Simulace.info - User contributions [en]

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-12T15:06:17Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byly kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce bylo představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG|thumb|center|300px||Obrázek 1: Obecný populační model]]

[[File:Populacni model 2020.JPG|thumb|center|700px||Obrázek 2: Stock and flow diagram populace s rozdělením na věkové kategorie a na pohlaví]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:

Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG|thumb|center|700px||Obrázek 3: Graf porovnávající výsledky simulace s reálnými daty - počet obyvatel]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

[[File:Migracni pocty.JPG]]

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

[[File:Migracni data.JPG]]

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG|thumb|center|700px||Obrázek 4: Graf porovnávající výsledky simulace s reálnými daty - počet úmrtí]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-12T15:00:58Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG|thumb|center|200px||Obrázek 1: Obecný populační model]]

[[File:Populacni model 2020.JPG|thumb|center|700px||Obrázek 2: Stock and flow diagram populace s rozdělením na věkové kategorie a na pohlaví]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:

Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

[[File:Migracni pocty.JPG]]

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

[[File:Migracni data.JPG]]

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:37:21Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]

[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:

Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

[[File:Migracni pocty.JPG]]

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

[[File:Migracni data.JPG]]

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

File:Migracni pocty.JPG

2022-06-10T15:36:55Z

Kosv08: Data ohledně migrace získaná z ČSÚ

== Summary ==
Data ohledně migrace získaná z ČSÚ

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:35:14Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]

[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:

Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+

Emigration 1,329 19,850 7,555

Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

[[File:Migracni data.JPG]]

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

File:Migracni data.JPG

2022-06-10T15:34:45Z

Kosv08: Migracni data

== Summary ==
Migracni data

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:32:14Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]

[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:

Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+

Emigration 1,329 19,850 7,555

Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

Age group M+F 0-14 M+F 15-49 M+F 50 +

suma sim + 1567116 4958666 4446423

suma real 1715044 4850549 4134562

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:29:58Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]

[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:

Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+

Emigration 1,329 19,850 7,555

Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

Age group M+F 0-14 M+F 15-49 M+F 50 +

suma sim + 1567116 4958666 4446423

suma real 1715044 4850549 4134562

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:29:04Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]
[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných: (m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:
Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)

Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)

Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+

Emigration 1,329 19,850 7,555

Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

Age group M+F 0-14 M+F 15-49 M+F 50 +

suma sim + 1567116 4958666 4446423

suma real 1715044 4850549 4134562

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:28:07Z

Kosv08:

Autor: Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]]) 05:27, 10 June 2022 (CET)

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]
[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných:(m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:
Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)
Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)
Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+

Emigration 1,329 19,850 7,555

Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

Age group M+F 0-14 M+F 15-49 M+F 50 +

suma sim + 1567116 4958666 4446423

suma real 1715044 4850549 4134562

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

SS 2021/2022/cs

2022-06-10T15:23:07Z

Kosv08: /* Vypracovaná témata LS 2021/2022 */

{{DISPLAYTITLE:LS 2021/2022}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2021/2022. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2021/2022/cs|zadání práce]].

=Vypracovaná témata LS 2021/2022=

* [https://www.simulace.info/index.php/Dom%C3%A1c%C3%AD_fotovoltaick%C3%A1_elektr%C3%A1rna Simulace domácí fotovoltaické elektrárny (Vensim)] - Jan Pulchart

* [https://www.simulace.info/index.php/P%C5%99%C3%ADchod_a_odchod_d%C4%9Bt%C3%AD_do_a_z_pomocn%C3%BDch_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení (Vensim)] - Kateřina Svobodová

* [https://www.simulace.info/index.php/User:Brcm00 Supply Chain Management malého podniku (Vensim)] - Milan Brchel

* [https://www.simulace.info/index.php/Simulace_st%C3%A1rnut%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9ho_obyvatelstva_(Vensim) Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)] - Veronika Kostrouchova

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:22:06Z

Kosv08:

Veronika Kostrouchova KOSV08
Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]
[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných:(m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:
Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)
Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)
Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+

Emigration 1,329 19,850 7,555

Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

Age group M+F 0-14 M+F 15-49 M+F 50 +

suma sim + 1567116 4958666 4446423

suma real 1715044 4850549 4134562

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

SS 2021/2022/cs

2022-06-10T15:19:59Z

Kosv08: /* Vypracovaná témata LS 2021/2022 */

Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

2022-06-10T15:19:05Z

Kosv08: Vkládání stránky

Veronika Kostrouchova KOSV08
Simulace stárnutí českého obyvatelstva (Vensim)

=Definice problému=
Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V této seminární práci je rozebrána charakteristika populace v České republice. Na základě SD metody byl vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a gender populace. Řetězec stárnutí je rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se skládají ze zásobního a průtokového diagramu, parametry byli kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu. Cílem této seminární práce byl představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

=Metoda=
Cílem této simulace bylo vytvořit populační model vycházející z reálných dat z roku 2020 pro Českou republiku a udělat predikci charakteristiky obyvatelstva pro následujících 5 let, tj, do roku 2025. Pro porovnání byl vytvořen totožný model, ale vycházející z reálných dat z roku 2015. Výsledky druhého modelu byly porovnány s reálnými daty z roku 2020. Pro vytvoření této simulace byl zvolen simulační software Vensim, protože je to nástroj, který je vhodný pro modely systémové dynamiky.

=Model=
Modely jsou Stock and Flow diagramy, kde pomocí stavů a toků predikujeme narození a úmrtí obyvatel ČR. Do modelů jsou vkládána reálná data ze stránek Českého statistického úřadu, některá data byla dopočítávána ale vychází vždy z dostupných dat, výpočty i ostatní vstupní data jsou k dispozici v souboru komprimovaném metodou ZIP včetně použitých modelů.

Modely vychází z obecného populačního modelu, kde populaci ovlivňují narození (pozitivně ovlivnění mírou plodnosti) a úmrtí (pozitivně ovlivněno mírou úmrtnosti). Modely jsou na rozdíl od obecného modelu rozděleny na dva řetězy, podle pohlaví. Populace je navíc rozdělena do věkových kategorií: děti jsou ve věku 0-14, dospělí jsou ve věku 15-49 (toto rozdělení bylo učiněno na základě dat od ČSÚ, kde míra plodnosti je počítána od věku 15 let a do 49 let) a senioři (nad 50 let). Pro každou věkovou kategorii byla dopočítávána míra úmrtnosti. Kromě míry plodnosti bylo z důvodů pohlavních řetězců zapotřebí ještě dopočítat poměr pohlaví pro novorozence v daném vstupním roce.

[[File:Casual_loop_populace.JPG]]
[[File:Populacni model 2020.JPG]]

'''Proměnné modelu'''

Popis a výpočet proměnných:(m značení pro male, f pro female)

Stock proměnné se týkají populace, jsou rozdělené podle pohlaví a věku:
'''Pm/f1:''' population male/female kids – populace dětí ve věku mezi 0-14 let,
'''Pm/f2:''' population male/female adults - populace dospělých ve věku mezi 15-49,
'''Pm/f3:''' population male/female seniors - populace nad 50 let.

Rovnice stavů:
Pm/f1 = INTEGRAL (Bm/f - m/f1 - Dm/f1)
Pm/f2 = INTEGRAL (m/f1 - Dm/f2 - m/f2)
Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3)

'''Pomocné proměnné'''

'''Bm/f:''' new male/female babies, počet novorozenců, výpočet je následující:
Bm/f = Pf2 * BR * SR (Pf2 je population female adults, aneb ženy v reprodukčním věku. BR – míra plodnosti, která uvádí průměrný počet novorozenců pro daný rok, pro každou ženu v reprodukčním věku, SR – sex ratio je poměr pohlaví).

'''m/fi:''' počet lidí konvertujících ze skupiny i do skupiny i+1, v modelu pomocí delay function (delay fixed): 14 let pro m/f1 and 35 let pro m/f2.

'''Dm/fi:''' počet úmrtí pro každý rok ve skupině i, Dm/fi = Pm/fi * DRm/fi

'''Drm/fi:''' míra úmrtnosti ve skupině i, dopočítávána jako počet úmrtí v dané věkové kategorii děleno počet obyvatel pro daný rok, dle dostupných dat ČSÚ, viz tabulka níže.

'''BR:''' birth rate - míra plodnosti, dle ČSÚ 1.707 pro rok 2020, 1.570 pro rok 2015.

'''SR:''' sex ratio – poměr pohlaví, pro rok 2020 bylo male sex ratio at birth spočítáno 1.0436 a female sex ratio at birth 0.9582 (Poměr pohlaví vychází z počtu narozených chlapců a děvčat pro daný rok, v roce 2020 se narodilo 56276 chlapců a 53924 dívek), pro rok 2015 bylo male sex ratio 1.0532 a female sex ratio 0.9494 (56817 narozených chlapců a 53947 dívek).

'''Vstupní data:'''
[[File:Vstupní data simulací.JPG]]

=Výsledky=
Proběhla simulace obou modelů a pro posouzení správnosti modelů byly porovnány výsledky simulace modelu 2015 s reálnými daty. Modely byly posléze upraveny, byla přepočítána míra úmrtnosti, aby nebyla s ohledem na celou populaci, ale na danou věkovou kategorii. Přepočítané míry úmrtnosti jsou uvedené v tabulce níže.

[[File:Upravená míra.JPG]]

Dále byl upraven výpočet Pm/f3 = INTEGRAL (m/f2 - Dm/f3), byl přidán průměrný věk dožití pro dané pohlaví, vypočítaný z níže uvedené tabulky. (Novější data nebyla dostupná, byla proto použita stejná pro obě simulace.)

[[File:Průměrný věk dožití.JPG]]

'''Výsledky upravených simulací:''' (R značí reálná data, S data získaná simulací)

'''Počet obyvatel'''
[[File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG]]

'''Počet úmrtí'''
[[File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG]]

'''Porovnání simulace pro rok 2020 a reálných dat z roku 2020'''

[[File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG]]

'''Interpretace výsledků:''' Simulace předpokládala menší úbytek starších obyvatel a menší nárůst v kategorii dětí a dospělých (v kategorii dětí byl větší rozdíl mezi předpokládaným množstvím obyvatel a reálným počtem). To může být vysvětleno následujícím způsobem: oproti roku 2015 (tj. rok, ze kterého simulační data pro rok 2020 vycházejí), byla reálná míra plodnosti vyšší než ta z roku 2015 (v roce 2020 je 1.707 a v roce 2015 byla 1.570), což by ovlivnilo počet novorozenců během uplynulých pěti let a následně také počet žijících dětí v roce 2020. Simulace také nebere v úvahu migraci populace, níže uvedená tabulka uvádí data z ČSÚ ohledně migrace, data jsou pro rok 2020 (data jsou ale společná i pro Slovensko).

Age group 0-14 15-49 50+
Emigration 1,329 19,850 7,555
Immigration 4,827 45,366 5,468

Zde je porovnání simulovaných dat plus reálných migračních dat (přičtením přistěhovalých a odečtením vystěhovalých obyvatel) s reálnými daty z 2020.

Age group M+F 0-14 M+F 15-49 M+F 50 +
suma sim + 1567116 4958666 4446423
suma real 1715044 4850549 4134562

Důvod neshody mezi simulačními a reálnými daty spočívá nejspíš v rozdílných mírách plodnosti a úmrtnosti. Míra plodnosti rostla a tudíž bylo více novorozenců, míra úmrtnosti také rostla, proto pak bylo více úmrtí a méně obyvatel ve vyšších věkových kategoriích, za co mohla nejspíše pandemie způsobená SARS-CoV-2, která začala v roce 2020, a kterou simulace používající data z roku 2015 nemohla zohlednit. U počtu úmrtí se model blízce shodoval s realitou u nižších věkových skupin, u nejstarších skupin byla ale jak bylo již uvedeno výše, skutečná míra úmrtnosti v roce 2020 mnohem vyšší než ta z roku 2015.

[[File:Porovnaní počet úmrtí.JPG]]

Simulace používající data z 2020 a predikující hodnoty pro rok 2025 nás podobně jako předchozí simulace upozorňuje, že obyvatelstvo České republiky stárne, zvyšují se počty osob ve věkových kategoriích F50+ a M50+ ale v ostatních kategoriích se počty osob podle simulace snižují (stejně jako u modelu, který používal data z roku 2015). Model ale nebere v úvahu migrační data, která kvůli současné politické situaci budou pro predikci počtu obyvatel zcela zásadní.

=Závěr=

Simulace byly vytvářené použitím reálných dat dostupných na stránkách Českého statistického úřadu, byly vytvořeny dva modely využívající data z roku 2015 a z roku 2020. Oba modely predikovaly populaci České republiky pět let do budoucna. Model s daty z roku 2015 byl poté porovnán s reálnými daty z roku 2020. Ačkoli simulace vycházely z reálných dat, kvůli fixním mírám plodnosti a úmrtnosti u jednotlivých věkových a genderových kategorií byly odchylky výsledků simulace s porovnáním s reálnými daty. Modely také nezohledňovaly migrační pohyby obyvatelstva, což také snižovalo jejich predikční hodnotu.

=Reference=
Czech Demographic Handbook - 2020, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/czech-demographic-handbook-2020

=Kód=
[[File:Simulace KOSV08.zip]]

File:Porovnaní počet úmrtí.JPG

2022-06-10T15:14:51Z

Kosv08: Počet úmrtí: výsledky simulace v porovnání s reálnými daty.

== Summary ==
Počet úmrtí: výsledky simulace v porovnání s reálnými daty.

File:Graf porovnávající počet obyvatel.JPG

2022-06-10T15:09:49Z

Kosv08: Počet obyvatel: výsledky simulace v porovnání s reálnými daty.

== Summary ==
Počet obyvatel: výsledky simulace v porovnání s reálnými daty.

File:Výsledky simulace počet úmrtí.JPG

2022-06-10T15:05:06Z

Kosv08: Výsledek simulací: počet úmrtí.

== Summary ==
Výsledek simulací: počet úmrtí.

File:Počet obyvatel výsledky simulace.JPG

2022-06-10T15:03:06Z

Kosv08: Výsledky simulací: počet obyvatel.

== Summary ==
Výsledky simulací: počet obyvatel.

File:Průměrný věk dožití.JPG

2022-06-10T14:57:20Z

Kosv08: Průměrný věk dožití vycházející z dat z let 2015-2019.

== Summary ==
Průměrný věk dožití vycházející z dat z let 2015-2019.

File:Upravená míra.JPG

2022-06-10T14:55:00Z

Kosv08: Upravená míra úmrtnosti.

== Summary ==
Upravená míra úmrtnosti.

File:Vstupní data simulací.JPG

2022-06-10T14:52:51Z

Kosv08: Tabulka vstupních dat pro simulace.

== Summary ==
Tabulka vstupních dat pro simulace.

File:Populacni model 2020.JPG

2022-06-10T14:43:44Z

Kosv08: Populační model rozdělen na genderové řetězce a rozšířen pomocí věkových kategorií

== Summary ==
Populační model rozdělen na genderové řetězce a rozšířen pomocí věkových kategorií

File:Casual loop populace.JPG

2022-06-10T14:40:30Z

Kosv08: Obecný populační model

== Summary ==
Obecný populační model

File:Simulace KOSV08.zip

2022-06-10T14:34:28Z

Kosv08: Data získána ze stránek Českého statistického úřadu, výpočty na těchto datech, modely simulací (na datech z roku 2015 a 2020, oba modely mají původní verzi "final" a upravenou finální verzi "final - adjustments").

== Summary ==
Data získána ze stránek Českého statistického úřadu, výpočty na těchto datech, modely simulací (na datech z roku 2015 a 2020, oba modely mají původní verzi "final" a upravenou finální verzi "final - adjustments").

Assignment SS 2021/2022/cs

2022-05-12T20:16:41Z

Kosv08:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2021/2022}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Dotace v době nejistot ==

'''Úvod do problému'''

V roce 2020 byl otevřen nový dotační program. Žadatelé z řad veřejnosti podávali žádosti o dotaci od června 2020 do července 2021. Distribuce došlých žádostí v čase byla velmi nerovnoměrná a nahodilá. Zpracování žádostí obnášelo cca 9 procesních kroků. Zpracování žádosti buď končilo proplacením nebo zamítnutím. Zamítnutí se typicky dělo v jednom ze tří procesních kroků. Proplácení dotací bylo ukončeno v měsíci dubnu 2022. Na začátku května byly vyexportovány poslední monitorovací sestavy a informační systém, v němž transakce probíhaly, byl “uzavřen”.

Na zpracování žádosti se podíleli pracovníci rozdělení do tří týmů. Dle zjištěných informací se valná většina pracovníků, kteří se činností na tomto dotačním titulu zabývali, se této činnosti věnovala nad rámec své běžné pracovní činnosti. O zapojení úvazků proto neexistuje přesný přehled, bylo též velmi variabilní.

V současné chvíli je tedy vhodné učinit zpětné ohlédnutí za vykonanou prací. Manažerští pracovníci by uvítali rámcovou informaci shrnující to, jak celý proces probíhal a v případě, že by se dotační program opět otevíral, jaké personální složení týmů, co se úvazků týče, by bylo nejefektivnější vzhledem k objemu odvedené práce. Nelze předpokládat, zda bude možné zajistit nové pracovníky na plný úvazek (a příp. v jakém množství). Jako realistické se proto opět jeví poskládání týmů ze stávajících pracovníků relevantního útvaru a ostatních pracovníků úřadu, kteří by se mohli v jednotlivých případech zapojit do prací na programu na maximálně 0.2 FTE (nutnost zadání na straně realizátora dotačního projektu – tedy expertním odhadem). Dostatečné personální zajištění je nejpalčivějším problémem celé akce.

''Požaduje se ochrana dat v tomto rozsahu: úřad, žadatel, finance, osobní údaje.''

'''Cíl simulace'''

1. Poskytnout managementu obecnou představu o tom, jak by probíhal celý proces nyní, kdy útvar již disponuje pracovníky na plný úvazek (zpočátku realizace toto nebylo). Konkrétně kolik nejméně zkrácených úvazků by bylo potřeba na realizaci dotačního programu při pevně určeném počtu osob pracujících na programu na celý úvazek.

2. Poskytnout představu, jak by proces probíhal, kdyby byl zaveden např. časový limit pro odpověď žadatele na podnět poskytovatele dotace k doplnění.

'''Hrubý nástin předpokládané simulace'''

Entity: žádosti

Zdroje: pracovníci, proměnlivá velikost úvazků a jejich počet, částečné úvazky

Proces: pracuje se s řadou procesních kroků spočívajících ve "zpožděních" a rozdělení na žádosti, které pokračují dále v procesu a které budou zamítnuty a vyřazeny z procesu. Ve vztahu ke "zpožděním" se jedná o čas trvání operace na straně úřadu (v řádu minut až hodin, bude určeno jako triangulární distribuce za pomoci konzultace s experty) a trvání odezvy na straně žadatele (v řádu dní, měsíců, v extrémních případech i více než rok; časové značky ze systému). Zamítnuté žádosti opouštějí systém na min. třech různých stanovištích s velmi rozdílnými distribucemi pravděpodobnosti. Vydávání rozhodnutí se může dít dle distribuce v čase nebo jako "batching" (nutno ještě objasnit s realizátorem dotačního programu).

'''Nástroj'''

Simprocess

'''Autor'''

Neln15

'''Zdroje'''

Sestavy vyexportované ze systému pro administraci žádostí a z centrálního registru dotací. Budou využity sestavy dodané managementem (anonymizace a utajení souborů). Mají pevně danou strukturu, nebylo možno je pro účely simulace nadefinovat, informační systém je již uzavřen. Náročnou kombinací a zpracováním sestav lze získat pro simulace tyto údaje za sledované období:

• počet pracovníků v jednotl. týmech (úvazky a příp. jejich proměny v čase od managementu),

• počet a datum: přijatých žádostí (“PŽ”), PŽ vyřazených před 1. kontrolou, PŽ prošlých a vyřazených při 1. kontrole, PŽ prošlých a vyřazených při 2. kontrole, jejich přenosu do IS CEDR, vyplacení dotace. Procesní krok má trvání v rozmezí 1 až stovek dnů. Stav ("stádium") ve kterém žádost opustila systém.

Granuralita: jednotlivé žádosti, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace (kolem 200 tis ks).

Popis procesu: konzultací s experty.

Pro potřeby posouzení zadání indikativní struktura zdrojových dat po prvotním rozsáhlém zpracování (další dílčí dopočty nejsou uvedeny, jedná se o indikaci pro potřeby posouzení): [[File:Dotace ukazka struktura.xlsx]]

: Chválím, jak to máte jako zadání propracované. Pokud budete mít konkrétní tvrdá data v podobě, jakou předjímá tabulka, bude to super. Co mi není jasné, jsou cíle. Simulace pracuje s nějakou nejistotou. Úplně nechápu, jaké výstupy z toho mají být a pro koho budou k něčemu dobré. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:49, 6 May 2022 (CET)

''Dobrý den, děkuji. Po naší rozmluvě jsem ještě konuzultovala některé skutečnosti s pracovnicí, která se na administraci podilela. Jsou tam i nejake nekonzistence v datech a v jejích tvrzeních. Na základě toho tedy doplňuji a upravuji zadání takto:''

Dotační program byl otevřen ad hoc, pod tlakem vnějších okolností a to ve velmi krátkém časovém termínu. Na počátku nebyli na jeho realizaci najmuti žádní lidé. Postupně jich bylo několik málo na tuto práci dočasně přeřazeno (v řádu jednotek). Většina pracovníků (asi 90) však zůstávali dále plně zaměstnáni ve svých agendách a na administraci tohoto dotačního programu pracovali nad rámec své běžné pracovní náplně, tedy bez přesně určeného úvazku. Někteří pracovníci udělali podle výstupů ze systému jednotky, někteří však stovky nebo dokonce tisíce úkonů. Navíc systém obsahuje místo některých pracovníků, kteří transakce prováděli, pouze kódy nebo jsou i informace nevyplněny (zřejmě z doby papírové administrace). Jedná se o relativně vysoké množství případů. Pro nové otevření dotačního programu pravděpodobně opět nebude možné přijmout pracovníky na plný úvazek a bude využívána stávající pracovní síla na 0.2 FTE a odměňována tedy formou pevně stanovených odměn.

'''Nejistota: Následkem toho se přesně neví, kolik úvazků vlastně na realizaci pracovalo.'''

Dále ze stejného důvodu zpočátku nebyl žádný systém na administraci žádostí (zprovozněn až později) a napojení na centrální registr dotací bylo nasazeno ještě déle. Důsledkem časového tlaku na nasazení IS a toho, že IS ze začátku chyběl, docházelo k časovým zpožděním, systémovým chybám (“žádost se zasekla v systému”, administrátoři ji tam “objevili” později) a chybám při příjmu žádostí v papírové podobě. Z tohoto důvodu není ani přesně známo, jak dlouho by celý proces zpracování dotačních žádostí trval nyní, kdy již existují procesy i nástroje. Program běžel od března, ale teprve od června dosáhl více méně stabilizovaného stavu, co se digitalizace procesu týče.

'''Nejistota: Není známo, jak dlouho by celý rpoces zpracování dotačních žádostí trval při nové iteraci dotačního programu nyní, kdy je již plně digitalizován.
Pro vyřešení je tedy nutno nasimulovat (na základě distribucí zjištěných z dat za měsíce, kdy už existoval digitalizovaný systém, a nových dat o zaměstnancích, kteří by byli nyní k dispozici na 1.0 FTE).'''

Tyto informace jsou důležité nejen pro operativní zajištění procesu, ale také jako přímý vstup pro finanční a personální plánování.

Cíl:

'''Personální optimalizace procesu. Navrhnout optimální množství 0.2 úvazků, které si musí management pro nové otevření programu uvnitř úřadu naptat.
Optimalizovat proces tak, aby procesní krok 1. kontroly trval max. 30 dní.'''

(Podle doplňující informace byl limit 30 dní od přijetí žádosti do její 1. kontroly byl skutečně zaveden. Avšak došlo k tomu až v průběhu realizace dotačního programu, kdy to mělo smysl (tj. existoval informační systém a bylo více pracovníků. Následkem toho naprostá většina žádostí tuto dobu znatelně překročila.)

: '''Schváleno'''. Tak uvidíme, co Vám z toho vyjde. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:42, 8 May 2022 (CET)

== Universe 25 ==

'''Úvod do problému'''

Etolog John B. Calhoun provedl v letech 1968 až 1972 experiment na myších. Nazval ho Universe 25.

Jedná se o čtvercovou klec o rozměrech 101 x 101 palců pro myši s postupně doplňovaným jídlem a vodou. Mělo dojít k vytvoření a podpoření přirozeného nárůstu populace bez vlivu vnějšího prostředí. Kapacita klece byla pro 3000 myší.
V den kolonizace byly do klece umístěny 4 páry myší. Když populace dosáhla počtu 2 200, mnoho myší přestalo mít zájem o rozmnožování, docházelo k formování do agresivních skupin, které pravidelně napadaly další skupiny. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat společně s násilím vedly k zániku celé kolonie.

Autor experimentu se domnívá, že je experiment aplikovatelný i na lidi v kontextu přelidnění na planetě. Odhadem je rok 2050.
Mnoho odpůrců se proti experimentu ohrazuje, že nelze srovnávat lidské a myší sociální chování.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit "počítačovou kopii" experimentu Universe 25.

Sestavit verzi úpravou sociálního chování, aby nedošlo k úplné myší apokalypse, tak jako se stalo v roce 1972.

'''Co se bude simulovat'''

[[File:Universe25 aributy metody.xlsx]]

Rozbor sledovaných atributů a metod je načrtnutý v přiloženém excelu snad bude dávat smysl.

Ve zkratce:
1 den = 4 různé iterace pro každou myš. Každé myši se náhodně přiřadí, jakou akci bude dělat. Všechny myši se pohnou podle přiřazené akce. Poté dojde k vyhodnocení iterací (conflict), což je "hlavní motor", kde dojde k vyhodnocení chování myší v závislosti na jejich aktuálních atributech chování s různými mírami náhody. Detailnější popis je v přiloženém souboru.

Problém vidím v tom, že nevím jaká abstrakce je OK. Krom grafu s počtem_myší/dobou_trvání jiné podklady pro závěr "povedlo se" nejsou. Takže mám i obavu, že stejný graf nedám dohromady.

V metodách jsem vycházel z toho, jak bych to házel do pythonu. Datové struktury by v NetLogu neměly být problém, ale obávám se, že při abstrakci: 1 den = 4 iterace (i to je málo) všech myší NetLogo neutáhne vyhodnocování po dobu 4 let. Při průměrném počtu tisíc myší to bude přes milion vyhodnocování.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Tomáš Karásek, kart08

'''Zdroje'''

https://www.youtube.com/watch?v=7CXj0AGuh4c
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1644264/pdf/procrsmed00338-0007.pdf
https://thumbs.dreamstime.com/z/behavior-types-different-kind-human-passive-passive-aggressive-aggressive-assertive-61553265.jpg

: Zajímavé téma. Rozpracujte prosím detailněji, jak bude simulace vypadat. Případně i s nákresy, zkrátka, aby bylo jasné, co si pod tím mám v Netlogu představit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:53, 6 May 2022 (CET)
:: Děkuji za komentář. Aktualizoval jsem kapitolu "Co se bude simulovat", kam jsem přiložil i soubor s detailnějším popisem. [[User:Kart08|Kart08]] ([[User talk:Kart08|talk]]) 15:48, 7 May 2022 (CET)
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:41, 8 May 2022 (CET)

== Evakuace areálu VŠE ==

'''Úvod do problému'''

V posledních letech přibyla frekvence nahlašování bomb na VŠE. Toto má za následky nejen ztracený čas velkého množství lidí, ale i vynaložených prostředků na mobilizaci veřejných složek.

Ve středu veškerého dění jsou však primárně samotní studenti, kteří se účastní zmíněné evakuace. Dosud byly veškeré hlášení naštěstí falešná a reálná hrozba nebyla. Nelze to však 100% považovat za precedens, protože v budoucnu by anonymní nahlášení bomby mohlo být opravdové, což by mělo katastrofální následky.

'''Cíl simulace'''

Zachytit pravděpodobný scénář odehrávání evakuace areálu VŠE v simulaci. Pro účely této simulace se bude jednat o pouze o evakuaci zjednodušeného areálu 1. patra SB na Žižkově.
Navrhnout optimalizaci plánu a průběhu evakuace za účelem zkrácení trvání (a tím snížit míru případného neštěstí).

'''Co se bude simulovat'''

Agenti:
* Studenti
* Koordinátor

Studenti i koordinátoři budou mít své vlastní vlastnosti, které budou určeny náhodně. Studenti se pohybují směrem k východu, zatímco koordinátoři stojí na místě a podporují studenty v evakuaci.
Mezi vlastnosti studentů patří:
* Výchozí rychlost
* Úroveň paniky (modifikátor rychlosti a jak jsou schopní uvést spolužáka do bezvědomí, aby se dostali dále)
* Bezvědomí (true/false)

Koordinátoři mají jedinou vlastnost a tou je efektivita koordinace ve svém okolí (snižuje paniku a zvyšuje rychlost)

Parametry:
*Počet studentů
*Počet koordinátorů
*Čas do výbuchu

potenciálně

*Den v týdnu (ovlivňuje multiplikátor studentů)

Výstupy:
*Počet evakuovaných
*Počet mrtvých
*Počet studentů uvedeno do bezvědomí
*Počet evakuovaných na časové období
*Poměr evakuovaných

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

David Vojta, vojd00

'''Zdroje'''

Rendón Rozo, K., Arellana, J., Santander-Mercado, A., & Jubiz-Diaz, M. (2019). Modelling building emergency evacuation plans considering the dynamic behaviour of pedestrians using agent-based simulation. Safety Science, 113, 276–284. https://doi.org/10.1016/j.ssci.2018.11.028;
Joo, J., Kim, N., Wysk, R. A., Rothrock, L., Son, Y.-J., Oh, Y., & Lee, S. (2013). Agent-based simulation of affordance-based human behaviors in emergency evacuation. Simulation Modelling Practice and Theory, 32, 99–115. https://doi.org/10.1016/j.simpat.2012.12.007; Kontaktování VŠE pro zjištění informací ohledně evakuací za účelem přiblížení k realitě

: Rozumím tomu dobře, že tam budete mít mapy celé SB? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:56, 6 May 2022 (CET)

:: Odstranil jsem nápad s generacemi a zjednodušil mapu pouze na jedno podlaží SB, a to první patro. [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 10:57, 7 May 2022 (CET)

::: '''Schváleno''', ale - jak jsme se o tom bavili v hodině. Máte nevýhodu tématu, které jednak vychází ze školního příkladu, jednak už bylo několik variant zpracováno v minulosti. Upřímně řečeno mi tato modifikace zase nepřijde až tak originální a přínosná. Bylo by dobré ještě popřemýšlet o detailech. Dejte pozor na kontakt s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:34, 8 May 2022 (CET)

:::: Mělo by tedy smysl ještě zvážit variantu obchodního centra o které jsme se bavili na hodině? [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 19:08, 8 May 2022 (CET)

== Plnění potřeb v domácnosti ==

'''Úvod do problému'''

Naplnění potřeb je pro lidi důležité. Ne všichni mají takové štěstí, že jsou jejich potřeby pravidelně plněny.

