<br />
:: 3. ''Poptávka se bude odvíjet od sezón, věkové skupiny, lokalitě a speciálních nabídek a preference strávníka v jakém stravovacím zařízení bude trávit. (geografická data jsou čerpána z českého statistického úřadu:https://www.czso.cz/ a zbylá data jsou čerpána z dotazníkových šetření)'' <br />
:: 4. ''Pomocí Monte Carla se zjistí, v jakém stavu výsledku hospodaření jsou zkoumané provozovny. Z těchto údajů, pak vybereme nejlepší model rozložení nákladů, který vynáší maximilní zisk pro náš nový podnik v jednotlivých městech.''<br />
:: 5. ''Konkurence se řeší mezi stravovacích zařízení, které jsou dostupné z statistického šetření sektoru stravování: https://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektoru-stravovani.pdf . Dále v reklamních kampaních a povědomí o značce, údaje čerpány z dotazníků. Zákazníků v daném městě je nějaký fixní počet, o který se budou tyto stravovací zařízení přetahovat.''<br />
::[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
:::<br />
:::OK. '''Schváleno'''. Dejte pozor na to, aby simulace byla reálná a abyste pak ve zprávě k simulaci ukázal, jak jste jednotlivá rozdělení pro náhodné proměné odvodil - ukázal odvození jednotlivých pravděpodobnostních rozdělení ze zdrojových dat. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:55, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace jizdy v dopravni zacpe na dalnici<br />
<br />
'''Autor''': Daniel Nejezchleb<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Hlavními entitami navrhovaného modelu budou vozidla, která budou v pruzích silnice a busou se snažit překonat dopravní zácpu. Agent vozidla bude obsahovat fyzické atributy jako jsou délka, akcelerace, typ. Budou také obsahovat chování jízda v pruhu a změna pruhu. Pro implementaci těchto chování je nutné, aby agenti neustále monitorovali okolí srze své senzory. Takto inteligentní chování budou složena dohromady z řady jednoduchých pravidel, kterými se agenti budou řídit.<br />
<br />
* Chování jízda v pruhu<br />
Toto chování se bude starat o to, že auta budou následovat pruh silnice. Nebudou do sebe narážet, tedy jestliže se nachází jiné auto před agentem, tak zpomalí na úroveň jeho rychlosti, aby dodržel minimální vzdálenost mezi vozidly.<br />
<br />
* Chování změna pruhu<br />
Jestliže agent zjistí, že jeho pruh stojí a okolní pruh se hýbe, tak se pokusí změnit pruh. Přitom se bude snažit nezpůsobit dopravní nehodu.<br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet aut<br />
** Uvidíme zda simulace prokáže, jestli má hustota zácpy vliv na výsledek testu <br />
* Počet proudů silnice<br />
** Jeden pruh silnice nedává pro tuto simulaci smysl. Podle podmínek většiny českých silnic bude simulace zkoumat hlavně dvou a tří pruhové silnice<br />
* Typ auta (osobni, užitková, nakladni)<br />
**Modelovaná situace bude zobecňovat vozidla do tří typů, každý zaštiťující přibližně stejné paramtry vozidel té kategorie. Pro různé typy vozidel platí také jiné dopravní omezení a povinnosti. Je možné, že se model zjednoduší pouze na dva typy vozidel a to osobní/užitková a nákladní, kvůli nedostatečně detailním údajům z nalezených průzkumů.<br />
** Osobní: Osobní vozidlo charakterizuje nejmenší velikost, nejrychlejší akcelerace a nejvyšší rychlost<br />
** Užitková: Vozidla typu dodávka; charakteristické střední velikostí, střední akcelerací a střední rychlostí<br />
** Nákladní: Vozidla charakterizována nejvetší velikostí, nejpomalejší akcelerací a nejpomalejší rychlostí <br />
* Typ řidiče (slusny, agresivni)<br />
**Agenti tohoto typu bodou rozhodovat o stylu jízdy.<br />
** Uvědomělý: značí řidiče dodržujícího dopravní pravidla<br />
** Neuvědomělý: značí řidiče, který často inklinuje k nedodržení dopravních pravidel<br />
** Agresivní: značí řidiče, který svou jízdou zvyšuje riziko dopravní nehody<br />
** Předvídavý: naopak začí řidiče, který naopak minimalizuje riziko dopravní nehody<br />
** Toleratní: řidič, který spíše dovolí jinému změnit pruh<br />
** Netolerantní: naopak spíše nedovolí ostatním změnit pruh<br />
* Nehoda na silnici<br />
** často bývají dopravní zácpy způsobené nehodou a pak nás zajímá jak překážka v jednom z průhů ovlivní výsledek simulace<br />
* Styl jizdy ridice<br />
**Nosný parametr simulace, zjišťující zda střidat pruhy či se držet v jednom vybraném pruhu<br />
** Střídání pruhů: Řidič se podle aktualní situace v jeho bezprostředním okolí rozhoduje, zda má změnit pruh, protože v okolním pruhu plyne provoz rychleji; Výsledek tohoto stylu jízdy, také závisí na vůli řidiče, který má odbočujícího řidiče pustit<br />
** Držení se v pruhu: Opak předchozího, kdy se řidič drží svého pruhu<br />
<br />
Co se týče nastavení parametrů, tak pro poměr typů bych se pokusil najít nějaký behaviorální výzkum řidičů a jejich vlastností, podle toho by se potom odvodili hodnoty. Pro typy vozidel už jsem nalezl konkrétní Celostátní sčítání dopravy, o které se může simulace opřít http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/default.aspx.<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit, zda se v dopravni zacpe na dalnici vyplati stridat pruhy podle aktualne se pohybujiciho pruhu nebo zda je stejne vyhodne nebo i vyhodnejsi drzet se ve vybranem pruhu. Vyhodnosti je rozumeno rychlejsi projeti dopravni situace za soucasne minimalizace rizika vlastni dopravni nehody zpusobene agresivni jizdou.<br />
<br />
[[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 02:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrá, rozpracujte prosím zadání do detailu. Jak se třeba budou lišit osobní auta, dodávky, nákladní, v jakém poměru je budete na silnici pouštět a proč? Jak budete v simulaci řešit různé počty pruhů, jak se bude lišit slušný a agresivní řidič, v jakém poměru budou a proč, atd. atd. Jak jsme si říkali, zadání by mělo být formulováno tak, aby se to jen na jeho základě pak dalo řešit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
:: Zkonkrétnil jsem zadání. Dalo by se už takto schválit?<br />
:: [[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 00:08, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
::: Lepší by bylo mít ty parametry už v tom zadání, protože je poměrně obecné, ale '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 09:01, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Simulace vývoje slávy kapely<br />
<br />
'''Autor''': Luboš Tomandl<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému''': Jsem členem začínající kapely. Máme za sebou několik koncertů v pražských klubech, účast na několik festivalech a soutěžích. Rádi bychom se více proslavili a tedy získali více fanoušků na sociálních sítích. Víme, že pro to musíme být aktivní, vytvářet nový obsah na sítích, koncertovat, vydávat novou hudbu a točit videoklipy. Na základě účtů na Facebooku, Instagramu, YouTube a Spotify můžeme snadno sledovat, které události a činnosti nejvíce přitáhly pozornost na naše sociální sítě. Podle těchto dat tedy můžeme nasimulovat, které aktivity mohou přispět tomu, aby se povědomí (počet sledujících) o naší kapele dále navyšovalo a co naopak nedělat (pokud najdu takové situace), aby se obliba kapely nesnižovala. Je však potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Členové kapely mají jen omezené finanční a časové možnosti. Aby byli ochotní vkládat své prostředky do aktivit kapely, nesmí tyto aktivity snižovat jejich celkovou spokojenost, která se dá měřit přílišnou časovou vytížeností a nadměrnými náklady. Fanoušci také nemají neomezené prostředky pro navštěvování koncertů a nakupování alb.<br />
<br />
'''Cíl''': Maximalizovat slávu kapely kvantifikovanou počtem sledujících na sociálních sítích a minimalizovat rizika ztráty obliby u posluchačů.<br />
<br />
[[User:Xtoml29|Xtoml29]] ([[User talk:Xtoml29|talk]]) 12:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Šlo by - důležité v tomto připadě bude ukázat ve zprávě k simulaci, na základě čeho přesně byly jednotlivé vztahy mezi proměnými a kvatifikace parametrů odvozeny. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Šíření luteránství na území dnešního Německa v 16. století<br />
<br />
'''Autor''': Vojtěch Hyvnar<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu''': Začátkem 16. století došlo na území dnešního Německa k reformaci církve, kdy na základě učení Martina Luthera vzniklo nové vyznání - luteránství. Luteránství se z Wittenbergu, kde Martin Luther učil, rozšířilo do velké části německého území a také na některá další evropská místa.<br />
Tento model simuluje šíření luteránství v Německu, z Wittenbergu do ostatních regionů v závislosti na jejich geopolitických vlastnostech.<br />
Model je tvořen na mapě dnešního Německa (případně také nejbližšího okolí).<br />
Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* počet luteránů v regionu Wittenbergu<br />
* počty katolíků dle jednotlivých území (počty obyvatel - reálná data z 16. stol.)<br />
* pravděpodobnost konvertování katolíků v závislosti na jejich území:<br />
- vzdálenost od Wittenbergu<br />
- ekonomická síla/důležitost daného regionu <br />
- náboženská situace v sousedních regionech<br />
- typ vlády v regionu (svobodné říšské město/knížecí biskupství aj.)<br />
* [předpokládaný min. počet území je 13, max. kolem ~30, pokud mi to barevná paleta dovolí]<br />
* pravděpodobnost konvertování luterána<br />
* pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou<br />
* frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci <br />
* střední délka života (podloženo reálnými daty)<br />
<br />
Druhá vrstva mapy doplňující původní o další parametry:<br />
* obsahuje geografické prvky (hory, voda, etc.)<br />
* terén ovlivňuje pohyb a chování lidí (zpomaluje, mění trasy...)<br />
<br />
'''Cíl''': Zjistit, jak geopolitická situace jednotlivých regionů ovlivňuje adaptaci nové víry a co by muselo vést k tomu, aby se celé území dnešního Německa stalo plně protestantské.<br />
[[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 13:52, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, je to hodně měkké, abstraktní téma, která obvykle zamítám, protože je velmi obtížné udržet, aby se z toho nestala úplná blbost. Hlavně proto, že je tam spousta vágních údajů, apod. Ale tohle téma mi přijde hodně originální, rád bych mu dal šanci. Ale je třeba zamyslet se nad následujícími otázkami: 1) představa ateistů ve středověké, resp. ranně novověké Evropě, je hodně divoká, podle mého názoru muselo jít o počty statisticky zcela nevýznamné. 2) Rozmístění představitelů jednotlivých demoninací je hodně svévolné. Ti luteráni ještě budiž, ale katolíci kolem Říma??? 3) To šíření víry jistě v realitě není difuzní, jako by šlo o nějakou infekci, ale je ovlivněno mnoha faktory: migrací, mocenskými centry... 4) Jak budete řešit časový nesoulad mezi založením jednotlivých církví? ...a to mě jen tak zfleku napadlo. Doporučoval bych z toho vybrat nějaký konkrétní, dobře definovatelný podproblém a ten simulovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:10, 9 May 2018 (CEST)<br />
::Dobrý den, díky za feedback. Zadání jsem upravil. [[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 02:47, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace dodání zásilek dvěma kuryry<br />
<br />
'''Autor''': Evgeny Konoshenko<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': <br />
<br />
Parametry modelu: Existuje malá vesnice, třeba v Sibiře, která má velmi špatnou dostupnost a nemá svoji vlastní poštu. Jednou za týden, odpovědná persona (kurýr) jede do pošty ve velkém městě v okolí vyzvednout zásilky pro obyvatele dané vesnice. Pokaždé, kurýr má různý seznam odběratelů zásilek a na základě toho plánuje svou trasu, kam má zajet. Pokud nikdo nepřevezme na ukázané adrese zásilku v moment, kdy kurýr přijel, kurýr se bude vracet, pokud tuto zásilku adresát nepřevezme. Vedle prvního kurýra, který vždycky jede na nejbližší adresu existuje druhý který plánuje trasu s tím že přibližně vědí kde adresát bude přítomen a kde není. <br />
<br />
Cílem simulace je najít optimální trasu pro druhého kurýra a zjistit při jaké pravděpodobností, který kurýr bude nejužitečnější (optimálně doručí všechny zásilky). Parametry simulace jsou počet návratu, když adresát není doma, počet budov, kam má zajet kurýr a pravděpodobnost nezastižení adresátu. <br />
<br />
[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 15:30, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Typické zadání pro diskrétní simulaci, navíc velmi triviální. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:59, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Změna zadání, prosím o schválení.[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 18:51, 11 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: OK, tohle není úplně simulace jako ty ostatní. Jde o variatu problému obchodního cestujícího. Ale může to mít zajímavé výstupy, takže '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:33, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pastviny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Model zachycuje situaci na pastvině (nebo v savanně), pastvina je pokryta trávou a nachází se v ní zvířata konzumující trávu a predátoři konzumující trávou vykrmená zvířata. Pokud zvířata spasou veškerou trávu na určitém poli, dojde k erozi půdy a pole se změní v poušť. Pokud je naopak pole dlouhou dobu nespasené, zaroste křovím.<br />
Zvířata jsou přirozeně líná a zůstávají na jednom místě, dokud vše nespasou. Existence predátorů však uvádí zvířata v pohyb, takže nemají čas vše spást a změnit tak krajinu v poušť. Příliš mnoho predátorů však uloví všechna zvířata a pastvina zaroste křovinami a lesy. V pastvině se nachází tři druhy zvířat, skot, ovce a kozy. Každý druh má jiné preference z hlediska potravy, každé zvíře tak při krmení používa jinou strategii a případně si i vybírá jiný druh rostlin ke spasení. Tedy: Skot je nejvybíravější a při nízkém počtu zvířat je i nízký selekční tlak a krávy tak nejsou nuceny jíst i "plevel", což zvyšuje šanci na to, že pastvina zaroste křovím. Při vysokém počtu zvířat však není skot schopen tolik prosperovat. Ovce nejsou vybíravé, ale nechávají za sebou po pastvě menší množství rostlin, které potom snadno obrůstá. Kozy naopak preferují plevel a menší křovinaté rostliny. Sežerou ale všechno i s kořínky a významně tím přispívají k desertifikaci.<br />
Kromě přirozených predátorů se v modelu může nacházet i člověk v roli pastevce - speciálního predátora. Ten si potom s ostatními predátory konkuruje a může lovit i ostatní predátory.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Rychlost růstu rostlin<br />
* Počet krav v pastvině<br />
* Počet ovcí v pastvině<br />
* Počet koz v pastvině<br />
* Počet přirozených predátorů v pastvině<br />
* Počet pastevců v pastvině<br />
* Bohatost půdy<br />
* Strategie pastevce<br />
<br />
Cílem simulace je:<br />
<br />
* Popsat vztah mezi počtem zvířat a predátorů v pastvině, a to včetně závislosti na bohatosti půdy (tedy kolik potravy může být maximálně k dispozici) a rychlosti růstu rostlin.<br />
* Popsat vztah mezi počty různých druhů zvířat a najít ideální poměr. Zjistit, zda se mění rovnovážný poměr v závislosti na celkovém počtu zvířat či rychlosti růstu rostlin.<br />
* Najít přibližný bod rovnováhy pro dlouhodobou udržitelnost modelu, popřípadě najít bod zvratu vedoucí k desertifikaci či k totálnímu zalesnění.<br />
* Zjistit, jak se změní charakter modelu, pokud člověk vyhubí ostatní predátory.<br />
<br />
Možnosti rozšíření:<br />
Uvažoval jsem o případně o rozšíření v podobě lidské činnosti a rozdělení pastviny na různé ohrádky se systémem rotací jednotlivých druhů zvířat, ale nevím zda/jak by šel takový model rozšířit.<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 18:13, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Klasick7 Predator-Prey model, který byl zpracováván už v mnoha obměnách, nicméně základní verze, která téměř odpovídá velmi blízko Vašeho návrhu je součástí standardních knihoven NetLoga. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::Upraveno, rozšířeno. Takto by to mohlo být již dostatečně odlišné od ostatních modelů. Mám v záměru na model případně nabalovat další věci, ale uvidím, co zvládnu a kam se případně před konečným termínem stihnu dostat. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 12:13, 10 May 2018 (CEST)<br />
::: Honzo, skoro bych Vám doporučoval popřemýšlet o něčem docela jiném. Nemohu říct, že tam nemáte nějaké zajímavé otázky, ale ten model je oproti tomu původnímu, resp. proti predator-prey navržen jako mnohem komplikovanější, ale přitom si nejsem jist, zda nwaw o tolik větší přínos než klasiký P-P. Je ale zatížen velkou měrou měkkých parametrů, které obvykle "snesou všechno". P-P je neskutečně vytěžená záležitost, je mimořádně obtížné vymyslet kolem něj něco opravdu nového.<br />
:::Co se vykašlat na predátory a zkusit nějak simulovat vliv toho zatížení pastviny na základě poměru zvířat s různými způsoby spásání? To mi přišlo zajímavé a možná by to stálo za rozpracování. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:30, 13 May 2018 (CEST)<br />
::::To byl přesně můj záměr již od začátku, predátor (jeho úlohu může plnit i pastevec nebo třeba ovčácký pes) je tam hlavně od toho, aby se ostatní želvičky pohybovaly alespoň nějak "smysluplně," ale somozřejmě by mohl být jejich pohyb zcela náhodný, nebo určený na jiném základě (jednotlivé druhy budou tvořit stáda, vyhledávat lepší zeleň atp.), s tím by něměl být takový problém. Predátor může z modelu zmizet. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 13:43, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pohybu zavazadel na letišti<br />
