Simulace.info - User contributions [en]

File:Primarniprodukce.png

2025-06-22T22:39:43Z

Bene08: Bene08 načetl novou verzi File:Primarniprodukce.png

File:Primarniprodukce.png

2025-06-22T22:38:25Z

Bene08:

File:Kyslík.png

2025-06-22T22:37:42Z

Bene08:

File:Rostliny.png

2025-06-22T22:36:35Z

Bene08:

File:Modeleutrofizace.png

2025-06-22T22:35:20Z

Bene08:

User:Bene08

2025-06-22T22:34:45Z

Bene08:

=Definice problému=

Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemické pochody, které způsobují nárůst biomasy na hladině vodní plochy. Díky tomuto růstu dochází k postupnému snižování světelných podmínek pod úrovní hladiny, což způsobuje úhyn biomasy. Následkem toho dochází i k úhynu vodních živočichů závislých na koncentraci kyslíku pod hladinou.

=Metoda=

Simulace využívá program Vensim, který byl vybrán na základě jeho schopnosti namodelovat toky a vazby mezi jednotlivými proměnnými ve sledovaném prostředí.

=Model=

Model reprezentuje proces eutrofizace jezera o předem definovaném rozměru. Jezero je namodelováno tak, aby reprezentovalo reálné průměrné hodnoty látek v oligotrofních nádržích. Do jezera se díky srážkám dostávají splachy z okolního pole o předem definovaném rozměru, které obsahují živiny jako dusík a fosfor, díky aplikovaným hnojivům. Dusík a fosfor jsou látky důležité pro nárůst biomasy rostlin. Rostliny poté produkují kyslík, který spotřebovávají živočichové, kteří bez kyslíku vymírají.

Primární produkce se využívá pro odhadování trofie jezer a hraje tedy klíčovou roli při určování, kdy se stalo jezero z oligotrofního eutrofním.

Model eutrofizace je chemicky velice náročný proces a při sestavování bylo od některých aspektů eutrofizace abstrahováno např. od rozkladných procesů, průhlednosti vodní plochy, různých forem dusíky a fosforu aj.

'''Model eutrofizace obsahuje následující:'''
Proměnné v modelu:

• velikost polí

• srážky

• objem jezera

• hloubka jezera

[[File:modeleutrofizace.png]]

=Výsledky=

Eutrofizace byla sledována v délce 50 let. Na začátku simulace by evidentní nárůst množství rostlin, díky splachům fosforu a dusíku. Po necelých 10 letech byl pro rostliny i přes splachy limitujícím prvkem fosfor a začali vymírat.
[[File:rostliny.png]]

Kyslík se v nádrži vypotřeboval po necelých 27 letech a důsledkem toho začali vymírat živočichové.
[[File:kyslík.png]]

Největší nárůst primární produkce byl do 10 let, poté začal pomalu stagnovat.
[[File:primarniprodukce.png]]

=Závěr=

Model potvrzuje, že oligotrofní jezero se může díky nadbytku živin, tedy splachů dusíku a fosforu, stát během deseti let jezerem eutrofním.

Tento fakt zůstává i přes limitující množství jednoho z důležitých živin, fosforu, což většinou v eutrofních jezerech není limitující.

= Data =

* XU, Peilun, Jun LI, Jun QIAN, Bang WANG, Jin LIU, Rui XU, Paul CHEN a Wenguang ZHOU, 2023. Recent advances in CO2 fixation by microalgae and its potential contribution to carbon neutrality. Chemosphere [online]. 319, 137987. ISSN 0045-6535. Dostupné z: doi:10.1016/j.chemosphere.2023.137987

* ČHMÚ, 2025. Rekreační vodní plochy [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-pro-surfare
* ČHMÚ, 2019. Roční mokrá depozice [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2019_enh/precipitation_y_wet_depos/y_wet_depos_2635_per1M_CZ.html

* NÜRNBERG, Gertrud K. a Margo SHAW, 1998. Productivity of clear and humic lakes: nutrients, phytoplankton, bacteria. Hydrobiologia [online]. 382(1), 97–112. ISSN 1573-5117. Dostupné z: doi:10.1023/A:1003445406964

* Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005

*XING, Wei, Min YIN, Qing LV, Yang HU, Changpeng LIU a Jiujun ZHANG, 2014. 1 - Oxygen Solubility, Diffusion Coefficient, and Solution Viscosity. In: Wei XING, Geping YIN a Jiujun ZHANG, ed. Rotating Electrode Methods and Oxygen Reduction Electrocatalysts [online]. Amsterdam: Elsevier, s. 1–31 [vid. 2025-06-22]. ISBN 978-0-444-63278-4. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-444-63278-4.00001-X

*LI, Xiao-na, Wei-wei ZHANG, Ju-ying WU, Hong-jie LI, Tong-kai ZHAO, Chun-qiao ZHAO, Rui-shuang SHI, Zi-shuang LI, Chao WANG a Cui LI, 2021. Loss of nitrogen and phosphorus from farmland runoff and the interception effect of an ecological drainage ditch in the North China Plain—A field study in a modern agricultural park. Ecological Engineering [online]. 169, 106310. ISSN 0925-8574. Dostupné z: doi:10.1016/j.ecoleng.2021.106310

*YONGYOD, Rapeepan a Narong KAMOLRAT, 2025. Effects of Different Nitrogen and Phosphorus Ratios on the Growth, Nutritional Value, and Nutrient Removal Efficiency of Wolffia globosa. Sci [online]. 7(2), 53. ISSN 2413-4155. Dostupné z: doi:10.3390/sci7020053

*GERLOFF, G. C. a P. H. KROMBHOLZ, 1966. Tissue Analysis as a Measure of Nutrient Availability for the Growth of Angiosperm Aquatic Plants. Limnology and Oceanography [online]. 11(4), 529–537. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1966.11.4.0529

*TAYLOR, Barbara E., 1988. Analyzing population dynamics of zooplankton. Limnology and Oceanography [online]. 33(6), 1266–1273. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1988.33.6.1266

*GROBBELAAR, J. U., C. J. SOEDER, J. GROENEWEG, E. STENGEL a P. HARTIG, 1988. Rates of biogenic oxygen production in mass cultures of microalgae, absorption of atmospheric oxygen and oxygen availability for wastewater treatment. Water Research [online]. 22(11), 1459–1464. ISSN 0043-1354. Dostupné z: doi:10.1016/0043-1354(88)90105-4

*COHEN, Ronald R. H., 1990. Biochemical oxygen demand and algae: Fractionation of phytoplankton and nonphytoplankton respiration in a large river. Water Resources Research [online]. 26(4), 671–678. ISSN 1944-7973. Dostupné z: doi:10.1029/WR026i004p00671

*DONOSO, Katty a Ruben ESCRIBANO, 2014. Mass-specific respiration of mesozooplankton and its role in the maintenance of an oxygen-deficient ecological barrier (BEDOX) in the upwelling zone off Chile upon presence of a shallow oxygen minimum zone. Journal of Marine Systems [online]. 129, 166–177. ISSN 0924-7963. Dostupné z: doi:10.1016/j.jmarsys.2013.05.011

*Harward (bionumbers), 2025. Carbon content per cell (mean of 5 marine and - bacteria - BNID 114974 [online] [vid. 2025-06-23]. Dostupné z: https://bionumbers.hms.harvard.edu/bionumber.aspx?s=n&v=1&id=114974

*PATENTOVÝ SPIS, číslo dokumentu 308 998

=Kód=

[[File:bene08.mdl]]

(01) velikost polí ve spádové oblasti: 1 000

(02) splachy fosforu = velikost polí ve spádové oblasti*0.0028*167

(03) fosfor = INTEG (splachy fosforu-spotřeba fosforu)
Initial value: 5*objem jezera

(04) spotřeba fosforu = IF THEN ELSE(fosfor>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)

(05) srážky = (objem jezera/hloubka jezera)*12

(06) splachy dusíku = velikost polí ve spádové oblasti*0.00145*167

(07) množství dusíku = INTEG (srážky+splachy dusíku-spotřeba dusíku
Initial value = 175*objem jezera)

(08) množství rostlin = INTEG (IF THEN ELSE(MIN(fosfor,množství dusíku)>((množství rostlin/2)*1.46), (spotřeba fosforu+spotřeba dusíku-(úmrtnost rostlin)),-úmrtnost rostlin))
Initial value: 2*objem jezera

(09) spotřeba dusíku = IF THEN ELSE(množství dusíku>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)

(10) úmrtnost rostlin= 0.3*množství rostlin

(11) difúze = ((množství rostlin*1.9)/89)*7

(12) množství kyslíku = INTEG ((množství rostlin*1.9)+Difúze-dýchání živočichů a rostlin)
Initial value:8.19*objem jezera

(13) dýchání živočichů a rostlin = (0.3*množství rostlin)+(286*množství živočichů)

(14) nárůst množství živočichů = 0.5

(15) množství živočichů = INTEG (((nárůst množství živočichů-úmrtnost)*množství živočichů))
Initial value: 1*0.00044*objem jezera

(16) úmrtnost živočichů = IF THEN ELSE((množství kyslíku<0.91),0.95,0.3)

(17) objem jezera = 50*50*hloubka jezera

(18) hloubka jezera = 20

(19) primární produkce = INTEG ((((množství rostlin*0.5)+(množství živočichů*0.18))*objem jezera))
Initial value:150

User:Bene08

2025-06-22T22:15:01Z

Bene08: /* Kód */

=Definice problému=

Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemické pochody, které způsobují nárůst biomasy na hladině vodní plochy. Díky tomuto růstu dochází k postupnému snižování světelných podmínek pod úrovní hladiny, což způsobuje úhyn biomasy a dochází k zvýšení rozkladných procesů, které zapříčiňují úbytek kyslíku v celé vodní nádrži. Následkem toho dochází i k úhynu vodních živočichů závislých na koncentraci kyslíku pod hladinou.

=Metoda=

Simulace využívá program Vensim, který byl vybrán na základě jeho schopnosti namodelovat toky a vazby mezi jednotlivými proměnnými ve sledovaném prostředí.

=Model=

Model reprezentuje proces eutrofizace jezera o předem definovaném rozměru. Jezero je namodelováno tak, aby reprezentovalo reálné průměrné hodnoty látek v oligotrofních nádržích. Do jezera se díky splachům z okolního pole o předem definovaném rozměru dostávají splachy z polí, které obsahují živiny jako dusík a fosfor, díky aplikovaným hnojivům. Dusík a fosfor jsou látky důležité pro nárůst biomasy rostlin. Rostliny poté produkují kyslík, který spotřebovávají živočichové, kteří bez kyslíku vymírají.

Primární produkce se využívá pro odhadování trofie jezer a hraje tedy klíčovou roli při určování, kdy se stalo jezero z oligotrofního eutrofním.

Model eutrofizace je chemicky velice náročný proces a při sestavování bylo od některých aspektů eutrofizace abstrahováno např. od rozkladných procesů, průhlednosti vodní plochy, různých forem dusíky a fosforu aj.

'''Model eutrofizace obsahuje následující:'''
Proměnné v modelu:

• velikost polí

• srážky

• objem jezera

• hloubka jezera

=Výsledky=

Eutrofizace byla sledována v délce 50 let. Na začátku simulace by evidentní nárůst množství rostlin, díky splachům fosforu a dusíku. Po necelých 10 letech byl pro rostliny i přes splachy limitujícím prvkem fosfor a začali vymírat.

Kyslík se v nádrži vypotřeboval po necelých 27 letech a důsledkem toho začali vymírat živočichové.

Největší nárůst primární produkce byl do 10 let, poté začal pomalu stagnovat.

=Závěr=

Model potvrzuje, že oligotrofní jezero se může díky nadbytku živin, tedy splachů dusíku a fosforu, stát během deseti let jezerem eutrofním.

Tento fakt zůstává i přes limitující množství jednoho z důležitých živin, fosforu, což většinou v eutrofních jezerech není limitující.

= Data =

* XU, Peilun, Jun LI, Jun QIAN, Bang WANG, Jin LIU, Rui XU, Paul CHEN a Wenguang ZHOU, 2023. Recent advances in CO2 fixation by microalgae and its potential contribution to carbon neutrality. Chemosphere [online]. 319, 137987. ISSN 0045-6535. Dostupné z: doi:10.1016/j.chemosphere.2023.137987

* ČHMÚ, 2025. Rekreační vodní plochy [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-pro-surfare
* ČHMÚ, 2019. Roční mokrá depozice [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2019_enh/precipitation_y_wet_depos/y_wet_depos_2635_per1M_CZ.html

* NÜRNBERG, Gertrud K. a Margo SHAW, 1998. Productivity of clear and humic lakes: nutrients, phytoplankton, bacteria. Hydrobiologia [online]. 382(1), 97–112. ISSN 1573-5117. Dostupné z: doi:10.1023/A:1003445406964

* Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005

*XING, Wei, Min YIN, Qing LV, Yang HU, Changpeng LIU a Jiujun ZHANG, 2014. 1 - Oxygen Solubility, Diffusion Coefficient, and Solution Viscosity. In: Wei XING, Geping YIN a Jiujun ZHANG, ed. Rotating Electrode Methods and Oxygen Reduction Electrocatalysts [online]. Amsterdam: Elsevier, s. 1–31 [vid. 2025-06-22]. ISBN 978-0-444-63278-4. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-444-63278-4.00001-X

*LI, Xiao-na, Wei-wei ZHANG, Ju-ying WU, Hong-jie LI, Tong-kai ZHAO, Chun-qiao ZHAO, Rui-shuang SHI, Zi-shuang LI, Chao WANG a Cui LI, 2021. Loss of nitrogen and phosphorus from farmland runoff and the interception effect of an ecological drainage ditch in the North China Plain—A field study in a modern agricultural park. Ecological Engineering [online]. 169, 106310. ISSN 0925-8574. Dostupné z: doi:10.1016/j.ecoleng.2021.106310

*YONGYOD, Rapeepan a Narong KAMOLRAT, 2025. Effects of Different Nitrogen and Phosphorus Ratios on the Growth, Nutritional Value, and Nutrient Removal Efficiency of Wolffia globosa. Sci [online]. 7(2), 53. ISSN 2413-4155. Dostupné z: doi:10.3390/sci7020053

*GERLOFF, G. C. a P. H. KROMBHOLZ, 1966. Tissue Analysis as a Measure of Nutrient Availability for the Growth of Angiosperm Aquatic Plants. Limnology and Oceanography [online]. 11(4), 529–537. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1966.11.4.0529

