http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Xlusm05&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-29T13:27:00ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=Multiplayer_games&diff=17527Multiplayer games2019-01-31T21:10:54Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>=Multiplayer games=<br />
Game theory analyzes mathematical models of decision making in conflict situations. A conflict is formed by several participants who make decisions according to their best interests, and the outcome is not dependent on a single participant’s actions but also depends on decisions made by other participants. In many cases these situations can be described and analyzed as two player games. This type of games have a very important role in game theory. However, in reality there are often more than two participants and the purpose of game theory is to find general concepts that can be applied onto real life conflict situations. <br />
Thus, according to the number of players, we may consider '''Two player games''' and '''Multiplayer games''' (also known as n-player games, many-player games, multiperson games). In order to be considered a game, a modeled situation must fulfill certain criteria: <ref name =M1 >MAŇAS, Miroslav a Martin DLOUHÝ. Games and economic decisions. 4., přeprac. vyd. Prague: Oeconomica, 2009. ISBN isbn978-80-245-1610-3.</ref><br />
* There have to be at least two participants<br />
* There is a conflict of interests between participants<br />
* The player’s behavior implies some uncertainty as they have different options for their decisions depending on the decisions of other participants<br />
* There are different outcomes with different payoffs<br />
* All participants are familiar with the rules of the game<br />
Multiplayer games share the same characteristics as two player games. What is more, they are well defined for n players. Unlike in two player games, in n-player games participants may communicate and come to some agreements.<br />
If there is a possibility of negotiations prior to the start of the game, players may form coalitions and agree on strategies which are more beneficial for the cooperating players. Such games are called '''cooperative''' or '''coalition games'''. By contrast, games where participants cannot make preliminary agreements and form coalitions are called '''non-cooperative'''. All zero-sum games may be viewed as an example of non-cooperative games. As for cooperative games, forming a coalition for voting, in order to make decision, which can satisfy the interests of the participants is an example of such game. <ref name =R2>DIXIT, Avinash and Susan Skeath, 2004, Games of Strategy, 2nd ed. New York: W.W. Norton. ISBN 978-5-00057-311-2.</ref><br />
<br />
=Non-cooperative n-player games=<br />
In non-cooperative games, the participants make decisions simultaneously and independently from each other. Players are looking to maximize their payoffs, therefore the goal is to find a strategy where no one would be better off if he chose to deviate from this strategy. <ref name=R1>BINMORE, K. G. Playing for real: a text on game theory. New York: Oxford University Press, 2007. ISBN isbn978-0-19-530057-4.</ref> <br />
Mainly, such situations are described as two-player games, as it is easier to analyze the conflict on a model with less participants. However, these situations may as well be generalized for ''n'' players. For example, the [[N-player_prisoner%27s_dilemma|N-player Prisoner’s Dilemma]].<br />
<br />
==Auctions==<br />
In game theory auctions can be considered as a special type of multiplayer game. Theory of auctions is an example of successful application of game theory.<ref name=R1 /><br />
Auctions provide an alternative to the set price trade situations. There are several entities that participate in auctions : <ref name =M1 /><br />
* '''Seller''' (sellers) has an intention of selling some commodity at a higher price<br />
* '''Bidders''' are interested in buying a commodity at a lower price. A buyer is a bidder who wins the auction.<br />
* '''Auctioneer''' is an entity or a person responsible for organizing the auction<br />
The conflict of interests between the seller and buyer, as well as competition between bidders, create conditions for analyzing auctions within game theory. Furthermore, for each type of auction there are specific rules that define how the process of bidding is conducted and what requirements should be fulfilled in order to become the winner.<br />
In addition, not all auctions are organized with intention of selling some commodities: roles of buyers and sellers can be reversed, and the goal of sellers is to make a purchase at a lowest price. These auctions are called '''reverse''' auctions. <ref name =R2 /><br />
==Types of auctions==<br />
Auctions can be divided into categories based on their properties: <ref name =M1 /><br />
* By bidders accepted in the game: In open auctions bids are accepted from anyone, in closed auctions bids can be placed only by bidders who meet specific requirements. <br />
* By bids secrecy: In sealed-bid auctions (also known as envelope auctions) bids are placed privately and the value of one’s bid is unknown to other bidders. In open-cry auctions bids are voiced or submitted by other medium so that they are known to other participants. <br />
* By the number of objects for sale: in single-object auctions it is possible to sell only one object per auction cycle, while multi-object auctions allow to sell multiple objects at once.<br />
* By the price: first price, second price; decreasing or increasing price <br />
According to typology offered by Ken Binmore in his book ''Playing for Real : A Text on Game Theory'', we can distinguish different formats of auctions. <ref name=R1 /><br />
* '''Take-It-or-Leave-It Auctions''', also known as “Buy it now” on the Internet auctions. Here the price is already given and potential buyer has an option to pay the price or leave the auction. <br />
* '''First-Price, Sealed-Bid Auctions'''. This type of auctions is standard for government tenders.<br />
The bids are submitted privately in envelopes or via other secure medium. Then the highest bidding price determines the winner, who has to pay the price he submitted. It is assumed that in case of ties the winner is chosen at random.<br />
* '''English Auctions'''. This type of auctions is probably the most famous, the one that often comes to mind when the term “auction” is mentioned. This is the kind of auction typically used for sales of antiques and objects of art. In this auction the price is increased by bidders. The bids are usually oral, the price may be raised in certain increments. Bidding continues until there are no more bidders willing to pay a higher price than the last bid. The last and the highest bid wins and the object is sold at that price.<br />
* '''Dutch Auctions'''. Unlike the English auctions, the price in Dutch auction is decreased. This auction starts at the highest price set by the seller. Next, if nobody is willing to buy the commodity at that sum then the price is lowered. The first bidder to accept the new price becomes the winner of the auction. Dutch auctions usually have a short time frame, as they are commonly used for commodities that are perishable and need to be sold quickly, for example flowers, fish etc. However, sometimes this type of auction is also used for durable goods, in that case the period between separate price cuts can last for months.<br />
* '''All-Pay Auctions'''. In this auctions the price is increased and the highest bidder wins in the same way as in English auctions. However, unlike in other types of auctions, every bidder has to pay the sum he submitted, even if they didn’t win the auction. Bribery is an example of all-pay auction: every participant pays in secret, in the hope of being the highest bidder.<br />
* '''Vickerey Auction''' (second price auction). Named after its author, the Nobel-prize winning economist William Vickerey, this is a sealed-bid type of auction where the highest bid defines the winner. What makes Vickerey auctions stand out is the fact that the winner does not pay the price he submitted but the second highest price. Vickerey auction has its advantages for sellers: while in first-price auctions bidders have to take into account many complex factors, such as the number of players and their potential bids, they also tend to bid lower, as their bid reflects the sum they would have to pay, and their goal is to minimize that amount. In Vickerey auctions they don’t need to pay the amount submitted in their bid, but the second highest bid. At the same time, bidders still want to minimize the price they have to pay. As a result, it only makes sense for participants to bid the exact amount at which they evaluate the commodity, while in first-price auctions they tend to bid lower.<br />
A similar principle to Vickerey auction is often used by Internet auctions, such as eBay. The bidder submits the highest amount he’s willing to pay. If the bid surpasses previous bidder’s maximum, he becomes the current winner until someone else beats his highest bid. However, the current price takes the value of the previous bidder’s maximum bid (the second highest price), while current winner’s maximum (the first price) stays hidden. If no one else bids more than his hidden highest price, he wins the auction. The difference between Vickerey auction and the described auction is that the latter may have more than one iterations – a bidder can be overbid and place a higher bid in the same auction again. In addition, the same goods in which a bidder is interested, may be sold in multiple auctions. That may require some changes in strategy.<br />
<br />
Winners may sometimes find themselves dissatisfied with the outcome of the auction if the actual price they payed seems to be higher than the value of the goods (whether real or just in their perception). In auction theory there is a term for this situation - the '''Winner’s curse'''. For that reason, players are most likely to avoid this situation in Vickerey auction, as they tend to make their bids based on the true value. <br />
<br />
Admittedly, the above list of auction formats cannot be considered complete. Some types of auctions are less common and well-known. Auction theorists strive to design new concepts for auctions based on specific requirements.<br />
For instance, '''Japanese auction''' (which can also be considered a sub-type of English auction) is worth mentioning. Japanese auction is similar to English auction in that the bids are made in an open manner, the price is rising in increments and the bidder who offered the highest price wins and pays that price. The difference is that all participants who are willing to pay the price have to show it from the beginning, usually by raising hands. If the bidder puts his hand down that signifies that he does not want to pay the price and no longer participates in the auction as a bidder. In other words, the amount of competitors is known throughout the whole auction. By contrast, in English auctions someone can bid when the auction is approaching its end even if he did not show any interest while the price was lower. <ref name =R2 /><br />
<br />
=Cooperative games=<br />
In many real conflict situations the participants may communicate and form some coalitions. While in antagonistic games a player cannot have any advantage if he decides to deviate from the equilibrium, in these cases multiple participants may benefit from forming a coalition rather than from what their payoffs would be if they decide to remain in the equilibrium state on their own. At the same time, cooperation may also cause conflicts between participants as each player’s goal is to receive the highest possible payoff. For that reason it is important to analyze whether a coalition should be formed and if so, under what conditions. The optimal formation of coalitions is still considered to be one of the difficult problems in game theory. However, forming a right coalition may result in a payoff that would not be attainable by each player individually. <br />
In cooperative games it is not always necessary to form coalitions in a sense that players but do not need to redistribute their payoffs .<ref name =R3 >R. Aumann. Subjectivity and correlation in randomized strategies. Journal of<br />
Mathematical Economics 1 (1974) 67–96.</ref> <br />
In case of coalition games, there is a necessity to redistribute the income between players. Of course it is possible to divide it equally. However, this option may not always be fair considering each player’s contribution, nor optimal in terms of maximizing their potential payoffs. </br><br />
''Example 1.'' <ref>SAVVATEEV, Alexey. Game Theory. Lecture 35. Cooperative game theory - subway musicians. (in Russian) [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=R7WYDMQVAVU</ref><br />
There is a street band consisting of three members: Alex, Bob, Cameron. Alex sings, Bob plays the guitar and Cameron plays the drums. Together they earn 30 euro per hour. The problem is, how to divide these earnings between the members? First option is to divide this sum equally . But what if such solution does not reflect the contribution of each member? Let us suppose the members also tried playing solo and in sub-units. In that case their earnings would be the following:<br />
{| class="wikitable" <br />
|+<br />
|- align="center"<br />
| A|| B || C <br />
|- align="center"<br />
|10 || 5 || 3 <br />
|- <br />
|}<br />
{| class="wikitable" <br />
|+<br />
|- align="center"<br />
| AB|| AC || BC <br />
|- align="center"<br />
|22 || 15 ||10 <br />
|- <br />
|}<br />
<br />
With this information, the members would not agree to receive any less than they would have if they played solo, but also not less than if they were in any of the sub-units. At the same time, playing as a three-member band is still more beneficial than playing in sub-units as the payoff is larger. Thus the distribution of payoffs has to satisfy the condition:</br><br />
[[File:Xabcx.png|200px]]</br><br />
If the payoffs satisfy the above condition, the members would agree with such distribution of payoffs. Therefore this set of solutions is stable and is called the core of the game. Any particular solution from the core would be acceptable. If it is impossible to satisfy all the conditions, then the core is empty, meaning there are no stable solutions to the game.<br />
<br />
<br />
=Evolutionary game theory=<br />
At present, one of the rapidly developing branches of game theory which involves multiplayer games is evolutionary game theory. This theory is based on the expectation that the most successful behavior will dominate the way it does in biological evolution. Unlike classical game theory, where players are supposed to be rational, in evolutionary theory players are assumed to be acting without understanding how their decisions may affect and inform the decisions of others. Evolutionary game theory studies populations of players, their interactions and the overall development of the state of the system. The inclusion of multiplayer games into evolutionary game theory takes into consideration non-linearities and helps with the modeling of the more complex systems. <ref name =R4>NEWTON, Jonathan. Evolutionary Game Theory: A Renaissance. Games [online]. 2018, 9(2) [cit. 2019-01-31]. DOI: 10.3390/g9020031. ISSN 2073-4336. Dostupné z: http://www.mdpi.com/2073-4336/9/2/31</ref><br />
There are parallels between Evolutionary Game theory and Cooperative game theory. These connections are investigated in the Evolutionary Nash Program. <ref>Gokhale CS, Traulsen A (2014) Evolutionary multiplayer games. Dyn Games Appl 4(4):468–488</ref> </br><br />
[[File:evol.jpg|600px|Example of Evolutionary Nash Program]] </br><br />
Application of evolutionary game theory is not limited to biology, but also includes sociology, economy and any other field that studies development of patterns of behavior in time. For example, the problem of pricing where a population of buyers decide which goods they will buy, or the impact of employees’ decisions on organizational culture and so on.<ref name =R4 /><br />
<br />
=References=<br />
<references/></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xabcx.png&diff=17526File:Xabcx.png2019-01-31T21:08:59Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Multiplayer_games&diff=17525Multiplayer games2019-01-31T20:52:57Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>=Multiplayer games=<br />
Game theory analyzes mathematical models of decision making in conflict situations. A conflict is formed by several participants who make decisions according to their best interests, and the outcome is not dependent on a single participant’s actions but also depends on decisions made by other participants. In many cases these situations can be described and analyzed as two player games. This type of games have a very important role in game theory. However, in reality there are often more than two participants and the purpose of game theory is to find general concepts that can be applied onto real life conflict situations. <br />
Thus, according to the number of players, we may consider '''Two player games''' and '''Multiplayer games''' (also known as n-player games, many-player games, multiperson games). In order to be considered a game, a modeled situation must fulfill certain criteria: <ref name =M1 >MAŇAS, Miroslav a Martin DLOUHÝ. Games and economic decisions. 4., přeprac. vyd. Prague: Oeconomica, 2009. ISBN isbn978-80-245-1610-3.</ref><br />
* There have to be at least two participants<br />
* There is a conflict of interests between participants<br />
* The player’s behavior implies some uncertainty as they have different options for their decisions depending on the decisions of other participants<br />
* There are different outcomes with different payoffs<br />
* All participants are familiar with the rules of the game<br />
Multiplayer games share the same characteristics as two player games. What is more, they are well defined for n players. Unlike in two player games, in n-player games participants may communicate and come to some agreements.<br />
If there is a possibility of negotiations prior to the start of the game, players may form coalitions and agree on strategies which are more beneficial for the cooperating players. Such games are called '''cooperative''' or '''coalition games'''. By contrast, games where participants cannot make preliminary agreements and form coalitions are called '''non-cooperative'''. All zero-sum games may be viewed as an example of non-cooperative games. As for cooperative games, forming a coalition for voting, in order to make decision, which can satisfy the interests of the participants is an example of such game. <ref name =R2>DIXIT, Avinash and Susan Skeath, 2004, Games of Strategy, 2nd ed. New York: W.W. Norton. ISBN 978-5-00057-311-2.</ref><br />
<br />
=Non-cooperative n-player games=<br />
In non-cooperative games, the participants make decisions simultaneously and independently from each other. Players are looking to maximize their payoffs, therefore the goal is to find a strategy where no one would be better off if he chose to deviate from this strategy. <ref name=R1>BINMORE, K. G. Playing for real: a text on game theory. New York: Oxford University Press, 2007. ISBN isbn978-0-19-530057-4.</ref> <br />
Mainly, such situations are described as two-player games, as it is easier to analyze the conflict on a model with less participants. However, these situations may as well be generalized for ''n'' players. For example, the [[N-player_prisoner%27s_dilemma|N-player Prisoner’s Dilemma]].<br />
<br />
==Auctions==<br />
In game theory auctions can be considered as a special type of multiplayer game. Theory of auctions is an example of successful application of game theory.<ref name=R1 /><br />
Auctions provide an alternative to the set price trade situations. There are several entities that participate in auctions : <ref name =M1 /><br />
* '''Seller''' (sellers) has an intention of selling some commodity at a higher price<br />
* '''Bidders''' are interested in buying a commodity at a lower price. A buyer is a bidder who wins the auction.<br />
* '''Auctioneer''' is an entity or a person responsible for organizing the auction<br />
The conflict of interests between the seller and buyer, as well as competition between bidders, create conditions for analyzing auctions within game theory. Furthermore, for each type of auction there are specific rules that define how the process of bidding is conducted and what requirements should be fulfilled in order to become the winner.<br />
In addition, not all auctions are organized with intention of selling some commodities: roles of buyers and sellers can be reversed, and the goal of sellers is to make a purchase at a lowest price. These auctions are called '''reverse''' auctions. <ref name =R2 /><br />
==Types of auctions==<br />
Auctions can be divided into categories based on their properties: <ref name =M1 /><br />
* By bidders accepted in the game: In open auctions bids are accepted from anyone, in closed auctions bids can be placed only by bidders who meet specific requirements. <br />
* By bids secrecy: In sealed-bid auctions (also known as envelope auctions) bids are placed privately and the value of one’s bid is unknown to other bidders. In open-cry auctions bids are voiced or submitted by other medium so that they are known to other participants. <br />
* By the number of objects for sale: in single-object auctions it is possible to sell only one object per auction cycle, while multi-object auctions allow to sell multiple objects at once.<br />
* By the price: first price, second price; decreasing or increasing price <br />
According to typology offered by Ken Binmore in his book ''Playing for Real : A Text on Game Theory'', we can distinguish different formats of auctions. <ref name=R1 /><br />
* '''Take-It-or-Leave-It Auctions''', also known as “Buy it now” on the Internet auctions. Here the price is already given and potential buyer has an option to pay the price or leave the auction. <br />
* '''First-Price, Sealed-Bid Auctions'''. This type of auctions is standard for government tenders.<br />
The bids are submitted privately in envelopes or via other secure medium. Then the highest bidding price determines the winner, who has to pay the price he submitted. It is assumed that in case of ties the winner is chosen at random.<br />
* '''English Auctions'''. This type of auctions is probably the most famous, the one that often comes to mind when the term “auction” is mentioned. This is the kind of auction typically used for sales of antiques and objects of art. In this auction the price is increased by bidders. The bids are usually oral, the price may be raised in certain increments. Bidding continues until there are no more bidders willing to pay a higher price than the last bid. The last and the highest bid wins and the object is sold at that price.<br />
* '''Dutch Auctions'''. Unlike the English auctions, the price in Dutch auction is decreased. This auction starts at the highest price set by the seller. Next, if nobody is willing to buy the commodity at that sum then the price is lowered. The first bidder to accept the new price becomes the winner of the auction. Dutch auctions usually have a short time frame, as they are commonly used for commodities that are perishable and need to be sold quickly, for example flowers, fish etc. However, sometimes this type of auction is also used for durable goods, in that case the period between separate price cuts can last for months.<br />
* '''All-Pay Auctions'''. In this auctions the price is increased and the highest bidder wins in the same way as in English auctions. However, unlike in other types of auctions, every bidder has to pay the sum he submitted, even if they didn’t win the auction. Bribery is an example of all-pay auction: every participant pays in secret, in the hope of being the highest bidder.<br />
* '''Vickerey Auction''' (second price auction). Named after its author, the Nobel-prize winning economist William Vickerey, this is a sealed-bid type of auction where the highest bid defines the winner. What makes Vickerey auctions stand out is the fact that the winner does not pay the price he submitted but the second highest price. Vickerey auction has its advantages for sellers: while in first-price auctions bidders have to take into account many complex factors, such as the number of players and their potential bids, they also tend to bid lower, as their bid reflects the sum they would have to pay, and their goal is to minimize that amount. In Vickerey auctions they don’t need to pay the amount submitted in their bid, but the second highest bid. At the same time, bidders still want to minimize the price they have to pay. As a result, it only makes sense for participants to bid the exact amount at which they evaluate the commodity, while in first-price auctions they tend to bid lower.<br />
A similar principle to Vickerey auction is often used by Internet auctions, such as eBay. The bidder submits the highest amount he’s willing to pay. If the bid surpasses previous bidder’s maximum, he becomes the current winner until someone else beats his highest bid. However, the current price takes the value of the previous bidder’s maximum bid (the second highest price), while current winner’s maximum (the first price) stays hidden. If no one else bids more than his hidden highest price, he wins the auction. The difference between Vickerey auction and the described auction is that the latter may have more than one iterations – a bidder can be overbid and place a higher bid in the same auction again. In addition, the same goods in which a bidder is interested, may be sold in multiple auctions. That may require some changes in strategy.<br />
<br />
Winners may sometimes find themselves dissatisfied with the outcome of the auction if the actual price they payed seems to be higher than the value of the goods (whether real or just in their perception). In auction theory there is a term for this situation - the '''Winner’s curse'''. For that reason, players are most likely to avoid this situation in Vickerey auction, as they tend to make their bids based on the true value. <br />
<br />
Admittedly, the above list of auction formats cannot be considered complete. Some types of auctions are less common and well-known. Auction theorists strive to design new concepts for auctions based on specific requirements.<br />
For instance, '''Japanese auction''' (which can also be considered a sub-type of English auction) is worth mentioning. Japanese auction is similar to English auction in that the bids are made in an open manner, the price is rising in increments and the bidder who offered the highest price wins and pays that price. The difference is that all participants who are willing to pay the price have to show it from the beginning, usually by raising hands. If the bidder puts his hand down that signifies that he does not want to pay the price and no longer participates in the auction as a bidder. In other words, the amount of competitors is known throughout the whole auction. By contrast, in English auctions someone can bid when the auction is approaching its end even if he did not show any interest while the price was lower. <ref name =R2 /><br />
<br />
=Cooperative games=<br />
In many real conflict situations the participants may communicate and form some coalitions. While in antagonistic games a player cannot have any advantage if he decides to deviate from the equilibrium, in these cases multiple participants may benefit from forming a coalition rather than from what their payoffs would be if they decide to remain in the equilibrium state on their own. At the same time, cooperation may also cause conflicts between participants as each player’s goal is to receive the highest possible payoff. For that reason it is important to analyze whether a coalition should be formed and if so, under what conditions. The optimal formation of coalitions is still considered to be one of the difficult problems in game theory. However, forming a right coalition may result in a payoff that would not be attainable by each player individually. <br />
In cooperative games it is not always necessary to form coalitions in a sense that players but do not need to redistribute their payoffs .<ref name =R3 >R. Aumann. Subjectivity and correlation in randomized strategies. Journal of<br />
Mathematical Economics 1 (1974) 67–96.</ref> <br />
In case of coalition games, there is a necessity to redistribute the income between players. Of course it is possible to divide it equally. However, this option may not always be fair considering each player’s contribution, nor optimal in terms of maximizing their potential payoffs. </br><br />
''Example 1.'' <ref>SAVVATEEV, Alexey. Game Theory. Lecture 35. Cooperative game theory - subway musicians. (in Russian) [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=R7WYDMQVAVU</ref><br />
There is a street band consisting of three members: Alex, Bob, Cameron. Alex sings, Bob plays the guitar and Cameron plays the drums. Together they earn 30 euro per hour. The problem is, how to divide these earnings between the members? First option is to divide this sum equally . But what if such solution does not reflect the contribution of each member? Let us suppose the members also tried playing solo and in sub-units. In that case their earnings would be the following:<br />
{| class="wikitable" <br />
|+<br />
|- align="center"<br />
| A|| B || C <br />
|- align="center"<br />
|10 || 5 || 3 <br />
|- <br />
|}<br />
{| class="wikitable" <br />
|+<br />
|- align="center"<br />
| AB|| AC || BC <br />
|- align="center"<br />
|22 || 15 ||10 <br />
|- <br />
|}<br />
<br />
With this information, the members would not agree to receive any less than they would have if they played solo, but also not less than if they were in any of the sub-units. At the same time, playing as a three-member band is still more beneficial than playing in sub-units as the payoff is larger. Thus the distribution of payoffs has to satisfy the condition:<br />
[[File:xabcx.png]]</br><br />
If the payoffs satisfy the above condition, the members would agree with such distribution of payoffs. Therefore this set of solutions is stable and is called the core of the game. Any particular solution from the core would be acceptable. If it is impossible to satisfy all the conditions, then the core is empty, meaning there are no stable solutions to the game.<br />
<br />
<br />
=Evolutionary game theory=<br />
At present, one of the rapidly developing branches of game theory which involves multiplayer games is evolutionary game theory. This theory is based on the expectation that the most successful behavior will dominate the way it does in biological evolution. Unlike classical game theory, where players are supposed to be rational, in evolutionary theory players are assumed to be acting without understanding how their decisions may affect and inform the decisions of others. Evolutionary game theory studies populations of players, their interactions and the overall development of the state of the system. The inclusion of multiplayer games into evolutionary game theory takes into consideration non-linearities and helps with the modeling of the more complex systems. <ref name =R4>NEWTON, Jonathan. Evolutionary Game Theory: A Renaissance. Games [online]. 2018, 9(2) [cit. 2019-01-31]. DOI: 10.3390/g9020031. ISSN 2073-4336. Dostupné z: http://www.mdpi.com/2073-4336/9/2/31</ref><br />
There are parallels between Evolutionary Game theory and Cooperative game theory. These connections are investigated in the Evolutionary Nash Program. <ref>Gokhale CS, Traulsen A (2014) Evolutionary multiplayer games. Dyn Games Appl 4(4):468–488</ref> </br><br />
[[File:evol.jpg|600px|Example of Evolutionary Nash Program]] </br><br />
Application of evolutionary game theory is not limited to biology, but also includes sociology, economy and any other field that studies development of patterns of behavior in time. For example, the problem of pricing where a population of buyers decide which goods they will buy, or the impact of employees’ decisions on organizational culture and so on.<ref name =R4 /><br />
<br />
=References=<br />
<references/></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Evol.jpg&diff=17524File:Evol.jpg2019-01-31T19:51:26Z<p>Xlusm05: Xlusm05 uploaded a new version of File:Evol.jpg</p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Evol.jpg&diff=17523File:Evol.jpg2019-01-31T19:48:56Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulation_of_a_public_ice_rink&diff=17522Simulation of a public ice rink2019-01-31T14:16:42Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>= Introduction=<br />
* ''Simulation topic:'' Simulation of a public ice skating rink<br />
* ''Author:'' Marina Lushnikova<br />
* ''Model type:'' Multiagent<br />
* ''Modeling tool:'' NetLogo<br />
<br />
<br />
=Problem definition=<br />
With each winter season temporary ice skating rinks are seeing an increase in popularity. However, ice skating is also considered to be one of the sports with higher risk of accidents, where not only professional sportsmen but also recreational skaters can suffer from different kinds of injuries. The injuries can range from minor bruises to serious trauma. This can occur due to multiple reasons: inexperience, overcrowding, use of alcohol, and others. <br />
The simulation will show people of different age groups skating on the ice rink and illustrate how injuries may occur with certain probabilities based on real statistical data obtained from previous studies of the problem. The simulation will also be applied using parameters and current safety measures of the temporary ice rink on Letna.<br />
=Method=<br />
The method chosen for this simulation is multiagent simulation in Netlogo.<br />
== The goal of the simulation ==<br />
The goal of the simulation is to find out how to make the whole ice skating experience safer, whether it be using some kinds of protective gear or improving other safety measures, and to illustrate what injuries are the most common and which age groups are at risk the most.<br />
<br />
=Model=<br />
==Agents==<br />
