http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Xkrep35&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-29T01:50:09ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13844Tragedy of the commons/cs2017-06-17T19:25:24Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívá společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. ''Two lectures on the checks to population'' [online]. Archive.org. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. ''The Tragedy of the Commons'' [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv a její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. ''Tragedy of the Commons Study Notes'' [online]. Heartlandcenters.slu.edu. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak budu mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že sám před sebou si je člověk snadno obhájí. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. ''The System Archetypes'' [online]. Albany.edu. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. ''Tragedy of the Commons'' [online]. Systems-thinking.org. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]] tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na dalším uvedeném grafu lze pak sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v systému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách představují běžnou situaci, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.) sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. ''Tragedy of the Commons'' [online]. Systemsandus.com. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebou (výsledný účet se vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. ''Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons'' [online]. Eacpds.com. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. ''Ten real-life examples of the tragedy of the commons'' [online]. Dummies.com. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislí a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit povědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení, pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezit používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnit jeho obnovu (pokud to lze).<br />
*Vytvořit společnou vizi, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvořit pozici rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit, co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – určit, za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – určit, za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst využívání zdroje podle jeho kapacity.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří se živí rybolovem. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, která jsou závislá na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program [http://www.vensim.com Vensim]. <br />
<br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13841Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:58:32Z<p>Xkrep35: /* Příklad k procvičení */</p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. ''Two lectures on the checks to population'' [online]. Archive.org. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. ''The Tragedy of the Commons'' [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. ''Tragedy of the Commons Study Notes'' [online]. Heartlandcenters.slu.edu. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. ''The System Archetypes'' [online]. Albany.edu. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. ''Tragedy of the Commons'' [online]. Systems-thinking.org. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]] tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. ''Tragedy of the Commons'' [online]. Systemsandus.com. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. ''Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons'' [online]. Eacpds.com. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. ''Ten real-life examples of the tragedy of the commons'' [online]. Dummies.com. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program [http://www.vensim.com Vensim]. <br />
<br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13840Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:55:11Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. ''Two lectures on the checks to population'' [online]. Archive.org. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. ''The Tragedy of the Commons'' [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. ''Tragedy of the Commons Study Notes'' [online]. Heartlandcenters.slu.edu. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. ''The System Archetypes'' [online]. Albany.edu. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. ''Tragedy of the Commons'' [online]. Systems-thinking.org. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]] tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. ''Tragedy of the Commons'' [online]. Systemsandus.com. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. ''Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons'' [online]. Eacpds.com. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. ''Ten real-life examples of the tragedy of the commons'' [online]. Dummies.com. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13839Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:51:12Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. ''Two lectures on the checks to population'' [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. ''The Tragedy of the Commons'' [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. ''Tragedy of the Commons Study Notes'' [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. ''The System Archetypes'' [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. ''Tragedy of the Commons'' [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]] tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. ''Tragedy of the Commons'' [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. ''Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons'' [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. ''Ten real-life examples of the tragedy of the commons'' [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13838Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:47:59Z<p>Xkrep35: /* Popis archetypuBELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm */</p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. Two lectures on the checks to population [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. Tragedy of the Commons Study Notes [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. The System Archetypes [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]] tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. Tragedy of the Commons [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. Ten real-life examples of the tragedy of the commons. [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13837Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:47:41Z<p>Xkrep35: /* Popis archetypuBELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm */</p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. Two lectures on the checks to population [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. Tragedy of the Commons Study Notes [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. The System Archetypes [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]]tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. Tragedy of the Commons [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. Ten real-life examples of the tragedy of the commons. [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13836Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:47:16Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá [[System Archetypes/cs|systémovým archetypem]] Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. Two lectures on the checks to population [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. Tragedy of the Commons Study Notes [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. The System Archetypes [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]]Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že [[System Archetypes/cs|systémový archetyp]]tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování [[System Archetypes/cs|systémového archetypu]] tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. Tragedy of the Commons [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. Ten real-life examples of the tragedy of the commons. [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13835Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:41:39Z<p>Xkrep35: /* Popis archetypuBELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm */</p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. Two lectures on the checks to population [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. Tragedy of the Commons Study Notes [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. The System Archetypes [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních [[System Archetypes/cs|systémových archetypů]]. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem archetypu Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. Tragedy of the Commons [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. Ten real-life examples of the tragedy of the commons. [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13834Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:34:17Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. Two lectures on the checks to population [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. Tragedy of the Commons Study Notes [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. The System Archetypes [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních systémových archetypů. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem archetypu Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.<ref name="system"></ref> <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. Tragedy of the Commons [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. Ten real-life examples of the tragedy of the commons. [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13833Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:31:21Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii.<ref name="lloyd">LLOYD, William Forster. Two lectures on the checks to population [online]. 1833. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: https://archive.org/details/twolecturesonch00lloygoog</ref> Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.<ref name="hardin">HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons [online]. Science, vol. 162, no. 3859, str. 1243-1248, 1968-12-13. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/162/3859/1243.full</ref> <br />