*TAYLOR, Barbara E., 1988. Analyzing population dynamics of zooplankton. Limnology and Oceanography [online]. 33(6), 1266–1273. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1988.33.6.1266

*GROBBELAAR, J. U., C. J. SOEDER, J. GROENEWEG, E. STENGEL a P. HARTIG, 1988. Rates of biogenic oxygen production in mass cultures of microalgae, absorption of atmospheric oxygen and oxygen availability for wastewater treatment. Water Research [online]. 22(11), 1459–1464. ISSN 0043-1354. Dostupné z: doi:10.1016/0043-1354(88)90105-4

*COHEN, Ronald R. H., 1990. Biochemical oxygen demand and algae: Fractionation of phytoplankton and nonphytoplankton respiration in a large river. Water Resources Research [online]. 26(4), 671–678. ISSN 1944-7973. Dostupné z: doi:10.1029/WR026i004p00671

*DONOSO, Katty a Ruben ESCRIBANO, 2014. Mass-specific respiration of mesozooplankton and its role in the maintenance of an oxygen-deficient ecological barrier (BEDOX) in the upwelling zone off Chile upon presence of a shallow oxygen minimum zone. Journal of Marine Systems [online]. 129, 166–177. ISSN 0924-7963. Dostupné z: doi:10.1016/j.jmarsys.2013.05.011

*Harward (bionumbers), 2025. Carbon content per cell (mean of 5 marine and - bacteria - BNID 114974 [online] [vid. 2025-06-23]. Dostupné z: https://bionumbers.hms.harvard.edu/bionumber.aspx?s=n&v=1&id=114974

*PATENTOVÝ SPIS, číslo dokumentu 308 998

=Kód=

[[File:bene08.mdl]]

(01) velikost polí ve spádové oblasti: 1 000

(02) splachy fosforu = velikost polí ve spádové oblasti*0.0028*167

(03) fosfor = INTEG (splachy fosforu-spotřeba fosforu)
Initial value: 5*objem jezera

(04) spotřeba fosforu = IF THEN ELSE(fosfor>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)

(05) srážky = (objem jezera/hloubka jezera)*12

(06) splachy dusíku = velikost polí ve spádové oblasti*0.00145*167

(07) množství dusíku = INTEG (srážky+splachy dusíku-spotřeba dusíku
Initial value = 175*objem jezera)

(08) množství rostlin = INTEG (IF THEN ELSE(MIN(fosfor,množství dusíku)>((množství rostlin/2)*1.46), (spotřeba fosforu+spotřeba dusíku-(úmrtnost rostlin)),-úmrtnost rostlin))
Initial value: 2*objem jezera

(09) spotřeba dusíku = IF THEN ELSE(množství dusíku>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)

(10) úmrtnost rostlin= 0.3*množství rostlin

(11) difúze = ((množství rostlin*1.9)/89)*7

(12) množství kyslíku = INTEG ((množství rostlin*1.9)+Difúze-dýchání živočichů a rostlin)
Initial value:8.19*objem jezera

(13) dýchání živočichů a rostlin = (0.3*množství rostlin)+(286*množství živočichů)

(14) nárůst množství živočichů = 0.5

(15) množství živočichů = INTEG (((nárůst množství živočichů-úmrtnost)*množství živočichů))
Initial value: 1*0.00044*objem jezera

(16) úmrtnost živočichů = IF THEN ELSE((množství kyslíku<0.91),0.95,0.3)

(17) objem jezera = 50*50*hloubka jezera

(18) hloubka jezera = 20

(19) primární produkce = INTEG ((((množství rostlin*0.5)+(množství živočichů*0.18))*objem jezera))
Initial value:150

File:Bene08.mdl

2025-06-22T22:08:36Z

Bene08:

User:Bene08

2025-06-22T22:06:00Z

Bene08:

=Definice problému=

Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemické pochody, které způsobují nárůst biomasy na hladině vodní plochy. Díky tomuto růstu dochází k postupnému snižování světelných podmínek pod úrovní hladiny, což způsobuje úhyn biomasy a dochází k zvýšení rozkladných procesů, které zapříčiňují úbytek kyslíku v celé vodní nádrži. Následkem toho dochází i k úhynu vodních živočichů závislých na koncentraci kyslíku pod hladinou.

=Metoda=

Simulace využívá program Vensim, který byl vybrán na základě jeho schopnosti namodelovat toky a vazby mezi jednotlivými proměnnými ve sledovaném prostředí.

=Model=

Model reprezentuje proces eutrofizace jezera o předem definovaném rozměru. Jezero je namodelováno tak, aby reprezentovalo reálné průměrné hodnoty látek v oligotrofních nádržích. Do jezera se díky splachům z okolního pole o předem definovaném rozměru dostávají splachy z polí, které obsahují živiny jako dusík a fosfor, díky aplikovaným hnojivům. Dusík a fosfor jsou látky důležité pro nárůst biomasy rostlin. Rostliny poté produkují kyslík, který spotřebovávají živočichové, kteří bez kyslíku vymírají.

Primární produkce se využívá pro odhadování trofie jezer a hraje tedy klíčovou roli při určování, kdy se stalo jezero z oligotrofního eutrofním.

Model eutrofizace je chemicky velice náročný proces a při sestavování bylo od některých aspektů eutrofizace abstrahováno např. od rozkladných procesů, průhlednosti vodní plochy, různých forem dusíky a fosforu aj.

'''Model eutrofizace obsahuje následující:'''
Proměnné v modelu:

• velikost polí

• srážky

• objem jezera

• hloubka jezera

=Výsledky=

Eutrofizace byla sledována v délce 50 let. Na začátku simulace by evidentní nárůst množství rostlin, díky splachům fosforu a dusíku. Po necelých 10 letech byl pro rostliny i přes splachy limitujícím prvkem fosfor a začali vymírat.

Kyslík se v nádrži vypotřeboval po necelých 27 letech a důsledkem toho začali vymírat živočichové.

Největší nárůst primární produkce byl do 10 let, poté začal pomalu stagnovat.

=Závěr=

Model potvrzuje, že oligotrofní jezero se může díky nadbytku živin, tedy splachů dusíku a fosforu, stát během deseti let jezerem eutrofním.

Tento fakt zůstává i přes limitující množství jednoho z důležitých živin, fosforu, což většinou v eutrofních jezerech není limitující.

= Data =

* XU, Peilun, Jun LI, Jun QIAN, Bang WANG, Jin LIU, Rui XU, Paul CHEN a Wenguang ZHOU, 2023. Recent advances in CO2 fixation by microalgae and its potential contribution to carbon neutrality. Chemosphere [online]. 319, 137987. ISSN 0045-6535. Dostupné z: doi:10.1016/j.chemosphere.2023.137987

* ČHMÚ, 2025. Rekreační vodní plochy [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-pro-surfare
* ČHMÚ, 2019. Roční mokrá depozice [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2019_enh/precipitation_y_wet_depos/y_wet_depos_2635_per1M_CZ.html

* NÜRNBERG, Gertrud K. a Margo SHAW, 1998. Productivity of clear and humic lakes: nutrients, phytoplankton, bacteria. Hydrobiologia [online]. 382(1), 97–112. ISSN 1573-5117. Dostupné z: doi:10.1023/A:1003445406964

* Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005

*XING, Wei, Min YIN, Qing LV, Yang HU, Changpeng LIU a Jiujun ZHANG, 2014. 1 - Oxygen Solubility, Diffusion Coefficient, and Solution Viscosity. In: Wei XING, Geping YIN a Jiujun ZHANG, ed. Rotating Electrode Methods and Oxygen Reduction Electrocatalysts [online]. Amsterdam: Elsevier, s. 1–31 [vid. 2025-06-22]. ISBN 978-0-444-63278-4. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-444-63278-4.00001-X

*LI, Xiao-na, Wei-wei ZHANG, Ju-ying WU, Hong-jie LI, Tong-kai ZHAO, Chun-qiao ZHAO, Rui-shuang SHI, Zi-shuang LI, Chao WANG a Cui LI, 2021. Loss of nitrogen and phosphorus from farmland runoff and the interception effect of an ecological drainage ditch in the North China Plain—A field study in a modern agricultural park. Ecological Engineering [online]. 169, 106310. ISSN 0925-8574. Dostupné z: doi:10.1016/j.ecoleng.2021.106310

*YONGYOD, Rapeepan a Narong KAMOLRAT, 2025. Effects of Different Nitrogen and Phosphorus Ratios on the Growth, Nutritional Value, and Nutrient Removal Efficiency of Wolffia globosa. Sci [online]. 7(2), 53. ISSN 2413-4155. Dostupné z: doi:10.3390/sci7020053

*GERLOFF, G. C. a P. H. KROMBHOLZ, 1966. Tissue Analysis as a Measure of Nutrient Availability for the Growth of Angiosperm Aquatic Plants. Limnology and Oceanography [online]. 11(4), 529–537. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1966.11.4.0529

*TAYLOR, Barbara E., 1988. Analyzing population dynamics of zooplankton. Limnology and Oceanography [online]. 33(6), 1266–1273. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1988.33.6.1266

*GROBBELAAR, J. U., C. J. SOEDER, J. GROENEWEG, E. STENGEL a P. HARTIG, 1988. Rates of biogenic oxygen production in mass cultures of microalgae, absorption of atmospheric oxygen and oxygen availability for wastewater treatment. Water Research [online]. 22(11), 1459–1464. ISSN 0043-1354. Dostupné z: doi:10.1016/0043-1354(88)90105-4

*COHEN, Ronald R. H., 1990. Biochemical oxygen demand and algae: Fractionation of phytoplankton and nonphytoplankton respiration in a large river. Water Resources Research [online]. 26(4), 671–678. ISSN 1944-7973. Dostupné z: doi:10.1029/WR026i004p00671

*DONOSO, Katty a Ruben ESCRIBANO, 2014. Mass-specific respiration of mesozooplankton and its role in the maintenance of an oxygen-deficient ecological barrier (BEDOX) in the upwelling zone off Chile upon presence of a shallow oxygen minimum zone. Journal of Marine Systems [online]. 129, 166–177. ISSN 0924-7963. Dostupné z: doi:10.1016/j.jmarsys.2013.05.011

*Harward (bionumbers), 2025. Carbon content per cell (mean of 5 marine and - bacteria - BNID 114974 [online] [vid. 2025-06-23]. Dostupné z: https://bionumbers.hms.harvard.edu/bionumber.aspx?s=n&v=1&id=114974

*PATENTOVÝ SPIS, číslo dokumentu 308 998

=Kód=

[[File:bene08.mdl]]

(01) velikost polí ve spádové oblasti: 1 000
(02) splachy fosforu = velikost polí ve spádové oblasti*0.0028*167
(03) fosfor = INTEG (splachy fosforu-spotřeba fosforu)
Initial value: 5*objem jezera
(04) spotřeba fosforu = IF THEN ELSE(fosfor>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)
(05) srážky = (objem jezera/hloubka jezera)*12
(06) splachy dusíku = velikost polí ve spádové oblasti*0.00145*167
(07) množství dusíku = INTEG (srážky+splachy dusíku-spotřeba dusíku
Initial value = 175*objem jezera)
(08) množství rostlin = INTEG (IF THEN ELSE(MIN(fosfor,množství dusíku)>((množství rostlin/2)*1.46), (spotřeba fosforu+spotřeba dusíku-(úmrtnost rostlin)),-úmrtnost rostlin))
Initial value: 2*objem jezera
(09) spotřeba dusíku = IF THEN ELSE(množství dusíku>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)
(10) úmrtnost rostlin= 0.3*množství rostlin
(11) difúze = ((množství rostlin*1.9)/89)*7
(12) množství kyslíku = INTEG ((množství rostlin*1.9)+Difúze-dýchání živočichů a rostlin)
Initial value:8.19*objem jezera
(13) dýchání živočichů a rostlin = (0.3*množství rostlin)+(286*množství živočichů)
(14) nárůst množství živočichů = 0.5
(15) množství živočichů = INTEG (((nárůst množství živočichů-úmrtnost)*množství živočichů))
Initial value: 1*0.00044*objem jezera
(16) úmrtnost živočichů = IF THEN ELSE((množství kyslíku<0.91),0.95,0.3)
(17) objem jezera = 50*50*hloubka jezera
(18) hloubka jezera = 20
(19) primární produkce = INTEG ((((množství rostlin*0.5)+(množství živočichů*0.18))*objem jezera))
Initial value:150
(20)

User:Bene08

2025-06-22T21:59:23Z

Bene08: Created page with " =Definice problému= Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemic..."

=Definice problému=

Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemické pochody, které způsobují nárůst biomasy na hladině vodní plochy. Díky tomuto růstu dochází k postupnému snižování světelných podmínek pod úrovní hladiny, což způsobuje úhyn biomasy a dochází k zvýšení rozkladných procesů, které zapříčiňují úbytek kyslíku v celé vodní nádrži. Následkem toho dochází i k úhynu vodních živočichů závislých na koncentraci kyslíku pod hladinou.

=Metoda=

Simulace využívá program Vensim, který byl vybrán na základě jeho schopnosti namodelovat toky a vazby mezi jednotlivými proměnnými ve sledovaném prostředí.

=Model=

Model reprezentuje proces eutrofizace jezera o předem definovaném rozměru. Jezero je namodelováno tak, aby reprezentovalo reálné průměrné hodnoty látek v oligotrofních nádržích. Do jezera se díky splachům z okolního pole o předem definovaném rozměru dostávají splachy z polí, které obsahují živiny jako dusík a fosfor, díky aplikovaným hnojivům. Dusík a fosfor jsou látky důležité pro nárůst biomasy rostlin. Rostliny poté produkují kyslík, který spotřebovávají živočichové, kteří bez kyslíku vymírají.

Primární produkce se využívá pro odhadování trofie jezer a hraje tedy klíčovou roli při určování, kdy se stalo jezero z oligotrofního eutrofním.

Model eutrofizace je chemicky velice náročný proces a při sestavování bylo od některých aspektů eutrofizace abstrahováno např. od rozkladných procesů, průhlednosti vodní plochy, různých forem dusíky a fosforu aj.

'''Model eutrofizace obsahuje následující:'''
Proměnné v modelu:

• velikost polí

• srážky

• objem jezera

• hloubka jezera

=Výsledky=

Eutrofizace byla sledována v délce 50 let. Na začátku simulace by evidentní nárůst množství rostlin, díky splachům fosforu a dusíku. Po necelých 10 letech byl pro rostliny i přes splachy limitujícím prvkem fosfor a začali vymírat.

Kyslík se v nádrži vypotřeboval po necelých 27 letech a důsledkem toho začali vymírat živočichové.