Agents are represented by people visiting the ice rink. They are divided into six age groups. In the graphic interface these groups are represented by different colors. In addition, agents in the youngest age group are smaller in size. <br/><br />
[[File:Gui1.jpg|600px|Agents]]<br/><br />
<br />
==GUI==<br />
<br />
<br/><br />
===Parameters===<br />
* '''Rink-length''' and '''Rink-width''' set up the dimensions of the ice rink. In order for the simulation to function correctly, the length number has to be larger than the width. <br />
* '''People-on-ice''' sets up the number of visitors per session. <br />
* '''Protective-gear-requirements''' – there are three options : <br />
** none - no specific requirements <br />
** helmets and gloves recommended <br />
** full protective gear required, including lower limbs protection<br />
* '''Restricted-capacity?''' some rinks restrict their capacity per square meter according to safety recommendation to prevent overcrowding<br />
* '''Available-alcohol? ''' at some rinks there is no restriction concerning alcohol consumption and drinks may be sold in the area of the facility.<br />
* '''Setup''' clears previous parameters and sets up new parameters<br />
* '''Go''' starts the simulation<br />
<br />
===Outputs===<br />
[[File:Gui3.jpg|400px|Outputs]]<br/><br />
For this model there are several outputs. Firstly, there is a graph representing total numbers of visitors and injured visitors, then the injured visitors belonging to particular age groups. Secondly, there are types of injuries that may be sustained at the rink: these are divided into upper or lower limbs injuries, and head injuries.<br />
<br />
==Model limitations and assumptions==<br />
The studies previously conducted of the subject of injuries on the ice rinks usually study specific cases, so results of final probabilities may vary from study to study. Moreover, some parameters setup have not been analyzed yet, therefore in this model probabilities are based on broad assumptions. Another limitation is that the model simulates one skating session over an undefined period of time. For that reason injury probabilities were multiplied by ten in order to see some changes in the outputs.<br />
<br />
=Application of the model=<br />
==Description==<br />
The goal is to apply the model using current safety measures in the temporary ice rink on Letna. <br />
<br />
==Data==<br />
Data concerning injury probabilities come from previous studies of injuries in the temporary ice rinks. <ref>BARR, Lynne V., Samirul IMAM, John R. CRAWFORD a P. Julian OWEN. Skating on thin ice: a study of the injuries sustained at a temporary ice skating rink. International Orthopaedics [online]. 2010, 34(5), 743-746 [cit. 2019-01-31]. DOI: 10.1007/s00264-010-0953-4. ISSN 0341-2695. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00264-010-0953-4</ref><br />
As for the ice rink on Letna, it was possible to gather the following information:<br />
* '''Rink size''' is 40 by 20 meters <ref name=" Kluziště na Letné. "> Veřejné bruslení [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné z: https://verejne-brusleni.info/praha/kluziste-na-letne//></ref><br />
* '''Number of visitors''' is based on the data from the webcam during different time frames. There was never over one hundred visitors. <ref name=" Webcam Letna "> Ice-tec.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné z: http://ice-tec.cz/webcam/letna.html/></ref><br />
The other data were gathered on site.<br />
* '''Protective gear''' – there is a requirement to use helmets and gloves, however, it is followed by only a small number of people, predominantly children. So we set this parameter on “helmets and gloves recommended”<br />
* '''Capacity restriction''' – there is no restriction of capacity. However, the attendance is never as high as to threaten safety.<br />
* '''Alcohol availability''' – hot wine and beer are sold in the area. However, stepping onto the ice rink under the influence of alcohol is forbidden.<br />
<br />
<br />
==Results==<br />
[[File:Gui2.jpg|300px|Parameters]]<br />
<br/><br />
Let us set the parameters as above and conduct three iterations. In this case most injuries can happen to upper-limbs and the most endangered age group is 0-16.<br />
{| class="wikitable" <br />
|+ Table 1 <br />
! Iteration !! Upper-limb !! Lower-limb !! Head injuries !! Age group<br />
|- align="center"<br />
| 1.|| 32 || 25 || 9 || 0-16<br />
|- align="center"<br />
| 2.|| 30 || 26 || 9 || 0-16<br />
|- align="center"<br />
| 3. || 31 || 28 || 6 || 0-16<br />
|- <br />
|}<br />
<br />
For the second example, let us change one parameter. As the capacity of the rink is not under threat, set the availability of alcohol to “on”. In this case the total number of injured has increased and the most endangered age group is 41-50.<br />
{| class="wikitable" <br />
|+ Table 2 <br />
! Iteration !! Upper-limb !! Lower-limb !! Head injuries !! Age group<br />
|- align="center"<br />
| 1.|| 40 || 32 || 10 || 41-50<br />
|- align="center"<br />
| 2.|| 46 || 25|| 12 || 0-16<br />
|- align="center"<br />
| 3. || 44|| 34 || 19 || 41-50<br />
|- <br />
|}<br />
Thus we can conclude that in the case of this example, restriction of alcohol use on the ice rink is indeed an effective safety measure.<br />
<br />
<br />
=Conclusion=<br />
The model illustrated what injuries are the most common and what age group is most susceptive to injuries. However, this model is not useful for real safety measure analysis as it uses many unconfirmed assumptions, and even the data procured from statistical studies cannot be reliable for such specific cases. <br />
The model can be further developed and improved by adding more parameters, specifying how the potential injuries are distributed within separate age groups etc. In addition, this model lacks interaction between visitors, yet some percentage of injuries may happen due to collision with other skaters. <br />
<br />
<br />
=References=<br />
<br />
<references/><br />
<br />
=Code=<br />
[[Media:IceRinkSim.nlogo]]</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:IceRinkSim.nlogo&diff=17521File:IceRinkSim.nlogo2019-01-31T14:09:26Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Gui4.jpg&diff=17520File:Gui4.jpg2019-01-31T14:02:51Z<p>Xlusm05: Xlusm05 uploaded a new version of File:Gui4.jpg</p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Gui3.jpg&diff=17519File:Gui3.jpg2019-01-31T14:02:29Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Gui2.jpg&diff=17518File:Gui2.jpg2019-01-31T14:02:10Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Gui1.jpg&diff=17517File:Gui1.jpg2019-01-31T14:00:36Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulation_of_a_public_ice_rink&diff=17413Simulation of a public ice rink2019-01-24T18:45:40Z<p>Xlusm05: Created page with "in progress"</p>
<hr />
<div>in progress</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=WS_2018/2019&diff=17412WS 2018/20192019-01-24T18:45:26Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>Semestral papers from winter term 2018/2019. Please, put here links to the pages with your paper. First you need to have your [[Assignments WS 2018/2019|assignment approved]]<br />
<br />
==Simulations==<br />
<br />
--[[User:xvegm00|xvegm00]] [[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 22:13, 8 January 2019 (CET) [[Simulation of semi-intelligent algae]]<br />
<br />
-- Jan Doležálek [[User:Dolj04|Dolj04]] ([[User talk:Dolj04|talk]]) 16:50, 18 January 2019 (CET) [[Optimal size of HDD for virtual Digitization server]]<br />
<br />
-- Jiří Korčák [[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 11:09, 19 January 2019 (CET) [[Vacuum cleaner]]<br />
<br />
-- Jan Mandík [[User:Manj01|Manj01]] ([[User talk:Manj01|talk]]) 14:46, 19 January 2019 (CET) [[Ticket Solving Process at a Small IT dev Company]] <br />
<br />
-- [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 18:43, 19 January 2019 (CET) [[evacuation from burning building]]<br />
<br />
-- [[User:Xlazl00|Xlazl00]] ([[User talk:Xlazl00|talk]]) 12:11, 20 January 2019 (CET) [[Medieval Battle Simulation]]<br />
<br />
-- [[User:Qnesa01|Qnesa01]] ([User talk:Qnesa01|talk]]) 16:19, 20 January 2019 (CET) [[Argentinska Intersection]]<br />
<br />
-- Jan Pippal (xpipj04) [[User:Janpippal|Janpippal]] 16:41, 20 January 2019 (CET) [[You are what you eat]]<br />
<br />
-- [[User:Kadj02|Kadj02]] ([[User talk:Kadj02|talk]]) 23:19, 20 January 2019 (CET) [[Slime mold]]<br />
<br />
-- [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 01:38, 21 January 2019 (CET) [[Simulation of north korea migration]]<br />
<br />
-- Tomáš Smysl [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 01:19, 24 January 2019 (CET) [[Cafe simulation]]<br />
<br />
-- Marina Lushnikova [[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 19:45, 24 January 2019 (CET) [[Simulation of a public ice rink]]<br />
<br />
==Papers==<br />
-- [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 20:43, 12 January 2019 (CET) [https://en.wikipedia.org/wiki/Data_flow_diagram Complete redo of DFD wikipedia]~<br />
<br />
-- [[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 10:44, 17 January 2019 (CET) [[http://www.simulace.info/index.php/Multi-agent_systems Multi-agent systems]]<br />
<br />
-- Jan Pippal (xpipj04) [[User:Janpippal|Janpippal]] 4:48, 20 January 2019 (CET) [https://en.wikipedia.org/wiki/Draft:MMABP MMABP in English]<br />
<br />
-- [[User:Qnesa01|Qnesa01]] ([User talk:Qnesa01|talk]]) 17:19, 20 January 2019 (CET) [[Limits to Growth_ver2]] <br />
<br />
-- Tomáš Smysl (xsmyt00) [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 22:36, 20 January 2019 (CET) [[https://en.wikipedia.org/wiki/ArchiMate ArchiMate wiki]] Note: I had some issues with the Wikipedia image upload - they did not approve my images. [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 13:53, 23 January 2019 (CET) EDIT: Solved.<br />
<br />
-- Jan Doležálek [[User:Dolj04|Dolj04]] ([[User talk:Dolj04|talk]]) 11:09, 21 January 2019 (CET) [[http://www.simulace.info/index.php/Variance_reduction Variance reduction]]<br />
<br />
-- Jan Mandík [[User:Manj01|Manj01]] ([[User talk:Manj01|talk]]) 21:52, 21 January 2019 (CET) [[Vickrey%27s_auction]] <br />
<br />
-- [[User:Kadj02|Kadj02]] ([[User talk:Kadj02|talk]]) 22:21, 23 January 2019 (CET) [[Serious Gaming - textbook text]]<br />
<br />
-- [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 23:14, 23 January 2019 (CET) [https://en.wikipedia.org/wiki/Database_normalization Database normalization (Wikipedia)] - introduced step by step normalization in examples - my username on Wikipedia is "Honzikec"<br />
<br />
-- [[User:Xlazl00|Xlazl00]] ([[User talk:Xlazl00|talk]]) 18:30, 24 January 2019 (CET) [[Leverage point]]<br />
<br />
-- Marina Lushnikova [[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 19:29, 24 January 2019 (CET) [[Multiplayer_games]]</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=WS_2018/2019&diff=17399WS 2018/20192019-01-24T18:29:57Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>Semestral papers from winter term 2018/2019. Please, put here links to the pages with your paper. First you need to have your [[Assignments WS 2018/2019|assignment approved]]<br />
<br />
==Simulations==<br />
<br />
--[[User:xvegm00|xvegm00]] [[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 22:13, 8 January 2019 (CET) [[Simulation of semi-intelligent algae]]<br />
<br />
-- Jan Doležálek [[User:Dolj04|Dolj04]] ([[User talk:Dolj04|talk]]) 16:50, 18 January 2019 (CET) [[Optimal size of HDD for virtual Digitization server]]<br />
<br />
-- Jiří Korčák [[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 11:09, 19 January 2019 (CET) [[Vacuum cleaner]]<br />
<br />
-- Jan Mandík [[User:Manj01|Manj01]] ([[User talk:Manj01|talk]]) 14:46, 19 January 2019 (CET) [[Ticket Solving Process at a Small IT dev Company]] <br />
<br />
-- [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 18:43, 19 January 2019 (CET) [[evacuation from burning building]]<br />
<br />
-- [[User:Xlazl00|Xlazl00]] ([[User talk:Xlazl00|talk]]) 12:11, 20 January 2019 (CET) [[Medieval Battle Simulation]]<br />
<br />
-- [[User:Qnesa01|Qnesa01]] ([User talk:Qnesa01|talk]]) 16:19, 20 January 2019 (CET) [[Argentinska Intersection]]<br />
<br />
-- Jan Pippal (xpipj04) [[User:Janpippal|Janpippal]] 16:41, 20 January 2019 (CET) [[You are what you eat]]<br />
<br />
-- [[User:Kadj02|Kadj02]] ([[User talk:Kadj02|talk]]) 23:19, 20 January 2019 (CET) [[Slime mold]]<br />
<br />
-- [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 01:38, 21 January 2019 (CET) [[Simulation of north korea migration]]<br />
<br />
-- Tomáš Smysl [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 01:19, 24 January 2019 (CET) [[Cafe simulation]]<br />
<br />
==Papers==<br />
-- [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 20:43, 12 January 2019 (CET) [https://en.wikipedia.org/wiki/Data_flow_diagram Complete redo of DFD wikipedia]~<br />
<br />
-- [[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 10:44, 17 January 2019 (CET) [[http://www.simulace.info/index.php/Multi-agent_systems Multi-agent systems]]<br />
<br />
-- Jan Pippal (xpipj04) [[User:Janpippal|Janpippal]] 4:48, 20 January 2019 (CET) [https://en.wikipedia.org/wiki/Draft:MMABP MMABP in English]<br />
<br />
-- [[User:Qnesa01|Qnesa01]] ([User talk:Qnesa01|talk]]) 17:19, 20 January 2019 (CET) [[Limits to Growth_ver2]] <br />
<br />
-- Tomáš Smysl (xsmyt00) [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 22:36, 20 January 2019 (CET) [[https://en.wikipedia.org/wiki/ArchiMate ArchiMate wiki]] Note: I had some issues with the Wikipedia image upload - they did not approve my images. [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 13:53, 23 January 2019 (CET) EDIT: Solved.<br />
<br />
-- Jan Doležálek [[User:Dolj04|Dolj04]] ([[User talk:Dolj04|talk]]) 11:09, 21 January 2019 (CET) [[http://www.simulace.info/index.php/Variance_reduction Variance reduction]]<br />
<br />
-- Jan Mandík [[User:Manj01|Manj01]] ([[User talk:Manj01|talk]]) 21:52, 21 January 2019 (CET) [[Vickrey%27s_auction]] <br />
<br />
-- [[User:Kadj02|Kadj02]] ([[User talk:Kadj02|talk]]) 22:21, 23 January 2019 (CET) [[Serious Gaming - textbook text]]<br />
<br />
-- [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 23:14, 23 January 2019 (CET) [https://en.wikipedia.org/wiki/Database_normalization Database normalization (Wikipedia)] - introduced step by step normalization in examples - my username on Wikipedia is "Honzikec"<br />
<br />
-- [[User:Xlazl00|Xlazl00]] ([[User talk:Xlazl00|talk]]) 18:30, 24 January 2019 (CET) [[Leverage point]]<br />
<br />
-- Marina Lushnikova [[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 19:29, 24 January 2019 (CET) [[Multiplayer_games]]</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Multiplayer_games&diff=17396Multiplayer games2019-01-24T18:10:51Z<p>Xlusm05: Created page with "in progress"</p>
<hr />
<div>in progress</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignments_WS_2018/2019&diff=16935Assignments WS 2018/20192019-01-17T02:13:49Z<p>Xlusm05: new simulation topic</p>
<hr />
<div>{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Please, put here your assignments. Do not forget to sign them. You can use <nowiki>~~~~</nowiki> (four tildas) for an automatic signature. Use Show preview in order to check the result before your final sumbition.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Please, strive to formulate your assignment carefully. We expect an adequate effort to formulate the assignment as it is your semestral paper. Do not forget that your main goal is a research paper. It means your simulation model must generate the results that are specific, measurable and verifiable. Think twice how you will develop your model, which entities you will use, draw a model diagram, consider what you will measure. No sooner than when you have a good idea about the model, submit your assignment. And of course, read [[How to deal with the simulation assignment|How to deal with the simulation assignment]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Topics on gambling, cards, etc. are not welcome.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
In order to avoid possible confusion, please, check if you have added '''approved''' in bold somewhere in our comment under your submission. If there is no '''approved''', it means the assignment was not approved yet.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
== Simulation proposal ([[Xvegm00|Xvegm00]]) Simulation of semi-intelligent algae ==<br />
<br />
This Netlogo simulation aims to copy the behaviour of a symbiotic organism called physarum polycephalum. Physarum is actually a single cell organism, but when two or more cells meet, their membranes merge together and they work together to efficiently gather nutrition and multiply.<br />
This simulation should mimic the spread and path creation of the algae, as well as its ability to solve the shortest path problem.<br />
Video about physarum: [https://www.youtube.com/embed/HyzT5b0tNtk]<br />
<br />
The algae should work in two modes: food search and optimisation. The food search part involves the algae spreading in a radial pattern, until it finds a foodsource. When it succeeds, it should optimise its pathways to allow for fastest nutrient transport.<br />
The goal is for the algae to be able to find the shortest path to food source (and optimize - destroy/recontruct exisiting pathways). It should be able to work around obstacles as well. A test of function could be for the algae to find a path through a wall with three holes and to choose the proper hole (with shortest path).<br />
<br />
Initial plan<br />
There is an initial node, where the algae begins and from which it spreads.<br />
Food is randomly distributed across the area, defined be a patch of certain color.<br />
Algae spreads as agents, leaving behind patches as temporary algae. Temporary algae have a time to live, a timeout. When foodsource is found, nutrients travel as agents back to to initial node. When nutrients visit an algae patch, they reset its timeout. Thus, only the algae which has nutrients travelling on it can survive. With a properly applied randonmness, for the travel of nutrients as well as the agents, this should optimise the pathways.<br />
<br />
''Assignment''<br />
Title: Simulation of semi-intelligent algae<br />
<br />
Course: 4IT496 Simulace systémů (v angličtině) (WS 2018/2019)<br />
<br />
Author: Bc. Martin Vegner<br />
<br />
Model type: Multiagent<br />
<br />
Modeling tool: NetLogo<br />
<br />
[[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 13:23, 30 December 2018 (CET)<br />
<br />
: Generally, it could be done, but it is necessary to elaborate this assignment into greater detail. How you will measure the results? How you can say if it was successful or not? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:21, 31 December 2018 (CET)<br />
:: Asiggnment updated. Please revise. [[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 14:33, 31 December 2018 (CET)<br />
::: Ok, now I understand it better, how the simulation works, and it is fine. The only questionmark is still the results. What is the problem you study? What is the question you solve? How do you verify, your simulation solved the problem? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:30, 31 December 2018 (CET)<br />
:::: It solves the travelling salesmen problem, which is algoritmically NP complete problem. However, it is solved through agents, which incorporates emergent intelligence, through orderly behaviour of agents. It explains how a group of algae, without any neurons or thinking organs, solves difficult problems. It shows, that there is a simple and low requirement solution to the problem. It offers a different solution to calculating the path, instead a simulation can be used to plan roads between cities for example. It can be verified, as i suggested in the assignment, by making it find the shortest path arround obstacles. It even adapts to changes in the topology.[[User:Xvegm00|Xvegm00]] ([[User talk:Xvegm00|talk]]) 23:26, 1 January 2019 (CET)<br />
::::: '''Accepted''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 11:53, 8 January 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulation proposal ([[xkorj58|xkorj58]]) Find the thief (Not approved yet)==<br />
<br />
This simulation should be created as a space search. There shall be two types of agents - first ones, police officers looking for a thief. Second a thief (moveable or imoveable) which is about to be found. Room itself could have obstacles. Police officers will have a vision, can have memory, could be various number of them and level of shared information about searched fields.<br />
<br />
''Description''<br />
<br />
Environment will have certain number of walls through which agent (police officer) can't see. In this environment will be thief to find (moving or stable). It will be a closed environment (walled from all sides), for the agent information about the environment will be inaccessible, he will not know, where the walls are and how many of them there is. It will be deterministic - every step of one of agents will have just one effect - on agent itself. This leads to a static environment - agents will be the only moving things in it. As the environment is closed it will have certain number of possible actions. Thus it will be discrete and dimensional.<br />
<br />
Agents will at first randomly run through the space. It will have a vision (few patches in front of him). It will also save information about what he saw, therefore he will know where should he go to explore unseen locations. From this comes his intelligence. In situation with more agents, they will share this information about space and create for themselves a map of the environment (already searched patches).<br />
<br />
''Assignment''<br />
<br />
Title: Find the thief<br />
<br />
Course: 4IT496 Simulace systémů (v angličtině) (WS 2018/2019)<br />
<br />
Author: Bc. Jiří Korčák<br />
<br />
Model type: Multiagent<br />
<br />
Modeling tool: NetLogo<br />
<br />
[[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 16:03, 17 December 2018 (CET)<br />
<br />
: Sorry, but I don't understand what is this simulation good for. What meaningful problem do you solve? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:44, 31 December 2018 (CET)<br />
::The problem should be about how memory, number of police officers and shared informations influence searching for a thief. It could have applications for AI in computer games (thats where you meet agents like this ones) or even in real life - most important thing when looking for something is: ... (when there is 20 of us looking for something, memory and shared information is not that important, etc.). [[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 10:36, 31 December 2018 (CET)<br />
::: The assignment is too brief. For the real situation, you definitely need stated where do you find relevant data to be able setting the parameters of the simulation. If you want to develop an intelligent agent for using in e.g. computer games, I am fine with that, but you need to define the environment, you need to define, how the agent should exactly behave, how his intelligence works, etc.<br />
::: Please, choose one of the approaches (I would recommend the second one), and describe the problem really in detail. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:35, 31 December 2018 (CET)<br />
:::: I think, I'll pick the second one. Up in describtion I tried to define the environment and the agents intelligence. I'm not sure if it's complex enough. What do you recommend in this situation and simulation to upgrade? Escpecially about the agents (officers and thiefs). Thanks for your answer. [[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 02:48, 2 January 2019 (CET)<br />
::::: Do I understand well, that this way you explore an unknown area? It could be a good task, this is something e.g. robots need to do. Why do you need the thief? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 11:57, 8 January 2019 (CET)<br />
::::::I think I need it to measure time of the search. Like a point to be reached. I suppose it's better than just exploring the room as a whole. You think it would be better to just measure time needed to explore every patch in a room? [[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 19:58, 8 January 2019 (CET)<br />
:::::::I don't see a point in police-thief simulation. I think it is completely useless. On the other hand, the problem, how to cover the whole space of the room, is not that simple and could be quite interesting to solve. It is something what e.g. robotic vacuum cleanders have to solve. But in this case, don't forget that such a robot could hardly have a grid with tiles in its memory to mark where it already took place, and that it should optimize its trajectory. If this is something interesting for you, then it is '''approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:37, 8 January 2019 (CET)<br />
:::::::: OK, thanks for the approval, do you have any recommendations for it? Like resources or anything? [[User:Xkorj58|Xkorj58]] ([[User talk:Xkorj58|talk]]) 22:56, 8 January 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulation proposal (dolj04) ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Optimal size of HDD for virtual Digitization server'''<br />
<br />
Definition of the problem: <br/><br />
- each day an average of 47 batches of documents is being processed by the server with average size per batch of 32 MB (calculated from customers server)<br/><br />
- the number of batches changes a lot and cant be easily predicted so it will have to be taken into consideration (from sample: lowest number of batches scanned in a day is 13, the highest is 134)<br/><br />
- the average size is not changing that much<br/><br />
- (batch contains original scanned documents, extracted data in XML files, log files, enhanced images and searchable PDF)<br/><br />
- backup images from scanning will stay on the server for 6 months (those are ''additional'' ~50 % of the batch size)<br/><br />
- successfully processed batches older than 14 days are deleted every day<br/><br />
- for precaution lets say around 5% of batches wont be processed correctly<br/><br />
- those will stay on the server and will be processed every month by admins <br/><br />
<br />
Simulation environment: Vensim<br />
<br />
:: on what data you will base the simulation? I do not see any causal loops in the issue you are trying to solve, using Vesim does not make much sense then- this topic suits the Monte Carlo if you have the data to derive the parameters from. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:38, 18 December 2018 (CET)<br />
<br />
:::: I would like to take the data at work as I have access to production server which is used by one of our customers for digitization and I will use Monte Carlo as you suggested.<br />
<br />
::::::OK.'''Approved'''. Make sure that the derivation of probability distributions out of the real data for generating the random values is also part of your paper.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:38, 20 December 2018 (CET)<br />
<br />
== Simulation proposal (svem02 [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 18:42, 18 December 2018 (CET)) ==<br />
<br />
Topic: '''likelihood of infection with flu'''<br />
<br />
Definition of the problem: <br/><br />
- everyone has a certain probability of getting sick with a flu, this model calculates the probability based on the people you are in contact with (two types of people, infected, not infected). Other variables and levels are available (e.g. infestation, total population<br/><br />
<br />
<br />
Simulation environment: Vensim<br />
<br />
:: on what data you would set up the simulation? how would you simulate the individual people and their connection in Vensim? (in my opinon this topic fits multiagent simulation) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:30, 18 December 2018 (CET)<br />
<br />
:::: I would base the simulation on how much one person interacts with others, depending on this variable the person would have some probability of getting sick thus the number of ill people would increase thus the probability of him getting sick would be higher and higher. The variable infestation would represent how much the illness is easily transimited to other people. [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 14:04, 19 December 2018 (CET)<br />
:::::: I do not see it as simulation - not much of randomness, no causal feedback loops and pretty obvious result (the longer the simulation would run, the more sick people or that one gets sick) with no practical use. Not to mention, there is no data to derive the equations needed. Either reformulate it for the Netlogo so that it has some useful results based on some real data, or try something else. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 14:27, 19 December 2018 (CET)<br />
:::::::: Ok, I will try something else. New proposal at the bottom of the page [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 16:46, 19 December 2018 (CET)<br />
----<br />
<br />
== Simulation proposal ([[User:xkaij00|xkaij00]] ([[User talk:xkaij00|talk]]) 21:20, 18 December 2018 (CET)) ==<br />
<br />
Topic: '''Social and economical effects of reunification of North & South Korea''' <br/> <br/><br />
'''Definition of the problem:''' <br/><br />
Let's hope one day South and North Korea will be reunited. That would mean a big fluctuation of people between the two separated states: <br/><br />
- North Koreans will migrate to South Korea area, look for flats, try to get jobs and receive welfare. <br/><br />
- South Koreans will invest in North Korea area and create jobs and factories there. <br/> <br/><br />
''I would like to simulate:'' <br/><br />
- What will be the population ratio of the two areas per square meter. <br/><br />
- How many North Koreans will move to South Korea area after the reunification and how many of them will be on welfare and how much that will cost the new reunited country. <br/><br />
- How much will the suicide rate change in Korea after the reunification since it's a known fact that defected North Koreans have a high suicide rate due to the fact they have difficulties to adjust to the new lifestyle and process propaganda-free information. <br/><br />
- What will be the housing situation after the reunification. <br/><br />
- How will the GDP of the new country possibly develop. <br/><br />
- Possibly how much money will be needed from international help. <br/> <br/><br />
'''Simulation environment:''' NetLogo<br />
<br />
----<br />
: I must say it is a really interesting topic, but I am afraid it is a bit too ambitious. Please, if you are interested in this topic, elaborate in detail, how you would solve it. What agents would you use, what parameters, how the simulation would look like, on what data it should be based (and where you get them). And perhaps focus on fewer goals. To be honest, I am still not sure if this is doable, because of the need for extensive research. But, try to think about it yourself. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:26, 19 December 2018 (CET)<br />
----<br />
:: Thank you for the feedback - I tried to break down and simplify the simulation:<br />
<br />
:: '''Agents:'''<br />
<br />
:: - North Koreans (0-14 years)<br />
:: - North Koreans (15-24 years)<br />
:: - North Koreans (25-54 years)<br />
:: - North Koreans (55-64 years)<br />
:: - North Koreans (65 years and over)<br />
<br />
:: - South Koreans (0-14 years)<br />
:: - South Koreans (15-24 years)<br />
:: - South Koreans (25-54 years)<br />
:: - South Koreans (55-64 years)<br />
:: - South Koreans (65 years and over)<br />
<br />
:: - South Korea listed companies<br />
:: - Foregin investors<br />
<br />
:: '''Parameters'''<br />
:: - North Korea GDP<br />
:: - North Korea GDP growth<br />
<br />
:: - South Korea GDP<br />
:: - South Korea GDP growth<br />
<br />
:: - North Korea area [sq. meters]<br />
:: - South Korea area [sq. meters] <br />
<br />
:: - North Korea unemployment rate<br />
:: - South Korea unemployment rate<br />
:: - South Korea average salary [[https://tradingeconomics.com/south-korea/wages]]<br />
<br />
:: - North Korea suicide rate ([[https://www.theguardian.com/world/2014/sep/04/north-korea-suicide-rate-among-worst-world-who-report]])<br />
:: - Income / Suicide Rate ratio ([[https://www.businessinsider.com/link-between-wealth-and-suicide-rates-san-francisco-federal-reserve-2012-11]])<br />
<br />
:: - Migration rates from East to West Germany after the fall of the Iron Curtain [[https://www.demographic-research.org/volumes/vol11/7/11-7.pdf]] (will be used as a reference for random migration rates)<br />
<br />
:: '''Targets of the simulation:'''<br />
<br />
:: - Determine population distribution based on migration rates (random based on data from Eastern/Western Germany case) and population<br />
:: - Determine unemployment in the reunited country<br />
:: - Determine suicide rates of North Koreans based on welfare / amount of underage persons (students) / average salary / amount of retired persons<br />
:: - Determine new GDP based on above data (foreign investors being random)<br />
<br />
:: '''Data sources:'''<br />
<br />
:: Apart from the sources linked above, the data on North Korea will be used from CIA website [[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html]], comparable data on South Korea will be used from the same source for consistence [[https://www.cia.gov/librarY/publications/the-world-factbook/geos/ks.html]] and other specific data on South Korea will be pulled from Wikipedia.<br />
<br />
:: ''The running simulation should show charts of the suicide rates, unemployment and GDP in time and the absolute numbers for the population distribution.''<br />
<br />
:: Please let me know if this narrowing-down and breakdown is sufficient :) Thank you.<br />
<br />
:: [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 00:48, 20 December 2018 (CET)<br />
<br />
::: The relevance of comparison with Germany is questionable, but, ok. Let's say there perhaps isn't any better comparison. Nevertheless, I still don't understand, how the simulation should work. How the agents will act? How it will be measured? How you will be able to calculate all the figures? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:28, 21 December 2018 (CET)<br />