=Výklad problému<ref name="hardin"></ref>=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<ref name="heaven">Innovation Associates and Heaven & Earth Incorporated. Tragedy of the Commons Study Notes [online]. 2008. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.heartlandcenters.slu.edu/kmoli/assignments/Tragedy-of-the-Commons.pdf </ref><br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<ref name="heaven"></ref><br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<ref name="braun">BRAUN, William. The System Archetypes [online]. 2002. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.albany.edu/faculty/gpr/PAD724/724WebArticles/sys_archetypes.pdf</ref><br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<ref name="heaven"></ref><br />
=Popis archetypu<ref name="braun"></ref><ref name="bellinger">BELLINGER, Gene. Tragedy of the Commons [online]. 2004. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/theWay/stc/tc.htm</ref>=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních systémových archetypů. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem archetypu Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<ref name="heaven"></ref><br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase<ref name="heaven"></ref>]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<ref name="braun"></ref><br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase<ref name="braun"></ref>]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<ref name="braun"></ref><br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<ref name="braun"></ref><br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji. <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.<ref name="system">Systems & Us. Tragedy of the Commons [online]. 2015. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: https://systemsandus.com/archetypes/tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.<ref name="eac">EAC. Systems Thinking – System Archetypes – Tragedy of the Commons [online]. 2016. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.eacpds.com/product-development-system-blog/systems-thinking-system-archetypes-tragedy-of-the-commons/</ref><br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.<ref name="spooner">SPOONER, M. Alecia. Ten real-life examples of the tragedy of the commons. [online]. 2012. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: http://www.dummies.com/education/science/environmental-science/ten-real-life-examples-of-the-tragedy-of-the-commons/</ref> <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<ref name="spooner"></ref> <br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref> <br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:<ref name="braun"></ref> <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<ref name="bellinger"></ref><ref name="system"></ref><br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13832Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:11:54Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii. [Lloyd] Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení. <br />
=Výklad problému=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<br />
=Popis archetypu=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních systémových archetypů. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem archetypu Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|none|frame|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|none|thumb|left|Vývoj veličin v čase]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|none|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji. <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně. <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet. <br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst. <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny: <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|none|frame|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13831Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:08:20Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii. [Lloyd] Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení. <br />
=Výklad problému=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<br />
=Popis archetypu=<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb|left|Posilující smyčka]]<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních systémových archetypů. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem archetypu Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG|thumb|left|Systémový archetyp tragédie obecní pastviny]]<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
[[File:Xkrep35_graf.PNG|thumb|left|Vývoj veličin v čase]]<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_graf2.PNG|thumb|left|Vývoj aktivit a jejich užitku v čase]] <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji. <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně. <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet. <br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst. <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny: <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
[[File:Xkrep35_tragedy_example.PNG|border|left|Rybolov - příklad]]<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Tragedy_of_the_commons/cs&diff=13830Tragedy of the commons/cs2017-06-16T12:00:11Z<p>Xkrep35: Created page with "=Úvod a historie= Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím text..."</p>
<hr />
<div>=Úvod a historie=<br />
Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.<br />
<br />
Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívají společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje. <br />
<br />
Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii. [Lloyd] Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení. <br />
=Výklad problému=<br />
Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv, má omezenou velikost, její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.<br />
<br />
Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině. <br />
<br />
Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).<br />
<br />
V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).<br />
=Příčiny vzniku=<br />
Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.<br />
*Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).<br />
*Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.<br />
*Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.<br />
*Správa zdroje není moje starost.<br />
*Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak bude mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.<br />
*Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.<br />
*Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.<br />
Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že si je člověk snadno obhájí sám před sebou. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.<br />
<br />
Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.<br />
<br />
V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.<br />
<br />
Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.<br />
=Popis archetypu=<br />
Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních systémových archetypů. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.<br />
[[File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG|thumb||Posilující smyčka]]<br />
Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem archetypu Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.<br />
[[File:Xkrep35_balance_loop.PNG|thumb||Balanční smyčka]]<br />
Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček. <br />
<br />
Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet. <br />
<br />
Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.<br />
=Vývoj v čase=<br />
Níže uvedené grafy reprezentují chování archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi.<br />
Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:<br />
#Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).<br />
#Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu. <br />
#Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.<br />
Na níže uvedeném grafu lze sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v sytému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny. <br />
=Reálné příklady=<br />
V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.<br />
<br />
Sdílené zdroje ve firmách – běžná situace ve firmách, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.), které jsou sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.<br />
<br />
Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:<br />
*Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.<br />
*Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.<br />
*Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.<br />
*Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání. <br />
Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji. <br />
<br />
Státní rozpočet – představuje další sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady, a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně. <br />
<br />
Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebe (výsledný účet vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet. <br />
<br />
Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z prostředí životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst. <br />
<br />
Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislý a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).<br />
=Řešení problému=<br />
K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:<br />
*Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.<br />
*Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí. <br />
*Vytvořit podvědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat. <br />
*Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení. Samozřejmě pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.<br />
*Zamezení používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnění obnovy zdroje (pokud to lze).<br />
*Vytvoření společné vize, jejímž cílem je chránit zdroj.<br />
*Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé. <br />
*Vytvoření pozice rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.<br />
Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny: <br />
#Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.<br />
#Určení stimulů – je třeba určit co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.<br />
#Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – za jakou dobu se užitek projeví.<br />
#Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.<br />
#Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.<br />
#Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.<br />
#Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.<br />
Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:<br />
*V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst podle kapacity zdroje.<br />
*Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.<br />
*Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).<br />
*Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.<br />
=Příklad=<br />
V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří vyráží lovit ryby v oceánu. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.<br />
<br />
Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.<br />
=Příklad k procvičení=<br />
Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, které jsou závislé na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim. <br />
Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.<br />
=Zdroje=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_tragedy_of_commons.PNG&diff=13829File:Xkrep35 tragedy of commons.PNG2017-06-16T11:54:29Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_tragedy_example.PNG&diff=13828File:Xkrep35 tragedy example.PNG2017-06-16T11:54:21Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_reinforcing_loop.PNG&diff=13827File:Xkrep35 reinforcing loop.PNG2017-06-16T11:54:15Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_graf2.PNG&diff=13826File:Xkrep35 graf2.PNG2017-06-16T11:54:06Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_graf.PNG&diff=13825File:Xkrep35 graf.PNG2017-06-16T11:53:55Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_balance_loop.PNG&diff=13824File:Xkrep35 balance loop.PNG2017-06-16T11:53:46Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13650Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T10:17:28Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>Tato stránka slouží jako Výzkumná zpráva "Simulace přepážek na městském úřadu" k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) na VŠE v Praze.<br />
=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky mají přiřazeny druhy činností, které vyřizují: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint atd. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky následujícím způsobem dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzechPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na níže uvedené intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
[[File:Xkrep35_prehled_procesu.PNG|center|Náhled modelu v SIMPROCESSu]]<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
[[Image:Xkrep35_proces1.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za jednu hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají přesně nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány jednou za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale na úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů (ráno, dopoledne, před obědem atd). To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno skoro stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí exponencionálního rozdělení (Exp (20.0,1) v minutách). Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk. Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené. Aktivita Vydávání lístků má zdržení definované jako exponencionální rozdělení s parametry (Exp (0.4,1) v minutách).<br />
[[File:Xkrep35_proces2.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (přepážky).<br />
[[File:Xkrep35_proces3.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]] <br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek a jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak velký provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohly přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
[[File:Xkrep35_proces4.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
Jedna změna přepážky se ukazuje jako mnohem efektivnější a snížila významně celkovou dobu čekání. Protože cílem je minimalizovat celkovou dobu čekání, je vhodné vyzkoušet ještě variantu s jenom 1 přepážkou na dovozy, stavby a přestavby vozidel kvůli nízkému počtu celkových případů.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 3==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,359 || 1545 || 554,66<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,137 || 1414 || 193,72<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,653 || 203 || 132,56<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,167 || 2953 || 493,15<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,120 || 609 || 73,08<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 447,16<br />
|-<br />
|}<br />
Významně se sice prodloužila doba čekání u dovozu, staveb a přestaveb vozidel, ale protože se týká pouze malého počtu případů, celková doba čekání se snížila. Vzhledem k počtu případu lze ještě vyzkoušet odebrání jednoho CzechPointu (pokladny) a přidání přepážky na registr vozidel. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 4==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,305 || 1545 || 471,23<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,096 || 1414 || 135,74<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,497 || 203 || 100,89<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,180 || 2953 || 531,54<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,351 || 609 || 213,76<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 453,16<br />
|-<br />
|}<br />
Varianta s jednou pokladnou a navýšením přepážek na registr vozidel je o trochu horší než předchozí varianta.<br />
==Shrnutí==<br />
Nejvýhodnější variantou se jeví následující rozdělení přepážek (Úprava rozdělení přepážek č. 3):<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
Oproti současnému stavu se jedná pouze o jednu změnu: snížení přepážky no dovozy vozidel na jednu a navýšení přepážek na osobní doklady.<br />
<br />
=Závěr=<br />
V rámci této simulace jsem dospěl k ideálnímu rozložení počtu přepážek tak, aby se minimalizovala celková doba čekání lidí na obsloužení (Úprava rozdělení přepážek č. 3). Vzhledem k tomu, že zkušební verze SIMPROCESSu obsahuje značná omezení počtu entit, zdrojů a procesů (aktivit), jsem musel sloučit některé typy přepážek a činnosti dohromady a také omezit počet procesů (aktivit). Pro vytvoření simulace, která by lépe odpovídala realitě, bych potřeboval komerční verzi SIMPROCESSu. Přesto jsem se v rámci daných omezení snažil vytvořit, co nejvěrnější simulaci skutečného provozu na přepážkách.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:prepazky.spm]]</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13649Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T10:13:45Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky mají přiřazeny druhy činností, které vyřizují: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint atd. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky následujícím způsobem dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzechPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na níže uvedené intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
[[File:Xkrep35_prehled_procesu.PNG|center|Náhled modelu v SIMPROCESSu]]<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
[[Image:Xkrep35_proces1.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za jednu hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají přesně nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány jednou za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale na úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů (ráno, dopoledne, před obědem atd). To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno skoro stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí exponencionálního rozdělení (Exp (20.0,1) v minutách). Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk. Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené. Aktivita Vydávání lístků má zdržení definované jako exponencionální rozdělení s parametry (Exp (0.4,1) v minutách).<br />
[[File:Xkrep35_proces2.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (přepážky).<br />
[[File:Xkrep35_proces3.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]] <br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek a jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak velký provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohly přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
[[File:Xkrep35_proces4.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
Jedna změna přepážky se ukazuje jako mnohem efektivnější a snížila významně celkovou dobu čekání. Protože cílem je minimalizovat celkovou dobu čekání, je vhodné vyzkoušet ještě variantu s jenom 1 přepážkou na dovozy, stavby a přestavby vozidel kvůli nízkému počtu celkových případů.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 3==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,359 || 1545 || 554,66<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,137 || 1414 || 193,72<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,653 || 203 || 132,56<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,167 || 2953 || 493,15<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,120 || 609 || 73,08<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 447,16<br />
|-<br />
|}<br />
Významně se sice prodloužila doba čekání u dovozu, staveb a přestaveb vozidel, ale protože se týká pouze malého počtu případů, celková doba čekání se snížila. Vzhledem k počtu případu lze ještě vyzkoušet odebrání jednoho CzechPointu (pokladny) a přidání přepážky na registr vozidel. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 4==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,305 || 1545 || 471,23<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,096 || 1414 || 135,74<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,497 || 203 || 100,89<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,180 || 2953 || 531,54<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,351 || 609 || 213,76<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 453,16<br />
|-<br />
|}<br />
Varianta s jednou pokladnou a navýšením přepážek na registr vozidel je o trochu horší než předchozí varianta.<br />
==Shrnutí==<br />
Nejvýhodnější variantou se jeví následující rozdělení přepážek (Úprava rozdělení přepážek č. 3):<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
Oproti současnému stavu se jedná pouze o jednu změnu: snížení přepážky no dovozy vozidel na jednu a navýšení přepážek na osobní doklady.<br />
<br />
=Závěr=<br />