<br />
'''Autor:''' Daniel Navrátil <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace pohybu zavazadel na letišti. Letadla přiváží zavazadla, která je nutné z letadla vyložit a naložit na vozidla, která zavazadla převáží na pásy. Z pásu si pak cestující zavazadla odebírají. Zavazadla se rozlišují na lokální (zavazadla určená k odběru na daném letišti) a tranzitní (zavazadla určená k dalšímu převozu). Lokální zavazadla mají prioritu pro převoz, jelikož na ně již cestující vždy čekají.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Počet přivezených lokálních zavazadel<br />
* Počet přivezených tranzitních zavazadel<br />
* Počet vozidel zodpovědných za převoz zavazadel<br />
* Kapacita vozidel<br />
<br />
'''Cíl:''' Cílem simulace je optimalizovat čas doručení všech lokálních zavazadel až k cestujícím a najít efektivní počet vozidel při dané kapacitě a při daném počtu zavazadel.<br />
<br />
[[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 22:28, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Diskrétní simulace. Lze ji takto řešit, ale musel byste si obstarat reální data z letiště. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
:: S obstaráním reálných dat nebude problém - můj kamarád roky pracoval na letišti a měl na starost právě přepravu a manipulaci se zavazadly [[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 11:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::: Ať na to koukám z kterékoliv strany, vychází mi, že je to diskrétní simulace. Pokud jste to ochoten řešit v tom Simprocessu, pak '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:42, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace činnosti kavárny<br />
<br />
'''Autorka:''' Mariia Alekseeva<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému:''' Dělám to na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem jako baristka v nové kavárně několik měsiců, a pohopila jsem že i když z vnějšku to vypadá jako fajn, v podstatě je řizení takového podniku moc těžký a vystresujicí proces. Jsou entity mezi sebou vazené a skoro všechny mají vliv na uspech kavárny a manager má s tím počitat. Vždycky jsem myslela, že kdyby mohl to všechno nějak optimazovat a najit vazby meni entitami (jako spokojenost klientu, kvalita kavy, místo kavarny apod), měl by miň problemů.<br />
<br />
'''Cíl:''' Spočitat náklady, pohopit kolik optimalně musíme utratit peněz aby byla kavárna popularní. A na zakladě situace na trhu a mzdy máme-li vůbec začinat ten podnik.<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 22:38, 6 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:Téma není špatné, jen mi není jasné, na základě jakých dat to budete kvantifikovat.<br />
:Jak budete měřit popularitu kavárny a na základě jakých dat odvodíte, co má jaký efekt na její popularitu?<br />
:Na základě čeho odvodíte, výnosy, náklady, poptávku po kávě atp. ?<br />
:[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:16, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
V hlavních rysech se to děla na zakladě počtu klientů, celkevého vynosu za den, počtiu zajemců o práci. Jesli máte na mysli, že potřebuju na to realní dáta, v tom připadě můžu jich dostat od minulého zaměstnavatele. --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 14:12, 7 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:OK. '''Schváleno''', je důležité pak ve zprávě k simulaci ukázat na základě jakých dat jste vycházela a jak jste z nich odvodila kvantifikaci jednotlivých vztahů. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:02, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace:''' Můj zivot aneb jak poznat tu pravou (nefunguje mi na klávesnici písmeno “z” s háčkem)<br />
<br />
'''Autor:''' Mai Duc Anh<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Jmenuji se ducan. Jsem hyperaktivní dítě (seriózně) ve věku 24 let původem z jihovýchodní Asie, programátor, nosím zlatočerné dioptrické ray bany (šestky na obou čočkách a lehký astigmatizmus) a od září pravidelně obcházím techno akce s příchutí MDMA. Pustili mě i do berlínského Berghainu, tolik polonahých gayů jsem v zivotě pohromadě neviděl. Momentálně hledám pěknou babu, resp. zenu svých snů.<br />
<br />
Pokusím se proto co nejvěrohodněji nasimulovat jeden z mých nedávných týdnů. Den po dni, hodinu po hodině. To jest, part-time (life time) v proptech startupu Spaceflow, navštěvování státního edukativního institutu pro nabytí vědomostí a svatého papíru (doporučuju 4 dohody od Duška), lekce boxu, půlnoční strahovské procházky s partou kamarádů, rave party v Ankali, komunitní (rasově diskriminační) srazy mladých vietnamců v Zitné ulici, posilování lýtek ve fitku a další systematické, nahodilé, ale i nesmyslné činnosti.<br />
Bude to 5 let co si zapisuju veškerou svojí denní aktivitu, s přesností na hodiny. Tímto zdravím pana kalendar z Gůgla, díky.<br />
<br />
K věci. Během svých “dospělých” let jsem strávil dávku svého času s více či méně atraktivními/energickými/vášnivými/vyspělými zenami. Vytvořil jsem si nedávno i excel tabulku, kde jsem si je všechny ohodnotil v 15 kritériích na škále 0 do 100. Nakonec jsem si hodnoty zprůměroval a maximální skóre bylo osmdesát šest. Ano, vietnamský šovinista co bere extázi a chce ovládnout celou galaxii, těší mě.<br />
<br />
V posledních 3 měsících se mi nedaří zadný vhodný objekt potkat (zenu), tudíz mi nezbýva nic jiného nez svůj zivot zmapovat, nasimulovat a zjistit, jak co nejideálněji tweaknout svůj denní rezim tak, abych zvýšil své šance potkat tu pravou. Na světě někde je, takze uz stačí být jen ve správnou dobu na správném místě.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
<br />
* Můj týdenní rezim<br />
<br />
Pondělí<br />
- 20 minut hygiena ve společných koupelnách na Strahově<br />
- 7 hodin programování ve Spaceflow ve foru karlín<br />
- 1 hodina oběd v Karlíně s náhodnou duší<br />
- 2 hodiny boxu<br />
- 1 hodina procházka s partou na petříně<br />
- 1 hodina přesun/doprava v MHD<br />
<br />
Úterý<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 20 minut skype s mámou a tátou (jsou ve Vietnamu)<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina oběd se spoluzáky<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 3 hodiny vývojářský meetup v STRV<br />
<br />
Pátek<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 1 hodina oběd se spoluzackou<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina posilování<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 7 hodin taneční akce v Ankali<br />
<br />
A tak dále ……<br />
<br />
* Hustota vyskytu lidí/zen v konkrétních lokalitách - dle městských částí Prahy, ČSÚ<br />
* Atraktivita (fyzická / duševní) - Gaussovo rozdělení (cíl je nad 87 percentil)<br />
* Počasí - průměrné údaje za posledních 5 let v prvním týdnu května.<br />
* Aktuální stav (svobodný, zadaný) - ČSÚ<br />
* Věk (dle stromu zivota v ČR)<br />
* Sexuální orientace (ČSÚ)<br />
* Chemie (random)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
* Kolik vyhovujicich zen (skóre nad 87) lze potkat během jednoho pracovního týdne?<br />
* Jak optimalizovat svůj denní rezim tak, abych zvýšil pravděpodobonst a šanci potkat svou spřízněnou duši.<br />
<br />
[[User:Mai|Mai]] ([[User talk:Mai|talk]]) 23:31, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Nevím jestli to budeš mít schvaleno, ale musím napsat že je to fakt skvělě<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:40, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Trochu se děsím, co se dozvím, ale reálná data máte a moje zvědavost je silnější. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:17, 9 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace automatizovaného nakládání kamionů<br />
<br />
'''Autor:''' Kenan Dervišević<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:''' Kvůli obavám o životní prostředí se provozovatelé automatizovaných nakládacích terminálů na kamiony stále více snaží o zkrácení doby, kdy kamiony stojí. Vysoká cena robotických jeřábů pro převoz kontejnerů jim často zakazuje nakupovat více nástrojů. Dalším důvodem je to, že neexistují jasné studie jak dostupnost a servisní strategie jeřábů ovlivňují čas zatáčení kamionu. Tento model zavádí přístup založený na agentech k modelování jeřábů pro analýzu času zatáčení kamionů. Toho je dosaženo pomocí modelování jeřábů tak, aby měly maximální účinnost. Model se pokusí identifikovat sadu užitečných funkcí, které správně zachycují zásadní rozhodovací proces operátorů jeřábů při výběru dalšího vozíku pro poskytování služeb. Budou použité tři různé metody optimalizace pohybu robotických jeřábů. První bude na základě vzdálenosti určitých kamionů od robotických jeřábu modelovat pohyb a nakládání kontejnerů. Druhá bude dělat to samé, ale na základě délky času čekání a nakládání kontejnerů. Třetí funkce bude kombinací předchozích dvou. Parametry modelu: kamiony (budou přicházet náhodně, podle Poissonova rozdělení), kontejnery, jeřáby<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace ukážou, jaká strategie je nejvhodnější a produkuje nejlepší výsledky, pokud jde o průměrnou čekací dobu a maximální čekací dobu kamionu.<br />