<br />
:::: OK, I thought about how I would realize the simulation in NetLogo and I see you were right about it being too complicated. So I tried to simplify my model even more to be doable:<br />
:::: - The patches will be divided proportionally by area of the two countries, they will also be characterized by a certain portion of the initial GDP as their wealth.<br />
:::: - The turtles representing Koreans will have initial wealth (also based on the initial GDP) and they will be migrating towards one of the two states based on their inclination to migrate to the other country. This inclination will be calculated randomly based on the East-West Germany migration data and their wealth.<br />
:::: - On each tick, the simulation will determine:<br />
::::: - if the turtle (Korean) has a job (landed one, got fired, is working, or didn't get hired) based semi-randomly on the wealth of the patch the turtle is on.<br />
::::: - The wealth of the patch and turtle -> if the turtle is employed, it gains wealth and also generates a little wealth for the patch; If unemployed, it drains the wealth of the patch a little and its wealth decreases a little.<br />
::::: - Based on the suicide rates, employment and wealth, it will also semi-randomly decide if the person is likely to kill themselves.<br />
:::: That way we can at least simulate and see the wealth distribution, suicide rates and population distribution in a very simplified model... Does that makes sense or am I still in over my head? :) [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 19:20, 21 December 2018 (CET)<br />
<br />
::::: To be honest, I am a bit skeptical about the results. As the assignment is based on vague assumptions, I think the results will be very general. On the other hand, I appreciate the level of preparation, which is above average. Hence, it is exceptionally '''approved''' and I hope you invest the same level of effort into the simulation itself. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:52, 31 December 2018 (CET)<br />
:::::: Thank you! [[User:Xkaij00|Xkaij00]] ([[User talk:Xkaij00|talk]]) 12:58, 31 December 2018 (CET)<br />
<br />
== Simulation proposal (bobj00) ([[User:Bobrekjiri|Bobrekjiri]] ([[User talk:Bobrekjiri|talk]]) 13:49, 19 December 2018 (CET)) ''(Not approved yet)'' ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Comparing the efficiency of Diamond interchange and Diverging diamond interchange'''<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
- [https://en.wikipedia.org/wiki/Diverging_diamond_interchange Diverging diamond interchange] is an alternative to Diamond interchange that is being used in France since 1970s and was brought to light recently (2009) in USA because it should be more effective than Diamond interchange in terms of waiting times and also in terms of safety (fewer crossing points of traffic).<br/><br />
- Goal of the simulation is to measure if the statement about lower waiting times is correct and under which conditions (traffic load, traffic lights setup).<br/><br />
- Throughput and waiting times will be measured under several traffic conditions, for example: most cars exiting highway are heading south or most cars entering highway are heading west, etc.<br/><br />
- Model does not include simulation of traffic accidents, so the safety cannot be measured and will not be part of the simulation.<br/><br />
<br />
'''Simulation environment:''' Netlogo<br />
'''Approved''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:29, 21 December 2018 (CET)<br />
<br />
----<br />
<br />
== Simulation proposal [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 16:52, 19 December 2018 (CET) ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Maze runner vs fire'''<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
- There will be n apartment with rooms and obstacles (tables, bed, bath...), in a random room will be a people (user selects how many), who will try to find the way out, in some other random place will be fire spreading rapidly. Agents will not be able to move through walls and obstacles. The purpose of this simulation is to simulate an escape plan for an apartment. <br />
<br />
<br />
'''Simulation environment''': Netlogo<br />
<br />
: What is the purpose of the simulation? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:30, 21 December 2018 (CET)<br />
:: to find out whether a person who is lost in a building will survive. Imagine yourself in a bulding you have never been before and a fire appears. Wouldn’t it be interesting to know If you would find your way out? [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 22:51, 21 December 2018 (CET)<br />
::: It is just a modification of our Building escape example. Ok, it could be doable, but there must be a clear and substantial added value. Your assignment proposal must be much much more deeply elaborated. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:56, 31 December 2018 (CET)<br />
:::: Ok, edited. [[User:Martin svejda|Martin svejda]] ([[User talk:Martin svejda|talk]]) 01:53, 3 January 2019 (CET)<br />
::::: This is nothing extra original, but '''approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 11:59, 8 January 2019 (CET)<br />
----<br />
<br />
==Simulation proposal [[User:qnesa01|qnesa01]] ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Traffic simulation Argentinska street'''<br />
<br />
'''Situation:'''<br/><br />
- Argentinska street is one of the important roads in Prague that connects Bubenské nábřeží with bridge “Barikádníků”. It leads from city centre and other parts of city outside to the northern part of the country, and to Germany or Poland. Moreover, Argentinska street connects hospital “Na Bulovce” with city centre and other parts. For emergency vehicles it is the way how to get faster, where help is needed. <br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
- There is traffic on the road during mornings and evenings, which makes people wait sometimes hours to get out and more important it makes difficult pass for emergency vehicles. <br />
<br />
<br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
In the scope is part of Argentinska street from Bubenské nábřeží till Dělnická street plus street Za Viaduktem, part of Jateční and part of Tusarova street as they have influence on the whole situation of Argentinska traffic. The purpose of the simulation is to find ways how to make traffic less. In order to do it will be checked, first, if it is possible to change lights more efficiently for cars flow. Second, answer the question – if we can add only one line only to one direction, which direction we have to choose: to city centre or from city centre? <br />
<br />
<br />
'''Simulation environment''': Simprocess; SUMO (for traffic representation) <br />
<br />
'''Brief process of simulation :'''<br/><br />
1) Data collection. Data will be collected manually (observation) and from HERE traffic API. Manually for morning, midday and evening during 30 mins each part of the day within one week. At the end of data collecting the average distribution will be made based on the data. <br />
2) Real situation simulation <br />
3) Based on simulation of real situation will be checked the efficiency of lights changes <br />
4) The hypothetical model of adding one more line will be created based on simulation of real situation <br />
5) Summary<br />
<br />
: Ok, SUMO could be used for this. I just don't understand what you will simulate in SUMO, and what you will simulate in Simprocess, and why? The combination of two tools is uneasy, so there should be a good reason. However sounds interesting. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:41, 21 December 2018 (CET)<br />
: The Simprocess will be used for problem solution and SUMO for traffic representation of ready solution. Because SUMO does not have strong performance in searching solution, but very good for clear representation of ready result. Combination of two tools will be useful for this case. [[User:qnesa01|qnesa01]] ([[User talk:qnesa01|talk]]) 21:47, 27 December 2018 (CET)<br />
:: Sorry, I still don't understand. Please, could you describe, how the simulation will look like in Simprocess and in SUMO? What will be the data you pass from SUMO to Simprocess (or vice versa)? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:36, 31 December 2018 (CET)<br />
<br />
::: As I have mentioned above, firstly I am going to simulate initial state (as it is now). This will be done in Simprocess and SUMO. In Simprocess will be used variables: time of lights change, distribution of cars number arriving, staying and leaving. Based on same variables, simulation in SUMO will be created to get map based view. Secondly, I would like to work with variables to answer the proposed questions. All changes will be done first in Simprocess to get optimal solution. And then based again on the result values of variables from Simprocess the map view in SUMO will be made. So, SUMO will be used for representation purpose, to show Simprocess solution on the map. [[User:qnesa01|qnesa01]] ([[User talk:qnesa01|talk]]) 11:27, 3 January 2019 (CET) <br />
:::: I strongly recommend to stick to one environment. Nevertheless, I leave it up to you. '''Approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 12:04, 8 January 2019 (CET)<br />
----<br />
<br />
== Simulation proposal [[User:Kadj02|Kadj02]] ([[User talk:Kadj02|talk]]) (Jindřich Kadoun) 18:52, 19 December 2018 (CET) (Reworked, Not Approved) ==<br />
<br />
<br />
<br />
Topic/goal: '''Slime mold simulation (Reworked, Not Approved)'''<br/><br />
<br />
'''Explanation:'''<br/><br />
Slime mold (or more accurately physarum polycephalum) is a slime mold that inhabits shady, cool, moist areas,<br />
such as decaying leaves and logs. Like slime molds in general, it is sensitive to light; in particular, <br />
light can repel the slime mold and be a factor in triggering spore growth.<br />
<br />
The interesting factor of this mold for my purpose of simulation is the smart-like path finding. This was<br />
demonstrated by Harvard Magazine in a topic of solving a simple 2D maze, with finding the shortest path.<br />
Also in another demonstration was proven, when the researchers place food at cities on the map, the fungus<br />
collaborates, spreading out to map many possible configurations and then dying away to highlight the shortest<br />
routes between cities and the most efficient overall system map. For more see: link (http://harvardmagazine.com/2010/05/networked-web-extra)<br />
<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
The ability to find the most effective route from one source of food to another is the key ability I'll be<br />
using for my simulation. The behavior and the end result can be easily checked against the realistic data<br />
provided from the recorded studies. The agents will be the mold unit itself, which is directly depended on<br />
the neighbor agents and the environment. Parameters can be changed to create different environment and then<br />
can be compared what would be the minimum strength/endurance + speed to according numbers of food sources.<br />
<br />
'''Key parameters:'''<br />
<br />
-number of "food" in the area (generated randomly)<br/><br />
-number of origin points of the slime mold (generated randomly)<br/><br />
-speed of spreading in which the mold is finding the food<br/><br />
-strength/endurance of the mold - the ability to survive without food (effectively it is the "searching range" of the mold)<br/><br />
<br />
'''Simulation environment''': Netlogo<br/><br />
<br />
: Reworked into more detailed version as requested. [[User:Kadj02|Kadj02]] ([[User talk:Kadj02|talk]]) 15:21, 7 January 2019 (CET)<br />
'''Approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 12:05, 8 January 2019 (CET)<br />
----<br />
<br />
== Simulation proposal [[User:Xlazl00|Xlazl00]] ([[User talk:Xlazl00|talk]]) 22:33, 19 December 2018 (CET) ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Medieval Battle Simulation'''<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
<br />
Two kingdoms come to a dispute and after extensive diplomacy had failed, they take up arms and go to battle.<br/><br />
Each kingdom can have different number of units, but they each choose from the same kind of units (unit types are better against some and weaker to other).<br/><br />
Each side has their own staging area, but within that area the units can spawn at random locations to test different strategic formations.<br/><br />
When they meet in battle, they fight to the last man who wins the dispute for his king.</br><br />
<br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
It simulates medieval combat on battlefield between two sides.<br/><br />
The user can select which type of units and how many will each kingdom have.<br/><br />
Repeated simulation can lead to conclusions on what strategy the kings should focus on and which units they should train for successful reign when facing a violent foe.<br />
<br />
'''Simulation environment:''' NetLogo<br />
<br />
: I would narrow this down to testing battle strategies. Forget kingdoms. You can perform a research on some historical strategies, their pros and cons, choose some, and try to simulate them, and compare. If it sounds meaningful, please, redefine the assignment. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:48, 21 December 2018 (CET)<br />
<br />
:: The part about kingdoms was more of a story telling. The objects in NetLogo would just be the units (of different types). I envisioned them to spawn at random on their given side of the plane, but if it's necessary I could include spawning in historical formations. Would that be ok? [[User:Xlazl00|Xlazl00]] ([[User talk:Xlazl00|talk]]) 11:00, 22 December 2018 (CET)<br />
<br />
::: The assignment is too brief to check. Please, define it in detail. Theoretically, the assignment should be the only source for you to solve it. It means that in this phase you should have thought out most of the details. Which formations you will simulate, how exactly should it look like, what will be the results, how you will evaluate it... [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:43, 31 December 2018 (CET)<br />
<br />
----<br />
<br />
== Simulation proposal [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 09:30, 20 December 2018 (CET) ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Proof of a business plan - simulation of capacities of a Café'''<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
<br />
At the moment we have a venue in a small town under construction which we would like to turn into a café.<br/> <br />
The spatial dispositions are set and now there are many questions like: how to set up tables, find out how many people can be at one time in the café, if the café is profitable when the amount of people coming in is low/medium/high, etc. <br/><br />
<br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
As said, I would like to simulate a process of people coming in to find out the right amount of seats and tables when knowing there will be just one staff member at the time.<br/> <br />
I would also like to find out whether it is even possible to manage the whole place being just one person responsible for everything and/or whether it is cost efficient.<br/><br />
<br/><br />
The output data should help us find out whether the whole concept is viable and based on the findings we could adjust the business plan.<br />
<br />
'''Simulation environment:''' I would like to use Simprocess for the simulation of the venue setting and probably complement it with some calculations in Excel.<br />
<br />
: I like the idea, just hesitate about the tool. As far as I understand, a substantial part of the whole thing is about the spatial arrangement of the café. Then Simprocess is not the first choice. Why do you want to use it? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:56, 21 December 2018 (CET)<br />
<br />
::I liked that Simprocess allowed me to work with resources. And I see the tables and chairs as a resource, as well as the working power. If the flow of people coming in is well set up, I thought, by adjusting the resources, it should be possible to find out the optional setting. Do you propose any other tool to do that? I will be greatful for other ideas to improve the solution as it is a real problem we would like to solve. [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 10:21, 27 December 2018 (CET)<br />
<br />
::: If you need to deal with spatial factors, NetLogo is definitely a better choice. If you omit the spatial characteristics, the simulation become trivial, what would not be enough for this paper. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:06, 31 December 2018 (CET)<br />
<br />
:::: Ok, I can do the simulation in NetLogo and mind the spatial characteristics. I just thought the original idea was complex enought as it would put together several rather simple simulations and tasks - like finding out the right amount of visitors based on data from people that run cafés in different places (recalculating the number of visitors based on the wealthiness of the region, based on the capacity of the venue, the number of citizens and so on). <br />
::::I believe I can go with netLogo for simulating the venue as well, although it is not completely clear now for me, how do I find out the right ammount of seats for example?<br />
::::I can imagine a random movement of agents coming in taking a first not-taken seat. It can also be like the agent has a capacity (it can be group of 4 or just a pair or a single person visitor) and it could take the table/seat only in case there is enough space for the whole group. There could also be a quality parameters - like grading system for the seats - how far is it from the bar, is it near the toilet and so on. So yes, that might show that some places will be more popular then others. Also the agents might have a limit under which they dont go, like if they dont find a seat with quality high enough they will leave. Now when I am writing this down I think it might work although I still have some questions. Is this something you had in mind as well or am I on completely different track? Thanks. [[User:Xsmyt00|Xsmyt00]] ([[User talk:Xsmyt00|talk]]) 11:26, 31 December 2018 (CET)<br />
<br />
::::: All right, now I understand it better. For the purpose you mentioned, Simprocess could be fine. The only problem is that the simulation itself is rather simple. Let's stick to it, nevertheless, I will require to make it really in detail including obtaining real data and simulating all relevant aspects. '''Approved.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:58, 31 December 2018 (CET)<br />
<br />
== Simulation proposal [[User:Manj01|Manj01]] ([[User talk:Manj01|talk]]) 15:21, 21 December 2018 (CET) ==<br />
<br />
Topic/goal: '''Effective class configuration a plane between Prague and Dubai'''<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
<br />
There is a new airline operating between Prague and Dubai. The want to configure their planes as effectively as possible. They have one second hand Boeing 777 (396 seats in economy class only configuration)<br />
<br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
Company wants to operate daily air route between Prague and Dubai. The company can have up to four classes - economy, economy plus, business and first. Seat in higher class takes more space, but generates more money. Prices are available from companies currently operating on this route. Demand predictions can be made based on class configurations used by companies already operating on this and similar routes (6-hours mainly holiday) destinations.<br />
<br />
'''Simulation environment:''' I would like to use MS Excel to do Monte Carlo simulation.<br />
<br />
:: I just wonder, where is the randomnes, as you want to just derive the configuration from the already operating competition. If it should be a simulation, you would have to have real daily data (for reasonable long period, a year minimum) for the demand for the flights (there and back) and also for the individual classes. Only then you are able to derive probability distributions for the simulation that would make sense. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:31, 21 December 2018 (CET)<br />
<br />
<br />
::: Ok, these are not available, so I will try a completely different idea:<br />
<br />
<br />
Topic/goal: '''Archiving maximum efficiency in ticket management of a small company (real-life based data)'''<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
<br />
A small company has support personnel, testers and developers in one office. They together solve tickets created by customers. These tickets sometimes get stuck in ticketing system, because the numbers of people working there are not perfect. Campany uses Kayako and Jira to manage tickets - from these systems, there will be a lot of real-life data to base the simulation on. <br />
<br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
The simulation aims to provide the ideal amount of support people, testers/analysts and developers to solve tickets as quick as possible, while there are constraints, such as company budget and lowered effectivity of too many people working on the same ticket. <br />
<br />
'''Simulation environment:''' I would like to use Simprocess to model and optimize the workflow.<br />
: All right, '''approved''', but bear in mind that a detailed simulation based on real data is expected.<br />
<br />
== Simulation proposal (xpipj04) ==<br />
<br />
Topic/goal: You are what you eat<br />
<br />
'''Definition of the problem:'''<br/><br />
Most people nowadays want to hit the gym or eat healthy to get fit and at the same time take a long high quality sleep and work effectively. All the success in life and your energy comes from the food (nutrition values) you consume a day and the regime you have. The new year is knocking the door and you want to make sure that you will plan your food and regime effectively so your life is in balance. <br />
<br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
Based on the input you choose the simulation should be able to give you the expected levels of achieved energy, work efficiency and especially if you are about to get fit or you will drop down to be a couch potato. <br />
<br />
'''Input parameters'''<br/><br />
- Food consumed - listed types of food with calculated nutrition values (protein, fat, sugar, energy) <br/><br />
- Time spent at gym (kardio, workout, culturist) <br/><br />
- Time spent at work - type of work (manual, manager) <br/><br />
- Time spent sleeping <br/><br />
<br />
'''Output'''<br/><br />
- Your BMI <br/><br />
- Your fitness level <br/><br />
- Your work focus <br/><br />
- Your energy level <br/><br />
<br />
'''Where I will get the data? '''<br/><br />
- My roommate is a nutrition specialist and member of huge fitness project so his advice will be the source of my dependencies between values as well as values for different types of nutrition. <br/><br />
- Nutrition plans.<br/> <br />
<br />
'''How will I get the output?'''<br/><br />
I would like to use NetLogo to be able to see both values (numbers) and also monthly progress on the display (maybe a characted running between job, eating and gym. Showing HP bar? :D).<br />
If this kind of simulation is not suitable for NetLogo then Vensim? I have no idea how would I transfer the problem into equitations which are required.<br />
<br />
:: You got it right - it is Vensim topic without any doubt. Without mathematical formulation you can not do any simulation, so you have to deal with mathematical model formulation anyway.So, if Vensim is ok with you, than we can approve it. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:20, 23 December 2018 (CET)<br />
:::: Then I will go with Vensim and try to put together something meaningful! [[User:Jan.pippal|Jan Pippal]]<br />
:::::: OK. Then '''approved'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:29, 24 December 2018 (CET)<br />
<br />
== Simulation proposal (xlusm05) Simulation of a public ice rink ==<br />
Author: Marina Lushnikova<br/><br />
Model type: Multiagent<br/><br />
Modeling tool: NetLogo<br/><br />
Course: 4IT496 Simulation of Systems (WS 2018/2019)<br/><br />
'''Problem description'''<br/><br />
With each winter season temporary ice skating rinks are seeing an increase in popularity. However, ice skating is also considered to be one of the sports with higher risk of accidents, where not only professional sportsmen but also recreational skaters can suffer from different kinds of injuries. The injuries can range from minor bruises to serious trauma. This can occur due to multiple reasons: inexperience, overcrowding, use of alcohol, and others. <br/><br />
The simulation will show people of different age groups skating on the ice rink and illustrate how injuries may occur with certain probabilities based on real statistical data obtained from previous studies of the problem. The simulation will also be applied using parameters and current safety measures of the temporary ice rink on Letna.<br/><br />
'''Agents'''<br/><br />
Agents are represented by people divided into age groups.<br/><br />
'''Key parameters'''<br/><br />
Rink size, amount of people on the ice, safety requirements for visitors (such as compulsory use of certain kinds of protective gear), availability of alcoholic drinks in the area of the facility, other specifications of the ice rink (for example prevention of overcrowding).<br/><br />
'''Purpose of simulation:'''<br/><br />
The goal of the simulation is to find out how to make the whole ice skating experience safer, whether it be using some kinds of protective gear or improving other safety measures, and to illustrate what injuries are the most common and which age groups are at risk the most. <br/><br />
[[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 03:13, 17 January 2019 (CET)</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_v%C3%ADcejazy%C4%8Dn%C3%A9_komunity_(NetLogo)&diff=15386Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo)2018-06-13T20:25:31Z<p>Xlusm05: /* Předpoklady a omezení modelů */ překlep</p>
<hr />
<div>=Zadání práce=<br />
* ''Název simulace:'' Simulace vícejazyčné komunity<br />
* ''Autor:'' Marina Lushnikova<br />
* ''Typ modelu:'' Multiagentní<br />
* ''Modelovací nástroj:'' NetLogo<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích a předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. <br />
<br />
==Cíl==<br />
Cílem je vytvořit model, který umožnuje nastavení vyše zmíněných parametrů, a následně vyzkoušet tento model na reálném případě některého jazyka s nízkým počtem mluvčích, pro zjištění zda je existence tohoto jazyka v ohrožení.<br />
<br />
<br />
=Model=<br />
==Přehled agentů==<br />
Agenti jsou dvou typů: <br />
* '''Speakers''' Jsou to rodilé mluvčí zvoleného jazyka, přičemž nemusí znat jenom tento jazyk. V modelu jsou označené modrou barvou. <br />
* '''Non-speakers''' Mluvčí ostatních jazyků, které neznají zvolený jazyk na úrovní rodilého mluvčího. V modelu jsou označené oranžovou barvou.<br />
<br />
==GUI==<br />
[[File:Guisim1.jpg|900px|Grafické rozhrání]]<br />
===Vstupní parametry===<br />
* '''Simulate-for''' umožnuje nastavení časového intervalů simulace od 100 do 1000 let.<br />
* '''Stop?''' Poloha „On“ – simulace se zastavi když počet mluvčích dosahne nuly.<br />
* '''Setup''' nastaví zvolené parametry<br />
* '''Go''' spustí simulaci<br />
* '''Number-speakers''' vstupní počet mluvčích sledovaného jazyka [0 – 100000]<br />
* '''Number-nonspeakers''' vstupní počet mluvčích ostatních jazyků [0 - 100000]<br />
* '''Administrative?''' „On“ pokud sledovány jazyk je používán ve vzdělání, administrativě a dalších veřejných doménách. „Off“ pokud je používán primárně pro komunikaci doma.<br />
* '''Transmission level''' úroveň předávání jazyka mladším generacím. Ve většině případu jsou přesné počty těžko obstaratelné, proto je ukazatel rozdělen na úrovně. High pokud většina představitelů mladé generace jsou mluvčí, low – rodilé mluvčí jsou převážně ze starší generace, moderate – přibližně polovina <br />
* '''Legal-age''' minimalní povolený věk pro manželství na území státu<br />
* '''Mixed-marriage-chance''' pravděpodobnost manželství mezi rodilým mluvčím sledovaného jazyka a ostatními. <br />
* '''Birth-rate''' statistický ukazatel porodnosti na uzemi zvolené oblasti na 1000 obyvatelů<br />
* '''Life-expectancy''' průměrná délka života na vybraném uzemí.<br />
<br />
===Výstupy===<br />
Hlavním cílem je sledování počtu mluvčích v čase, slouží k tomu graf a ukazatel '''Total speakers'''. Další možné sledované ukazatele : celkový počet obyvatelů na zvoleném území, celkový počet mluvčích ostatních jazyků kromě sledovaného, počet smíšených manželství. Ticks je počet let.<br />
<br />
==Předpoklady a omezení modelů==<br />
Předpokladem modelů je dostatečná izolace simulované komunity, protože nezahrnuje migraci, a také soustředění převážného počtů mluvčích na poměrně omezeném území. <br />
Dalším omezením je skutečnost, že model je velmi obecný, proto nejsou známy přesné pravděpodobnosti vývoje za jednotlivých nastavení, proto jsem zvolila nastavit pouze intervaly pravděpodobnosti.<br />
<br />
* ''to calculate-probability''<br />
ifelse administrative? ;;if true, the probability is always higher than 50 %<br />
[<br />
if (transmission-level = "high" ) [set speaker-probability 85 + random 10] ;; (85-100)%<br />
if (transmission-level = "moderate" ) [set speaker-probability 50 + random 35] ;; (50-85)%<br />
if (transmission-level = "low" ) [set speaker-probability 50 + random 15 ] ;; (50-65)%<br />
]<br />
[<br />
if (transmission-level = "high" ) [set speaker-probability 50 + random 50] ; (50-100)%<br />
if (transmission-level = "moderate" ) [set speaker-probability 25 + random 50 ] ;; (25-75)%<br />
if (transmission-level = "low" ) [set speaker-probability random 25 ] ;; (0-25)%<br />
] end<br />
<br />
Stejně tak tomu je v případě smíšených manželství, pravděpodobnost zdědění zvoleného jazyka jsem nastavila na 50 procent, ale ve skutečnosti se muže lišit v jednotlivých komunitách a často k tomu nejsou oficiální data. <br />
<br />
* ''to check-parents'' <br />
<br />
if mixed-marriage = true[<br />
if random 100 < 50<br />
[set breed speakers]<br />
] end<br />
<br />
=Experiment=<br />
==Popis==<br />
Druhou části mé práce je aplikovat vytvořený model na reálná data. <br />
Pro experiment byl zvolen jazyk Hornolužická srbština, rozšířený pouze v oblasti Horní Lužice ve východním Německu. Hornolužická srbština patří mezi ohrožené jazyky, ale v posledních letech je snaha o udržení a oživení zájmu o tento jazyk mezi obyvateli. Hornolužická srbština má postavení úředního jazyka, je vyučována ve školách, jsou v ní vydávána periodika a literatura.<br />
[[File:Gui7.jpg|thumb|right|Nastavení průběhu]]<br />
<br />
==Data==<br />
Zkoumaná oblast je vymezena územím Horních Lužic.<br />
* '''Number-speakers''' 13300 - počet rodilých mluvčích Hornolužické srbštiny <ref name="Ethnologue.com">Sorbian, Upper [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/18/language/hsb/></ref><br />
* '''Number-nonspeakers''' cca 553700 - počet ostatních obyvatelů (vypočítáno z celkové populace Horních Lužic) <ref name=" Radiolausitz.de ">Radiolausitz.de [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.radiolausitz.de/beitrag/einwohnerzahl-in-der-oberlausitz-weiter-gesunken-44784/></ref><br />
''Poznámka: v simulaci jsou tyto počty vyděleny 10 kvůli výpočetní náročnosti.''<br />
* '''Administrative?''' „On“ – jazyk je autorizován v místní vládě a školách <ref name="Ethnologue.com">Sorbian, Upper [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/18/language/hsb/></ref><br />
* '''Transmission level''' - „Low“ <ref name=" Sorbian in Germany ">Sorbian in Germany [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/sorab/an/i1/i1.html </ref><br />
* '''Legal-age''' – 18 let <ref name=" Germany ">Geoba.se [online]. [cit. 2018-06-11]. Thelocal.de [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.thelocal.de/20170602/german-parliament-passes-law-ending-child-marriage </ref><br />
* '''Mixed-marriage-chance''' 75% (podle neoficiálního odhadu pouze 25% manželství je mezi 2 rodilými mluvčími) <ref name=" Sorbian in Germany ">Sorbian in Germany [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/sorab/an/i1/i1.html </ref><br />
* '''Birth-rate''' - 8.5 na 1000 (statistika z roku 2013) <ref name=" Crude birth and death rate ">Crude birth and death rate [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: http://apps.who.int/gho/data/view.main.CBDR2040 </ref><br />
* '''Life-expectancy''' 81 let <ref name=" Germany ">Geoba.se [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: http://www.geoba.se/country.php?cc=DE&year=2018 </ref><br />
<br />
<br />
==Výsledky==<br />
Nastavíme model tak, aby průběh se zastavil, když počet mluvčích bude roven nule, a provedeme 10 průběhu za výšeuvedených podmínek. Z výsledku je patrné, že Hornolužická srbština má zahynout přibližně za 400 let. Dalším zajímavým výsledkem je prudký pokles celkové populace, což svědčí bud o špatném nastavení podmínek v kódu, nebo ob alarmujícím stavu pro Horní Lužice. <br />
[[File:Gui4.jpg|thumb|right|Grafické znázornění výsledků]]<br />
<br />
{| class="wikitable" <br />
|+ Tabulka 1 <br />
!Průběh !! Počet let do umrtí posledního mluvčího<br />
|- align="center"<br />
| 1.|| 495<br />
|- align="center"<br />
| 2. || 438 <br />
|- align="center"<br />
| 3. || 461 <br />
|- align="center"<br />
| 4. || 469<br />
|- align="center"<br />
| 5. || 368<br />
|- align="center"<br />
| 6.|| 513<br />
|- align="center"<br />
| 7. || 647<br />
|- align="center"<br />
| 8. || 414 <br />
|- align="center"<br />
| 9. || 447<br />
|- align="center"<br />
| 10. || 344<br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož bylo cílem vytvoření obecného modelu pro jakýkoliv ohrožený jazyk, považuji cíl za splněný. Nicméně, model postrádá přesnost a úplnost, protože na jedné straně nezahrnuje mnoho dalších ovlivňujících parametrů, na druhé straně pokud by tito parametry nešlo vyjádřit jinak než pomoci pravděpodobnosti, tak to by jenom zbytečně zvýšilo komplexitu, aniž by to nějak upřesnilo výsledky. <br />