Největší nárůst primární produkce byl do 10 let, poté začal pomalu stagnovat.

=Závěr=

Model potvrzuje, že oligotrofní jezero se může díky nadbytku živin, tedy splachů dusíku a fosforu, stát během deseti let jezerem eutrofním.

Tento fakt zůstává i přes limitující množství jednoho z důležitých živin, fosforu, což většinou v eutrofních jezerech není limitující.

= Data =

* XU, Peilun, Jun LI, Jun QIAN, Bang WANG, Jin LIU, Rui XU, Paul CHEN a Wenguang ZHOU, 2023. Recent advances in CO2 fixation by microalgae and its potential contribution to carbon neutrality. Chemosphere [online]. 319, 137987. ISSN 0045-6535. Dostupné z: doi:10.1016/j.chemosphere.2023.137987

* ČHMÚ, 2025. Rekreační vodní plochy [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-pro-surfare
* ČHMÚ, 2019. Roční mokrá depozice [online] [vid. 2025-06-22]. Dostupné z: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2019_enh/precipitation_y_wet_depos/y_wet_depos_2635_per1M_CZ.html

* NÜRNBERG, Gertrud K. a Margo SHAW, 1998. Productivity of clear and humic lakes: nutrients, phytoplankton, bacteria. Hydrobiologia [online]. 382(1), 97–112. ISSN 1573-5117. Dostupné z: doi:10.1023/A:1003445406964

* Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005

*XING, Wei, Min YIN, Qing LV, Yang HU, Changpeng LIU a Jiujun ZHANG, 2014. 1 - Oxygen Solubility, Diffusion Coefficient, and Solution Viscosity. In: Wei XING, Geping YIN a Jiujun ZHANG, ed. Rotating Electrode Methods and Oxygen Reduction Electrocatalysts [online]. Amsterdam: Elsevier, s. 1–31 [vid. 2025-06-22]. ISBN 978-0-444-63278-4. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-444-63278-4.00001-X

*LI, Xiao-na, Wei-wei ZHANG, Ju-ying WU, Hong-jie LI, Tong-kai ZHAO, Chun-qiao ZHAO, Rui-shuang SHI, Zi-shuang LI, Chao WANG a Cui LI, 2021. Loss of nitrogen and phosphorus from farmland runoff and the interception effect of an ecological drainage ditch in the North China Plain—A field study in a modern agricultural park. Ecological Engineering [online]. 169, 106310. ISSN 0925-8574. Dostupné z: doi:10.1016/j.ecoleng.2021.106310

*YONGYOD, Rapeepan a Narong KAMOLRAT, 2025. Effects of Different Nitrogen and Phosphorus Ratios on the Growth, Nutritional Value, and Nutrient Removal Efficiency of Wolffia globosa. Sci [online]. 7(2), 53. ISSN 2413-4155. Dostupné z: doi:10.3390/sci7020053

*GERLOFF, G. C. a P. H. KROMBHOLZ, 1966. Tissue Analysis as a Measure of Nutrient Availability for the Growth of Angiosperm Aquatic Plants. Limnology and Oceanography [online]. 11(4), 529–537. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1966.11.4.0529

*TAYLOR, Barbara E., 1988. Analyzing population dynamics of zooplankton. Limnology and Oceanography [online]. 33(6), 1266–1273. ISSN 1939-5590. Dostupné z: doi:10.4319/lo.1988.33.6.1266

*

*

*

*
*

=Kód=

[[File:bene08.mdl]]

(01) velikost polí ve spádové oblasti: 1 000
(02) splachy fosforu = velikost polí ve spádové oblasti*0.0028*167
(03) fosfor = INTEG (splachy fosforu-spotřeba fosforu)
Initial value: 5*objem jezera
(04) spotřeba fosforu = IF THEN ELSE(fosfor>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)
(05) srážky = (objem jezera/hloubka jezera)*12
(06) splachy dusíku = velikost polí ve spádové oblasti*0.00145*167
(07) množství dusíku = INTEG (srážky+splachy dusíku-spotřeba dusíku
Initial value = 175*objem jezera)
(08) množství rostlin = INTEG (IF THEN ELSE(MIN(fosfor,množství dusíku)>((množství rostlin/2)*1.46), (spotřeba fosforu+spotřeba dusíku-(úmrtnost rostlin)),-úmrtnost rostlin))
Initial value: 2*objem jezera
(09) spotřeba dusíku = IF THEN ELSE(množství dusíku>((množství rostlin/2)*1.46),(množství rostlin/2)*1.46, 0)
(10) úmrtnost rostlin= 0.3*množství rostlin
(11) difúze = ((množství rostlin*1.9)/89)*7
(12) množství kyslíku = INTEG ((množství rostlin*1.9)+Difúze-dýchání živočichů a rostlin)
Initial value:8.19*objem jezera
(13) dýchání živočichů a rostlin = (0.3*množství rostlin)+(286*množství živočichů)
(14) nárůst množství živočichů = 0.5
(15) množství živočichů = INTEG (((nárůst množství živočichů-úmrtnost)*množství živočichů))
Initial value: 1*0.00044*objem jezera
(16) úmrtnost živočichů = IF THEN ELSE((množství kyslíku<0.91),0.95,0.3)
(17) objem jezera = 50*50*hloubka jezera
(18) hloubka jezera = 20
(19) primární produkce = INTEG ((((množství rostlin*0.5)+(množství živočichů*0.18))*objem jezera))
Initial value:150
(20)

SS 2024/2025/cs

2025-06-22T20:28:58Z

Bene08:

{{DISPLAYTITLE:LS 2024/2025}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2024/2025. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2024/2025/cs|zadání práce]].

=Vypracovaná témata LS 2024/2025=
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Hlaj13 Strategie hráčů ve hře v kostky dle pravidel hry Farkle (NetLogo)] - Jan Hlavnička
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Plaz03 Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře (NetLogo)] - Zuzana Plachá
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Macn04 Simulace šíření houby Ophiocordyceps mezi mravenci (NetLogo)] - Nela Machová
* [https://www.simulace.info/index.php/Útoky_medvědů Útoky medvědů (NetLogo)] Jan Vlček
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Smrv03 Evakuace šelem v pražské ZOO v případě povodně (NetLogo)] - Veronika Smrčková
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Bilk08 Bitva u Azincourtu (Netlogo) ] – Kateřina Bílková
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Seka01 Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem (Netlogo)] - Alexandr Sekera
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kubd06 Chování zákazníků v supermarketu/večerce (Netlogo)] – David Kubánek
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Sanv05 Kontrola jízdenek v MHD (NetLogo)] - Vladislav Sanin
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Jelp05 Autobusová linka v městské dopravě (NetLogo)] - Petr Jelínek
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kalp08 Přemnožení divokých prasat (NetLogo)] - Petr Kalina
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Lans06 Pavlovovo podmiňování (Vensim)] - Louis Lang
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kala13 Šíření invazních druhů rostlin v krajině (Netlogo)] - Alena Smetanová
* [https://www.simulace.info/index.php/Optimální_nacenění_zálohy_na_kelímky Optimální nacenění zálohy na vratné kelímky na akcích (Monte Carlo)] - Phuong Bao Pham
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Jana19 Bakterie na rukou (NetLogo)] – Alena Jansová
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Hluv01 Vývoj hodnoty investičních portfolií v čase (Monte Carlo)] – Vilém Hluštík
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Hrus07 Dynamika technického dluhu v softwarovém vývoji] – Šimon Hrúz
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kozo01 Simulace obsazenosti akutních lůžek v českých nemocnicích (Vensim)] – Olesia Kozlova
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Lebm05 Možnosti využití plynových elektráren v ČR (Vensim)] - Michal Lebeda
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Laso00 Vývoj výroby obnovitelné energie v ČR podle dat z roku 2019-2023 (Vensim)- Oriana Laštovičková]
* [https://www.simulace.info/index.php/User:ZdenekP Simulace vytížení osobních výtahů v budově (netlogo) – Zdeněk Pěčonka]
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Bene08 Eutrofizace vodní plochy (Vensim) – Eliška Benešová]

Assignment SS 2024/2025/cs

2025-05-12T16:26:57Z

Bene08:

{{Ambox
| text = <div>
Please, put here your assignments. Do not forget to sign them. You can use <nowiki>~~~~</nowiki> (four tildas) for an automatic signature. Use Show preview in order to check the result before your final sumbition.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Please, strive to formulate your assignment carefully. We expect an adequate effort to formulate the assignment as it is your semestral paper. Do not forget that your main goal is a research paper. It means your simulation model must generate the results that are specific, measurable and verifiable. Think twice how you will develop your model, which entities you will use, draw a model diagram, consider what you will measure. No sooner than when you have a good idea about the model, submit your assignment. And of course, read [[How to deal with the simulation assignment|How to deal with the simulation assignment]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Topics on gambling, cards, etc. are not welcome.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
In order to avoid possible confusion, please, check if you have added '''approved''' in bold somewhere in our comment under your submission. If there is no '''approved''', it means the assignment was not approved yet.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
'''Criteria for evaluation of the simulation proposal'''

The proposal must contain:
*What you will simulate
*The goal of the simulation (what you analyze - i.e. not "to simulate balloon factory", but what problem should the simulation solve).
*Who would actually use such simulation (example of such user) and how would it help him
*What method and simulation environment you plan to use. Choose only from the development environments that we have used in the course.
*What variables will be incorporated
*What variables will be random
*What exact data you will base values of your variables on
*(In case of Monte Carlo) What exact data you will base your determination of probability distribution of your random variables on
*What exact data you will base your formulas in the simulation (simulation behavior) on

'''If any of the above points are missing from the simulation proposal, the proposal is considered incomplete. Unless the proposal contains all of the above points it will not be evaluated at all (and therefore cannot be approved).'''

# Is it clear from the proposed assignment how the simulation will work?
# Does the simulation make sense?
# Is the simulation model complex enough to simulate credibly the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the data used real and relevant for the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the simulation feasible? (in given time by the course)

'''If the answer to any of the above points is no, you need to improve your proposal. Don't wait for us to tell you so - you're wasting your time.'''

</div>
}}

== Simulace: Přemnožení divokých prasat ==

=== Popis problému ===
Divoká prasata jsou v České republice přemnožená – na našem území jich je v současnoti 100krát více, než je únosné. Přemnožení je zapříčeněno několika faktory. Prvním je způsob rozmnožování divokých prasat. Bachyně mívají dva vrhy ročně, přičemž v každém vrhu se vyskytuje průměrně 4-12 selat. Při přebytku potravy tak populace divokých prasat prudce roste. Druhý faktor, který zapříčiňuje přemnožení prasat, je absence přirozených predátorů těchto zvířat na našem území. Kontrolu populace pak musejí provádět myslivci, nicméně odtřel je v současné době nedostatečný.

Přemnožená prasata mají negativní dopad na vegetaci svého okolí. Jedná se například o rostlinu bleduli letní, která se v České republice řadí mezi zvláště chráněné druhy rostlin.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace bude simulovat ideální míru odstřelu divokých prasat, aby nedošlo ke zničení vzácné vegetace (jako je například bledule letní). V simulaci bude zobrazena součinnost několika faktorů (růst prasečí populace v závislosti na přítomnosti potravy, množství střelců nutných pro udržení populace na uzdě apod.).

=== Použití simulace ===
Kdo může simulaci použít?
* Myslivci pro informovanější plánování odstřelu prasat.
* Lesní správa, farmářský a zahradnický průmysl apod. – všechna tato odvětví jsou negativně ovlivněná přemnoženou prasečí populací.
* Simulace může problematiku přiblížit i širší veřejnosti, která tak bude lépe schopná seznat její závažnost.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Prostředím multiagentní simulace bude NetLogo. Agenti budou divoká prasata, myslivci a vzácná vegetace. Prasata se budou množit rychlostí závislou na množství vegetace. Model bude simulovat různé počty myslivců a různé strategie střelby. Množství vegetace bude závislé na velikosti prasečí populace.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Rychlost množení a „žravost“ divokých prasat.
* Rychlost obnovy vegetace.
* Počet myslivců a strategie a způsob jejich odstřelování prasat.

Náhodné:
* Počáteční populace prasat (v určitém rozmezí).
* Počáteční množství vegetace (opět v určitém rozmezí).
* Rozmístění prasat.
* Rozmístění myslivců.
* Rozmístění vegetace.

=== Data ===
* Prasata devastují vzácnou zeleň. [https://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/premnozena-prasata-pustosi-benesovsko-mizi-bledule-i-orchideje-20250318.html]
* Způsob rozmnožování divokých prasat. [https://www.hubeni-skudcu.cz/blog/prase-divoke/]
* Policejní odstřel divokých prasat. [https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/odstrel-divocaku-praseci-mor-liberec-jablonec-myslivci-policie.A241212_140610_liberec-zpravy_cink]
* Prase divoké – základní informace. [https://www.kdelovit.cz/cz/lovna-zver/srstnata/prase-divoke]
* Životní cyklus divokých prasat. [https://cit.vfu.cz/pohoda/zivotni_cyklus.pdf]
* Lov divokého prasete. [https://huntasticzech.cz/zvire/prase-divoke/]

=== Simulant ===
[[User:Kalp08|Petr Kalina (kalp08)]] ([[User talk:Kalp08|talk]]) 13:52, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Šíření dezinformací na sociálních sítích ==

=== Popis problému ===
Simulace modeluje šíření dezinformace mezi uživateli sociální sítě. V dnešním digitálním prostoru jsou informace často sdíleny bez jejich ověřování, což přispívá k rychlému rozšiřování nepravdivých nebo manipulativních zpráv. Sociální sítě jsou hlavním kanálem pro šíření jak pravdivých, tak nepravdivých informací. Model zkoumá, jak rychle a do jaké míry se dezinformace rozšíří napříč sítí uživatelů, kteří jsou mezi sebou propojeni pomocí přátelství nebo sledujících. Ovlivňujícími faktory jsou zejména míra ochoty sdílet, schopnost rozpoznat nepravdivý obsah, struktura sítě (např. počet spojení) a chování jednotlivců. Cílem je porozumět tomu, jaké strategie mohou šíření zpomalit či omezit a jak síťová struktura ovlivňuje zranitelnost vůči dezinformacím.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je odpovědět na otázku: jak ovlivňuje struktura sociální sítě, chování jednotlivých uživatelů a míra kritického myšlení rychlost a rozsah šíření dezinformací? Simulace umožní identifikovat klíčové parametry, které mohou buď přispět k virálnímu šíření, nebo ho potlačit. Výsledkem může být doporučení k edukaci uživatelů nebo návrh algoritmických opatření pro omezení dosahu problematického obsahu.