<br />
[[User:Kenan|Kenan]] ([[User talk:Kenan|talk]]) 13:16, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR a pro zvolené pohlaví<br />
<br />
'''Autor''': Jan Marek Slabihoud<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Ms Excel<br />
<br />
Tématem simulace bude tvorba úspor na důchod spořením do trezoru na měsíční bázi v průběhu produktivního života jedince. Na začátku simulace se stonoví níže zmíněné parametry a podle nich je určena pravděpodobnost, zda jedinec dožije se svými úsporami či před jeho/její smrtí dojdou a bude tento jedinec žít v chudobě. Pro pravděpodobnosti dožití věku pro různé kraje u žen a mužů simulace používá data z veřejně dostupné databáze uveřejněné Českým statistickým úřadem. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=1289&katalog=30845&pvo=DEMD002&pvo=DEMD002&c=v3~8__RP2016 Zde k dispozici]<br />
Parametry modelu:<br />
* Měsíční úspora<br />
* Pohlaví<br />
* Kraj<br />
* Měsíční důchod čerpaný z úspor<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Optimální měsíční úsporu, aby v průběhu produktivního života mohl jedinec spořit, co možná nejméně, ale zároveď s našetřenými penězi důstojně dožil.<br />
<br />
--[[User:Slaj09|Slaj09]] ([[User talk:Slaj09|talk]]) 18:48, 10 May 2018 (CEST)<br />
: Téma dobré, '''schváleno''', jen si dejte pozor na to, aby tam to Monte Carlo bylo opravdu využito, tak jak má být (náhodné proměné generované z odvozeného pravděpodobnostního rozdělení, mnoho průběhů simulace a pak následná analýza a interpretace výsledků) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:44, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace vícejazyčné komunity<br />
<br />
'''Autor:''' Marina Lushnikova<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo <br />
<br />
'''Popis modelu:''' Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo vymyslet nové téma a je překročen termín zadání, chtěla bych vytvořit simulaci na téma, které mi bylo schváleno v minulém semestru, ale nedošlo k samotné realizaci.<br />
<br />
Jedná se o simulaci vícejazyčné komunity. Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích, předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. Chtěla bych vytvořit simulaci, kde jsou známy všechny výše uvedené faktory, a pak tento model aplikovat na reálná data. Cílem je určit, zda je nějaký jazyk ohrožen a brzy vyhyne.<br />
[[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 22:47, 12 May 2018 (CEST)<br />
'''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:47, 13 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
<br />
typ pokladny<br />
<br />
počet pokladen<br />
<br />
zdržení na pokladně<br />
<br />
počet zákazníků<br />
<br />
doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a daší).<br />
<br />
[[User:Xhazj03|Xhazj03]] ([[User talk:Xhazj03|talk]]) 22:14, 15 May 2018 (CEST)<br />
: Není mi úplně jasné, jak plánujete postupovat a co přesně budete simulovat. Zadání mi připadá spíše jako zadání datové analýzy (ne že by to nebylo zajímavé). [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 21:08, 16 May 2018 (CEST)<br />
edit: změna zadání [[User:Xhazj03|Xhazj03]] ([[User talk:Xhazj03|talk]]) 19:46, 19 May 2018 (CEST)</div>Xhazj03http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2017/2018/cs&diff=14694Assignment SS 2017/2018/cs2018-05-15T20:15:50Z<p>Xhazj03: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2017/2018}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace náhradní dopravy přes řeku<br />
<br />
'''Autor''': Alena Charniauskaya<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Nosným tématem mé simulace bude náhrada dopravy přes řeku kvůli zbourání mostu a stavbě nového. Jako jednou ze zkoumaných variant náhradní dopravy by se mohla stát říční lodní doprava (na bázi přívozu, tedy pouze spojující dva body proti sobě přes řeku).<br />
Parametry modelu:<br />
* Rychlost lodí<br />
* Rychlost nástupu a výstupu<br />
* Šířka řeky (vzdálenost)<br />
* Přepravní kapacita na jednu lod'<br />
* Počet lodí<br />
* Počet pasažérů (v závislosti, zda je přeprava v dopravní špičce nebo mimo ni)<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Počet potřebných lodí (a jejich přepravní kapacita) nutných k náhradě běžné přepravy přes most<br />
* Interval pendlování lodí<br />
* Zda takový způsob náhradní dopravy pokryje potřeby normální přepravy přes most<br />
<br />
[[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 21:25, 3 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, obecně to není špatná myšlenka, problém je, že ji lze - tak jak to chápu - řešit analyticky, výpočtem... Tudíž simulace by byla nadbytečná. Zkuste to nějak upravit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 00:26, 5 May 2018 (CEST)<br />
:: Dobrý den, napadlo mě k tomu navíc zjistit pomocí simulace spokojenost cestujících s takovým způsobem náhradní dopravy, např. když bude cestující čekat více než 10 minut na nástup na loď, tak může odejít a použije jiný způsob dopravy. A my potřebujeme zjistit procento lidí, které jsme přepravili náhradní dopravou a kolik zvolilo jiný způsob dopravy. [[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 16:14, 6 May 2018 (CEST) <br />
::: Jednak to vypadá spíš jako adept na diskrétní simulaci, opravdu tam nevidím moc důvodů, proč to dělat agentně. A jako taková je opravdu hodně triviální. Jde o semestrální úlohu, takže by neměla být řešitelná za večer. Téma si představit dovedu, ale muselo by být podepřeno skutečnými daty. A obávám se, že ta bude obtížné v požadované kvalitě obstarat. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:46, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace brnění (NetLogo)<br />
<br />
'''Autor''': Mykyta Lipskyi<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace bude testování nového vojenského brnění, které vynalezl tým amerických vědců. Zkouška bude prováděna na kusu materiálu, ze kterého se brnění vyrábí. Do testovaného materiálu se bude střílet z různých zbraní a s různými náboji, ale vzdálenost mezi cílem a zbraní bude vždy stejná. Lze nastavit teplotu materiálu pro simulaci změn počasí. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Tloušťka materiálu<br />
* Rychlost náboje<br />
* Materiál náboje <br />
* Teplota materiálu<br />
Cílem simulace je zkontrolovat odolnost nového brnění<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 16:46, 4 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, v tomto případě jde o učebnicový příklad diskrétní simulace a to velmi primitivní. V podstatě je identická základní verzi naší úlohy Supermarket. Chtělo by to něco sofistikovanějšího. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]])<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 23:23, 6 May 2018 (CEST) Upraveno<br />
<br />
:: Tohle zní zajímavě, rozpracujte prosím zadání do detailu (tj. tak, aby to jen podle něj mohl někdo namodelovat). Úplně mi není jasné, jak si představujete to řešení. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:49, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Gammora<br />
<br />
'''Autor''': Ulrika Anna Jagošová<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace je šíření nemoci HIV a jejího rozvinutí do AIDS a jak tuto problematiku ovlivní experimentální lék Gammora, který je vyvíjen izraelskými vědci. V současné době je účinnost Gammory na vyléčení HIV 97%. Na AIDS léčba neexistuje, nakažený člověk zemře. <br />
<br />
Simulace bude realizována na české komunitě HIV/AIDS pozitivních osob, která v současné době čítá 2762 osob a každoročně se zvyšuje průměru o 255 osob (průměr za posledních 5 let). HIV se do AIDS vyvine v průměru během 5 let. Jedince v tomto stavu není možné zachránit. Současný počet AIDS+ je 590 osob (z 2762). Každý rok přibude v průměru 39 nových případů AIDS. Roční úmrtnost na AIDS je v průměru 12 osob. Současná efektivnost léku Gammora je 97% na zničení viru HIV. Předpokládáme, že o možnost aplikace budou mít zájem všichni HIV+. Dále předpokládáme, že po schválení této vakcíny, bude samotná její aplikace zpoplatněna, a ne každý HIV+ si ji bude moci dovolit. Rozdělení komunity bude v závislosti na rozdělení skupin obyvatelstva dle skupiny čistého měsíčního příjmu na spotřební jednotku OECD. Toto rozdělení bude modifikováno na 4 skupiny (do 14000, 14001-18000, 18001-25000 a 25001+) v poměru daném statistikou. <br />