==Rozšíření modelu==<br />
Možným vylepšením by bylo vytvořit model pro konkrétní případ, tudíž by bylo možné nastavení konkrétních hodnot již v kódu, a soustředit se na větší interakci mezi agenty, přidat víc vlastností, například pohyb v rámci omezené oblasti apod. <br />
<br />
<br />
=Reference=<br />
<br />
<references/><br />
<br />
=Kód=<br />
[[Media:Multilanguagecommunity.nlogo]]</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_v%C3%ADcejazy%C4%8Dn%C3%A9_komunity_(NetLogo)&diff=15366Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo)2018-06-11T22:19:42Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>=Zadání práce=<br />
* ''Název simulace:'' Simulace vícejazyčné komunity<br />
* ''Autor:'' Marina Lushnikova<br />
* ''Typ modelu:'' Multiagentní<br />
* ''Modelovací nástroj:'' NetLogo<br />
<br />
=Definice problému=<br />
Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích a předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. <br />
<br />
==Cíl==<br />
Cílem je vytvořit model, který umožnuje nastavení vyše zmíněných parametrů, a následně vyzkoušet tento model na reálném případě některého jazyka s nízkým počtem mluvčích, pro zjištění zda je existence tohoto jazyka v ohrožení.<br />
<br />
<br />
=Model=<br />
==Přehled agentů==<br />
Agenti jsou dvou typů: <br />
* '''Speakers''' Jsou to rodilé mluvčí zvoleného jazyka, přičemž nemusí znat jenom tento jazyk. V modelu jsou označené modrou barvou. <br />
* '''Non-speakers''' Mluvčí ostatních jazyků, které neznají zvolený jazyk na úrovní rodilého mluvčího. V modelu jsou označené oranžovou barvou.<br />
<br />
==GUI==<br />
[[File:Guisim1.jpg|900px|Grafické rozhrání]]<br />
===Vstupní parametry===<br />
* '''Simulate-for''' umožnuje nastavení časového intervalů simulace od 100 do 1000 let.<br />
* '''Stop?''' Poloha „On“ – simulace se zastavi když počet mluvčích dosahne nuly.<br />
* '''Setup''' nastaví zvolené parametry<br />
* '''Go''' spustí simulaci<br />
* '''Number-speakers''' vstupní počet mluvčích sledovaného jazyka [0 – 100000]<br />
* '''Number-nonspeakers''' vstupní počet mluvčích ostatních jazyků [0 - 100000]<br />
* '''Administrative?''' „On“ pokud sledovány jazyk je používán ve vzdělání, administrativě a dalších veřejných doménách. „Off“ pokud je používán primárně pro komunikaci doma.<br />
* '''Transmission level''' úroveň předávání jazyka mladším generacím. Ve většině případu jsou přesné počty těžko obstaratelné, proto je ukazatel rozdělen na úrovně. High pokud většina představitelů mladé generace jsou mluvčí, low – rodilé mluvčí jsou převážně ze starší generace, moderate – přibližně polovina <br />
* '''Legal-age''' minimalní povolený věk pro manželství na území státu<br />
* '''Mixed-marriage-chance''' pravděpodobnost manželství mezi rodilým mluvčím sledovaného jazyka a ostatními. <br />
* '''Birth-rate''' statistický ukazatel porodnosti na uzemi zvolené oblasti na 1000 obyvatelů<br />
* '''Life-expectancy''' průměrná délka života na vybraném uzemí.<br />
<br />
===Výstupy===<br />
Hlavním cílem je sledování počtu mluvčích v čase, slouží k tomu graf a ukazatel '''Total speakers'''. Další možné sledované ukazatele : celkový počet obyvatelů na zvoleném území, celkový počet mluvčích ostatních jazyků kromě sledovaného, počet smíšených manželství. Ticks je počet let.<br />
<br />
==P5edpoklady a omezení modelů==<br />
Předpokladem modelů je dostatečná izolace simulované komunity, protože nezahrnuje migraci, a také soustředění převážného počtů mluvčích na poměrně omezeném území. <br />
Dalším omezením je skutečnost, že model je velmi obecný, proto nejsou známy přesné pravděpodobnosti vývoje za jednotlivých nastavení, proto jsem zvolila nastavit pouze intervaly pravděpodobnosti.<br />
<br />
* ''to calculate-probability''<br />
ifelse administrative? ;;if true, the probability is always higher than 50 %<br />
[<br />
if (transmission-level = "high" ) [set speaker-probability 85 + random 10] ;; (85-100)%<br />
if (transmission-level = "moderate" ) [set speaker-probability 50 + random 35] ;; (50-85)%<br />
if (transmission-level = "low" ) [set speaker-probability 50 + random 15 ] ;; (50-65)%<br />
]<br />
[<br />
if (transmission-level = "high" ) [set speaker-probability 50 + random 50] ; (50-100)%<br />
if (transmission-level = "moderate" ) [set speaker-probability 25 + random 50 ] ;; (25-75)%<br />
if (transmission-level = "low" ) [set speaker-probability random 25 ] ;; (0-25)%<br />
] end<br />
<br />
Stejně tak tomu je v případě smíšených manželství, pravděpodobnost zdědění zvoleného jazyka jsem nastavila na 50 procent, ale ve skutečnosti se muže lišit v jednotlivých komunitách a často k tomu nejsou oficiální data. <br />
<br />
* ''to check-parents'' <br />
<br />
if mixed-marriage = true[<br />
if random 100 < 50<br />
[set breed speakers]<br />
] end<br />
<br />
=Experiment=<br />
==Popis==<br />
Druhou části mé práce je aplikovat vytvořený model na reálná data. <br />
Pro experiment byl zvolen jazyk Hornolužická srbština, rozšířený pouze v oblasti Horní Lužice ve východním Německu. Hornolužická srbština patří mezi ohrožené jazyky, ale v posledních letech je snaha o udržení a oživení zájmu o tento jazyk mezi obyvateli. Hornolužická srbština má postavení úředního jazyka, je vyučována ve školách, jsou v ní vydávána periodika a literatura.<br />
[[File:Gui7.jpg|thumb|right|Nastavení průběhu]]<br />
<br />
==Data==<br />
Zkoumaná oblast je vymezena územím Horních Lužic.<br />
* '''Number-speakers''' 13300 - počet rodilých mluvčích Hornolužické srbštiny <ref name="Ethnologue.com">Sorbian, Upper [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/18/language/hsb/></ref><br />
* '''Number-nonspeakers''' cca 553700 - počet ostatních obyvatelů (vypočítáno z celkové populace Horních Lužic) <ref name=" Radiolausitz.de ">Radiolausitz.de [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.radiolausitz.de/beitrag/einwohnerzahl-in-der-oberlausitz-weiter-gesunken-44784/></ref><br />
''Poznámka: v simulaci jsou tyto počty vyděleny 10 kvůli výpočetní náročnosti.''<br />
* '''Administrative?''' „On“ – jazyk je autorizován v místní vládě a školách <ref name="Ethnologue.com">Sorbian, Upper [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/18/language/hsb/></ref><br />
* '''Transmission level''' - „Low“ <ref name=" Sorbian in Germany ">Sorbian in Germany [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/sorab/an/i1/i1.html </ref><br />
* '''Legal-age''' – 18 let <ref name=" Germany ">Geoba.se [online]. [cit. 2018-06-11]. Thelocal.de [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.thelocal.de/20170602/german-parliament-passes-law-ending-child-marriage </ref><br />
* '''Mixed-marriage-chance''' 75% (podle neoficiálního odhadu pouze 25% manželství je mezi 2 rodilými mluvčími) <ref name=" Sorbian in Germany ">Sorbian in Germany [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/sorab/an/i1/i1.html </ref><br />
* '''Birth-rate''' - 8.5 na 1000 (statistika z roku 2013) <ref name=" Crude birth and death rate ">Crude birth and death rate [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: http://apps.who.int/gho/data/view.main.CBDR2040 </ref><br />
* '''Life-expectancy''' 81 let <ref name=" Germany ">Geoba.se [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: http://www.geoba.se/country.php?cc=DE&year=2018 </ref><br />
<br />
<br />
==Výsledky==<br />
Nastavíme model tak, aby průběh se zastavil, když počet mluvčích bude roven nule, a provedeme 10 průběhu za výšeuvedených podmínek. Z výsledku je patrné, že Hornolužická srbština má zahynout přibližně za 400 let. Dalším zajímavým výsledkem je prudký pokles celkové populace, což svědčí bud o špatném nastavení podmínek v kódu, nebo ob alarmujícím stavu pro Horní Lužice. <br />
[[File:Gui4.jpg|thumb|right|Grafické znázornění výsledků]]<br />
<br />
{| class="wikitable" <br />
|+ Tabulka 1 <br />
!Průběh !! Počet let do umrtí posledního mluvčího<br />
|- align="center"<br />
| 1.|| 495<br />
|- align="center"<br />
| 2. || 438 <br />
|- align="center"<br />
| 3. || 461 <br />
|- align="center"<br />
| 4. || 469<br />
|- align="center"<br />
| 5. || 368<br />
|- align="center"<br />
| 6.|| 513<br />
|- align="center"<br />
| 7. || 647<br />
|- align="center"<br />
| 8. || 414 <br />
|- align="center"<br />
| 9. || 447<br />
|- align="center"<br />
| 10. || 344<br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož bylo cílem vytvoření obecného modelu pro jakýkoliv ohrožený jazyk, považuji cíl za splněný. Nicméně, model postrádá přesnost a úplnost, protože na jedné straně nezahrnuje mnoho dalších ovlivňujících parametrů, na druhé straně pokud by tito parametry nešlo vyjádřit jinak než pomoci pravděpodobnosti, tak to by jenom zbytečně zvýšilo komplexitu, aniž by to nějak upřesnilo výsledky. <br />
==Rozšíření modelu==<br />
Možným vylepšením by bylo vytvořit model pro konkrétní případ, tudíž by bylo možné nastavení konkrétních hodnot již v kódu, a soustředit se na větší interakci mezi agenty, přidat víc vlastností, například pohyb v rámci omezené oblasti apod. <br />
<br />
<br />
=Reference=<br />
<br />
<references/><br />
<br />
=Kód=<br />
[[Media:Multilanguagecommunity.nlogo]]</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Gui7.jpg&diff=15365File:Gui7.jpg2018-06-11T21:55:39Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Gui4.jpg&diff=15364File:Gui4.jpg2018-06-11T21:01:04Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Multilanguagecommunity.nlogo&diff=15363File:Multilanguagecommunity.nlogo2018-06-11T20:54:41Z<p>Xlusm05: Xlusm05 načetl novou verzi File:Multilanguagecommunity.nlogo</p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Multilanguagecommunity.nlogo&diff=15362File:Multilanguagecommunity.nlogo2018-06-11T20:53:16Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div></div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Guisim1.jpg&diff=15361File:Guisim1.jpg2018-06-11T19:55:41Z<p>Xlusm05: GUI simulace</p>
<hr />
<div>GUI simulace</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2017/2018/cs&diff=15051SS 2017/2018/cs2018-06-07T21:57:31Z<p>Xlusm05: /* Vypracovaná témata LS 2017/2018 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2017/2018}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2017/2018. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2017/2018/cs|zadání práce]].<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2017/2018=<br />
* [[Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR (Monte Carlo)]] - Jan Marek Slabihoud, slaj09<br />
* [[Můj život aneb jak poznat tu pravou (NetLogo)]] - Mai Duc Anh, maid01<br />
* [[Simulace pohybu zavazadel na letišiti (SIMPROCESS)]] - Daniel Navrátil, navd00<br />
* [[Simulace_jizdy_v_dopravni_zacpe]] - Daniel Nejezchleb, xnejd00<br />
* [[Optimalizace_provozu_školní_jídelny]] - Ulrika Anna Jagošová, xjagu00<br />
* [[Simulace činnosti kavárny (Vensim)]] - Mariia Alekseeva<br />
* [[Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo)]] - Marina Lushnikova, xlusm05</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_v%C3%ADcejazy%C4%8Dn%C3%A9_komunity_(NetLogo)&diff=15048Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo)2018-06-07T21:56:37Z<p>Xlusm05: Created page with " =Definice problému= ...coming soon... =Metoda= =Model= =Výsledky= =Závěr= =Kód="</p>
<hr />
<div><br />
<br />
=Definice problému=<br />
...coming soon...<br />
=Metoda=<br />
<br />
=Model=<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2017/2018/cs&diff=15047SS 2017/2018/cs2018-06-07T21:56:06Z<p>Xlusm05: /* Vypracovaná témata LS 2017/2018 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2017/2018}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2017/2018. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2017/2018/cs|zadání práce]].<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2017/2018=<br />
* [[Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR (Monte Carlo)]] - Jan Marek Slabihoud, slaj09<br />
* [[Můj život aneb jak poznat tu pravou (NetLogo)]] - Mai Duc Anh, maid01<br />
* [[Simulace pohybu zavazadel na letišiti (SIMPROCESS)]] - Daniel Navrátil, navd00<br />
* [[Simulace_jizdy_v_dopravni_zacpe]] - Daniel Nejezchleb, xnejd00<br />
* [[Optimalizace_provozu_školní_jídelny]] - Ulrika Anna Jagošová, xjagu00<br />
* [[Simulace činnosti kavárny (Vensim)]] - Mariia Alekseeva<br />
* [[Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo)]] - Marina Lushnikova</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2017/2018/cs&diff=15046SS 2017/2018/cs2018-06-07T21:55:58Z<p>Xlusm05: /* Vypracovaná témata LS 2017/2018 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2017/2018}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2017/2018. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2017/2018/cs|zadání práce]].<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2017/2018=<br />
* [[Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR (Monte Carlo)]] - Jan Marek Slabihoud, slaj09<br />
* [[Můj život aneb jak poznat tu pravou (NetLogo)]] - Mai Duc Anh, maid01<br />
* [[Simulace pohybu zavazadel na letišiti (SIMPROCESS)]] - Daniel Navrátil, navd00<br />
* [[Simulace_jizdy_v_dopravni_zacpe]] - Daniel Nejezchleb, xnejd00<br />
* [[Optimalizace_provozu_školní_jídelny]] - Ulrika Anna Jagošová, xjagu00<br />
* [[Simulace činnosti kavárny (Vensim)]] - Mariia Alekseeva<br />
* [[Simulace vícejazyčné komunity (NetLogo]] - Marina Lushnikova</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2017/2018/cs&diff=14680Assignment SS 2017/2018/cs2018-05-12T20:47:59Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2017/2018}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace náhradní dopravy přes řeku<br />
<br />
'''Autor''': Alena Charniauskaya<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Nosným tématem mé simulace bude náhrada dopravy přes řeku kvůli zbourání mostu a stavbě nového. Jako jednou ze zkoumaných variant náhradní dopravy by se mohla stát říční lodní doprava (na bázi přívozu, tedy pouze spojující dva body proti sobě přes řeku).<br />
Parametry modelu:<br />
* Rychlost lodí<br />
* Rychlost nástupu a výstupu<br />
* Šířka řeky (vzdálenost)<br />
* Přepravní kapacita na jednu lod'<br />
* Počet lodí<br />
* Počet pasažérů (v závislosti, zda je přeprava v dopravní špičce nebo mimo ni)<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Počet potřebných lodí (a jejich přepravní kapacita) nutných k náhradě běžné přepravy přes most<br />
* Interval pendlování lodí<br />
* Zda takový způsob náhradní dopravy pokryje potřeby normální přepravy přes most<br />
<br />
[[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 21:25, 3 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, obecně to není špatná myšlenka, problém je, že ji lze - tak jak to chápu - řešit analyticky, výpočtem... Tudíž simulace by byla nadbytečná. Zkuste to nějak upravit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 00:26, 5 May 2018 (CEST)<br />
:: Dobrý den, napadlo mě k tomu navíc zjistit pomocí simulace spokojenost cestujících s takovým způsobem náhradní dopravy, např. když bude cestující čekat více než 10 minut na nástup na loď, tak může odejít a použije jiný způsob dopravy. A my potřebujeme zjistit procento lidí, které jsme přepravili náhradní dopravou a kolik zvolilo jiný způsob dopravy. [[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 16:14, 6 May 2018 (CEST) <br />
::: Jednak to vypadá spíš jako adept na diskrétní simulaci, opravdu tam nevidím moc důvodů, proč to dělat agentně. A jako taková je opravdu hodně triviální. Jde o semestrální úlohu, takže by neměla být řešitelná za večer. Téma si představit dovedu, ale muselo by být podepřeno skutečnými daty. A obávám se, že ta bude obtížné v požadované kvalitě obstarat. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:46, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace brnění (NetLogo)<br />
<br />
'''Autor''': Mykyta Lipskyi<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace bude testování nového vojenského brnění, které vynalezl tým amerických vědců. Zkouška bude prováděna na kusu materiálu, ze kterého se brnění vyrábí. Do testovaného materiálu se bude střílet z různých zbraní a s různými náboji, ale vzdálenost mezi cílem a zbraní bude vždy stejná. Lze nastavit teplotu materiálu pro simulaci změn počasí. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Tloušťka materiálu<br />
* Rychlost náboje<br />
* Materiál náboje <br />
* Teplota materiálu<br />
Cílem simulace je zkontrolovat odolnost nového brnění<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 16:46, 4 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, v tomto případě jde o učebnicový příklad diskrétní simulace a to velmi primitivní. V podstatě je identická základní verzi naší úlohy Supermarket. Chtělo by to něco sofistikovanějšího. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]])<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 23:23, 6 May 2018 (CEST) Upraveno<br />
<br />
:: Tohle zní zajímavě, rozpracujte prosím zadání do detailu (tj. tak, aby to jen podle něj mohl někdo namodelovat). Úplně mi není jasné, jak si představujete to řešení. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:49, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Gammora<br />
<br />
'''Autor''': Ulrika Anna Jagošová<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace je šíření nemoci HIV a jejího rozvinutí do AIDS a jak tuto problematiku ovlivní experimentální lék Gammora, který je vyvíjen izraelskými vědci. V současné době je účinnost Gammory na vyléčení HIV 97%, cílem je dosáhnout 100% léčby. Na AIDS léčba neexistuje, nakažený člověk zemře. <br />
<br />
V rámci simulace budeme mít veřejný prostor s 1000 subjekty. V rámci prostoru budou subjekty přicházet do kontaktu s jinými subjekty. Virus se bude šířit sexuálním kontaktem mezi nakaženými jedinci. V rámci simulace bude tento styk představen držením se za ruce. V souvislosti s tím bude brána v potaz i míra používání ochrany a zda se jedná o pár. Prostor bude obsahovat jedince zdravé a nakažené. Jedinci se budou moci nechat otestovat a zjistit, zda nejsou HIV pozitivní. Pokud budou chtít, nechají si aplikovat vakcínu. V současné době má Gammora účinnost 97% na vyléčení osoby nakažené virem HIV v průběhu 8 dní. Pokud nenavštíví jedinec zdravotnické zařízení a včas mu není aplikována vakcína, případně Gammora nezničí virus HIV v jeho těle, rozvine se virus HIV do AIDS. HIV se rozvine do AIDS v průměru během 5 let. Jedince již v tomto stavu není možno zachránit.<br />
<br />
Cílem této simulace je zjistit, jaké změny s sebou v rámci populace přinese schválení léčby pomocí vyvíjeného léku Gammora. <br />
<br />
Zdroje pro realizaci simulace: SZÚ, AIDS pomoc, Zion Medical, atd. V případě potřeby bude využito dotazníkového šetření.<br />
<br />
<br />
[[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 18:11, 5 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, to by mohlo být ok, ale než si to potvrdíme, rozpracujte prosím zadání do detailu. Tohle je velmi stručné, nedá se z toho pořádně odvodit, jak budete pokračovat ani obtížnost... Jako příklad si vezměte zadání školních úloh. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: Doplnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 17:44, 6 May 2018 (CEST)<br />
::: Obávám se, že ta metoda není dobrá. Náhodný pohyb agentů a jejich potkávání se je populární způsob, jak to dělat, ale málokdy dává smysl. Tímto způsobem jste jen obtížně schopná ovlivnit pravděpodobnost přenosu infekce, resp. musíte na to jít nepřímo přes poměrné zastoupení různých typů agentů. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč by dílem náhody mělo být i podání vakcíny? Není návštěva lékaře spíše záměrným rozhodnutím? Obávám se, že u tohoto tématu bude třeba přijmout nějaký sofistikovanější způsob řešení. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:57, 9 May 2018 (CEST)<br />
:::: Poupravila jsem způsob realizace. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 21:58, 11 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Optimalizace počet provozoven rychlého občerstvení nového podniku v městech v ČR<br />
<br />
'''Autor''': Nguyen Van Thanh<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Definice problému''':Jsme na trhu novou společností rychlého občerstvení a chceme zjistit optimální počet našich rozvržení provozoven, kdy bereme v potaz veškeré faktory ovlivňující náš chod provozoven. Viz parametry modelu.<br />
<br />
''Parametry modelu'''<br />
* Počet provozoven<br />
* Návštěvnost a vytížení provozoven <br />
* Náklady provozovny (zaměstnanci, suroviny, nájem, odpad, rozvoz atd.) <br />
* Poptávka/nabídka ve městě <br />
* Tržby provozoven<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
* Optimalizovat počet provozoven v daném městě na základě poptávky a nabídky a tím docílit podniku nejvyšší zisk. <br />
* Optimalizovat efektivní rozpoložení počet zaměstnanců napříč provozoven<br />
[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé téma, ale mám tam dost nejasností. Monte Carlo ja založeno na náhodných proměných (jinak by to byla jen kalkulace) - co by ve vaší simulaci bylo všechno náhodně generováno?<br />
: Co bude zdrojem dat pro tyto náhodně generované proměné?<br />
: Jak kvantifikujete poptávku a na základě čeho?<br />
: Jak v Monte Carlu budete řešit to optimální rozložení prodejen (Monte Carlo nesimuluje prostor jako např. NetLogo, proto je to potřeba nějak ošetřit)?<br />
: Jak budete řešit vzájemnou konkurenci prodejen - tedy jak kvantifikujete, že si přetahují zákazníky?<br />
: [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: <br />
:: 1. ''Náhodně jsou generovány náklady na zaměstnance, nájem nebytových prostorů, návštěvnost a průměrná útrata strávníka v řetězcích.''<br />
:: 2. ''Zdrojem dat jsou portály s nabídkami práce (např. jobs.cz, práce.cz) , nemovitostmi v daném regionu (sreality.cz), dále údaje z dotazníkových šetření.''<br />
:: 3. ''Poptávka se bude odvíjet od sezón, věkové skupiny, lokalitě a speciálních nabídek a preference strávníka v jakém stravovacím zařízení bude trávit. (geografická data jsou čerpána z českého statistického úřadu:https://www.czso.cz/ a zbylá data jsou čerpána z dotazníkových šetření)'' <br />
:: 4. ''Pomocí Monte Carla se zjistí, v jakém stavu výsledku hospodaření jsou zkoumané provozovny. Z těchto údajů, pak vybereme nejlepší model rozložení nákladů, který vynáší maximilní zisk pro náš nový podnik v jednotlivých městech.''<br />
:: 5. ''Konkurence se řeší mezi stravovacích zařízení, které jsou dostupné z statistického šetření sektoru stravování: https://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektoru-stravovani.pdf . Dále v reklamních kampaních a povědomí o značce, údaje čerpány z dotazníků. Zákazníků v daném městě je nějaký fixní počet, o který se budou tyto stravovací zařízení přetahovat.''<br />
::[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
:::<br />
:::OK. '''Schváleno'''. Dejte pozor na to, aby simulace byla reálná a abyste pak ve zprávě k simulaci ukázal, jak jste jednotlivá rozdělení pro náhodné proměné odvodil - ukázal odvození jednotlivých pravděpodobnostních rozdělení ze zdrojových dat. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:55, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace jizdy v dopravni zacpe na dalnici<br />
<br />
'''Autor''': Daniel Nejezchleb<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Hlavními entitami navrhovaného modelu budou vozidla, která budou v pruzích silnice a busou se snažit překonat dopravní zácpu. Agent vozidla bude obsahovat fyzické atributy jako jsou délka, akcelerace, typ. Budou také obsahovat chování jízda v pruhu a změna pruhu. Pro implementaci těchto chování je nutné, aby agenti neustále monitorovali okolí srze své senzory. Takto inteligentní chování budou složena dohromady z řady jednoduchých pravidel, kterými se agenti budou řídit.<br />
<br />
* Chování jízda v pruhu<br />
Toto chování se bude starat o to, že auta budou následovat pruh silnice. Nebudou do sebe narážet, tedy jestliže se nachází jiné auto před agentem, tak zpomalí na úroveň jeho rychlosti, aby dodržel minimální vzdálenost mezi vozidly.<br />
<br />
* Chování změna pruhu<br />
Jestliže agent zjistí, že jeho pruh stojí a okolní pruh se hýbe, tak se pokusí změnit pruh. Přitom se bude snažit nezpůsobit dopravní nehodu.<br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet aut<br />
** Uvidíme zda simulace prokáže, jestli má hustota zácpy vliv na výsledek testu <br />
* Počet proudů silnice<br />
** Jeden pruh silnice nedává pro tuto simulaci smysl. Podle podmínek většiny českých silnic bude simulace zkoumat hlavně dvou a tří pruhové silnice<br />
* Typ auta (osobni, užitková, nakladni)<br />
**Modelovaná situace bude zobecňovat vozidla do tří typů, každý zaštiťující přibližně stejné paramtry vozidel té kategorie. Pro různé typy vozidel platí také jiné dopravní omezení a povinnosti. Je možné, že se model zjednoduší pouze na dva typy vozidel a to osobní/užitková a nákladní, kvůli nedostatečně detailním údajům z nalezených průzkumů.<br />
** Osobní: Osobní vozidlo charakterizuje nejmenší velikost, nejrychlejší akcelerace a nejvyšší rychlost<br />
** Užitková: Vozidla typu dodávka; charakteristické střední velikostí, střední akcelerací a střední rychlostí<br />
** Nákladní: Vozidla charakterizována nejvetší velikostí, nejpomalejší akcelerací a nejpomalejší rychlostí <br />
* Typ řidiče (slusny, agresivni)<br />
**Agenti tohoto typu bodou rozhodovat o stylu jízdy.<br />
** Uvědomělý: značí řidiče dodržujícího dopravní pravidla<br />
** Neuvědomělý: značí řidiče, který často inklinuje k nedodržení dopravních pravidel<br />
** Agresivní: značí řidiče, který svou jízdou zvyšuje riziko dopravní nehody<br />
** Předvídavý: naopak začí řidiče, který naopak minimalizuje riziko dopravní nehody<br />
** Toleratní: řidič, který spíše dovolí jinému změnit pruh<br />
** Netolerantní: naopak spíše nedovolí ostatním změnit pruh<br />
* Nehoda na silnici<br />
** často bývají dopravní zácpy způsobené nehodou a pak nás zajímá jak překážka v jednom z průhů ovlivní výsledek simulace<br />
* Styl jizdy ridice<br />
**Nosný parametr simulace, zjišťující zda střidat pruhy či se držet v jednom vybraném pruhu<br />
** Střídání pruhů: Řidič se podle aktualní situace v jeho bezprostředním okolí rozhoduje, zda má změnit pruh, protože v okolním pruhu plyne provoz rychleji; Výsledek tohoto stylu jízdy, také závisí na vůli řidiče, který má odbočujícího řidiče pustit<br />
** Držení se v pruhu: Opak předchozího, kdy se řidič drží svého pruhu<br />
<br />
Co se týče nastavení parametrů, tak pro poměr typů bych se pokusil najít nějaký behaviorální výzkum řidičů a jejich vlastností, podle toho by se potom odvodili hodnoty. Pro typy vozidel už jsem nalezl konkrétní Celostátní sčítání dopravy, o které se může simulace opřít http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/default.aspx.<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit, zda se v dopravni zacpe na dalnici vyplati stridat pruhy podle aktualne se pohybujiciho pruhu nebo zda je stejne vyhodne nebo i vyhodnejsi drzet se ve vybranem pruhu. Vyhodnosti je rozumeno rychlejsi projeti dopravni situace za soucasne minimalizace rizika vlastni dopravni nehody zpusobene agresivni jizdou.<br />
<br />
[[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 02:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrá, rozpracujte prosím zadání do detailu. Jak se třeba budou lišit osobní auta, dodávky, nákladní, v jakém poměru je budete na silnici pouštět a proč? Jak budete v simulaci řešit různé počty pruhů, jak se bude lišit slušný a agresivní řidič, v jakém poměru budou a proč, atd. atd. Jak jsme si říkali, zadání by mělo být formulováno tak, aby se to jen na jeho základě pak dalo řešit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
:: Zkonkrétnil jsem zadání. Dalo by se už takto schválit?<br />
:: [[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 00:08, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
::: Lepší by bylo mít ty parametry už v tom zadání, protože je poměrně obecné, ale '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 09:01, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Simulace vývoje slávy kapely<br />
<br />
'''Autor''': Luboš Tomandl<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému''': Jsem členem začínající kapely. Máme za sebou několik koncertů v pražských klubech, účast na několik festivalech a soutěžích. Rádi bychom se více proslavili a tedy získali více fanoušků na sociálních sítích. Víme, že pro to musíme být aktivní, vytvářet nový obsah na sítích, koncertovat, vydávat novou hudbu a točit videoklipy. Na základě účtů na Facebooku, Instagramu, YouTube a Spotify můžeme snadno sledovat, které události a činnosti nejvíce přitáhly pozornost na naše sociální sítě. Podle těchto dat tedy můžeme nasimulovat, které aktivity mohou přispět tomu, aby se povědomí (počet sledujících) o naší kapele dále navyšovalo a co naopak nedělat (pokud najdu takové situace), aby se obliba kapely nesnižovala. Je však potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Členové kapely mají jen omezené finanční a časové možnosti. Aby byli ochotní vkládat své prostředky do aktivit kapely, nesmí tyto aktivity snižovat jejich celkovou spokojenost, která se dá měřit přílišnou časovou vytížeností a nadměrnými náklady. Fanoušci také nemají neomezené prostředky pro navštěvování koncertů a nakupování alb.<br />
<br />
'''Cíl''': Maximalizovat slávu kapely kvantifikovanou počtem sledujících na sociálních sítích a minimalizovat rizika ztráty obliby u posluchačů.<br />
<br />
[[User:Xtoml29|Xtoml29]] ([[User talk:Xtoml29|talk]]) 12:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Šlo by - důležité v tomto připadě bude ukázat ve zprávě k simulaci, na základě čeho přesně byly jednotlivé vztahy mezi proměnými a kvatifikace parametrů odvozeny. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Šíření víry v kontinentální Evropě 16. století<br />
<br />
'''Autor''': Vojtěch Hyvnar<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu''': Začátkem 16. století došlo v Evropě k reformaci církve, která vedla k vytvoření dvou hlavních protestantských církví – Luteránství (na území dnešního Německa) a Kalvinismu (na území dnešního Švýcarska). Obě protestantské církve se pak rozšiřovaly do zbytku Evropy a byly dle nich zakládány také další církve (např. Hugenoti ve Francii), avšak tradiční římskokatolická církev byla stále jednoznačně nejrozšířenější.<br />
<br />
Model by byl tvořen na mapě Evropy – vzhledem k problematické tvorbě „přechodů“ přes moře budu abstrahovat od všech ostrovů (a tudíž také vynechám například Anglikánskou církev) a budu uvažovat pouze kontinentální Evropu. Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém. Představitelé jednotlivých náboženství (misionáři) se snaží získat/konvertovat co nejvíce evropanů na svou stranu. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet katolíků (náhodně rozmístěných po celé Evropě, s největším shlukem kolem Říma –nejsem si 100% jistý, jestli je tohle možné v NetLogu naprogramovat)<br />
* Počet luteránů (centrovaných v Německu, okolo Wittenbergu) <br />
* Počet kalvinistů (centrovaných okolo Ženevy)<br />
* Počet ateistů (náhodně rozmístěných po celé Evropě)<br />
* Pravděpodobnost konvertování ateisty, katolíka, luterána či kalvinisty (logický předpoklad by byl, že luteráni či kalvinisté by byli hůře konvertovatelní než katolíci)<br />
* Pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou<br />
* Frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci (např. jednou ročně; nenapadá mě sofistikovanější způsob, jak tento problém řešit)<br />
<br />
'''Cíl''': Ačkoli tento problém už není úplně aktuální, zajímalo by mě, co by muselo vést k tomu (a jak dlouho by to trvalo), aby (za velmi zjednodušených podmínek) římskokatolická církev ztratila své dominantní postavení mezi evropskými náboženstvími (církvemi), případně aby se stala Evropa plně ateistickou. <br />
<br />
[[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 13:52, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, je to hodně měkké, abstraktní téma, která obvykle zamítám, protože je velmi obtížné udržet, aby se z toho nestala úplná blbost. Hlavně proto, že je tam spousta vágních údajů, apod. Ale tohle téma mi přijde hodně originální, rád bych mu dal šanci. Ale je třeba zamyslet se nad následujícími otázkami: 1) představa ateistů ve středověké, resp. ranně novověké Evropě, je hodně divoká, podle mého názoru muselo jít o počty statisticky zcela nevýznamné. 2) Rozmístění představitelů jednotlivých demoninací je hodně svévolné. Ti luteráni ještě budiž, ale katolíci kolem Říma??? 3) To šíření víry jistě v realitě není difuzní, jako by šlo o nějakou infekci, ale je ovlivněno mnoha faktory: migrací, mocenskými centry... 4) Jak budete řešit časový nesoulad mezi založením jednotlivých církví? ...a to mě jen tak zfleku napadlo. Doporučoval bych z toho vybrat nějaký konkrétní, dobře definovatelný podproblém a ten simulovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:10, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace dodání zásilek dvěma kuryry<br />
<br />
'''Autor''': Evgeny Konoshenko<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': <br />
<br />
Parametry modelu: Existuje malá vesnice, třeba v Sibiře, která má velmi špatnou dostupnost a nemá svoji vlastní poštu. Jednou za týden, odpovědná persona (kurýr) jede do pošty ve velkém městě v okolí vyzvednout zásilky pro obyvatele dané vesnice. Pokaždé, kurýr má různý seznam odběratelů zásilek a na základě toho plánuje svou trasu, kam má zajet. Pokud nikdo nepřevezme na ukázané adrese zásilku v moment, kdy kurýr přijel, kurýr se bude vracet, pokud tuto zásilku adresát nepřevezme. Vedle prvního kurýra, který vždycky jede na nejbližší adresu existuje druhý který plánuje trasu s tím že přibližně vědí kde adresát bude přítomen a kde není. <br />
<br />
Cílem simulace je najít optimální trasu pro druhého kurýra a zjistit při jaké pravděpodobností, který kurýr bude nejužitečnější (optimálně doručí všechny zásilky). Parametry simulace jsou počet návratu, když adresát není doma, počet budov, kam má zajet kurýr a pravděpodobnost nezastižení adresátu. <br />
<br />