Z knih a článků lze zjistit jak dlouho člověk přežije bez naplnění některých základních potřeb. Tyto informace budou použity k výpočtu klesání potřeb.

Simulace bude umístěna do prostoru domácnosti, kde si lidé mohou své potřeby volně plnit, pokud jim nikdo jiný nezabírá místo u nábytku, který je k plnění potřeby určený.

Lidé si také budou muset vybrat jakou potřebu chtějí zrovna ukojit.

'''Co se bude simulovat'''

Agenti „lidé“ budou mít potřeby, které se s každým krokem snižují (každá jinou rychlostí). Potřeby jako hlad, žízeň, spánek, toaleta, hygiena, zábava. Potřeby lze naplnit interakcí s agenty „objekty“. Různé objekty naplňují různé potřeby. Lednice naplňuje hlad, umyvadlo žízeň, postel spánek, záchod toaletu, sprcha hygienu a žízeň, televize zábavu.

Lidé se v každém kroku musí rozhodnout, s jakým objektem budou interagovat a jakou potřebu si tedy naplní. S jedním objektem smí vždy interagovat jen jeden člověk. Když lidem klesne určitý (nastavitelný) počet potřeb pod nějakou úroveň, zemřou. Počet různých objektů a počet lidí bude možné nastavit.

Rozhodování, kterou potřebu upřednostnit bude inspirováno modelem výběru akcí ze hry The Sims 3.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit simulaci domácnosti s rozhodováním na základě potřeb.
Zjistit kolik nejvíce lidí lze udržet při životě při co nejméně objektech.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Zdroje'''
Eastwood, M. A. (2013). Principles of human nutrition. Springer.

https://text.npr.org/573739653

https://team.inria.fr/imagine/files/2014/10/sims-slides.pdf (část Decision Making - Modeling human needs)

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 21:18, 2 May 2022 (CET)

: Asi bych požádal o konkrétnější rozbor zadání. Přijde mi, že to buď vyjde neskutečně komplexní nebo se to zvrhne do triviality. Taky mi - přiznáván se - není úplně jasné, k čemu je taková simulace dobrá, jaké nové informace přináší. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:02, 6 May 2022 (CET)

:: Navrženo nové zadání ''Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení.'' [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

== Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení ==

'''Úvod do problému'''

V České republice se nachází 27 jednotek pomocných zařízení, tedy dětské domovy a dětská centra. Každoročně je do těchto center přijato průměrně 1763 dětí a opustí je průměrně 1474 dětí.
Děti jsou do těchto center přijaty z různých důvodů: zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních. Mohou být přijaty na základě: souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy. Děti mohou být přopuštěny do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, či jinak a některé děti bohužel v těchto zařízeních zemřou.

'''Co se bude simulovat'''

Podle dat získaných ze ''Stručného přehledu činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za obdobá 2007-2019'' budeme simulovat předpověď do roku 2025 - kolik dětí s různými atributy přijde a odejde z pomocných zařízení. Simulace hodláme udělat pro ''typy přijetí na základě'' (souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy) a pro ''typy důvodů přijetí'' (zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních) jak pro přijetí, tak pro propuštění. A pro ''typy destinace po propuštění'' (do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, jinak, či zemřelé).

'''Cíl simulace'''

Predikovat příjmy a odchody dětí do a z pomocných zařízeních do roku 2025. S predikcí počtů dětí s různými důvody, různými základy a různými destinacemi propuštění.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2020) ZDRAVOTNICTVÍ ČR: ''Stručný přehled činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za období 2007–2019.'' Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. NZIS REPORT č. K/33 (08/2020). Dostupné také z: https://www.uzis.cz/res/f/008343/nzis-rep-2020-k33-a410-detske-domovy-pro-deti-do-3-let-veku-a-detska-centra-2019.pdf

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

: Skoro bych řekl, jestli to nebude na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:31, 8 May 2022 (CET)
:: Byl bych také pro systémovou dynamiku - souhlasíte? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:00, 8 May 2022 (CET)
::: Souhlasím. [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 18:16, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:58, 8 May 2022 (CET)

== Fourierova transformace - ukázka na posloupnosti bitů 0101.. přenášena kódem HDB3 ==

'''Úvod do problému'''

Libovolný periodický průběh lze nahradit součtem harmonických sinusových a kosinusových složek signálu.

'''Co se bude simulovat'''

Tato simulace bude ukázkou, že pokud máme periodický signál 0 a 1, lze tento signál vyjádřit pomocí součtu harmonických signálů (sinus, kosinus).
V úloze je brán signál 0101.. který je upravený kódem AMI, konkrétně HDB3. Napětí signálu bude volitelné, stejně tak i přenosová rychlost, počet bitů na periodu, počet vzorků.
Počet harmonických signálů bude také volitelný pro viditelnou simulaci změny výstupního signálu, který bude složen.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit ukázku sestavení digitálního signálu z harmonických signálů.
Ukázka zkreslení při sestavování z různým počtem harmonických signálů.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fourier_d%27un_carr%C3%A9.svg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continuous_Fourier_transform_of_rect_and_sinc_functions.ogv

'''Autor'''

[[User:Cerl16|cerl16]] ([[User talk:Cerl16|talk]])

:: Téma musí být simulace, která simuluje nějaké pravděpodobné jevy a hlavně typově jedna z těch simulací na hodinách probíraných. Což toto není, to je spíš forma kalkulace. Cílem simulace nemá být ani, že je to "ukázka", ale že pomáhá někomu řešit nějaký problém (ve kterém hraje hlavní roli nahodilost). Chce to nějaké jiné téma. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:51, 5 May 2022 (CET)

== Stimulovanie a regulavanie chovu ošípaných ==

'''Definícia problému'''

Rentabilita chovu prasníc vo výraznej miere závisí od produktivity chovu, ktorú zas ovplyvňuje obrátkovosť (počet pôrodov u prasnice počas roka) a počet odchovaných prasiatok od prasnice v priebehu roka. Je zrejmé, že chovatelia v snahe dosiahnúť čo najväčšiu obrátkovosť, musia zabezpečiť, aby u prasníc prebiehal kontinuálny reprodukčný cyklus s optimálnou dĺžkou trvania, opakujúci sa až do vyradenia zvieraťa z chovu.

U prasníc je preto potrebné aktívne monitorovať priebeh reprodukčného cyklu a v prípade jeho porúch ho aj operatívne stimulovať a regulovať. Stimuláciu a reguláciu reprodukčného cyklu u prasníc môžeme vykonávať zootechnickými metódami (transport, úprava kŕmnej dávky, stimulácia kancom, úprava zoohygienických podmienok ustajnenia, vytváranie optimálnych skupín zvierat).

'''Cieľ simulácie'''

Vytvoriť simuláciu chovu ošípanych a zistiť, aké kombinácie rôznych typov stimulácií a regulovania reprodukčného cyklu chovaných ošípaných prináša najlepšie výsledky.

'''Popis simulácie'''

Budeme mať niekoľko typov chovateľov, ktorý budú mať rôznu úroveň vzdelania v oblasti stimulácie a regulovania reprodukčného cyklu ošípaných.
Každý chovateľ bude začínať s rovnakým množstvom samcov, samíc, mládať a rovnakým množstvom peňazí.

Peniaze míňajú chovatelia dvoma spôsobmi. Na krmivo míňajú chovatelia peniaze rovnakým spôsobom. Každý jeden kus jedného typu ošípanej (samec, samica, mláďa) má rovnaké náklady na krmivo pre všetkých chovateľov. Zvyšné peniaze chovatelia míňaju podľa vlastného uváženia (vzdelanostnej úrovni) na stimuláciu a regulovanie reprodukčného cyklu.

Každý chovateľ má príjem z predaja ošípaných. Na začiatku bude nastavený rovnaký počet predaja prasníc za určitý čas. Každý chovateľ môže množstvo predaných ošípaných zmeniť po zavedení stimulácie alebo regulácie reprodukčného cyklu. Každý chovateľ sa teda môže svoje príjmy znižovat alebo zvyšovať, ale vždy si ponechá aspoň také príjmy aby bol schopný nakŕmniť všetky chované zvieratá.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Marcel Žec, zecm01

'''Zdroje'''

MACÁK, PHD., Doc. MVDr. Vladimír, MVDr. Nela KYZEKOVÁ, Prof. MVDr. Peter REICHEL, CSC., MVDr. Miroslav HÚSKA, PHD., MVDr. Herbert SEIDEL, PHD., MVDr. Róbert LINK, PHD., MVDr. Jaroslav NOVOTNÝ, PHD. a MVDr. Katarína KOVAČOCYOVÁ, PHD. Indukcia ruje a ovulácie u prasničiek a prasníc. INFOVET: veterinársky odborný časopis [online]. Prešov: M&M vydavateľstvo [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://infovet.sk/indukcia-ruje-a-ovulacie-u-prasniciek-a-prasnic/

: Trochu mi tam nesedí ta "úroveň vzdělání chovatelů", to je takové hodně měkké a neurčité, divné. Možná bych to pojal spíše jako testování relativní úspěšnosti / výkonu různých strategií té stimulace. Dává Vám to takto smysl? '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:11, 6 May 2022 (CET)

:: Áno.
::''Marcel Žec'' 13:13, 8 May 2022 (CET)

== Supply Chain Management malého podniku ==

'''Úvod do problému'''

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod.

Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu.

Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku.

Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných.
Simulace by měla zodpovědět zejména následující:

• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?

• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

'''Co se bude simulovat'''

Simulace se zaměřuje na malý podnik s jedním větším skladem. Dále na dodavatele tohoto skladu a na jeho zákazníky.

Model bude simulovat, jak již z názvu vyplývá, dodávání zboží na podnikový sklad a následné plnění objednávek od zákazníků.

Závozy na sklad jsou plánovány na každý den podle počtu objednávek, běžně se ale stává, že použitelné je pouze 80 % zboží.

Zákazníci specifikují počet objednávek.

Na skladu může při větší míře závozů a menšímu odbytu docházet k hromadění/kažení zboží.

Pokud zákazník nedostane objednané zboží (závoz byl malý a nedostalo se na něj), jedná se o ztracené výnosy pro podnik.

'''Nástroj'''

Vensim

'''Autor'''

Milan Brchel, [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 19:35, 5 May 2022 (CET)

'''Zdroje'''

Supply Chain Management (SCM) Definition. Investopedia: Sharper insight, better investing. [online]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/s/scm.asp

:: Zatím je to téma nastíněno hodně obecně - na základě jakých dat to budete kvantifikovat (odvozovat rovnice)? (to odvození i data musí být pak součástí závěrečnho reportu) Jak například konkrétně zkvatifikujete nenaplnění očekávání viz. "Zákazník má svoje očekávání, které když není naplněno"? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 6 May 2022 (CET)
:::: Zadání jsem zkonkretizoval a trochu poupravil. Pro simulaci jsem neuvažoval použití reálných dat, spíše definování parametrů na jedné straně SCM a následně postupné zjišťování odpovídající hodnotě parametrů na straně druhé. Nicméně pokud by to bylo zapotřebí, data pro závozy (frekvenci a množství) a objednávky si obstarám. [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 21:23, 7 May 2022 (CET)
::::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:01, 8 May 2022 (CET)

== Produkce oxidu uhličitého v ČR ==

'''Úvod do problému'''

Česko se v žebříčku energetického giganta BP umístila celosvětově na dvacátém místě v produkci CO₂ na jednoho člověka. V evropském měřítku je pak ČR na pátém místě. Vzhledem k rozsáhlému kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě ztratily lesy označení „plíce republiky“ a naopak se přidaly k dalším producentům oxidu uhličitého. Do doby, než vyrostou nové zasazené stromy bude zemská půda uvolňovat do atmosféry další množství CO₂.

Největším producent oxidu uhličitého pochází z oblasti energetiky, který tvoří téměř 40 % vyprodukovaného uhlíku za rok. Doprava s průmyslem pak společně představuje cca 28 %. Zbytek pak tvoří zemědělství (6,7 %), spalování v domácnostech (10.2 %) a další zdroje CO₂.

Podepsáním pařížské dohody se ČR upsalo ke snížení skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. Do roku 2050 by se Evropa měla stát prvním CO₂ neutrálním blokem na světě.

'''Popis modelu'''

Model bude simulovat produkci CO₂ z jednotlivých oblastí (energetika, doprava, zemědělství apod.), které budou produkovat určité množství oxidu uhličitého do atmosféry. Lesy budou tento oxid pohlcovat a měnit zpět na kyslík.

V parametrech si uživatel bude moci nastavit trend výsadby nových lesů a rychlost přechodu na obnovitelné zdroje (v rozumných hranicích). Výsadba lesů bude možná jen do hranice původního rozsahu před kůrovcovou kalamitou. Nově vysázený strom vyrobí méně kyslíku a nějakou dobu potrvá, než se přemění na dospělý strom.

Čím rychlejší trend přechodu na obnovitelné zdroje, tím se bude zvyšovat celková cena nákladů. To samé bude platit i za každý nově vysazený strom.

V grafech se bude zobrazovat množství CO₂ v atmosféře a nově vzniklého kyslíku.

Simulace bude začínat již s určitým množstvím CO₂ v atmosféře a množstvím lesů po kůrovcové kalamitě.

'''Cíl simulace'''

Výsledkem simulace bude model, který podle parametrů bude zobrazovat produkci CO₂ a jeho přeměnu na kyslík v následujících letech. Cílem je najít rovnováhu mezi nově vysázenými stromy a producenty CO₂, tak aby ČR splnilo podmínky Pařížské dohody (tzn do roku 2030 snížilo emise o 40 % a do roku 2050 být uhlíkově neutrální).

'''Modelovací nástroj''' Vensim

'''Autor''' Jiří Štěpán, stej40

'''Zdroje'''

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail

Co přesně znamená uhlíková neutralita?. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/uhlikova-neutralita

Pařížská dohoda - Ministerstvo životního prostředí. Úvodní stránka - Ministerstvo životního prostředí [online]. Copyright © 2008 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. iROZHLAS - spolehlivé a rychlé zprávy [online]. Copyright © 1997 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klima-co2-znecisteni-limity-brabec-cez_1812110600_jab

: Tohle mi přijde spíše na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:12, 6 May 2022 (CET)
:: Systémová dynamika by tomu seděla - pokud budete souhlasit, tak pak to můžu schválit. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:26, 7 May 2022 (CET)
::: Souhlasím se změnou tématu na systémovou dynamiku. [[User:stej40|Stej40]] 21:08, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace ZOO ==

'''Úvod problému'''

Jedním z problémů je přehnané množství návštěvníků ZOO, každé ZOO má nějaký program, kdy mají vystoupení určitá zvířata a zároveň mají určitou kapacitu pro návštěvníky. Mimo jiné lidé chodí kolem poledne na oběd a dále si dokupují suvenýry nebo potřeba zajít na toaletu a každý návštěvník (nebo skupinka) chodí jinak rychle a chtějí vidět vše. Zároveň jsou zde i špičky, kdy přijíždí hromadná doprava a tím se nahrne mnoho návštěvníků najednou.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je zjistit chod ZOO a jeho programu s vystoupeními, tak aby lidé mohli volně projít ZOO a zároveň se vešli na představení. Následné porovnání programu se ZOO Praha

'''Popis simulace'''

Vytvoření prostředí ZOO, kde agenti budou lidé (skupiny), kteří chodí jinak rychle k pointům jako je představení v určitém čase dle programu Zoo, dále se zastavují u stánku s občerstvením a musejí docházet na toaletu. Na začátku dne v ZOO si agenti můžou vybrat jakoukoliv cestu zvolí, ale v průběhu dne se budou otevírat brány/turnikety, které agenty nasměrují na cestu, kde je menší množství agentů již uvnitř. Cestování agenta bude k nejbližšímu výstavišti, kde zjisti, zda je nebo není místo na sledování.

Stále parametry:
*Program ZOO
*Maximální kapacita při vystoupení
*Maximální kapacita ZOO
*Špičky příjezdu agentů

Proměnlivé parametry:
*Rychlost agentů
*Doba strávená na toaletě
*Doba strávená u stánku s občerstvením
*Otevírání turniketů

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Ondřej Pišl, piso00

'''Zdroje'''

* zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/2303-navstevnost-zoologicke-zahrady-hl-m-prahy-4000950
* zoopraha.cz/navsteva/program

: Téma je formulováno hrubě nedostatečně (srovnejte s některými kolegy). V případě nástroje byste měl mít absolutně jasno. Čili prosím znovu a lépe. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:58, 8 May 2022 (CET)
: Souhlas s Tomášem, hlavně aby to mělo něco společného s realitou, tak byste potřeboval interní data takové aerolinky, což nepředpokládám, že máte. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:04, 8 May 2022 (CET)
: Pardon, zkusím vymyslet úplně jinou simulaci
:: Cílem simulace nemůže být něco nasimulovat, to je prostředek k řešení nějakého problému. Čili cíl prosím přeformulujte. Jinak si asi dovedu představit, že nějaká simulace na této bázi by mohla smysl dávat, ale vidím tam určitá úskalí, na která byste mohl narazit (např. navigace agentů v zoo může být dosti netriviální). Bylo by dobré si dopodrobna promyslet, jak to přesně budete dělat, ideálně si to nakreslit. Na základě výše uvedeného si ne zcela myslím, že jste tak dosud učinil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:11, 8 May 2022 (CET)
::: Upravil jsem cíl a dopsal něco k chování agentů
:::: Já Vám stále nevím, jestli je agentní simulace pro tuto úlohu to nejlepší řešení. Netvrdím, že se nedá použít, jen si to teď nějak ne zcela umím představit. Popřemýšlel bych i o Simprocessu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:00, 8 May 2022 (CET)
::::: Takže když to udělám v Simprocessu, tak byste mi tuto simulaci schválil? Já totiž nevím, jak vzít úplně přesná data (statistiky z návštěvnosti třeba toho ZOO Praha)
== Simulácia rastu vápenatky mnohohlavej na mape Prahy ==

'''Úvod do problému'''

V roku 2010 vyšla práca o využití vápenatky na nájdenie efektívneho spojenia medzi Tokiom a okolitými stanicami. Zistilo sa, že vápenatka dokázala vytvoriť podobnú sieť trás ako bola vytvorená človekom v tejto oblasti. Táto biologicky vytvorená trasa by mala veľmi podobnú efektivitu a náklady ako súčasne vytvorená trasa. Toto zistenie by mohlo v budúcnosti slúžiť na efektívne nájdenie trás pre výstavbu nových železničných tratí pre rozrastajúce sa mestá.

'''Cieľ simulácie'''

Vďaka zaujímavým vlastnostiam rastu vápenatky chcem nájsť efektívne spojenie medzi stanicami metra v Prahe pomocou simulácie jej šírenia a porovnať ho so súčasným riešením metra v hlavnom meste.

'''Popis simulácie'''

Vytvoriť veľké množstvo agentov so skoro náhodným pohybom. Agenti vnímajú tri body pred sebou a rozlišujú, ktorým z týchto bodov sa vyberú podľa sily odtlačku od predchádzajúceho agenta, ktorý touto trasou prešiel. Na canvase budú rozmiestnené body s najväčšou príťažlivosťou, ktoré budú znázorňovať zastávky metra.

Nastaviteľné parametre budú: uhol vnemu, uhol otáčania, počet agentov

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Samuel Mečiar, Mecs01

'''Zdroje'''

* Jeff Jones: "Characteristics of Pattern Formation and Evolution in Approximations of Physarum Transport Networks.", 2010.

: Zní to trochu bizarně, ale OK, jsem zvědav na výsledky. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:37, 8 May 2022 (CET)

== Simulace šíření násilý v komunitě ==

'''Úvod do problému'''

Jedním ze sociálních problémů, který Joshua Epstein popisuje a modeluje je násilí a jeho vliv na vývoj společnosti.
V jeho jádru se jedná o "šíření" násilnické nálady v rámci komunity.
Definuje 2 skupiny (komunity), kde každý člen skupiny má své vlastnosti, míru nespokojenosti, úroveň etnického nepřátelství a ochotu riskovat poblíž policie.
Zároveň každý člen dokáže pozorovat své blízké okolí a dokud je "volné" okolí, tak se i množit.
A sleduje jejich vývoj.

'''Cíl simulace'''

Pozorovat vývoj komunity na základě zvolených parametrů.

'''Popis simulace'''

Budou zvoleny všechny parametry:
Náhodné veličiny (bude zadáno jejich rozložení):
míra reprodukce - pravděpodobnost reprodukce
úroveň etnického nepřátelství - pravděpodonost "zabití" nejbližšího člena opačné komunity v okolí
míra nespokojenosti, ochota riskovat poblíž policie - pokud: míra nespokojenosti > (1-ochota riskovat poblíž policie)^počet viditelných policistů, tak se dle úrovně etnického nepřátelství vidá člen "zabíjet", jinak se nestane nic

Diskrétní veličiny:
Počet policistů
Velikost okolí policisty - pokud by mělo dojít k zabití člena z komunit v okolí policisty, nedojde k němu, ale je "zabit" útočící člen
Velikost okolí člena
Maximální počet členů v okolí

Poté se simulace pustí a bude se pozorovat jak se komunita bude vyvýjet na základě daných parametrů. Bude se sledovat např. jejich velikosti, množství "zabitých", korelace mezi počtem zabitých a počtu policistů.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

pokm09

'''Zdroje'''

* Artificial Genocide:
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2002/04/seeing-around-corners/302471/

: Je třeba definovat konkrétní cíl. S tímto cílem byste nedokázal definovat odpovídající závěry. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:38, 8 May 2022 (CET)

== Těžba dřeva / Domácí fotovoltaika ==
'''Autor:''' Jan Pulchart

'''Typ:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Popis modelu:''' Model vychází z výzkumu Univerzity v Záhřebu. Model bude porovnávat těžbu ve 2 typech lesa. Výzkum poukazuje na zajímavé skutečnosti, které ovlivňují spotřebu paliva při těžbě dřeva.

V jednom typu lesa rostou přirozenou cestou smíšeně staré a mladší stromy. – Je zde tedy dobrá pravděpodobnost těžení silných kmenů.

Druhý typ lesa je uměle zalesněný a všechny stromy mají přibližně stejné stáří. – Nachází se zde kmeny pouze přibližně stejné velikosti.

Oba lesy jsou určeny k vykácení. V modelu bude sledována spotřeba paliva lesnických strojů k poměru vytěženého dřeva.

'''Cíl simulace:''' Vzhledem k rostoucím cenám paliv a tlaku na šetrnost k životnímu prostředí je žádoucí sledovat těžbu v obou typech lesů a porovnat, který typ těžby a za jakých podmínek je šetrnější k životnímu prostředí v oblasti spotřeby paliva.

'''Parametry modelu:'''

- Hustota zalesnění

- Objem stromů

- Spotřeba strojů (ovlivněna stářím stroje, typem, apod.)

'''Zdroj:''' https://www.mdpi.com/1999-4907/12/5/547/htm

: Vyberte si prosím nějaký reálný, ověřitelný problém na realistických datech. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:04, 8 May 2022 (CET)
- Upraveno [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 22:23, 8 May 2022 (CET)

'''- EDIT:''' Napadlo mě ještě jedno téma, kterému bych dal přednost. Mohl bych v Simprocessu vytvořit simulaci domácí fotovoltaické elektrárny? Nejprve bych namodeloval současný stav a posléze bych se snažil naplnit cíl práce, tedy optimalizovat spotřebu tak, aby byla co nejvýhodnější vůči rodinnému rozpočtu. Ve hře je dále akumulace do baterií a odkupy energií do distribuční sítě. Modelování na základě reálných dat je samozřejmostí. [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 12:55, 12 May 2022 (CET)

'''Předběžné zadání pro Domácí fotovoltaickou elektrárnu:'''

'''Úvod do problému:''' V České republice se těší značné popularitě dotace na domácí fotovoltaické elektrárny pro rodinné domy. V důsledku těchto dotací vzniká zvýšená poptávka po fotovoltaických elektrárnách. Ve společnosti se vyskytují rozličné názory na efektivnost těchto domácích elektráren. Opravdu přináší úsporu, jakou slibuje stát a elektrárenské společnosti a komu se vlastně nejvíce vyplatí?

'''Popis modelu:''' Model by ukazoval stávající stav, tedy kolik se vyrobí průběžně v určitém období elektřiny, kolik jí je spotřebováno, kolik ukládáno do akumulátorů, kolik majitel musí vykoupit z distribuční sítě a také, kolik majitel elektrárny odprodává do distribuční sítě elektrárenské společnosti.

Posléze by tento stávající stav byl upraven do ideální podoby takové, aby se optimalizovala spotřeba domácnosti do podoby, která je pro ní nejvýnosnější.

'''Cíl simulace:''' Porovnání výsledků stávajícího stavu a ideálního stavu pomůže vytvořit představu o tom, komu se domácí fotovoltaická elektrárna nejvíce vyplatí.

'''Data/zdroje:''' https://www.cez.cz/cs/technologie/fotovoltaika/reference/fotovoltaika-s-bateriovym-ulozistem

Získaná data z provozu domácí fotovoltaické elektrárny.

'''Nástroj:''' Simprocess

[[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 13:47, 12 May 2022 (CET)

== Optimalizace objednávek závozu v baru ==

'''Popis problému:'''
Jedná se o menší bar (spíše hospodu), ve kterém se převážně popíjí pivo. Problém nastává v objednávkách u závozníka. Ty se dělají každý týden v neděli a pouze se odhadují na základě zkušeností a momentálního stavu prázdných sudů. Z pohledu obsluhy se však stává, že jeden druh piva dochází a ostatní se blíží nebezpečně ke dnu. Je tedy otázkou zda by se tento problém nedal vyřešit určitým optimalizačním modelem. Bylo by skvělé dokázat majiteli, že by bylo vhodné objednat na základě dat správné množství. Existuje však významný problém, kterým je značný nedostatek místa a proto se snažíme minimalizovat počet sudů a přepravek ve skladu.

Konkrétně se jedná o 3 druhy piva (1x50l sud, 2x30l sud), 1 točená limonáda (50l sud), 1 přepravka nealkoholické pivo lahvové (po 20 kusech), 3 druhy nealkoholických nápojů (po 24 kusech)

Zbytek nápojů a dalších surovin se řeší individuálně a pružně v průběhu týdne. Není tak potřeba je brát v tomto případě v úvahu.

'''Popis simulace:'''
Na základě dat by se vygeneroval pro každý den postupně určitý počet objednávek konkrétního nápoje. Jelikož se jednotlivé dny poměrně liší, byl by každý den zpracováván samostatně (někteří zákazníci chodí na jeden druh piva v konkrétní den a lze tam vidět výkyv oproti zbytku týdne). Je zde snaha minimalizovat zásoby avšak tak, aby byly dostatečné. Na konci bych rád ještě srovnal výsledky s posledními ručními objednávkami.
Pokud by se simulace zdála příliš jednoduchá je možnost zahrnout i potenciální tržby a náklady.

'''Cíl simulace:'''
Nastavit objednávky tak, aby nedocházelo k nedostatku piva a dalších nealkoholických nápojů dovážené závozníkem.

'''Systém:'''
Simprocess

'''Autor:'''
Němeček Jiří, [[User:Nemj13|Nemj13]] ([[User talk:Nemj13|talk]]) 21:52, 8 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Denní prodeje získané z konkrétního podniku pomocí interních záznamů. (minimálně za poslední měsíc)

: '''Schváleno'''. Držte se reálných dat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace řízení připouštění a chlorování vody pro kojenecké plavání ==

'''Úvod do problému:'''
V dnešní době se čím dál více využívá možností učit děti plavat již od velmi nízkého věku. Co k tomu velmi napomohlo, je dostupnost spousty bazénů vyhrazených pro plavání kojenců a batolat. Narozdíl od normálních uzavřených koupališť jsou zde však větší nároky na údržbu nejen konkrétní teploty vody a vzduchu, ale i na volný chlor a pH vody.

Po každém dni kurzů plavání kojenců a batolat však ale dochází k určitému úbytku vody, ale také je voda více znečištěná a je potřeba ji “přechlorovat”, aby do dalšího dne měla opět správnou hladinu pH. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou recirkulaci vody, aby bylo možné zahájit další lekce.

'''Popis simulace:'''
Model by simuloval pravidelný úbytek vody, který je závislý na počtu přítomných batolat, a snížení pH, kdy je pak následně potřeba připustit potřebné množství vody a dodat dostatečné množství chloru pro zvýšení pH. S pH také souvisí redox potenciál, pro který jsou také nastavené určité mezní hodnoty.
Dále by zde byla zahrnuta i recirkulace vody, která také může měnit pH vody a je závislá mimo jiné I na faktoru, zda je bazén přikrytý či ne.