V rámci této simulace jsem dospěl k ideálnímu rozložení počtu přepážek tak, aby se minimalizovala celková doba čekání lidí na obsloužení (Úprava rozdělení přepážek č. 3). Vzhledem k tomu, že zkušební verze SIMPROCESSu obsahuje značná omezení počtu entit, zdrojů a procesů (aktivit), jsem musel sloučit některé typy přepážek a činnosti dohromady a také omezit počet procesů (aktivit). Pro vytvoření simulace, která by lépe odpovídala realitě, bych potřeboval komerční verzi SIMPROCESSu. Přesto jsem se v rámci daných omezení snažil vytvořit, co nejvěrnější simulaci skutečného provozu na přepážkách.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:prepazky.spm]]</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13648Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:54:08Z<p>Xkrep35: /* Kód */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
[[File:Xkrep35_prehled_procesu.PNG|center|Náhled modelu v SIMPROCESSu]]<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
[[Image:Xkrep35_proces1.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
[[File:Xkrep35_proces2.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
[[File:Xkrep35_proces3.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]] <br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
[[File:Xkrep35_proces4.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
Jedna změna přepážky se ukazuje jako mnohem efektivnější a snížila významně celkovou dobu čekání. Protože cílem je minimalizovat celkovou dobu čekání, je vhodné vyzkoušet ještě variantu s jenom 1 přepážkou na dovozy, stavby a přestavby vozidel kvůli nízkému počtu celkových případů.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 3==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,359 || 1545 || 554,66<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,137 || 1414 || 193,72<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,653 || 203 || 132,56<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,167 || 2953 || 493,15<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,120 || 609 || 73,08<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 447,16<br />
|-<br />
|}<br />
Významně se sice prodloužila doba čekání u dovozu, staveb a přestaveb vozidel, ale protože se týká pouze malého počtu případů, celková doba čekání se snížila. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 4==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,305 || 1545 || 471,23<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,096 || 1414 || 135,74<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,497 || 203 || 100,89<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,180 || 2953 || 531,54<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,351 || 609 || 213,76<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 453,16<br />
|-<br />
|}<br />
Varianta s 1 pokladnou a navýšením přepážek na registr vozidel je o trochu horší než předchozí varianta.<br />
==Shrnutí==<br />
Nejvýhodnější variantou se jeví následující rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
Oproti současnému stavu se jedná pouze o jednu změnu: snížení přepážky no dovozy vozidel na jednu a navýšení přepážek na osobní doklady.<br />
<br />
=Závěr=<br />
V rámci této simulace jsem dospěl k ideálnímu rozložení počtu přepážek tak, aby se minimalizovala celková doba čekání lidí na obsloužení. Vzhledem k tomu, že zkušební verze SIMPROCESSu obsahuje značná omezení počtu entit, zdrojů a procesů (aktivit), jsem musel sloučit některé typy přepážek a činnosti dohromady a také omezit počet procesů (aktivit). Pro vytvoření simulace, která by lépe odpovídala realitě, bych potřeboval komerční verzi SIMPROCESSu. Přesto jsem se v rámci daných omezení snažil vytvořit, co nejvěrnější simulaci skutečného provozu na přepážkách.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:prepazky.spm]]</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Prepazky.spm&diff=13647File:Prepazky.spm2017-06-11T09:53:25Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13646Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:49:44Z<p>Xkrep35: /* Procesy */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
[[File:Xkrep35_prehled_procesu.PNG|center|Náhled modelu v SIMPROCESSu]]<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
[[Image:Xkrep35_proces1.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
[[File:Xkrep35_proces2.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
[[File:Xkrep35_proces3.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]] <br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
[[File:Xkrep35_proces4.PNG|center|Náhled procesu v SIMPROCESSu]]<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
Jedna změna přepážky se ukazuje jako mnohem efektivnější a snížila významně celkovou dobu čekání. Protože cílem je minimalizovat celkovou dobu čekání, je vhodné vyzkoušet ještě variantu s jenom 1 přepážkou na dovozy, stavby a přestavby vozidel kvůli nízkému počtu celkových případů.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 3==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,359 || 1545 || 554,66<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,137 || 1414 || 193,72<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,653 || 203 || 132,56<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,167 || 2953 || 493,15<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,120 || 609 || 73,08<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 447,16<br />
|-<br />
|}<br />
Významně se sice prodloužila doba čekání u dovozu, staveb a přestaveb vozidel, ale protože se týká pouze malého počtu případů, celková doba čekání se snížila. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 4==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,305 || 1545 || 471,23<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,096 || 1414 || 135,74<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,497 || 203 || 100,89<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,180 || 2953 || 531,54<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,351 || 609 || 213,76<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 453,16<br />
|-<br />
|}<br />
Varianta s 1 pokladnou a navýšením přepážek na registr vozidel je o trochu horší než předchozí varianta.<br />
==Shrnutí==<br />
Nejvýhodnější variantou se jeví následující rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
Oproti současnému stavu se jedná pouze o jednu změnu: snížení přepážky no dovozy vozidel na jednu a navýšení přepážek na osobní doklady.<br />
<br />
=Závěr=<br />
V rámci této simulace jsem dospěl k ideálnímu rozložení počtu přepážek tak, aby se minimalizovala celková doba čekání lidí na obsloužení. Vzhledem k tomu, že zkušební verze SIMPROCESSu obsahuje značná omezení počtu entit, zdrojů a procesů (aktivit), jsem musel sloučit některé typy přepážek a činnosti dohromady a také omezit počet procesů (aktivit). Pro vytvoření simulace, která by lépe odpovídala realitě, bych potřeboval komerční verzi SIMPROCESSu. Přesto jsem se v rámci daných omezení snažil vytvořit, co nejvěrnější simulaci skutečného provozu na přepážkách.<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_proces4.PNG&diff=13645File:Xkrep35 proces4.PNG2017-06-11T09:44:45Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_proces3.PNG&diff=13644File:Xkrep35 proces3.PNG2017-06-11T09:44:36Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_proces2.PNG&diff=13643File:Xkrep35 proces2.PNG2017-06-11T09:44:28Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_proces1.PNG&diff=13642File:Xkrep35 proces1.PNG2017-06-11T09:44:17Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xkrep35_prehled_procesu.PNG&diff=13641File:Xkrep35 prehled procesu.PNG2017-06-11T09:44:03Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div></div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13640Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:32:13Z<p>Xkrep35: /* Závěr */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
Jedna změna přepážky se ukazuje jako mnohem efektivnější a snížila významně celkovou dobu čekání. Protože cílem je minimalizovat celkovou dobu čekání, je vhodné vyzkoušet ještě variantu s jenom 1 přepážkou na dovozy, stavby a přestavby vozidel kvůli nízkému počtu celkových případů.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 3==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,359 || 1545 || 554,66<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,137 || 1414 || 193,72<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,653 || 203 || 132,56<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,167 || 2953 || 493,15<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,120 || 609 || 73,08<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 447,16<br />
|-<br />
|}<br />
Významně se sice prodloužila doba čekání u dovozu, staveb a přestaveb vozidel, ale protože se týká pouze malého počtu případů, celková doba čekání se snížila. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 4==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,305 || 1545 || 471,23<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,096 || 1414 || 135,74<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,497 || 203 || 100,89<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,180 || 2953 || 531,54<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,351 || 609 || 213,76<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 453,16<br />
|-<br />
|}<br />
Varianta s 1 pokladnou a navýšením přepážek na registr vozidel je o trochu horší než předchozí varianta.<br />
==Shrnutí==<br />
Nejvýhodnější variantou se jeví následující rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
Oproti současnému stavu se jedná pouze o jednu změnu: snížení přepážky no dovozy vozidel na jednu a navýšení přepážek na osobní doklady.<br />
<br />
=Závěr=<br />
V rámci této simulace jsem dospěl k ideálnímu rozložení počtu přepážek tak, aby se minimalizovala celková doba čekání lidí na obsloužení. Vzhledem k tomu, že zkušební verze SIMPROCESSu obsahuje značná omezení počtu entit, zdrojů a procesů (aktivit), jsem musel sloučit některé typy přepážek a činnosti dohromady a také omezit počet procesů (aktivit). Pro vytvoření simulace, která by lépe odpovídala realitě, bych potřeboval komerční verzi SIMPROCESSu. Přesto jsem se v rámci daných omezení snažil vytvořit, co nejvěrnější simulaci skutečného provozu na přepážkách.<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13639Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:31:36Z<p>Xkrep35: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