=== Použití simulace ===
Simulace má možné využití:
* Jako didaktický nástroj pro výuku mediální a digitální gramotnosti nebo informační bezpečnost
* Pro využití v akademickém výzkumu zabývajícím se šířením obsahu v online prostředí, včetně fake news a konspiračních teorií.

Výsledky mohou posloužit i jako argument pro zavedení preventivních opatření na sociálních platformách.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace je vytvořena v prostředí NetLogo. Agenti představují uživatele sociální sítě a jsou propojeni do komunikační struktury (vztahy: „sleduje“, „přátelí se“). Dezinformace se šíří po těchto spojeních. V modelu existují pravidla pro šíření dezinformace a rozhodování agentů. To znamená, že každý agent má určitou pravděpodobnost sdílení, může si informaci ověřit a tím ji zablokovat, nebo ji předat dál.

=== Proměnné ===
'''Definované předem:'''
• počet uživatelů v síti
• typ sociální sítě/síťové struktury (náhodná síť, small-world, scale-free)
• průměrný počet spojení na agenta = síťová hustota
• počet původních šiřitelů dezinformace
• pravděpodobnost sdílení dezinformace (bez ověření)
• pravděpodobnost ověření zprávy a zamezení jejího šíření
'''Náhodné:'''
• rozložení spojení v síti
• výběr původních šiřitelů
• pořadí interakcí mezi agenty (směr šíření, kdo ovlivní koho)
• individuální rozhodnutí každého agenta (na základě pravděpodobností)
• výsledný rozsah šíření (liší se běh od běhu i při stejných nastaveních)

=== Data ===
* Výzkumy behaviorální ekonomie a mediální gramotnosti – např. [https://mediaeducation.ucoz.ru/_ld/0/83_Fedorov-A-2007-.pdf JIRÁK, Jan; WOOLÁK, Radim Woolák Radim. Mediální gramotnost. Praha: Radioservis, 2009.]
* Analýzy šíření fake news – např. Vosoughi, Roy, Aral (2018) – „The spread of true and false news online“, Science 359(6380), 1146–1151. [https://ide.mit.edu/wp-content/uploads/2018/12/2017-IDE-Research-Brief-False-News.pdf „The spread of true and false news online“]
* Odhady pravděpodobností a struktury sítě vycházejí z běžného chování uživatelů na sociálních sítích
* Výzkumné zprávy o algoritmech šíření obsahu na platformách jako Facebook, Instagram, nebo TikTok

=== Simulant ===
[[User:macn04|macn04]] ([[User talk:macn04|talk]]) 14:30, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Evakuace šelem v pražské ZOO v případě povodně ==

=== Popis problému ===
Pražská zoologická zahrada se nachází v záplavovém území a v minulosti byla při povodních (např. v roce 2002 a 2013) vážně zasažena. Evakuace zvířat, zejména velkých a nebezpečných šelem, představuje logisticky i bezpečnostně náročný úkol. Zvířata musí být přepravena v co nejkratším čase, bezpečně a s minimálním stresem, zároveň je nutné chránit zaměstnance a návštěvníky. Simulace se zaměřuje na proces evakuace pavilonu šelem při náhlém zvýšení hladiny Vltavy. Výsledky mohou pomoci vedení ZOO lépe se připravit na mimořádné události.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat otázce: Jak rychle a efektivně lze evakuovat šelmy z ohroženého pavilonu v případě povodně?
Výsledkem bude návrh optimální evakuační strategie v závislosti na různých faktorech (např. počet ošetřovatelů, kooperace zvířat, čas do zaplavení, atd.). Některá zvířata jsou více nebezpečná jiná jsou klidná.

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
*Zaměstnancům ZOO, kteří se chtějí připravit na krizové situace
*Studentům, kteří se učí o ochraně zvířat nebo krizovém řízení
*Veřejnosti, která si chce udělat představu, jak taková situace vypadá a proč je důležitá příprava

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo, kde agenti budou zvířata, zaměstnanci (ošetřovatelé) a povodeň. Zvířata mají různé chování, velikost, agresivitu. Ošetřovatelé jsou zkušení, ale i nováčci a je jich různý počet na směnách. Povodeň může mít různé rychlosti. Prostředím je pavilon šelem v pražské ZOO. V pavilonu jsou jednotlivé expozice podle druhu zvířete. V případě, kdy hrozí evakuace jsou všechna zvířata uvnitř pavilonu.

V případě evakuace přijdou chovatelé a evakuují zvířata. Některá musí uspat, jiná ne. Zvířata přesouvají do klecí nebo boxů a převážejí pryč cestou podle zatopení. U každého zvířete je dohledatelný

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet zvířat v pavilonu, jejich velikost a druhy
* Počet evakuačních cest
* Rychlost záplav (kolik času je na evakuaci)
* Počet ošetřovatelů a jejich zkušenosti (můžou být zkušení nebo nováčci, nováčci jsou pomalejší a mají vyšší pravděpodobnost minout uspávací šipkou)

Náhodné:
* kooperace zvířete (může být klidné nebo agresivní)
* rozmístění ošetřovatelů
* minutí uspávací šipkou
* rozbitá klec

=== Data ===
* výroční zprávy ZOO Praha [https://www.zoopraha.cz/vse-o-zoo/vyrocni-zpravy]
* mapa ZOO Praha (obrázková) [https://www.zoopraha.cz/navsteva/30-mapa-zoo-praha]
* mapa ZOO Praha [https://g.co/kgs/aXs5ceF]
* přiklad info o zvířeti ZOO Praha [https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/14972-jak-se-v-zoo-praha-chystame-na-povodne]
* převoz tygrů [https://www.jamescargo.com/blog/tiger-transport.php?utm_source=chatgpt.com]
* CITES transport guidelines [https://cites.org/eng/resources/transport/advice.shtml?utm_source=chatgpt.com]

=== Simulant ===
Veronika Smrčková
[[User:smrv03|smrv03]] ([[User talk:smrv03|talk]]) 11:36, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Strategie hráčů ve hře v kostky dle pravidel hry Farkle ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je analyzovat a porovnat různé herní strategie ve hře Farkle (hazardní kostková hra). Dva hráči si během hry střídavě hází kostkami a snaží se získat co nejvíce bodů pomocí specifických kombinací (např. trojic, postupky, šest stejných hodnot apod.). Hráči však musí v každém tahu rozhodnout, zda pokračovat v házení (s rizikem ztráty aktuálního skóre) nebo se zastavit a body si uložit.

Každý hráč je reprezentován jako „persona“ s předdefinovanou strategií rozhodování – od konzervativního po extrémně rizikového přístupu. Tyto odlišné styly chování významně ovlivňují průběh hry, četnost výher i riziko prohry kvůli přehnané hamižnosti.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je zjistit, jaké herní strategie (persony) jsou nejefektivnější v dosažení výhry ve hře Farkle. Zároveň zohledňuje spravedlnost (oba hráči mají stejný počet tahů) a umožňuje porovnávat strategie mezi sebou při opakovaném hraní stovek her. Výstupem je srovnání úspěšnosti jednotlivých přístupů a doporučení vhodné herní taktiky.

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model rozhodování v nejistém prostředí,
* jako prostředek pro výuku agentového modelování (např. střední školy, informatika, psychologie rozhodování),
* pro zábavné testování, která strategie by přinesla nejvíc výher v reálné hře Farkle,
* jako výchozí kostra pro složitější modely s učením, adaptivními hráči nebo evoluční optimalizací strategie,
* a v neposlední řadě, jako "engine" na testování person pro mou diplomovou práci.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace je implementována v prostředí NetLogo jako dvouagentní tahový model. Hráči se střídají v házení 6 kostek, získávají body za kombinace podle pravidel Farkle (např. trojice, čtveřice, pětice, šestice, postupky) a rozhodují se, zda budou pokračovat v tahu.

Model zahrnuje:
* různé herní strategie („persony“) – definované jako rozhodovací pravidla podle skóre, zbývajících kostek nebo náhodného faktoru,
* počítání statistik (výhry, tahy, FARKLE chyby),
* zajištění férovosti – druhý hráč má vždy možnost dokončit poslední tah, pokud první dosáhne vítězného skóre,
* export výsledků a vykreslení průběhu skóre do grafu (a jiné statistické ukazetele).

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Cílové skóre pro výhru (např. 10 000)
* Počet simulovaných her (např. 100 až 1000)
* Herní strategie pro oba hráče:
* conservative – ukládá body při ≥400
* risky – ukládá body při ≥700
* greedy – ukládá body při ≥1000
* cautious – hraje opatrně (≥300 nebo málo kostek)
* random – rozhoduje se náhodně
* risk-averse – hraje opatrně jen pokud vede o >2000 bodů, jinak jako conservative
* point-maximizer – pokračuje, dokud nedostane HOT DICE
* combo-hunter – pokračuje po silných kombinacích (postupky, trojice a víc)

Náhodné:
* Hod šesti kostkami (1–6)
* Kombinace, které hráči získají (např. 3 stejné, postupka 1–6 atd.)
* Výsledek rozhodnutí pokračovat/zastavit u náhodné strategie

Možná rozšíření simulace:
* Evoluční vývoj nových strategií (např. pomocí genetického algoritmu)
* Paměť hráčů – učení na základě předchozích neúspěchů
* Reakce na strategii soupeře (adaptivní persona)

=== Data ===
* [https://farkle.games/official-rules/] - oficiální pravidla hry Farkle
* [http://incompleteideas.net/book/the-book-2nd.html] - popis chování osob v pod tlakem a při riskování (persony)
* [https://mud.co.uk/richard/hcds.htm] - rozdělení person a chování v různých karetních a jiných hrách
* [http://incompleteideas.net/book/the-book-2nd.html] - o strategiích rozhodování, výběru akcí, riziku a odměnách

=== Simulant ===
Jan Hlavnička
[[User:hlaj13|hlaj13]] ([[User talk:hlaj13|talk]]) 13:58, 8 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře 🐧❤️ ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je modelovat chování tučňáků během námluv na ledové kře. Tučňáci musí najít vhodného partnera pro hnízdění, přičemž čelí různým vnějším vlivům – nestabilnímu prostředí (praskající led), konkurenci ostatních tučňáků a hrozbě predátorů (např. lachtani).

Každý tučňák má specifické nastavení chování – někteří jsou spíše plachého typu, jiní jsou odvážní a aktivně oslovují potenciální partnery. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

=== Cíl simulace ===
Simulace se zaměří na otázku: Jaký „balící styl“ (strategie chování) vede k nejvyšší šanci na nalezení partnera a založení hnízda, a jak tuto šanci ovlivňuje prostředí a přítomnost rizik? Výsledkem bude doporučení nejefektivnějších „láskových taktik“ v závislosti na kontextu (bezpečné vs. nebezpečné prostředí).

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model sociální interakce v zábavné formě,
* jako edukativní nástroj pro představení agentového modelování (např. na středních školách),
* nebo jako metaforické přiblížení seznamovacích strategií ve složitém prostředí.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace bude vytvořena v prostředí NetLogo jako multiagentní model, kde každý agent (tučňák) bude reprezentovat jiný typ chování. Prostředí bude ledová kra se zónami různé stability a výskytu predátorů.

Tučňáci budou interagovat podle jednoduchých pravidel: přiblíží se k partnerovi, pokusí se o námluvy (s pravděpodobností úspěchu ovlivněnou vlastnostmi obou), a pak spolu odcházejí hnízdit (zmizí ze scény). Mohou být také ohroženi prasknutím kry nebo útokem predátora.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet tučňáků (např. 50–100)
* Stabilita ledu (pravděpodobnost prasknutí při stání na místě)
* Výskyt predátorů (pravděpodobnost útoku při pohybu)
* Rychlost pohybu a reakce

Typ chování:
* Plachý – čeká, až ho někdo osloví
* Odvážný – aktivně balí ostatní
* Kombinovaný – střídá strategie

Náhodné:
* Rozmístění tučňáků
* Výběr preferovaného partnera (náhodně nebo podle vlastností)
* Výsledek námluv (pravděpodobnost úspěchu podle kompatibility + typu chování)
* Prasknutí ledové kry
* Útok predátora

Možná rozšíření simulace:
* Přidání „charakterových“ rysů (krása peří, zpěv, taneční dovednosti)
* Učení – tučňák se poučí z neúspěchu a změní taktiku
* Sezónnost – časový limit na nalezení partnera (jinak simulace končí smutným singl koncem)

=== Data ===
* [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění
* [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých
* [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com Selwo Marina Benalmadena] – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv
* BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

=== Simulant ===
Zuzana Plachá
[[User:plaz03|plaz03]] ([[User talk:plaz03|talk]]) 20:20, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem ==

=== Popis problému ===
Simulace se zabývá chováním malé vojenské jednotky (patroly), která operuje v nepřátelském teritoriu. Cílem patroly je bezpečný průchod zadanou trasou. V oblasti se ovšem mohou nacházet nepřátelské síly, které mají za úkol patrolu odhalit a zlikvidovat. Průběh mise ovlivňuje několik proměnných – velikost jednotky, dosah vidění, typ terénu, schopnost včasné reakce a počet a rozmístění nepřátel. Výsledky simulace umožní analyzovat účinnost různých taktik a rozhodovacích pravidel, které jednotka může použít při plnění mise. Zároveň mohou sloužit jako podpůrný nástroj při plánování operací nebo jako tréninková pomůcka pro rozhodování armády v rizikových situacích.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak různé faktory (velikost jednotky, rozmístění nepřátel, strategie pohybu) ovlivňují úspěšnost vojenské patroly při průchodu nebezpečným územím? Cílem je nalézt parametry a strategie, které vedou k nejvyšší pravděpodobnosti úspěšného dokončení mise bez ztrát. Výsledkem bude doporučení efektivních taktických rozhodnutí pro minimalizaci rizika při podobných operacích.

=== Použití simulace ===
Simulaci by mohli využít velitelé malých jednotek nebo vojenská akademie pro testování taktik v simulovaných prostředích. Model by jim dokázal vyhodnotit, jak různé strategie a složení jednotky ovlivňují šanci na úspěšné dokončení mise bez ztrát.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo. Agenti v modelu budou reprezentovat členy vojenské patroly a nepřátelské jednotky. Prostředí bude představovat mapu oblasti s různými typy terénu - otevřený terén, les, kryt apod.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet vojáků v patrole
* Počet nepřátel
* Typ terénu (např. podíl lesů, volného prostoru)
* Trasa patroly (předem definovaná nebo generovaná)
* Dosah vidění vojáků i nepřátel
* Pravidla reakce na kontakt (útěk, útok, přivolání podpory)
Pravděpodobnosti střetu a úspěchu jsou založeny na odhadech inspirovaných vojenskými taktickými příručkami a popisech reálných situací v článcích A-Report.