<br />
Jak se bude měnit počet členů komunity v závislosti na možnostech dovolit si aplikaci vakcíny? Jak bude vypadat komunita, pokud si vakcínu budou moci dovolit všichni HIV+?<br />
<br />
Zdroje pro realizaci simulace: ČSÚ, SZÚ, AIDS pomoc, Zion Medical, atd.<br />
<br />
<br />
[[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 18:11, 5 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, to by mohlo být ok, ale než si to potvrdíme, rozpracujte prosím zadání do detailu. Tohle je velmi stručné, nedá se z toho pořádně odvodit, jak budete pokračovat ani obtížnost... Jako příklad si vezměte zadání školních úloh. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: Doplnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 17:44, 6 May 2018 (CEST)<br />
::: Obávám se, že ta metoda není dobrá. Náhodný pohyb agentů a jejich potkávání se je populární způsob, jak to dělat, ale málokdy dává smysl. Tímto způsobem jste jen obtížně schopná ovlivnit pravděpodobnost přenosu infekce, resp. musíte na to jít nepřímo přes poměrné zastoupení různých typů agentů. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč by dílem náhody mělo být i podání vakcíny? Není návštěva lékaře spíše záměrným rozhodnutím? Obávám se, že u tohoto tématu bude třeba přijmout nějaký sofistikovanější způsob řešení. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:57, 9 May 2018 (CEST)<br />
:::: Poupravila jsem způsob realizace. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 21:58, 11 May 2018 (CEST)<br />
::::: OK, tady mi ale není jasné, proč to řešit jako agentní simulaci, resp. jak přesně ta simulace bude vypadat. Podle mého názoru si tu sama trochu nabíháte na vidle. Doporučoval bych u tohoto tématu trochu něco jiného: píšete, že účinnost toho léku je 97%. To je nějaký průměr. Nechcete zkusit ve zdrojích dohledat, co tu účinnost ovlivňuje (jako třeba včasnost podání, pohlaví, sociální status nebo kýho výra...) a zkusit nasimulovat nasazení léku v některých vytipovaných komunitách (o kterých si také najdete příslušné informace)? Je to jen návrh, můžete přijít s něčím jiným, ale v případě výše uvedeného by to chtělo tu metodu opravdu důkladně zvážit [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:31, 13 May 2018 (CEST)<br />
:::::: Bohužel se mi nepovedlo vyhledat žádné bližší údaje vztahující se k efektivnosti Gammory, proto bych se ráda věnovala vlivu potencionálního zpoplatnění vakcíny na zvolenou komunitu. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 10:50, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Optimalizace počet provozoven rychlého občerstvení nového podniku v městech v ČR<br />
<br />
'''Autor''': Nguyen Van Thanh<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Definice problému''':Jsme na trhu novou společností rychlého občerstvení a chceme zjistit optimální počet našich rozvržení provozoven, kdy bereme v potaz veškeré faktory ovlivňující náš chod provozoven. Viz parametry modelu.<br />
<br />
''Parametry modelu'''<br />
* Počet provozoven<br />
* Návštěvnost a vytížení provozoven <br />
* Náklady provozovny (zaměstnanci, suroviny, nájem, odpad, rozvoz atd.) <br />
* Poptávka/nabídka ve městě <br />
* Tržby provozoven<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
* Optimalizovat počet provozoven v daném městě na základě poptávky a nabídky a tím docílit podniku nejvyšší zisk. <br />
* Optimalizovat efektivní rozpoložení počet zaměstnanců napříč provozoven<br />
[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé téma, ale mám tam dost nejasností. Monte Carlo ja založeno na náhodných proměných (jinak by to byla jen kalkulace) - co by ve vaší simulaci bylo všechno náhodně generováno?<br />
: Co bude zdrojem dat pro tyto náhodně generované proměné?<br />
: Jak kvantifikujete poptávku a na základě čeho?<br />
: Jak v Monte Carlu budete řešit to optimální rozložení prodejen (Monte Carlo nesimuluje prostor jako např. NetLogo, proto je to potřeba nějak ošetřit)?<br />
: Jak budete řešit vzájemnou konkurenci prodejen - tedy jak kvantifikujete, že si přetahují zákazníky?<br />
: [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: <br />
:: 1. ''Náhodně jsou generovány náklady na zaměstnance, nájem nebytových prostorů, návštěvnost a průměrná útrata strávníka v řetězcích.''<br />
:: 2. ''Zdrojem dat jsou portály s nabídkami práce (např. jobs.cz, práce.cz) , nemovitostmi v daném regionu (sreality.cz), dále údaje z dotazníkových šetření.''<br />
:: 3. ''Poptávka se bude odvíjet od sezón, věkové skupiny, lokalitě a speciálních nabídek a preference strávníka v jakém stravovacím zařízení bude trávit. (geografická data jsou čerpána z českého statistického úřadu:https://www.czso.cz/ a zbylá data jsou čerpána z dotazníkových šetření)'' <br />
:: 4. ''Pomocí Monte Carla se zjistí, v jakém stavu výsledku hospodaření jsou zkoumané provozovny. Z těchto údajů, pak vybereme nejlepší model rozložení nákladů, který vynáší maximilní zisk pro náš nový podnik v jednotlivých městech.''<br />
:: 5. ''Konkurence se řeší mezi stravovacích zařízení, které jsou dostupné z statistického šetření sektoru stravování: https://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektoru-stravovani.pdf . Dále v reklamních kampaních a povědomí o značce, údaje čerpány z dotazníků. Zákazníků v daném městě je nějaký fixní počet, o který se budou tyto stravovací zařízení přetahovat.''<br />
::[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
:::<br />
:::OK. '''Schváleno'''. Dejte pozor na to, aby simulace byla reálná a abyste pak ve zprávě k simulaci ukázal, jak jste jednotlivá rozdělení pro náhodné proměné odvodil - ukázal odvození jednotlivých pravděpodobnostních rozdělení ze zdrojových dat. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:55, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace jizdy v dopravni zacpe na dalnici<br />
<br />
'''Autor''': Daniel Nejezchleb<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Hlavními entitami navrhovaného modelu budou vozidla, která budou v pruzích silnice a busou se snažit překonat dopravní zácpu. Agent vozidla bude obsahovat fyzické atributy jako jsou délka, akcelerace, typ. Budou také obsahovat chování jízda v pruhu a změna pruhu. Pro implementaci těchto chování je nutné, aby agenti neustále monitorovali okolí srze své senzory. Takto inteligentní chování budou složena dohromady z řady jednoduchých pravidel, kterými se agenti budou řídit.<br />
<br />
* Chování jízda v pruhu<br />
Toto chování se bude starat o to, že auta budou následovat pruh silnice. Nebudou do sebe narážet, tedy jestliže se nachází jiné auto před agentem, tak zpomalí na úroveň jeho rychlosti, aby dodržel minimální vzdálenost mezi vozidly.<br />
<br />
* Chování změna pruhu<br />
Jestliže agent zjistí, že jeho pruh stojí a okolní pruh se hýbe, tak se pokusí změnit pruh. Přitom se bude snažit nezpůsobit dopravní nehodu.<br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet aut<br />
** Uvidíme zda simulace prokáže, jestli má hustota zácpy vliv na výsledek testu <br />
* Počet proudů silnice<br />
** Jeden pruh silnice nedává pro tuto simulaci smysl. Podle podmínek většiny českých silnic bude simulace zkoumat hlavně dvou a tří pruhové silnice<br />
* Typ auta (osobni, užitková, nakladni)<br />
**Modelovaná situace bude zobecňovat vozidla do tří typů, každý zaštiťující přibližně stejné paramtry vozidel té kategorie. Pro různé typy vozidel platí také jiné dopravní omezení a povinnosti. Je možné, že se model zjednoduší pouze na dva typy vozidel a to osobní/užitková a nákladní, kvůli nedostatečně detailním údajům z nalezených průzkumů.<br />
** Osobní: Osobní vozidlo charakterizuje nejmenší velikost, nejrychlejší akcelerace a nejvyšší rychlost<br />
** Užitková: Vozidla typu dodávka; charakteristické střední velikostí, střední akcelerací a střední rychlostí<br />
** Nákladní: Vozidla charakterizována nejvetší velikostí, nejpomalejší akcelerací a nejpomalejší rychlostí <br />
* Typ řidiče (slusny, agresivni)<br />
**Agenti tohoto typu bodou rozhodovat o stylu jízdy.<br />
** Uvědomělý: značí řidiče dodržujícího dopravní pravidla<br />
** Neuvědomělý: značí řidiče, který často inklinuje k nedodržení dopravních pravidel<br />
** Agresivní: značí řidiče, který svou jízdou zvyšuje riziko dopravní nehody<br />
** Předvídavý: naopak začí řidiče, který naopak minimalizuje riziko dopravní nehody<br />
** Toleratní: řidič, který spíše dovolí jinému změnit pruh<br />
** Netolerantní: naopak spíše nedovolí ostatním změnit pruh<br />
* Nehoda na silnici<br />
** často bývají dopravní zácpy způsobené nehodou a pak nás zajímá jak překážka v jednom z průhů ovlivní výsledek simulace<br />
* Styl jizdy ridice<br />