Použité ukazatele: Chlor, Recirkulace, Teplota vody, Přikrytí bazénu, Teplota vzduchu, pH, Množství vody, Přítok vody, Redox potenciál, Úbytek vody, Množství přítomných batolat

'''Cíl simulace:'''
Efektivní řízení připouštění a chlorování vody v bazénu pro plavání kojenců a batolat.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Michaela Křivánková (krim12)

'''Zdroje:'''
https://adoc.pub/univerzita-karlova-v-praze-3-lekaska-fakultad9b570684ea7706e1ce0da77a65343d485181.html

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

https://www.alupo.cz/jak-snizit-chlor-v-bazenu/

http://www.vodaprozdravi.eu/page/orp-a-zdravi/31

+ reálná data získaná z Žabáček Přelouč

:'''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:09, 11 May 2022 (CET)

== Výběr vhodného typu křižovatky ==

'''Popis problému:'''
Křižovatky na pozemních komunikacích jsou místa, kde se protínají dopravní trasy vedoucí z různých směrů, ale zároveň jsou to i místa, která, pokud jsou nevhodně řešená, zapříčiňují mnohdy vznik dopravních kongescí, a dokonce i vznik dopravních nehod.

'''Popis simulace:'''
Jednalo by se o dopravní simulaci průsečné křižovatky. Cílem zkoumání je zjistit, jak jednotlivé typy řešení křižovatky ovlivní na dané lokaci propustnost křižovatky, délku front a úroveň kvality dopravy, tj. střední dobu zdržení na jednotlivých ramenech. Zkoumané typy křižovatek budou světelně řízená, turbookružní, okružní a křižovatka pouze s upravenou předností v jízdě.

U světelně řízené křižovatky bude nastavitelným parametrem signální plán, tj. délky signálu volno na jednotlivých ramenech a celková délka jednoho cyklu, a počet odbočovacích pruhů na vjezdech. U turbookružní křižovatky a okružní křižovatky budou nastavitelnými parametry odsazení jednotlivých ramen a průměr kruhového objezdu. U křižovatky s upravenou předností v jízdě bude nastavitelným parametrem počet odbočovacích pruhů. Dále bude na světelně neřízených křižovatkách použit parametr kritické mezery, tj. střední hodnota přijatelných časoprostorových mezer pro provedení manévru řidičem.

Jelikož jsou dopravní projekty plánovány ve velkém časovém horizontu, tak bude v simulaci zohledněna i prognóza dopravy, a tedy i pravděpodobný nárůst intenzit v budoucnu.

'''Cíl simulace:'''
Různá typová řešení křižovatky jsou i různě finančně a prostorově náročná, a proto nalezení vhodného řešení je klíčové pro nalazení rovnováhy mezi plynulostí dopravy, bezpečností a finanční náročností projektu.

'''Systém:'''
Netlogo

'''Autor:'''
Vela Tomáš, [[User:Velt02|Velt02]] ([[User talk:Velt02|talk]]) 23:21, 11 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Data použitá v simulaci (tj. intenzita dopravy na vjezdech/výjezdech) jsou z reálného směrového doprávního průzkumu.

'''Zdroje:'''

ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích

TP 135 PROJEKTOVÁNÍ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK NA SILNICÍCH A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH

TP 81 NAVRHOVÁNÍ SVĚTELNÝCH SIGNALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

== Simulace stárnutí českého obyvatelstva ==

'''Úvod do problému:''' Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V tomto příspěvku je rozebrána charakteristika populace v naší zemi. Poté na základě SD metody bude vytvořený populační predikční model.

'''Popis simulace:''' pomocí VenSimu bude vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a genderovou nerovnováhu. Řetězec stárnutí bude rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se budou skládat ze zásobního a průtokového diagramu, parametry budou kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu.

'''Cíl simulace:''' Cílem této seminární práce je představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Veronika Kostrouchova [[User:kosv08|kosv08]] ([[User talk:kosv08|talk]]) 22:16, 12 May 2022 (CET)

'''Zdroje:'''

https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide

https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

https://www.czso.cz/csu/czso/cesko-v-cislech-2021

Assignment SS 2021/2022/cs

2022-05-12T20:15:35Z

Kosv08:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2021/2022}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Dotace v době nejistot ==

'''Úvod do problému'''

V roce 2020 byl otevřen nový dotační program. Žadatelé z řad veřejnosti podávali žádosti o dotaci od června 2020 do července 2021. Distribuce došlých žádostí v čase byla velmi nerovnoměrná a nahodilá. Zpracování žádostí obnášelo cca 9 procesních kroků. Zpracování žádosti buď končilo proplacením nebo zamítnutím. Zamítnutí se typicky dělo v jednom ze tří procesních kroků. Proplácení dotací bylo ukončeno v měsíci dubnu 2022. Na začátku května byly vyexportovány poslední monitorovací sestavy a informační systém, v němž transakce probíhaly, byl “uzavřen”.

Na zpracování žádosti se podíleli pracovníci rozdělení do tří týmů. Dle zjištěných informací se valná většina pracovníků, kteří se činností na tomto dotačním titulu zabývali, se této činnosti věnovala nad rámec své běžné pracovní činnosti. O zapojení úvazků proto neexistuje přesný přehled, bylo též velmi variabilní.

V současné chvíli je tedy vhodné učinit zpětné ohlédnutí za vykonanou prací. Manažerští pracovníci by uvítali rámcovou informaci shrnující to, jak celý proces probíhal a v případě, že by se dotační program opět otevíral, jaké personální složení týmů, co se úvazků týče, by bylo nejefektivnější vzhledem k objemu odvedené práce. Nelze předpokládat, zda bude možné zajistit nové pracovníky na plný úvazek (a příp. v jakém množství). Jako realistické se proto opět jeví poskládání týmů ze stávajících pracovníků relevantního útvaru a ostatních pracovníků úřadu, kteří by se mohli v jednotlivých případech zapojit do prací na programu na maximálně 0.2 FTE (nutnost zadání na straně realizátora dotačního projektu – tedy expertním odhadem). Dostatečné personální zajištění je nejpalčivějším problémem celé akce.

''Požaduje se ochrana dat v tomto rozsahu: úřad, žadatel, finance, osobní údaje.''

'''Cíl simulace'''

1. Poskytnout managementu obecnou představu o tom, jak by probíhal celý proces nyní, kdy útvar již disponuje pracovníky na plný úvazek (zpočátku realizace toto nebylo). Konkrétně kolik nejméně zkrácených úvazků by bylo potřeba na realizaci dotačního programu při pevně určeném počtu osob pracujících na programu na celý úvazek.

2. Poskytnout představu, jak by proces probíhal, kdyby byl zaveden např. časový limit pro odpověď žadatele na podnět poskytovatele dotace k doplnění.

'''Hrubý nástin předpokládané simulace'''

Entity: žádosti

Zdroje: pracovníci, proměnlivá velikost úvazků a jejich počet, částečné úvazky

Proces: pracuje se s řadou procesních kroků spočívajících ve "zpožděních" a rozdělení na žádosti, které pokračují dále v procesu a které budou zamítnuty a vyřazeny z procesu. Ve vztahu ke "zpožděním" se jedná o čas trvání operace na straně úřadu (v řádu minut až hodin, bude určeno jako triangulární distribuce za pomoci konzultace s experty) a trvání odezvy na straně žadatele (v řádu dní, měsíců, v extrémních případech i více než rok; časové značky ze systému). Zamítnuté žádosti opouštějí systém na min. třech různých stanovištích s velmi rozdílnými distribucemi pravděpodobnosti. Vydávání rozhodnutí se může dít dle distribuce v čase nebo jako "batching" (nutno ještě objasnit s realizátorem dotačního programu).

'''Nástroj'''

Simprocess

'''Autor'''

Neln15

'''Zdroje'''

Sestavy vyexportované ze systému pro administraci žádostí a z centrálního registru dotací. Budou využity sestavy dodané managementem (anonymizace a utajení souborů). Mají pevně danou strukturu, nebylo možno je pro účely simulace nadefinovat, informační systém je již uzavřen. Náročnou kombinací a zpracováním sestav lze získat pro simulace tyto údaje za sledované období:

• počet pracovníků v jednotl. týmech (úvazky a příp. jejich proměny v čase od managementu),

• počet a datum: přijatých žádostí (“PŽ”), PŽ vyřazených před 1. kontrolou, PŽ prošlých a vyřazených při 1. kontrole, PŽ prošlých a vyřazených při 2. kontrole, jejich přenosu do IS CEDR, vyplacení dotace. Procesní krok má trvání v rozmezí 1 až stovek dnů. Stav ("stádium") ve kterém žádost opustila systém.

Granuralita: jednotlivé žádosti, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace (kolem 200 tis ks).

Popis procesu: konzultací s experty.

Pro potřeby posouzení zadání indikativní struktura zdrojových dat po prvotním rozsáhlém zpracování (další dílčí dopočty nejsou uvedeny, jedná se o indikaci pro potřeby posouzení): [[File:Dotace ukazka struktura.xlsx]]

: Chválím, jak to máte jako zadání propracované. Pokud budete mít konkrétní tvrdá data v podobě, jakou předjímá tabulka, bude to super. Co mi není jasné, jsou cíle. Simulace pracuje s nějakou nejistotou. Úplně nechápu, jaké výstupy z toho mají být a pro koho budou k něčemu dobré. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:49, 6 May 2022 (CET)

''Dobrý den, děkuji. Po naší rozmluvě jsem ještě konuzultovala některé skutečnosti s pracovnicí, která se na administraci podilela. Jsou tam i nejake nekonzistence v datech a v jejích tvrzeních. Na základě toho tedy doplňuji a upravuji zadání takto:''

Dotační program byl otevřen ad hoc, pod tlakem vnějších okolností a to ve velmi krátkém časovém termínu. Na počátku nebyli na jeho realizaci najmuti žádní lidé. Postupně jich bylo několik málo na tuto práci dočasně přeřazeno (v řádu jednotek). Většina pracovníků (asi 90) však zůstávali dále plně zaměstnáni ve svých agendách a na administraci tohoto dotačního programu pracovali nad rámec své běžné pracovní náplně, tedy bez přesně určeného úvazku. Někteří pracovníci udělali podle výstupů ze systému jednotky, někteří však stovky nebo dokonce tisíce úkonů. Navíc systém obsahuje místo některých pracovníků, kteří transakce prováděli, pouze kódy nebo jsou i informace nevyplněny (zřejmě z doby papírové administrace). Jedná se o relativně vysoké množství případů. Pro nové otevření dotačního programu pravděpodobně opět nebude možné přijmout pracovníky na plný úvazek a bude využívána stávající pracovní síla na 0.2 FTE a odměňována tedy formou pevně stanovených odměn.

'''Nejistota: Následkem toho se přesně neví, kolik úvazků vlastně na realizaci pracovalo.'''

Dále ze stejného důvodu zpočátku nebyl žádný systém na administraci žádostí (zprovozněn až později) a napojení na centrální registr dotací bylo nasazeno ještě déle. Důsledkem časového tlaku na nasazení IS a toho, že IS ze začátku chyběl, docházelo k časovým zpožděním, systémovým chybám (“žádost se zasekla v systému”, administrátoři ji tam “objevili” později) a chybám při příjmu žádostí v papírové podobě. Z tohoto důvodu není ani přesně známo, jak dlouho by celý proces zpracování dotačních žádostí trval nyní, kdy již existují procesy i nástroje. Program běžel od března, ale teprve od června dosáhl více méně stabilizovaného stavu, co se digitalizace procesu týče.

'''Nejistota: Není známo, jak dlouho by celý rpoces zpracování dotačních žádostí trval při nové iteraci dotačního programu nyní, kdy je již plně digitalizován.
Pro vyřešení je tedy nutno nasimulovat (na základě distribucí zjištěných z dat za měsíce, kdy už existoval digitalizovaný systém, a nových dat o zaměstnancích, kteří by byli nyní k dispozici na 1.0 FTE).'''

Tyto informace jsou důležité nejen pro operativní zajištění procesu, ale také jako přímý vstup pro finanční a personální plánování.

Cíl:

'''Personální optimalizace procesu. Navrhnout optimální množství 0.2 úvazků, které si musí management pro nové otevření programu uvnitř úřadu naptat.
Optimalizovat proces tak, aby procesní krok 1. kontroly trval max. 30 dní.'''

(Podle doplňující informace byl limit 30 dní od přijetí žádosti do její 1. kontroly byl skutečně zaveden. Avšak došlo k tomu až v průběhu realizace dotačního programu, kdy to mělo smysl (tj. existoval informační systém a bylo více pracovníků. Následkem toho naprostá většina žádostí tuto dobu znatelně překročila.)

: '''Schváleno'''. Tak uvidíme, co Vám z toho vyjde. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:42, 8 May 2022 (CET)

== Universe 25 ==

'''Úvod do problému'''

Etolog John B. Calhoun provedl v letech 1968 až 1972 experiment na myších. Nazval ho Universe 25.

Jedná se o čtvercovou klec o rozměrech 101 x 101 palců pro myši s postupně doplňovaným jídlem a vodou. Mělo dojít k vytvoření a podpoření přirozeného nárůstu populace bez vlivu vnějšího prostředí. Kapacita klece byla pro 3000 myší.
V den kolonizace byly do klece umístěny 4 páry myší. Když populace dosáhla počtu 2 200, mnoho myší přestalo mít zájem o rozmnožování, docházelo k formování do agresivních skupin, které pravidelně napadaly další skupiny. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat společně s násilím vedly k zániku celé kolonie.

Autor experimentu se domnívá, že je experiment aplikovatelný i na lidi v kontextu přelidnění na planetě. Odhadem je rok 2050.
Mnoho odpůrců se proti experimentu ohrazuje, že nelze srovnávat lidské a myší sociální chování.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit "počítačovou kopii" experimentu Universe 25.

Sestavit verzi úpravou sociálního chování, aby nedošlo k úplné myší apokalypse, tak jako se stalo v roce 1972.

'''Co se bude simulovat'''

[[File:Universe25 aributy metody.xlsx]]

Rozbor sledovaných atributů a metod je načrtnutý v přiloženém excelu snad bude dávat smysl.

Ve zkratce:
1 den = 4 různé iterace pro každou myš. Každé myši se náhodně přiřadí, jakou akci bude dělat. Všechny myši se pohnou podle přiřazené akce. Poté dojde k vyhodnocení iterací (conflict), což je "hlavní motor", kde dojde k vyhodnocení chování myší v závislosti na jejich aktuálních atributech chování s různými mírami náhody. Detailnější popis je v přiloženém souboru.

Problém vidím v tom, že nevím jaká abstrakce je OK. Krom grafu s počtem_myší/dobou_trvání jiné podklady pro závěr "povedlo se" nejsou. Takže mám i obavu, že stejný graf nedám dohromady.

V metodách jsem vycházel z toho, jak bych to házel do pythonu. Datové struktury by v NetLogu neměly být problém, ale obávám se, že při abstrakci: 1 den = 4 iterace (i to je málo) všech myší NetLogo neutáhne vyhodnocování po dobu 4 let. Při průměrném počtu tisíc myší to bude přes milion vyhodnocování.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Tomáš Karásek, kart08

'''Zdroje'''

https://www.youtube.com/watch?v=7CXj0AGuh4c
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1644264/pdf/procrsmed00338-0007.pdf
https://thumbs.dreamstime.com/z/behavior-types-different-kind-human-passive-passive-aggressive-aggressive-assertive-61553265.jpg

: Zajímavé téma. Rozpracujte prosím detailněji, jak bude simulace vypadat. Případně i s nákresy, zkrátka, aby bylo jasné, co si pod tím mám v Netlogu představit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:53, 6 May 2022 (CET)
:: Děkuji za komentář. Aktualizoval jsem kapitolu "Co se bude simulovat", kam jsem přiložil i soubor s detailnějším popisem. [[User:Kart08|Kart08]] ([[User talk:Kart08|talk]]) 15:48, 7 May 2022 (CET)
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:41, 8 May 2022 (CET)

== Evakuace areálu VŠE ==

'''Úvod do problému'''

V posledních letech přibyla frekvence nahlašování bomb na VŠE. Toto má za následky nejen ztracený čas velkého množství lidí, ale i vynaložených prostředků na mobilizaci veřejných složek.

Ve středu veškerého dění jsou však primárně samotní studenti, kteří se účastní zmíněné evakuace. Dosud byly veškeré hlášení naštěstí falešná a reálná hrozba nebyla. Nelze to však 100% považovat za precedens, protože v budoucnu by anonymní nahlášení bomby mohlo být opravdové, což by mělo katastrofální následky.

'''Cíl simulace'''

Zachytit pravděpodobný scénář odehrávání evakuace areálu VŠE v simulaci. Pro účely této simulace se bude jednat o pouze o evakuaci zjednodušeného areálu 1. patra SB na Žižkově.
Navrhnout optimalizaci plánu a průběhu evakuace za účelem zkrácení trvání (a tím snížit míru případného neštěstí).

'''Co se bude simulovat'''

Agenti:
* Studenti
* Koordinátor

Studenti i koordinátoři budou mít své vlastní vlastnosti, které budou určeny náhodně. Studenti se pohybují směrem k východu, zatímco koordinátoři stojí na místě a podporují studenty v evakuaci.
Mezi vlastnosti studentů patří:
* Výchozí rychlost
* Úroveň paniky (modifikátor rychlosti a jak jsou schopní uvést spolužáka do bezvědomí, aby se dostali dále)
* Bezvědomí (true/false)

Koordinátoři mají jedinou vlastnost a tou je efektivita koordinace ve svém okolí (snižuje paniku a zvyšuje rychlost)

Parametry:
*Počet studentů
*Počet koordinátorů
*Čas do výbuchu

potenciálně

*Den v týdnu (ovlivňuje multiplikátor studentů)

Výstupy:
*Počet evakuovaných
*Počet mrtvých
*Počet studentů uvedeno do bezvědomí
*Počet evakuovaných na časové období
*Poměr evakuovaných

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

David Vojta, vojd00

'''Zdroje'''

Rendón Rozo, K., Arellana, J., Santander-Mercado, A., & Jubiz-Diaz, M. (2019). Modelling building emergency evacuation plans considering the dynamic behaviour of pedestrians using agent-based simulation. Safety Science, 113, 276–284. https://doi.org/10.1016/j.ssci.2018.11.028;
Joo, J., Kim, N., Wysk, R. A., Rothrock, L., Son, Y.-J., Oh, Y., & Lee, S. (2013). Agent-based simulation of affordance-based human behaviors in emergency evacuation. Simulation Modelling Practice and Theory, 32, 99–115. https://doi.org/10.1016/j.simpat.2012.12.007; Kontaktování VŠE pro zjištění informací ohledně evakuací za účelem přiblížení k realitě

: Rozumím tomu dobře, že tam budete mít mapy celé SB? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:56, 6 May 2022 (CET)

:: Odstranil jsem nápad s generacemi a zjednodušil mapu pouze na jedno podlaží SB, a to první patro. [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 10:57, 7 May 2022 (CET)

::: '''Schváleno''', ale - jak jsme se o tom bavili v hodině. Máte nevýhodu tématu, které jednak vychází ze školního příkladu, jednak už bylo několik variant zpracováno v minulosti. Upřímně řečeno mi tato modifikace zase nepřijde až tak originální a přínosná. Bylo by dobré ještě popřemýšlet o detailech. Dejte pozor na kontakt s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:34, 8 May 2022 (CET)

:::: Mělo by tedy smysl ještě zvážit variantu obchodního centra o které jsme se bavili na hodině? [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 19:08, 8 May 2022 (CET)

== Plnění potřeb v domácnosti ==

'''Úvod do problému'''

Naplnění potřeb je pro lidi důležité. Ne všichni mají takové štěstí, že jsou jejich potřeby pravidelně plněny.

Z knih a článků lze zjistit jak dlouho člověk přežije bez naplnění některých základních potřeb. Tyto informace budou použity k výpočtu klesání potřeb.

Simulace bude umístěna do prostoru domácnosti, kde si lidé mohou své potřeby volně plnit, pokud jim nikdo jiný nezabírá místo u nábytku, který je k plnění potřeby určený.

Lidé si také budou muset vybrat jakou potřebu chtějí zrovna ukojit.

'''Co se bude simulovat'''

Agenti „lidé“ budou mít potřeby, které se s každým krokem snižují (každá jinou rychlostí). Potřeby jako hlad, žízeň, spánek, toaleta, hygiena, zábava. Potřeby lze naplnit interakcí s agenty „objekty“. Různé objekty naplňují různé potřeby. Lednice naplňuje hlad, umyvadlo žízeň, postel spánek, záchod toaletu, sprcha hygienu a žízeň, televize zábavu.

Lidé se v každém kroku musí rozhodnout, s jakým objektem budou interagovat a jakou potřebu si tedy naplní. S jedním objektem smí vždy interagovat jen jeden člověk. Když lidem klesne určitý (nastavitelný) počet potřeb pod nějakou úroveň, zemřou. Počet různých objektů a počet lidí bude možné nastavit.

Rozhodování, kterou potřebu upřednostnit bude inspirováno modelem výběru akcí ze hry The Sims 3.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit simulaci domácnosti s rozhodováním na základě potřeb.
Zjistit kolik nejvíce lidí lze udržet při životě při co nejméně objektech.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Zdroje'''
Eastwood, M. A. (2013). Principles of human nutrition. Springer.

https://text.npr.org/573739653

https://team.inria.fr/imagine/files/2014/10/sims-slides.pdf (část Decision Making - Modeling human needs)

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 21:18, 2 May 2022 (CET)

: Asi bych požádal o konkrétnější rozbor zadání. Přijde mi, že to buď vyjde neskutečně komplexní nebo se to zvrhne do triviality. Taky mi - přiznáván se - není úplně jasné, k čemu je taková simulace dobrá, jaké nové informace přináší. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:02, 6 May 2022 (CET)

:: Navrženo nové zadání ''Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení.'' [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

== Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení ==

'''Úvod do problému'''

V České republice se nachází 27 jednotek pomocných zařízení, tedy dětské domovy a dětská centra. Každoročně je do těchto center přijato průměrně 1763 dětí a opustí je průměrně 1474 dětí.
Děti jsou do těchto center přijaty z různých důvodů: zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních. Mohou být přijaty na základě: souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy. Děti mohou být přopuštěny do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, či jinak a některé děti bohužel v těchto zařízeních zemřou.

'''Co se bude simulovat'''

Podle dat získaných ze ''Stručného přehledu činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za obdobá 2007-2019'' budeme simulovat předpověď do roku 2025 - kolik dětí s různými atributy přijde a odejde z pomocných zařízení. Simulace hodláme udělat pro ''typy přijetí na základě'' (souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy) a pro ''typy důvodů přijetí'' (zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních) jak pro přijetí, tak pro propuštění. A pro ''typy destinace po propuštění'' (do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, jinak, či zemřelé).

'''Cíl simulace'''

Predikovat příjmy a odchody dětí do a z pomocných zařízeních do roku 2025. S predikcí počtů dětí s různými důvody, různými základy a různými destinacemi propuštění.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2020) ZDRAVOTNICTVÍ ČR: ''Stručný přehled činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za období 2007–2019.'' Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. NZIS REPORT č. K/33 (08/2020). Dostupné také z: https://www.uzis.cz/res/f/008343/nzis-rep-2020-k33-a410-detske-domovy-pro-deti-do-3-let-veku-a-detska-centra-2019.pdf

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

: Skoro bych řekl, jestli to nebude na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:31, 8 May 2022 (CET)
:: Byl bych také pro systémovou dynamiku - souhlasíte? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:00, 8 May 2022 (CET)
::: Souhlasím. [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 18:16, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:58, 8 May 2022 (CET)

== Fourierova transformace - ukázka na posloupnosti bitů 0101.. přenášena kódem HDB3 ==

'''Úvod do problému'''

Libovolný periodický průběh lze nahradit součtem harmonických sinusových a kosinusových složek signálu.

'''Co se bude simulovat'''

Tato simulace bude ukázkou, že pokud máme periodický signál 0 a 1, lze tento signál vyjádřit pomocí součtu harmonických signálů (sinus, kosinus).
V úloze je brán signál 0101.. který je upravený kódem AMI, konkrétně HDB3. Napětí signálu bude volitelné, stejně tak i přenosová rychlost, počet bitů na periodu, počet vzorků.
Počet harmonických signálů bude také volitelný pro viditelnou simulaci změny výstupního signálu, který bude složen.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit ukázku sestavení digitálního signálu z harmonických signálů.
Ukázka zkreslení při sestavování z různým počtem harmonických signálů.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fourier_d%27un_carr%C3%A9.svg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continuous_Fourier_transform_of_rect_and_sinc_functions.ogv

'''Autor'''

[[User:Cerl16|cerl16]] ([[User talk:Cerl16|talk]])

:: Téma musí být simulace, která simuluje nějaké pravděpodobné jevy a hlavně typově jedna z těch simulací na hodinách probíraných. Což toto není, to je spíš forma kalkulace. Cílem simulace nemá být ani, že je to "ukázka", ale že pomáhá někomu řešit nějaký problém (ve kterém hraje hlavní roli nahodilost). Chce to nějaké jiné téma. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:51, 5 May 2022 (CET)

== Stimulovanie a regulavanie chovu ošípaných ==

'''Definícia problému'''

Rentabilita chovu prasníc vo výraznej miere závisí od produktivity chovu, ktorú zas ovplyvňuje obrátkovosť (počet pôrodov u prasnice počas roka) a počet odchovaných prasiatok od prasnice v priebehu roka. Je zrejmé, že chovatelia v snahe dosiahnúť čo najväčšiu obrátkovosť, musia zabezpečiť, aby u prasníc prebiehal kontinuálny reprodukčný cyklus s optimálnou dĺžkou trvania, opakujúci sa až do vyradenia zvieraťa z chovu.

U prasníc je preto potrebné aktívne monitorovať priebeh reprodukčného cyklu a v prípade jeho porúch ho aj operatívne stimulovať a regulovať. Stimuláciu a reguláciu reprodukčného cyklu u prasníc môžeme vykonávať zootechnickými metódami (transport, úprava kŕmnej dávky, stimulácia kancom, úprava zoohygienických podmienok ustajnenia, vytváranie optimálnych skupín zvierat).

'''Cieľ simulácie'''

Vytvoriť simuláciu chovu ošípanych a zistiť, aké kombinácie rôznych typov stimulácií a regulovania reprodukčného cyklu chovaných ošípaných prináša najlepšie výsledky.

'''Popis simulácie'''

Budeme mať niekoľko typov chovateľov, ktorý budú mať rôznu úroveň vzdelania v oblasti stimulácie a regulovania reprodukčného cyklu ošípaných.
Každý chovateľ bude začínať s rovnakým množstvom samcov, samíc, mládať a rovnakým množstvom peňazí.

Peniaze míňajú chovatelia dvoma spôsobmi. Na krmivo míňajú chovatelia peniaze rovnakým spôsobom. Každý jeden kus jedného typu ošípanej (samec, samica, mláďa) má rovnaké náklady na krmivo pre všetkých chovateľov. Zvyšné peniaze chovatelia míňaju podľa vlastného uváženia (vzdelanostnej úrovni) na stimuláciu a regulovanie reprodukčného cyklu.

Každý chovateľ má príjem z predaja ošípaných. Na začiatku bude nastavený rovnaký počet predaja prasníc za určitý čas. Každý chovateľ môže množstvo predaných ošípaných zmeniť po zavedení stimulácie alebo regulácie reprodukčného cyklu. Každý chovateľ sa teda môže svoje príjmy znižovat alebo zvyšovať, ale vždy si ponechá aspoň také príjmy aby bol schopný nakŕmniť všetky chované zvieratá.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Marcel Žec, zecm01

'''Zdroje'''

MACÁK, PHD., Doc. MVDr. Vladimír, MVDr. Nela KYZEKOVÁ, Prof. MVDr. Peter REICHEL, CSC., MVDr. Miroslav HÚSKA, PHD., MVDr. Herbert SEIDEL, PHD., MVDr. Róbert LINK, PHD., MVDr. Jaroslav NOVOTNÝ, PHD. a MVDr. Katarína KOVAČOCYOVÁ, PHD. Indukcia ruje a ovulácie u prasničiek a prasníc. INFOVET: veterinársky odborný časopis [online]. Prešov: M&M vydavateľstvo [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://infovet.sk/indukcia-ruje-a-ovulacie-u-prasniciek-a-prasnic/

: Trochu mi tam nesedí ta "úroveň vzdělání chovatelů", to je takové hodně měkké a neurčité, divné. Možná bych to pojal spíše jako testování relativní úspěšnosti / výkonu různých strategií té stimulace. Dává Vám to takto smysl? '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:11, 6 May 2022 (CET)

:: Áno.
::''Marcel Žec'' 13:13, 8 May 2022 (CET)

== Supply Chain Management malého podniku ==

'''Úvod do problému'''

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod.

Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu.

Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku.

Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných.
Simulace by měla zodpovědět zejména následující:

• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?

• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

'''Co se bude simulovat'''

Simulace se zaměřuje na malý podnik s jedním větším skladem. Dále na dodavatele tohoto skladu a na jeho zákazníky.

Model bude simulovat, jak již z názvu vyplývá, dodávání zboží na podnikový sklad a následné plnění objednávek od zákazníků.

Závozy na sklad jsou plánovány na každý den podle počtu objednávek, běžně se ale stává, že použitelné je pouze 80 % zboží.

Zákazníci specifikují počet objednávek.

Na skladu může při větší míře závozů a menšímu odbytu docházet k hromadění/kažení zboží.

Pokud zákazník nedostane objednané zboží (závoz byl malý a nedostalo se na něj), jedná se o ztracené výnosy pro podnik.