[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 15:30, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Typické zadání pro diskrétní simulaci, navíc velmi triviální. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:59, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Změna zadání, prosím o schválení.[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 18:51, 11 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pastviny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Model zachycuje situaci na pastvině (nebo v savanně), pastvina je pokryta trávou a nachází se v ní zvířata konzumující trávu a predátoři konzumující trávou vykrmená zvířata. Pokud zvířata spasou veškerou trávu na určitém poli, dojde k erozi půdy a pole se změní v poušť. Pokud je naopak pole dlouhou dobu nespasené, zaroste křovím.<br />
Zvířata jsou přirozeně líná a zůstávají na jednom místě, dokud vše nespasou. Existence predátorů však uvádí zvířata v pohyb, takže nemají čas vše spást a změnit tak krajinu v poušť. Příliš mnoho predátorů však uloví všechna zvířata a pastvina zaroste křovinami a lesy. V pastvině se nachází tři druhy zvířat, skot, ovce a kozy. Každý druh má jiné preference z hlediska potravy, každé zvíře tak při krmení používa jinou strategii a případně si i vybírá jiný druh rostlin ke spasení. Tedy: Skot je nejvybíravější a při nízkém počtu zvířat je i nízký selekční tlak a krávy tak nejsou nuceny jíst i "plevel", což zvyšuje šanci na to, že pastvina zaroste křovím. Při vysokém počtu zvířat však není skot schopen tolik prosperovat. Ovce nejsou vybíravé, ale nechávají za sebou po pastvě menší množství rostlin, které potom snadno obrůstá. Kozy naopak preferují plevel a menší křovinaté rostliny. Sežerou ale všechno i s kořínky a významně tím přispívají k desertifikaci.<br />
Kromě přirozených predátorů se v modelu může nacházet i člověk v roli pastevce - speciálního predátora. Ten si potom s ostatními predátory konkuruje a může lovit i ostatní predátory.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Rychlost růstu rostlin<br />
* Počet krav v pastvině<br />
* Počet ovcí v pastvině<br />
* Počet koz v pastvině<br />
* Počet přirozených predátorů v pastvině<br />
* Počet pastevců v pastvině<br />
* Bohatost půdy<br />
* Strategie pastevce<br />
<br />
Cílem simulace je:<br />
<br />
* Popsat vztah mezi počtem zvířat a predátorů v pastvině, a to včetně závislosti na bohatosti půdy (tedy kolik potravy může být maximálně k dispozici) a rychlosti růstu rostlin.<br />
* Popsat vztah mezi počty různých druhů zvířat a najít ideální poměr. Zjistit, zda se mění rovnovážný poměr v závislosti na celkovém počtu zvířat či rychlosti růstu rostlin.<br />
* Najít přibližný bod rovnováhy pro dlouhodobou udržitelnost modelu, popřípadě najít bod zvratu vedoucí k desertifikaci či k totálnímu zalesnění.<br />
* Zjistit, jak se změní charakter modelu, pokud člověk vyhubí ostatní predátory.<br />
<br />
Možnosti rozšíření:<br />
Uvažoval jsem o případně o rozšíření v podobě lidské činnosti a rozdělení pastviny na různé ohrádky se systémem rotací jednotlivých druhů zvířat, ale nevím zda/jak by šel takový model rozšířit.<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 18:13, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Klasick7 Predator-Prey model, který byl zpracováván už v mnoha obměnách, nicméně základní verze, která téměř odpovídá velmi blízko Vašeho návrhu je součástí standardních knihoven NetLoga. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::Upraveno, rozšířeno. Takto by to mohlo být již dostatečně odlišné od ostatních modelů. Mám v záměru na model případně nabalovat další věci, ale uvidím, co zvládnu a kam se případně před konečným termínem stihnu dostat. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 12:13, 10 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pohybu zavazadel na letišti<br />
<br />
'''Autor:''' Daniel Navrátil <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace pohybu zavazadel na letišti. Letadla přiváží zavazadla, která je nutné z letadla vyložit a naložit na vozidla, která zavazadla převáží na pásy. Z pásu si pak cestující zavazadla odebírají. Zavazadla se rozlišují na lokální (zavazadla určená k odběru na daném letišti) a tranzitní (zavazadla určená k dalšímu převozu). Lokální zavazadla mají prioritu pro převoz, jelikož na ně již cestující vždy čekají.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Počet přivezených lokálních zavazadel<br />
* Počet přivezených tranzitních zavazadel<br />
* Počet vozidel zodpovědných za převoz zavazadel<br />
* Kapacita vozidel<br />
<br />
'''Cíl:''' Cílem simulace je optimalizovat čas doručení všech lokálních zavazadel až k cestujícím a najít efektivní počet vozidel při dané kapacitě a při daném počtu zavazadel.<br />
<br />
[[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 22:28, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Diskrétní simulace. Lze ji takto řešit, ale musel byste si obstarat reální data z letiště. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
:: S obstaráním reálných dat nebude problém - můj kamarád roky pracoval na letišti a měl na starost právě přepravu a manipulaci se zavazadly [[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 11:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace činnosti kavárny<br />
<br />
'''Autorka:''' Mariia Alekseeva<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému:''' Dělám to na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem jako baristka v nové kavárně několik měsiců, a pohopila jsem že i když z vnějšku to vypadá jako fajn, v podstatě je řizení takového podniku moc těžký a vystresujicí proces. Jsou entity mezi sebou vazené a skoro všechny mají vliv na uspech kavárny a manager má s tím počitat. Vždycky jsem myslela, že kdyby mohl to všechno nějak optimazovat a najit vazby meni entitami (jako spokojenost klientu, kvalita kavy, místo kavarny apod), měl by miň problemů.<br />
<br />
'''Cíl:''' Spočitat náklady, pohopit kolik optimalně musíme utratit peněz aby byla kavárna popularní. A na zakladě situace na trhu a mzdy máme-li vůbec začinat ten podnik.<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 22:38, 6 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:Téma není špatné, jen mi není jasné, na základě jakých dat to budete kvantifikovat.<br />
:Jak budete měřit popularitu kavárny a na základě jakých dat odvodíte, co má jaký efekt na její popularitu?<br />
:Na základě čeho odvodíte, výnosy, náklady, poptávku po kávě atp. ?<br />
:[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:16, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
V hlavních rysech se to děla na zakladě počtu klientů, celkevého vynosu za den, počtiu zajemců o práci. Jesli máte na mysli, že potřebuju na to realní dáta, v tom připadě můžu jich dostat od minulého zaměstnavatele. --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 14:12, 7 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:OK. '''Schváleno''', je důležité pak ve zprávě k simulaci ukázat na základě jakých dat jste vycházela a jak jste z nich odvodila kvantifikaci jednotlivých vztahů. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:02, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace:''' Můj zivot aneb jak poznat tu pravou (nefunguje mi na klávesnici písmeno “z” s háčkem)<br />
<br />
'''Autor:''' Mai Duc Anh<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Jmenuji se ducan. Jsem hyperaktivní dítě (seriózně) ve věku 24 let původem z jihovýchodní Asie, programátor, nosím zlatočerné dioptrické ray bany (šestky na obou čočkách a lehký astigmatizmus) a od září pravidelně obcházím techno akce s příchutí MDMA. Pustili mě i do berlínského Berghainu, tolik polonahých gayů jsem v zivotě pohromadě neviděl. Momentálně hledám pěknou babu, resp. zenu svých snů.<br />
<br />
Pokusím se proto co nejvěrohodněji nasimulovat jeden z mých nedávných týdnů. Den po dni, hodinu po hodině. To jest, part-time (life time) v proptech startupu Spaceflow, navštěvování státního edukativního institutu pro nabytí vědomostí a svatého papíru (doporučuju 4 dohody od Duška), lekce boxu, půlnoční strahovské procházky s partou kamarádů, rave party v Ankali, komunitní (rasově diskriminační) srazy mladých vietnamců v Zitné ulici, posilování lýtek ve fitku a další systematické, nahodilé, ale i nesmyslné činnosti.<br />
Bude to 5 let co si zapisuju veškerou svojí denní aktivitu, s přesností na hodiny. Tímto zdravím pana kalendar z Gůgla, díky.<br />
<br />
K věci. Během svých “dospělých” let jsem strávil dávku svého času s více či méně atraktivními/energickými/vášnivými/vyspělými zenami. Vytvořil jsem si nedávno i excel tabulku, kde jsem si je všechny ohodnotil v 15 kritériích na škále 0 do 100. Nakonec jsem si hodnoty zprůměroval a maximální skóre bylo osmdesát šest. Ano, vietnamský šovinista co bere extázi a chce ovládnout celou galaxii, těší mě.<br />
<br />
V posledních 3 měsících se mi nedaří zadný vhodný objekt potkat (zenu), tudíz mi nezbýva nic jiného nez svůj zivot zmapovat, nasimulovat a zjistit, jak co nejideálněji tweaknout svůj denní rezim tak, abych zvýšil své šance potkat tu pravou. Na světě někde je, takze uz stačí být jen ve správnou dobu na správném místě.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
<br />
* Můj týdenní rezim<br />
<br />
Pondělí<br />
- 20 minut hygiena ve společných koupelnách na Strahově<br />
- 7 hodin programování ve Spaceflow ve foru karlín<br />
- 1 hodina oběd v Karlíně s náhodnou duší<br />
- 2 hodiny boxu<br />
- 1 hodina procházka s partou na petříně<br />
- 1 hodina přesun/doprava v MHD<br />
<br />
Úterý<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 20 minut skype s mámou a tátou (jsou ve Vietnamu)<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina oběd se spoluzáky<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 3 hodiny vývojářský meetup v STRV<br />
<br />
Pátek<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 1 hodina oběd se spoluzackou<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina posilování<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 7 hodin taneční akce v Ankali<br />
<br />
A tak dále ……<br />
<br />
* Hustota vyskytu lidí/zen v konkrétních lokalitách - dle městských částí Prahy, ČSÚ<br />
* Atraktivita (fyzická / duševní) - Gaussovo rozdělení (cíl je nad 87 percentil)<br />
* Počasí - průměrné údaje za posledních 5 let v prvním týdnu května.<br />
* Aktuální stav (svobodný, zadaný) - ČSÚ<br />
* Věk (dle stromu zivota v ČR)<br />
* Sexuální orientace (ČSÚ)<br />
* Chemie (random)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
* Kolik vyhovujicich zen (skóre nad 87) lze potkat během jednoho pracovního týdne?<br />
* Jak optimalizovat svůj denní rezim tak, abych zvýšil pravděpodobonst a šanci potkat svou spřízněnou duši.<br />
<br />
[[User:Mai|Mai]] ([[User talk:Mai|talk]]) 23:31, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Nevím jestli to budeš mít schvaleno, ale musím napsat že je to fakt skvělě<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:40, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Trochu se děsím, co se dozvím, ale reálná data máte a moje zvědavost je silnější. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:17, 9 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace automatizovaného nakládání kamionů<br />
<br />
'''Autor:''' Kenan Dervišević<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:''' Kvůli obavám o životní prostředí se provozovatelé automatizovaných nakládacích terminálů na kamiony stále více snaží o zkrácení doby, kdy kamiony stojí. Vysoká cena robotických jeřábů pro převoz kontejnerů jim často zakazuje nakupovat více nástrojů. Dalším důvodem je to, že neexistují jasné studie jak dostupnost a servisní strategie jeřábů ovlivňují čas zatáčení kamionu. Tento model zavádí přístup založený na agentech k modelování jeřábů pro analýzu času zatáčení kamionů. Toho je dosaženo pomocí modelování jeřábů tak, aby měly maximální účinnost. Model se pokusí identifikovat sadu užitečných funkcí, které správně zachycují zásadní rozhodovací proces operátorů jeřábů při výběru dalšího vozíku pro poskytování služeb. Budou použité tři různé metody optimalizace pohybu robotických jeřábů. První bude na základě vzdálenosti určitých kamionů od robotických jeřábu modelovat pohyb a nakládání kontejnerů. Druhá bude dělat to samé, ale na základě délky času čekání a nakládání kontejnerů. Třetí funkce bude kombinací předchozích dvou. Parametry modelu: kamiony (budou přicházet náhodně, podle Poissonova rozdělení), kontejnery, jeřáby<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace ukážou, jaká strategie je nejvhodnější a produkuje nejlepší výsledky, pokud jde o průměrnou čekací dobu a maximální čekací dobu kamionu.<br />
<br />
[[User:Kenan|Kenan]] ([[User talk:Kenan|talk]]) 13:16, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR a pro zvolené pohlaví<br />
<br />
'''Autor''': Jan Marek Slabihoud<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Ms Excel<br />
<br />
Tématem simulace bude tvorba úspor na důchod spořením do trezoru na měsíční bázi v průběhu produktivního života jedince. Na začátku simulace se stonoví níže zmíněné parametry a podle nich je určena pravděpodobnost, zda jedinec dožije se svými úsporami či před jeho/její smrtí dojdou a bude tento jedinec žít v chudobě. Pro pravděpodobnosti dožití věku pro různé kraje u žen a mužů simulace používá data z veřejně dostupné databáze uveřejněné Českým statistickým úřadem. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=1289&katalog=30845&pvo=DEMD002&pvo=DEMD002&c=v3~8__RP2016 Zde k dispozici]<br />
Parametry modelu:<br />
* Měsíční úspora<br />
* Pohlaví<br />
* Kraj<br />
* Měsíční důchod čerpaný z úspor<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Optimální měsíční úsporu, aby v průběhu produktivního života mohl jedinec spořit, co možná nejméně, ale zároveď s našetřenými penězi důstojně dožil.<br />
<br />
--[[User:Slaj09|Slaj09]] ([[User talk:Slaj09|talk]]) 18:48, 10 May 2018 (CEST)<br />
: Téma dobré, '''schváleno''', jen si dejte pozor na to, aby tam to Monte Carlo bylo opravdu využito, tak jak má být (náhodné proměné generované z odvozeného pravděpodobnostního rozdělení, mnoho průběhů simulace a pak následná analýza a interpretace výsledků) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:44, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace vícejazyčné komunity<br />
<br />
'''Autor:''' Marina Lushnikova<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo <br />
<br />
'''Popis modelu:''' Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo vymyslet nové téma a je překročen termín zadání, chtěla bych vytvořit simulaci na téma, které mi bylo schváleno v minulém semestru, ale nedošlo k samotné realizaci.<br />
<br />
Jedná se o simulaci vícejazyčné komunity. Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích, předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. Chtěla bych vytvořit simulaci, kde jsou známy všechny výše uvedené faktory, a pak tento model aplikovat na reálná data. Cílem je určit, zda je nějaký jazyk ohrožen a brzy vyhyne.<br />
[[User:Xlusm05|Xlusm05]] ([[User talk:Xlusm05|talk]]) 22:47, 12 May 2018 (CEST)</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2017/2018/cs&diff=14679Assignment SS 2017/2018/cs2018-05-12T20:47:11Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2017/2018}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace náhradní dopravy přes řeku<br />
<br />
'''Autor''': Alena Charniauskaya<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Nosným tématem mé simulace bude náhrada dopravy přes řeku kvůli zbourání mostu a stavbě nového. Jako jednou ze zkoumaných variant náhradní dopravy by se mohla stát říční lodní doprava (na bázi přívozu, tedy pouze spojující dva body proti sobě přes řeku).<br />
Parametry modelu:<br />
* Rychlost lodí<br />
* Rychlost nástupu a výstupu<br />
* Šířka řeky (vzdálenost)<br />
* Přepravní kapacita na jednu lod'<br />
* Počet lodí<br />
* Počet pasažérů (v závislosti, zda je přeprava v dopravní špičce nebo mimo ni)<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Počet potřebných lodí (a jejich přepravní kapacita) nutných k náhradě běžné přepravy přes most<br />
* Interval pendlování lodí<br />
* Zda takový způsob náhradní dopravy pokryje potřeby normální přepravy přes most<br />
<br />
[[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 21:25, 3 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, obecně to není špatná myšlenka, problém je, že ji lze - tak jak to chápu - řešit analyticky, výpočtem... Tudíž simulace by byla nadbytečná. Zkuste to nějak upravit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 00:26, 5 May 2018 (CEST)<br />
:: Dobrý den, napadlo mě k tomu navíc zjistit pomocí simulace spokojenost cestujících s takovým způsobem náhradní dopravy, např. když bude cestující čekat více než 10 minut na nástup na loď, tak může odejít a použije jiný způsob dopravy. A my potřebujeme zjistit procento lidí, které jsme přepravili náhradní dopravou a kolik zvolilo jiný způsob dopravy. [[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 16:14, 6 May 2018 (CEST) <br />
::: Jednak to vypadá spíš jako adept na diskrétní simulaci, opravdu tam nevidím moc důvodů, proč to dělat agentně. A jako taková je opravdu hodně triviální. Jde o semestrální úlohu, takže by neměla být řešitelná za večer. Téma si představit dovedu, ale muselo by být podepřeno skutečnými daty. A obávám se, že ta bude obtížné v požadované kvalitě obstarat. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:46, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace brnění (NetLogo)<br />
<br />
'''Autor''': Mykyta Lipskyi<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace bude testování nového vojenského brnění, které vynalezl tým amerických vědců. Zkouška bude prováděna na kusu materiálu, ze kterého se brnění vyrábí. Do testovaného materiálu se bude střílet z různých zbraní a s různými náboji, ale vzdálenost mezi cílem a zbraní bude vždy stejná. Lze nastavit teplotu materiálu pro simulaci změn počasí. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Tloušťka materiálu<br />
* Rychlost náboje<br />
* Materiál náboje <br />
* Teplota materiálu<br />
Cílem simulace je zkontrolovat odolnost nového brnění<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 16:46, 4 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, v tomto případě jde o učebnicový příklad diskrétní simulace a to velmi primitivní. V podstatě je identická základní verzi naší úlohy Supermarket. Chtělo by to něco sofistikovanějšího. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]])<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 23:23, 6 May 2018 (CEST) Upraveno<br />
<br />
:: Tohle zní zajímavě, rozpracujte prosím zadání do detailu (tj. tak, aby to jen podle něj mohl někdo namodelovat). Úplně mi není jasné, jak si představujete to řešení. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:49, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Gammora<br />
<br />
'''Autor''': Ulrika Anna Jagošová<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace je šíření nemoci HIV a jejího rozvinutí do AIDS a jak tuto problematiku ovlivní experimentální lék Gammora, který je vyvíjen izraelskými vědci. V současné době je účinnost Gammory na vyléčení HIV 97%, cílem je dosáhnout 100% léčby. Na AIDS léčba neexistuje, nakažený člověk zemře. <br />
<br />
V rámci simulace budeme mít veřejný prostor s 1000 subjekty. V rámci prostoru budou subjekty přicházet do kontaktu s jinými subjekty. Virus se bude šířit sexuálním kontaktem mezi nakaženými jedinci. V rámci simulace bude tento styk představen držením se za ruce. V souvislosti s tím bude brána v potaz i míra používání ochrany a zda se jedná o pár. Prostor bude obsahovat jedince zdravé a nakažené. Jedinci se budou moci nechat otestovat a zjistit, zda nejsou HIV pozitivní. Pokud budou chtít, nechají si aplikovat vakcínu. V současné době má Gammora účinnost 97% na vyléčení osoby nakažené virem HIV v průběhu 8 dní. Pokud nenavštíví jedinec zdravotnické zařízení a včas mu není aplikována vakcína, případně Gammora nezničí virus HIV v jeho těle, rozvine se virus HIV do AIDS. HIV se rozvine do AIDS v průměru během 5 let. Jedince již v tomto stavu není možno zachránit.<br />
<br />
Cílem této simulace je zjistit, jaké změny s sebou v rámci populace přinese schválení léčby pomocí vyvíjeného léku Gammora. <br />
<br />
Zdroje pro realizaci simulace: SZÚ, AIDS pomoc, Zion Medical, atd. V případě potřeby bude využito dotazníkového šetření.<br />
<br />
<br />
[[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 18:11, 5 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, to by mohlo být ok, ale než si to potvrdíme, rozpracujte prosím zadání do detailu. Tohle je velmi stručné, nedá se z toho pořádně odvodit, jak budete pokračovat ani obtížnost... Jako příklad si vezměte zadání školních úloh. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: Doplnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 17:44, 6 May 2018 (CEST)<br />
::: Obávám se, že ta metoda není dobrá. Náhodný pohyb agentů a jejich potkávání se je populární způsob, jak to dělat, ale málokdy dává smysl. Tímto způsobem jste jen obtížně schopná ovlivnit pravděpodobnost přenosu infekce, resp. musíte na to jít nepřímo přes poměrné zastoupení různých typů agentů. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč by dílem náhody mělo být i podání vakcíny? Není návštěva lékaře spíše záměrným rozhodnutím? Obávám se, že u tohoto tématu bude třeba přijmout nějaký sofistikovanější způsob řešení. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:57, 9 May 2018 (CEST)<br />
:::: Poupravila jsem způsob realizace. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 21:58, 11 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Optimalizace počet provozoven rychlého občerstvení nového podniku v městech v ČR<br />
<br />
'''Autor''': Nguyen Van Thanh<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Definice problému''':Jsme na trhu novou společností rychlého občerstvení a chceme zjistit optimální počet našich rozvržení provozoven, kdy bereme v potaz veškeré faktory ovlivňující náš chod provozoven. Viz parametry modelu.<br />
<br />
''Parametry modelu'''<br />
* Počet provozoven<br />
* Návštěvnost a vytížení provozoven <br />
* Náklady provozovny (zaměstnanci, suroviny, nájem, odpad, rozvoz atd.) <br />
* Poptávka/nabídka ve městě <br />
* Tržby provozoven<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
* Optimalizovat počet provozoven v daném městě na základě poptávky a nabídky a tím docílit podniku nejvyšší zisk. <br />
* Optimalizovat efektivní rozpoložení počet zaměstnanců napříč provozoven<br />
[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé téma, ale mám tam dost nejasností. Monte Carlo ja založeno na náhodných proměných (jinak by to byla jen kalkulace) - co by ve vaší simulaci bylo všechno náhodně generováno?<br />
: Co bude zdrojem dat pro tyto náhodně generované proměné?<br />
: Jak kvantifikujete poptávku a na základě čeho?<br />
: Jak v Monte Carlu budete řešit to optimální rozložení prodejen (Monte Carlo nesimuluje prostor jako např. NetLogo, proto je to potřeba nějak ošetřit)?<br />
: Jak budete řešit vzájemnou konkurenci prodejen - tedy jak kvantifikujete, že si přetahují zákazníky?<br />
: [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: <br />
:: 1. ''Náhodně jsou generovány náklady na zaměstnance, nájem nebytových prostorů, návštěvnost a průměrná útrata strávníka v řetězcích.''<br />
:: 2. ''Zdrojem dat jsou portály s nabídkami práce (např. jobs.cz, práce.cz) , nemovitostmi v daném regionu (sreality.cz), dále údaje z dotazníkových šetření.''<br />
:: 3. ''Poptávka se bude odvíjet od sezón, věkové skupiny, lokalitě a speciálních nabídek a preference strávníka v jakém stravovacím zařízení bude trávit. (geografická data jsou čerpána z českého statistického úřadu:https://www.czso.cz/ a zbylá data jsou čerpána z dotazníkových šetření)'' <br />
:: 4. ''Pomocí Monte Carla se zjistí, v jakém stavu výsledku hospodaření jsou zkoumané provozovny. Z těchto údajů, pak vybereme nejlepší model rozložení nákladů, který vynáší maximilní zisk pro náš nový podnik v jednotlivých městech.''<br />
:: 5. ''Konkurence se řeší mezi stravovacích zařízení, které jsou dostupné z statistického šetření sektoru stravování: https://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektoru-stravovani.pdf . Dále v reklamních kampaních a povědomí o značce, údaje čerpány z dotazníků. Zákazníků v daném městě je nějaký fixní počet, o který se budou tyto stravovací zařízení přetahovat.''<br />
::[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
:::<br />
:::OK. '''Schváleno'''. Dejte pozor na to, aby simulace byla reálná a abyste pak ve zprávě k simulaci ukázal, jak jste jednotlivá rozdělení pro náhodné proměné odvodil - ukázal odvození jednotlivých pravděpodobnostních rozdělení ze zdrojových dat. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:55, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace jizdy v dopravni zacpe na dalnici<br />
<br />
'''Autor''': Daniel Nejezchleb<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Hlavními entitami navrhovaného modelu budou vozidla, která budou v pruzích silnice a busou se snažit překonat dopravní zácpu. Agent vozidla bude obsahovat fyzické atributy jako jsou délka, akcelerace, typ. Budou také obsahovat chování jízda v pruhu a změna pruhu. Pro implementaci těchto chování je nutné, aby agenti neustále monitorovali okolí srze své senzory. Takto inteligentní chování budou složena dohromady z řady jednoduchých pravidel, kterými se agenti budou řídit.<br />
<br />
* Chování jízda v pruhu<br />
Toto chování se bude starat o to, že auta budou následovat pruh silnice. Nebudou do sebe narážet, tedy jestliže se nachází jiné auto před agentem, tak zpomalí na úroveň jeho rychlosti, aby dodržel minimální vzdálenost mezi vozidly.<br />
<br />
* Chování změna pruhu<br />
Jestliže agent zjistí, že jeho pruh stojí a okolní pruh se hýbe, tak se pokusí změnit pruh. Přitom se bude snažit nezpůsobit dopravní nehodu.<br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet aut<br />
** Uvidíme zda simulace prokáže, jestli má hustota zácpy vliv na výsledek testu <br />
* Počet proudů silnice<br />
** Jeden pruh silnice nedává pro tuto simulaci smysl. Podle podmínek většiny českých silnic bude simulace zkoumat hlavně dvou a tří pruhové silnice<br />
* Typ auta (osobni, užitková, nakladni)<br />
**Modelovaná situace bude zobecňovat vozidla do tří typů, každý zaštiťující přibližně stejné paramtry vozidel té kategorie. Pro různé typy vozidel platí také jiné dopravní omezení a povinnosti. Je možné, že se model zjednoduší pouze na dva typy vozidel a to osobní/užitková a nákladní, kvůli nedostatečně detailním údajům z nalezených průzkumů.<br />
** Osobní: Osobní vozidlo charakterizuje nejmenší velikost, nejrychlejší akcelerace a nejvyšší rychlost<br />
** Užitková: Vozidla typu dodávka; charakteristické střední velikostí, střední akcelerací a střední rychlostí<br />
** Nákladní: Vozidla charakterizována nejvetší velikostí, nejpomalejší akcelerací a nejpomalejší rychlostí <br />
* Typ řidiče (slusny, agresivni)<br />
**Agenti tohoto typu bodou rozhodovat o stylu jízdy.<br />
** Uvědomělý: značí řidiče dodržujícího dopravní pravidla<br />
** Neuvědomělý: značí řidiče, který často inklinuje k nedodržení dopravních pravidel<br />
** Agresivní: značí řidiče, který svou jízdou zvyšuje riziko dopravní nehody<br />
** Předvídavý: naopak začí řidiče, který naopak minimalizuje riziko dopravní nehody<br />
** Toleratní: řidič, který spíše dovolí jinému změnit pruh<br />
** Netolerantní: naopak spíše nedovolí ostatním změnit pruh<br />
* Nehoda na silnici<br />
** často bývají dopravní zácpy způsobené nehodou a pak nás zajímá jak překážka v jednom z průhů ovlivní výsledek simulace<br />
* Styl jizdy ridice<br />
**Nosný parametr simulace, zjišťující zda střidat pruhy či se držet v jednom vybraném pruhu<br />
** Střídání pruhů: Řidič se podle aktualní situace v jeho bezprostředním okolí rozhoduje, zda má změnit pruh, protože v okolním pruhu plyne provoz rychleji; Výsledek tohoto stylu jízdy, také závisí na vůli řidiče, který má odbočujícího řidiče pustit<br />
** Držení se v pruhu: Opak předchozího, kdy se řidič drží svého pruhu<br />
<br />
Co se týče nastavení parametrů, tak pro poměr typů bych se pokusil najít nějaký behaviorální výzkum řidičů a jejich vlastností, podle toho by se potom odvodili hodnoty. Pro typy vozidel už jsem nalezl konkrétní Celostátní sčítání dopravy, o které se může simulace opřít http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/default.aspx.<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit, zda se v dopravni zacpe na dalnici vyplati stridat pruhy podle aktualne se pohybujiciho pruhu nebo zda je stejne vyhodne nebo i vyhodnejsi drzet se ve vybranem pruhu. Vyhodnosti je rozumeno rychlejsi projeti dopravni situace za soucasne minimalizace rizika vlastni dopravni nehody zpusobene agresivni jizdou.<br />
<br />
[[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 02:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrá, rozpracujte prosím zadání do detailu. Jak se třeba budou lišit osobní auta, dodávky, nákladní, v jakém poměru je budete na silnici pouštět a proč? Jak budete v simulaci řešit různé počty pruhů, jak se bude lišit slušný a agresivní řidič, v jakém poměru budou a proč, atd. atd. Jak jsme si říkali, zadání by mělo být formulováno tak, aby se to jen na jeho základě pak dalo řešit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
:: Zkonkrétnil jsem zadání. Dalo by se už takto schválit?<br />
:: [[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 00:08, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
::: Lepší by bylo mít ty parametry už v tom zadání, protože je poměrně obecné, ale '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 09:01, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Simulace vývoje slávy kapely<br />
<br />
'''Autor''': Luboš Tomandl<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému''': Jsem členem začínající kapely. Máme za sebou několik koncertů v pražských klubech, účast na několik festivalech a soutěžích. Rádi bychom se více proslavili a tedy získali více fanoušků na sociálních sítích. Víme, že pro to musíme být aktivní, vytvářet nový obsah na sítích, koncertovat, vydávat novou hudbu a točit videoklipy. Na základě účtů na Facebooku, Instagramu, YouTube a Spotify můžeme snadno sledovat, které události a činnosti nejvíce přitáhly pozornost na naše sociální sítě. Podle těchto dat tedy můžeme nasimulovat, které aktivity mohou přispět tomu, aby se povědomí (počet sledujících) o naší kapele dále navyšovalo a co naopak nedělat (pokud najdu takové situace), aby se obliba kapely nesnižovala. Je však potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Členové kapely mají jen omezené finanční a časové možnosti. Aby byli ochotní vkládat své prostředky do aktivit kapely, nesmí tyto aktivity snižovat jejich celkovou spokojenost, která se dá měřit přílišnou časovou vytížeností a nadměrnými náklady. Fanoušci také nemají neomezené prostředky pro navštěvování koncertů a nakupování alb.<br />
<br />
'''Cíl''': Maximalizovat slávu kapely kvantifikovanou počtem sledujících na sociálních sítích a minimalizovat rizika ztráty obliby u posluchačů.<br />
<br />
[[User:Xtoml29|Xtoml29]] ([[User talk:Xtoml29|talk]]) 12:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Šlo by - důležité v tomto připadě bude ukázat ve zprávě k simulaci, na základě čeho přesně byly jednotlivé vztahy mezi proměnými a kvatifikace parametrů odvozeny. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Šíření víry v kontinentální Evropě 16. století<br />
<br />
'''Autor''': Vojtěch Hyvnar<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu''': Začátkem 16. století došlo v Evropě k reformaci církve, která vedla k vytvoření dvou hlavních protestantských církví – Luteránství (na území dnešního Německa) a Kalvinismu (na území dnešního Švýcarska). Obě protestantské církve se pak rozšiřovaly do zbytku Evropy a byly dle nich zakládány také další církve (např. Hugenoti ve Francii), avšak tradiční římskokatolická církev byla stále jednoznačně nejrozšířenější.<br />
<br />
Model by byl tvořen na mapě Evropy – vzhledem k problematické tvorbě „přechodů“ přes moře budu abstrahovat od všech ostrovů (a tudíž také vynechám například Anglikánskou církev) a budu uvažovat pouze kontinentální Evropu. Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém. Představitelé jednotlivých náboženství (misionáři) se snaží získat/konvertovat co nejvíce evropanů na svou stranu. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet katolíků (náhodně rozmístěných po celé Evropě, s největším shlukem kolem Říma –nejsem si 100% jistý, jestli je tohle možné v NetLogu naprogramovat)<br />
* Počet luteránů (centrovaných v Německu, okolo Wittenbergu) <br />
* Počet kalvinistů (centrovaných okolo Ženevy)<br />
* Počet ateistů (náhodně rozmístěných po celé Evropě)<br />
* Pravděpodobnost konvertování ateisty, katolíka, luterána či kalvinisty (logický předpoklad by byl, že luteráni či kalvinisté by byli hůře konvertovatelní než katolíci)<br />
* Pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou<br />
* Frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci (např. jednou ročně; nenapadá mě sofistikovanější způsob, jak tento problém řešit)<br />
<br />
'''Cíl''': Ačkoli tento problém už není úplně aktuální, zajímalo by mě, co by muselo vést k tomu (a jak dlouho by to trvalo), aby (za velmi zjednodušených podmínek) římskokatolická církev ztratila své dominantní postavení mezi evropskými náboženstvími (církvemi), případně aby se stala Evropa plně ateistickou. <br />
<br />
[[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 13:52, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, je to hodně měkké, abstraktní téma, která obvykle zamítám, protože je velmi obtížné udržet, aby se z toho nestala úplná blbost. Hlavně proto, že je tam spousta vágních údajů, apod. Ale tohle téma mi přijde hodně originální, rád bych mu dal šanci. Ale je třeba zamyslet se nad následujícími otázkami: 1) představa ateistů ve středověké, resp. ranně novověké Evropě, je hodně divoká, podle mého názoru muselo jít o počty statisticky zcela nevýznamné. 2) Rozmístění představitelů jednotlivých demoninací je hodně svévolné. Ti luteráni ještě budiž, ale katolíci kolem Říma??? 3) To šíření víry jistě v realitě není difuzní, jako by šlo o nějakou infekci, ale je ovlivněno mnoha faktory: migrací, mocenskými centry... 4) Jak budete řešit časový nesoulad mezi založením jednotlivých církví? ...a to mě jen tak zfleku napadlo. Doporučoval bych z toho vybrat nějaký konkrétní, dobře definovatelný podproblém a ten simulovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:10, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace dodání zásilek dvěma kuryry<br />