Jedna změna přepážky se ukazuje jako mnohem efektivnější a snížila významně celkovou dobu čekání. Protože cílem je minimalizovat celkovou dobu čekání, je vhodné vyzkoušet ještě variantu s jenom 1 přepážkou na dovozy, stavby a přestavby vozidel kvůli nízkému počtu celkových případů.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 3==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,359 || 1545 || 554,66<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,137 || 1414 || 193,72<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,653 || 203 || 132,56<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,167 || 2953 || 493,15<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,120 || 609 || 73,08<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 447,16<br />
|-<br />
|}<br />
Významně se sice prodloužila doba čekání u dovozu, staveb a přestaveb vozidel, ale protože se týká pouze malého počtu případů, celková doba čekání se snížila. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 4==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,305 || 1545 || 471,23<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,096 || 1414 || 135,74<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,497 || 203 || 100,89<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,180 || 2953 || 531,54<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,351 || 609 || 213,76<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 453,16<br />
|-<br />
|}<br />
Varianta s 1 pokladnou a navýšením přepážek na registr vozidel je o trochu horší než předchozí varianta.<br />
==Shrnutí==<br />
Nejvýhodnější variantou se jeví následující rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 1 přepážka<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
Oproti současnému stavu se jedná pouze o jednu změnu: snížení přepážky no dovozy vozidel na jednu a navýšení přepážek na osobní doklady.<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13638Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:27:06Z<p>Xkrep35: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
==Stávající rozdělení přepážek==<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
Z výsledků je zřejmé, že v průměru nejdelší čekání musí lidé vydržet při návštěvě registru vozidel a osobních dokladů. Naopak v průměru nejkratší čekání představuje návštěva CzechPointu (pokladny), dále řidičské průkazy a dovozy, stavby a přestavby vozidel. <br />
<br />
Jako nejjednodušší možnost vylepšení se jeví změnit typ přepážek, které mají krátkou dobu čekání na typ přepážek s nejdelší dobou čekání. Tedy změna jedné přepážky z CzechPointu (pokladny) na registr vozidel a změna jedné přepážky řidičských průkazů na osobní doklady. <br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 1==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 7 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 1 přepážka<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
Po úpravách počtu přepážek je nutné upravit downtime mimo špičku typu přepážek, které mají pouze jednu přepážku (řidičské průkazy, Czechpoint), protože v otevírací době musí být vždy otevřena alespoň jedna přepážka daného typu. Tato změna downtime se musí udělat i u dalších verzí úprav rozdělení přepážek.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,235 || 1545 || 363,08<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,587 || 1414 || 830,02<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,274 || 203 || 55,62<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,196 || 2953 || 578,79<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,394 || 609 || 239,95<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 067,45<br />
|-<br />
|}<br />
Celková doba čekání po změnách se trochu snížila. Z porovnání výsledků je patrné, že doba čekání se velmi zvýšila u řidičských průkazů a pokladny. Snížila se doba čekání u osobních dokladů. Nicméně doba čekání se tolik nesnížila u registru vozidel. Proto bude možná lepší změnit zpátky jednu přepážku z registru vozidel na řidičské průkazy.<br />
==Úprava rozdělení přepážek č. 2==<br />
Rozdělení přepážek:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 5 přepážek<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 1 přepážka<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,373 || 1545 || 576,29<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,142 || 1414 || 200,79<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,242 || 203 || 49,13<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,189 || 2953 || 558,12<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,427 || 609 || 260,04<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 1 644,36<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13637Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:21:47Z<p>Xkrep35: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
Stávající rozdělení přepážek<br />
{| class="wikitable"<br />
!|Typ přepážky<br />
!|Průměrná doba čekání (v hod)<br />
!|Počet případů (v hod)<br />
!|Celkem čekání (v hod)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 0,378 || 1545 || 584,01<br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 0,152 || 1414 || 214,93<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 0,213 || 203 || 43,24<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 0,399 || 2953 || 1 178,25<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 0,117 || 609 || 71,25<br />
|-<br />
!colspan="3" | Součet || 2 091,68<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13636Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:10:22Z<p>Xkrep35: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Cílem simulace je minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě. Níže uvedené výsledky simulací jsou vždy po uplynutí 30 dní (od 1.6.2017 do 30.6.2017).<br />
Stávající rozdělení přepážek<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13635Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:10:00Z<p>Xkrep35: /* Model */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu: <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Mimo špičku dopoledne (Po, Út, St, Čt)<br />
!|Mimo špičku odpoledne (Po, St)<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 10:00 – 12:00 || 15:00 – 18:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 11:00 – 12:00 || 17:00 – 18:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Na závěr procesu jsou znovu sloučeny entity, aby mohli přejít do dalšího procesu.<br />
===Odchod lidí===<br />
Závěrečný proces obsahuje pouze odchod obsloužených lidí z úřadu.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13634Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:06:50Z<p>Xkrep35: /* Model */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
V rámci simulace byly dohromady sloučeny dny pondělí a středa, úterý a čtvrtek. Prvním důvodem je stejná otevírací doba přepážek v tyto dny, druhým a hlavním důvodem je shodné množství vydaných lístků v tyto dny v rámci výše definovaných časových intervalů. To znamená, že například na registr vozidel v pondělí ráno bylo vydáno stejné množství lístků jako ve středu ráno.<br />
<br />
Na konci procesu jsou entity sloučeny do jedné řady pro umožnění přechodu mezi procesy.<br />
===Vydávání lístků===<br />
Proces začíná aktivitou simulující průběžný příchod lidí na úřad (vysvětleno výše) pomocí Exp (20.0,1) v minutách. Následuje aktivita Vydávání lístků, která představuje požádání o lístek a jeho tisk (Exp (0.4,1) v minutách). Na městském úřadu v Říčanech je totiž tiskárna s lístky umístěna za přepážkou na podatelně a lidé musí o lístek požádat pracovnici úřadu. Důvodem je snaha regulovat distribuci lístků mezi lidi. Pracovnice na podatelně v simulaci není zavedena jako zdroj, protože zkušební verze SIMPROCESSu umožňuje vytvořit pouze 5 zdrojů, které už jsou všechny přiřazené.<br />
<br />
Proces pokračuje simulací předčasného odchodu bez obsluhy na přepážce. Z dostupných dat je zřejmé, že malá část lístků není využita (lidé se nedostaví na přepážku). Důvodem může být ztráta trpělivosti, lístku, nebo předčasný odchod. Malá část entit (0.003) je tedy z procesu vyloučena.<br />
===Fronta a obsluha na přepážkách===<br />
V rámci procesu jsou nejprve rozděleny entity dle typu (činnosti) a jsou přiřazeny odpovídajícím přepážkám. Každá aktivita, která představuje obsluhu na přepážce má přiřazené zdroje (počty přepážek).<br />
<br />
Doba obsluhy na jednotlivých typech přepážek je založena na dostupných datech z vyvolávacího systému městského úřadu. <br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – Exp (17.0,1) v minutách<br />
*Řidičské průkazy – Exp (6.0,1) v minutách<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – Exp (19.0,1) v minutách<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – Exp (9.0,1) v minutách<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – Exp (13.0,1) v minutách<br />
Přepážky (zdroje) mají určenou otevírací dobu podle skutečné otevírací doby na městském úřadu (viz tabulka výše). Otevírací doby jsou rozdílné podle typu přepážek. Jsou definovány v nastavení Resource Shifts.<br />
<br />
Všechny přepážky mají nastaveny dva globální downtime, ranní rozjezd a polední přestávka. Ranní rozjezd představuje období mezi 7:00 až 7:15, kdy ještě nejsou obsluhování klienti, protože úředníci se připravují ke své práci (zapnutí PC, přihlášení do systému atd.). Polední přestávka je období mezi 12:00 a 12:30, ve kterém mají úředníci pauzu na oběd.<br />
<br />
Každá přepážka (zdroj) má také definovaný vlastní downtime: mimo špičku dopoledne, mimo špičku odpoledne. Jsou to období, kdy 50 % přepážek neobsluhuje, protože není tak silný provoz a úředníci se věnují jiným činnostem.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13633Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T09:05:01Z<p>Xkrep35: /* Model */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
==Entity==<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
==Otevírací doba==<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
|}<br />
==Procesy==<br />
===Příchod lidí===<br />
Intenzita vydávání lístků je vždy dána Poissonovým rozdělením vzhledem k reálným datům vydávání lístků. Jednotlivá rozdělení pro časové intervaly jsou definována v procesu Příchod lidí, aktivity Příchod člověka na registr vozidel, řidičské průkazy, dovozy, stavby a přestavby vozidel, osobní doklady, CzechPoint a pokladnu.<br />
<br />
Poissonovo rozdělení je určeno na hodinu, tzn. představuje počet lidí, kteří přijdou za 1 hodinu. Časové intervaly v SIMPROCESSu jsou definovány pomocí Weekly Schedule, kde se dají nastavit jednotlivé dny a hodiny. Entity jsou poté generovány 1 za hodinu (v návaznosti na Poissonovo rozdělení). Lidí ale a úřad nechodí hromadně jednou za hodinu, a proto je za aktivitami generování entit umístěna ještě jedna aktivita, která simuluje průběžný příchod lidí na úřad (v procesu Vydávání lístků).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Ráno (Po, St)<br />
!|Dopoledne (Po, St)<br />