'''Nástroj'''

Vensim

'''Autor'''

Milan Brchel, [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 19:35, 5 May 2022 (CET)

'''Zdroje'''

Supply Chain Management (SCM) Definition. Investopedia: Sharper insight, better investing. [online]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/s/scm.asp

:: Zatím je to téma nastíněno hodně obecně - na základě jakých dat to budete kvantifikovat (odvozovat rovnice)? (to odvození i data musí být pak součástí závěrečnho reportu) Jak například konkrétně zkvatifikujete nenaplnění očekávání viz. "Zákazník má svoje očekávání, které když není naplněno"? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 6 May 2022 (CET)
:::: Zadání jsem zkonkretizoval a trochu poupravil. Pro simulaci jsem neuvažoval použití reálných dat, spíše definování parametrů na jedné straně SCM a následně postupné zjišťování odpovídající hodnotě parametrů na straně druhé. Nicméně pokud by to bylo zapotřebí, data pro závozy (frekvenci a množství) a objednávky si obstarám. [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 21:23, 7 May 2022 (CET)
::::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:01, 8 May 2022 (CET)

== Produkce oxidu uhličitého v ČR ==

'''Úvod do problému'''

Česko se v žebříčku energetického giganta BP umístila celosvětově na dvacátém místě v produkci CO₂ na jednoho člověka. V evropském měřítku je pak ČR na pátém místě. Vzhledem k rozsáhlému kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě ztratily lesy označení „plíce republiky“ a naopak se přidaly k dalším producentům oxidu uhličitého. Do doby, než vyrostou nové zasazené stromy bude zemská půda uvolňovat do atmosféry další množství CO₂.

Největším producent oxidu uhličitého pochází z oblasti energetiky, který tvoří téměř 40 % vyprodukovaného uhlíku za rok. Doprava s průmyslem pak společně představuje cca 28 %. Zbytek pak tvoří zemědělství (6,7 %), spalování v domácnostech (10.2 %) a další zdroje CO₂.

Podepsáním pařížské dohody se ČR upsalo ke snížení skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. Do roku 2050 by se Evropa měla stát prvním CO₂ neutrálním blokem na světě.

'''Popis modelu'''

Model bude simulovat produkci CO₂ z jednotlivých oblastí (energetika, doprava, zemědělství apod.), které budou produkovat určité množství oxidu uhličitého do atmosféry. Lesy budou tento oxid pohlcovat a měnit zpět na kyslík.

V parametrech si uživatel bude moci nastavit trend výsadby nových lesů a rychlost přechodu na obnovitelné zdroje (v rozumných hranicích). Výsadba lesů bude možná jen do hranice původního rozsahu před kůrovcovou kalamitou. Nově vysázený strom vyrobí méně kyslíku a nějakou dobu potrvá, než se přemění na dospělý strom.

Čím rychlejší trend přechodu na obnovitelné zdroje, tím se bude zvyšovat celková cena nákladů. To samé bude platit i za každý nově vysazený strom.

V grafech se bude zobrazovat množství CO₂ v atmosféře a nově vzniklého kyslíku.

Simulace bude začínat již s určitým množstvím CO₂ v atmosféře a množstvím lesů po kůrovcové kalamitě.

'''Cíl simulace'''

Výsledkem simulace bude model, který podle parametrů bude zobrazovat produkci CO₂ a jeho přeměnu na kyslík v následujících letech. Cílem je najít rovnováhu mezi nově vysázenými stromy a producenty CO₂, tak aby ČR splnilo podmínky Pařížské dohody (tzn do roku 2030 snížilo emise o 40 % a do roku 2050 být uhlíkově neutrální).

'''Modelovací nástroj''' Vensim

'''Autor''' Jiří Štěpán, stej40

'''Zdroje'''

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail

Co přesně znamená uhlíková neutralita?. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/uhlikova-neutralita

Pařížská dohoda - Ministerstvo životního prostředí. Úvodní stránka - Ministerstvo životního prostředí [online]. Copyright © 2008 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. iROZHLAS - spolehlivé a rychlé zprávy [online]. Copyright © 1997 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klima-co2-znecisteni-limity-brabec-cez_1812110600_jab

: Tohle mi přijde spíše na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:12, 6 May 2022 (CET)
:: Systémová dynamika by tomu seděla - pokud budete souhlasit, tak pak to můžu schválit. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:26, 7 May 2022 (CET)
::: Souhlasím se změnou tématu na systémovou dynamiku. [[User:stej40|Stej40]] 21:08, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace ZOO ==

'''Úvod problému'''

Jedním z problémů je přehnané množství návštěvníků ZOO, každé ZOO má nějaký program, kdy mají vystoupení určitá zvířata a zároveň mají určitou kapacitu pro návštěvníky. Mimo jiné lidé chodí kolem poledne na oběd a dále si dokupují suvenýry nebo potřeba zajít na toaletu a každý návštěvník (nebo skupinka) chodí jinak rychle a chtějí vidět vše. Zároveň jsou zde i špičky, kdy přijíždí hromadná doprava a tím se nahrne mnoho návštěvníků najednou.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je zjistit chod ZOO a jeho programu s vystoupeními, tak aby lidé mohli volně projít ZOO a zároveň se vešli na představení. Následné porovnání programu se ZOO Praha

'''Popis simulace'''

Vytvoření prostředí ZOO, kde agenti budou lidé (skupiny), kteří chodí jinak rychle k pointům jako je představení v určitém čase dle programu Zoo, dále se zastavují u stánku s občerstvením a musejí docházet na toaletu. Na začátku dne v ZOO si agenti můžou vybrat jakoukoliv cestu zvolí, ale v průběhu dne se budou otevírat brány/turnikety, které agenty nasměrují na cestu, kde je menší množství agentů již uvnitř. Cestování agenta bude k nejbližšímu výstavišti, kde zjisti, zda je nebo není místo na sledování.

Stále parametry:
*Program ZOO
*Maximální kapacita při vystoupení
*Maximální kapacita ZOO
*Špičky příjezdu agentů

Proměnlivé parametry:
*Rychlost agentů
*Doba strávená na toaletě
*Doba strávená u stánku s občerstvením
*Otevírání turniketů

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Ondřej Pišl, piso00

'''Zdroje'''

* zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/2303-navstevnost-zoologicke-zahrady-hl-m-prahy-4000950
* zoopraha.cz/navsteva/program

: Téma je formulováno hrubě nedostatečně (srovnejte s některými kolegy). V případě nástroje byste měl mít absolutně jasno. Čili prosím znovu a lépe. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:58, 8 May 2022 (CET)
: Souhlas s Tomášem, hlavně aby to mělo něco společného s realitou, tak byste potřeboval interní data takové aerolinky, což nepředpokládám, že máte. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:04, 8 May 2022 (CET)
: Pardon, zkusím vymyslet úplně jinou simulaci
:: Cílem simulace nemůže být něco nasimulovat, to je prostředek k řešení nějakého problému. Čili cíl prosím přeformulujte. Jinak si asi dovedu představit, že nějaká simulace na této bázi by mohla smysl dávat, ale vidím tam určitá úskalí, na která byste mohl narazit (např. navigace agentů v zoo může být dosti netriviální). Bylo by dobré si dopodrobna promyslet, jak to přesně budete dělat, ideálně si to nakreslit. Na základě výše uvedeného si ne zcela myslím, že jste tak dosud učinil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:11, 8 May 2022 (CET)
::: Upravil jsem cíl a dopsal něco k chování agentů
:::: Já Vám stále nevím, jestli je agentní simulace pro tuto úlohu to nejlepší řešení. Netvrdím, že se nedá použít, jen si to teď nějak ne zcela umím představit. Popřemýšlel bych i o Simprocessu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:00, 8 May 2022 (CET)
::::: Takže když to udělám v Simprocessu, tak byste mi tuto simulaci schválil? Já totiž nevím, jak vzít úplně přesná data (statistiky z návštěvnosti třeba toho ZOO Praha)
== Simulácia rastu vápenatky mnohohlavej na mape Prahy ==

'''Úvod do problému'''

V roku 2010 vyšla práca o využití vápenatky na nájdenie efektívneho spojenia medzi Tokiom a okolitými stanicami. Zistilo sa, že vápenatka dokázala vytvoriť podobnú sieť trás ako bola vytvorená človekom v tejto oblasti. Táto biologicky vytvorená trasa by mala veľmi podobnú efektivitu a náklady ako súčasne vytvorená trasa. Toto zistenie by mohlo v budúcnosti slúžiť na efektívne nájdenie trás pre výstavbu nových železničných tratí pre rozrastajúce sa mestá.

'''Cieľ simulácie'''

Vďaka zaujímavým vlastnostiam rastu vápenatky chcem nájsť efektívne spojenie medzi stanicami metra v Prahe pomocou simulácie jej šírenia a porovnať ho so súčasným riešením metra v hlavnom meste.

'''Popis simulácie'''

Vytvoriť veľké množstvo agentov so skoro náhodným pohybom. Agenti vnímajú tri body pred sebou a rozlišujú, ktorým z týchto bodov sa vyberú podľa sily odtlačku od predchádzajúceho agenta, ktorý touto trasou prešiel. Na canvase budú rozmiestnené body s najväčšou príťažlivosťou, ktoré budú znázorňovať zastávky metra.

Nastaviteľné parametre budú: uhol vnemu, uhol otáčania, počet agentov

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Samuel Mečiar, Mecs01

'''Zdroje'''

* Jeff Jones: "Characteristics of Pattern Formation and Evolution in Approximations of Physarum Transport Networks.", 2010.

: Zní to trochu bizarně, ale OK, jsem zvědav na výsledky. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:37, 8 May 2022 (CET)

== Simulace šíření násilý v komunitě ==

'''Úvod do problému'''

Jedním ze sociálních problémů, který Joshua Epstein popisuje a modeluje je násilí a jeho vliv na vývoj společnosti.
V jeho jádru se jedná o "šíření" násilnické nálady v rámci komunity.
Definuje 2 skupiny (komunity), kde každý člen skupiny má své vlastnosti, míru nespokojenosti, úroveň etnického nepřátelství a ochotu riskovat poblíž policie.
Zároveň každý člen dokáže pozorovat své blízké okolí a dokud je "volné" okolí, tak se i množit.
A sleduje jejich vývoj.

'''Cíl simulace'''

Pozorovat vývoj komunity na základě zvolených parametrů.

'''Popis simulace'''

Budou zvoleny všechny parametry:
Náhodné veličiny (bude zadáno jejich rozložení):
míra reprodukce - pravděpodobnost reprodukce
úroveň etnického nepřátelství - pravděpodonost "zabití" nejbližšího člena opačné komunity v okolí
míra nespokojenosti, ochota riskovat poblíž policie - pokud: míra nespokojenosti > (1-ochota riskovat poblíž policie)^počet viditelných policistů, tak se dle úrovně etnického nepřátelství vidá člen "zabíjet", jinak se nestane nic

Diskrétní veličiny:
Počet policistů
Velikost okolí policisty - pokud by mělo dojít k zabití člena z komunit v okolí policisty, nedojde k němu, ale je "zabit" útočící člen
Velikost okolí člena
Maximální počet členů v okolí

Poté se simulace pustí a bude se pozorovat jak se komunita bude vyvýjet na základě daných parametrů. Bude se sledovat např. jejich velikosti, množství "zabitých", korelace mezi počtem zabitých a počtu policistů.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

pokm09

'''Zdroje'''

* Artificial Genocide:
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2002/04/seeing-around-corners/302471/

: Je třeba definovat konkrétní cíl. S tímto cílem byste nedokázal definovat odpovídající závěry. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:38, 8 May 2022 (CET)

== Těžba dřeva / Domácí fotovoltaika ==
'''Autor:''' Jan Pulchart

'''Typ:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Popis modelu:''' Model vychází z výzkumu Univerzity v Záhřebu. Model bude porovnávat těžbu ve 2 typech lesa. Výzkum poukazuje na zajímavé skutečnosti, které ovlivňují spotřebu paliva při těžbě dřeva.

V jednom typu lesa rostou přirozenou cestou smíšeně staré a mladší stromy. – Je zde tedy dobrá pravděpodobnost těžení silných kmenů.

Druhý typ lesa je uměle zalesněný a všechny stromy mají přibližně stejné stáří. – Nachází se zde kmeny pouze přibližně stejné velikosti.

Oba lesy jsou určeny k vykácení. V modelu bude sledována spotřeba paliva lesnických strojů k poměru vytěženého dřeva.

'''Cíl simulace:''' Vzhledem k rostoucím cenám paliv a tlaku na šetrnost k životnímu prostředí je žádoucí sledovat těžbu v obou typech lesů a porovnat, který typ těžby a za jakých podmínek je šetrnější k životnímu prostředí v oblasti spotřeby paliva.

'''Parametry modelu:'''

- Hustota zalesnění

- Objem stromů

- Spotřeba strojů (ovlivněna stářím stroje, typem, apod.)

'''Zdroj:''' https://www.mdpi.com/1999-4907/12/5/547/htm

: Vyberte si prosím nějaký reálný, ověřitelný problém na realistických datech. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:04, 8 May 2022 (CET)
- Upraveno [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 22:23, 8 May 2022 (CET)

'''- EDIT:''' Napadlo mě ještě jedno téma, kterému bych dal přednost. Mohl bych v Simprocessu vytvořit simulaci domácí fotovoltaické elektrárny? Nejprve bych namodeloval současný stav a posléze bych se snažil naplnit cíl práce, tedy optimalizovat spotřebu tak, aby byla co nejvýhodnější vůči rodinnému rozpočtu. Ve hře je dále akumulace do baterií a odkupy energií do distribuční sítě. Modelování na základě reálných dat je samozřejmostí. [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 12:55, 12 May 2022 (CET)

'''Předběžné zadání pro Domácí fotovoltaickou elektrárnu:'''

'''Úvod do problému:''' V České republice se těší značné popularitě dotace na domácí fotovoltaické elektrárny pro rodinné domy. V důsledku těchto dotací vzniká zvýšená poptávka po fotovoltaických elektrárnách. Ve společnosti se vyskytují rozličné názory na efektivnost těchto domácích elektráren. Opravdu přináší úsporu, jakou slibuje stát a elektrárenské společnosti a komu se vlastně nejvíce vyplatí?

'''Popis modelu:''' Model by ukazoval stávající stav, tedy kolik se vyrobí průběžně v určitém období elektřiny, kolik jí je spotřebováno, kolik ukládáno do akumulátorů, kolik majitel musí vykoupit z distribuční sítě a také, kolik majitel elektrárny odprodává do distribuční sítě elektrárenské společnosti.

Posléze by tento stávající stav byl upraven do ideální podoby takové, aby se optimalizovala spotřeba domácnosti do podoby, která je pro ní nejvýnosnější.

'''Cíl simulace:''' Porovnání výsledků stávajícího stavu a ideálního stavu pomůže vytvořit představu o tom, komu se domácí fotovoltaická elektrárna nejvíce vyplatí.

'''Data/zdroje:''' https://www.cez.cz/cs/technologie/fotovoltaika/reference/fotovoltaika-s-bateriovym-ulozistem

Získaná data z provozu domácí fotovoltaické elektrárny.

'''Nástroj:''' Simprocess

[[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 13:47, 12 May 2022 (CET)

== Optimalizace objednávek závozu v baru ==

'''Popis problému:'''
Jedná se o menší bar (spíše hospodu), ve kterém se převážně popíjí pivo. Problém nastává v objednávkách u závozníka. Ty se dělají každý týden v neděli a pouze se odhadují na základě zkušeností a momentálního stavu prázdných sudů. Z pohledu obsluhy se však stává, že jeden druh piva dochází a ostatní se blíží nebezpečně ke dnu. Je tedy otázkou zda by se tento problém nedal vyřešit určitým optimalizačním modelem. Bylo by skvělé dokázat majiteli, že by bylo vhodné objednat na základě dat správné množství. Existuje však významný problém, kterým je značný nedostatek místa a proto se snažíme minimalizovat počet sudů a přepravek ve skladu.

Konkrétně se jedná o 3 druhy piva (1x50l sud, 2x30l sud), 1 točená limonáda (50l sud), 1 přepravka nealkoholické pivo lahvové (po 20 kusech), 3 druhy nealkoholických nápojů (po 24 kusech)

Zbytek nápojů a dalších surovin se řeší individuálně a pružně v průběhu týdne. Není tak potřeba je brát v tomto případě v úvahu.

'''Popis simulace:'''
Na základě dat by se vygeneroval pro každý den postupně určitý počet objednávek konkrétního nápoje. Jelikož se jednotlivé dny poměrně liší, byl by každý den zpracováván samostatně (někteří zákazníci chodí na jeden druh piva v konkrétní den a lze tam vidět výkyv oproti zbytku týdne). Je zde snaha minimalizovat zásoby avšak tak, aby byly dostatečné. Na konci bych rád ještě srovnal výsledky s posledními ručními objednávkami.
Pokud by se simulace zdála příliš jednoduchá je možnost zahrnout i potenciální tržby a náklady.

'''Cíl simulace:'''
Nastavit objednávky tak, aby nedocházelo k nedostatku piva a dalších nealkoholických nápojů dovážené závozníkem.

'''Systém:'''
Simprocess

'''Autor:'''
Němeček Jiří, [[User:Nemj13|Nemj13]] ([[User talk:Nemj13|talk]]) 21:52, 8 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Denní prodeje získané z konkrétního podniku pomocí interních záznamů. (minimálně za poslední měsíc)

: '''Schváleno'''. Držte se reálných dat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace řízení připouštění a chlorování vody pro kojenecké plavání ==

'''Úvod do problému:'''
V dnešní době se čím dál více využívá možností učit děti plavat již od velmi nízkého věku. Co k tomu velmi napomohlo, je dostupnost spousty bazénů vyhrazených pro plavání kojenců a batolat. Narozdíl od normálních uzavřených koupališť jsou zde však větší nároky na údržbu nejen konkrétní teploty vody a vzduchu, ale i na volný chlor a pH vody.

Po každém dni kurzů plavání kojenců a batolat však ale dochází k určitému úbytku vody, ale také je voda více znečištěná a je potřeba ji “přechlorovat”, aby do dalšího dne měla opět správnou hladinu pH. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou recirkulaci vody, aby bylo možné zahájit další lekce.

'''Popis simulace:'''
Model by simuloval pravidelný úbytek vody, který je závislý na počtu přítomných batolat, a snížení pH, kdy je pak následně potřeba připustit potřebné množství vody a dodat dostatečné množství chloru pro zvýšení pH. S pH také souvisí redox potenciál, pro který jsou také nastavené určité mezní hodnoty.
Dále by zde byla zahrnuta i recirkulace vody, která také může měnit pH vody a je závislá mimo jiné I na faktoru, zda je bazén přikrytý či ne.

Použité ukazatele: Chlor, Recirkulace, Teplota vody, Přikrytí bazénu, Teplota vzduchu, pH, Množství vody, Přítok vody, Redox potenciál, Úbytek vody, Množství přítomných batolat

'''Cíl simulace:'''
Efektivní řízení připouštění a chlorování vody v bazénu pro plavání kojenců a batolat.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Michaela Křivánková (krim12)

'''Zdroje:'''
https://adoc.pub/univerzita-karlova-v-praze-3-lekaska-fakultad9b570684ea7706e1ce0da77a65343d485181.html

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

https://www.alupo.cz/jak-snizit-chlor-v-bazenu/

http://www.vodaprozdravi.eu/page/orp-a-zdravi/31

+ reálná data získaná z Žabáček Přelouč

:'''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:09, 11 May 2022 (CET)

== Výběr vhodného typu křižovatky ==

'''Popis problému:'''
Křižovatky na pozemních komunikacích jsou místa, kde se protínají dopravní trasy vedoucí z různých směrů, ale zároveň jsou to i místa, která, pokud jsou nevhodně řešená, zapříčiňují mnohdy vznik dopravních kongescí, a dokonce i vznik dopravních nehod.

'''Popis simulace:'''
Jednalo by se o dopravní simulaci průsečné křižovatky. Cílem zkoumání je zjistit, jak jednotlivé typy řešení křižovatky ovlivní na dané lokaci propustnost křižovatky, délku front a úroveň kvality dopravy, tj. střední dobu zdržení na jednotlivých ramenech. Zkoumané typy křižovatek budou světelně řízená, turbookružní, okružní a křižovatka pouze s upravenou předností v jízdě.

U světelně řízené křižovatky bude nastavitelným parametrem signální plán, tj. délky signálu volno na jednotlivých ramenech a celková délka jednoho cyklu, a počet odbočovacích pruhů na vjezdech. U turbookružní křižovatky a okružní křižovatky budou nastavitelnými parametry odsazení jednotlivých ramen a průměr kruhového objezdu. U křižovatky s upravenou předností v jízdě bude nastavitelným parametrem počet odbočovacích pruhů. Dále bude na světelně neřízených křižovatkách použit parametr kritické mezery, tj. střední hodnota přijatelných časoprostorových mezer pro provedení manévru řidičem.

Jelikož jsou dopravní projekty plánovány ve velkém časovém horizontu, tak bude v simulaci zohledněna i prognóza dopravy, a tedy i pravděpodobný nárůst intenzit v budoucnu.

'''Cíl simulace:'''
Různá typová řešení křižovatky jsou i různě finančně a prostorově náročná, a proto nalezení vhodného řešení je klíčové pro nalazení rovnováhy mezi plynulostí dopravy, bezpečností a finanční náročností projektu.

'''Systém:'''
Netlogo

'''Autor:'''
Vela Tomáš, [[User:Velt02|Velt02]] ([[User talk:Velt02|talk]]) 23:21, 11 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Data použitá v simulaci (tj. intenzita dopravy na vjezdech/výjezdech) jsou z reálného směrového doprávního průzkumu.

'''Zdroje:'''

ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích

TP 135 PROJEKTOVÁNÍ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK NA SILNICÍCH A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH

TP 81 NAVRHOVÁNÍ SVĚTELNÝCH SIGNALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

== Simulace stárnutí českého obyvatelstva ==

'''Úvod do problému:''' Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V tomto příspěvku je rozebrána charakteristika populace v naší zemi. Poté na základě SD metody bude vytvořený populační predikční model.

'''Popis simulace:''' pomocí VenSimu bude vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a genderovou nerovnováhu. Řetězec stárnutí bude rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se budou skládat ze zásobního a průtokového diagramu, parametry budou kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu.

'''Cíl simulace:''' Cílem této seminární práce je představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Veronika Kostrouchova [[User:kosv08|kosv08]] ([[User talk:kosv08|talk]])

'''Zdroje:'''

https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide

https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

https://www.czso.cz/csu/czso/cesko-v-cislech-2021

Assignment SS 2021/2022/cs

2022-05-12T20:14:38Z

Kosv08:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2021/2022}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Dotace v době nejistot ==

'''Úvod do problému'''

V roce 2020 byl otevřen nový dotační program. Žadatelé z řad veřejnosti podávali žádosti o dotaci od června 2020 do července 2021. Distribuce došlých žádostí v čase byla velmi nerovnoměrná a nahodilá. Zpracování žádostí obnášelo cca 9 procesních kroků. Zpracování žádosti buď končilo proplacením nebo zamítnutím. Zamítnutí se typicky dělo v jednom ze tří procesních kroků. Proplácení dotací bylo ukončeno v měsíci dubnu 2022. Na začátku května byly vyexportovány poslední monitorovací sestavy a informační systém, v němž transakce probíhaly, byl “uzavřen”.

Na zpracování žádosti se podíleli pracovníci rozdělení do tří týmů. Dle zjištěných informací se valná většina pracovníků, kteří se činností na tomto dotačním titulu zabývali, se této činnosti věnovala nad rámec své běžné pracovní činnosti. O zapojení úvazků proto neexistuje přesný přehled, bylo též velmi variabilní.

V současné chvíli je tedy vhodné učinit zpětné ohlédnutí za vykonanou prací. Manažerští pracovníci by uvítali rámcovou informaci shrnující to, jak celý proces probíhal a v případě, že by se dotační program opět otevíral, jaké personální složení týmů, co se úvazků týče, by bylo nejefektivnější vzhledem k objemu odvedené práce. Nelze předpokládat, zda bude možné zajistit nové pracovníky na plný úvazek (a příp. v jakém množství). Jako realistické se proto opět jeví poskládání týmů ze stávajících pracovníků relevantního útvaru a ostatních pracovníků úřadu, kteří by se mohli v jednotlivých případech zapojit do prací na programu na maximálně 0.2 FTE (nutnost zadání na straně realizátora dotačního projektu – tedy expertním odhadem). Dostatečné personální zajištění je nejpalčivějším problémem celé akce.

''Požaduje se ochrana dat v tomto rozsahu: úřad, žadatel, finance, osobní údaje.''

'''Cíl simulace'''

1. Poskytnout managementu obecnou představu o tom, jak by probíhal celý proces nyní, kdy útvar již disponuje pracovníky na plný úvazek (zpočátku realizace toto nebylo). Konkrétně kolik nejméně zkrácených úvazků by bylo potřeba na realizaci dotačního programu při pevně určeném počtu osob pracujících na programu na celý úvazek.

2. Poskytnout představu, jak by proces probíhal, kdyby byl zaveden např. časový limit pro odpověď žadatele na podnět poskytovatele dotace k doplnění.

'''Hrubý nástin předpokládané simulace'''

Entity: žádosti

Zdroje: pracovníci, proměnlivá velikost úvazků a jejich počet, částečné úvazky

Proces: pracuje se s řadou procesních kroků spočívajících ve "zpožděních" a rozdělení na žádosti, které pokračují dále v procesu a které budou zamítnuty a vyřazeny z procesu. Ve vztahu ke "zpožděním" se jedná o čas trvání operace na straně úřadu (v řádu minut až hodin, bude určeno jako triangulární distribuce za pomoci konzultace s experty) a trvání odezvy na straně žadatele (v řádu dní, měsíců, v extrémních případech i více než rok; časové značky ze systému). Zamítnuté žádosti opouštějí systém na min. třech různých stanovištích s velmi rozdílnými distribucemi pravděpodobnosti. Vydávání rozhodnutí se může dít dle distribuce v čase nebo jako "batching" (nutno ještě objasnit s realizátorem dotačního programu).

'''Nástroj'''

Simprocess

'''Autor'''

Neln15

'''Zdroje'''

Sestavy vyexportované ze systému pro administraci žádostí a z centrálního registru dotací. Budou využity sestavy dodané managementem (anonymizace a utajení souborů). Mají pevně danou strukturu, nebylo možno je pro účely simulace nadefinovat, informační systém je již uzavřen. Náročnou kombinací a zpracováním sestav lze získat pro simulace tyto údaje za sledované období:

• počet pracovníků v jednotl. týmech (úvazky a příp. jejich proměny v čase od managementu),

• počet a datum: přijatých žádostí (“PŽ”), PŽ vyřazených před 1. kontrolou, PŽ prošlých a vyřazených při 1. kontrole, PŽ prošlých a vyřazených při 2. kontrole, jejich přenosu do IS CEDR, vyplacení dotace. Procesní krok má trvání v rozmezí 1 až stovek dnů. Stav ("stádium") ve kterém žádost opustila systém.

Granuralita: jednotlivé žádosti, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace (kolem 200 tis ks).

Popis procesu: konzultací s experty.

Pro potřeby posouzení zadání indikativní struktura zdrojových dat po prvotním rozsáhlém zpracování (další dílčí dopočty nejsou uvedeny, jedná se o indikaci pro potřeby posouzení): [[File:Dotace ukazka struktura.xlsx]]

: Chválím, jak to máte jako zadání propracované. Pokud budete mít konkrétní tvrdá data v podobě, jakou předjímá tabulka, bude to super. Co mi není jasné, jsou cíle. Simulace pracuje s nějakou nejistotou. Úplně nechápu, jaké výstupy z toho mají být a pro koho budou k něčemu dobré. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:49, 6 May 2022 (CET)

''Dobrý den, děkuji. Po naší rozmluvě jsem ještě konuzultovala některé skutečnosti s pracovnicí, která se na administraci podilela. Jsou tam i nejake nekonzistence v datech a v jejích tvrzeních. Na základě toho tedy doplňuji a upravuji zadání takto:''

Dotační program byl otevřen ad hoc, pod tlakem vnějších okolností a to ve velmi krátkém časovém termínu. Na počátku nebyli na jeho realizaci najmuti žádní lidé. Postupně jich bylo několik málo na tuto práci dočasně přeřazeno (v řádu jednotek). Většina pracovníků (asi 90) však zůstávali dále plně zaměstnáni ve svých agendách a na administraci tohoto dotačního programu pracovali nad rámec své běžné pracovní náplně, tedy bez přesně určeného úvazku. Někteří pracovníci udělali podle výstupů ze systému jednotky, někteří však stovky nebo dokonce tisíce úkonů. Navíc systém obsahuje místo některých pracovníků, kteří transakce prováděli, pouze kódy nebo jsou i informace nevyplněny (zřejmě z doby papírové administrace). Jedná se o relativně vysoké množství případů. Pro nové otevření dotačního programu pravděpodobně opět nebude možné přijmout pracovníky na plný úvazek a bude využívána stávající pracovní síla na 0.2 FTE a odměňována tedy formou pevně stanovených odměn.

'''Nejistota: Následkem toho se přesně neví, kolik úvazků vlastně na realizaci pracovalo.'''

Dále ze stejného důvodu zpočátku nebyl žádný systém na administraci žádostí (zprovozněn až později) a napojení na centrální registr dotací bylo nasazeno ještě déle. Důsledkem časového tlaku na nasazení IS a toho, že IS ze začátku chyběl, docházelo k časovým zpožděním, systémovým chybám (“žádost se zasekla v systému”, administrátoři ji tam “objevili” později) a chybám při příjmu žádostí v papírové podobě. Z tohoto důvodu není ani přesně známo, jak dlouho by celý proces zpracování dotačních žádostí trval nyní, kdy již existují procesy i nástroje. Program běžel od března, ale teprve od června dosáhl více méně stabilizovaného stavu, co se digitalizace procesu týče.

'''Nejistota: Není známo, jak dlouho by celý rpoces zpracování dotačních žádostí trval při nové iteraci dotačního programu nyní, kdy je již plně digitalizován.
Pro vyřešení je tedy nutno nasimulovat (na základě distribucí zjištěných z dat za měsíce, kdy už existoval digitalizovaný systém, a nových dat o zaměstnancích, kteří by byli nyní k dispozici na 1.0 FTE).'''

Tyto informace jsou důležité nejen pro operativní zajištění procesu, ale také jako přímý vstup pro finanční a personální plánování.