**Nosný parametr simulace, zjišťující zda střidat pruhy či se držet v jednom vybraném pruhu<br />
** Střídání pruhů: Řidič se podle aktualní situace v jeho bezprostředním okolí rozhoduje, zda má změnit pruh, protože v okolním pruhu plyne provoz rychleji; Výsledek tohoto stylu jízdy, také závisí na vůli řidiče, který má odbočujícího řidiče pustit<br />
** Držení se v pruhu: Opak předchozího, kdy se řidič drží svého pruhu<br />
<br />
Co se týče nastavení parametrů, tak pro poměr typů bych se pokusil najít nějaký behaviorální výzkum řidičů a jejich vlastností, podle toho by se potom odvodili hodnoty. Pro typy vozidel už jsem nalezl konkrétní Celostátní sčítání dopravy, o které se může simulace opřít http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/default.aspx.<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit, zda se v dopravni zacpe na dalnici vyplati stridat pruhy podle aktualne se pohybujiciho pruhu nebo zda je stejne vyhodne nebo i vyhodnejsi drzet se ve vybranem pruhu. Vyhodnosti je rozumeno rychlejsi projeti dopravni situace za soucasne minimalizace rizika vlastni dopravni nehody zpusobene agresivni jizdou.<br />
<br />
[[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 02:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrá, rozpracujte prosím zadání do detailu. Jak se třeba budou lišit osobní auta, dodávky, nákladní, v jakém poměru je budete na silnici pouštět a proč? Jak budete v simulaci řešit různé počty pruhů, jak se bude lišit slušný a agresivní řidič, v jakém poměru budou a proč, atd. atd. Jak jsme si říkali, zadání by mělo být formulováno tak, aby se to jen na jeho základě pak dalo řešit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
:: Zkonkrétnil jsem zadání. Dalo by se už takto schválit?<br />
:: [[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 00:08, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
::: Lepší by bylo mít ty parametry už v tom zadání, protože je poměrně obecné, ale '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 09:01, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Simulace vývoje slávy kapely<br />
<br />
'''Autor''': Luboš Tomandl<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému''': Jsem členem začínající kapely. Máme za sebou několik koncertů v pražských klubech, účast na několik festivalech a soutěžích. Rádi bychom se více proslavili a tedy získali více fanoušků na sociálních sítích. Víme, že pro to musíme být aktivní, vytvářet nový obsah na sítích, koncertovat, vydávat novou hudbu a točit videoklipy. Na základě účtů na Facebooku, Instagramu, YouTube a Spotify můžeme snadno sledovat, které události a činnosti nejvíce přitáhly pozornost na naše sociální sítě. Podle těchto dat tedy můžeme nasimulovat, které aktivity mohou přispět tomu, aby se povědomí (počet sledujících) o naší kapele dále navyšovalo a co naopak nedělat (pokud najdu takové situace), aby se obliba kapely nesnižovala. Je však potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Členové kapely mají jen omezené finanční a časové možnosti. Aby byli ochotní vkládat své prostředky do aktivit kapely, nesmí tyto aktivity snižovat jejich celkovou spokojenost, která se dá měřit přílišnou časovou vytížeností a nadměrnými náklady. Fanoušci také nemají neomezené prostředky pro navštěvování koncertů a nakupování alb.<br />
<br />
'''Cíl''': Maximalizovat slávu kapely kvantifikovanou počtem sledujících na sociálních sítích a minimalizovat rizika ztráty obliby u posluchačů.<br />
<br />
[[User:Xtoml29|Xtoml29]] ([[User talk:Xtoml29|talk]]) 12:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Šlo by - důležité v tomto připadě bude ukázat ve zprávě k simulaci, na základě čeho přesně byly jednotlivé vztahy mezi proměnými a kvatifikace parametrů odvozeny. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Šíření luteránství na území dnešního Německa v 16. století<br />
<br />
'''Autor''': Vojtěch Hyvnar<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu''': Začátkem 16. století došlo na území dnešního Německa k reformaci církve, kdy na základě učení Martina Luthera vzniklo nové vyznání - luteránství. Luteránství se z Wittenbergu, kde Martin Luther učil, rozšířilo do velké části německého území a také na některá další evropská místa.<br />
Tento model simuluje šíření luteránství v Německu, z Wittenbergu do ostatních regionů v závislosti na jejich geopolitických vlastnostech.<br />
Model je tvořen na mapě dnešního Německa (případně také nejbližšího okolí).<br />
Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* počet luteránů v regionu Wittenbergu<br />
* počty katolíků dle jednotlivých území (počty obyvatel - reálná data z 16. stol.)<br />
* pravděpodobnost konvertování katolíků v závislosti na jejich území:<br />
- vzdálenost od Wittenbergu<br />
- ekonomická síla/důležitost daného regionu <br />
- náboženská situace v sousedních regionech<br />
- typ vlády v regionu (svobodné říšské město/knížecí biskupství aj.)<br />
* [předpokládaný min. počet území je 13, max. kolem ~30, pokud mi to barevná paleta dovolí]<br />
* pravděpodobnost konvertování luterána<br />
* pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou<br />
* frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci <br />
* střední délka života (podloženo reálnými daty)<br />
<br />
Druhá vrstva mapy doplňující původní o další parametry:<br />
* obsahuje geografické prvky (hory, voda, etc.)<br />
* terén ovlivňuje pohyb a chování lidí (zpomaluje, mění trasy...)<br />
<br />
'''Cíl''': Zjistit, jak geopolitická situace jednotlivých regionů ovlivňuje adaptaci nové víry a co by muselo vést k tomu, aby se celé území dnešního Německa stalo plně protestantské.<br />
[[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 13:52, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, je to hodně měkké, abstraktní téma, která obvykle zamítám, protože je velmi obtížné udržet, aby se z toho nestala úplná blbost. Hlavně proto, že je tam spousta vágních údajů, apod. Ale tohle téma mi přijde hodně originální, rád bych mu dal šanci. Ale je třeba zamyslet se nad následujícími otázkami: 1) představa ateistů ve středověké, resp. ranně novověké Evropě, je hodně divoká, podle mého názoru muselo jít o počty statisticky zcela nevýznamné. 2) Rozmístění představitelů jednotlivých demoninací je hodně svévolné. Ti luteráni ještě budiž, ale katolíci kolem Říma??? 3) To šíření víry jistě v realitě není difuzní, jako by šlo o nějakou infekci, ale je ovlivněno mnoha faktory: migrací, mocenskými centry... 4) Jak budete řešit časový nesoulad mezi založením jednotlivých církví? ...a to mě jen tak zfleku napadlo. Doporučoval bych z toho vybrat nějaký konkrétní, dobře definovatelný podproblém a ten simulovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:10, 9 May 2018 (CEST)<br />
::Dobrý den, díky za feedback. Zadání jsem upravil. [[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 02:47, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace dodání zásilek dvěma kuryry<br />
<br />
'''Autor''': Evgeny Konoshenko<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': <br />
<br />
Parametry modelu: Existuje malá vesnice, třeba v Sibiře, která má velmi špatnou dostupnost a nemá svoji vlastní poštu. Jednou za týden, odpovědná persona (kurýr) jede do pošty ve velkém městě v okolí vyzvednout zásilky pro obyvatele dané vesnice. Pokaždé, kurýr má různý seznam odběratelů zásilek a na základě toho plánuje svou trasu, kam má zajet. Pokud nikdo nepřevezme na ukázané adrese zásilku v moment, kdy kurýr přijel, kurýr se bude vracet, pokud tuto zásilku adresát nepřevezme. Vedle prvního kurýra, který vždycky jede na nejbližší adresu existuje druhý který plánuje trasu s tím že přibližně vědí kde adresát bude přítomen a kde není. <br />
<br />
Cílem simulace je najít optimální trasu pro druhého kurýra a zjistit při jaké pravděpodobností, který kurýr bude nejužitečnější (optimálně doručí všechny zásilky). Parametry simulace jsou počet návratu, když adresát není doma, počet budov, kam má zajet kurýr a pravděpodobnost nezastižení adresátu. <br />
<br />
[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 15:30, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Typické zadání pro diskrétní simulaci, navíc velmi triviální. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:59, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Změna zadání, prosím o schválení.[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 18:51, 11 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: OK, tohle není úplně simulace jako ty ostatní. Jde o variatu problému obchodního cestujícího. Ale může to mít zajímavé výstupy, takže '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:33, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pastviny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Model zachycuje situaci na pastvině (nebo v savanně), pastvina je pokryta trávou a nachází se v ní zvířata konzumující trávu a predátoři konzumující trávou vykrmená zvířata. Pokud zvířata spasou veškerou trávu na určitém poli, dojde k erozi půdy a pole se změní v poušť. Pokud je naopak pole dlouhou dobu nespasené, zaroste křovím.<br />