Náhodné:
* Rozmístění nepřátel v terénu
* Zpozorování nepřítele (pravděpodobnost, že jednotka zahlédne protivníka)
* Výsledek střetu (založen na pravděpodobnosti úspěchu v boji)
* Chování nepřítele (např. zda se ukryje nebo přepadne)

=== Data ===
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/zakon-106/odp/priloha-c--1-1_25.pdf Základní řád ozbrojených sil České republiky] – řád armády ČR
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar9_2018.pdf Časopis A-Report Útoku se nedalo zabránit] – Úryvek ze článku věnovaný osudové chybě v boji na Balkáně
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar10_2019.pdf Časopis A-Report Pod ostrou palbou] – Úryvek ze článku popisující možnost simulací ve vojenském prostředí
* Vlastní odhady založené na realistických parametrech (např. efektivní dostřel, rychlost pohybu v terénu)

=== Simulant ===
Alexandr Sekera
[[User:seka01|seka01]] ([[User talk:seka01|talk]]) 15:33, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Kontrola jízdenek v MHD ==
=== Popis problému ===
Simulace se zabývá procesem kontrol jízdenek ve veřejné dopravě (např. v systému MHD v Praze). Veřejná doprava je financována částečně z příjmů z jízdného. Cestování "načerno" představuje pro dopravní podnik zdroj ztrát. Proto revizoři od podniku provádějí kontroly platnosti jízdních dokladů. Z toho vyplývá otázka, jak často a jakým způsobem mají být dané kontroly prováděny, aby byly efektivní a ekonomicky dávaly smysl. Výsledky simulace umožní řízení MHD optimalizovat frekvenci kontrol, počet revizorů a tím zvýšit celkovou efektivitu inspekcí.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak ovlivňuje četnost kontrol objem vybraných pokut ve veřejné dopravě? Výsledkem bude doporučení efektivních inspekčních strategií pro maximalizaci vybraných pokut. Simulace také ukáže, kolik revizorů je potřeba pro dosažení požadované míry kontroly.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v Netlogo. Agenti v modelu budou reprezentovat pasažéry a revizory.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet cestujících (celkově)
* Počet revizorů
* Výše pokuty (standardní nebo menší za platbu okamžitě)
* Frekvence kontrol (počet provedených kontrol za minutu/hodinu)
* Kapacita vozidla (počet cestujících z celkového čísla, kteří jsou aktuálně v kontrolovaném prostoru)

Náhodné:
* Platnost jízdenky (zda jede pasažér "načerno")
* Zachycení černého pasažéra (zda je neplatnost jízdenky odhalena)
* Zaplacení pokuty (hned či později)

=== Data ===
[https://www.dpp.cz/jizdne/pokuty-revizori/vyse-prirazky DPP - pokuty a revizoři] - výše jednotlivých pokut

[https://www.dpp.cz/vozovy-park DPP - vozový park] - kapacity vozidel

[https://www.expats.cz/czech-news/article/prague-public-transport-inspectors-handed-out-250-000-fines-last-year Prague public transport inspectors handed out 250,000 fines last year] - počty kontrol, pasažérů a revizorů, celková výše pokut, zaplacení pokut

Míra cestování "načerno" pro Prahu není zveřejněna oficiálně. Pro odhad poměru černých pasažérů se lze inspirovat jinými státy ([https://theweek.com/transport/fare-dodging-londons-transport-blight UK], [https://www.trainsfare.eu/tackling-fare-evasion-in-bergamo-a-growing-challenge-for-atb-and-teb/ IT]).

=== Simulant ===
Vladislav Sanin
[[User:Sanv05|Sanv05]] ([[User talk:Sanv05|talk]]) 21:15, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Pavlovovo podmiňování v agentním modelu ==
=== Co budu simulovat ===
Simulace bude modelovat proces klasického (Pavlovova) podmiňování, kdy agent (představující psa) postupně spojuje neutrální podnět (zvonek) s přirozeným podnětem (jídlo). Výsledkem je, že agent začne reagovat podmíněnou reakcí (slinění) i v případě, že se později objeví pouze zvonek bez jídla.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je analyzovat průběh učení podmíněné reakce a zjistit:
* kolik opakování je potřeba k vytvoření podmíněné reakce,
* jak stabilní tato reakce je v čase,
* jak rychle dochází k vyhasnutí reakce (extinkci) při absenci posílení,
* jak efektivní je opětovné učení (re-learning) po ztrátě reakce.

Obecně jde o pochopení mechanismů formování návyků a chování založeného na stimulaci a posilování.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Simulaci mohou využít například:
* psychologové zabývající se behaviorálním učením,
* učitelé při výuce základních principů behaviorismu,
* vývojáři agentních a AI modelů, kteří chtějí simulovat jednoduché učení nebo formování návyků.

Simulace jim umožní vizuálně a experimentálně sledovat proces klasického podmiňování a analyzovat vliv různých parametrů na průběh učení.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* '''Metoda''': Agentní simulace využívající jednoduchý model chování se stavovým automatem. Agent mění svůj vnitřní stav v závislosti na podnětech a historii posilování.
* '''Prostředí''': NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
* Počet pokusů o podmiňování
* Zpoždění mezi zvonkem a jídlem (časování podnětů)
* Frekvence posilování (např. 100 %, 75 %, 50 % případů s jídlem)
* Síla podmíněné reakce (vnitřní proměnná zvyšující se učením)
* Počet extinkčních pokusů (zvonek bez jídla)

=== Jaké proměnné budou náhodné ===
* Pravděpodobnost, zda po zvonku následuje jídlo (při částečném posilování)
* Malá náhodná odchylka v chování psa (např. reakční doba, úroveň slinění)

=== Na jakých datech budou proměnné založené ===
* Parametry vycházejí z publikovaných výsledků klasických experimentů Pavlova a dalších behaviorálních studií.
* Typické hodnoty časování a pravděpodobností pro různé typy posilování vychází z odborné literatury.
* Síla reakce bude modelována pomocí logistické funkce, která simuluje typickou křivku učení a vyhasínání reakce.
* [https://www.psychologywizard.net/uploads/2/6/6/4/26640833/pavlov_lecture_18.pdf Pavlov – Lecture 18 (Conditioned Reflexes, 1927)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Classical_conditioning Wikipedia – Classical Conditioning]
* [https://www.simplypsychology.org/pavlov.html Simply Psychology – Pavlov’s Dogs]

=== Na jakých datech jsou založeny vzorce v simulaci (chování modelu) ===
Chování modelu bude založeno na Rescorla-Wagnerově modelu klasického podmiňování, který kvantifikuje změnu síly asociace mezi podmíněným podnětem a nepodmíněným podnětem během jednotlivých pokusů.
* [https://www.vcalc.com/wiki/rescorla-wagner-formula-alpha-and-beta-version vCalc – Rescorla-Wagner model (alpha and beta version)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rescorla%E2%80%93Wagner_model Wikipedia – Rescorla–Wagner model]

=== Simulant ===
[[User:Lans06|Lans06]] ([[User talk:Lans06|talk]]) 22:27, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Bitva u Azincourtu v roce 1415 (Anglie vs Francie během Stoleté války) ==

=== Popis problému ===
V roce 1415 stála Anglie v čele se svým králem Jindřichem V. proti silám Francie, které měly velmi drtivou převahu (Anglie cca 8500 a Francie cca 15 000). I přes tuto nevýhodu dokázala Anglie vyhrát s nepatrnými ztrátami. Dle historických pramenů to bylo především díky strategickému umístění anglického vojska v úzkém prostoru mezi stromy, kde nemohly francouzské jednotky přímo naběhnout a využít drtivou sílu svých počtů bojovníků - musely postavit více řad bojovníků za sebou a nemohly anglické jednotky obklopit.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat otázce: Měla by Francie šanci vyhrát bitvu, kdyby se bitva odehrávala na širokém prostranství narozdíl od úzkého prostoru? Nebo by stále Anglie dokázala vyhrát, kdyby přišla o výhodu okolí?

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* historikům - náhled do historie, kdyby měla bitva jiný průběh
* Úvaha nad historickou událostí, která ovlivnila Stoletou válku

=== Cíl simulace ===
* dokázat, jak terén může ovlivnit průběh bitvy, pokud je stanovena správná strategie
* změní se průběh bitvy a dokáže Francie vyhrát?
* jak moc účinné je zbraň Long Bow (dlouhý luk) v otevřeném terénu?

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo, kde agenti budou jednotky Anglie (pěšáci, střelci s Long Bow) a Francie (pěšáci, kavalérie, střelci s Long Bow, střelci s kuší).

=== Proměnné v simulaci ===
Definované předem:
* počet a rozložení jednotek anglické armády
* počet a rozložení jednotek francouzské armády

Náhodné
* pohyb jednotek (každá jednotka má své reakce a možnosti pohybu)
* střelba z Long Bow - kolik zvládne vystřelit šípů za určitý čas

=== Data ===
* https://www.stoplusjednicka.cz/bitva-u-azincourtu-stret-ktery-rozhodl-nekonecnou-valku-mezi-anglii-francii
* https://zoom.iprima.cz/historie/bitva-u-azincourtu
* vlastní poznatky z rekonstrukcí bitev

=== Simulant ===
[[User:Bilk08|Bilk08]] ([[User talk:Bilk08|talk]]) 12:00, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Phishing na hybridním pracovišti ==

=== Popis problému ===
Práce bude zkoumat roli hybridního (onsite & remote) pracoviště na pravděpodobnsot úspěšného phishing útoku.
Remote zaměstnanci méně komunikují, než jejich onsite kolegové, což snižuje pravděpodobnost, že o podezřelém emailu někomu řeknou nebo u stolu jen prohlásí "to je divný" nebo "taky jsi dostal tenhle trenink do zitra?".
Simulace bude uvažovat, že ne každý zaměstnanec má přístup ke kritickým systémům, jen někteří mohou způsobit firmě vážné škody, ale pokud se tak stane, následky jsou velké.

=== Cíl simulace ===
Simulace má za cíl zjistit, jaké budou škody s různými konfiguracemi onsite vs. remote zaměstnanců.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Jakákoli korporát/firma s kombinací onsite a remote zaměstnanců (populární po pandemii)

=== Použitá metoda a prostředí ===
*Metoda: Multi-agentní simulace
*Prostředí: NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
*Deterministické:
**Socializace (např. oběd)
**Délka sprintu (ke konci sprintu klesá pozornost, roste zbrklost)
**Počet zaměstnanců s kritickými přístupy
**Počet onsite zaměstnanců
**Počet remote zamšstnanců
**Intervaly mezi interními phishing testy IT oddělení

*Náhodné:
**Četnost phishing útoků
**Základní pravděpodobnost naletění na phishing
**Pravděpodobnost naletění po školení (efekt se bude s časem od školení snižovat)
**Pravděpodobnost naletění po úspěšném útoku
**Remote & onsite pravděpodobnost komunikace (při odhalení phishingu)
**Ztráta způsobená úspěšným phishingovým útokem bez kritických přístupů
**Ztráta způsobená úspěšným phishingovým útokem s kritickými přístupy

=== Data ===
*Vědecké články (např. psychologické studie na efekt o interních phishing testech, jak zvyšuje pracovní nápor pravděpodobnost naletění)
*Phishingové statistiky (např. četnost, úspěšnost, severita)

=== Simulant ===
[[User:Lebm05|Lebm05]] ([[User talk:Lebm05|talk]]) 12:59, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Obsazenost akutních lůžek v českých nemocnicích ==

=== Popis problému ===
České nemocnice disponují v průměru 4,6 akutními lůžky na 1 000 obyvatel. Při průměrné ošetřovací době, která teď činí 5,5 dne, dochází k fluktuacím mezi novými přijetími pacientů, obsazeným počtem lůžek a propouštěním pacientů. Při obsazenosti vyšší než 85 %, kvalita péče klesá, prodlužují se čekací doby a zvyšuje se riziko komplikací a nozokomiálních infekcí.

Simulace bude odhadovat vývoj obsazenosti akutních lůžek v čase a vyhodnotí dopad různých intervencí (zkrácení průměrné ošetřovací doby, navýšení kapacity, řízení fronty).

Výsledky simulace ukážou, která opatření nejvíce snižují riziko dlouhodobé obsazenosti nad 85 %, kdy už dochází k prodlužování čekacích dob a nárůstu infekcí; také mohou sloužit jako podpora rozhodování o investicích a rozdělení rozpočtu.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je zodpovědět na otázku, do jaké míry a jak rychle udržení obsazenosti pod 85 % ovlivní faktory jako:
* Snížení průměrné ošetřovací doby o 10 %
* Navýšení kapacity o 10 %
* Řízená fronta (prioritizace)
Ve všech scénářích budu sledovat průměrnou denní obsazenost lůžek, maximální délku fronty, a čas, za který obsazenost překročí nebo zůstane pod hranicí 85 %.

=== Použití simulace ===
Kdo může simulaci použít?
Simulace umožní vedení zdravotnických zařízení a manažérům identifikovat dlouhodobé rizikové body v lůžkové kapacitě a následně je mohou využít k optimalizaci strategických investic tak, aby udrželi kontinuitu péče a finanční udržitelnost i při demografických změnách či neočekávaných vlnách poptávky. Díky simulaci mohou předem ověřit dopad různých politik (např. zkrácení průměrné ošetřovací doby, rozšíření kapacity, prioritizace příjmu) a na základě toho nastavit robustní krizové plány a alokaci zdrojů.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Pro tvorbu simulace využit přístup Systémové dynamiky a nástroj Vensim PLE.