Cíl:

'''Personální optimalizace procesu. Navrhnout optimální množství 0.2 úvazků, které si musí management pro nové otevření programu uvnitř úřadu naptat.
Optimalizovat proces tak, aby procesní krok 1. kontroly trval max. 30 dní.'''

(Podle doplňující informace byl limit 30 dní od přijetí žádosti do její 1. kontroly byl skutečně zaveden. Avšak došlo k tomu až v průběhu realizace dotačního programu, kdy to mělo smysl (tj. existoval informační systém a bylo více pracovníků. Následkem toho naprostá většina žádostí tuto dobu znatelně překročila.)

: '''Schváleno'''. Tak uvidíme, co Vám z toho vyjde. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:42, 8 May 2022 (CET)

== Universe 25 ==

'''Úvod do problému'''

Etolog John B. Calhoun provedl v letech 1968 až 1972 experiment na myších. Nazval ho Universe 25.

Jedná se o čtvercovou klec o rozměrech 101 x 101 palců pro myši s postupně doplňovaným jídlem a vodou. Mělo dojít k vytvoření a podpoření přirozeného nárůstu populace bez vlivu vnějšího prostředí. Kapacita klece byla pro 3000 myší.
V den kolonizace byly do klece umístěny 4 páry myší. Když populace dosáhla počtu 2 200, mnoho myší přestalo mít zájem o rozmnožování, docházelo k formování do agresivních skupin, které pravidelně napadaly další skupiny. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat společně s násilím vedly k zániku celé kolonie.

Autor experimentu se domnívá, že je experiment aplikovatelný i na lidi v kontextu přelidnění na planetě. Odhadem je rok 2050.
Mnoho odpůrců se proti experimentu ohrazuje, že nelze srovnávat lidské a myší sociální chování.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit "počítačovou kopii" experimentu Universe 25.

Sestavit verzi úpravou sociálního chování, aby nedošlo k úplné myší apokalypse, tak jako se stalo v roce 1972.

'''Co se bude simulovat'''

[[File:Universe25 aributy metody.xlsx]]

Rozbor sledovaných atributů a metod je načrtnutý v přiloženém excelu snad bude dávat smysl.

Ve zkratce:
1 den = 4 různé iterace pro každou myš. Každé myši se náhodně přiřadí, jakou akci bude dělat. Všechny myši se pohnou podle přiřazené akce. Poté dojde k vyhodnocení iterací (conflict), což je "hlavní motor", kde dojde k vyhodnocení chování myší v závislosti na jejich aktuálních atributech chování s různými mírami náhody. Detailnější popis je v přiloženém souboru.

Problém vidím v tom, že nevím jaká abstrakce je OK. Krom grafu s počtem_myší/dobou_trvání jiné podklady pro závěr "povedlo se" nejsou. Takže mám i obavu, že stejný graf nedám dohromady.

V metodách jsem vycházel z toho, jak bych to házel do pythonu. Datové struktury by v NetLogu neměly být problém, ale obávám se, že při abstrakci: 1 den = 4 iterace (i to je málo) všech myší NetLogo neutáhne vyhodnocování po dobu 4 let. Při průměrném počtu tisíc myší to bude přes milion vyhodnocování.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Tomáš Karásek, kart08

'''Zdroje'''

https://www.youtube.com/watch?v=7CXj0AGuh4c
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1644264/pdf/procrsmed00338-0007.pdf
https://thumbs.dreamstime.com/z/behavior-types-different-kind-human-passive-passive-aggressive-aggressive-assertive-61553265.jpg

: Zajímavé téma. Rozpracujte prosím detailněji, jak bude simulace vypadat. Případně i s nákresy, zkrátka, aby bylo jasné, co si pod tím mám v Netlogu představit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:53, 6 May 2022 (CET)
:: Děkuji za komentář. Aktualizoval jsem kapitolu "Co se bude simulovat", kam jsem přiložil i soubor s detailnějším popisem. [[User:Kart08|Kart08]] ([[User talk:Kart08|talk]]) 15:48, 7 May 2022 (CET)
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:41, 8 May 2022 (CET)

== Evakuace areálu VŠE ==

'''Úvod do problému'''

V posledních letech přibyla frekvence nahlašování bomb na VŠE. Toto má za následky nejen ztracený čas velkého množství lidí, ale i vynaložených prostředků na mobilizaci veřejných složek.

Ve středu veškerého dění jsou však primárně samotní studenti, kteří se účastní zmíněné evakuace. Dosud byly veškeré hlášení naštěstí falešná a reálná hrozba nebyla. Nelze to však 100% považovat za precedens, protože v budoucnu by anonymní nahlášení bomby mohlo být opravdové, což by mělo katastrofální následky.

'''Cíl simulace'''

Zachytit pravděpodobný scénář odehrávání evakuace areálu VŠE v simulaci. Pro účely této simulace se bude jednat o pouze o evakuaci zjednodušeného areálu 1. patra SB na Žižkově.
Navrhnout optimalizaci plánu a průběhu evakuace za účelem zkrácení trvání (a tím snížit míru případného neštěstí).

'''Co se bude simulovat'''

Agenti:
* Studenti
* Koordinátor

Studenti i koordinátoři budou mít své vlastní vlastnosti, které budou určeny náhodně. Studenti se pohybují směrem k východu, zatímco koordinátoři stojí na místě a podporují studenty v evakuaci.
Mezi vlastnosti studentů patří:
* Výchozí rychlost
* Úroveň paniky (modifikátor rychlosti a jak jsou schopní uvést spolužáka do bezvědomí, aby se dostali dále)
* Bezvědomí (true/false)

Koordinátoři mají jedinou vlastnost a tou je efektivita koordinace ve svém okolí (snižuje paniku a zvyšuje rychlost)

Parametry:
*Počet studentů
*Počet koordinátorů
*Čas do výbuchu

potenciálně

*Den v týdnu (ovlivňuje multiplikátor studentů)

Výstupy:
*Počet evakuovaných
*Počet mrtvých
*Počet studentů uvedeno do bezvědomí
*Počet evakuovaných na časové období
*Poměr evakuovaných

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

David Vojta, vojd00

'''Zdroje'''

Rendón Rozo, K., Arellana, J., Santander-Mercado, A., & Jubiz-Diaz, M. (2019). Modelling building emergency evacuation plans considering the dynamic behaviour of pedestrians using agent-based simulation. Safety Science, 113, 276–284. https://doi.org/10.1016/j.ssci.2018.11.028;
Joo, J., Kim, N., Wysk, R. A., Rothrock, L., Son, Y.-J., Oh, Y., & Lee, S. (2013). Agent-based simulation of affordance-based human behaviors in emergency evacuation. Simulation Modelling Practice and Theory, 32, 99–115. https://doi.org/10.1016/j.simpat.2012.12.007; Kontaktování VŠE pro zjištění informací ohledně evakuací za účelem přiblížení k realitě

: Rozumím tomu dobře, že tam budete mít mapy celé SB? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:56, 6 May 2022 (CET)

:: Odstranil jsem nápad s generacemi a zjednodušil mapu pouze na jedno podlaží SB, a to první patro. [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 10:57, 7 May 2022 (CET)

::: '''Schváleno''', ale - jak jsme se o tom bavili v hodině. Máte nevýhodu tématu, které jednak vychází ze školního příkladu, jednak už bylo několik variant zpracováno v minulosti. Upřímně řečeno mi tato modifikace zase nepřijde až tak originální a přínosná. Bylo by dobré ještě popřemýšlet o detailech. Dejte pozor na kontakt s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:34, 8 May 2022 (CET)

:::: Mělo by tedy smysl ještě zvážit variantu obchodního centra o které jsme se bavili na hodině? [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 19:08, 8 May 2022 (CET)

== Plnění potřeb v domácnosti ==

'''Úvod do problému'''

Naplnění potřeb je pro lidi důležité. Ne všichni mají takové štěstí, že jsou jejich potřeby pravidelně plněny.

Z knih a článků lze zjistit jak dlouho člověk přežije bez naplnění některých základních potřeb. Tyto informace budou použity k výpočtu klesání potřeb.

Simulace bude umístěna do prostoru domácnosti, kde si lidé mohou své potřeby volně plnit, pokud jim nikdo jiný nezabírá místo u nábytku, který je k plnění potřeby určený.

Lidé si také budou muset vybrat jakou potřebu chtějí zrovna ukojit.

'''Co se bude simulovat'''

Agenti „lidé“ budou mít potřeby, které se s každým krokem snižují (každá jinou rychlostí). Potřeby jako hlad, žízeň, spánek, toaleta, hygiena, zábava. Potřeby lze naplnit interakcí s agenty „objekty“. Různé objekty naplňují různé potřeby. Lednice naplňuje hlad, umyvadlo žízeň, postel spánek, záchod toaletu, sprcha hygienu a žízeň, televize zábavu.

Lidé se v každém kroku musí rozhodnout, s jakým objektem budou interagovat a jakou potřebu si tedy naplní. S jedním objektem smí vždy interagovat jen jeden člověk. Když lidem klesne určitý (nastavitelný) počet potřeb pod nějakou úroveň, zemřou. Počet různých objektů a počet lidí bude možné nastavit.

Rozhodování, kterou potřebu upřednostnit bude inspirováno modelem výběru akcí ze hry The Sims 3.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit simulaci domácnosti s rozhodováním na základě potřeb.
Zjistit kolik nejvíce lidí lze udržet při životě při co nejméně objektech.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Zdroje'''
Eastwood, M. A. (2013). Principles of human nutrition. Springer.

https://text.npr.org/573739653

https://team.inria.fr/imagine/files/2014/10/sims-slides.pdf (část Decision Making - Modeling human needs)

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 21:18, 2 May 2022 (CET)

: Asi bych požádal o konkrétnější rozbor zadání. Přijde mi, že to buď vyjde neskutečně komplexní nebo se to zvrhne do triviality. Taky mi - přiznáván se - není úplně jasné, k čemu je taková simulace dobrá, jaké nové informace přináší. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:02, 6 May 2022 (CET)

:: Navrženo nové zadání ''Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení.'' [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

== Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení ==

'''Úvod do problému'''

V České republice se nachází 27 jednotek pomocných zařízení, tedy dětské domovy a dětská centra. Každoročně je do těchto center přijato průměrně 1763 dětí a opustí je průměrně 1474 dětí.
Děti jsou do těchto center přijaty z různých důvodů: zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních. Mohou být přijaty na základě: souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy. Děti mohou být přopuštěny do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, či jinak a některé děti bohužel v těchto zařízeních zemřou.

'''Co se bude simulovat'''

Podle dat získaných ze ''Stručného přehledu činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za obdobá 2007-2019'' budeme simulovat předpověď do roku 2025 - kolik dětí s různými atributy přijde a odejde z pomocných zařízení. Simulace hodláme udělat pro ''typy přijetí na základě'' (souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy) a pro ''typy důvodů přijetí'' (zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních) jak pro přijetí, tak pro propuštění. A pro ''typy destinace po propuštění'' (do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, jinak, či zemřelé).

'''Cíl simulace'''

Predikovat příjmy a odchody dětí do a z pomocných zařízeních do roku 2025. S predikcí počtů dětí s různými důvody, různými základy a různými destinacemi propuštění.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2020) ZDRAVOTNICTVÍ ČR: ''Stručný přehled činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za období 2007–2019.'' Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. NZIS REPORT č. K/33 (08/2020). Dostupné také z: https://www.uzis.cz/res/f/008343/nzis-rep-2020-k33-a410-detske-domovy-pro-deti-do-3-let-veku-a-detska-centra-2019.pdf

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

: Skoro bych řekl, jestli to nebude na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:31, 8 May 2022 (CET)
:: Byl bych také pro systémovou dynamiku - souhlasíte? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:00, 8 May 2022 (CET)
::: Souhlasím. [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 18:16, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:58, 8 May 2022 (CET)

== Fourierova transformace - ukázka na posloupnosti bitů 0101.. přenášena kódem HDB3 ==

'''Úvod do problému'''

Libovolný periodický průběh lze nahradit součtem harmonických sinusových a kosinusových složek signálu.

'''Co se bude simulovat'''

Tato simulace bude ukázkou, že pokud máme periodický signál 0 a 1, lze tento signál vyjádřit pomocí součtu harmonických signálů (sinus, kosinus).
V úloze je brán signál 0101.. který je upravený kódem AMI, konkrétně HDB3. Napětí signálu bude volitelné, stejně tak i přenosová rychlost, počet bitů na periodu, počet vzorků.
Počet harmonických signálů bude také volitelný pro viditelnou simulaci změny výstupního signálu, který bude složen.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit ukázku sestavení digitálního signálu z harmonických signálů.
Ukázka zkreslení při sestavování z různým počtem harmonických signálů.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fourier_d%27un_carr%C3%A9.svg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continuous_Fourier_transform_of_rect_and_sinc_functions.ogv

'''Autor'''

[[User:Cerl16|cerl16]] ([[User talk:Cerl16|talk]])

:: Téma musí být simulace, která simuluje nějaké pravděpodobné jevy a hlavně typově jedna z těch simulací na hodinách probíraných. Což toto není, to je spíš forma kalkulace. Cílem simulace nemá být ani, že je to "ukázka", ale že pomáhá někomu řešit nějaký problém (ve kterém hraje hlavní roli nahodilost). Chce to nějaké jiné téma. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:51, 5 May 2022 (CET)

== Stimulovanie a regulavanie chovu ošípaných ==

'''Definícia problému'''

Rentabilita chovu prasníc vo výraznej miere závisí od produktivity chovu, ktorú zas ovplyvňuje obrátkovosť (počet pôrodov u prasnice počas roka) a počet odchovaných prasiatok od prasnice v priebehu roka. Je zrejmé, že chovatelia v snahe dosiahnúť čo najväčšiu obrátkovosť, musia zabezpečiť, aby u prasníc prebiehal kontinuálny reprodukčný cyklus s optimálnou dĺžkou trvania, opakujúci sa až do vyradenia zvieraťa z chovu.

U prasníc je preto potrebné aktívne monitorovať priebeh reprodukčného cyklu a v prípade jeho porúch ho aj operatívne stimulovať a regulovať. Stimuláciu a reguláciu reprodukčného cyklu u prasníc môžeme vykonávať zootechnickými metódami (transport, úprava kŕmnej dávky, stimulácia kancom, úprava zoohygienických podmienok ustajnenia, vytváranie optimálnych skupín zvierat).

'''Cieľ simulácie'''

Vytvoriť simuláciu chovu ošípanych a zistiť, aké kombinácie rôznych typov stimulácií a regulovania reprodukčného cyklu chovaných ošípaných prináša najlepšie výsledky.

'''Popis simulácie'''

Budeme mať niekoľko typov chovateľov, ktorý budú mať rôznu úroveň vzdelania v oblasti stimulácie a regulovania reprodukčného cyklu ošípaných.
Každý chovateľ bude začínať s rovnakým množstvom samcov, samíc, mládať a rovnakým množstvom peňazí.

Peniaze míňajú chovatelia dvoma spôsobmi. Na krmivo míňajú chovatelia peniaze rovnakým spôsobom. Každý jeden kus jedného typu ošípanej (samec, samica, mláďa) má rovnaké náklady na krmivo pre všetkých chovateľov. Zvyšné peniaze chovatelia míňaju podľa vlastného uváženia (vzdelanostnej úrovni) na stimuláciu a regulovanie reprodukčného cyklu.

Každý chovateľ má príjem z predaja ošípaných. Na začiatku bude nastavený rovnaký počet predaja prasníc za určitý čas. Každý chovateľ môže množstvo predaných ošípaných zmeniť po zavedení stimulácie alebo regulácie reprodukčného cyklu. Každý chovateľ sa teda môže svoje príjmy znižovat alebo zvyšovať, ale vždy si ponechá aspoň také príjmy aby bol schopný nakŕmniť všetky chované zvieratá.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Marcel Žec, zecm01

'''Zdroje'''

MACÁK, PHD., Doc. MVDr. Vladimír, MVDr. Nela KYZEKOVÁ, Prof. MVDr. Peter REICHEL, CSC., MVDr. Miroslav HÚSKA, PHD., MVDr. Herbert SEIDEL, PHD., MVDr. Róbert LINK, PHD., MVDr. Jaroslav NOVOTNÝ, PHD. a MVDr. Katarína KOVAČOCYOVÁ, PHD. Indukcia ruje a ovulácie u prasničiek a prasníc. INFOVET: veterinársky odborný časopis [online]. Prešov: M&M vydavateľstvo [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://infovet.sk/indukcia-ruje-a-ovulacie-u-prasniciek-a-prasnic/

: Trochu mi tam nesedí ta "úroveň vzdělání chovatelů", to je takové hodně měkké a neurčité, divné. Možná bych to pojal spíše jako testování relativní úspěšnosti / výkonu různých strategií té stimulace. Dává Vám to takto smysl? '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:11, 6 May 2022 (CET)

:: Áno.
::''Marcel Žec'' 13:13, 8 May 2022 (CET)

== Supply Chain Management malého podniku ==

'''Úvod do problému'''

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod.

Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu.

Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku.

Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných.
Simulace by měla zodpovědět zejména následující:

• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?

• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

'''Co se bude simulovat'''

Simulace se zaměřuje na malý podnik s jedním větším skladem. Dále na dodavatele tohoto skladu a na jeho zákazníky.

Model bude simulovat, jak již z názvu vyplývá, dodávání zboží na podnikový sklad a následné plnění objednávek od zákazníků.

Závozy na sklad jsou plánovány na každý den podle počtu objednávek, běžně se ale stává, že použitelné je pouze 80 % zboží.

Zákazníci specifikují počet objednávek.

Na skladu může při větší míře závozů a menšímu odbytu docházet k hromadění/kažení zboží.

Pokud zákazník nedostane objednané zboží (závoz byl malý a nedostalo se na něj), jedná se o ztracené výnosy pro podnik.

'''Nástroj'''

Vensim

'''Autor'''

Milan Brchel, [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 19:35, 5 May 2022 (CET)

'''Zdroje'''

Supply Chain Management (SCM) Definition. Investopedia: Sharper insight, better investing. [online]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/s/scm.asp

:: Zatím je to téma nastíněno hodně obecně - na základě jakých dat to budete kvantifikovat (odvozovat rovnice)? (to odvození i data musí být pak součástí závěrečnho reportu) Jak například konkrétně zkvatifikujete nenaplnění očekávání viz. "Zákazník má svoje očekávání, které když není naplněno"? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 6 May 2022 (CET)
:::: Zadání jsem zkonkretizoval a trochu poupravil. Pro simulaci jsem neuvažoval použití reálných dat, spíše definování parametrů na jedné straně SCM a následně postupné zjišťování odpovídající hodnotě parametrů na straně druhé. Nicméně pokud by to bylo zapotřebí, data pro závozy (frekvenci a množství) a objednávky si obstarám. [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 21:23, 7 May 2022 (CET)
::::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:01, 8 May 2022 (CET)

== Produkce oxidu uhličitého v ČR ==

'''Úvod do problému'''

Česko se v žebříčku energetického giganta BP umístila celosvětově na dvacátém místě v produkci CO₂ na jednoho člověka. V evropském měřítku je pak ČR na pátém místě. Vzhledem k rozsáhlému kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě ztratily lesy označení „plíce republiky“ a naopak se přidaly k dalším producentům oxidu uhličitého. Do doby, než vyrostou nové zasazené stromy bude zemská půda uvolňovat do atmosféry další množství CO₂.

Největším producent oxidu uhličitého pochází z oblasti energetiky, který tvoří téměř 40 % vyprodukovaného uhlíku za rok. Doprava s průmyslem pak společně představuje cca 28 %. Zbytek pak tvoří zemědělství (6,7 %), spalování v domácnostech (10.2 %) a další zdroje CO₂.

Podepsáním pařížské dohody se ČR upsalo ke snížení skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. Do roku 2050 by se Evropa měla stát prvním CO₂ neutrálním blokem na světě.

'''Popis modelu'''

Model bude simulovat produkci CO₂ z jednotlivých oblastí (energetika, doprava, zemědělství apod.), které budou produkovat určité množství oxidu uhličitého do atmosféry. Lesy budou tento oxid pohlcovat a měnit zpět na kyslík.

V parametrech si uživatel bude moci nastavit trend výsadby nových lesů a rychlost přechodu na obnovitelné zdroje (v rozumných hranicích). Výsadba lesů bude možná jen do hranice původního rozsahu před kůrovcovou kalamitou. Nově vysázený strom vyrobí méně kyslíku a nějakou dobu potrvá, než se přemění na dospělý strom.

Čím rychlejší trend přechodu na obnovitelné zdroje, tím se bude zvyšovat celková cena nákladů. To samé bude platit i za každý nově vysazený strom.

V grafech se bude zobrazovat množství CO₂ v atmosféře a nově vzniklého kyslíku.

Simulace bude začínat již s určitým množstvím CO₂ v atmosféře a množstvím lesů po kůrovcové kalamitě.

'''Cíl simulace'''

Výsledkem simulace bude model, který podle parametrů bude zobrazovat produkci CO₂ a jeho přeměnu na kyslík v následujících letech. Cílem je najít rovnováhu mezi nově vysázenými stromy a producenty CO₂, tak aby ČR splnilo podmínky Pařížské dohody (tzn do roku 2030 snížilo emise o 40 % a do roku 2050 být uhlíkově neutrální).

'''Modelovací nástroj''' Vensim

'''Autor''' Jiří Štěpán, stej40

'''Zdroje'''

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail

Co přesně znamená uhlíková neutralita?. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/uhlikova-neutralita

Pařížská dohoda - Ministerstvo životního prostředí. Úvodní stránka - Ministerstvo životního prostředí [online]. Copyright © 2008 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. iROZHLAS - spolehlivé a rychlé zprávy [online]. Copyright © 1997 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klima-co2-znecisteni-limity-brabec-cez_1812110600_jab

: Tohle mi přijde spíše na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:12, 6 May 2022 (CET)
:: Systémová dynamika by tomu seděla - pokud budete souhlasit, tak pak to můžu schválit. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:26, 7 May 2022 (CET)
::: Souhlasím se změnou tématu na systémovou dynamiku. [[User:stej40|Stej40]] 21:08, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace ZOO ==

'''Úvod problému'''

Jedním z problémů je přehnané množství návštěvníků ZOO, každé ZOO má nějaký program, kdy mají vystoupení určitá zvířata a zároveň mají určitou kapacitu pro návštěvníky. Mimo jiné lidé chodí kolem poledne na oběd a dále si dokupují suvenýry nebo potřeba zajít na toaletu a každý návštěvník (nebo skupinka) chodí jinak rychle a chtějí vidět vše. Zároveň jsou zde i špičky, kdy přijíždí hromadná doprava a tím se nahrne mnoho návštěvníků najednou.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je zjistit chod ZOO a jeho programu s vystoupeními, tak aby lidé mohli volně projít ZOO a zároveň se vešli na představení. Následné porovnání programu se ZOO Praha

'''Popis simulace'''

Vytvoření prostředí ZOO, kde agenti budou lidé (skupiny), kteří chodí jinak rychle k pointům jako je představení v určitém čase dle programu Zoo, dále se zastavují u stánku s občerstvením a musejí docházet na toaletu. Na začátku dne v ZOO si agenti můžou vybrat jakoukoliv cestu zvolí, ale v průběhu dne se budou otevírat brány/turnikety, které agenty nasměrují na cestu, kde je menší množství agentů již uvnitř. Cestování agenta bude k nejbližšímu výstavišti, kde zjisti, zda je nebo není místo na sledování.

Stále parametry:
*Program ZOO
*Maximální kapacita při vystoupení
*Maximální kapacita ZOO
*Špičky příjezdu agentů

Proměnlivé parametry:
*Rychlost agentů
*Doba strávená na toaletě
*Doba strávená u stánku s občerstvením
*Otevírání turniketů

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Ondřej Pišl, piso00

'''Zdroje'''

* zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/2303-navstevnost-zoologicke-zahrady-hl-m-prahy-4000950
* zoopraha.cz/navsteva/program

: Téma je formulováno hrubě nedostatečně (srovnejte s některými kolegy). V případě nástroje byste měl mít absolutně jasno. Čili prosím znovu a lépe. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:58, 8 May 2022 (CET)
: Souhlas s Tomášem, hlavně aby to mělo něco společného s realitou, tak byste potřeboval interní data takové aerolinky, což nepředpokládám, že máte. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:04, 8 May 2022 (CET)
: Pardon, zkusím vymyslet úplně jinou simulaci
:: Cílem simulace nemůže být něco nasimulovat, to je prostředek k řešení nějakého problému. Čili cíl prosím přeformulujte. Jinak si asi dovedu představit, že nějaká simulace na této bázi by mohla smysl dávat, ale vidím tam určitá úskalí, na která byste mohl narazit (např. navigace agentů v zoo může být dosti netriviální). Bylo by dobré si dopodrobna promyslet, jak to přesně budete dělat, ideálně si to nakreslit. Na základě výše uvedeného si ne zcela myslím, že jste tak dosud učinil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:11, 8 May 2022 (CET)
::: Upravil jsem cíl a dopsal něco k chování agentů
:::: Já Vám stále nevím, jestli je agentní simulace pro tuto úlohu to nejlepší řešení. Netvrdím, že se nedá použít, jen si to teď nějak ne zcela umím představit. Popřemýšlel bych i o Simprocessu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:00, 8 May 2022 (CET)
::::: Takže když to udělám v Simprocessu, tak byste mi tuto simulaci schválil? Já totiž nevím, jak vzít úplně přesná data (statistiky z návštěvnosti třeba toho ZOO Praha)
== Simulácia rastu vápenatky mnohohlavej na mape Prahy ==

'''Úvod do problému'''

V roku 2010 vyšla práca o využití vápenatky na nájdenie efektívneho spojenia medzi Tokiom a okolitými stanicami. Zistilo sa, že vápenatka dokázala vytvoriť podobnú sieť trás ako bola vytvorená človekom v tejto oblasti. Táto biologicky vytvorená trasa by mala veľmi podobnú efektivitu a náklady ako súčasne vytvorená trasa. Toto zistenie by mohlo v budúcnosti slúžiť na efektívne nájdenie trás pre výstavbu nových železničných tratí pre rozrastajúce sa mestá.

'''Cieľ simulácie'''

Vďaka zaujímavým vlastnostiam rastu vápenatky chcem nájsť efektívne spojenie medzi stanicami metra v Prahe pomocou simulácie jej šírenia a porovnať ho so súčasným riešením metra v hlavnom meste.

'''Popis simulácie'''

Vytvoriť veľké množstvo agentov so skoro náhodným pohybom. Agenti vnímajú tri body pred sebou a rozlišujú, ktorým z týchto bodov sa vyberú podľa sily odtlačku od predchádzajúceho agenta, ktorý touto trasou prešiel. Na canvase budú rozmiestnené body s najväčšou príťažlivosťou, ktoré budú znázorňovať zastávky metra.

Nastaviteľné parametre budú: uhol vnemu, uhol otáčania, počet agentov

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Samuel Mečiar, Mecs01

'''Zdroje'''

* Jeff Jones: "Characteristics of Pattern Formation and Evolution in Approximations of Physarum Transport Networks.", 2010.

: Zní to trochu bizarně, ale OK, jsem zvědav na výsledky. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:37, 8 May 2022 (CET)

== Simulace šíření násilý v komunitě ==

'''Úvod do problému'''

Jedním ze sociálních problémů, který Joshua Epstein popisuje a modeluje je násilí a jeho vliv na vývoj společnosti.
V jeho jádru se jedná o "šíření" násilnické nálady v rámci komunity.
Definuje 2 skupiny (komunity), kde každý člen skupiny má své vlastnosti, míru nespokojenosti, úroveň etnického nepřátelství a ochotu riskovat poblíž policie.
Zároveň každý člen dokáže pozorovat své blízké okolí a dokud je "volné" okolí, tak se i množit.
A sleduje jejich vývoj.

'''Cíl simulace'''

Pozorovat vývoj komunity na základě zvolených parametrů.

'''Popis simulace'''

Budou zvoleny všechny parametry:
Náhodné veličiny (bude zadáno jejich rozložení):
míra reprodukce - pravděpodobnost reprodukce
úroveň etnického nepřátelství - pravděpodonost "zabití" nejbližšího člena opačné komunity v okolí
míra nespokojenosti, ochota riskovat poblíž policie - pokud: míra nespokojenosti > (1-ochota riskovat poblíž policie)^počet viditelných policistů, tak se dle úrovně etnického nepřátelství vidá člen "zabíjet", jinak se nestane nic

Diskrétní veličiny:
Počet policistů
Velikost okolí policisty - pokud by mělo dojít k zabití člena z komunit v okolí policisty, nedojde k němu, ale je "zabit" útočící člen
Velikost okolí člena
Maximální počet členů v okolí

Poté se simulace pustí a bude se pozorovat jak se komunita bude vyvýjet na základě daných parametrů. Bude se sledovat např. jejich velikosti, množství "zabitých", korelace mezi počtem zabitých a počtu policistů.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

pokm09

'''Zdroje'''

* Artificial Genocide:
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2002/04/seeing-around-corners/302471/

: Je třeba definovat konkrétní cíl. S tímto cílem byste nedokázal definovat odpovídající závěry. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:38, 8 May 2022 (CET)

== Těžba dřeva / Domácí fotovoltaika ==
'''Autor:''' Jan Pulchart

'''Typ:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Popis modelu:''' Model vychází z výzkumu Univerzity v Záhřebu. Model bude porovnávat těžbu ve 2 typech lesa. Výzkum poukazuje na zajímavé skutečnosti, které ovlivňují spotřebu paliva při těžbě dřeva.

V jednom typu lesa rostou přirozenou cestou smíšeně staré a mladší stromy. – Je zde tedy dobrá pravděpodobnost těžení silných kmenů.

Druhý typ lesa je uměle zalesněný a všechny stromy mají přibližně stejné stáří. – Nachází se zde kmeny pouze přibližně stejné velikosti.

Oba lesy jsou určeny k vykácení. V modelu bude sledována spotřeba paliva lesnických strojů k poměru vytěženého dřeva.