!|Před obědem (Po, St)<br />
!|Odpoledne (Po, St)<br />
!|Večer (Po, St)<br />
!|Ráno (Út, Čt)<br />
!|Dopoledne (Út, Čt)<br />
!|Před obědem (Út, Čt)<br />
!|Odpoledne (Út, Čt)<br />
!|Konec (Út, Čt)<br />
!|Ráno (Pá)<br />
!|Dopoledne (Pá)<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || Poi(51.0) || Poi(10.0) || Poi(6.0) || Poi(8.0) || Poi(3.0) || Poi(32.0) || Poi(7.0) || Poi(4.0) || || || || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || Poi(8.0) || Poi(15.0) || Poi(9.0) || Poi(13.0) || Poi(6.0) || Poi(6.0) || Poi(9.0) || Poi(5.0) || || || || <br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || Poi(7.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || || || || || || || <br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || Poi(15.0) || Poi(29.0) || Poi(19.0) || Poi(30.0) || Poi(12.0) || Poi(11.0) || Poi(19.0) || Poi(11.0) || || || || <br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(3.0) || Poi(5.0) || Poi(2.0) || Poi(4.0) || Poi(3.0) || Poi(2.0) || Poi(3.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0) || Poi(1.0)<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13632Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T08:52:51Z<p>Xkrep35: /* Model */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
'''Entity'''<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
Otevírací doba přepážek je zanesena do simulace pomocí Resource Shifts.<br />
<br />
Na základě analýzy dat o vydávání lístků v čase byla rozdělena otevírací doba na následující intervaly, ve kterých počet vydaných lístků dosahoval stejné úrovně. Například v případě registru vozidel se ráno vydalo nejvíce lístků, dopoledne intenzita vydávání lístků poklesla, ale držela se na stejné úrovni. Před obědem vydávání téměř opadlo, odpoledne se znovu navýšilo a drželo se na stejné úrovni. Večer již vydávání lístků přestalo skoro úplně.<br />
{| class="wikitable" <br />
| Ráno || 7:00 – 8:00<br />
|-<br />
| Dopoledne|| 8:00 – 11:00<br />
|-<br />
| Před obědem|| 11:00 – 12:00<br />
|-<br />
| Odpoledne|| 12:30 – 17:00<br />
|-<br />
| Večer|| 17:00 – 18:00<br />
|-<br />
| Konec (pouze Út a Čt)|| 14:00 – 15:00<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13629Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T08:47:51Z<p>Xkrep35: /* Model */</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
'''Entity'''<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
{| class="wikitable"<br />
!|<br />
!|Pondělí<br />
!|Úterý<br />
!|Středa<br />
!|Čtvrtek<br />
!|Pátek<br />
|-<br />
| Registr vozidel, zprostředkovatelé || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || <br />
|-<br />
| Řidičské průkazy || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Dovozy, stavby a přestavby vozidel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || ||<br />
|-<br />
| Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 ||<br />
|-<br />
| Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 18:00 || 7:00 – 12:00 12:30 – 15:00 || 7:00 – 11:00<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13627Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T08:31:13Z<p>Xkrep35: </p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
=Metoda=<br />
Simulaci je možné realizovat prostřednictvím metody Monte Carlo v Excelu nebo pomocí programu SIMPROCESS. Protože Excel není přímo uzpůsoben pro vytváření tohoto druhu simulací, rozhodl jsem se využít programu SIMPROCESS, který je na tyto simulace vhodnější. Obsahuje pokročilé funkce a nastavení a umožňuje vytvářenou simulaci naklikat pomocí uživatelského rozhraní. Vzhledem k omezení zkušební verze SIMPROCESSu (umožňuje vytvořit pouze 5 entit, 5 zdrojů a 25 procesů/aktivit) jsem byl nucen sloučit některé činnosti a přepážky dohromady:<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 6 přepážek<br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 4 přepážky<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – 2 přepážky<br />
<br />
=Model=<br />
'''Entity'''<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – člověk, který přijde na registr vozidel nebo zprostředkovatele.<br />
*Řidičské průkazy – člověk, který přijde na řidičské průkazy.<br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – člověk, který přijde na dovozy vozidel.<br />
*Žádost a výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – člověk, který přijde na osobní doklady.<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu, pokladna – člověk, který přijde na CzecPoint nebo pokladnu.<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Přepážka registr vozidel – výchozí hodnota 6 přepážek<br />
*Přepážka řidičské průkazy – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka dovozy, stavby a přestavby vozidel – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
*Přepážka osobní doklady – výchozí hodnota 4 přepážky<br />
*Přepážka CzechPoint, pokladna – výchozí hodnota 2 přepážky<br />
<br />
Otevírací doba přepážek podle činností<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEek_na_m%C4%9Bstsk%C3%A9m_%C3%BA%C5%99adu_(Simprocess)&diff=13625Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)2017-06-11T08:28:09Z<p>Xkrep35: Created page with "=Zadání= '''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) '''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35)..."</p>
<hr />
<div>=Zadání=<br />
'''Název simulace:''' Simulace přepážek na městském úřadu<br />
<br />
'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) <br />
<br />
'''Autor:''' Petr Krejča (xkrep35) <br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint. <br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností, které vyřizují, na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. Cílem je tedy minimalizovat celkovou dobu čekání ve frontě.<br />
<br />
Byla použita reálná data z městského úřadu v Říčanech z vyvolávacího systému CALL250V od společnosti Kadlec - Elektronika s.r.o.<br />
<br />
Na městském úřadu v Říčanech funguje v současnosti 16 přepážek, které jsou rozděleny tímto způsobem:<br />
*Registr vozidel – 5 přepážek<br />
*Registr vozidel, zprostředkovatelé – 1 přepážka <br />
*Řidičské průkazy – 2 přepážky <br />
*Dovozy, stavby a přestavby vozidel – 2 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu – 3 přepážky<br />
*Žádost o osobní doklad, výdej osobního dokladu, evidence obyvatel – 1 přepážka<br />
*Ověřování písemností, CzechPoint, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
*Pokladna, platba komunálního odpadu – 1 přepážka<br />
<br />
<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
=Model=<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2016/2017/cs&diff=13624SS 2016/2017/cs2017-06-11T08:22:57Z<p>Xkrep35: /* Vypracovaná témata LS 2016/2017 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2016/2017}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2016/2017. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2016/2017/cs|zadání práce]].<br />
<br />
= Vypracovaná témata LS 2016/2017 =<br />
*[[Šíření Eboly (Netlogo)]] - Hana Nápravníková, xnaph00<br />
*[[Tobacco_burn_simulation/cs|Spalování tabáku v dýmce (Vensim)]] - Daniel Šrám, srad01<br />
*[[Využití nočního parkoviště (Netlogo)]] - Monika Vampolová, xvamm01<br />
*[[Divadelní spolek (Vensim)]] - Aneta Vaňková, xvana12<br />
*[[Efektivnost robotických vysavačů (NetLogo)]] - Josef Draslar, xdraj24<br />
*[[Pivnice (Vensim)]] - Jan Mottl, xmotj10<br />
*[[Optimalizace zaměstnanců McDonald's (Simprocess)]] - Markéta Zukalová, xzukm00<br />
*[[Aquapark (Vensim)]] - Markéta Škodová, xskom38<br />
*[[Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)]] - Petr Krejča, xkrep35</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13135Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-27T10:07:42Z<p>Xkrep35: /* Simulace přepážek na městském úřadu */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Mám trochu pochybnosti, jak to budete modelovat, ale ok. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:52, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Simulace přepážek na městském úřadu==<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint.<br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností které vyřizují na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. <br />
<br />
Budou použita reálná data z městského úřadu v Říčanech, tzn. počet a rozdělení přepážek podle činností, počet lidí, doba čekání a čas strávený na přepážce, otevírací doba úřadu.<br />
<br />
Simulace bude zpracována v programu SimProcess.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 12:06, 27 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Zdravé osoby a lidé v inkubační době se budou vyhýbat nemocnici. Po uplynutí inkubační doby se začnou projevovat symptomy. Doba, za kterou se rozhodnou jít do nemocnice, bude proměnlivá. Někteří lidé zamíří do nemocnice hned po projevení symptomů, někteří později, protože si myslí, že mají jen běžnou nemoc nebo nemají rádi nemocnice. Tím pádem se část z nich bude stále pohybovat v okolí zdravých lidí a zvýší se pravděpodobnost nakažení dalších osob. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:59, 22 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Furt nechápu, jak to má vypadat. Klidně sem vložte obrázek, skicu... Ale upřímně, pokud byste přišel s jiným tématem, bylo by to možná lepší. Na tyhle choroby je zpravidla třeba strašně moc agentů, měly by se chovat inteligentně, atd. Není to moc dobrá cesta. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 03:18, 25 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Nové téma simulace. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 12:06, 27 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Kinosál==<br />
===Téma===<br />
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br />
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br />
Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br />
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br />
===Cíl===<br />
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br />
===Prostředí===<br />
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Spalování tabáku v dýmce==<br />
===Téma===<br />
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br />
<br />
Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br />
<br />
V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.<br />
===Cíl===<br />
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br />
<br />
===Prostředí===<br />
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)<br />
: Za mě s Vesimem souhlas, pokud i z Vaší strany, tak pak '''schváleno'''.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Pivnice==<br />
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br />