=== Proměnné ===
* Počet obyvatel
* Počet hospitalizovaných pacientů (akutní lůžka)
* Počet nově hospitalizovaných pacientů
* Počet propuštěných pacientů
* Průměrná délka hospitalizace
* Míra propuštění
* Průměrné denní množství nových žádostí o hospitalizaci
* Míra hospitalizace
* Celkový počet akutních lůžek
* Míra navýšení kapacity při obsazenosti větší než 85 %
* Počet volných lůžek
* Obsazenost lůžek

=== Data ===
* Počet obyvatel v ČR. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=DEM13&z=T&f=TABULKA&skupId=3829&katalog=33155&pvo=DEM13&evo=v141_!_IK-CR-K_1&c=v3~8__RP2021]
* Zdravotní péče České republiky. [https://csu.gov.cz/zdravotni-pece#:~:text=2016%202017%202018%202019%202020,548%209%20960%209%20996]
* Zdravotnická ročenka České republiky. [https://www.uzis.cz/index.php?pg=aktuality&aid=8560]
* Hospitalizace v nemocnicích ČR. [https://www.uzis.cz/index.php?pg=vystupy--vyznamna-temata--hospitalizace ]
* Pohyb obyvatelstva - rok 2021. [https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-rok-2021#:~:text=Podle%20výsledků%20sčítání%20lidu%2C%20domů,Štyglerová%2C%20vedoucí%20oddělení%20demografické%20statistiky]

=== Simulant ===
[[User:Kozo01|Olesia Kozlova (kozo01)]] ([[User talk:kozo01|talk]]) 16:07, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Eutrofizace vodní plochy ==

=== Popis problému ===
Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemické pochody, které způsobují nárůst biomasy na hladině vodní plochy. Díky tomuto růstu dochází k postupnému snižování světelných podmínek pod úrovní hladiny, což způsobuje úhyn biomasy a dochází k zvýšení rozkladných procesů, které zapříčiňují úbytek kyslíku v celé vodní nádrži. Následkem toho dochází i k úhynu vodních živočichů závislých na koncentraci kyslíku pod hladinou.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je namodelovat celý proces eutrofizace, který bude ovlivněn antropogenní činností (např. splachy z polí). Zodpoví jednu z důležitých otázek: Jak antropogenní činnost urychluje eutrofizaci.

=== Použití simulace ===
* Simulace může být využita k akademickému studiu eutrofizace,
* jako podpora při legislativních rozhodnutí,
* může vylepšit strategické plánování ve vodohospodářských organizacích, nebo
* strategické plánování zemědělců.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* Simulace využívá program Vensim, který byl vybrán na základě jeho schopnosti namodelovat toky a vazby mezi jednotlivými proměnnými ve sledovaném prostředí.

=== Proměnné ===
* Definované předem:
** úroveň eutrofizace,
** počáteční množství biomasy,
** počáteční množství živočichů,
** počáteční pH vody,
** počáteční obsah kyslíku.

* Náhodné:
** počasí,
** zalévání zemědělských ploch.

Popřípadě další.

=== Data ===
* YANG, Xiao-e, Xiang WU, Hu-lin HAO a Zhen-li HE, 2008. Mechanisms and assessment of water eutrophication. Journal of Zhejiang University. Science. B [online]. 9(3), 197–209. ISSN 1673-1581. Dostupné z: doi:[https://doi.org/10.1631/jzus.B0710626 10.1631/jzus.B0710626]

=== Simulant ===
[[User:bene08|Eliška Benešová (bene08)]] ([[User talk:bene08|talk]]) 16:07, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace průchodu cestujících pasovou kontrolou na letišti ==

=== Popis problému ===
Letiště v době dopravní špičky čelí problémům s kapacitou pasové kontroly. Nedostatečný počet otevřených přepážek vede k dlouhým frontám a nespokojenosti cestujících. Naopak příliš mnoho otevřených přepážek může znamenat neefektivní využití personálu. Proto je potřeba najít rovnováhu mezi těmito dvěma faktory.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je analyzovat vliv počtu otevřených přepážek na délku fronty a maximální čekací dobu cestujících. Jedním z hlavních cílů je identifikovat maximální čekací dobu v případech, kdy nejsou otevřeny všechny dostupné přepážky, a navrhnout optimální počet přepážek pro různé scénáře zatížení.

=== Použití simulace ===
Simulaci může využít letištní management, konkrétně vedoucí směny nebo plánovači personálu, kteří rozhodují o počtu aktivních pracovníků v jednotlivých časových intervalech. Pomůže jim lépe plánovat směny a optimalizovat provoz pasové kontroly tak, aby se předešlo zbytečným zpožděním i plýtvání lidskými zdroji.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Použiji agentní simulaci v jazyce Rust, s využitím open-source herního enginu Bevy (verze 0.13) jako vizuálního a simulačního prostředí. Každý cestující bude modelován jako agent, který dorazí, čeká ve frontě, a je odbaven u přepážky podle pravidel fronty (FIFO). Přepážky budou reprezentovány jako paralelní servery.

=== Proměnné ===

Deterministické proměnné:

Počet otevřených přepážek

Celkový čas simulace

Náhodné proměnné:

Interval mezi příchody cestujících (exponenciální rozdělení)

Doba odbavení u přepážky (normální rozdělení)

Měřené výstupy:

Průměrná čekací doba

Maximální čekací doba

Využití jednotlivých přepážek v %

Délka fronty v čase

=== Data ===

Průměrná doba odbavení: Na základě interních dat z provozu pasové kontroly letiště.

Intenzita příchozích cestujících: Data získáná z každodenního leteckého provozu mimo sezónu a v sezóně (červen - září)

=== Simulant ===
[[User:Papd01|Papd01]] ([[User talk:Papd01|talk]]) 17:25, 12 May 2025 (CET)

Assignment SS 2024/2025/cs

2025-05-12T14:29:47Z

Bene08: Přidán popis další simulace

{{Ambox
| text = <div>
Please, put here your assignments. Do not forget to sign them. You can use <nowiki>~~~~</nowiki> (four tildas) for an automatic signature. Use Show preview in order to check the result before your final sumbition.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Please, strive to formulate your assignment carefully. We expect an adequate effort to formulate the assignment as it is your semestral paper. Do not forget that your main goal is a research paper. It means your simulation model must generate the results that are specific, measurable and verifiable. Think twice how you will develop your model, which entities you will use, draw a model diagram, consider what you will measure. No sooner than when you have a good idea about the model, submit your assignment. And of course, read [[How to deal with the simulation assignment|How to deal with the simulation assignment]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Topics on gambling, cards, etc. are not welcome.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
In order to avoid possible confusion, please, check if you have added '''approved''' in bold somewhere in our comment under your submission. If there is no '''approved''', it means the assignment was not approved yet.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
'''Criteria for evaluation of the simulation proposal'''

The proposal must contain:
*What you will simulate
*The goal of the simulation (what you analyze - i.e. not "to simulate balloon factory", but what problem should the simulation solve).
*Who would actually use such simulation (example of such user) and how would it help him
*What method and simulation environment you plan to use. Choose only from the development environments that we have used in the course.
*What variables will be incorporated
*What variables will be random
*What exact data you will base values of your variables on
*(In case of Monte Carlo) What exact data you will base your determination of probability distribution of your random variables on
*What exact data you will base your formulas in the simulation (simulation behavior) on

'''If any of the above points are missing from the simulation proposal, the proposal is considered incomplete. Unless the proposal contains all of the above points it will not be evaluated at all (and therefore cannot be approved).'''

# Is it clear from the proposed assignment how the simulation will work?
# Does the simulation make sense?
# Is the simulation model complex enough to simulate credibly the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the data used real and relevant for the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the simulation feasible? (in given time by the course)

'''If the answer to any of the above points is no, you need to improve your proposal. Don't wait for us to tell you so - you're wasting your time.'''

</div>
}}

== Simulace: Přemnožení divokých prasat ==

=== Popis problému ===
Divoká prasata jsou v České republice přemnožená – na našem území jich je v současnoti 100krát více, než je únosné. Přemnožení je zapříčeněno několika faktory. Prvním je způsob rozmnožování divokých prasat. Bachyně mívají dva vrhy ročně, přičemž v každém vrhu se vyskytuje průměrně 4-12 selat. Při přebytku potravy tak populace divokých prasat prudce roste. Druhý faktor, který zapříčiňuje přemnožení prasat, je absence přirozených predátorů těchto zvířat na našem území. Kontrolu populace pak musejí provádět myslivci, nicméně odtřel je v současné době nedostatečný.

Přemnožená prasata mají negativní dopad na vegetaci svého okolí. Jedná se například o rostlinu bleduli letní, která se v České republice řadí mezi zvláště chráněné druhy rostlin.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace bude simulovat ideální míru odstřelu divokých prasat, aby nedošlo ke zničení vzácné vegetace (jako je například bledule letní). V simulaci bude zobrazena součinnost několika faktorů (růst prasečí populace v závislosti na přítomnosti potravy, množství střelců nutných pro udržení populace na uzdě apod.).

=== Použití simulace ===
Kdo může simulaci použít?
* Myslivci pro informovanější plánování odstřelu prasat.
* Lesní správa, farmářský a zahradnický průmysl apod. – všechna tato odvětví jsou negativně ovlivněná přemnoženou prasečí populací.
* Simulace může problematiku přiblížit i širší veřejnosti, která tak bude lépe schopná seznat její závažnost.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Prostředím multiagentní simulace bude NetLogo. Agenti budou divoká prasata, myslivci a vzácná vegetace. Prasata se budou množit rychlostí závislou na množství vegetace. Model bude simulovat různé počty myslivců a různé strategie střelby. Množství vegetace bude závislé na velikosti prasečí populace.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Rychlost množení a „žravost“ divokých prasat.
* Rychlost obnovy vegetace.
* Počet myslivců a strategie a způsob jejich odstřelování prasat.

Náhodné:
* Počáteční populace prasat (v určitém rozmezí).
* Počáteční množství vegetace (opět v určitém rozmezí).
* Rozmístění prasat.
* Rozmístění myslivců.
* Rozmístění vegetace.

=== Data ===
* Prasata devastují vzácnou zeleň. [https://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/premnozena-prasata-pustosi-benesovsko-mizi-bledule-i-orchideje-20250318.html]
* Způsob rozmnožování divokých prasat. [https://www.hubeni-skudcu.cz/blog/prase-divoke/]
* Policejní odstřel divokých prasat. [https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/odstrel-divocaku-praseci-mor-liberec-jablonec-myslivci-policie.A241212_140610_liberec-zpravy_cink]
* Prase divoké – základní informace. [https://www.kdelovit.cz/cz/lovna-zver/srstnata/prase-divoke]
* Životní cyklus divokých prasat. [https://cit.vfu.cz/pohoda/zivotni_cyklus.pdf]
* Lov divokého prasete. [https://huntasticzech.cz/zvire/prase-divoke/]

=== Simulant ===
[[User:Kalp08|Petr Kalina (kalp08)]] ([[User talk:Kalp08|talk]]) 13:52, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Šíření dezinformací na sociálních sítích ==

=== Popis problému ===
Simulace modeluje šíření dezinformace mezi uživateli sociální sítě. V dnešním digitálním prostoru jsou informace často sdíleny bez jejich ověřování, což přispívá k rychlému rozšiřování nepravdivých nebo manipulativních zpráv. Sociální sítě jsou hlavním kanálem pro šíření jak pravdivých, tak nepravdivých informací. Model zkoumá, jak rychle a do jaké míry se dezinformace rozšíří napříč sítí uživatelů, kteří jsou mezi sebou propojeni pomocí přátelství nebo sledujících. Ovlivňujícími faktory jsou zejména míra ochoty sdílet, schopnost rozpoznat nepravdivý obsah, struktura sítě (např. počet spojení) a chování jednotlivců. Cílem je porozumět tomu, jaké strategie mohou šíření zpomalit či omezit a jak síťová struktura ovlivňuje zranitelnost vůči dezinformacím.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je odpovědět na otázku: jak ovlivňuje struktura sociální sítě, chování jednotlivých uživatelů a míra kritického myšlení rychlost a rozsah šíření dezinformací? Simulace umožní identifikovat klíčové parametry, které mohou buď přispět k virálnímu šíření, nebo ho potlačit. Výsledkem může být doporučení k edukaci uživatelů nebo návrh algoritmických opatření pro omezení dosahu problematického obsahu.

=== Použití simulace ===
Simulace má možné využití:
* Jako didaktický nástroj pro výuku mediální a digitální gramotnosti nebo informační bezpečnost
* Pro využití v akademickém výzkumu zabývajícím se šířením obsahu v online prostředí, včetně fake news a konspiračních teorií.

Výsledky mohou posloužit i jako argument pro zavedení preventivních opatření na sociálních platformách.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace je vytvořena v prostředí NetLogo. Agenti představují uživatele sociální sítě a jsou propojeni do komunikační struktury (vztahy: „sleduje“, „přátelí se“). Dezinformace se šíří po těchto spojeních. V modelu existují pravidla pro šíření dezinformace a rozhodování agentů. To znamená, že každý agent má určitou pravděpodobnost sdílení, může si informaci ověřit a tím ji zablokovat, nebo ji předat dál.

=== Proměnné ===
'''Definované předem:'''
• počet uživatelů v síti
• typ sociální sítě/síťové struktury (náhodná síť, small-world, scale-free)
• průměrný počet spojení na agenta = síťová hustota
• počet původních šiřitelů dezinformace
• pravděpodobnost sdílení dezinformace (bez ověření)
• pravděpodobnost ověření zprávy a zamezení jejího šíření
'''Náhodné:'''
• rozložení spojení v síti
• výběr původních šiřitelů
• pořadí interakcí mezi agenty (směr šíření, kdo ovlivní koho)
• individuální rozhodnutí každého agenta (na základě pravděpodobností)
• výsledný rozsah šíření (liší se běh od běhu i při stejných nastaveních)

=== Data ===
* Výzkumy behaviorální ekonomie a mediální gramotnosti – např. [https://mediaeducation.ucoz.ru/_ld/0/83_Fedorov-A-2007-.pdf JIRÁK, Jan; WOOLÁK, Radim Woolák Radim. Mediální gramotnost. Praha: Radioservis, 2009.]
* Analýzy šíření fake news – např. Vosoughi, Roy, Aral (2018) – „The spread of true and false news online“, Science 359(6380), 1146–1151. [https://ide.mit.edu/wp-content/uploads/2018/12/2017-IDE-Research-Brief-False-News.pdf „The spread of true and false news online“]
* Odhady pravděpodobností a struktury sítě vycházejí z běžného chování uživatelů na sociálních sítích
* Výzkumné zprávy o algoritmech šíření obsahu na platformách jako Facebook, Instagram, nebo TikTok

=== Simulant ===
[[User:macn04|macn04]] ([[User talk:macn04|talk]]) 14:30, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Evakuace šelem v pražské ZOO v případě povodně ==

=== Popis problému ===
Pražská zoologická zahrada se nachází v záplavovém území a v minulosti byla při povodních (např. v roce 2002 a 2013) vážně zasažena. Evakuace zvířat, zejména velkých a nebezpečných šelem, představuje logisticky i bezpečnostně náročný úkol. Zvířata musí být přepravena v co nejkratším čase, bezpečně a s minimálním stresem, zároveň je nutné chránit zaměstnance a návštěvníky. Simulace se zaměřuje na proces evakuace pavilonu šelem při náhlém zvýšení hladiny Vltavy. Výsledky mohou pomoci vedení ZOO lépe se připravit na mimořádné události.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat otázce: Jak rychle a efektivně lze evakuovat šelmy z ohroženého pavilonu v případě povodně?
Výsledkem bude návrh optimální evakuační strategie v závislosti na různých faktorech (např. počet ošetřovatelů, kooperace zvířat, čas do zaplavení, atd.). Některá zvířata jsou více nebezpečná jiná jsou klidná.