'''Cíl simulace:''' Vzhledem k rostoucím cenám paliv a tlaku na šetrnost k životnímu prostředí je žádoucí sledovat těžbu v obou typech lesů a porovnat, který typ těžby a za jakých podmínek je šetrnější k životnímu prostředí v oblasti spotřeby paliva.

'''Parametry modelu:'''

- Hustota zalesnění

- Objem stromů

- Spotřeba strojů (ovlivněna stářím stroje, typem, apod.)

'''Zdroj:''' https://www.mdpi.com/1999-4907/12/5/547/htm

: Vyberte si prosím nějaký reálný, ověřitelný problém na realistických datech. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:04, 8 May 2022 (CET)
- Upraveno [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 22:23, 8 May 2022 (CET)

'''- EDIT:''' Napadlo mě ještě jedno téma, kterému bych dal přednost. Mohl bych v Simprocessu vytvořit simulaci domácí fotovoltaické elektrárny? Nejprve bych namodeloval současný stav a posléze bych se snažil naplnit cíl práce, tedy optimalizovat spotřebu tak, aby byla co nejvýhodnější vůči rodinnému rozpočtu. Ve hře je dále akumulace do baterií a odkupy energií do distribuční sítě. Modelování na základě reálných dat je samozřejmostí. [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 12:55, 12 May 2022 (CET)

'''Předběžné zadání pro Domácí fotovoltaickou elektrárnu:'''

'''Úvod do problému:''' V České republice se těší značné popularitě dotace na domácí fotovoltaické elektrárny pro rodinné domy. V důsledku těchto dotací vzniká zvýšená poptávka po fotovoltaických elektrárnách. Ve společnosti se vyskytují rozličné názory na efektivnost těchto domácích elektráren. Opravdu přináší úsporu, jakou slibuje stát a elektrárenské společnosti a komu se vlastně nejvíce vyplatí?

'''Popis modelu:''' Model by ukazoval stávající stav, tedy kolik se vyrobí průběžně v určitém období elektřiny, kolik jí je spotřebováno, kolik ukládáno do akumulátorů, kolik majitel musí vykoupit z distribuční sítě a také, kolik majitel elektrárny odprodává do distribuční sítě elektrárenské společnosti.

Posléze by tento stávající stav byl upraven do ideální podoby takové, aby se optimalizovala spotřeba domácnosti do podoby, která je pro ní nejvýnosnější.

'''Cíl simulace:''' Porovnání výsledků stávajícího stavu a ideálního stavu pomůže vytvořit představu o tom, komu se domácí fotovoltaická elektrárna nejvíce vyplatí.

'''Data/zdroje:''' https://www.cez.cz/cs/technologie/fotovoltaika/reference/fotovoltaika-s-bateriovym-ulozistem

Získaná data z provozu domácí fotovoltaické elektrárny.

'''Nástroj:''' Simprocess

[[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 13:47, 12 May 2022 (CET)

== Optimalizace objednávek závozu v baru ==

'''Popis problému:'''
Jedná se o menší bar (spíše hospodu), ve kterém se převážně popíjí pivo. Problém nastává v objednávkách u závozníka. Ty se dělají každý týden v neděli a pouze se odhadují na základě zkušeností a momentálního stavu prázdných sudů. Z pohledu obsluhy se však stává, že jeden druh piva dochází a ostatní se blíží nebezpečně ke dnu. Je tedy otázkou zda by se tento problém nedal vyřešit určitým optimalizačním modelem. Bylo by skvělé dokázat majiteli, že by bylo vhodné objednat na základě dat správné množství. Existuje však významný problém, kterým je značný nedostatek místa a proto se snažíme minimalizovat počet sudů a přepravek ve skladu.

Konkrétně se jedná o 3 druhy piva (1x50l sud, 2x30l sud), 1 točená limonáda (50l sud), 1 přepravka nealkoholické pivo lahvové (po 20 kusech), 3 druhy nealkoholických nápojů (po 24 kusech)

Zbytek nápojů a dalších surovin se řeší individuálně a pružně v průběhu týdne. Není tak potřeba je brát v tomto případě v úvahu.

'''Popis simulace:'''
Na základě dat by se vygeneroval pro každý den postupně určitý počet objednávek konkrétního nápoje. Jelikož se jednotlivé dny poměrně liší, byl by každý den zpracováván samostatně (někteří zákazníci chodí na jeden druh piva v konkrétní den a lze tam vidět výkyv oproti zbytku týdne). Je zde snaha minimalizovat zásoby avšak tak, aby byly dostatečné. Na konci bych rád ještě srovnal výsledky s posledními ručními objednávkami.
Pokud by se simulace zdála příliš jednoduchá je možnost zahrnout i potenciální tržby a náklady.

'''Cíl simulace:'''
Nastavit objednávky tak, aby nedocházelo k nedostatku piva a dalších nealkoholických nápojů dovážené závozníkem.

'''Systém:'''
Simprocess

'''Autor:'''
Němeček Jiří, [[User:Nemj13|Nemj13]] ([[User talk:Nemj13|talk]]) 21:52, 8 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Denní prodeje získané z konkrétního podniku pomocí interních záznamů. (minimálně za poslední měsíc)

: '''Schváleno'''. Držte se reálných dat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace řízení připouštění a chlorování vody pro kojenecké plavání ==

'''Úvod do problému:'''
V dnešní době se čím dál více využívá možností učit děti plavat již od velmi nízkého věku. Co k tomu velmi napomohlo, je dostupnost spousty bazénů vyhrazených pro plavání kojenců a batolat. Narozdíl od normálních uzavřených koupališť jsou zde však větší nároky na údržbu nejen konkrétní teploty vody a vzduchu, ale i na volný chlor a pH vody.

Po každém dni kurzů plavání kojenců a batolat však ale dochází k určitému úbytku vody, ale také je voda více znečištěná a je potřeba ji “přechlorovat”, aby do dalšího dne měla opět správnou hladinu pH. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou recirkulaci vody, aby bylo možné zahájit další lekce.

'''Popis simulace:'''
Model by simuloval pravidelný úbytek vody, který je závislý na počtu přítomných batolat, a snížení pH, kdy je pak následně potřeba připustit potřebné množství vody a dodat dostatečné množství chloru pro zvýšení pH. S pH také souvisí redox potenciál, pro který jsou také nastavené určité mezní hodnoty.
Dále by zde byla zahrnuta i recirkulace vody, která také může měnit pH vody a je závislá mimo jiné I na faktoru, zda je bazén přikrytý či ne.

Použité ukazatele: Chlor, Recirkulace, Teplota vody, Přikrytí bazénu, Teplota vzduchu, pH, Množství vody, Přítok vody, Redox potenciál, Úbytek vody, Množství přítomných batolat

'''Cíl simulace:'''
Efektivní řízení připouštění a chlorování vody v bazénu pro plavání kojenců a batolat.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Michaela Křivánková (krim12)

'''Zdroje:'''
https://adoc.pub/univerzita-karlova-v-praze-3-lekaska-fakultad9b570684ea7706e1ce0da77a65343d485181.html

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

https://www.alupo.cz/jak-snizit-chlor-v-bazenu/

http://www.vodaprozdravi.eu/page/orp-a-zdravi/31

+ reálná data získaná z Žabáček Přelouč

:'''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:09, 11 May 2022 (CET)

== Výběr vhodného typu křižovatky ==

'''Popis problému:'''
Křižovatky na pozemních komunikacích jsou místa, kde se protínají dopravní trasy vedoucí z různých směrů, ale zároveň jsou to i místa, která, pokud jsou nevhodně řešená, zapříčiňují mnohdy vznik dopravních kongescí, a dokonce i vznik dopravních nehod.

'''Popis simulace:'''
Jednalo by se o dopravní simulaci průsečné křižovatky. Cílem zkoumání je zjistit, jak jednotlivé typy řešení křižovatky ovlivní na dané lokaci propustnost křižovatky, délku front a úroveň kvality dopravy, tj. střední dobu zdržení na jednotlivých ramenech. Zkoumané typy křižovatek budou světelně řízená, turbookružní, okružní a křižovatka pouze s upravenou předností v jízdě.

U světelně řízené křižovatky bude nastavitelným parametrem signální plán, tj. délky signálu volno na jednotlivých ramenech a celková délka jednoho cyklu, a počet odbočovacích pruhů na vjezdech. U turbookružní křižovatky a okružní křižovatky budou nastavitelnými parametry odsazení jednotlivých ramen a průměr kruhového objezdu. U křižovatky s upravenou předností v jízdě bude nastavitelným parametrem počet odbočovacích pruhů. Dále bude na světelně neřízených křižovatkách použit parametr kritické mezery, tj. střední hodnota přijatelných časoprostorových mezer pro provedení manévru řidičem.

Jelikož jsou dopravní projekty plánovány ve velkém časovém horizontu, tak bude v simulaci zohledněna i prognóza dopravy, a tedy i pravděpodobný nárůst intenzit v budoucnu.

'''Cíl simulace:'''
Různá typová řešení křižovatky jsou i různě finančně a prostorově náročná, a proto nalezení vhodného řešení je klíčové pro nalazení rovnováhy mezi plynulostí dopravy, bezpečností a finanční náročností projektu.

'''Systém:'''
Netlogo

'''Autor:'''
Vela Tomáš, [[User:Velt02|Velt02]] ([[User talk:Velt02|talk]]) 23:21, 11 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Data použitá v simulaci (tj. intenzita dopravy na vjezdech/výjezdech) jsou z reálného směrového doprávního průzkumu.

'''Zdroje:'''

ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích

TP 135 PROJEKTOVÁNÍ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK NA SILNICÍCH A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH

TP 81 NAVRHOVÁNÍ SVĚTELNÝCH SIGNALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

== Simulace stárnutí českého obyvatelstva ==

'''Úvod do problému:''' Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V tomto příspěvku je rozebrána charakteristika populace v naší zemi. Poté na základě SD metody bude vytvořený populační predikční model.

'''Popis simulace:''' pomocí VenSimu bude vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a genderovou nerovnováhu. Řetězec stárnutí bude rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se budou skládat ze zásobního a průtokového diagramu, parametry budou kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu.

'''Cíl simulace:''' Cílem této seminární práce je představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Veronika Kostrouchova KOSV08 [[User:Kosv08|Kosv08]] ([[User talk:Kosv08|talk]])

'''Zdroje:'''

https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide

https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

https://www.czso.cz/csu/czso/cesko-v-cislech-2021

Assignment SS 2021/2022/cs

2022-05-12T19:09:02Z

Kosv08:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2021/2022}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Dotace v době nejistot ==

'''Úvod do problému'''

V roce 2020 byl otevřen nový dotační program. Žadatelé z řad veřejnosti podávali žádosti o dotaci od června 2020 do července 2021. Distribuce došlých žádostí v čase byla velmi nerovnoměrná a nahodilá. Zpracování žádostí obnášelo cca 9 procesních kroků. Zpracování žádosti buď končilo proplacením nebo zamítnutím. Zamítnutí se typicky dělo v jednom ze tří procesních kroků. Proplácení dotací bylo ukončeno v měsíci dubnu 2022. Na začátku května byly vyexportovány poslední monitorovací sestavy a informační systém, v němž transakce probíhaly, byl “uzavřen”.

Na zpracování žádosti se podíleli pracovníci rozdělení do tří týmů. Dle zjištěných informací se valná většina pracovníků, kteří se činností na tomto dotačním titulu zabývali, se této činnosti věnovala nad rámec své běžné pracovní činnosti. O zapojení úvazků proto neexistuje přesný přehled, bylo též velmi variabilní.

V současné chvíli je tedy vhodné učinit zpětné ohlédnutí za vykonanou prací. Manažerští pracovníci by uvítali rámcovou informaci shrnující to, jak celý proces probíhal a v případě, že by se dotační program opět otevíral, jaké personální složení týmů, co se úvazků týče, by bylo nejefektivnější vzhledem k objemu odvedené práce. Nelze předpokládat, zda bude možné zajistit nové pracovníky na plný úvazek (a příp. v jakém množství). Jako realistické se proto opět jeví poskládání týmů ze stávajících pracovníků relevantního útvaru a ostatních pracovníků úřadu, kteří by se mohli v jednotlivých případech zapojit do prací na programu na maximálně 0.2 FTE (nutnost zadání na straně realizátora dotačního projektu – tedy expertním odhadem). Dostatečné personální zajištění je nejpalčivějším problémem celé akce.

''Požaduje se ochrana dat v tomto rozsahu: úřad, žadatel, finance, osobní údaje.''

'''Cíl simulace'''

1. Poskytnout managementu obecnou představu o tom, jak by probíhal celý proces nyní, kdy útvar již disponuje pracovníky na plný úvazek (zpočátku realizace toto nebylo). Konkrétně kolik nejméně zkrácených úvazků by bylo potřeba na realizaci dotačního programu při pevně určeném počtu osob pracujících na programu na celý úvazek.

2. Poskytnout představu, jak by proces probíhal, kdyby byl zaveden např. časový limit pro odpověď žadatele na podnět poskytovatele dotace k doplnění.

'''Hrubý nástin předpokládané simulace'''

Entity: žádosti

Zdroje: pracovníci, proměnlivá velikost úvazků a jejich počet, částečné úvazky

Proces: pracuje se s řadou procesních kroků spočívajících ve "zpožděních" a rozdělení na žádosti, které pokračují dále v procesu a které budou zamítnuty a vyřazeny z procesu. Ve vztahu ke "zpožděním" se jedná o čas trvání operace na straně úřadu (v řádu minut až hodin, bude určeno jako triangulární distribuce za pomoci konzultace s experty) a trvání odezvy na straně žadatele (v řádu dní, měsíců, v extrémních případech i více než rok; časové značky ze systému). Zamítnuté žádosti opouštějí systém na min. třech různých stanovištích s velmi rozdílnými distribucemi pravděpodobnosti. Vydávání rozhodnutí se může dít dle distribuce v čase nebo jako "batching" (nutno ještě objasnit s realizátorem dotačního programu).

'''Nástroj'''

Simprocess

'''Autor'''

Neln15

'''Zdroje'''

Sestavy vyexportované ze systému pro administraci žádostí a z centrálního registru dotací. Budou využity sestavy dodané managementem (anonymizace a utajení souborů). Mají pevně danou strukturu, nebylo možno je pro účely simulace nadefinovat, informační systém je již uzavřen. Náročnou kombinací a zpracováním sestav lze získat pro simulace tyto údaje za sledované období:

• počet pracovníků v jednotl. týmech (úvazky a příp. jejich proměny v čase od managementu),

• počet a datum: přijatých žádostí (“PŽ”), PŽ vyřazených před 1. kontrolou, PŽ prošlých a vyřazených při 1. kontrole, PŽ prošlých a vyřazených při 2. kontrole, jejich přenosu do IS CEDR, vyplacení dotace. Procesní krok má trvání v rozmezí 1 až stovek dnů. Stav ("stádium") ve kterém žádost opustila systém.

Granuralita: jednotlivé žádosti, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace (kolem 200 tis ks).

Popis procesu: konzultací s experty.

Pro potřeby posouzení zadání indikativní struktura zdrojových dat po prvotním rozsáhlém zpracování (další dílčí dopočty nejsou uvedeny, jedná se o indikaci pro potřeby posouzení): [[File:Dotace ukazka struktura.xlsx]]

: Chválím, jak to máte jako zadání propracované. Pokud budete mít konkrétní tvrdá data v podobě, jakou předjímá tabulka, bude to super. Co mi není jasné, jsou cíle. Simulace pracuje s nějakou nejistotou. Úplně nechápu, jaké výstupy z toho mají být a pro koho budou k něčemu dobré. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:49, 6 May 2022 (CET)

''Dobrý den, děkuji. Po naší rozmluvě jsem ještě konuzultovala některé skutečnosti s pracovnicí, která se na administraci podilela. Jsou tam i nejake nekonzistence v datech a v jejích tvrzeních. Na základě toho tedy doplňuji a upravuji zadání takto:''

Dotační program byl otevřen ad hoc, pod tlakem vnějších okolností a to ve velmi krátkém časovém termínu. Na počátku nebyli na jeho realizaci najmuti žádní lidé. Postupně jich bylo několik málo na tuto práci dočasně přeřazeno (v řádu jednotek). Většina pracovníků (asi 90) však zůstávali dále plně zaměstnáni ve svých agendách a na administraci tohoto dotačního programu pracovali nad rámec své běžné pracovní náplně, tedy bez přesně určeného úvazku. Někteří pracovníci udělali podle výstupů ze systému jednotky, někteří však stovky nebo dokonce tisíce úkonů. Navíc systém obsahuje místo některých pracovníků, kteří transakce prováděli, pouze kódy nebo jsou i informace nevyplněny (zřejmě z doby papírové administrace). Jedná se o relativně vysoké množství případů. Pro nové otevření dotačního programu pravděpodobně opět nebude možné přijmout pracovníky na plný úvazek a bude využívána stávající pracovní síla na 0.2 FTE a odměňována tedy formou pevně stanovených odměn.

'''Nejistota: Následkem toho se přesně neví, kolik úvazků vlastně na realizaci pracovalo.'''

Dále ze stejného důvodu zpočátku nebyl žádný systém na administraci žádostí (zprovozněn až později) a napojení na centrální registr dotací bylo nasazeno ještě déle. Důsledkem časového tlaku na nasazení IS a toho, že IS ze začátku chyběl, docházelo k časovým zpožděním, systémovým chybám (“žádost se zasekla v systému”, administrátoři ji tam “objevili” později) a chybám při příjmu žádostí v papírové podobě. Z tohoto důvodu není ani přesně známo, jak dlouho by celý proces zpracování dotačních žádostí trval nyní, kdy již existují procesy i nástroje. Program běžel od března, ale teprve od června dosáhl více méně stabilizovaného stavu, co se digitalizace procesu týče.

'''Nejistota: Není známo, jak dlouho by celý rpoces zpracování dotačních žádostí trval při nové iteraci dotačního programu nyní, kdy je již plně digitalizován.
Pro vyřešení je tedy nutno nasimulovat (na základě distribucí zjištěných z dat za měsíce, kdy už existoval digitalizovaný systém, a nových dat o zaměstnancích, kteří by byli nyní k dispozici na 1.0 FTE).'''

Tyto informace jsou důležité nejen pro operativní zajištění procesu, ale také jako přímý vstup pro finanční a personální plánování.

Cíl:

'''Personální optimalizace procesu. Navrhnout optimální množství 0.2 úvazků, které si musí management pro nové otevření programu uvnitř úřadu naptat.
Optimalizovat proces tak, aby procesní krok 1. kontroly trval max. 30 dní.'''

(Podle doplňující informace byl limit 30 dní od přijetí žádosti do její 1. kontroly byl skutečně zaveden. Avšak došlo k tomu až v průběhu realizace dotačního programu, kdy to mělo smysl (tj. existoval informační systém a bylo více pracovníků. Následkem toho naprostá většina žádostí tuto dobu znatelně překročila.)

: '''Schváleno'''. Tak uvidíme, co Vám z toho vyjde. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:42, 8 May 2022 (CET)

== Universe 25 ==

'''Úvod do problému'''

Etolog John B. Calhoun provedl v letech 1968 až 1972 experiment na myších. Nazval ho Universe 25.

Jedná se o čtvercovou klec o rozměrech 101 x 101 palců pro myši s postupně doplňovaným jídlem a vodou. Mělo dojít k vytvoření a podpoření přirozeného nárůstu populace bez vlivu vnějšího prostředí. Kapacita klece byla pro 3000 myší.
V den kolonizace byly do klece umístěny 4 páry myší. Když populace dosáhla počtu 2 200, mnoho myší přestalo mít zájem o rozmnožování, docházelo k formování do agresivních skupin, které pravidelně napadaly další skupiny. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat společně s násilím vedly k zániku celé kolonie.

Autor experimentu se domnívá, že je experiment aplikovatelný i na lidi v kontextu přelidnění na planetě. Odhadem je rok 2050.
Mnoho odpůrců se proti experimentu ohrazuje, že nelze srovnávat lidské a myší sociální chování.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit "počítačovou kopii" experimentu Universe 25.

Sestavit verzi úpravou sociálního chování, aby nedošlo k úplné myší apokalypse, tak jako se stalo v roce 1972.

'''Co se bude simulovat'''

[[File:Universe25 aributy metody.xlsx]]

Rozbor sledovaných atributů a metod je načrtnutý v přiloženém excelu snad bude dávat smysl.

Ve zkratce:
1 den = 4 různé iterace pro každou myš. Každé myši se náhodně přiřadí, jakou akci bude dělat. Všechny myši se pohnou podle přiřazené akce. Poté dojde k vyhodnocení iterací (conflict), což je "hlavní motor", kde dojde k vyhodnocení chování myší v závislosti na jejich aktuálních atributech chování s různými mírami náhody. Detailnější popis je v přiloženém souboru.

Problém vidím v tom, že nevím jaká abstrakce je OK. Krom grafu s počtem_myší/dobou_trvání jiné podklady pro závěr "povedlo se" nejsou. Takže mám i obavu, že stejný graf nedám dohromady.

V metodách jsem vycházel z toho, jak bych to házel do pythonu. Datové struktury by v NetLogu neměly být problém, ale obávám se, že při abstrakci: 1 den = 4 iterace (i to je málo) všech myší NetLogo neutáhne vyhodnocování po dobu 4 let. Při průměrném počtu tisíc myší to bude přes milion vyhodnocování.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Tomáš Karásek, kart08

'''Zdroje'''

https://www.youtube.com/watch?v=7CXj0AGuh4c
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1644264/pdf/procrsmed00338-0007.pdf
https://thumbs.dreamstime.com/z/behavior-types-different-kind-human-passive-passive-aggressive-aggressive-assertive-61553265.jpg

: Zajímavé téma. Rozpracujte prosím detailněji, jak bude simulace vypadat. Případně i s nákresy, zkrátka, aby bylo jasné, co si pod tím mám v Netlogu představit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:53, 6 May 2022 (CET)
:: Děkuji za komentář. Aktualizoval jsem kapitolu "Co se bude simulovat", kam jsem přiložil i soubor s detailnějším popisem. [[User:Kart08|Kart08]] ([[User talk:Kart08|talk]]) 15:48, 7 May 2022 (CET)
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:41, 8 May 2022 (CET)

== Evakuace areálu VŠE ==

'''Úvod do problému'''

V posledních letech přibyla frekvence nahlašování bomb na VŠE. Toto má za následky nejen ztracený čas velkého množství lidí, ale i vynaložených prostředků na mobilizaci veřejných složek.

Ve středu veškerého dění jsou však primárně samotní studenti, kteří se účastní zmíněné evakuace. Dosud byly veškeré hlášení naštěstí falešná a reálná hrozba nebyla. Nelze to však 100% považovat za precedens, protože v budoucnu by anonymní nahlášení bomby mohlo být opravdové, což by mělo katastrofální následky.

'''Cíl simulace'''

Zachytit pravděpodobný scénář odehrávání evakuace areálu VŠE v simulaci. Pro účely této simulace se bude jednat o pouze o evakuaci zjednodušeného areálu 1. patra SB na Žižkově.
Navrhnout optimalizaci plánu a průběhu evakuace za účelem zkrácení trvání (a tím snížit míru případného neštěstí).

'''Co se bude simulovat'''

Agenti:
* Studenti
* Koordinátor

Studenti i koordinátoři budou mít své vlastní vlastnosti, které budou určeny náhodně. Studenti se pohybují směrem k východu, zatímco koordinátoři stojí na místě a podporují studenty v evakuaci.
Mezi vlastnosti studentů patří:
* Výchozí rychlost
* Úroveň paniky (modifikátor rychlosti a jak jsou schopní uvést spolužáka do bezvědomí, aby se dostali dále)
* Bezvědomí (true/false)

Koordinátoři mají jedinou vlastnost a tou je efektivita koordinace ve svém okolí (snižuje paniku a zvyšuje rychlost)

Parametry:
*Počet studentů
*Počet koordinátorů
*Čas do výbuchu

potenciálně

*Den v týdnu (ovlivňuje multiplikátor studentů)

Výstupy:
*Počet evakuovaných
*Počet mrtvých
*Počet studentů uvedeno do bezvědomí
*Počet evakuovaných na časové období
*Poměr evakuovaných

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

David Vojta, vojd00

'''Zdroje'''

Rendón Rozo, K., Arellana, J., Santander-Mercado, A., & Jubiz-Diaz, M. (2019). Modelling building emergency evacuation plans considering the dynamic behaviour of pedestrians using agent-based simulation. Safety Science, 113, 276–284. https://doi.org/10.1016/j.ssci.2018.11.028;
Joo, J., Kim, N., Wysk, R. A., Rothrock, L., Son, Y.-J., Oh, Y., & Lee, S. (2013). Agent-based simulation of affordance-based human behaviors in emergency evacuation. Simulation Modelling Practice and Theory, 32, 99–115. https://doi.org/10.1016/j.simpat.2012.12.007; Kontaktování VŠE pro zjištění informací ohledně evakuací za účelem přiblížení k realitě

: Rozumím tomu dobře, že tam budete mít mapy celé SB? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:56, 6 May 2022 (CET)

:: Odstranil jsem nápad s generacemi a zjednodušil mapu pouze na jedno podlaží SB, a to první patro. [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 10:57, 7 May 2022 (CET)

::: '''Schváleno''', ale - jak jsme se o tom bavili v hodině. Máte nevýhodu tématu, které jednak vychází ze školního příkladu, jednak už bylo několik variant zpracováno v minulosti. Upřímně řečeno mi tato modifikace zase nepřijde až tak originální a přínosná. Bylo by dobré ještě popřemýšlet o detailech. Dejte pozor na kontakt s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:34, 8 May 2022 (CET)

:::: Mělo by tedy smysl ještě zvážit variantu obchodního centra o které jsme se bavili na hodině? [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 19:08, 8 May 2022 (CET)

== Plnění potřeb v domácnosti ==

'''Úvod do problému'''

Naplnění potřeb je pro lidi důležité. Ne všichni mají takové štěstí, že jsou jejich potřeby pravidelně plněny.

Z knih a článků lze zjistit jak dlouho člověk přežije bez naplnění některých základních potřeb. Tyto informace budou použity k výpočtu klesání potřeb.

Simulace bude umístěna do prostoru domácnosti, kde si lidé mohou své potřeby volně plnit, pokud jim nikdo jiný nezabírá místo u nábytku, který je k plnění potřeby určený.

Lidé si také budou muset vybrat jakou potřebu chtějí zrovna ukojit.

'''Co se bude simulovat'''

Agenti „lidé“ budou mít potřeby, které se s každým krokem snižují (každá jinou rychlostí). Potřeby jako hlad, žízeň, spánek, toaleta, hygiena, zábava. Potřeby lze naplnit interakcí s agenty „objekty“. Různé objekty naplňují různé potřeby. Lednice naplňuje hlad, umyvadlo žízeň, postel spánek, záchod toaletu, sprcha hygienu a žízeň, televize zábavu.

Lidé se v každém kroku musí rozhodnout, s jakým objektem budou interagovat a jakou potřebu si tedy naplní. S jedním objektem smí vždy interagovat jen jeden člověk. Když lidem klesne určitý (nastavitelný) počet potřeb pod nějakou úroveň, zemřou. Počet různých objektů a počet lidí bude možné nastavit.

Rozhodování, kterou potřebu upřednostnit bude inspirováno modelem výběru akcí ze hry The Sims 3.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit simulaci domácnosti s rozhodováním na základě potřeb.
Zjistit kolik nejvíce lidí lze udržet při životě při co nejméně objektech.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Zdroje'''
Eastwood, M. A. (2013). Principles of human nutrition. Springer.

https://text.npr.org/573739653

https://team.inria.fr/imagine/files/2014/10/sims-slides.pdf (část Decision Making - Modeling human needs)

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 21:18, 2 May 2022 (CET)

: Asi bych požádal o konkrétnější rozbor zadání. Přijde mi, že to buď vyjde neskutečně komplexní nebo se to zvrhne do triviality. Taky mi - přiznáván se - není úplně jasné, k čemu je taková simulace dobrá, jaké nové informace přináší. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:02, 6 May 2022 (CET)

:: Navrženo nové zadání ''Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení.'' [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

== Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení ==

'''Úvod do problému'''

V České republice se nachází 27 jednotek pomocných zařízení, tedy dětské domovy a dětská centra. Každoročně je do těchto center přijato průměrně 1763 dětí a opustí je průměrně 1474 dětí.
Děti jsou do těchto center přijaty z různých důvodů: zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních. Mohou být přijaty na základě: souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy. Děti mohou být přopuštěny do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, či jinak a některé děti bohužel v těchto zařízeních zemřou.

'''Co se bude simulovat'''

Podle dat získaných ze ''Stručného přehledu činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za obdobá 2007-2019'' budeme simulovat předpověď do roku 2025 - kolik dětí s různými atributy přijde a odejde z pomocných zařízení. Simulace hodláme udělat pro ''typy přijetí na základě'' (souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy) a pro ''typy důvodů přijetí'' (zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních) jak pro přijetí, tak pro propuštění. A pro ''typy destinace po propuštění'' (do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, jinak, či zemřelé).

'''Cíl simulace'''

Predikovat příjmy a odchody dětí do a z pomocných zařízeních do roku 2025. S predikcí počtů dětí s různými důvody, různými základy a různými destinacemi propuštění.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2020) ZDRAVOTNICTVÍ ČR: ''Stručný přehled činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za období 2007–2019.'' Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. NZIS REPORT č. K/33 (08/2020). Dostupné také z: https://www.uzis.cz/res/f/008343/nzis-rep-2020-k33-a410-detske-domovy-pro-deti-do-3-let-veku-a-detska-centra-2019.pdf

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

: Skoro bych řekl, jestli to nebude na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:31, 8 May 2022 (CET)
:: Byl bych také pro systémovou dynamiku - souhlasíte? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:00, 8 May 2022 (CET)
::: Souhlasím. [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 18:16, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:58, 8 May 2022 (CET)

== Fourierova transformace - ukázka na posloupnosti bitů 0101.. přenášena kódem HDB3 ==

'''Úvod do problému'''

Libovolný periodický průběh lze nahradit součtem harmonických sinusových a kosinusových složek signálu.