<br />
'''Autor''': Evgeny Konoshenko<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': <br />
<br />
Parametry modelu: Existuje malá vesnice, třeba v Sibiře, která má velmi špatnou dostupnost a nemá svoji vlastní poštu. Jednou za týden, odpovědná persona (kurýr) jede do pošty ve velkém městě v okolí vyzvednout zásilky pro obyvatele dané vesnice. Pokaždé, kurýr má různý seznam odběratelů zásilek a na základě toho plánuje svou trasu, kam má zajet. Pokud nikdo nepřevezme na ukázané adrese zásilku v moment, kdy kurýr přijel, kurýr se bude vracet, pokud tuto zásilku adresát nepřevezme. Vedle prvního kurýra, který vždycky jede na nejbližší adresu existuje druhý který plánuje trasu s tím že přibližně vědí kde adresát bude přítomen a kde není. <br />
<br />
Cílem simulace je najít optimální trasu pro druhého kurýra a zjistit při jaké pravděpodobností, který kurýr bude nejužitečnější (optimálně doručí všechny zásilky). Parametry simulace jsou počet návratu, když adresát není doma, počet budov, kam má zajet kurýr a pravděpodobnost nezastižení adresátu. <br />
<br />
[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 15:30, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Typické zadání pro diskrétní simulaci, navíc velmi triviální. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:59, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Změna zadání, prosím o schválení.[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 18:51, 11 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pastviny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Model zachycuje situaci na pastvině (nebo v savanně), pastvina je pokryta trávou a nachází se v ní zvířata konzumující trávu a predátoři konzumující trávou vykrmená zvířata. Pokud zvířata spasou veškerou trávu na určitém poli, dojde k erozi půdy a pole se změní v poušť. Pokud je naopak pole dlouhou dobu nespasené, zaroste křovím.<br />
Zvířata jsou přirozeně líná a zůstávají na jednom místě, dokud vše nespasou. Existence predátorů však uvádí zvířata v pohyb, takže nemají čas vše spást a změnit tak krajinu v poušť. Příliš mnoho predátorů však uloví všechna zvířata a pastvina zaroste křovinami a lesy. V pastvině se nachází tři druhy zvířat, skot, ovce a kozy. Každý druh má jiné preference z hlediska potravy, každé zvíře tak při krmení používa jinou strategii a případně si i vybírá jiný druh rostlin ke spasení. Tedy: Skot je nejvybíravější a při nízkém počtu zvířat je i nízký selekční tlak a krávy tak nejsou nuceny jíst i "plevel", což zvyšuje šanci na to, že pastvina zaroste křovím. Při vysokém počtu zvířat však není skot schopen tolik prosperovat. Ovce nejsou vybíravé, ale nechávají za sebou po pastvě menší množství rostlin, které potom snadno obrůstá. Kozy naopak preferují plevel a menší křovinaté rostliny. Sežerou ale všechno i s kořínky a významně tím přispívají k desertifikaci.<br />
Kromě přirozených predátorů se v modelu může nacházet i člověk v roli pastevce - speciálního predátora. Ten si potom s ostatními predátory konkuruje a může lovit i ostatní predátory.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Rychlost růstu rostlin<br />
* Počet krav v pastvině<br />
* Počet ovcí v pastvině<br />
* Počet koz v pastvině<br />
* Počet přirozených predátorů v pastvině<br />
* Počet pastevců v pastvině<br />
* Bohatost půdy<br />
* Strategie pastevce<br />
<br />
Cílem simulace je:<br />
<br />
* Popsat vztah mezi počtem zvířat a predátorů v pastvině, a to včetně závislosti na bohatosti půdy (tedy kolik potravy může být maximálně k dispozici) a rychlosti růstu rostlin.<br />
* Popsat vztah mezi počty různých druhů zvířat a najít ideální poměr. Zjistit, zda se mění rovnovážný poměr v závislosti na celkovém počtu zvířat či rychlosti růstu rostlin.<br />
* Najít přibližný bod rovnováhy pro dlouhodobou udržitelnost modelu, popřípadě najít bod zvratu vedoucí k desertifikaci či k totálnímu zalesnění.<br />
* Zjistit, jak se změní charakter modelu, pokud člověk vyhubí ostatní predátory.<br />
<br />
Možnosti rozšíření:<br />
Uvažoval jsem o případně o rozšíření v podobě lidské činnosti a rozdělení pastviny na různé ohrádky se systémem rotací jednotlivých druhů zvířat, ale nevím zda/jak by šel takový model rozšířit.<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 18:13, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Klasick7 Predator-Prey model, který byl zpracováván už v mnoha obměnách, nicméně základní verze, která téměř odpovídá velmi blízko Vašeho návrhu je součástí standardních knihoven NetLoga. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::Upraveno, rozšířeno. Takto by to mohlo být již dostatečně odlišné od ostatních modelů. Mám v záměru na model případně nabalovat další věci, ale uvidím, co zvládnu a kam se případně před konečným termínem stihnu dostat. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 12:13, 10 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pohybu zavazadel na letišti<br />
<br />
'''Autor:''' Daniel Navrátil <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace pohybu zavazadel na letišti. Letadla přiváží zavazadla, která je nutné z letadla vyložit a naložit na vozidla, která zavazadla převáží na pásy. Z pásu si pak cestující zavazadla odebírají. Zavazadla se rozlišují na lokální (zavazadla určená k odběru na daném letišti) a tranzitní (zavazadla určená k dalšímu převozu). Lokální zavazadla mají prioritu pro převoz, jelikož na ně již cestující vždy čekají.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Počet přivezených lokálních zavazadel<br />
* Počet přivezených tranzitních zavazadel<br />
* Počet vozidel zodpovědných za převoz zavazadel<br />
* Kapacita vozidel<br />
<br />
'''Cíl:''' Cílem simulace je optimalizovat čas doručení všech lokálních zavazadel až k cestujícím a najít efektivní počet vozidel při dané kapacitě a při daném počtu zavazadel.<br />
<br />
[[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 22:28, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Diskrétní simulace. Lze ji takto řešit, ale musel byste si obstarat reální data z letiště. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
:: S obstaráním reálných dat nebude problém - můj kamarád roky pracoval na letišti a měl na starost právě přepravu a manipulaci se zavazadly [[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 11:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace činnosti kavárny<br />
<br />
'''Autorka:''' Mariia Alekseeva<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému:''' Dělám to na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem jako baristka v nové kavárně několik měsiců, a pohopila jsem že i když z vnějšku to vypadá jako fajn, v podstatě je řizení takového podniku moc těžký a vystresujicí proces. Jsou entity mezi sebou vazené a skoro všechny mají vliv na uspech kavárny a manager má s tím počitat. Vždycky jsem myslela, že kdyby mohl to všechno nějak optimazovat a najit vazby meni entitami (jako spokojenost klientu, kvalita kavy, místo kavarny apod), měl by miň problemů.<br />
<br />
'''Cíl:''' Spočitat náklady, pohopit kolik optimalně musíme utratit peněz aby byla kavárna popularní. A na zakladě situace na trhu a mzdy máme-li vůbec začinat ten podnik.<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 22:38, 6 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:Téma není špatné, jen mi není jasné, na základě jakých dat to budete kvantifikovat.<br />
:Jak budete měřit popularitu kavárny a na základě jakých dat odvodíte, co má jaký efekt na její popularitu?<br />
:Na základě čeho odvodíte, výnosy, náklady, poptávku po kávě atp. ?<br />
:[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:16, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
V hlavních rysech se to děla na zakladě počtu klientů, celkevého vynosu za den, počtiu zajemců o práci. Jesli máte na mysli, že potřebuju na to realní dáta, v tom připadě můžu jich dostat od minulého zaměstnavatele. --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 14:12, 7 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:OK. '''Schváleno''', je důležité pak ve zprávě k simulaci ukázat na základě jakých dat jste vycházela a jak jste z nich odvodila kvantifikaci jednotlivých vztahů. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:02, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace:''' Můj zivot aneb jak poznat tu pravou (nefunguje mi na klávesnici písmeno “z” s háčkem)<br />
<br />
'''Autor:''' Mai Duc Anh<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Jmenuji se ducan. Jsem hyperaktivní dítě (seriózně) ve věku 24 let původem z jihovýchodní Asie, programátor, nosím zlatočerné dioptrické ray bany (šestky na obou čočkách a lehký astigmatizmus) a od září pravidelně obcházím techno akce s příchutí MDMA. Pustili mě i do berlínského Berghainu, tolik polonahých gayů jsem v zivotě pohromadě neviděl. Momentálně hledám pěknou babu, resp. zenu svých snů.<br />
<br />
Pokusím se proto co nejvěrohodněji nasimulovat jeden z mých nedávných týdnů. Den po dni, hodinu po hodině. To jest, part-time (life time) v proptech startupu Spaceflow, navštěvování státního edukativního institutu pro nabytí vědomostí a svatého papíru (doporučuju 4 dohody od Duška), lekce boxu, půlnoční strahovské procházky s partou kamarádů, rave party v Ankali, komunitní (rasově diskriminační) srazy mladých vietnamců v Zitné ulici, posilování lýtek ve fitku a další systematické, nahodilé, ale i nesmyslné činnosti.<br />
Bude to 5 let co si zapisuju veškerou svojí denní aktivitu, s přesností na hodiny. Tímto zdravím pana kalendar z Gůgla, díky.<br />
<br />
K věci. Během svých “dospělých” let jsem strávil dávku svého času s více či méně atraktivními/energickými/vášnivými/vyspělými zenami. Vytvořil jsem si nedávno i excel tabulku, kde jsem si je všechny ohodnotil v 15 kritériích na škále 0 do 100. Nakonec jsem si hodnoty zprůměroval a maximální skóre bylo osmdesát šest. Ano, vietnamský šovinista co bere extázi a chce ovládnout celou galaxii, těší mě.<br />
<br />
V posledních 3 měsících se mi nedaří zadný vhodný objekt potkat (zenu), tudíz mi nezbýva nic jiného nez svůj zivot zmapovat, nasimulovat a zjistit, jak co nejideálněji tweaknout svůj denní rezim tak, abych zvýšil své šance potkat tu pravou. Na světě někde je, takze uz stačí být jen ve správnou dobu na správném místě.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
<br />
* Můj týdenní rezim<br />
<br />
Pondělí<br />
- 20 minut hygiena ve společných koupelnách na Strahově<br />
- 7 hodin programování ve Spaceflow ve foru karlín<br />
- 1 hodina oběd v Karlíně s náhodnou duší<br />
- 2 hodiny boxu<br />
- 1 hodina procházka s partou na petříně<br />
- 1 hodina přesun/doprava v MHD<br />
<br />
Úterý<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 20 minut skype s mámou a tátou (jsou ve Vietnamu)<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina oběd se spoluzáky<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 3 hodiny vývojářský meetup v STRV<br />
<br />
Pátek<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 1 hodina oběd se spoluzackou<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina posilování<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 7 hodin taneční akce v Ankali<br />
<br />
A tak dále ……<br />
<br />
* Hustota vyskytu lidí/zen v konkrétních lokalitách - dle městských částí Prahy, ČSÚ<br />
* Atraktivita (fyzická / duševní) - Gaussovo rozdělení (cíl je nad 87 percentil)<br />
* Počasí - průměrné údaje za posledních 5 let v prvním týdnu května.<br />
* Aktuální stav (svobodný, zadaný) - ČSÚ<br />
* Věk (dle stromu zivota v ČR)<br />
* Sexuální orientace (ČSÚ)<br />
* Chemie (random)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
* Kolik vyhovujicich zen (skóre nad 87) lze potkat během jednoho pracovního týdne?<br />
* Jak optimalizovat svůj denní rezim tak, abych zvýšil pravděpodobonst a šanci potkat svou spřízněnou duši.<br />
<br />
[[User:Mai|Mai]] ([[User talk:Mai|talk]]) 23:31, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Nevím jestli to budeš mít schvaleno, ale musím napsat že je to fakt skvělě<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:40, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Trochu se děsím, co se dozvím, ale reálná data máte a moje zvědavost je silnější. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:17, 9 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace automatizovaného nakládání kamionů<br />
<br />
'''Autor:''' Kenan Dervišević<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:''' Kvůli obavám o životní prostředí se provozovatelé automatizovaných nakládacích terminálů na kamiony stále více snaží o zkrácení doby, kdy kamiony stojí. Vysoká cena robotických jeřábů pro převoz kontejnerů jim často zakazuje nakupovat více nástrojů. Dalším důvodem je to, že neexistují jasné studie jak dostupnost a servisní strategie jeřábů ovlivňují čas zatáčení kamionu. Tento model zavádí přístup založený na agentech k modelování jeřábů pro analýzu času zatáčení kamionů. Toho je dosaženo pomocí modelování jeřábů tak, aby měly maximální účinnost. Model se pokusí identifikovat sadu užitečných funkcí, které správně zachycují zásadní rozhodovací proces operátorů jeřábů při výběru dalšího vozíku pro poskytování služeb. Budou použité tři různé metody optimalizace pohybu robotických jeřábů. První bude na základě vzdálenosti určitých kamionů od robotických jeřábu modelovat pohyb a nakládání kontejnerů. Druhá bude dělat to samé, ale na základě délky času čekání a nakládání kontejnerů. Třetí funkce bude kombinací předchozích dvou. Parametry modelu: kamiony (budou přicházet náhodně, podle Poissonova rozdělení), kontejnery, jeřáby<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace ukážou, jaká strategie je nejvhodnější a produkuje nejlepší výsledky, pokud jde o průměrnou čekací dobu a maximální čekací dobu kamionu.<br />
<br />
[[User:Kenan|Kenan]] ([[User talk:Kenan|talk]]) 13:16, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR a pro zvolené pohlaví<br />
<br />
'''Autor''': Jan Marek Slabihoud<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Ms Excel<br />
<br />
Tématem simulace bude tvorba úspor na důchod spořením do trezoru na měsíční bázi v průběhu produktivního života jedince. Na začátku simulace se stonoví níže zmíněné parametry a podle nich je určena pravděpodobnost, zda jedinec dožije se svými úsporami či před jeho/její smrtí dojdou a bude tento jedinec žít v chudobě. Pro pravděpodobnosti dožití věku pro různé kraje u žen a mužů simulace používá data z veřejně dostupné databáze uveřejněné Českým statistickým úřadem. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=1289&katalog=30845&pvo=DEMD002&pvo=DEMD002&c=v3~8__RP2016 Zde k dispozici]<br />
Parametry modelu:<br />
* Měsíční úspora<br />
* Pohlaví<br />
* Kraj<br />
* Měsíční důchod čerpaný z úspor<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Optimální měsíční úsporu, aby v průběhu produktivního života mohl jedinec spořit, co možná nejméně, ale zároveď s našetřenými penězi důstojně dožil.<br />
<br />
--[[User:Slaj09|Slaj09]] ([[User talk:Slaj09|talk]]) 18:48, 10 May 2018 (CEST)<br />
: Téma dobré, '''schváleno''', jen si dejte pozor na to, aby tam to Monte Carlo bylo opravdu využito, tak jak má být (náhodné proměné generované z odvozeného pravděpodobnostního rozdělení, mnoho průběhů simulace a pak následná analýza a interpretace výsledků) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:44, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace vícejazyčné komunity<br />
<br />
'''Autor:''' Marina Lushnikova<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo <br />
<br />
'''Popis modelu:''' Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo vymyslet nové téma a je překročen termín zadání, chtěla bych vytvořit simulaci na téma, které mi bylo schváleno v minulém semestru, ale nedošlo k samotné realizaci.<br />
<br />
Jedná se o simulaci vícejazyčné komunity. Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích, předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. Chtěla bych vytvořit simulaci, kde jsou známy všechny výše uvedené faktory, a pak tento model aplikovat na reálná data. Cílem je určit, zda je nějaký jazyk ohrožen a brzy vyhyne.</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2017/2018/cs&diff=14678Assignment SS 2017/2018/cs2018-05-12T20:46:21Z<p>Xlusm05: zadání temátu</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2017/2018}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace náhradní dopravy přes řeku<br />
<br />
'''Autor''': Alena Charniauskaya<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Nosným tématem mé simulace bude náhrada dopravy přes řeku kvůli zbourání mostu a stavbě nového. Jako jednou ze zkoumaných variant náhradní dopravy by se mohla stát říční lodní doprava (na bázi přívozu, tedy pouze spojující dva body proti sobě přes řeku).<br />
Parametry modelu:<br />
* Rychlost lodí<br />
* Rychlost nástupu a výstupu<br />
* Šířka řeky (vzdálenost)<br />
* Přepravní kapacita na jednu lod'<br />
* Počet lodí<br />
* Počet pasažérů (v závislosti, zda je přeprava v dopravní špičce nebo mimo ni)<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Počet potřebných lodí (a jejich přepravní kapacita) nutných k náhradě běžné přepravy přes most<br />
* Interval pendlování lodí<br />
* Zda takový způsob náhradní dopravy pokryje potřeby normální přepravy přes most<br />
<br />
[[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 21:25, 3 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, obecně to není špatná myšlenka, problém je, že ji lze - tak jak to chápu - řešit analyticky, výpočtem... Tudíž simulace by byla nadbytečná. Zkuste to nějak upravit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 00:26, 5 May 2018 (CEST)<br />
:: Dobrý den, napadlo mě k tomu navíc zjistit pomocí simulace spokojenost cestujících s takovým způsobem náhradní dopravy, např. když bude cestující čekat více než 10 minut na nástup na loď, tak může odejít a použije jiný způsob dopravy. A my potřebujeme zjistit procento lidí, které jsme přepravili náhradní dopravou a kolik zvolilo jiný způsob dopravy. [[User:Chaa14|Chaa14]] ([[User talk:Chaa14|talk]]) 16:14, 6 May 2018 (CEST) <br />
::: Jednak to vypadá spíš jako adept na diskrétní simulaci, opravdu tam nevidím moc důvodů, proč to dělat agentně. A jako taková je opravdu hodně triviální. Jde o semestrální úlohu, takže by neměla být řešitelná za večer. Téma si představit dovedu, ale muselo by být podepřeno skutečnými daty. A obávám se, že ta bude obtížné v požadované kvalitě obstarat. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:46, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace brnění (NetLogo)<br />
<br />
'''Autor''': Mykyta Lipskyi<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace bude testování nového vojenského brnění, které vynalezl tým amerických vědců. Zkouška bude prováděna na kusu materiálu, ze kterého se brnění vyrábí. Do testovaného materiálu se bude střílet z různých zbraní a s různými náboji, ale vzdálenost mezi cílem a zbraní bude vždy stejná. Lze nastavit teplotu materiálu pro simulaci změn počasí. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Tloušťka materiálu<br />
* Rychlost náboje<br />
* Materiál náboje <br />
* Teplota materiálu<br />
Cílem simulace je zkontrolovat odolnost nového brnění<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 16:46, 4 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, v tomto případě jde o učebnicový příklad diskrétní simulace a to velmi primitivní. V podstatě je identická základní verzi naší úlohy Supermarket. Chtělo by to něco sofistikovanějšího. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]])<br />
<br />
[[User:Lipm01|Lipm01]] ([[User talk:Lipm01|talk]]) 23:23, 6 May 2018 (CEST) Upraveno<br />
<br />
:: Tohle zní zajímavě, rozpracujte prosím zadání do detailu (tj. tak, aby to jen podle něj mohl někdo namodelovat). Úplně mi není jasné, jak si představujete to řešení. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 08:49, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Gammora<br />
<br />
'''Autor''': Ulrika Anna Jagošová<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Předmětem této simulace je šíření nemoci HIV a jejího rozvinutí do AIDS a jak tuto problematiku ovlivní experimentální lék Gammora, který je vyvíjen izraelskými vědci. V současné době je účinnost Gammory na vyléčení HIV 97%, cílem je dosáhnout 100% léčby. Na AIDS léčba neexistuje, nakažený člověk zemře. <br />
<br />
V rámci simulace budeme mít veřejný prostor s 1000 subjekty. V rámci prostoru budou subjekty přicházet do kontaktu s jinými subjekty. Virus se bude šířit sexuálním kontaktem mezi nakaženými jedinci. V rámci simulace bude tento styk představen držením se za ruce. V souvislosti s tím bude brána v potaz i míra používání ochrany a zda se jedná o pár. Prostor bude obsahovat jedince zdravé a nakažené. Jedinci se budou moci nechat otestovat a zjistit, zda nejsou HIV pozitivní. Pokud budou chtít, nechají si aplikovat vakcínu. V současné době má Gammora účinnost 97% na vyléčení osoby nakažené virem HIV v průběhu 8 dní. Pokud nenavštíví jedinec zdravotnické zařízení a včas mu není aplikována vakcína, případně Gammora nezničí virus HIV v jeho těle, rozvine se virus HIV do AIDS. HIV se rozvine do AIDS v průměru během 5 let. Jedince již v tomto stavu není možno zachránit.<br />
<br />
Cílem této simulace je zjistit, jaké změny s sebou v rámci populace přinese schválení léčby pomocí vyvíjeného léku Gammora. <br />
<br />
Zdroje pro realizaci simulace: SZÚ, AIDS pomoc, Zion Medical, atd. V případě potřeby bude využito dotazníkového šetření.<br />
<br />
<br />
[[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 18:11, 5 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Fajn, to by mohlo být ok, ale než si to potvrdíme, rozpracujte prosím zadání do detailu. Tohle je velmi stručné, nedá se z toho pořádně odvodit, jak budete pokračovat ani obtížnost... Jako příklad si vezměte zadání školních úloh. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: Doplnila jsem zadání. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 17:44, 6 May 2018 (CEST)<br />
::: Obávám se, že ta metoda není dobrá. Náhodný pohyb agentů a jejich potkávání se je populární způsob, jak to dělat, ale málokdy dává smysl. Tímto způsobem jste jen obtížně schopná ovlivnit pravděpodobnost přenosu infekce, resp. musíte na to jít nepřímo přes poměrné zastoupení různých typů agentů. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč by dílem náhody mělo být i podání vakcíny? Není návštěva lékaře spíše záměrným rozhodnutím? Obávám se, že u tohoto tématu bude třeba přijmout nějaký sofistikovanější způsob řešení. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:57, 9 May 2018 (CEST)<br />
:::: Poupravila jsem způsob realizace. [[User:Xjagu00|xjagu00]] ([[User talk:Xjagu00|talk]]) 21:58, 11 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Optimalizace počet provozoven rychlého občerstvení nového podniku v městech v ČR<br />
<br />
'''Autor''': Nguyen Van Thanh<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Definice problému''':Jsme na trhu novou společností rychlého občerstvení a chceme zjistit optimální počet našich rozvržení provozoven, kdy bereme v potaz veškeré faktory ovlivňující náš chod provozoven. Viz parametry modelu.<br />
<br />
''Parametry modelu'''<br />
* Počet provozoven<br />
* Návštěvnost a vytížení provozoven <br />
* Náklady provozovny (zaměstnanci, suroviny, nájem, odpad, rozvoz atd.) <br />
* Poptávka/nabídka ve městě <br />
* Tržby provozoven<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
* Optimalizovat počet provozoven v daném městě na základě poptávky a nabídky a tím docílit podniku nejvyšší zisk. <br />
* Optimalizovat efektivní rozpoložení počet zaměstnanců napříč provozoven<br />
[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Zajímavé téma, ale mám tam dost nejasností. Monte Carlo ja založeno na náhodných proměných (jinak by to byla jen kalkulace) - co by ve vaší simulaci bylo všechno náhodně generováno?<br />
: Co bude zdrojem dat pro tyto náhodně generované proměné?<br />
: Jak kvantifikujete poptávku a na základě čeho?<br />
: Jak v Monte Carlu budete řešit to optimální rozložení prodejen (Monte Carlo nesimuluje prostor jako např. NetLogo, proto je to potřeba nějak ošetřit)?<br />
: Jak budete řešit vzájemnou konkurenci prodejen - tedy jak kvantifikujete, že si přetahují zákazníky?<br />
: [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
:: <br />
:: 1. ''Náhodně jsou generovány náklady na zaměstnance, nájem nebytových prostorů, návštěvnost a průměrná útrata strávníka v řetězcích.''<br />
:: 2. ''Zdrojem dat jsou portály s nabídkami práce (např. jobs.cz, práce.cz) , nemovitostmi v daném regionu (sreality.cz), dále údaje z dotazníkových šetření.''<br />
:: 3. ''Poptávka se bude odvíjet od sezón, věkové skupiny, lokalitě a speciálních nabídek a preference strávníka v jakém stravovacím zařízení bude trávit. (geografická data jsou čerpána z českého statistického úřadu:https://www.czso.cz/ a zbylá data jsou čerpána z dotazníkových šetření)'' <br />
:: 4. ''Pomocí Monte Carla se zjistí, v jakém stavu výsledku hospodaření jsou zkoumané provozovny. Z těchto údajů, pak vybereme nejlepší model rozložení nákladů, který vynáší maximilní zisk pro náš nový podnik v jednotlivých městech.''<br />
:: 5. ''Konkurence se řeší mezi stravovacích zařízení, které jsou dostupné z statistického šetření sektoru stravování: https://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statisticke-setreni-sektoru-stravovani.pdf . Dále v reklamních kampaních a povědomí o značce, údaje čerpány z dotazníků. Zákazníků v daném městě je nějaký fixní počet, o který se budou tyto stravovací zařízení přetahovat.''<br />
::[[User:Xngut65|Xngut65]] ([[User talk:Xngut65|talk]]) 12:43, 6 May 2018 (CEST)<br />
:::<br />
:::OK. '''Schváleno'''. Dejte pozor na to, aby simulace byla reálná a abyste pak ve zprávě k simulaci ukázal, jak jste jednotlivá rozdělení pro náhodné proměné odvodil - ukázal odvození jednotlivých pravděpodobnostních rozdělení ze zdrojových dat. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:55, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace jizdy v dopravni zacpe na dalnici<br />
<br />
'''Autor''': Daniel Nejezchleb<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentni<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
Hlavními entitami navrhovaného modelu budou vozidla, která budou v pruzích silnice a busou se snažit překonat dopravní zácpu. Agent vozidla bude obsahovat fyzické atributy jako jsou délka, akcelerace, typ. Budou také obsahovat chování jízda v pruhu a změna pruhu. Pro implementaci těchto chování je nutné, aby agenti neustále monitorovali okolí srze své senzory. Takto inteligentní chování budou složena dohromady z řady jednoduchých pravidel, kterými se agenti budou řídit.<br />
<br />
* Chování jízda v pruhu<br />
Toto chování se bude starat o to, že auta budou následovat pruh silnice. Nebudou do sebe narážet, tedy jestliže se nachází jiné auto před agentem, tak zpomalí na úroveň jeho rychlosti, aby dodržel minimální vzdálenost mezi vozidly.<br />
<br />
* Chování změna pruhu<br />
Jestliže agent zjistí, že jeho pruh stojí a okolní pruh se hýbe, tak se pokusí změnit pruh. Přitom se bude snažit nezpůsobit dopravní nehodu.<br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet aut<br />
** Uvidíme zda simulace prokáže, jestli má hustota zácpy vliv na výsledek testu <br />
* Počet proudů silnice<br />
** Jeden pruh silnice nedává pro tuto simulaci smysl. Podle podmínek většiny českých silnic bude simulace zkoumat hlavně dvou a tří pruhové silnice<br />
* Typ auta (osobni, užitková, nakladni)<br />
**Modelovaná situace bude zobecňovat vozidla do tří typů, každý zaštiťující přibližně stejné paramtry vozidel té kategorie. Pro různé typy vozidel platí také jiné dopravní omezení a povinnosti. Je možné, že se model zjednoduší pouze na dva typy vozidel a to osobní/užitková a nákladní, kvůli nedostatečně detailním údajům z nalezených průzkumů.<br />
** Osobní: Osobní vozidlo charakterizuje nejmenší velikost, nejrychlejší akcelerace a nejvyšší rychlost<br />
** Užitková: Vozidla typu dodávka; charakteristické střední velikostí, střední akcelerací a střední rychlostí<br />
** Nákladní: Vozidla charakterizována nejvetší velikostí, nejpomalejší akcelerací a nejpomalejší rychlostí <br />
* Typ řidiče (slusny, agresivni)<br />
**Agenti tohoto typu bodou rozhodovat o stylu jízdy.<br />
** Uvědomělý: značí řidiče dodržujícího dopravní pravidla<br />
** Neuvědomělý: značí řidiče, který často inklinuje k nedodržení dopravních pravidel<br />
** Agresivní: značí řidiče, který svou jízdou zvyšuje riziko dopravní nehody<br />
** Předvídavý: naopak začí řidiče, který naopak minimalizuje riziko dopravní nehody<br />
** Toleratní: řidič, který spíše dovolí jinému změnit pruh<br />
** Netolerantní: naopak spíše nedovolí ostatním změnit pruh<br />
* Nehoda na silnici<br />
** často bývají dopravní zácpy způsobené nehodou a pak nás zajímá jak překážka v jednom z průhů ovlivní výsledek simulace<br />
* Styl jizdy ridice<br />
**Nosný parametr simulace, zjišťující zda střidat pruhy či se držet v jednom vybraném pruhu<br />
** Střídání pruhů: Řidič se podle aktualní situace v jeho bezprostředním okolí rozhoduje, zda má změnit pruh, protože v okolním pruhu plyne provoz rychleji; Výsledek tohoto stylu jízdy, také závisí na vůli řidiče, který má odbočujícího řidiče pustit<br />
** Držení se v pruhu: Opak předchozího, kdy se řidič drží svého pruhu<br />
<br />
Co se týče nastavení parametrů, tak pro poměr typů bych se pokusil najít nějaký behaviorální výzkum řidičů a jejich vlastností, podle toho by se potom odvodili hodnoty. Pro typy vozidel už jsem nalezl konkrétní Celostátní sčítání dopravy, o které se může simulace opřít http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/default.aspx.<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit, zda se v dopravni zacpe na dalnici vyplati stridat pruhy podle aktualne se pohybujiciho pruhu nebo zda je stejne vyhodne nebo i vyhodnejsi drzet se ve vybranem pruhu. Vyhodnosti je rozumeno rychlejsi projeti dopravni situace za soucasne minimalizace rizika vlastni dopravni nehody zpusobene agresivni jizdou.<br />
<br />
[[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 02:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrá, rozpracujte prosím zadání do detailu. Jak se třeba budou lišit osobní auta, dodávky, nákladní, v jakém poměru je budete na silnici pouštět a proč? Jak budete v simulaci řešit různé počty pruhů, jak se bude lišit slušný a agresivní řidič, v jakém poměru budou a proč, atd. atd. Jak jsme si říkali, zadání by mělo být formulováno tak, aby se to jen na jeho základě pak dalo řešit. [[User:Admin|Admin]] ([[User talk:Admin|talk]]) 11:26, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
:: Zkonkrétnil jsem zadání. Dalo by se už takto schválit?<br />
:: [[User:Xnejd00|Xnejd00]] ([[User talk:Xnejd00|talk]]) 00:08, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
::: Lepší by bylo mít ty parametry už v tom zadání, protože je poměrně obecné, ale '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 09:01, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
'''Název simulace''': Simulace vývoje slávy kapely<br />
<br />
'''Autor''': Luboš Tomandl<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému''': Jsem členem začínající kapely. Máme za sebou několik koncertů v pražských klubech, účast na několik festivalech a soutěžích. Rádi bychom se více proslavili a tedy získali více fanoušků na sociálních sítích. Víme, že pro to musíme být aktivní, vytvářet nový obsah na sítích, koncertovat, vydávat novou hudbu a točit videoklipy. Na základě účtů na Facebooku, Instagramu, YouTube a Spotify můžeme snadno sledovat, které události a činnosti nejvíce přitáhly pozornost na naše sociální sítě. Podle těchto dat tedy můžeme nasimulovat, které aktivity mohou přispět tomu, aby se povědomí (počet sledujících) o naší kapele dále navyšovalo a co naopak nedělat (pokud najdu takové situace), aby se obliba kapely nesnižovala. Je však potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Členové kapely mají jen omezené finanční a časové možnosti. Aby byli ochotní vkládat své prostředky do aktivit kapely, nesmí tyto aktivity snižovat jejich celkovou spokojenost, která se dá měřit přílišnou časovou vytížeností a nadměrnými náklady. Fanoušci také nemají neomezené prostředky pro navštěvování koncertů a nakupování alb.<br />
<br />
'''Cíl''': Maximalizovat slávu kapely kvantifikovanou počtem sledujících na sociálních sítích a minimalizovat rizika ztráty obliby u posluchačů.<br />
<br />
[[User:Xtoml29|Xtoml29]] ([[User talk:Xtoml29|talk]]) 12:01, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Šlo by - důležité v tomto připadě bude ukázat ve zprávě k simulaci, na základě čeho přesně byly jednotlivé vztahy mezi proměnými a kvatifikace parametrů odvozeny. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:23, 6 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Šíření víry v kontinentální Evropě 16. století<br />
<br />
'''Autor''': Vojtěch Hyvnar<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu''': Začátkem 16. století došlo v Evropě k reformaci církve, která vedla k vytvoření dvou hlavních protestantských církví – Luteránství (na území dnešního Německa) a Kalvinismu (na území dnešního Švýcarska). Obě protestantské církve se pak rozšiřovaly do zbytku Evropy a byly dle nich zakládány také další církve (např. Hugenoti ve Francii), avšak tradiční římskokatolická církev byla stále jednoznačně nejrozšířenější.<br />
<br />
Model by byl tvořen na mapě Evropy – vzhledem k problematické tvorbě „přechodů“ přes moře budu abstrahovat od všech ostrovů (a tudíž také vynechám například Anglikánskou církev) a budu uvažovat pouze kontinentální Evropu. Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém. Představitelé jednotlivých náboženství (misionáři) se snaží získat/konvertovat co nejvíce evropanů na svou stranu. <br />
<br />
Parametry modelu:<br />
* Počet katolíků (náhodně rozmístěných po celé Evropě, s největším shlukem kolem Říma –nejsem si 100% jistý, jestli je tohle možné v NetLogu naprogramovat)<br />
* Počet luteránů (centrovaných v Německu, okolo Wittenbergu) <br />