<br />
Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br />
<br />
[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==McDonald's==<br />
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.<br />
<br />
[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Efektivnost robotických vysavačů==<br />
Cílem simulace je identifikovat optimální algoritmus robotických vysavačů, který bude mít ideální poměr času vysávání k úspěšnosti vysání nečistot. V potaz bude bráno několik předem identifikovaných algoritmů, na jejíž bázi fungují robotické vysavače hlavních producentů na trhu. Simulace bude předpokládat ideální robotický vysavač, na který se budou aplikovat jednotlivé algoritmy. Algoritmus bude simolován na dvou velikostech prostorů pro vysávání (velikost, kterou zvládne vysavač na jedno vysátí a poté prostor tak veliký, že pro jeho vysátí se bude muset dojet nabít do dokovací stanice) a dvou typech prostorů (prostor bez překážek, prostor s překážky běžné domácnosti).<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci NetLogo.<br />
<br />
[[User:xdraj24|xdraj24]] ([[User talk:xdraj24|talk]]) 16:35, 23 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 03:21, 25 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13134Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-27T10:07:18Z<p>Xkrep35: /* Simulace přepážek na městském úřadu */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Mám trochu pochybnosti, jak to budete modelovat, ale ok. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:52, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Simulace přepážek na městském úřadu==<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint.<br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností které vyřizují na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé čekali ve frontě co nejkratší dobu. <br />
<br />
Budou použita reálná data z městského úřadu v Říčanech, tzn. počet a rozdělení přepážek podle činností, počet lidí, doba čekání a čas strávený na přepážce, otevírací doba úřadu.<br />
<br />
Simulace bude zpracována v programu SimProcess.<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 12:06, 27 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Zdravé osoby a lidé v inkubační době se budou vyhýbat nemocnici. Po uplynutí inkubační doby se začnou projevovat symptomy. Doba, za kterou se rozhodnou jít do nemocnice, bude proměnlivá. Někteří lidé zamíří do nemocnice hned po projevení symptomů, někteří později, protože si myslí, že mají jen běžnou nemoc nebo nemají rádi nemocnice. Tím pádem se část z nich bude stále pohybovat v okolí zdravých lidí a zvýší se pravděpodobnost nakažení dalších osob. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:59, 22 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Furt nechápu, jak to má vypadat. Klidně sem vložte obrázek, skicu... Ale upřímně, pokud byste přišel s jiným tématem, bylo by to možná lepší. Na tyhle choroby je zpravidla třeba strašně moc agentů, měly by se chovat inteligentně, atd. Není to moc dobrá cesta. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 03:18, 25 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Nové téma simulace. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 12:06, 27 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Kinosál==<br />
===Téma===<br />
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br />
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br />
Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br />
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br />
===Cíl===<br />
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br />
===Prostředí===<br />
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Spalování tabáku v dýmce==<br />
===Téma===<br />
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br />
<br />
Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br />
<br />
V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.<br />
===Cíl===<br />
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br />
<br />
===Prostředí===<br />
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)<br />
: Za mě s Vesimem souhlas, pokud i z Vaší strany, tak pak '''schváleno'''.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Pivnice==<br />
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br />
<br />
Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br />
<br />
[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==McDonald's==<br />
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.<br />
<br />
[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Efektivnost robotických vysavačů==<br />
Cílem simulace je identifikovat optimální algoritmus robotických vysavačů, který bude mít ideální poměr času vysávání k úspěšnosti vysání nečistot. V potaz bude bráno několik předem identifikovaných algoritmů, na jejíž bázi fungují robotické vysavače hlavních producentů na trhu. Simulace bude předpokládat ideální robotický vysavač, na který se budou aplikovat jednotlivé algoritmy. Algoritmus bude simolován na dvou velikostech prostorů pro vysávání (velikost, kterou zvládne vysavač na jedno vysátí a poté prostor tak veliký, že pro jeho vysátí se bude muset dojet nabít do dokovací stanice) a dvou typech prostorů (prostor bez překážek, prostor s překážky běžné domácnosti).<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci NetLogo.<br />
<br />
[[User:xdraj24|xdraj24]] ([[User talk:xdraj24|talk]]) 16:35, 23 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 03:21, 25 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13133Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-27T10:06:32Z<p>Xkrep35: /* Šíření epidemie SARS */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Mám trochu pochybnosti, jak to budete modelovat, ale ok. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:52, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Simulace přepážek na městském úřadu==<br />
Na městském úřadu funguje množství přepážek, u kterých si lidé mohou vyřídit nejrůznější věci. Lidé si při příchodu berou pořadová čísla a čekají ve frontě. Fronty jsou rozdělené podle typu věcí, které si lidé jdou vyřídit na: registr vozidel; dovozy, stavby a přestavby vozidel; zprostředkovatelé; řidičské průkazy; evidence obyvatel; žádost o osobní doklad; výdej osobního dokladu; pokladna; platba komunálního odpadu; ověřování písemností a Czechpoint.<br />
<br />
Přepážky jsou rozděleny podle druhu činností které vyřizují na: osobní doklady, řidičské průkazy, registr vozidel, pokladnu, CzechPoint. Například přepážka osobní doklady vyřizuje žádosti o osobní doklad, výdej osobního dokladu a evidenci obyvatel. <br />
<br />
Cílem simulace je zjistit nejlepší možné rozdělení druhu přepážek tak, aby lidé co nejméně čekali ve frontě. <br />
<br />
Budou použita reálná data z městského úřadu v Říčanech, tzn. počet a rozdělení přepážek podle činností, počet lidí, doba čekání a čas strávený na přepážce, otevírací doba úřadu.<br />
<br />
Simulace bude zpracována v programu SimProcess.<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 12:06, 27 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Zdravé osoby a lidé v inkubační době se budou vyhýbat nemocnici. Po uplynutí inkubační doby se začnou projevovat symptomy. Doba, za kterou se rozhodnou jít do nemocnice, bude proměnlivá. Někteří lidé zamíří do nemocnice hned po projevení symptomů, někteří později, protože si myslí, že mají jen běžnou nemoc nebo nemají rádi nemocnice. Tím pádem se část z nich bude stále pohybovat v okolí zdravých lidí a zvýší se pravděpodobnost nakažení dalších osob. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:59, 22 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Furt nechápu, jak to má vypadat. Klidně sem vložte obrázek, skicu... Ale upřímně, pokud byste přišel s jiným tématem, bylo by to možná lepší. Na tyhle choroby je zpravidla třeba strašně moc agentů, měly by se chovat inteligentně, atd. Není to moc dobrá cesta. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 03:18, 25 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Nové téma simulace. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 12:06, 27 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Kinosál==<br />
===Téma===<br />
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br />
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br />
Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br />
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br />
===Cíl===<br />
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br />
===Prostředí===<br />
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Spalování tabáku v dýmce==<br />
===Téma===<br />
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br />
<br />
Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br />
<br />
V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.<br />
===Cíl===<br />
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br />
<br />
===Prostředí===<br />
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)<br />
: Za mě s Vesimem souhlas, pokud i z Vaší strany, tak pak '''schváleno'''.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Pivnice==<br />
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br />
<br />
Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br />
<br />
[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==McDonald's==<br />
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.<br />
<br />
[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Efektivnost robotických vysavačů==<br />
Cílem simulace je identifikovat optimální algoritmus robotických vysavačů, který bude mít ideální poměr času vysávání k úspěšnosti vysání nečistot. V potaz bude bráno několik předem identifikovaných algoritmů, na jejíž bázi fungují robotické vysavače hlavních producentů na trhu. Simulace bude předpokládat ideální robotický vysavač, na který se budou aplikovat jednotlivé algoritmy. Algoritmus bude simolován na dvou velikostech prostorů pro vysávání (velikost, kterou zvládne vysavač na jedno vysátí a poté prostor tak veliký, že pro jeho vysátí se bude muset dojet nabít do dokovací stanice) a dvou typech prostorů (prostor bez překážek, prostor s překážky běžné domácnosti).<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci NetLogo.<br />
<br />
[[User:xdraj24|xdraj24]] ([[User talk:xdraj24|talk]]) 16:35, 23 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 03:21, 25 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13107Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-22T18:40:23Z<p>Xkrep35: /* Šíření epidemie SARS */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Mám trochu pochybnosti, jak to budete modelovat, ale ok. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:52, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie SARS==<br />