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
*Zaměstnancům ZOO, kteří se chtějí připravit na krizové situace
*Studentům, kteří se učí o ochraně zvířat nebo krizovém řízení
*Veřejnosti, která si chce udělat představu, jak taková situace vypadá a proč je důležitá příprava

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo, kde agenti budou zvířata, zaměstnanci (ošetřovatelé) a povodeň. Zvířata mají různé chování, velikost, agresivitu. Ošetřovatelé jsou zkušení, ale i nováčci a je jich různý počet na směnách. Povodeň může mít různé rychlosti. Prostředím je pavilon šelem v pražské ZOO. V pavilonu jsou jednotlivé expozice podle druhu zvířete. V případě, kdy hrozí evakuace jsou všechna zvířata uvnitř pavilonu.

V případě evakuace přijdou chovatelé a evakuují zvířata. Některá musí uspat, jiná ne. Zvířata přesouvají do klecí nebo boxů a převážejí pryč cestou podle zatopení. U každého zvířete je dohledatelný

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet zvířat v pavilonu, jejich velikost a druhy
* Počet evakuačních cest
* Rychlost záplav (kolik času je na evakuaci)
* Počet ošetřovatelů a jejich zkušenosti (můžou být zkušení nebo nováčci, nováčci jsou pomalejší a mají vyšší pravděpodobnost minout uspávací šipkou)

Náhodné:
* kooperace zvířete (může být klidné nebo agresivní)
* rozmístění ošetřovatelů
* minutí uspávací šipkou
* rozbitá klec

=== Data ===
* výroční zprávy ZOO Praha [https://www.zoopraha.cz/vse-o-zoo/vyrocni-zpravy]
* mapa ZOO Praha (obrázková) [https://www.zoopraha.cz/navsteva/30-mapa-zoo-praha]
* mapa ZOO Praha [https://g.co/kgs/aXs5ceF]
* přiklad info o zvířeti ZOO Praha [https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/14972-jak-se-v-zoo-praha-chystame-na-povodne]
* převoz tygrů [https://www.jamescargo.com/blog/tiger-transport.php?utm_source=chatgpt.com]
* CITES transport guidelines [https://cites.org/eng/resources/transport/advice.shtml?utm_source=chatgpt.com]

=== Simulant ===
Veronika Smrčková
[[User:smrv03|smrv03]] ([[User talk:smrv03|talk]]) 11:36, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Strategie hráčů ve hře v kostky dle pravidel hry Farkle ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je analyzovat a porovnat různé herní strategie ve hře Farkle (hazardní kostková hra). Dva hráči si během hry střídavě hází kostkami a snaží se získat co nejvíce bodů pomocí specifických kombinací (např. trojic, postupky, šest stejných hodnot apod.). Hráči však musí v každém tahu rozhodnout, zda pokračovat v házení (s rizikem ztráty aktuálního skóre) nebo se zastavit a body si uložit.

Každý hráč je reprezentován jako „persona“ s předdefinovanou strategií rozhodování – od konzervativního po extrémně rizikového přístupu. Tyto odlišné styly chování významně ovlivňují průběh hry, četnost výher i riziko prohry kvůli přehnané hamižnosti.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je zjistit, jaké herní strategie (persony) jsou nejefektivnější v dosažení výhry ve hře Farkle. Zároveň zohledňuje spravedlnost (oba hráči mají stejný počet tahů) a umožňuje porovnávat strategie mezi sebou při opakovaném hraní stovek her. Výstupem je srovnání úspěšnosti jednotlivých přístupů a doporučení vhodné herní taktiky.

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model rozhodování v nejistém prostředí,
* jako prostředek pro výuku agentového modelování (např. střední školy, informatika, psychologie rozhodování),
* pro zábavné testování, která strategie by přinesla nejvíc výher v reálné hře Farkle,
* jako výchozí kostra pro složitější modely s učením, adaptivními hráči nebo evoluční optimalizací strategie,
* a v neposlední řadě, jako "engine" na testování person pro mou diplomovou práci.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace je implementována v prostředí NetLogo jako dvouagentní tahový model. Hráči se střídají v házení 6 kostek, získávají body za kombinace podle pravidel Farkle (např. trojice, čtveřice, pětice, šestice, postupky) a rozhodují se, zda budou pokračovat v tahu.

Model zahrnuje:
* různé herní strategie („persony“) – definované jako rozhodovací pravidla podle skóre, zbývajících kostek nebo náhodného faktoru,
* počítání statistik (výhry, tahy, FARKLE chyby),
* zajištění férovosti – druhý hráč má vždy možnost dokončit poslední tah, pokud první dosáhne vítězného skóre,
* export výsledků a vykreslení průběhu skóre do grafu (a jiné statistické ukazetele).

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Cílové skóre pro výhru (např. 10 000)
* Počet simulovaných her (např. 100 až 1000)
* Herní strategie pro oba hráče:
* conservative – ukládá body při ≥400
* risky – ukládá body při ≥700
* greedy – ukládá body při ≥1000
* cautious – hraje opatrně (≥300 nebo málo kostek)
* random – rozhoduje se náhodně
* risk-averse – hraje opatrně jen pokud vede o >2000 bodů, jinak jako conservative
* point-maximizer – pokračuje, dokud nedostane HOT DICE
* combo-hunter – pokračuje po silných kombinacích (postupky, trojice a víc)

Náhodné:
* Hod šesti kostkami (1–6)
* Kombinace, které hráči získají (např. 3 stejné, postupka 1–6 atd.)
* Výsledek rozhodnutí pokračovat/zastavit u náhodné strategie

Možná rozšíření simulace:
* Evoluční vývoj nových strategií (např. pomocí genetického algoritmu)
* Paměť hráčů – učení na základě předchozích neúspěchů
* Reakce na strategii soupeře (adaptivní persona)

=== Data ===
* [https://farkle.games/official-rules/] - oficiální pravidla hry Farkle
* [http://incompleteideas.net/book/the-book-2nd.html] - popis chování osob v pod tlakem a při riskování (persony)
* [https://mud.co.uk/richard/hcds.htm] - rozdělení person a chování v různých karetních a jiných hrách
* [http://incompleteideas.net/book/the-book-2nd.html] - o strategiích rozhodování, výběru akcí, riziku a odměnách

=== Simulant ===
Jan Hlavnička
[[User:hlaj13|hlaj13]] ([[User talk:hlaj13|talk]]) 13:58, 8 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře 🐧❤️ ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je modelovat chování tučňáků během námluv na ledové kře. Tučňáci musí najít vhodného partnera pro hnízdění, přičemž čelí různým vnějším vlivům – nestabilnímu prostředí (praskající led), konkurenci ostatních tučňáků a hrozbě predátorů (např. lachtani).

Každý tučňák má specifické nastavení chování – někteří jsou spíše plachého typu, jiní jsou odvážní a aktivně oslovují potenciální partnery. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

=== Cíl simulace ===
Simulace se zaměří na otázku: Jaký „balící styl“ (strategie chování) vede k nejvyšší šanci na nalezení partnera a založení hnízda, a jak tuto šanci ovlivňuje prostředí a přítomnost rizik? Výsledkem bude doporučení nejefektivnějších „láskových taktik“ v závislosti na kontextu (bezpečné vs. nebezpečné prostředí).

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model sociální interakce v zábavné formě,
* jako edukativní nástroj pro představení agentového modelování (např. na středních školách),
* nebo jako metaforické přiblížení seznamovacích strategií ve složitém prostředí.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace bude vytvořena v prostředí NetLogo jako multiagentní model, kde každý agent (tučňák) bude reprezentovat jiný typ chování. Prostředí bude ledová kra se zónami různé stability a výskytu predátorů.

Tučňáci budou interagovat podle jednoduchých pravidel: přiblíží se k partnerovi, pokusí se o námluvy (s pravděpodobností úspěchu ovlivněnou vlastnostmi obou), a pak spolu odcházejí hnízdit (zmizí ze scény). Mohou být také ohroženi prasknutím kry nebo útokem predátora.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet tučňáků (např. 50–100)
* Stabilita ledu (pravděpodobnost prasknutí při stání na místě)
* Výskyt predátorů (pravděpodobnost útoku při pohybu)
* Rychlost pohybu a reakce

Typ chování:
* Plachý – čeká, až ho někdo osloví
* Odvážný – aktivně balí ostatní
* Kombinovaný – střídá strategie

Náhodné:
* Rozmístění tučňáků
* Výběr preferovaného partnera (náhodně nebo podle vlastností)
* Výsledek námluv (pravděpodobnost úspěchu podle kompatibility + typu chování)
* Prasknutí ledové kry
* Útok predátora

Možná rozšíření simulace:
* Přidání „charakterových“ rysů (krása peří, zpěv, taneční dovednosti)
* Učení – tučňák se poučí z neúspěchu a změní taktiku
* Sezónnost – časový limit na nalezení partnera (jinak simulace končí smutným singl koncem)

=== Data ===
* [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění
* [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých
* [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com Selwo Marina Benalmadena] – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv
* BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

=== Simulant ===
Zuzana Plachá
[[User:plaz03|plaz03]] ([[User talk:plaz03|talk]]) 20:20, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem ==

=== Popis problému ===
Simulace se zabývá chováním malé vojenské jednotky (patroly), která operuje v nepřátelském teritoriu. Cílem patroly je bezpečný průchod zadanou trasou. V oblasti se ovšem mohou nacházet nepřátelské síly, které mají za úkol patrolu odhalit a zlikvidovat. Průběh mise ovlivňuje několik proměnných – velikost jednotky, dosah vidění, typ terénu, schopnost včasné reakce a počet a rozmístění nepřátel. Výsledky simulace umožní analyzovat účinnost různých taktik a rozhodovacích pravidel, které jednotka může použít při plnění mise. Zároveň mohou sloužit jako podpůrný nástroj při plánování operací nebo jako tréninková pomůcka pro rozhodování armády v rizikových situacích.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak různé faktory (velikost jednotky, rozmístění nepřátel, strategie pohybu) ovlivňují úspěšnost vojenské patroly při průchodu nebezpečným územím? Cílem je nalézt parametry a strategie, které vedou k nejvyšší pravděpodobnosti úspěšného dokončení mise bez ztrát. Výsledkem bude doporučení efektivních taktických rozhodnutí pro minimalizaci rizika při podobných operacích.

=== Použití simulace ===
Simulaci by mohli využít velitelé malých jednotek nebo vojenská akademie pro testování taktik v simulovaných prostředích. Model by jim dokázal vyhodnotit, jak různé strategie a složení jednotky ovlivňují šanci na úspěšné dokončení mise bez ztrát.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo. Agenti v modelu budou reprezentovat členy vojenské patroly a nepřátelské jednotky. Prostředí bude představovat mapu oblasti s různými typy terénu - otevřený terén, les, kryt apod.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet vojáků v patrole
* Počet nepřátel
* Typ terénu (např. podíl lesů, volného prostoru)
* Trasa patroly (předem definovaná nebo generovaná)
* Dosah vidění vojáků i nepřátel
* Pravidla reakce na kontakt (útěk, útok, přivolání podpory)
Pravděpodobnosti střetu a úspěchu jsou založeny na odhadech inspirovaných vojenskými taktickými příručkami a popisech reálných situací v článcích A-Report.

Náhodné:
* Rozmístění nepřátel v terénu
* Zpozorování nepřítele (pravděpodobnost, že jednotka zahlédne protivníka)
* Výsledek střetu (založen na pravděpodobnosti úspěchu v boji)
* Chování nepřítele (např. zda se ukryje nebo přepadne)

=== Data ===
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/zakon-106/odp/priloha-c--1-1_25.pdf Základní řád ozbrojených sil České republiky] – řád armády ČR
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar9_2018.pdf Časopis A-Report Útoku se nedalo zabránit] – Úryvek ze článku věnovaný osudové chybě v boji na Balkáně
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar10_2019.pdf Časopis A-Report Pod ostrou palbou] – Úryvek ze článku popisující možnost simulací ve vojenském prostředí
* Vlastní odhady založené na realistických parametrech (např. efektivní dostřel, rychlost pohybu v terénu)

=== Simulant ===
Alexandr Sekera
[[User:seka01|seka01]] ([[User talk:seka01|talk]]) 15:33, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Kontrola jízdenek v MHD ==
=== Popis problému ===
Simulace se zabývá procesem kontrol jízdenek ve veřejné dopravě (např. v systému MHD v Praze). Veřejná doprava je financována částečně z příjmů z jízdného. Cestování "načerno" představuje pro dopravní podnik zdroj ztrát. Proto revizoři od podniku provádějí kontroly platnosti jízdních dokladů. Z toho vyplývá otázka, jak často a jakým způsobem mají být dané kontroly prováděny, aby byly efektivní a ekonomicky dávaly smysl. Výsledky simulace umožní řízení MHD optimalizovat frekvenci kontrol, počet revizorů a tím zvýšit celkovou efektivitu inspekcí.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak ovlivňuje četnost kontrol objem vybraných pokut ve veřejné dopravě? Výsledkem bude doporučení efektivních inspekčních strategií pro maximalizaci vybraných pokut. Simulace také ukáže, kolik revizorů je potřeba pro dosažení požadované míry kontroly.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v Netlogo. Agenti v modelu budou reprezentovat pasažéry a revizory.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet cestujících (celkově)
* Počet revizorů
* Výše pokuty (standardní nebo menší za platbu okamžitě)
* Frekvence kontrol (počet provedených kontrol za minutu/hodinu)
* Kapacita vozidla (počet cestujících z celkového čísla, kteří jsou aktuálně v kontrolovaném prostoru)

Náhodné:
* Platnost jízdenky (zda jede pasažér "načerno")
* Zachycení černého pasažéra (zda je neplatnost jízdenky odhalena)
* Zaplacení pokuty (hned či později)

=== Data ===
[https://www.dpp.cz/jizdne/pokuty-revizori/vyse-prirazky DPP - pokuty a revizoři] - výše jednotlivých pokut

[https://www.dpp.cz/vozovy-park DPP - vozový park] - kapacity vozidel

[https://www.expats.cz/czech-news/article/prague-public-transport-inspectors-handed-out-250-000-fines-last-year Prague public transport inspectors handed out 250,000 fines last year] - počty kontrol, pasažérů a revizorů, celková výše pokut, zaplacení pokut

Míra cestování "načerno" pro Prahu není zveřejněna oficiálně. Pro odhad poměru černých pasažérů se lze inspirovat jinými státy ([https://theweek.com/transport/fare-dodging-londons-transport-blight UK], [https://www.trainsfare.eu/tackling-fare-evasion-in-bergamo-a-growing-challenge-for-atb-and-teb/ IT]).