'''Co se bude simulovat'''

Tato simulace bude ukázkou, že pokud máme periodický signál 0 a 1, lze tento signál vyjádřit pomocí součtu harmonických signálů (sinus, kosinus).
V úloze je brán signál 0101.. který je upravený kódem AMI, konkrétně HDB3. Napětí signálu bude volitelné, stejně tak i přenosová rychlost, počet bitů na periodu, počet vzorků.
Počet harmonických signálů bude také volitelný pro viditelnou simulaci změny výstupního signálu, který bude složen.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit ukázku sestavení digitálního signálu z harmonických signálů.
Ukázka zkreslení při sestavování z různým počtem harmonických signálů.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fourier_d%27un_carr%C3%A9.svg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continuous_Fourier_transform_of_rect_and_sinc_functions.ogv

'''Autor'''

[[User:Cerl16|cerl16]] ([[User talk:Cerl16|talk]])

:: Téma musí být simulace, která simuluje nějaké pravděpodobné jevy a hlavně typově jedna z těch simulací na hodinách probíraných. Což toto není, to je spíš forma kalkulace. Cílem simulace nemá být ani, že je to "ukázka", ale že pomáhá někomu řešit nějaký problém (ve kterém hraje hlavní roli nahodilost). Chce to nějaké jiné téma. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:51, 5 May 2022 (CET)

== Stimulovanie a regulavanie chovu ošípaných ==

'''Definícia problému'''

Rentabilita chovu prasníc vo výraznej miere závisí od produktivity chovu, ktorú zas ovplyvňuje obrátkovosť (počet pôrodov u prasnice počas roka) a počet odchovaných prasiatok od prasnice v priebehu roka. Je zrejmé, že chovatelia v snahe dosiahnúť čo najväčšiu obrátkovosť, musia zabezpečiť, aby u prasníc prebiehal kontinuálny reprodukčný cyklus s optimálnou dĺžkou trvania, opakujúci sa až do vyradenia zvieraťa z chovu.

U prasníc je preto potrebné aktívne monitorovať priebeh reprodukčného cyklu a v prípade jeho porúch ho aj operatívne stimulovať a regulovať. Stimuláciu a reguláciu reprodukčného cyklu u prasníc môžeme vykonávať zootechnickými metódami (transport, úprava kŕmnej dávky, stimulácia kancom, úprava zoohygienických podmienok ustajnenia, vytváranie optimálnych skupín zvierat).

'''Cieľ simulácie'''

Vytvoriť simuláciu chovu ošípanych a zistiť, aké kombinácie rôznych typov stimulácií a regulovania reprodukčného cyklu chovaných ošípaných prináša najlepšie výsledky.

'''Popis simulácie'''

Budeme mať niekoľko typov chovateľov, ktorý budú mať rôznu úroveň vzdelania v oblasti stimulácie a regulovania reprodukčného cyklu ošípaných.
Každý chovateľ bude začínať s rovnakým množstvom samcov, samíc, mládať a rovnakým množstvom peňazí.

Peniaze míňajú chovatelia dvoma spôsobmi. Na krmivo míňajú chovatelia peniaze rovnakým spôsobom. Každý jeden kus jedného typu ošípanej (samec, samica, mláďa) má rovnaké náklady na krmivo pre všetkých chovateľov. Zvyšné peniaze chovatelia míňaju podľa vlastného uváženia (vzdelanostnej úrovni) na stimuláciu a regulovanie reprodukčného cyklu.

Každý chovateľ má príjem z predaja ošípaných. Na začiatku bude nastavený rovnaký počet predaja prasníc za určitý čas. Každý chovateľ môže množstvo predaných ošípaných zmeniť po zavedení stimulácie alebo regulácie reprodukčného cyklu. Každý chovateľ sa teda môže svoje príjmy znižovat alebo zvyšovať, ale vždy si ponechá aspoň také príjmy aby bol schopný nakŕmniť všetky chované zvieratá.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Marcel Žec, zecm01

'''Zdroje'''

MACÁK, PHD., Doc. MVDr. Vladimír, MVDr. Nela KYZEKOVÁ, Prof. MVDr. Peter REICHEL, CSC., MVDr. Miroslav HÚSKA, PHD., MVDr. Herbert SEIDEL, PHD., MVDr. Róbert LINK, PHD., MVDr. Jaroslav NOVOTNÝ, PHD. a MVDr. Katarína KOVAČOCYOVÁ, PHD. Indukcia ruje a ovulácie u prasničiek a prasníc. INFOVET: veterinársky odborný časopis [online]. Prešov: M&M vydavateľstvo [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://infovet.sk/indukcia-ruje-a-ovulacie-u-prasniciek-a-prasnic/

: Trochu mi tam nesedí ta "úroveň vzdělání chovatelů", to je takové hodně měkké a neurčité, divné. Možná bych to pojal spíše jako testování relativní úspěšnosti / výkonu různých strategií té stimulace. Dává Vám to takto smysl? '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:11, 6 May 2022 (CET)

:: Áno.
::''Marcel Žec'' 13:13, 8 May 2022 (CET)

== Supply Chain Management malého podniku ==

'''Úvod do problému'''

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod.

Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu.

Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku.

Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných.
Simulace by měla zodpovědět zejména následující:

• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?

• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

'''Co se bude simulovat'''

Simulace se zaměřuje na malý podnik s jedním větším skladem. Dále na dodavatele tohoto skladu a na jeho zákazníky.

Model bude simulovat, jak již z názvu vyplývá, dodávání zboží na podnikový sklad a následné plnění objednávek od zákazníků.

Závozy na sklad jsou plánovány na každý den podle počtu objednávek, běžně se ale stává, že použitelné je pouze 80 % zboží.

Zákazníci specifikují počet objednávek.

Na skladu může při větší míře závozů a menšímu odbytu docházet k hromadění/kažení zboží.

Pokud zákazník nedostane objednané zboží (závoz byl malý a nedostalo se na něj), jedná se o ztracené výnosy pro podnik.

'''Nástroj'''

Vensim

'''Autor'''

Milan Brchel, [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 19:35, 5 May 2022 (CET)

'''Zdroje'''

Supply Chain Management (SCM) Definition. Investopedia: Sharper insight, better investing. [online]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/s/scm.asp

:: Zatím je to téma nastíněno hodně obecně - na základě jakých dat to budete kvantifikovat (odvozovat rovnice)? (to odvození i data musí být pak součástí závěrečnho reportu) Jak například konkrétně zkvatifikujete nenaplnění očekávání viz. "Zákazník má svoje očekávání, které když není naplněno"? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 6 May 2022 (CET)
:::: Zadání jsem zkonkretizoval a trochu poupravil. Pro simulaci jsem neuvažoval použití reálných dat, spíše definování parametrů na jedné straně SCM a následně postupné zjišťování odpovídající hodnotě parametrů na straně druhé. Nicméně pokud by to bylo zapotřebí, data pro závozy (frekvenci a množství) a objednávky si obstarám. [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 21:23, 7 May 2022 (CET)
::::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:01, 8 May 2022 (CET)

== Produkce oxidu uhličitého v ČR ==

'''Úvod do problému'''

Česko se v žebříčku energetického giganta BP umístila celosvětově na dvacátém místě v produkci CO₂ na jednoho člověka. V evropském měřítku je pak ČR na pátém místě. Vzhledem k rozsáhlému kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě ztratily lesy označení „plíce republiky“ a naopak se přidaly k dalším producentům oxidu uhličitého. Do doby, než vyrostou nové zasazené stromy bude zemská půda uvolňovat do atmosféry další množství CO₂.

Největším producent oxidu uhličitého pochází z oblasti energetiky, který tvoří téměř 40 % vyprodukovaného uhlíku za rok. Doprava s průmyslem pak společně představuje cca 28 %. Zbytek pak tvoří zemědělství (6,7 %), spalování v domácnostech (10.2 %) a další zdroje CO₂.

Podepsáním pařížské dohody se ČR upsalo ke snížení skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. Do roku 2050 by se Evropa měla stát prvním CO₂ neutrálním blokem na světě.

'''Popis modelu'''

Model bude simulovat produkci CO₂ z jednotlivých oblastí (energetika, doprava, zemědělství apod.), které budou produkovat určité množství oxidu uhličitého do atmosféry. Lesy budou tento oxid pohlcovat a měnit zpět na kyslík.

V parametrech si uživatel bude moci nastavit trend výsadby nových lesů a rychlost přechodu na obnovitelné zdroje (v rozumných hranicích). Výsadba lesů bude možná jen do hranice původního rozsahu před kůrovcovou kalamitou. Nově vysázený strom vyrobí méně kyslíku a nějakou dobu potrvá, než se přemění na dospělý strom.

Čím rychlejší trend přechodu na obnovitelné zdroje, tím se bude zvyšovat celková cena nákladů. To samé bude platit i za každý nově vysazený strom.

V grafech se bude zobrazovat množství CO₂ v atmosféře a nově vzniklého kyslíku.

Simulace bude začínat již s určitým množstvím CO₂ v atmosféře a množstvím lesů po kůrovcové kalamitě.

'''Cíl simulace'''

Výsledkem simulace bude model, který podle parametrů bude zobrazovat produkci CO₂ a jeho přeměnu na kyslík v následujících letech. Cílem je najít rovnováhu mezi nově vysázenými stromy a producenty CO₂, tak aby ČR splnilo podmínky Pařížské dohody (tzn do roku 2030 snížilo emise o 40 % a do roku 2050 být uhlíkově neutrální).

'''Modelovací nástroj''' Vensim

'''Autor''' Jiří Štěpán, stej40

'''Zdroje'''

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail

Co přesně znamená uhlíková neutralita?. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/uhlikova-neutralita

Pařížská dohoda - Ministerstvo životního prostředí. Úvodní stránka - Ministerstvo životního prostředí [online]. Copyright © 2008 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. iROZHLAS - spolehlivé a rychlé zprávy [online]. Copyright © 1997 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klima-co2-znecisteni-limity-brabec-cez_1812110600_jab

: Tohle mi přijde spíše na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:12, 6 May 2022 (CET)
:: Systémová dynamika by tomu seděla - pokud budete souhlasit, tak pak to můžu schválit. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:26, 7 May 2022 (CET)
::: Souhlasím se změnou tématu na systémovou dynamiku. [[User:stej40|Stej40]] 21:08, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace ZOO ==

'''Úvod problému'''

Jedním z problémů je přehnané množství návštěvníků ZOO, každé ZOO má nějaký program, kdy mají vystoupení určitá zvířata a zároveň mají určitou kapacitu pro návštěvníky. Mimo jiné lidé chodí kolem poledne na oběd a dále si dokupují suvenýry nebo potřeba zajít na toaletu a každý návštěvník (nebo skupinka) chodí jinak rychle a chtějí vidět vše. Zároveň jsou zde i špičky, kdy přijíždí hromadná doprava a tím se nahrne mnoho návštěvníků najednou.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je zjistit chod ZOO a jeho programu s vystoupeními, tak aby lidé mohli volně projít ZOO a zároveň se vešli na představení. Následné porovnání programu se ZOO Praha

'''Popis simulace'''

Vytvoření prostředí ZOO, kde agenti budou lidé (skupiny), kteří chodí jinak rychle k pointům jako je představení v určitém čase dle programu Zoo, dále se zastavují u stánku s občerstvením a musejí docházet na toaletu. Na začátku dne v ZOO si agenti můžou vybrat jakoukoliv cestu zvolí, ale v průběhu dne se budou otevírat brány/turnikety, které agenty nasměrují na cestu, kde je menší množství agentů již uvnitř. Cestování agenta bude k nejbližšímu výstavišti, kde zjisti, zda je nebo není místo na sledování.

Stále parametry:
*Program ZOO
*Maximální kapacita při vystoupení
*Maximální kapacita ZOO
*Špičky příjezdu agentů

Proměnlivé parametry:
*Rychlost agentů
*Doba strávená na toaletě
*Doba strávená u stánku s občerstvením
*Otevírání turniketů

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Ondřej Pišl, piso00

'''Zdroje'''

* zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/2303-navstevnost-zoologicke-zahrady-hl-m-prahy-4000950
* zoopraha.cz/navsteva/program

: Téma je formulováno hrubě nedostatečně (srovnejte s některými kolegy). V případě nástroje byste měl mít absolutně jasno. Čili prosím znovu a lépe. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:58, 8 May 2022 (CET)
: Souhlas s Tomášem, hlavně aby to mělo něco společného s realitou, tak byste potřeboval interní data takové aerolinky, což nepředpokládám, že máte. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:04, 8 May 2022 (CET)
: Pardon, zkusím vymyslet úplně jinou simulaci
:: Cílem simulace nemůže být něco nasimulovat, to je prostředek k řešení nějakého problému. Čili cíl prosím přeformulujte. Jinak si asi dovedu představit, že nějaká simulace na této bázi by mohla smysl dávat, ale vidím tam určitá úskalí, na která byste mohl narazit (např. navigace agentů v zoo může být dosti netriviální). Bylo by dobré si dopodrobna promyslet, jak to přesně budete dělat, ideálně si to nakreslit. Na základě výše uvedeného si ne zcela myslím, že jste tak dosud učinil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:11, 8 May 2022 (CET)
::: Upravil jsem cíl a dopsal něco k chování agentů
:::: Já Vám stále nevím, jestli je agentní simulace pro tuto úlohu to nejlepší řešení. Netvrdím, že se nedá použít, jen si to teď nějak ne zcela umím představit. Popřemýšlel bych i o Simprocessu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:00, 8 May 2022 (CET)
::::: Takže když to udělám v Simprocessu, tak byste mi tuto simulaci schválil? Já totiž nevím, jak vzít úplně přesná data (statistiky z návštěvnosti třeba toho ZOO Praha)
== Simulácia rastu vápenatky mnohohlavej na mape Prahy ==

'''Úvod do problému'''

V roku 2010 vyšla práca o využití vápenatky na nájdenie efektívneho spojenia medzi Tokiom a okolitými stanicami. Zistilo sa, že vápenatka dokázala vytvoriť podobnú sieť trás ako bola vytvorená človekom v tejto oblasti. Táto biologicky vytvorená trasa by mala veľmi podobnú efektivitu a náklady ako súčasne vytvorená trasa. Toto zistenie by mohlo v budúcnosti slúžiť na efektívne nájdenie trás pre výstavbu nových železničných tratí pre rozrastajúce sa mestá.

'''Cieľ simulácie'''

Vďaka zaujímavým vlastnostiam rastu vápenatky chcem nájsť efektívne spojenie medzi stanicami metra v Prahe pomocou simulácie jej šírenia a porovnať ho so súčasným riešením metra v hlavnom meste.

'''Popis simulácie'''

Vytvoriť veľké množstvo agentov so skoro náhodným pohybom. Agenti vnímajú tri body pred sebou a rozlišujú, ktorým z týchto bodov sa vyberú podľa sily odtlačku od predchádzajúceho agenta, ktorý touto trasou prešiel. Na canvase budú rozmiestnené body s najväčšou príťažlivosťou, ktoré budú znázorňovať zastávky metra.

Nastaviteľné parametre budú: uhol vnemu, uhol otáčania, počet agentov

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Samuel Mečiar, Mecs01

'''Zdroje'''

* Jeff Jones: "Characteristics of Pattern Formation and Evolution in Approximations of Physarum Transport Networks.", 2010.

: Zní to trochu bizarně, ale OK, jsem zvědav na výsledky. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:37, 8 May 2022 (CET)

== Simulace šíření násilý v komunitě ==

'''Úvod do problému'''

Jedním ze sociálních problémů, který Joshua Epstein popisuje a modeluje je násilí a jeho vliv na vývoj společnosti.
V jeho jádru se jedná o "šíření" násilnické nálady v rámci komunity.
Definuje 2 skupiny (komunity), kde každý člen skupiny má své vlastnosti, míru nespokojenosti, úroveň etnického nepřátelství a ochotu riskovat poblíž policie.
Zároveň každý člen dokáže pozorovat své blízké okolí a dokud je "volné" okolí, tak se i množit.
A sleduje jejich vývoj.

'''Cíl simulace'''

Pozorovat vývoj komunity na základě zvolených parametrů.

'''Popis simulace'''

Budou zvoleny všechny parametry:
Náhodné veličiny (bude zadáno jejich rozložení):
míra reprodukce - pravděpodobnost reprodukce
úroveň etnického nepřátelství - pravděpodonost "zabití" nejbližšího člena opačné komunity v okolí
míra nespokojenosti, ochota riskovat poblíž policie - pokud: míra nespokojenosti > (1-ochota riskovat poblíž policie)^počet viditelných policistů, tak se dle úrovně etnického nepřátelství vidá člen "zabíjet", jinak se nestane nic

Diskrétní veličiny:
Počet policistů
Velikost okolí policisty - pokud by mělo dojít k zabití člena z komunit v okolí policisty, nedojde k němu, ale je "zabit" útočící člen
Velikost okolí člena
Maximální počet členů v okolí

Poté se simulace pustí a bude se pozorovat jak se komunita bude vyvýjet na základě daných parametrů. Bude se sledovat např. jejich velikosti, množství "zabitých", korelace mezi počtem zabitých a počtu policistů.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

pokm09

'''Zdroje'''

* Artificial Genocide:
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2002/04/seeing-around-corners/302471/

: Je třeba definovat konkrétní cíl. S tímto cílem byste nedokázal definovat odpovídající závěry. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:38, 8 May 2022 (CET)

== Těžba dřeva / Domácí fotovoltaika ==
'''Autor:''' Jan Pulchart

'''Typ:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Popis modelu:''' Model vychází z výzkumu Univerzity v Záhřebu. Model bude porovnávat těžbu ve 2 typech lesa. Výzkum poukazuje na zajímavé skutečnosti, které ovlivňují spotřebu paliva při těžbě dřeva.

V jednom typu lesa rostou přirozenou cestou smíšeně staré a mladší stromy. – Je zde tedy dobrá pravděpodobnost těžení silných kmenů.

Druhý typ lesa je uměle zalesněný a všechny stromy mají přibližně stejné stáří. – Nachází se zde kmeny pouze přibližně stejné velikosti.

Oba lesy jsou určeny k vykácení. V modelu bude sledována spotřeba paliva lesnických strojů k poměru vytěženého dřeva.

'''Cíl simulace:''' Vzhledem k rostoucím cenám paliv a tlaku na šetrnost k životnímu prostředí je žádoucí sledovat těžbu v obou typech lesů a porovnat, který typ těžby a za jakých podmínek je šetrnější k životnímu prostředí v oblasti spotřeby paliva.

'''Parametry modelu:'''

- Hustota zalesnění

- Objem stromů

- Spotřeba strojů (ovlivněna stářím stroje, typem, apod.)

'''Zdroj:''' https://www.mdpi.com/1999-4907/12/5/547/htm

: Vyberte si prosím nějaký reálný, ověřitelný problém na realistických datech. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:04, 8 May 2022 (CET)
- Upraveno [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 22:23, 8 May 2022 (CET)

'''- EDIT:''' Napadlo mě ještě jedno téma, kterému bych dal přednost. Mohl bych v Simprocessu vytvořit simulaci domácí fotovoltaické elektrárny? Nejprve bych namodeloval současný stav a posléze bych se snažil naplnit cíl práce, tedy optimalizovat spotřebu tak, aby byla co nejvýhodnější vůči rodinnému rozpočtu. Ve hře je dále akumulace do baterií a odkupy energií do distribuční sítě. Modelování na základě reálných dat je samozřejmostí. [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 12:55, 12 May 2022 (CET)

'''Předběžné zadání pro Domácí fotovoltaickou elektrárnu:'''

'''Úvod do problému:''' V České republice se těší značné popularitě dotace na domácí fotovoltaické elektrárny pro rodinné domy. V důsledku těchto dotací vzniká zvýšená poptávka po fotovoltaických elektrárnách. Ve společnosti se vyskytují rozličné názory na efektivnost těchto domácích elektráren. Opravdu přináší úsporu, jakou slibuje stát a elektrárenské společnosti a komu se vlastně nejvíce vyplatí?

'''Popis modelu:''' Model by ukazoval stávající stav, tedy kolik se vyrobí průběžně v určitém období elektřiny, kolik jí je spotřebováno, kolik ukládáno do akumulátorů, kolik majitel musí vykoupit z distribuční sítě a také, kolik majitel elektrárny odprodává do distribuční sítě elektrárenské společnosti.

Posléze by tento stávající stav byl upraven do ideální podoby takové, aby se optimalizovala spotřeba domácnosti do podoby, která je pro ní nejvýnosnější.

'''Cíl simulace:''' Porovnání výsledků stávajícího stavu a ideálního stavu pomůže vytvořit představu o tom, komu se domácí fotovoltaická elektrárna nejvíce vyplatí.

'''Data/zdroje:''' https://www.cez.cz/cs/technologie/fotovoltaika/reference/fotovoltaika-s-bateriovym-ulozistem

Získaná data z provozu domácí fotovoltaické elektrárny.

'''Nástroj:''' Simprocess

[[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 13:47, 12 May 2022 (CET)

== Optimalizace objednávek závozu v baru ==

'''Popis problému:'''
Jedná se o menší bar (spíše hospodu), ve kterém se převážně popíjí pivo. Problém nastává v objednávkách u závozníka. Ty se dělají každý týden v neděli a pouze se odhadují na základě zkušeností a momentálního stavu prázdných sudů. Z pohledu obsluhy se však stává, že jeden druh piva dochází a ostatní se blíží nebezpečně ke dnu. Je tedy otázkou zda by se tento problém nedal vyřešit určitým optimalizačním modelem. Bylo by skvělé dokázat majiteli, že by bylo vhodné objednat na základě dat správné množství. Existuje však významný problém, kterým je značný nedostatek místa a proto se snažíme minimalizovat počet sudů a přepravek ve skladu.

Konkrétně se jedná o 3 druhy piva (1x50l sud, 2x30l sud), 1 točená limonáda (50l sud), 1 přepravka nealkoholické pivo lahvové (po 20 kusech), 3 druhy nealkoholických nápojů (po 24 kusech)

Zbytek nápojů a dalších surovin se řeší individuálně a pružně v průběhu týdne. Není tak potřeba je brát v tomto případě v úvahu.

'''Popis simulace:'''
Na základě dat by se vygeneroval pro každý den postupně určitý počet objednávek konkrétního nápoje. Jelikož se jednotlivé dny poměrně liší, byl by každý den zpracováván samostatně (někteří zákazníci chodí na jeden druh piva v konkrétní den a lze tam vidět výkyv oproti zbytku týdne). Je zde snaha minimalizovat zásoby avšak tak, aby byly dostatečné. Na konci bych rád ještě srovnal výsledky s posledními ručními objednávkami.
Pokud by se simulace zdála příliš jednoduchá je možnost zahrnout i potenciální tržby a náklady.

'''Cíl simulace:'''
Nastavit objednávky tak, aby nedocházelo k nedostatku piva a dalších nealkoholických nápojů dovážené závozníkem.

'''Systém:'''
Simprocess

'''Autor:'''
Němeček Jiří, [[User:Nemj13|Nemj13]] ([[User talk:Nemj13|talk]]) 21:52, 8 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Denní prodeje získané z konkrétního podniku pomocí interních záznamů. (minimálně za poslední měsíc)

: '''Schváleno'''. Držte se reálných dat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace řízení připouštění a chlorování vody pro kojenecké plavání ==

'''Úvod do problému:'''
V dnešní době se čím dál více využívá možností učit děti plavat již od velmi nízkého věku. Co k tomu velmi napomohlo, je dostupnost spousty bazénů vyhrazených pro plavání kojenců a batolat. Narozdíl od normálních uzavřených koupališť jsou zde však větší nároky na údržbu nejen konkrétní teploty vody a vzduchu, ale i na volný chlor a pH vody.

Po každém dni kurzů plavání kojenců a batolat však ale dochází k určitému úbytku vody, ale také je voda více znečištěná a je potřeba ji “přechlorovat”, aby do dalšího dne měla opět správnou hladinu pH. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou recirkulaci vody, aby bylo možné zahájit další lekce.

'''Popis simulace:'''
Model by simuloval pravidelný úbytek vody, který je závislý na počtu přítomných batolat, a snížení pH, kdy je pak následně potřeba připustit potřebné množství vody a dodat dostatečné množství chloru pro zvýšení pH. S pH také souvisí redox potenciál, pro který jsou také nastavené určité mezní hodnoty.
Dále by zde byla zahrnuta i recirkulace vody, která také může měnit pH vody a je závislá mimo jiné I na faktoru, zda je bazén přikrytý či ne.

Použité ukazatele: Chlor, Recirkulace, Teplota vody, Přikrytí bazénu, Teplota vzduchu, pH, Množství vody, Přítok vody, Redox potenciál, Úbytek vody, Množství přítomných batolat

'''Cíl simulace:'''
Efektivní řízení připouštění a chlorování vody v bazénu pro plavání kojenců a batolat.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Michaela Křivánková (krim12)

'''Zdroje:'''
https://adoc.pub/univerzita-karlova-v-praze-3-lekaska-fakultad9b570684ea7706e1ce0da77a65343d485181.html

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

https://www.alupo.cz/jak-snizit-chlor-v-bazenu/

http://www.vodaprozdravi.eu/page/orp-a-zdravi/31

+ reálná data získaná z Žabáček Přelouč

:'''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:09, 11 May 2022 (CET)

== Výběr vhodného typu křižovatky ==

'''Popis problému:'''
Křižovatky na pozemních komunikacích jsou místa, kde se protínají dopravní trasy vedoucí z různých směrů, ale zároveň jsou to i místa, která, pokud jsou nevhodně řešená, zapříčiňují mnohdy vznik dopravních kongescí, a dokonce i vznik dopravních nehod.

'''Popis simulace:'''
Jednalo by se o dopravní simulaci průsečné křižovatky. Cílem zkoumání je zjistit, jak jednotlivé typy řešení křižovatky ovlivní na dané lokaci propustnost křižovatky, délku front a úroveň kvality dopravy, tj. střední dobu zdržení na jednotlivých ramenech. Zkoumané typy křižovatek budou světelně řízená, turbookružní, okružní a křižovatka pouze s upravenou předností v jízdě.

U světelně řízené křižovatky bude nastavitelným parametrem signální plán, tj. délky signálu volno na jednotlivých ramenech a celková délka jednoho cyklu, a počet odbočovacích pruhů na vjezdech. U turbookružní křižovatky a okružní křižovatky budou nastavitelnými parametry odsazení jednotlivých ramen a průměr kruhového objezdu. U křižovatky s upravenou předností v jízdě bude nastavitelným parametrem počet odbočovacích pruhů. Dále bude na světelně neřízených křižovatkách použit parametr kritické mezery, tj. střední hodnota přijatelných časoprostorových mezer pro provedení manévru řidičem.

Jelikož jsou dopravní projekty plánovány ve velkém časovém horizontu, tak bude v simulaci zohledněna i prognóza dopravy, a tedy i pravděpodobný nárůst intenzit v budoucnu.

'''Cíl simulace:'''
Různá typová řešení křižovatky jsou i různě finančně a prostorově náročná, a proto nalezení vhodného řešení je klíčové pro nalazení rovnováhy mezi plynulostí dopravy, bezpečností a finanční náročností projektu.

'''Systém:'''
Netlogo

'''Autor:'''
Vela Tomáš, [[User:Velt02|Velt02]] ([[User talk:Velt02|talk]]) 23:21, 11 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Data použitá v simulaci (tj. intenzita dopravy na vjezdech/výjezdech) jsou z reálného směrového doprávního průzkumu.

'''Zdroje:'''

ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích

TP 135 PROJEKTOVÁNÍ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK NA SILNICÍCH A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH

TP 81 NAVRHOVÁNÍ SVĚTELNÝCH SIGNALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

== Simulace stárnutí českého obyvatelstva ==

'''Úvod do problému:''' Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V tomto příspěvku je rozebrána charakteristika populace v naší zemi. Poté na základě SD metody bude vytvořený populační predikční model.

'''Popis simulace:''' pomocí VenSimu bude vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a genderovou nerovnováhu. Řetězec stárnutí bude rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se budou skládat ze zásobního a průtokového diagramu, parametry budou kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle Českého statistického úřadu.

'''Cíl simulace:''' Cílem této seminární práce je představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Veronika Kostrouchova KOSV08

'''Zdroje:'''

https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide

https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

https://www.czso.cz/csu/czso/cesko-v-cislech-2021

Assignment SS 2021/2022/cs

2022-05-12T19:06:31Z

Kosv08: Vloženo nové zadání semestrální práce

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2021/2022}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Dotace v době nejistot ==

'''Úvod do problému'''

V roce 2020 byl otevřen nový dotační program. Žadatelé z řad veřejnosti podávali žádosti o dotaci od června 2020 do července 2021. Distribuce došlých žádostí v čase byla velmi nerovnoměrná a nahodilá. Zpracování žádostí obnášelo cca 9 procesních kroků. Zpracování žádosti buď končilo proplacením nebo zamítnutím. Zamítnutí se typicky dělo v jednom ze tří procesních kroků. Proplácení dotací bylo ukončeno v měsíci dubnu 2022. Na začátku května byly vyexportovány poslední monitorovací sestavy a informační systém, v němž transakce probíhaly, byl “uzavřen”.

Na zpracování žádosti se podíleli pracovníci rozdělení do tří týmů. Dle zjištěných informací se valná většina pracovníků, kteří se činností na tomto dotačním titulu zabývali, se této činnosti věnovala nad rámec své běžné pracovní činnosti. O zapojení úvazků proto neexistuje přesný přehled, bylo též velmi variabilní.