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br />
<br />
SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS. Nakažlivost viru se bude dát nastavit v rozmezí od 20 % do 1 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br />
<br />
Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost nakažení virem na polovinu, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit nakažlivost viru, počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br />
<br />
Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí, počtu nemocnic ve městě a nakažlivosti viru.<br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Zdravé osoby a lidé v inkubační době se budou vyhýbat nemocnici. Po uplynutí inkubační doby se začnou projevovat symptomy. Doba, za kterou se rozhodnou jít do nemocnice, bude proměnlivá. Někteří lidé zamíří do nemocnice hned po projevení symptomů, někteří později, protože si myslí, že mají jen běžnou nemoc nebo nemají rádi nemocnice. Tím pádem se část z nich bude stále pohybovat v okolí zdravých lidí a zvýší se pravděpodobnost nakažení dalších osob. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:59, 22 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Kinosál==<br />
===Téma===<br />
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br />
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br />
Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br />
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br />
===Cíl===<br />
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br />
===Prostředí===<br />
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Spalování tabáku v dýmce==<br />
===Téma===<br />
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br />
<br />
Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br />
<br />
V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.<br />
===Cíl===<br />
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br />
<br />
===Prostředí===<br />
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)<br />
: Za mě s Vesimem souhlas, pokud i z Vaší strany, tak pak '''schváleno'''.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Pivnice==<br />
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br />
<br />
Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br />
<br />
[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==McDonald's==<br />
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.<br />
<br />
[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13106Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-22T06:00:20Z<p>Xkrep35: /* Šíření epidemie SARS */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Mám trochu pochybnosti, jak to budete modelovat, ale ok. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:52, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie SARS==<br />
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br />
<br />
SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS. Nakažlivost viru se bude dát nastavit v rozmezí od 20 % do 1 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br />
<br />
Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost nakažení virem na polovinu, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit nakažlivost viru, počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br />
<br />
Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí, počtu nemocnic ve městě a nakažlivosti viru.<br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
::: Zdravé osoby a lidé v inkubační době se budou vyhýbat nemocnici. Po uplynutí inkubační doby se začnou projevovat symptomy. Doba, za kterou se rozhodnou jít do nemocnice, bude proměnlivá. Někteří lidé zamíří do nemocnice hned po projevení symptomů, někteří později, protože si myslí, že mají jen běžnou nemoc nebo nemají rádi nemocnice. Tím pádem se část z nich bude stále pohybovat v okolí zdravých lidí a zvýší se pravděpodobnost nakažení dalších osob. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:59, 22 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Kinosál==<br />
===Téma===<br />
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br />
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br />
Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br />
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br />
===Cíl===<br />
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br />
===Prostředí===<br />
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Spalování tabáku v dýmce==<br />
===Téma===<br />
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br />
<br />
Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br />
<br />
V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.<br />
===Cíl===<br />
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br />
<br />
===Prostředí===<br />
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)<br />
: Za mě s Vesimem souhlas, pokud i z Vaší strany, tak pak '''schváleno'''.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:41, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Pivnice==<br />
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br />
<br />
Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br />
<br />
[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)<br />
<br />
*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==McDonald's==<br />
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.<br />
<br />
Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.<br />
<br />
[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13074Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-19T10:57:07Z<p>Xkrep35: /* Šíření epidemie SARS */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie SARS==<br />
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br />
<br />
SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS. Nakažlivost viru se bude dát nastavit v rozmezí od 20 % do 1 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br />
<br />
Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost nakažení virem na polovinu, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit nakažlivost viru, počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br />
<br />
Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí, počtu nemocnic ve městě a nakažlivosti viru.<br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13073Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-19T10:06:22Z<p>Xkrep35: /* Šíření epidemie SARS */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie SARS==<br />
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br />
<br />
SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS s pravděpodobností 10 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br />
<br />
Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost infikování na 5 %, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br />
<br />
Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí a počtu nemocnic ve městě.<br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13072Assignment SS 2016/2017/cs2017-05-19T09:49:00Z<p>Xkrep35: /* Šíření epidemie */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
= Zadání =<br />
<br />
== Epidemie Eboly ==<br />
<br />
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br />
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br />
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br />
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br />
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br />
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br />
Simulace v NetLogo.<br />
<br />
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Šíření epidemie SARS==<br />
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br />
<br />
SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br />
<br />
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS s pravděpodobností 20 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br />
<br />
Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost infikování na 10 %, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br />
<br />
V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br />
<br />
Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí a počtu nemocnic ve městě.<br />
<br />
Simulace bude řešena v Netlogo.<br />
<br />
[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br />
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br />
<br />
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br />
<br />
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br />
<br />
Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br />
<br />
--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br />
<br />
--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Zombie apokalypsa==<br />
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br />
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br />
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br />
Počáteční proměnné pro nastavení:<br />
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br />
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br />
<br />
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Akustika místnosti ==<br />
<br />
===Co budu simulovat?===<br />
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br />
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br />
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br />
<br />
===Cíle simulace===<br />
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br />
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br />
NetLogo<br />
<br />
--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br />
<br />
<br />
: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
== Divadelní spolek ==<br />
<br />
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br />
<br />
--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br />
<br />
==Louže prvoků==<br />
<br />
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br />
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br />
<br />
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br />
<br />
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br />
<br />
[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br />
<br />
: Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br />
<br />
==Aquapark==<br />
<br />
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br />
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br />
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br />
<br />
[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br />
<br />
* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)</div>Xkrep35