* Počet kalvinistů (centrovaných okolo Ženevy)<br />
* Počet ateistů (náhodně rozmístěných po celé Evropě)<br />
* Pravděpodobnost konvertování ateisty, katolíka, luterána či kalvinisty (logický předpoklad by byl, že luteráni či kalvinisté by byli hůře konvertovatelní než katolíci)<br />
* Pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou<br />
* Frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci (např. jednou ročně; nenapadá mě sofistikovanější způsob, jak tento problém řešit)<br />
<br />
'''Cíl''': Ačkoli tento problém už není úplně aktuální, zajímalo by mě, co by muselo vést k tomu (a jak dlouho by to trvalo), aby (za velmi zjednodušených podmínek) římskokatolická církev ztratila své dominantní postavení mezi evropskými náboženstvími (církvemi), případně aby se stala Evropa plně ateistickou. <br />
<br />
[[User:Xhyvv00|Xhyvv00]] ([[User talk:Xhyvv00|talk]]) 13:52, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Dobrý den, je to hodně měkké, abstraktní téma, která obvykle zamítám, protože je velmi obtížné udržet, aby se z toho nestala úplná blbost. Hlavně proto, že je tam spousta vágních údajů, apod. Ale tohle téma mi přijde hodně originální, rád bych mu dal šanci. Ale je třeba zamyslet se nad následujícími otázkami: 1) představa ateistů ve středověké, resp. ranně novověké Evropě, je hodně divoká, podle mého názoru muselo jít o počty statisticky zcela nevýznamné. 2) Rozmístění představitelů jednotlivých demoninací je hodně svévolné. Ti luteráni ještě budiž, ale katolíci kolem Říma??? 3) To šíření víry jistě v realitě není difuzní, jako by šlo o nějakou infekci, ale je ovlivněno mnoha faktory: migrací, mocenskými centry... 4) Jak budete řešit časový nesoulad mezi založením jednotlivých církví? ...a to mě jen tak zfleku napadlo. Doporučoval bych z toho vybrat nějaký konkrétní, dobře definovatelný podproblém a ten simulovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:10, 9 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace dodání zásilek dvěma kuryry<br />
<br />
'''Autor''': Evgeny Konoshenko<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': <br />
<br />
Parametry modelu: Existuje malá vesnice, třeba v Sibiře, která má velmi špatnou dostupnost a nemá svoji vlastní poštu. Jednou za týden, odpovědná persona (kurýr) jede do pošty ve velkém městě v okolí vyzvednout zásilky pro obyvatele dané vesnice. Pokaždé, kurýr má různý seznam odběratelů zásilek a na základě toho plánuje svou trasu, kam má zajet. Pokud nikdo nepřevezme na ukázané adrese zásilku v moment, kdy kurýr přijel, kurýr se bude vracet, pokud tuto zásilku adresát nepřevezme. Vedle prvního kurýra, který vždycky jede na nejbližší adresu existuje druhý který plánuje trasu s tím že přibližně vědí kde adresát bude přítomen a kde není. <br />
<br />
Cílem simulace je najít optimální trasu pro druhého kurýra a zjistit při jaké pravděpodobností, který kurýr bude nejužitečnější (optimálně doručí všechny zásilky). Parametry simulace jsou počet návratu, když adresát není doma, počet budov, kam má zajet kurýr a pravděpodobnost nezastižení adresátu. <br />
<br />
[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 15:30, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Typické zadání pro diskrétní simulaci, navíc velmi triviální. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:59, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Změna zadání, prosím o schválení.[[User:Xkone06|Xkone06]] ([[User talk:Xkone06|talk]]) 18:51, 11 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pastviny<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Model zachycuje situaci na pastvině (nebo v savanně), pastvina je pokryta trávou a nachází se v ní zvířata konzumující trávu a predátoři konzumující trávou vykrmená zvířata. Pokud zvířata spasou veškerou trávu na určitém poli, dojde k erozi půdy a pole se změní v poušť. Pokud je naopak pole dlouhou dobu nespasené, zaroste křovím.<br />
Zvířata jsou přirozeně líná a zůstávají na jednom místě, dokud vše nespasou. Existence predátorů však uvádí zvířata v pohyb, takže nemají čas vše spást a změnit tak krajinu v poušť. Příliš mnoho predátorů však uloví všechna zvířata a pastvina zaroste křovinami a lesy. V pastvině se nachází tři druhy zvířat, skot, ovce a kozy. Každý druh má jiné preference z hlediska potravy, každé zvíře tak při krmení používa jinou strategii a případně si i vybírá jiný druh rostlin ke spasení. Tedy: Skot je nejvybíravější a při nízkém počtu zvířat je i nízký selekční tlak a krávy tak nejsou nuceny jíst i "plevel", což zvyšuje šanci na to, že pastvina zaroste křovím. Při vysokém počtu zvířat však není skot schopen tolik prosperovat. Ovce nejsou vybíravé, ale nechávají za sebou po pastvě menší množství rostlin, které potom snadno obrůstá. Kozy naopak preferují plevel a menší křovinaté rostliny. Sežerou ale všechno i s kořínky a významně tím přispívají k desertifikaci.<br />
Kromě přirozených predátorů se v modelu může nacházet i člověk v roli pastevce - speciálního predátora. Ten si potom s ostatními predátory konkuruje a může lovit i ostatní predátory.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Rychlost růstu rostlin<br />
* Počet krav v pastvině<br />
* Počet ovcí v pastvině<br />
* Počet koz v pastvině<br />
* Počet přirozených predátorů v pastvině<br />
* Počet pastevců v pastvině<br />
* Bohatost půdy<br />
* Strategie pastevce<br />
<br />
Cílem simulace je:<br />
<br />
* Popsat vztah mezi počtem zvířat a predátorů v pastvině, a to včetně závislosti na bohatosti půdy (tedy kolik potravy může být maximálně k dispozici) a rychlosti růstu rostlin.<br />
* Popsat vztah mezi počty různých druhů zvířat a najít ideální poměr. Zjistit, zda se mění rovnovážný poměr v závislosti na celkovém počtu zvířat či rychlosti růstu rostlin.<br />
* Najít přibližný bod rovnováhy pro dlouhodobou udržitelnost modelu, popřípadě najít bod zvratu vedoucí k desertifikaci či k totálnímu zalesnění.<br />
* Zjistit, jak se změní charakter modelu, pokud člověk vyhubí ostatní predátory.<br />
<br />
Možnosti rozšíření:<br />
Uvažoval jsem o případně o rozšíření v podobě lidské činnosti a rozdělení pastviny na různé ohrádky se systémem rotací jednotlivých druhů zvířat, ale nevím zda/jak by šel takový model rozšířit.<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 18:13, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Klasick7 Predator-Prey model, který byl zpracováván už v mnoha obměnách, nicméně základní verze, která téměř odpovídá velmi blízko Vašeho návrhu je součástí standardních knihoven NetLoga. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
::Upraveno, rozšířeno. Takto by to mohlo být již dostatečně odlišné od ostatních modelů. Mám v záměru na model případně nabalovat další věci, ale uvidím, co zvládnu a kam se případně před konečným termínem stihnu dostat. -[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 12:13, 10 May 2018 (CEST)<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace pohybu zavazadel na letišti<br />
<br />
'''Autor:''' Daniel Navrátil <br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo 6.0.3<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace pohybu zavazadel na letišti. Letadla přiváží zavazadla, která je nutné z letadla vyložit a naložit na vozidla, která zavazadla převáží na pásy. Z pásu si pak cestující zavazadla odebírají. Zavazadla se rozlišují na lokální (zavazadla určená k odběru na daném letišti) a tranzitní (zavazadla určená k dalšímu převozu). Lokální zavazadla mají prioritu pro převoz, jelikož na ně již cestující vždy čekají.<br />
<br />
Parametry modelu: <br />
<br />
* Počet přivezených lokálních zavazadel<br />
* Počet přivezených tranzitních zavazadel<br />
* Počet vozidel zodpovědných za převoz zavazadel<br />
* Kapacita vozidel<br />
<br />
'''Cíl:''' Cílem simulace je optimalizovat čas doručení všech lokálních zavazadel až k cestujícím a najít efektivní počet vozidel při dané kapacitě a při daném počtu zavazadel.<br />
<br />
[[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 22:28, 6 May 2018 (CEST)<br />
: Diskrétní simulace. Lze ji takto řešit, ale musel byste si obstarat reální data z letiště. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
:: S obstaráním reálných dat nebude problém - můj kamarád roky pracoval na letišti a měl na starost právě přepravu a manipulaci se zavazadly [[User:Navd00|Navd00]] ([[User talk:Navd00|talk]]) 11:11, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace činnosti kavárny<br />
<br />
'''Autorka:''' Mariia Alekseeva<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Definice problému:''' Dělám to na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem jako baristka v nové kavárně několik měsiců, a pohopila jsem že i když z vnějšku to vypadá jako fajn, v podstatě je řizení takového podniku moc těžký a vystresujicí proces. Jsou entity mezi sebou vazené a skoro všechny mají vliv na uspech kavárny a manager má s tím počitat. Vždycky jsem myslela, že kdyby mohl to všechno nějak optimazovat a najit vazby meni entitami (jako spokojenost klientu, kvalita kavy, místo kavarny apod), měl by miň problemů.<br />
<br />
'''Cíl:''' Spočitat náklady, pohopit kolik optimalně musíme utratit peněz aby byla kavárna popularní. A na zakladě situace na trhu a mzdy máme-li vůbec začinat ten podnik.<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 22:38, 6 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:Téma není špatné, jen mi není jasné, na základě jakých dat to budete kvantifikovat.<br />
:Jak budete měřit popularitu kavárny a na základě jakých dat odvodíte, co má jaký efekt na její popularitu?<br />
:Na základě čeho odvodíte, výnosy, náklady, poptávku po kávě atp. ?<br />
:[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:16, 7 May 2018 (CEST)<br />
<br />
V hlavních rysech se to děla na zakladě počtu klientů, celkevého vynosu za den, počtiu zajemců o práci. Jesli máte na mysli, že potřebuju na to realní dáta, v tom připadě můžu jich dostat od minulého zaměstnavatele. --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 14:12, 7 May 2018 (CEST)<br />
:<br />
:OK. '''Schváleno''', je důležité pak ve zprávě k simulaci ukázat na základě jakých dat jste vycházela a jak jste z nich odvodila kvantifikaci jednotlivých vztahů. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:02, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
'''Název simulace:''' Můj zivot aneb jak poznat tu pravou (nefunguje mi na klávesnici písmeno “z” s háčkem)<br />
<br />
'''Autor:''' Mai Duc Anh<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:'''<br />
<br />
Jmenuji se ducan. Jsem hyperaktivní dítě (seriózně) ve věku 24 let původem z jihovýchodní Asie, programátor, nosím zlatočerné dioptrické ray bany (šestky na obou čočkách a lehký astigmatizmus) a od září pravidelně obcházím techno akce s příchutí MDMA. Pustili mě i do berlínského Berghainu, tolik polonahých gayů jsem v zivotě pohromadě neviděl. Momentálně hledám pěknou babu, resp. zenu svých snů.<br />
<br />
Pokusím se proto co nejvěrohodněji nasimulovat jeden z mých nedávných týdnů. Den po dni, hodinu po hodině. To jest, part-time (life time) v proptech startupu Spaceflow, navštěvování státního edukativního institutu pro nabytí vědomostí a svatého papíru (doporučuju 4 dohody od Duška), lekce boxu, půlnoční strahovské procházky s partou kamarádů, rave party v Ankali, komunitní (rasově diskriminační) srazy mladých vietnamců v Zitné ulici, posilování lýtek ve fitku a další systematické, nahodilé, ale i nesmyslné činnosti.<br />
Bude to 5 let co si zapisuju veškerou svojí denní aktivitu, s přesností na hodiny. Tímto zdravím pana kalendar z Gůgla, díky.<br />
<br />
K věci. Během svých “dospělých” let jsem strávil dávku svého času s více či méně atraktivními/energickými/vášnivými/vyspělými zenami. Vytvořil jsem si nedávno i excel tabulku, kde jsem si je všechny ohodnotil v 15 kritériích na škále 0 do 100. Nakonec jsem si hodnoty zprůměroval a maximální skóre bylo osmdesát šest. Ano, vietnamský šovinista co bere extázi a chce ovládnout celou galaxii, těší mě.<br />
<br />
V posledních 3 měsících se mi nedaří zadný vhodný objekt potkat (zenu), tudíz mi nezbýva nic jiného nez svůj zivot zmapovat, nasimulovat a zjistit, jak co nejideálněji tweaknout svůj denní rezim tak, abych zvýšil své šance potkat tu pravou. Na světě někde je, takze uz stačí být jen ve správnou dobu na správném místě.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
<br />
* Můj týdenní rezim<br />
<br />
Pondělí<br />
- 20 minut hygiena ve společných koupelnách na Strahově<br />
- 7 hodin programování ve Spaceflow ve foru karlín<br />
- 1 hodina oběd v Karlíně s náhodnou duší<br />
- 2 hodiny boxu<br />
- 1 hodina procházka s partou na petříně<br />
- 1 hodina přesun/doprava v MHD<br />
<br />
Úterý<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 20 minut skype s mámou a tátou (jsou ve Vietnamu)<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina oběd se spoluzáky<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 3 hodiny vývojářský meetup v STRV<br />
<br />
Pátek<br />
- 20 minut hygiena<br />
- 1 hodina oběd se spoluzackou<br />
- šest hodin na VŠE<br />
- 1 hodina posilování<br />
- 1 hodina přesun v MHD<br />
- 7 hodin taneční akce v Ankali<br />
<br />
A tak dále ……<br />
<br />
* Hustota vyskytu lidí/zen v konkrétních lokalitách - dle městských částí Prahy, ČSÚ<br />
* Atraktivita (fyzická / duševní) - Gaussovo rozdělení (cíl je nad 87 percentil)<br />
* Počasí - průměrné údaje za posledních 5 let v prvním týdnu května.<br />
* Aktuální stav (svobodný, zadaný) - ČSÚ<br />
* Věk (dle stromu zivota v ČR)<br />
* Sexuální orientace (ČSÚ)<br />
* Chemie (random)<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
<br />
* Kolik vyhovujicich zen (skóre nad 87) lze potkat během jednoho pracovního týdne?<br />
* Jak optimalizovat svůj denní rezim tak, abych zvýšil pravděpodobonst a šanci potkat svou spřízněnou duši.<br />
<br />
[[User:Mai|Mai]] ([[User talk:Mai|talk]]) 23:31, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
Nevím jestli to budeš mít schvaleno, ale musím napsat že je to fakt skvělě<br />
--[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:40, 6 May 2018 (CEST)<br />
<br />
: Trochu se děsím, co se dozvím, ale reálná data máte a moje zvědavost je silnější. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 10:17, 9 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace:''' Simulace automatizovaného nakládání kamionů<br />
<br />
'''Autor:''' Kenan Dervišević<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Definice problému:''' Kvůli obavám o životní prostředí se provozovatelé automatizovaných nakládacích terminálů na kamiony stále více snaží o zkrácení doby, kdy kamiony stojí. Vysoká cena robotických jeřábů pro převoz kontejnerů jim často zakazuje nakupovat více nástrojů. Dalším důvodem je to, že neexistují jasné studie jak dostupnost a servisní strategie jeřábů ovlivňují čas zatáčení kamionu. Tento model zavádí přístup založený na agentech k modelování jeřábů pro analýzu času zatáčení kamionů. Toho je dosaženo pomocí modelování jeřábů tak, aby měly maximální účinnost. Model se pokusí identifikovat sadu užitečných funkcí, které správně zachycují zásadní rozhodovací proces operátorů jeřábů při výběru dalšího vozíku pro poskytování služeb. Budou použité tři různé metody optimalizace pohybu robotických jeřábů. První bude na základě vzdálenosti určitých kamionů od robotických jeřábu modelovat pohyb a nakládání kontejnerů. Druhá bude dělat to samé, ale na základě délky času čekání a nakládání kontejnerů. Třetí funkce bude kombinací předchozích dvou. Parametry modelu: kamiony (budou přicházet náhodně, podle Poissonova rozdělení), kontejnery, jeřáby<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace ukážou, jaká strategie je nejvhodnější a produkuje nejlepší výsledky, pokud jde o průměrnou čekací dobu a maximální čekací dobu kamionu.<br />
<br />
[[User:Kenan|Kenan]] ([[User talk:Kenan|talk]]) 13:16, 8 May 2018 (CEST)<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace úspor na důchod ve zvoleném kraji v ČR a pro zvolené pohlaví<br />
<br />
'''Autor''': Jan Marek Slabihoud<br />
<br />
'''Typ modelu''': Monte Carlo<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Ms Excel<br />
<br />
Tématem simulace bude tvorba úspor na důchod spořením do trezoru na měsíční bázi v průběhu produktivního života jedince. Na začátku simulace se stonoví níže zmíněné parametry a podle nich je určena pravděpodobnost, zda jedinec dožije se svými úsporami či před jeho/její smrtí dojdou a bude tento jedinec žít v chudobě. Pro pravděpodobnosti dožití věku pro různé kraje u žen a mužů simulace používá data z veřejně dostupné databáze uveřejněné Českým statistickým úřadem. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=1289&katalog=30845&pvo=DEMD002&pvo=DEMD002&c=v3~8__RP2016 Zde k dispozici]<br />
Parametry modelu:<br />
* Měsíční úspora<br />
* Pohlaví<br />
* Kraj<br />
* Měsíční důchod čerpaný z úspor<br />
<br />
Cílem simulace je zjistit:<br />
<br />
* Optimální měsíční úsporu, aby v průběhu produktivního života mohl jedinec spořit, co možná nejméně, ale zároveď s našetřenými penězi důstojně dožil.<br />
<br />
--[[User:Slaj09|Slaj09]] ([[User talk:Slaj09|talk]]) 18:48, 10 May 2018 (CEST)<br />
: Téma dobré, '''schváleno''', jen si dejte pozor na to, aby tam to Monte Carlo bylo opravdu využito, tak jak má být (náhodné proměné generované z odvozeného pravděpodobnostního rozdělení, mnoho průběhů simulace a pak následná analýza a interpretace výsledků) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:44, 10 May 2018 (CEST)<br />
<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace vícejazyčné komunity<br />
<br />
'''Autor:''' Marina Lushnikova<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo <br />
<br />
'''Popis modelu:''' Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo vymyslet nové téma a je překročen termín zadání, chtěla bych vytvořit simulaci na téma, které mi bylo schváleno v minulém semestru, ale nedošlo k samotné realizaci.<br />
Jedná se o simulaci vícejazyčné komunity. Lingvisté se domnívají, že polovina existujících jazyků zanikne do konce 21. století kvůli globalizaci. Existují různé faktory, které ovlivňují životaschopnost jazyka, a to především: celkový počet mluvčích, trendy ke zvýšení nebo snížení počtu mluvčích, předávání mladým generacím, využití jazyku na úrovni správy a vzdělávání nebo pouze v neformálním domácím prostředí. Chtěla bych vytvořit simulaci, kde jsou známy všechny výše uvedené faktory, a pak tento model aplikovat na reálná data. Cílem je určit, zda je nějaký jazyk ohrožen a brzy vyhyne.</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignments_WS_2017/2018&diff=13919Assignments WS 2017/20182017-12-16T12:39:26Z<p>Xlusm05: /* Multilingual community simulation (xlusm05) */</p>
<hr />
<div>== Simulation Proposal (feld00) ==<br />
<br />
I am going to simulate a public transport system. The idea came from travelling around Europe, being surprised how often public transport systems fail in large cities and still they are very expensive. Prague public transport is rare exception. Buses, trams and subway trains arrive with minimal deviation from planned arrival time usually in seconds. I believe that there is sophisticated simulation software behind this.<br />
<br />
In order to simplify the task let’s presume that it is not about money. We are not going to optimize costs and incomes. The purpose of this simulation is to optimize:<br />
<br />
• Numbers of transportation units (TU) needed<br />
<br />
• Frequency of releasing TUs<br />
<br />
• their arrival time<br />
<br />
All stated above in order to prevent people queueing on public transportation stops and to prevent transportation units from crowding.<br />
Microsoft Excel and SimProcess if needed will be used to perform this simulation.<br />
<br />
:: for Monte Carlo or Simprocess you need solid quality hard data - what particular solid resources would you bas the simulation on? In addition I think you simplify it so much into some artificial "Numbers of transportation units", that would make the simulation unusable. I would suggest something less ambitious - spacial simulation(agent based, simprocess) of one type of transportation based on real data, if you find some.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:49, 15 December 2017 (CET)<br />
<br />
:::: You are right, maybe I can do less ambitious project. What about evacuation from a building:<br />
:::: It will be a Agent-based simulation model. I will use NetLogo software to build an building enviroment, which will include walls and staff inside. Agents will randomly move around the building. If they colide with a wall they turn different direction. If they colide with a staff member, he will navigate them to the exit. Is that possible?<br />
:::: [[User:feld00|feld00]] ([[User talk:feld00|talk]]) 22:35, 15 December 2017 (CET)<br />
<br />
== Simulation Proposal (xvatj00) ==<br />
<br />
Software: Vensim<br />
<br />
I am a contemporary gospel choir conductor (choir and full professional band). We organize more or less 3 concerts a year. It has been a long time since we released our last CD and now we would like to earn money to be able to start recording a new one. For this purpose, I would like to find out those factors (such as choir performance, band performance, tickets’ price, concert’s location, etc.) that influence potential audience when choosing a band to go see and how to improve them, and thus get more people to come to our concerts - and earn more money for the tickets and in general. I will use a survey to get data about people’s preferences.<br />
[[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 17:45, 27 November 2017 (CET)<br />
::For this kind of simulation you would need ritch historical data so that you would be able to find premises you would then build the equations on (and to be able to verify the model when you compare its results with the historical data). Unfortunately the survey will not help you to quantify the parameters and the number of concerts is really low to be usable for such simulation. I probabbly would suggest a different topic. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:43, 30 November 2017 (CET)<br />
:::I can get data up to 10 years back. The number of concerts included only those concert that are organized by us only, but we perform in many other concerts as well. Do you have any suggestions how to make the simulation possible? Thank you. [[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 18:59, 30 November 2017 (CET)<br />
::::: You would have to be able to define parameters that determine the demand for the individual concerts, and based on the data quantify them and quantify their impact on the demand for a concert. Based on that one could then discuss how the concert and its content should be se up so that you get maximum profit out of it. That is not a really easy ...[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:07, 6 December 2017 (CET)<br />
<br />
=== Intersection Optimalization (NEW ASSIGNMENT) ===<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Almost every day, I walk by the intersection of Anglická and Bělehradská / Škrétova. During peak hours, there are traffic jams on only one street leading to the intersection, which I find interesting. Because of this fact, I would like to simulate the intersection in order to find out if the lights are really optimally set there, and potentially, find out the optimal setting of the intersection’s lights.<br />
<br />
As I’ve already mentioned, there are lights directing the intersection. Also, there is a tram track on the Bělehradská / Škrétova street which goes straight, while most of the cars coming from Bělehradská street turn left. I will use real intervals of all of the lights from a chosen time during peak hours, and the number of cars and trams coming to the intersection (including their speed, direction, etc.). At first, I will set the lights to constant ticks according to the reality to simulate the real situation. After that, I will try to find out an optimal setting of the lights and evaluate, what the optimal setting is or if it meets with the reality. [[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 18:48, 8 December 2017 (CET)<br />
<br />
: Please, try to obtain real data. '''Approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 04:05, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
== Social media post (Amelievh) ==<br />
<br />
Software: Netlogo<br />
<br />
Nowadays social media is a hot topic, and a lot of recruiters and other business people use linked in to attract new employees or just to share their thoughts. <br />
<br />
For my simulation, I was thinking about researching the reach of a social media post. Someone posts something on LinkedIn, and depending on the amount of connection and amount of sharing I want to check how many people you can reach with one post. I will try to find real-world numbers and make it a useful tool for the business world.<br />
<br />
: Simulations on social media are typically problematic, mostly due to the lack of real data. I would recommend to try finding, something else. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 04:11, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
'''New proposal: gender pay gap'''<br />
<br />
Software: Vensim<br />
<br />
The gender pay gap is a difficult problem to solve because it is caused by different reasons (education, age, part-time working ...). These are main reasons, but all these reasons are influenced by other aspects and factors.I want to simulate these different reasons + influences in Vensim and work out the most effective solutions to reduce the pay gap. I would specify on 1 country because data is different per country. Easiest and most interesting for me is Belgium.<br />
:: What particular literature and data will you base it on? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:07, 15 December 2017 (CET)<br />
::: I wrote a paper on this topic for another course wherefore I found a lot of statistical data. The EU publishes statistical data about this topic and reasons for it. I came up with the idea after seeing the Vensim example of SchoolLife which also showed a lot of influence on your future career. Only googling 'Gender Pay Gap Belgium' give you already a lot of publications and statistical information on this topic. --[[User:Amelievh|Amelievh]] ([[User talk:Amelievh|talk]]) 12:20, 15 December 2017 (CET)<br />
:::: OK, '''approved''', but you have to well argument the parameters and equations of the simulation (including the citations to accesable resources) in the report which has to accompany the simulation so that we can verify that it is based on real data and makes sense.<br />
<br />
==Simulation Proposal (A_V) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
We own a zoo. We have a huge kennel for hamsters. We have observed a strange behavior of the hamsters. When a female hamster gives birth to babies (usually up to 12), the mother may come under the pressure of nurturing each and everyone of them. After giving the birth a female hamster becomes weak and may die if does not have enough food and vitamins. Also when the mother is weak, she can not lactate milk for all of her babies. Since the quality of food provided by the zoo does not always satisfy the hamster, the mother eats her weakest babies to get extra protein to feed other babies, which increases the probability of survival of her and the rest babies. Another reason of the deaths of hamsters, as mentioned above, is the adequate quality of food. If the food does not satisfy the hamsters, they do not eat it and the food rots by polluting the kernel which leads to an increased number of hamster deaths.<br />
In the simulation I will focus on how much the food quality, the amount of food and keeping the kernel clean influences the number of hamster deaths.<br />
<br />
: Makes sense, however it is necessary to obtain real data. Implementation of some of them will not be easy. '''Approved'''.<br />
<br />
==Simulation proposal (hram00) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Imagine a beach by the ocean guarded by several lifeguards. The warmer the ocean is, the more jellyfish come. If there is a lot of jellyfish in the water, people often get stung. If they get proper treatment in less then five minutes, the pain goes away quickly end they can enjoy the day on the beach. Otherwise they're mad for the rest of the day. In case someone is alergic, the situation can get critical.<br />
My simulation should serve as a support for decision how many lifeguard should be placed on the beach and how far from each other to provide the best services and ensure the highest satisfaction of people on the beach and make sure no one will die because of jellyfish sting.<br />
The Simulation will be simplified but based on reality. There are no real data about number of jellyfish in the water but there are data about number of people stung every day. Based on current experience I can make a simulation which is close to reality. So far there is one lifeguard each 200 meters, at the begining of the season when the water is cold 70 F there is 0-2 people stung in one lifeguard's area, in the hot days by the end of the season (water has about 85 F) the numbers of people stung on each lifeguard stand go up to 100 a day and we know there are cases that it took too long to get help.<br />
<br />
<br />
==Hub airport (yaua00) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
As I study not in my home country I have to use plane quite often to get home and sometimes I have to go to a hub airport and change the plane there. So in my simulation I want to show the phenomenon of hub airports. Hub airports are used by one or more airlines to concentrate passenger traffic and flight operations at a given airport. They serve as transfer (or stop-over) points to get passengers to their final destination. The simulation will start with the certain amount of the airports and airplanes will appear at random locations. Airplanes will find a random airport and fly to it, leaving trails on screen to show their paths. Over time new airport and a new airplane will be built. The airports that have existed for the longest will obviously already have the greatest number of airplanes flying to them, but the goal of the simulation is to see when over some time after new airports are built, if the new airport is going to get more planes and if there is going to be new hub airport. [[User:Yaua00|Yaua00]] ([[User talk:Yaua00|talk]]) 23:21, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
<br />
==Government Policies and Its Influence to Economy (xbilr00)==<br />
Software: Vensim<br />
<br />
I would like to simulate an impact of government decision to a economy. The government will have few tools which can be fully influenced by political decisions (government spending, tax rates etc.). Based on this I will simulate an impact of these decisions to economic indicators (GDP growth, state budget incomes, inflation, state budget saldo etc.). This simulation should reflect a great complexity of each decision and its impact even to indicators which you will not imagine on the first sight.<br />
::This is very complex - the simulation has to make sense so the question is what particular literature and particular models will you base it on? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:46, 14 December 2017 (CET)<br />
:: Ok. So what if only one variable would be a tax rate? I will define the exact rules in a special document.<br />
::::This is pretty complex topic so it cannot be done on just spontaneous basis, you either have to have a reasonable model based on some solid literature, you would base the simulation on, or try something else.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:33, 15 December 2017 (CET)<br />
:::::Ok. My simulation would be based on neoclassical economy which is saying that lowering taxes boosts the economic growth. On the other hand it decreases state budget income but the economic growth should cause a contradictory effect. I would like to prove this theory on real numbers. I decided to focus in on Czech economy. I will use the data published by Czech Statistical Bureau about tax rates, GDP growth and state budget incomes. Of course there will be a little generalization but it should reflect the real trends. Based on this I will build my simulation. Is it ok now or should I rather find something else?<br />
:::::: You can approch it this way, but then it is task for Monte Carlo - find the sensitivity of individual parameters on each other (based on the data and theory you specified) and then create a simulation in Excel. Agreed? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:21, 16 December 2017 (CET)<br />
<br />
==Influenza A virus subtype H1N1 (alrw00)==<br />
Software: Netlogo<br />
<br />
I would like to simulate the spread of the virus H1N1 via the breathed air in a small isolated population. The model should examine the emergent effects of aspects of a polluted air and human contact. The user controls the population’s tendency to practice abstinence, the amount of time a person in the population will stay healthy. Exploration of the first and second variables may illustrate how changes in human behavior in the isolated population contributes to increases in the prevalence of H1N1 as transmitted diseases, while exploration of the third and fourth may provide contemporary solutions to the problem.<br />
<br />
<br />
==Rumour has it --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:36, 15 December 2017 (CET)==<br />
Sotware: NetLogo<br />
<br />
So, this simulation will be interesting for someone who wants to rule the world (who doesn't?).<br />
This is representation of dictatorial regime. There is one rumour, that can turn down this regime (not by itself, just people will go for revolution), so it's dangerous and government doesn't want it be heard. There are three kinds of agents there: POLICE, PEOPLE and WHISPERERS. Police try to find and catch the whisperers. Whisperers try to tell a rumour to people. The one from people group who hears the rumour becomes a whisperer. If one policeman can't find a whisperer for a long time government kills him (because he is either unprofessional or against the government). If the whole people become whisperers regime will lose. If the police will catch and kill all whisperers regime will win.<br />