=== Simulant ===
Vladislav Sanin
[[User:Sanv05|Sanv05]] ([[User talk:Sanv05|talk]]) 21:15, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Pavlovovo podmiňování v agentním modelu ==
=== Co budu simulovat ===
Simulace bude modelovat proces klasického (Pavlovova) podmiňování, kdy agent (představující psa) postupně spojuje neutrální podnět (zvonek) s přirozeným podnětem (jídlo). Výsledkem je, že agent začne reagovat podmíněnou reakcí (slinění) i v případě, že se později objeví pouze zvonek bez jídla.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je analyzovat průběh učení podmíněné reakce a zjistit:
* kolik opakování je potřeba k vytvoření podmíněné reakce,
* jak stabilní tato reakce je v čase,
* jak rychle dochází k vyhasnutí reakce (extinkci) při absenci posílení,
* jak efektivní je opětovné učení (re-learning) po ztrátě reakce.

Obecně jde o pochopení mechanismů formování návyků a chování založeného na stimulaci a posilování.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Simulaci mohou využít například:
* psychologové zabývající se behaviorálním učením,
* učitelé při výuce základních principů behaviorismu,
* vývojáři agentních a AI modelů, kteří chtějí simulovat jednoduché učení nebo formování návyků.

Simulace jim umožní vizuálně a experimentálně sledovat proces klasického podmiňování a analyzovat vliv různých parametrů na průběh učení.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* '''Metoda''': Agentní simulace využívající jednoduchý model chování se stavovým automatem. Agent mění svůj vnitřní stav v závislosti na podnětech a historii posilování.
* '''Prostředí''': NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
* Počet pokusů o podmiňování
* Zpoždění mezi zvonkem a jídlem (časování podnětů)
* Frekvence posilování (např. 100 %, 75 %, 50 % případů s jídlem)
* Síla podmíněné reakce (vnitřní proměnná zvyšující se učením)
* Počet extinkčních pokusů (zvonek bez jídla)

=== Jaké proměnné budou náhodné ===
* Pravděpodobnost, zda po zvonku následuje jídlo (při částečném posilování)
* Malá náhodná odchylka v chování psa (např. reakční doba, úroveň slinění)

=== Na jakých datech budou proměnné založené ===
* Parametry vycházejí z publikovaných výsledků klasických experimentů Pavlova a dalších behaviorálních studií.
* Typické hodnoty časování a pravděpodobností pro různé typy posilování vychází z odborné literatury.
* Síla reakce bude modelována pomocí logistické funkce, která simuluje typickou křivku učení a vyhasínání reakce.
* [https://www.psychologywizard.net/uploads/2/6/6/4/26640833/pavlov_lecture_18.pdf Pavlov – Lecture 18 (Conditioned Reflexes, 1927)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Classical_conditioning Wikipedia – Classical Conditioning]
* [https://www.simplypsychology.org/pavlov.html Simply Psychology – Pavlov’s Dogs]

=== Na jakých datech jsou založeny vzorce v simulaci (chování modelu) ===
Chování modelu bude založeno na Rescorla-Wagnerově modelu klasického podmiňování, který kvantifikuje změnu síly asociace mezi podmíněným podnětem a nepodmíněným podnětem během jednotlivých pokusů.
* [https://www.vcalc.com/wiki/rescorla-wagner-formula-alpha-and-beta-version vCalc – Rescorla-Wagner model (alpha and beta version)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rescorla%E2%80%93Wagner_model Wikipedia – Rescorla–Wagner model]

=== Simulant ===
[[User:Lans06|Lans06]] ([[User talk:Lans06|talk]]) 22:27, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Bitva u Azincourtu v roce 1415 (Anglie vs Francie během Stoleté války) ==

=== Popis problému ===
V roce 1415 stála Anglie v čele se svým králem Jindřichem V. proti silám Francie, které měly velmi drtivou převahu (Anglie cca 8500 a Francie cca 15 000). I přes tuto nevýhodu dokázala Anglie vyhrát s nepatrnými ztrátami. Dle historických pramenů to bylo především díky strategickému umístění anglického vojska v úzkém prostoru mezi stromy, kde nemohly francouzské jednotky přímo naběhnout a využít drtivou sílu svých počtů bojovníků - musely postavit více řad bojovníků za sebou a nemohly anglické jednotky obklopit.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat otázce: Měla by Francie šanci vyhrát bitvu, kdyby se bitva odehrávala na širokém prostranství narozdíl od úzkého prostoru? Nebo by stále Anglie dokázala vyhrát, kdyby přišla o výhodu okolí?

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* historikům - náhled do historie, kdyby měla bitva jiný průběh
* Úvaha nad historickou událostí, která ovlivnila Stoletou válku

=== Cíl simulace ===
* dokázat, jak terén může ovlivnit průběh bitvy, pokud je stanovena správná strategie
* změní se průběh bitvy a dokáže Francie vyhrát?
* jak moc účinné je zbraň Long Bow (dlouhý luk) v otevřeném terénu?

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo, kde agenti budou jednotky Anglie (pěšáci, střelci s Long Bow) a Francie (pěšáci, kavalérie, střelci s Long Bow, střelci s kuší).

=== Proměnné v simulaci ===
Definované předem:
* počet a rozložení jednotek anglické armády
* počet a rozložení jednotek francouzské armády

Náhodné
* pohyb jednotek (každá jednotka má své reakce a možnosti pohybu)
* střelba z Long Bow - kolik zvládne vystřelit šípů za určitý čas

=== Data ===
* https://www.stoplusjednicka.cz/bitva-u-azincourtu-stret-ktery-rozhodl-nekonecnou-valku-mezi-anglii-francii
* https://zoom.iprima.cz/historie/bitva-u-azincourtu
* vlastní poznatky z rekonstrukcí bitev

=== Simulant ===
[[User:Bilk08|Bilk08]] ([[User talk:Bilk08|talk]]) 12:00, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Phishing na hybridním pracovišti ==

=== Popis problému ===
Práce bude zkoumat roli hybridního (onsite & remote) pracoviště na pravděpodobnsot úspěšného phishing útoku.
Remote zaměstnanci méně komunikují, než jejich onsite kolegové, což snižuje pravděpodobnost, že o podezřelém emailu někomu řeknou nebo u stolu jen prohlásí "to je divný" nebo "taky jsi dostal tenhle trenink do zitra?".
Simulace bude uvažovat, že ne každý zaměstnanec má přístup ke kritickým systémům, jen někteří mohou způsobit firmě vážné škody, ale pokud se tak stane, následky jsou velké.

=== Cíl simulace ===
Simulace má za cíl zjistit, jaké budou škody s různými konfiguracemi onsite vs. remote zaměstnanců.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Jakákoli korporát/firma s kombinací onsite a remote zaměstnanců (populární po pandemii)

=== Použitá metoda a prostředí ===
*Metoda: Multi-agentní simulace
*Prostředí: NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
*Deterministické:
**Socializace (např. oběd)
**Délka sprintu (ke konci sprintu klesá pozornost, roste zbrklost)
**Počet zaměstnanců s kritickými přístupy
**Počet onsite zaměstnanců
**Počet remote zamšstnanců
**Intervaly mezi interními phishing testy IT oddělení

*Náhodné:
**Četnost phishing útoků
**Základní pravděpodobnost naletění na phishing
**Pravděpodobnost naletění po školení (efekt se bude s časem od školení snižovat)
**Pravděpodobnost naletění po úspěšném útoku
**Remote & onsite pravděpodobnost komunikace (při odhalení phishingu)
**Ztráta způsobená úspěšným phishingovým útokem bez kritických přístupů
**Ztráta způsobená úspěšným phishingovým útokem s kritickými přístupy

=== Data ===
*Vědecké články (např. psychologické studie na efekt o interních phishing testech, jak zvyšuje pracovní nápor pravděpodobnost naletění)
*Phishingové statistiky (např. četnost, úspěšnost, severita)

=== Simulant ===
[[User:Lebm05|Lebm05]] ([[User talk:Lebm05|talk]]) 12:59, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: Obsazenost akutních lůžek v českých nemocnicích ==

=== Popis problému ===
České nemocnice disponují v průměru 4,6 akutními lůžky na 1 000 obyvatel. Při průměrné ošetřovací době, která teď činí 5,5 dne, dochází k fluktuacím mezi novými přijetími pacientů, obsazeným počtem lůžek a propouštěním pacientů. Při obsazenosti vyšší než 85 %, kvalita péče klesá, prodlužují se čekací doby a zvyšuje se riziko komplikací a nozokomiálních infekcí.

Simulace bude odhadovat vývoj obsazenosti akutních lůžek v čase a vyhodnotí dopad různých intervencí (zkrácení průměrné ošetřovací doby, navýšení kapacity, řízení fronty).

Výsledky simulace ukážou, která opatření nejvíce snižují riziko dlouhodobé obsazenosti nad 85 %, kdy už dochází k prodlužování čekacích dob a nárůstu infekcí; také mohou sloužit jako podpora rozhodování o investicích a rozdělení rozpočtu.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je zodpovědět na otázku, do jaké míry a jak rychle udržení obsazenosti pod 85 % ovlivní faktory jako:
* Snížení průměrné ošetřovací doby o 10 %
* Navýšení kapacity o 10 %
* Řízená fronta (prioritizace)
Ve všech scénářích budu sledovat průměrnou denní obsazenost lůžek, maximální délku fronty, a čas, za který obsazenost překročí nebo zůstane pod hranicí 85 %.

=== Použití simulace ===
Kdo může simulaci použít?
Simulace umožní vedení zdravotnických zařízení a manažérům identifikovat dlouhodobé rizikové body v lůžkové kapacitě a následně je mohou využít k optimalizaci strategických investic tak, aby udrželi kontinuitu péče a finanční udržitelnost i při demografických změnách či neočekávaných vlnách poptávky. Díky simulaci mohou předem ověřit dopad různých politik (např. zkrácení průměrné ošetřovací doby, rozšíření kapacity, prioritizace příjmu) a na základě toho nastavit robustní krizové plány a alokaci zdrojů.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Pro tvorbu simulace využit přístup Systémové dynamiky a nástroj Vensim PLE.

=== Proměnné ===
* Počet obyvatel
* Počet hospitalizovaných pacientů (akutní lůžka)
* Počet nově hospitalizovaných pacientů
* Počet propuštěných pacientů
* Průměrná délka hospitalizace
* Míra propuštění
* Průměrné denní množství nových žádostí o hospitalizaci
* Míra hospitalizace
* Celkový počet akutních lůžek
* Míra navýšení kapacity při obsazenosti větší než 85 %
* Počet volných lůžek
* Obsazenost lůžek

=== Data ===
* Počet obyvatel v ČR. [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=DEM13&z=T&f=TABULKA&skupId=3829&katalog=33155&pvo=DEM13&evo=v141_!_IK-CR-K_1&c=v3~8__RP2021]
* Zdravotní péče České republiky. [https://csu.gov.cz/zdravotni-pece#:~:text=2016%202017%202018%202019%202020,548%209%20960%209%20996]
* Zdravotnická ročenka České republiky. [https://www.uzis.cz/index.php?pg=aktuality&aid=8560]
* Hospitalizace v nemocnicích ČR. [https://www.uzis.cz/index.php?pg=vystupy--vyznamna-temata--hospitalizace ]
* Pohyb obyvatelstva - rok 2021. [https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-rok-2021#:~:text=Podle%20výsledků%20sčítání%20lidu%2C%20domů,Štyglerová%2C%20vedoucí%20oddělení%20demografické%20statistiky]

=== Simulant ===
[[User:Kozo01|Olesia Kozlova (kozo01)]] ([[User talk:kozo01|talk]]) 16:07, 12 May 2025 (CET)

== Simulace: eutrofizace vodní plochy ==

=== Popis problému ===
Eutrofizace vodních ploch je přírodní jev, který může být výrazně ovlivněn antropogenní činností. Jedná se zejména o jednotlivé chemické pochody, které způsobují nárůst biomasy na hladině vodní plochy. Díky tomuto růstu dochází k postupnému snižování světelných podmínek pod úrovní hladiny, což způsobuje úhyn biomasy a dochází k zvýšení rozkladných procesů, které zapříčiňují úbytek kyslíku v celé vodní nádrži. Následkem toho dochází i k úhynu vodních živočichů závislých na koncentraci kyslíku pod hladinou.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je namodelovat celý proces eutrofizace, který bude ovlivněn antropogenní činností (např. splachy z polí). Zodpoví jednu z důležitých otázek: Jak antropogenní činnost urychluje eutrofizaci.

=== Použití simulace ===
* Simulace může být využita k akademickému studiu eutrofizace,
* jako podpora při legislativních rozhodnutí,
* může vylepšit strategické plánování ve vodohospodářských organizacích, nebo
* strategické plánování zemědělců.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* Simulace využívá program Vensim, který byl vybrán na základě jeho schopnosti namodelovat toky a vazby mezi jednotlivými proměnnými ve sledovaném prostředí.

=== Proměnné ===
* Definované předem:
** úroveň eutrofizace,
** počáteční množství biomasy,
** počáteční množství živočichů,
** počáteční pH vody,
** počáteční obsah kyslíku.

* Náhodné:
** počasí,
** zalévání zemědělských ploch.

Popřípadě další.

=== Data ===
* YANG, Xiao-e, Xiang WU, Hu-lin HAO a Zhen-li HE, 2008. Mechanisms and assessment of water eutrophication. Journal of Zhejiang University. Science. B [online]. 9(3), 197–209. ISSN 1673-1581. Dostupné z: doi:[https://doi.org/10.1631/jzus.B0710626 10.1631/jzus.B0710626]

=== Simulant ===
[[User:bene08|Eliška Benešová (bene08)]] ([[User talk:bene08|talk]]) 16:07, 12 May 2025 (CET)