Zvířata jsou přirozeně líná a zůstávají na jednom místě, dokud vše nespasou. Existence predátorů však uvádí zvířata v pohyb, takže nemají čas vše spást a změnit tak krajinu v poušť. Příliš mnoho predátorů však uloví všechna zvířata a pastvina zaroste křovinami a lesy. V pastvině se nachází tři druhy zvířat, skot, ovce a kozy. Každý druh má jiné preference z hlediska potravy, každé zvíře tak při krmení používa jinou strategii a případně si i vybírá jiný druh rostlin ke spasení. Tedy: Skot je nejvybíravější a při nízkém počtu zvířat je i nízký selekční tlak a krávy tak nejsou nuceny jíst i "plevel", což zvyšuje šanci na to, že pastvina zaroste křovím. Při vysokém počtu zvířat však není skot schopen tolik prosperovat. Ovce nejsou vybíravé, ale nechávají za sebou po pastvě menší množství rostlin, které potom snadno obrůstá. Kozy naopak preferují plevel a menší křovinaté rostliny. Sežerou ale všechno i s kořínky a významně tím přispívají k desertifikaci.<br />
Kromě přirozených predátorů se v modelu může nacházet i člověk v roli pastevce - speciálního predátora. Ten si potom s ostatními predátory konkuruje a může lovit i ostatní predátory.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Rychlost růstu rostlin<br />
* Počet krav v pastvině<br />
* Počet ovcí v pastvině<br />
* Počet koz v pastvině<br />
* Počet přirozených predátorů v pastvině<br />
* Počet pastevců v pastvině<br />
* Bohatost půdy<br />
* Strategie pastevce<br />
<br />
Cílem simulace je:<br />
<br />
* Popsat vztah mezi počtem zvířat a predátorů v pastvině, a to včetně závislosti na bohatosti půdy (tedy kolik potravy může být maximálně k dispozici) a rychlosti růstu rostlin.<br />
* Popsat vztah mezi počty různých druhů zvířat a najít ideální poměr. Zjistit, zda se mění rovnovážný poměr v závislosti na celkovém počtu zvířat či rychlosti růstu rostlin.<br />
* Najít přibližný bod rovnováhy pro dlouhodobou udržitelnost modelu, popřípadě najít bod zvratu vedoucí k desertifikaci či k totálnímu zalesnění.<br />
* Zjistit, jak se změní charakter modelu, pokud člověk vyhubí ostatní predátory.<br />
<br />
Možnosti rozšíření:<br />
Uvažoval jsem o případně o rozšíření v podobě lidské činnosti a rozdělení pastviny na různé ohrádky se systémem rotací jednotlivých druhů zvířat, ale nevím zda/jak by šel takový model rozšířit.<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 18:13, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Klasick7 Predator-Prey model, který byl zpracováván už v mnoha obměnách, nicméně základní verze, která téměř odpovídá velmi blízko Vašeho návrhu je součástí standardních knihoven NetLoga. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::Upraveno, rozšířeno. Takto by to mohlo být již dostatečně odlišné od ostatních modelů. Mám v záměru na model případně nabalovat další věci, ale uvidím, co zvládnu a kam se případně před konečným termínem stihnu dostat. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 12:13, 10 May 2018 (CEST)<br />
::: Honzo, skoro bych Vám doporučoval popřemýšlet o něčem docela jiném. Nemohu říct, že tam nemáte nějaké zajímavé otázky, ale ten model je oproti tomu původnímu, resp. proti predator-prey navržen jako mnohem komplikovanější, ale přitom si nejsem jist, zda nwaw o tolik větší přínos než klasiký P-P. Je ale zatížen velkou měrou měkkých parametrů, které obvykle "snesou všechno". P-P je neskutečně vytěžená záležitost, je mimořádně obtížné vymyslet kolem něj něco opravdu nového.<br />
:::Co se vykašlat na predátory a zkusit nějak simulovat vliv toho zatížení pastviny na základě poměru zvířat s různými způsoby spásání? To mi přišlo zajímavé a možná by to stálo za rozpracování. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:30, 13 May 2018 (CEST)<br />
::::To byl přesně můj záměr již od začátku, predátor (jeho úlohu může plnit i pastevec nebo třeba ovčácký pes) je tam hlavně od toho, aby se ostatní želvičky pohybovaly alespoň nějak "smysluplně," ale somozřejmě by mohl být jejich pohyb zcela náhodný, nebo určený na jiném základě (jednotlivé druhy budou tvořit stáda, vyhledávat lepší zeleň atp.), s tím by něměl být takový problém. Predátor může z modelu zmizet. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 13:43, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pohybu zavazadel na letišti<br />
<br />
'''Autor:''' Daniel Navrátil <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace pohybu zavazadel na letišti. Letadla přiváží zavazadla, která je nutné z letadla vyložit a naložit na vozidla, která zavazadla převáží na pásy. Z pásu si pak cestující zavazadla odebírají. Zavazadla se rozlišují na lokální (zavazadla určená k odběru na daném letišti) a tranzitní (zavazadla určená k dalšímu převozu). Lokální zavazadla mají prioritu pro převoz, jelikož na ně již cestující vždy čekají.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Počet přivezených lokálních zavazadel<br />
* Počet přivezených tranzitních zavazadel<br />
* Počet vozidel zodpovědných za převoz zavazadel<br />
* Kapacita vozidel<br />
<br />
'''Cíl:''' Cílem simulace je optimalizovat čas doručení všech lokálních zavazadel až k cestujícím a najít efektivní počet vozidel při dané kapacitě a při daném počtu zavazadel.<br />
<br />
[[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 22:28, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Diskrétní simulace. Lze ji takto řešit, ale musel byste si obstarat reální data z letiště. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
:: S obstaráním reálných dat nebude problém - můj kamarád roky pracoval na letišti a měl na starost právě přepravu a manipulaci se zavazadly [[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 11:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::: Ať na to koukám z kterékoliv strany, vychází mi, že je to diskrétní simulace. Pokud jste to ochoten řešit v tom Simprocessu, pak '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:42, 13 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace činnosti kavárny<br />
<br />
'''Autorka:''' Mariia Alekseeva<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému:''' Dělám to na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem jako baristka v nové kavárně několik měsiců, a pohopila jsem že i když z vnějšku to vypadá jako fajn, v podstatě je řizení takového podniku moc těžký a vystresujicí proces. Jsou entity mezi sebou vazené a skoro všechny mají vliv na uspech kavárny a manager má s tím počitat. Vždycky jsem myslela, že kdyby mohl to všechno nějak optimazovat a najit vazby meni entitami (jako spokojenost klientu, kvalita kavy, místo kavarny apod), měl by miň problemů.<br />
<br />
'''Cíl:''' Spočitat náklady, pohopit kolik optimalně musíme utratit peněz aby byla kavárna popularní. A na zakladě situace na trhu a mzdy máme-li vůbec začinat ten podnik.<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 22:38, 6 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:Téma není špatné, jen mi není jasné, na základě jakých dat to budete kvantifikovat.<br />
:Jak budete měřit popularitu kavárny a na základě jakých dat odvodíte, co má jaký efekt na její popularitu?<br />
:Na základě čeho odvodíte, výnosy, náklady, poptávku po kávě atp. ?<br />
:[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:16, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
V hlavních rysech se to děla na zakladě počtu klientů, celkevého vynosu za den, počtiu zajemců o práci. Jesli máte na mysli, že potřebuju na to realní dáta, v tom připadě můžu jich dostat od minulého zaměstnavatele. --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 14:12, 7 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:OK. '''Schváleno''', je důležité pak ve zprávě k simulaci ukázat na základě jakých dat jste vycházela a jak jste z nich odvodila kvantifikaci jednotlivých vztahů. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:02, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace:''' Můj zivot aneb jak poznat tu pravou (nefunguje mi na klávesnici písmeno “z” s háčkem)<br />
<br />
'''Autor:''' Mai Duc Anh<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Jmenuji se ducan. Jsem hyperaktivní dítě (seriózně) ve věku 24 let původem z jihovýchodní Asie, programátor, nosím zlatočerné dioptrické ray bany (šestky na obou čočkách a lehký astigmatizmus) a od září pravidelně obcházím techno akce s příchutí MDMA. Pustili mě i do berlínského Berghainu, tolik polonahých gayů jsem v zivotě pohromadě neviděl. Momentálně hledám pěknou babu, resp. zenu svých snů.<br />