I want to see how all this system depends on the number of police, whisperers and people.<br />
<br />
== Multilingual community simulation (xlusm05) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Linguists are concearned that half of the existing languages will be extinct by the end of the 21 century due to globalization. There are different factors that affect the language’s viability, most importantly: total number of speakers, trends for increase or decrease in the number of speakers, transmission to younger generations, its usage on the level of administration and education or only in informal domestic environment. I would like to create a simulation of a multilingual community where all the above factors are known and then apply this model on real data of a particular country. The goal is to define if some language is endangered and will soon become extinct.</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignments_WS_2017/2018&diff=13918Assignments WS 2017/20182017-12-16T12:38:47Z<p>Xlusm05: </p>
<hr />
<div>== Simulation Proposal (feld00) ==<br />
<br />
I am going to simulate a public transport system. The idea came from travelling around Europe, being surprised how often public transport systems fail in large cities and still they are very expensive. Prague public transport is rare exception. Buses, trams and subway trains arrive with minimal deviation from planned arrival time usually in seconds. I believe that there is sophisticated simulation software behind this.<br />
<br />
In order to simplify the task let’s presume that it is not about money. We are not going to optimize costs and incomes. The purpose of this simulation is to optimize:<br />
<br />
• Numbers of transportation units (TU) needed<br />
<br />
• Frequency of releasing TUs<br />
<br />
• their arrival time<br />
<br />
All stated above in order to prevent people queueing on public transportation stops and to prevent transportation units from crowding.<br />
Microsoft Excel and SimProcess if needed will be used to perform this simulation.<br />
<br />
:: for Monte Carlo or Simprocess you need solid quality hard data - what particular solid resources would you bas the simulation on? In addition I think you simplify it so much into some artificial "Numbers of transportation units", that would make the simulation unusable. I would suggest something less ambitious - spacial simulation(agent based, simprocess) of one type of transportation based on real data, if you find some.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:49, 15 December 2017 (CET)<br />
<br />
:::: You are right, maybe I can do less ambitious project. What about evacuation from a building:<br />
:::: It will be a Agent-based simulation model. I will use NetLogo software to build an building enviroment, which will include walls and staff inside. Agents will randomly move around the building. If they colide with a wall they turn different direction. If they colide with a staff member, he will navigate them to the exit. Is that possible?<br />
:::: [[User:feld00|feld00]] ([[User talk:feld00|talk]]) 22:35, 15 December 2017 (CET)<br />
<br />
== Simulation Proposal (xvatj00) ==<br />
<br />
Software: Vensim<br />
<br />
I am a contemporary gospel choir conductor (choir and full professional band). We organize more or less 3 concerts a year. It has been a long time since we released our last CD and now we would like to earn money to be able to start recording a new one. For this purpose, I would like to find out those factors (such as choir performance, band performance, tickets’ price, concert’s location, etc.) that influence potential audience when choosing a band to go see and how to improve them, and thus get more people to come to our concerts - and earn more money for the tickets and in general. I will use a survey to get data about people’s preferences.<br />
[[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 17:45, 27 November 2017 (CET)<br />
::For this kind of simulation you would need ritch historical data so that you would be able to find premises you would then build the equations on (and to be able to verify the model when you compare its results with the historical data). Unfortunately the survey will not help you to quantify the parameters and the number of concerts is really low to be usable for such simulation. I probabbly would suggest a different topic. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:43, 30 November 2017 (CET)<br />
:::I can get data up to 10 years back. The number of concerts included only those concert that are organized by us only, but we perform in many other concerts as well. Do you have any suggestions how to make the simulation possible? Thank you. [[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 18:59, 30 November 2017 (CET)<br />
::::: You would have to be able to define parameters that determine the demand for the individual concerts, and based on the data quantify them and quantify their impact on the demand for a concert. Based on that one could then discuss how the concert and its content should be se up so that you get maximum profit out of it. That is not a really easy ...[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:07, 6 December 2017 (CET)<br />
<br />
=== Intersection Optimalization (NEW ASSIGNMENT) ===<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Almost every day, I walk by the intersection of Anglická and Bělehradská / Škrétova. During peak hours, there are traffic jams on only one street leading to the intersection, which I find interesting. Because of this fact, I would like to simulate the intersection in order to find out if the lights are really optimally set there, and potentially, find out the optimal setting of the intersection’s lights.<br />
<br />
As I’ve already mentioned, there are lights directing the intersection. Also, there is a tram track on the Bělehradská / Škrétova street which goes straight, while most of the cars coming from Bělehradská street turn left. I will use real intervals of all of the lights from a chosen time during peak hours, and the number of cars and trams coming to the intersection (including their speed, direction, etc.). At first, I will set the lights to constant ticks according to the reality to simulate the real situation. After that, I will try to find out an optimal setting of the lights and evaluate, what the optimal setting is or if it meets with the reality. [[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 18:48, 8 December 2017 (CET)<br />
<br />
: Please, try to obtain real data. '''Approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 04:05, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
== Social media post (Amelievh) ==<br />
<br />
Software: Netlogo<br />
<br />
Nowadays social media is a hot topic, and a lot of recruiters and other business people use linked in to attract new employees or just to share their thoughts. <br />
<br />
For my simulation, I was thinking about researching the reach of a social media post. Someone posts something on LinkedIn, and depending on the amount of connection and amount of sharing I want to check how many people you can reach with one post. I will try to find real-world numbers and make it a useful tool for the business world.<br />
<br />
: Simulations on social media are typically problematic, mostly due to the lack of real data. I would recommend to try finding, something else. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 04:11, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
'''New proposal: gender pay gap'''<br />
<br />
Software: Vensim<br />
<br />
The gender pay gap is a difficult problem to solve because it is caused by different reasons (education, age, part-time working ...). These are main reasons, but all these reasons are influenced by other aspects and factors.I want to simulate these different reasons + influences in Vensim and work out the most effective solutions to reduce the pay gap. I would specify on 1 country because data is different per country. Easiest and most interesting for me is Belgium.<br />
:: What particular literature and data will you base it on? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:07, 15 December 2017 (CET)<br />
::: I wrote a paper on this topic for another course wherefore I found a lot of statistical data. The EU publishes statistical data about this topic and reasons for it. I came up with the idea after seeing the Vensim example of SchoolLife which also showed a lot of influence on your future career. Only googling 'Gender Pay Gap Belgium' give you already a lot of publications and statistical information on this topic. --[[User:Amelievh|Amelievh]] ([[User talk:Amelievh|talk]]) 12:20, 15 December 2017 (CET)<br />
:::: OK, '''approved''', but you have to well argument the parameters and equations of the simulation (including the citations to accesable resources) in the report which has to accompany the simulation so that we can verify that it is based on real data and makes sense.<br />
<br />
==Simulation Proposal (A_V) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
We own a zoo. We have a huge kennel for hamsters. We have observed a strange behavior of the hamsters. When a female hamster gives birth to babies (usually up to 12), the mother may come under the pressure of nurturing each and everyone of them. After giving the birth a female hamster becomes weak and may die if does not have enough food and vitamins. Also when the mother is weak, she can not lactate milk for all of her babies. Since the quality of food provided by the zoo does not always satisfy the hamster, the mother eats her weakest babies to get extra protein to feed other babies, which increases the probability of survival of her and the rest babies. Another reason of the deaths of hamsters, as mentioned above, is the adequate quality of food. If the food does not satisfy the hamsters, they do not eat it and the food rots by polluting the kernel which leads to an increased number of hamster deaths.<br />
In the simulation I will focus on how much the food quality, the amount of food and keeping the kernel clean influences the number of hamster deaths.<br />
<br />
: Makes sense, however it is necessary to obtain real data. Implementation of some of them will not be easy. '''Approved'''.<br />
<br />
==Simulation proposal (hram00) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Imagine a beach by the ocean guarded by several lifeguards. The warmer the ocean is, the more jellyfish come. If there is a lot of jellyfish in the water, people often get stung. If they get proper treatment in less then five minutes, the pain goes away quickly end they can enjoy the day on the beach. Otherwise they're mad for the rest of the day. In case someone is alergic, the situation can get critical.<br />
My simulation should serve as a support for decision how many lifeguard should be placed on the beach and how far from each other to provide the best services and ensure the highest satisfaction of people on the beach and make sure no one will die because of jellyfish sting.<br />
The Simulation will be simplified but based on reality. There are no real data about number of jellyfish in the water but there are data about number of people stung every day. Based on current experience I can make a simulation which is close to reality. So far there is one lifeguard each 200 meters, at the begining of the season when the water is cold 70 F there is 0-2 people stung in one lifeguard's area, in the hot days by the end of the season (water has about 85 F) the numbers of people stung on each lifeguard stand go up to 100 a day and we know there are cases that it took too long to get help.<br />
<br />
<br />
==Hub airport (yaua00) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
As I study not in my home country I have to use plane quite often to get home and sometimes I have to go to a hub airport and change the plane there. So in my simulation I want to show the phenomenon of hub airports. Hub airports are used by one or more airlines to concentrate passenger traffic and flight operations at a given airport. They serve as transfer (or stop-over) points to get passengers to their final destination. The simulation will start with the certain amount of the airports and airplanes will appear at random locations. Airplanes will find a random airport and fly to it, leaving trails on screen to show their paths. Over time new airport and a new airplane will be built. The airports that have existed for the longest will obviously already have the greatest number of airplanes flying to them, but the goal of the simulation is to see when over some time after new airports are built, if the new airport is going to get more planes and if there is going to be new hub airport. [[User:Yaua00|Yaua00]] ([[User talk:Yaua00|talk]]) 23:21, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
<br />
==Government Policies and Its Influence to Economy (xbilr00)==<br />
Software: Vensim<br />
<br />
I would like to simulate an impact of government decision to a economy. The government will have few tools which can be fully influenced by political decisions (government spending, tax rates etc.). Based on this I will simulate an impact of these decisions to economic indicators (GDP growth, state budget incomes, inflation, state budget saldo etc.). This simulation should reflect a great complexity of each decision and its impact even to indicators which you will not imagine on the first sight.<br />
::This is very complex - the simulation has to make sense so the question is what particular literature and particular models will you base it on? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:46, 14 December 2017 (CET)<br />
:: Ok. So what if only one variable would be a tax rate? I will define the exact rules in a special document.<br />
::::This is pretty complex topic so it cannot be done on just spontaneous basis, you either have to have a reasonable model based on some solid literature, you would base the simulation on, or try something else.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:33, 15 December 2017 (CET)<br />
:::::Ok. My simulation would be based on neoclassical economy which is saying that lowering taxes boosts the economic growth. On the other hand it decreases state budget income but the economic growth should cause a contradictory effect. I would like to prove this theory on real numbers. I decided to focus in on Czech economy. I will use the data published by Czech Statistical Bureau about tax rates, GDP growth and state budget incomes. Of course there will be a little generalization but it should reflect the real trends. Based on this I will build my simulation. Is it ok now or should I rather find something else?<br />
:::::: You can approch it this way, but then it is task for Monte Carlo - find the sensitivity of individual parameters on each other (based on the data and theory you specified) and then create a simulation in Excel. Agreed? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:21, 16 December 2017 (CET)<br />
<br />
==Influenza A virus subtype H1N1 (alrw00)==<br />
Software: Netlogo<br />
<br />
I would like to simulate the spread of the virus H1N1 via the breathed air in a small isolated population. The model should examine the emergent effects of aspects of a polluted air and human contact. The user controls the population’s tendency to practice abstinence, the amount of time a person in the population will stay healthy. Exploration of the first and second variables may illustrate how changes in human behavior in the isolated population contributes to increases in the prevalence of H1N1 as transmitted diseases, while exploration of the third and fourth may provide contemporary solutions to the problem.<br />
<br />
<br />
==Rumour has it --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:36, 15 December 2017 (CET)==<br />
Sotware: NetLogo<br />
<br />
So, this simulation will be interesting for someone who wants to rule the world (who doesn't?).<br />
This is representation of dictatorial regime. There is one rumour, that can turn down this regime (not by itself, just people will go for revolution), so it's dangerous and government doesn't want it be heard. There are three kinds of agents there: POLICE, PEOPLE and WHISPERERS. Police try to find and catch the whisperers. Whisperers try to tell a rumour to people. The one from people group who hears the rumour becomes a whisperer. If one policeman can't find a whisperer for a long time government kills him (because he is either unprofessional or against the government). If the whole people become whisperers regime will lose. If the police will catch and kill all whisperers regime will win.<br />
I want to see how all this system depends on the number of police, whisperers and people.<br />
<br />
== Multilingual community simulation (xlusm05) ==<br />
Software: NetLogo<br />
Linguists are concearned that half of the existing languages will be extinct by the end of the 21 century due to globalization. There are different factors that affect the language’s viability, most importantly: total number of speakers, trends for increase or decrease in the number of speakers, transmission to younger generations, its usage on the level of administration and education or only in informal domestic environment. I would like to create a simulation of a multilingual community where all the above factors are known and then apply this model on real data of a particular country. The goal is to define if some language is endangered and will soon become extinct.</div>Xlusm05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignments_WS_2017/2018&diff=13917Assignments WS 2017/20182017-12-16T12:37:50Z<p>Xlusm05: simulation proposal xlusm05</p>
<hr />
<div>== Simulation Proposal (feld00) ==<br />
<br />
I am going to simulate a public transport system. The idea came from travelling around Europe, being surprised how often public transport systems fail in large cities and still they are very expensive. Prague public transport is rare exception. Buses, trams and subway trains arrive with minimal deviation from planned arrival time usually in seconds. I believe that there is sophisticated simulation software behind this.<br />
<br />
In order to simplify the task let’s presume that it is not about money. We are not going to optimize costs and incomes. The purpose of this simulation is to optimize:<br />
<br />
• Numbers of transportation units (TU) needed<br />
<br />
• Frequency of releasing TUs<br />
<br />
• their arrival time<br />
<br />
All stated above in order to prevent people queueing on public transportation stops and to prevent transportation units from crowding.<br />
Microsoft Excel and SimProcess if needed will be used to perform this simulation.<br />
<br />
:: for Monte Carlo or Simprocess you need solid quality hard data - what particular solid resources would you bas the simulation on? In addition I think you simplify it so much into some artificial "Numbers of transportation units", that would make the simulation unusable. I would suggest something less ambitious - spacial simulation(agent based, simprocess) of one type of transportation based on real data, if you find some.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:49, 15 December 2017 (CET)<br />
<br />
:::: You are right, maybe I can do less ambitious project. What about evacuation from a building:<br />
:::: It will be a Agent-based simulation model. I will use NetLogo software to build an building enviroment, which will include walls and staff inside. Agents will randomly move around the building. If they colide with a wall they turn different direction. If they colide with a staff member, he will navigate them to the exit. Is that possible?<br />
:::: [[User:feld00|feld00]] ([[User talk:feld00|talk]]) 22:35, 15 December 2017 (CET)<br />
<br />
== Simulation Proposal (xvatj00) ==<br />
<br />
Software: Vensim<br />
<br />
I am a contemporary gospel choir conductor (choir and full professional band). We organize more or less 3 concerts a year. It has been a long time since we released our last CD and now we would like to earn money to be able to start recording a new one. For this purpose, I would like to find out those factors (such as choir performance, band performance, tickets’ price, concert’s location, etc.) that influence potential audience when choosing a band to go see and how to improve them, and thus get more people to come to our concerts - and earn more money for the tickets and in general. I will use a survey to get data about people’s preferences.<br />
[[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 17:45, 27 November 2017 (CET)<br />
::For this kind of simulation you would need ritch historical data so that you would be able to find premises you would then build the equations on (and to be able to verify the model when you compare its results with the historical data). Unfortunately the survey will not help you to quantify the parameters and the number of concerts is really low to be usable for such simulation. I probabbly would suggest a different topic. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:43, 30 November 2017 (CET)<br />
:::I can get data up to 10 years back. The number of concerts included only those concert that are organized by us only, but we perform in many other concerts as well. Do you have any suggestions how to make the simulation possible? Thank you. [[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 18:59, 30 November 2017 (CET)<br />
::::: You would have to be able to define parameters that determine the demand for the individual concerts, and based on the data quantify them and quantify their impact on the demand for a concert. Based on that one could then discuss how the concert and its content should be se up so that you get maximum profit out of it. That is not a really easy ...[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:07, 6 December 2017 (CET)<br />
<br />
=== Intersection Optimalization (NEW ASSIGNMENT) ===<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Almost every day, I walk by the intersection of Anglická and Bělehradská / Škrétova. During peak hours, there are traffic jams on only one street leading to the intersection, which I find interesting. Because of this fact, I would like to simulate the intersection in order to find out if the lights are really optimally set there, and potentially, find out the optimal setting of the intersection’s lights.<br />
<br />
As I’ve already mentioned, there are lights directing the intersection. Also, there is a tram track on the Bělehradská / Škrétova street which goes straight, while most of the cars coming from Bělehradská street turn left. I will use real intervals of all of the lights from a chosen time during peak hours, and the number of cars and trams coming to the intersection (including their speed, direction, etc.). At first, I will set the lights to constant ticks according to the reality to simulate the real situation. After that, I will try to find out an optimal setting of the lights and evaluate, what the optimal setting is or if it meets with the reality. [[User:Xvatj00|Xvatj00]] ([[User talk:Xvatj00|talk]]) 18:48, 8 December 2017 (CET)<br />
<br />
: Please, try to obtain real data. '''Approved'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 04:05, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
== Social media post (Amelievh) ==<br />
<br />
Software: Netlogo<br />
<br />
Nowadays social media is a hot topic, and a lot of recruiters and other business people use linked in to attract new employees or just to share their thoughts. <br />
<br />
For my simulation, I was thinking about researching the reach of a social media post. Someone posts something on LinkedIn, and depending on the amount of connection and amount of sharing I want to check how many people you can reach with one post. I will try to find real-world numbers and make it a useful tool for the business world.<br />
<br />
: Simulations on social media are typically problematic, mostly due to the lack of real data. I would recommend to try finding, something else. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 04:11, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
'''New proposal: gender pay gap'''<br />
<br />
Software: Vensim<br />
<br />
The gender pay gap is a difficult problem to solve because it is caused by different reasons (education, age, part-time working ...). These are main reasons, but all these reasons are influenced by other aspects and factors.I want to simulate these different reasons + influences in Vensim and work out the most effective solutions to reduce the pay gap. I would specify on 1 country because data is different per country. Easiest and most interesting for me is Belgium.<br />
:: What particular literature and data will you base it on? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:07, 15 December 2017 (CET)<br />
::: I wrote a paper on this topic for another course wherefore I found a lot of statistical data. The EU publishes statistical data about this topic and reasons for it. I came up with the idea after seeing the Vensim example of SchoolLife which also showed a lot of influence on your future career. Only googling 'Gender Pay Gap Belgium' give you already a lot of publications and statistical information on this topic. --[[User:Amelievh|Amelievh]] ([[User talk:Amelievh|talk]]) 12:20, 15 December 2017 (CET)<br />
:::: OK, '''approved''', but you have to well argument the parameters and equations of the simulation (including the citations to accesable resources) in the report which has to accompany the simulation so that we can verify that it is based on real data and makes sense.<br />
<br />
==Simulation Proposal (A_V) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
We own a zoo. We have a huge kennel for hamsters. We have observed a strange behavior of the hamsters. When a female hamster gives birth to babies (usually up to 12), the mother may come under the pressure of nurturing each and everyone of them. After giving the birth a female hamster becomes weak and may die if does not have enough food and vitamins. Also when the mother is weak, she can not lactate milk for all of her babies. Since the quality of food provided by the zoo does not always satisfy the hamster, the mother eats her weakest babies to get extra protein to feed other babies, which increases the probability of survival of her and the rest babies. Another reason of the deaths of hamsters, as mentioned above, is the adequate quality of food. If the food does not satisfy the hamsters, they do not eat it and the food rots by polluting the kernel which leads to an increased number of hamster deaths.<br />
In the simulation I will focus on how much the food quality, the amount of food and keeping the kernel clean influences the number of hamster deaths.<br />
<br />
: Makes sense, however it is necessary to obtain real data. Implementation of some of them will not be easy. '''Approved'''.<br />
<br />
==Simulation proposal (hram00) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
Imagine a beach by the ocean guarded by several lifeguards. The warmer the ocean is, the more jellyfish come. If there is a lot of jellyfish in the water, people often get stung. If they get proper treatment in less then five minutes, the pain goes away quickly end they can enjoy the day on the beach. Otherwise they're mad for the rest of the day. In case someone is alergic, the situation can get critical.<br />
My simulation should serve as a support for decision how many lifeguard should be placed on the beach and how far from each other to provide the best services and ensure the highest satisfaction of people on the beach and make sure no one will die because of jellyfish sting.<br />
The Simulation will be simplified but based on reality. There are no real data about number of jellyfish in the water but there are data about number of people stung every day. Based on current experience I can make a simulation which is close to reality. So far there is one lifeguard each 200 meters, at the begining of the season when the water is cold 70 F there is 0-2 people stung in one lifeguard's area, in the hot days by the end of the season (water has about 85 F) the numbers of people stung on each lifeguard stand go up to 100 a day and we know there are cases that it took too long to get help.<br />
<br />
<br />
==Hub airport (yaua00) ==<br />
Software: NetLogo<br />
<br />
As I study not in my home country I have to use plane quite often to get home and sometimes I have to go to a hub airport and change the plane there. So in my simulation I want to show the phenomenon of hub airports. Hub airports are used by one or more airlines to concentrate passenger traffic and flight operations at a given airport. They serve as transfer (or stop-over) points to get passengers to their final destination. The simulation will start with the certain amount of the airports and airplanes will appear at random locations. Airplanes will find a random airport and fly to it, leaving trails on screen to show their paths. Over time new airport and a new airplane will be built. The airports that have existed for the longest will obviously already have the greatest number of airplanes flying to them, but the goal of the simulation is to see when over some time after new airports are built, if the new airport is going to get more planes and if there is going to be new hub airport. [[User:Yaua00|Yaua00]] ([[User talk:Yaua00|talk]]) 23:21, 12 December 2017 (CET)<br />
<br />
<br />
==Government Policies and Its Influence to Economy (xbilr00)==<br />
Software: Vensim<br />
<br />
I would like to simulate an impact of government decision to a economy. The government will have few tools which can be fully influenced by political decisions (government spending, tax rates etc.). Based on this I will simulate an impact of these decisions to economic indicators (GDP growth, state budget incomes, inflation, state budget saldo etc.). This simulation should reflect a great complexity of each decision and its impact even to indicators which you will not imagine on the first sight.<br />
::This is very complex - the simulation has to make sense so the question is what particular literature and particular models will you base it on? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:46, 14 December 2017 (CET)<br />
:: Ok. So what if only one variable would be a tax rate? I will define the exact rules in a special document.<br />
::::This is pretty complex topic so it cannot be done on just spontaneous basis, you either have to have a reasonable model based on some solid literature, you would base the simulation on, or try something else.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:33, 15 December 2017 (CET)<br />
:::::Ok. My simulation would be based on neoclassical economy which is saying that lowering taxes boosts the economic growth. On the other hand it decreases state budget income but the economic growth should cause a contradictory effect. I would like to prove this theory on real numbers. I decided to focus in on Czech economy. I will use the data published by Czech Statistical Bureau about tax rates, GDP growth and state budget incomes. Of course there will be a little generalization but it should reflect the real trends. Based on this I will build my simulation. Is it ok now or should I rather find something else?<br />
:::::: You can approch it this way, but then it is task for Monte Carlo - find the sensitivity of individual parameters on each other (based on the data and theory you specified) and then create a simulation in Excel. Agreed? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:21, 16 December 2017 (CET)<br />
<br />
==Influenza A virus subtype H1N1 (alrw00)==<br />
Software: Netlogo<br />
<br />
I would like to simulate the spread of the virus H1N1 via the breathed air in a small isolated population. The model should examine the emergent effects of aspects of a polluted air and human contact. The user controls the population’s tendency to practice abstinence, the amount of time a person in the population will stay healthy. Exploration of the first and second variables may illustrate how changes in human behavior in the isolated population contributes to increases in the prevalence of H1N1 as transmitted diseases, while exploration of the third and fourth may provide contemporary solutions to the problem.<br />
<br />
<br />
==Rumour has it --[[User:Mashal|Mashal]] ([[User talk:Mashal|talk]]) 23:36, 15 December 2017 (CET)==<br />
Sotware: NetLogo<br />
<br />
So, this simulation will be interesting for someone who wants to rule the world (who doesn't?).<br />
This is representation of dictatorial regime. There is one rumour, that can turn down this regime (not by itself, just people will go for revolution), so it's dangerous and government doesn't want it be heard. There are three kinds of agents there: POLICE, PEOPLE and WHISPERERS. Police try to find and catch the whisperers. Whisperers try to tell a rumour to people. The one from people group who hears the rumour becomes a whisperer. If one policeman can't find a whisperer for a long time government kills him (because he is either unprofessional or against the government). If the whole people become whisperers regime will lose. If the police will catch and kill all whisperers regime will win.<br />
I want to see how all this system depends on the number of police, whisperers and people.<br />
<br />
== Multilingual community simulation (xlusm05) ==<br />
Software: NetLogo<br />
Linguists are concearned that half of the existing languages will be extinct by the end of the 21 century due to globalization. There are different factors that affect the language’s viability, most importantly: total number of speakers, trends for increase or decrease in the number of speakers, transmission to younger generations, its usage on the level of administration and education or only in informal domestic environment.<br />
I would like to create a simulation of a multilingual community where all the above factors are known and then apply this model on real data of a particular country. The goal is to define if some language is endangered and will soon become extinct.</div>Xlusm05