<br />
Pokusím se proto co nejvěrohodněji nasimulovat jeden z mých nedávných týdnů. Den po dni, hodinu po hodině. To jest, part-time (life time) v proptech startupu Spaceflow, navštěvování státního edukativního institutu pro nabytí vědomostí a svatého papíru (doporučuju 4 dohody od Duška), lekce boxu, půlnoční strahovské procházky s partou kamarádů, rave party v Ankali, komunitní (rasově diskriminační) srazy mladých vietnamců v Zitné ulici, posilování lýtek ve fitku a další systematické, nahodilé, ale i nesmyslné činnosti.<br />
Bude to 5 let co si zapisuju veškerou svojí denní aktivitu, s přesností na hodiny. Tímto zdravím pana kalendar z Gůgla, díky.<br />
<br />
K věci. Během svých “dospělých” let jsem strávil dávku svého času s více či méně atraktivními/energickými/vášnivými/vyspělými zenami. Vytvořil jsem si nedávno i excel tabulku, kde jsem si je všechny ohodnotil v 15 kritériích na škále 0 do 100. Nakonec jsem si hodnoty zprůměroval a maximální skóre bylo osmdesát šest. Ano, vietnamský šovinista co bere extázi a chce ovládnout celou galaxii, těší mě.<br />
<br />
V posledních 3 měsících se mi nedaří zadný vhodný objekt potkat (zenu), tudíz mi nezbýva nic jiného nez svůj zivot zmapovat, nasimulovat a zjistit, jak co nejideálněji tweaknout svůj denní rezim tak, abych zvýšil své šance potkat tu pravou. Na světě někde je, takze uz stačí být jen ve správnou dobu na správném místě.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
<br />
* Můj týdenní rezim<br />
<br />
Pondělí<br />
- 20 minut hygiena ve společných koupelnách na Strahově<br />
- 7 hodin programování ve Spaceflow ve foru karlín<br />
- 1 hodina oběd v Karlíně s náhodnou duší<br />
- 2 hodiny boxu<br />
- 1 hodina procházka s partou na petříně<br />
- 1 hodina přesun/doprava v MHD<br />
<br />
Úterý<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 20 minut skype s mámou a tátou (jsou ve Vietnamu)<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina oběd se spoluzáky<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 3 hodiny vývojářský meetup v STRV<br />
<br />
Pátek<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 1 hodina oběd se spoluzackou<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina posilování<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 7 hodin taneční akce v Ankali<br />
<br />
A tak dále ……<br />
<br />
* Hustota vyskytu lidí/zen v konkrétních lokalitách - dle městských částí Prahy, ČSÚ<br />
* Atraktivita (fyzická / duševní) - Gaussovo rozdělení (cíl je nad 87 percentil)<br />
* Počasí - průměrné údaje za posledních 5 let v prvním týdnu května.<br />
* Aktuální stav (svobodný, zadaný) - ČSÚ<br />
* Věk (dle stromu zivota v ČR)<br />
* Sexuální orientace (ČSÚ)<br />
* Chemie (random)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
* Kolik vyhovujicich zen (skóre nad 87) lze potkat během jednoho pracovního týdne?<br />
* Jak optimalizovat svůj denní rezim tak, abych zvýšil pravděpodobonst a šanci potkat svou spřízněnou duši.<br />
<br />
[[User:Mai|Mai]] ([[User talk:Mai|talk]]) 23:31, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Nevím jestli to budeš mít schvaleno, ale musím napsat že je to fakt skvělě<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:40, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Trochu se děsím, co se dozvím, ale reálná data máte a moje zvědavost je silnější. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:17, 9 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace automatizovaného nakládání kamionů<br />
<br />
'''Autor:''' Kenan Dervišević<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:''' Kvůli obavám o životní prostředí se provozovatelé automatizovaných nakládacích terminálů na kamiony stále více snaží o zkrácení doby, kdy kamiony stojí. Vysoká cena robotických jeřábů pro převoz kontejnerů jim často zakazuje nakupovat více nástrojů. Dalším důvodem je to, že neexistují jasné studie jak dostupnost a servisní strategie jeřábů ovlivňují čas zatáčení kamionu. Tento model zavádí přístup založený na agentech k modelování jeřábů pro analýzu času zatáčení kamionů. Toho je dosaženo pomocí modelování jeřábů tak, aby měly maximální účinnost. Model se pokusí identifikovat sadu užitečných funkcí, které správně zachycují zásadní rozhodovací proces operátorů jeřábů při výběru dalšího vozíku pro poskytování služeb. Budou použité tři různé metody optimalizace pohybu robotických jeřábů. První bude na základě vzdálenosti určitých kamionů od robotických jeřábu modelovat pohyb a nakládání kontejnerů. Druhá bude dělat to samé, ale na základě délky času čekání a nakládání kontejnerů. Třetí funkce bude kombinací předchozích dvou. Parametry modelu: kamiony (budou přicházet náhodně, podle Poissonova rozdělení), kontejnery, jeřáby<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace ukážou, jaká strategie je nejvhodnější a produkuje nejlepší výsledky, pokud jde o průměrnou čekací dobu a maximální čekací dobu kamionu.<br />
<br />
[[User:Kenan|Kenan]] ([[User talk:Kenan|talk]]) 13:16, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR a pro zvolené pohlaví<br />
<br />
'''Autor''': Jan Marek Slabihoud<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Ms Excel<br />
<br />
Tématem simulace bude tvorba úspor na důchod spořením do trezoru na měsíční bázi v průběhu produktivního života jedince. Na začátku simulace se stonoví níže zmíněné parametry a podle nich je určena pravděpodobnost, zda jedinec dožije se svými úsporami či před jeho/její smrtí dojdou a bude tento jedinec žít v chudobě. Pro pravděpodobnosti dožití věku pro různé kraje u žen a mužů simulace používá data z veřejně dostupné databáze uveřejněné Českým statistickým úřadem. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=1289&katalog=30845&pvo=DEMD002&pvo=DEMD002&c=v3~8__RP2016 Zde k dispozici]<br />
Parametry modelu:<br />
* Měsíční úspora<br />
* Pohlaví<br />
* Kraj<br />
* Měsíční důchod čerpaný z úspor<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Optimální měsíční úsporu, aby v průběhu produktivního života mohl jedinec spořit, co možná nejméně, ale zároveď s našetřenými penězi důstojně dožil.<br />
<br />
--[[User:Slaj09|Slaj09]] ([[User talk:Slaj09|talk]]) 18:48, 10 May 2018 (CEST)<br />
: Téma dobré, '''schváleno''', jen si dejte pozor na to, aby tam to Monte Carlo bylo opravdu využito, tak jak má být (náhodné proměné generované z odvozeného pravděpodobnostního rozdělení, mnoho průběhů simulace a pak následná analýza a interpretace výsledků) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:44, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace vícejazyčné komunity<br />
<br />
'''Autor:''' Marina Lushnikova<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo <br />
<br />
'''Popis modelu:''' Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo vymyslet nové téma a je překročen termín zadání, chtěla bych vytvořit simulaci na téma, které mi bylo schváleno v minulém semestru, ale nedošlo k samotné realizaci.<br />
<br />
Jedná se o simulaci vícejazyčné komunity. Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích, předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. Chtěla bych vytvořit simulaci, kde jsou známy všechny výše uvedené faktory, a pak tento model aplikovat na reálná data. Cílem je určit, zda je nějaký jazyk ohrožen a brzy vyhyne.<br />
[[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 22:47, 12 May 2018 (CEST)<br />
'''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:47, 13 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Vliv nakoupených artiklů na volbu typu pokladny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu:''' TBD<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' TBD<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
Na obchodě je k sehnání cca 40 tisíc různých artiklů, pro zjednodušení lze použít pouze kategorie artiklů.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
<br />
typ pokladny<br />
<br />
kategorie artiklu<br />
<br />
počet artiklů v dané kategorii<br />
<br />
počet nakoupených artiklů za danou kategorii (náhodná hodnota z rozdělení vycházející z reálných dat)<br />
<br />
počet nakoupených artiklů podle typu pokladny (náhodná hodnota z rozdělení vycházející z reálných dat)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
Nalézt souvislost mezi nakupovanými kategoriemi a zvoleným typem pokladny<br />
<br />
Nalézt 'vzorec', podle kterého půjde na základě nakoupených artiklů předpovědět zvolený typ pokladny<br />
<br />
[[User:Xhazj03|Xhazj03]] ([[User talk:Xhazj03|talk]]) 22:14, 15 May 2018 (CEST)</div>Xhazj03