V současné chvíli je tedy vhodné učinit zpětné ohlédnutí za vykonanou prací. Manažerští pracovníci by uvítali rámcovou informaci shrnující to, jak celý proces probíhal a v případě, že by se dotační program opět otevíral, jaké personální složení týmů, co se úvazků týče, by bylo nejefektivnější vzhledem k objemu odvedené práce. Nelze předpokládat, zda bude možné zajistit nové pracovníky na plný úvazek (a příp. v jakém množství). Jako realistické se proto opět jeví poskládání týmů ze stávajících pracovníků relevantního útvaru a ostatních pracovníků úřadu, kteří by se mohli v jednotlivých případech zapojit do prací na programu na maximálně 0.2 FTE (nutnost zadání na straně realizátora dotačního projektu – tedy expertním odhadem). Dostatečné personální zajištění je nejpalčivějším problémem celé akce.

''Požaduje se ochrana dat v tomto rozsahu: úřad, žadatel, finance, osobní údaje.''

'''Cíl simulace'''

1. Poskytnout managementu obecnou představu o tom, jak by probíhal celý proces nyní, kdy útvar již disponuje pracovníky na plný úvazek (zpočátku realizace toto nebylo). Konkrétně kolik nejméně zkrácených úvazků by bylo potřeba na realizaci dotačního programu při pevně určeném počtu osob pracujících na programu na celý úvazek.

2. Poskytnout představu, jak by proces probíhal, kdyby byl zaveden např. časový limit pro odpověď žadatele na podnět poskytovatele dotace k doplnění.

'''Hrubý nástin předpokládané simulace'''

Entity: žádosti

Zdroje: pracovníci, proměnlivá velikost úvazků a jejich počet, částečné úvazky

Proces: pracuje se s řadou procesních kroků spočívajících ve "zpožděních" a rozdělení na žádosti, které pokračují dále v procesu a které budou zamítnuty a vyřazeny z procesu. Ve vztahu ke "zpožděním" se jedná o čas trvání operace na straně úřadu (v řádu minut až hodin, bude určeno jako triangulární distribuce za pomoci konzultace s experty) a trvání odezvy na straně žadatele (v řádu dní, měsíců, v extrémních případech i více než rok; časové značky ze systému). Zamítnuté žádosti opouštějí systém na min. třech různých stanovištích s velmi rozdílnými distribucemi pravděpodobnosti. Vydávání rozhodnutí se může dít dle distribuce v čase nebo jako "batching" (nutno ještě objasnit s realizátorem dotačního programu).

'''Nástroj'''

Simprocess

'''Autor'''

Neln15

'''Zdroje'''

Sestavy vyexportované ze systému pro administraci žádostí a z centrálního registru dotací. Budou využity sestavy dodané managementem (anonymizace a utajení souborů). Mají pevně danou strukturu, nebylo možno je pro účely simulace nadefinovat, informační systém je již uzavřen. Náročnou kombinací a zpracováním sestav lze získat pro simulace tyto údaje za sledované období:

• počet pracovníků v jednotl. týmech (úvazky a příp. jejich proměny v čase od managementu),

• počet a datum: přijatých žádostí (“PŽ”), PŽ vyřazených před 1. kontrolou, PŽ prošlých a vyřazených při 1. kontrole, PŽ prošlých a vyřazených při 2. kontrole, jejich přenosu do IS CEDR, vyplacení dotace. Procesní krok má trvání v rozmezí 1 až stovek dnů. Stav ("stádium") ve kterém žádost opustila systém.

Granuralita: jednotlivé žádosti, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace (kolem 200 tis ks).

Popis procesu: konzultací s experty.

Pro potřeby posouzení zadání indikativní struktura zdrojových dat po prvotním rozsáhlém zpracování (další dílčí dopočty nejsou uvedeny, jedná se o indikaci pro potřeby posouzení): [[File:Dotace ukazka struktura.xlsx]]

: Chválím, jak to máte jako zadání propracované. Pokud budete mít konkrétní tvrdá data v podobě, jakou předjímá tabulka, bude to super. Co mi není jasné, jsou cíle. Simulace pracuje s nějakou nejistotou. Úplně nechápu, jaké výstupy z toho mají být a pro koho budou k něčemu dobré. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:49, 6 May 2022 (CET)

''Dobrý den, děkuji. Po naší rozmluvě jsem ještě konuzultovala některé skutečnosti s pracovnicí, která se na administraci podilela. Jsou tam i nejake nekonzistence v datech a v jejích tvrzeních. Na základě toho tedy doplňuji a upravuji zadání takto:''

Dotační program byl otevřen ad hoc, pod tlakem vnějších okolností a to ve velmi krátkém časovém termínu. Na počátku nebyli na jeho realizaci najmuti žádní lidé. Postupně jich bylo několik málo na tuto práci dočasně přeřazeno (v řádu jednotek). Většina pracovníků (asi 90) však zůstávali dále plně zaměstnáni ve svých agendách a na administraci tohoto dotačního programu pracovali nad rámec své běžné pracovní náplně, tedy bez přesně určeného úvazku. Někteří pracovníci udělali podle výstupů ze systému jednotky, někteří však stovky nebo dokonce tisíce úkonů. Navíc systém obsahuje místo některých pracovníků, kteří transakce prováděli, pouze kódy nebo jsou i informace nevyplněny (zřejmě z doby papírové administrace). Jedná se o relativně vysoké množství případů. Pro nové otevření dotačního programu pravděpodobně opět nebude možné přijmout pracovníky na plný úvazek a bude využívána stávající pracovní síla na 0.2 FTE a odměňována tedy formou pevně stanovených odměn.

'''Nejistota: Následkem toho se přesně neví, kolik úvazků vlastně na realizaci pracovalo.'''

Dále ze stejného důvodu zpočátku nebyl žádný systém na administraci žádostí (zprovozněn až později) a napojení na centrální registr dotací bylo nasazeno ještě déle. Důsledkem časového tlaku na nasazení IS a toho, že IS ze začátku chyběl, docházelo k časovým zpožděním, systémovým chybám (“žádost se zasekla v systému”, administrátoři ji tam “objevili” později) a chybám při příjmu žádostí v papírové podobě. Z tohoto důvodu není ani přesně známo, jak dlouho by celý proces zpracování dotačních žádostí trval nyní, kdy již existují procesy i nástroje. Program běžel od března, ale teprve od června dosáhl více méně stabilizovaného stavu, co se digitalizace procesu týče.

'''Nejistota: Není známo, jak dlouho by celý rpoces zpracování dotačních žádostí trval při nové iteraci dotačního programu nyní, kdy je již plně digitalizován.
Pro vyřešení je tedy nutno nasimulovat (na základě distribucí zjištěných z dat za měsíce, kdy už existoval digitalizovaný systém, a nových dat o zaměstnancích, kteří by byli nyní k dispozici na 1.0 FTE).'''

Tyto informace jsou důležité nejen pro operativní zajištění procesu, ale také jako přímý vstup pro finanční a personální plánování.

Cíl:

'''Personální optimalizace procesu. Navrhnout optimální množství 0.2 úvazků, které si musí management pro nové otevření programu uvnitř úřadu naptat.
Optimalizovat proces tak, aby procesní krok 1. kontroly trval max. 30 dní.'''

(Podle doplňující informace byl limit 30 dní od přijetí žádosti do její 1. kontroly byl skutečně zaveden. Avšak došlo k tomu až v průběhu realizace dotačního programu, kdy to mělo smysl (tj. existoval informační systém a bylo více pracovníků. Následkem toho naprostá většina žádostí tuto dobu znatelně překročila.)

: '''Schváleno'''. Tak uvidíme, co Vám z toho vyjde. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:42, 8 May 2022 (CET)

== Universe 25 ==

'''Úvod do problému'''

Etolog John B. Calhoun provedl v letech 1968 až 1972 experiment na myších. Nazval ho Universe 25.

Jedná se o čtvercovou klec o rozměrech 101 x 101 palců pro myši s postupně doplňovaným jídlem a vodou. Mělo dojít k vytvoření a podpoření přirozeného nárůstu populace bez vlivu vnějšího prostředí. Kapacita klece byla pro 3000 myší.
V den kolonizace byly do klece umístěny 4 páry myší. Když populace dosáhla počtu 2 200, mnoho myší přestalo mít zájem o rozmnožování, docházelo k formování do agresivních skupin, které pravidelně napadaly další skupiny. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat společně s násilím vedly k zániku celé kolonie.

Autor experimentu se domnívá, že je experiment aplikovatelný i na lidi v kontextu přelidnění na planetě. Odhadem je rok 2050.
Mnoho odpůrců se proti experimentu ohrazuje, že nelze srovnávat lidské a myší sociální chování.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit "počítačovou kopii" experimentu Universe 25.

Sestavit verzi úpravou sociálního chování, aby nedošlo k úplné myší apokalypse, tak jako se stalo v roce 1972.

'''Co se bude simulovat'''

[[File:Universe25 aributy metody.xlsx]]

Rozbor sledovaných atributů a metod je načrtnutý v přiloženém excelu snad bude dávat smysl.

Ve zkratce:
1 den = 4 různé iterace pro každou myš. Každé myši se náhodně přiřadí, jakou akci bude dělat. Všechny myši se pohnou podle přiřazené akce. Poté dojde k vyhodnocení iterací (conflict), což je "hlavní motor", kde dojde k vyhodnocení chování myší v závislosti na jejich aktuálních atributech chování s různými mírami náhody. Detailnější popis je v přiloženém souboru.

Problém vidím v tom, že nevím jaká abstrakce je OK. Krom grafu s počtem_myší/dobou_trvání jiné podklady pro závěr "povedlo se" nejsou. Takže mám i obavu, že stejný graf nedám dohromady.

V metodách jsem vycházel z toho, jak bych to házel do pythonu. Datové struktury by v NetLogu neměly být problém, ale obávám se, že při abstrakci: 1 den = 4 iterace (i to je málo) všech myší NetLogo neutáhne vyhodnocování po dobu 4 let. Při průměrném počtu tisíc myší to bude přes milion vyhodnocování.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Tomáš Karásek, kart08

'''Zdroje'''

https://www.youtube.com/watch?v=7CXj0AGuh4c
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1644264/pdf/procrsmed00338-0007.pdf
https://thumbs.dreamstime.com/z/behavior-types-different-kind-human-passive-passive-aggressive-aggressive-assertive-61553265.jpg

: Zajímavé téma. Rozpracujte prosím detailněji, jak bude simulace vypadat. Případně i s nákresy, zkrátka, aby bylo jasné, co si pod tím mám v Netlogu představit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:53, 6 May 2022 (CET)
:: Děkuji za komentář. Aktualizoval jsem kapitolu "Co se bude simulovat", kam jsem přiložil i soubor s detailnějším popisem. [[User:Kart08|Kart08]] ([[User talk:Kart08|talk]]) 15:48, 7 May 2022 (CET)
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:41, 8 May 2022 (CET)

== Evakuace areálu VŠE ==

'''Úvod do problému'''

V posledních letech přibyla frekvence nahlašování bomb na VŠE. Toto má za následky nejen ztracený čas velkého množství lidí, ale i vynaložených prostředků na mobilizaci veřejných složek.

Ve středu veškerého dění jsou však primárně samotní studenti, kteří se účastní zmíněné evakuace. Dosud byly veškeré hlášení naštěstí falešná a reálná hrozba nebyla. Nelze to však 100% považovat za precedens, protože v budoucnu by anonymní nahlášení bomby mohlo být opravdové, což by mělo katastrofální následky.

'''Cíl simulace'''

Zachytit pravděpodobný scénář odehrávání evakuace areálu VŠE v simulaci. Pro účely této simulace se bude jednat o pouze o evakuaci zjednodušeného areálu 1. patra SB na Žižkově.
Navrhnout optimalizaci plánu a průběhu evakuace za účelem zkrácení trvání (a tím snížit míru případného neštěstí).

'''Co se bude simulovat'''

Agenti:
* Studenti
* Koordinátor

Studenti i koordinátoři budou mít své vlastní vlastnosti, které budou určeny náhodně. Studenti se pohybují směrem k východu, zatímco koordinátoři stojí na místě a podporují studenty v evakuaci.
Mezi vlastnosti studentů patří:
* Výchozí rychlost
* Úroveň paniky (modifikátor rychlosti a jak jsou schopní uvést spolužáka do bezvědomí, aby se dostali dále)
* Bezvědomí (true/false)

Koordinátoři mají jedinou vlastnost a tou je efektivita koordinace ve svém okolí (snižuje paniku a zvyšuje rychlost)

Parametry:
*Počet studentů
*Počet koordinátorů
*Čas do výbuchu

potenciálně

*Den v týdnu (ovlivňuje multiplikátor studentů)

Výstupy:
*Počet evakuovaných
*Počet mrtvých
*Počet studentů uvedeno do bezvědomí
*Počet evakuovaných na časové období
*Poměr evakuovaných

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

David Vojta, vojd00

'''Zdroje'''

Rendón Rozo, K., Arellana, J., Santander-Mercado, A., & Jubiz-Diaz, M. (2019). Modelling building emergency evacuation plans considering the dynamic behaviour of pedestrians using agent-based simulation. Safety Science, 113, 276–284. https://doi.org/10.1016/j.ssci.2018.11.028;
Joo, J., Kim, N., Wysk, R. A., Rothrock, L., Son, Y.-J., Oh, Y., & Lee, S. (2013). Agent-based simulation of affordance-based human behaviors in emergency evacuation. Simulation Modelling Practice and Theory, 32, 99–115. https://doi.org/10.1016/j.simpat.2012.12.007; Kontaktování VŠE pro zjištění informací ohledně evakuací za účelem přiblížení k realitě

: Rozumím tomu dobře, že tam budete mít mapy celé SB? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 14:56, 6 May 2022 (CET)

:: Odstranil jsem nápad s generacemi a zjednodušil mapu pouze na jedno podlaží SB, a to první patro. [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 10:57, 7 May 2022 (CET)

::: '''Schváleno''', ale - jak jsme se o tom bavili v hodině. Máte nevýhodu tématu, které jednak vychází ze školního příkladu, jednak už bylo několik variant zpracováno v minulosti. Upřímně řečeno mi tato modifikace zase nepřijde až tak originální a přínosná. Bylo by dobré ještě popřemýšlet o detailech. Dejte pozor na kontakt s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:34, 8 May 2022 (CET)

:::: Mělo by tedy smysl ještě zvážit variantu obchodního centra o které jsme se bavili na hodině? [[User:Dvojta|Dvojta]] ([[User talk:Dvojta|talk]]) 19:08, 8 May 2022 (CET)

== Plnění potřeb v domácnosti ==

'''Úvod do problému'''

Naplnění potřeb je pro lidi důležité. Ne všichni mají takové štěstí, že jsou jejich potřeby pravidelně plněny.

Z knih a článků lze zjistit jak dlouho člověk přežije bez naplnění některých základních potřeb. Tyto informace budou použity k výpočtu klesání potřeb.

Simulace bude umístěna do prostoru domácnosti, kde si lidé mohou své potřeby volně plnit, pokud jim nikdo jiný nezabírá místo u nábytku, který je k plnění potřeby určený.

Lidé si také budou muset vybrat jakou potřebu chtějí zrovna ukojit.

'''Co se bude simulovat'''

Agenti „lidé“ budou mít potřeby, které se s každým krokem snižují (každá jinou rychlostí). Potřeby jako hlad, žízeň, spánek, toaleta, hygiena, zábava. Potřeby lze naplnit interakcí s agenty „objekty“. Různé objekty naplňují různé potřeby. Lednice naplňuje hlad, umyvadlo žízeň, postel spánek, záchod toaletu, sprcha hygienu a žízeň, televize zábavu.

Lidé se v každém kroku musí rozhodnout, s jakým objektem budou interagovat a jakou potřebu si tedy naplní. S jedním objektem smí vždy interagovat jen jeden člověk. Když lidem klesne určitý (nastavitelný) počet potřeb pod nějakou úroveň, zemřou. Počet různých objektů a počet lidí bude možné nastavit.

Rozhodování, kterou potřebu upřednostnit bude inspirováno modelem výběru akcí ze hry The Sims 3.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit simulaci domácnosti s rozhodováním na základě potřeb.
Zjistit kolik nejvíce lidí lze udržet při životě při co nejméně objektech.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Zdroje'''
Eastwood, M. A. (2013). Principles of human nutrition. Springer.

https://text.npr.org/573739653

https://team.inria.fr/imagine/files/2014/10/sims-slides.pdf (část Decision Making - Modeling human needs)

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 21:18, 2 May 2022 (CET)

: Asi bych požádal o konkrétnější rozbor zadání. Přijde mi, že to buď vyjde neskutečně komplexní nebo se to zvrhne do triviality. Taky mi - přiznáván se - není úplně jasné, k čemu je taková simulace dobrá, jaké nové informace přináší. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:02, 6 May 2022 (CET)

:: Navrženo nové zadání ''Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení.'' [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

== Příchod a odchod dětí do a z pomocných zařízení ==

'''Úvod do problému'''

V České republice se nachází 27 jednotek pomocných zařízení, tedy dětské domovy a dětská centra. Každoročně je do těchto center přijato průměrně 1763 dětí a opustí je průměrně 1474 dětí.
Děti jsou do těchto center přijaty z různých důvodů: zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních. Mohou být přijaty na základě: souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy. Děti mohou být přopuštěny do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, či jinak a některé děti bohužel v těchto zařízeních zemřou.

'''Co se bude simulovat'''

Podle dat získaných ze ''Stručného přehledu činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za obdobá 2007-2019'' budeme simulovat předpověď do roku 2025 - kolik dětí s různými atributy přijde a odejde z pomocných zařízení. Simulace hodláme udělat pro ''typy přijetí na základě'' (souhlasu rodičů, předběžného opatření a nařízení ustavní výchovy) a pro ''typy důvodů přijetí'' (zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních) jak pro přijetí, tak pro propuštění. A pro ''typy destinace po propuštění'' (do péče vlastní rodiny, do náhradní rodinné péče, do jiného dětského domova, do domova pro osoby s poztižením, jinak, či zemřelé).

'''Cíl simulace'''

Predikovat příjmy a odchody dětí do a z pomocných zařízeních do roku 2025. S predikcí počtů dětí s různými důvody, různými základy a různými destinacemi propuštění.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2020) ZDRAVOTNICTVÍ ČR: ''Stručný přehled činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za období 2007–2019.'' Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. NZIS REPORT č. K/33 (08/2020). Dostupné také z: https://www.uzis.cz/res/f/008343/nzis-rep-2020-k33-a410-detske-domovy-pro-deti-do-3-let-veku-a-detska-centra-2019.pdf

'''Autor'''

[[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 22:53, 7 May 2022 (CET)

: Skoro bych řekl, jestli to nebude na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:31, 8 May 2022 (CET)
:: Byl bych také pro systémovou dynamiku - souhlasíte? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:00, 8 May 2022 (CET)
::: Souhlasím. [[User:Svok09|Svok09]] ([[User talk:Svok09|talk]]) 18:16, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:58, 8 May 2022 (CET)

== Fourierova transformace - ukázka na posloupnosti bitů 0101.. přenášena kódem HDB3 ==

'''Úvod do problému'''

Libovolný periodický průběh lze nahradit součtem harmonických sinusových a kosinusových složek signálu.

'''Co se bude simulovat'''

Tato simulace bude ukázkou, že pokud máme periodický signál 0 a 1, lze tento signál vyjádřit pomocí součtu harmonických signálů (sinus, kosinus).
V úloze je brán signál 0101.. který je upravený kódem AMI, konkrétně HDB3. Napětí signálu bude volitelné, stejně tak i přenosová rychlost, počet bitů na periodu, počet vzorků.
Počet harmonických signálů bude také volitelný pro viditelnou simulaci změny výstupního signálu, který bude složen.

'''Cíl simulace'''

Vytvořit ukázku sestavení digitálního signálu z harmonických signálů.
Ukázka zkreslení při sestavování z různým počtem harmonických signálů.

'''Nástroj'''

MS Excel

'''Zdroje'''
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fourier_d%27un_carr%C3%A9.svg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continuous_Fourier_transform_of_rect_and_sinc_functions.ogv

'''Autor'''

[[User:Cerl16|cerl16]] ([[User talk:Cerl16|talk]])

:: Téma musí být simulace, která simuluje nějaké pravděpodobné jevy a hlavně typově jedna z těch simulací na hodinách probíraných. Což toto není, to je spíš forma kalkulace. Cílem simulace nemá být ani, že je to "ukázka", ale že pomáhá někomu řešit nějaký problém (ve kterém hraje hlavní roli nahodilost). Chce to nějaké jiné téma. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:51, 5 May 2022 (CET)

== Stimulovanie a regulavanie chovu ošípaných ==

'''Definícia problému'''

Rentabilita chovu prasníc vo výraznej miere závisí od produktivity chovu, ktorú zas ovplyvňuje obrátkovosť (počet pôrodov u prasnice počas roka) a počet odchovaných prasiatok od prasnice v priebehu roka. Je zrejmé, že chovatelia v snahe dosiahnúť čo najväčšiu obrátkovosť, musia zabezpečiť, aby u prasníc prebiehal kontinuálny reprodukčný cyklus s optimálnou dĺžkou trvania, opakujúci sa až do vyradenia zvieraťa z chovu.

U prasníc je preto potrebné aktívne monitorovať priebeh reprodukčného cyklu a v prípade jeho porúch ho aj operatívne stimulovať a regulovať. Stimuláciu a reguláciu reprodukčného cyklu u prasníc môžeme vykonávať zootechnickými metódami (transport, úprava kŕmnej dávky, stimulácia kancom, úprava zoohygienických podmienok ustajnenia, vytváranie optimálnych skupín zvierat).

'''Cieľ simulácie'''

Vytvoriť simuláciu chovu ošípanych a zistiť, aké kombinácie rôznych typov stimulácií a regulovania reprodukčného cyklu chovaných ošípaných prináša najlepšie výsledky.

'''Popis simulácie'''

Budeme mať niekoľko typov chovateľov, ktorý budú mať rôznu úroveň vzdelania v oblasti stimulácie a regulovania reprodukčného cyklu ošípaných.
Každý chovateľ bude začínať s rovnakým množstvom samcov, samíc, mládať a rovnakým množstvom peňazí.

Peniaze míňajú chovatelia dvoma spôsobmi. Na krmivo míňajú chovatelia peniaze rovnakým spôsobom. Každý jeden kus jedného typu ošípanej (samec, samica, mláďa) má rovnaké náklady na krmivo pre všetkých chovateľov. Zvyšné peniaze chovatelia míňaju podľa vlastného uváženia (vzdelanostnej úrovni) na stimuláciu a regulovanie reprodukčného cyklu.

Každý chovateľ má príjem z predaja ošípaných. Na začiatku bude nastavený rovnaký počet predaja prasníc za určitý čas. Každý chovateľ môže množstvo predaných ošípaných zmeniť po zavedení stimulácie alebo regulácie reprodukčného cyklu. Každý chovateľ sa teda môže svoje príjmy znižovat alebo zvyšovať, ale vždy si ponechá aspoň také príjmy aby bol schopný nakŕmniť všetky chované zvieratá.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Marcel Žec, zecm01

'''Zdroje'''

MACÁK, PHD., Doc. MVDr. Vladimír, MVDr. Nela KYZEKOVÁ, Prof. MVDr. Peter REICHEL, CSC., MVDr. Miroslav HÚSKA, PHD., MVDr. Herbert SEIDEL, PHD., MVDr. Róbert LINK, PHD., MVDr. Jaroslav NOVOTNÝ, PHD. a MVDr. Katarína KOVAČOCYOVÁ, PHD. Indukcia ruje a ovulácie u prasničiek a prasníc. INFOVET: veterinársky odborný časopis [online]. Prešov: M&M vydavateľstvo [cit. 2022-05-04]. Dostupné z: https://infovet.sk/indukcia-ruje-a-ovulacie-u-prasniciek-a-prasnic/

: Trochu mi tam nesedí ta "úroveň vzdělání chovatelů", to je takové hodně měkké a neurčité, divné. Možná bych to pojal spíše jako testování relativní úspěšnosti / výkonu různých strategií té stimulace. Dává Vám to takto smysl? '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:11, 6 May 2022 (CET)

:: Áno.
::''Marcel Žec'' 13:13, 8 May 2022 (CET)

== Supply Chain Management malého podniku ==

'''Úvod do problému'''

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod.

Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu.

Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku.

Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných.
Simulace by měla zodpovědět zejména následující:

• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?

• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

'''Co se bude simulovat'''

Simulace se zaměřuje na malý podnik s jedním větším skladem. Dále na dodavatele tohoto skladu a na jeho zákazníky.

Model bude simulovat, jak již z názvu vyplývá, dodávání zboží na podnikový sklad a následné plnění objednávek od zákazníků.

Závozy na sklad jsou plánovány na každý den podle počtu objednávek, běžně se ale stává, že použitelné je pouze 80 % zboží.

Zákazníci specifikují počet objednávek.

Na skladu může při větší míře závozů a menšímu odbytu docházet k hromadění/kažení zboží.

Pokud zákazník nedostane objednané zboží (závoz byl malý a nedostalo se na něj), jedná se o ztracené výnosy pro podnik.

'''Nástroj'''

Vensim

'''Autor'''

Milan Brchel, [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 19:35, 5 May 2022 (CET)

'''Zdroje'''

Supply Chain Management (SCM) Definition. Investopedia: Sharper insight, better investing. [online]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/s/scm.asp

:: Zatím je to téma nastíněno hodně obecně - na základě jakých dat to budete kvantifikovat (odvozovat rovnice)? (to odvození i data musí být pak součástí závěrečnho reportu) Jak například konkrétně zkvatifikujete nenaplnění očekávání viz. "Zákazník má svoje očekávání, které když není naplněno"? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 6 May 2022 (CET)
:::: Zadání jsem zkonkretizoval a trochu poupravil. Pro simulaci jsem neuvažoval použití reálných dat, spíše definování parametrů na jedné straně SCM a následně postupné zjišťování odpovídající hodnotě parametrů na straně druhé. Nicméně pokud by to bylo zapotřebí, data pro závozy (frekvenci a množství) a objednávky si obstarám. [[User:Brcm00|Brcm00]] ([[User talk:Brcm00|talk]]) 21:23, 7 May 2022 (CET)
::::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:01, 8 May 2022 (CET)

== Produkce oxidu uhličitého v ČR ==

'''Úvod do problému'''

Česko se v žebříčku energetického giganta BP umístila celosvětově na dvacátém místě v produkci CO₂ na jednoho člověka. V evropském měřítku je pak ČR na pátém místě. Vzhledem k rozsáhlému kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě ztratily lesy označení „plíce republiky“ a naopak se přidaly k dalším producentům oxidu uhličitého. Do doby, než vyrostou nové zasazené stromy bude zemská půda uvolňovat do atmosféry další množství CO₂.

Největším producent oxidu uhličitého pochází z oblasti energetiky, který tvoří téměř 40 % vyprodukovaného uhlíku za rok. Doprava s průmyslem pak společně představuje cca 28 %. Zbytek pak tvoří zemědělství (6,7 %), spalování v domácnostech (10.2 %) a další zdroje CO₂.

Podepsáním pařížské dohody se ČR upsalo ke snížení skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. Do roku 2050 by se Evropa měla stát prvním CO₂ neutrálním blokem na světě.

'''Popis modelu'''

Model bude simulovat produkci CO₂ z jednotlivých oblastí (energetika, doprava, zemědělství apod.), které budou produkovat určité množství oxidu uhličitého do atmosféry. Lesy budou tento oxid pohlcovat a měnit zpět na kyslík.

V parametrech si uživatel bude moci nastavit trend výsadby nových lesů a rychlost přechodu na obnovitelné zdroje (v rozumných hranicích). Výsadba lesů bude možná jen do hranice původního rozsahu před kůrovcovou kalamitou. Nově vysázený strom vyrobí méně kyslíku a nějakou dobu potrvá, než se přemění na dospělý strom.

Čím rychlejší trend přechodu na obnovitelné zdroje, tím se bude zvyšovat celková cena nákladů. To samé bude platit i za každý nově vysazený strom.

V grafech se bude zobrazovat množství CO₂ v atmosféře a nově vzniklého kyslíku.

Simulace bude začínat již s určitým množstvím CO₂ v atmosféře a množstvím lesů po kůrovcové kalamitě.

'''Cíl simulace'''

Výsledkem simulace bude model, který podle parametrů bude zobrazovat produkci CO₂ a jeho přeměnu na kyslík v následujících letech. Cílem je najít rovnováhu mezi nově vysázenými stromy a producenty CO₂, tak aby ČR splnilo podmínky Pařížské dohody (tzn do roku 2030 snížilo emise o 40 % a do roku 2050 být uhlíkově neutrální).

'''Modelovací nástroj''' Vensim

'''Autor''' Jiří Štěpán, stej40

'''Zdroje'''

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail

Co přesně znamená uhlíková neutralita?. Fakta o klimatu [online]. Copyright © 2021 Otevřená data o [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/uhlikova-neutralita

Pařížská dohoda - Ministerstvo životního prostředí. Úvodní stránka - Ministerstvo životního prostředí [online]. Copyright © 2008 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. iROZHLAS - spolehlivé a rychlé zprávy [online]. Copyright © 1997 [cit. 06.05.2022]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klima-co2-znecisteni-limity-brabec-cez_1812110600_jab

: Tohle mi přijde spíše na systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:12, 6 May 2022 (CET)
:: Systémová dynamika by tomu seděla - pokud budete souhlasit, tak pak to můžu schválit. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:26, 7 May 2022 (CET)
::: Souhlasím se změnou tématu na systémovou dynamiku. [[User:stej40|Stej40]] 21:08, 8 May 2022 (CET)
:::: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace ZOO ==

'''Úvod problému'''

Jedním z problémů je přehnané množství návštěvníků ZOO, každé ZOO má nějaký program, kdy mají vystoupení určitá zvířata a zároveň mají určitou kapacitu pro návštěvníky. Mimo jiné lidé chodí kolem poledne na oběd a dále si dokupují suvenýry nebo potřeba zajít na toaletu a každý návštěvník (nebo skupinka) chodí jinak rychle a chtějí vidět vše. Zároveň jsou zde i špičky, kdy přijíždí hromadná doprava a tím se nahrne mnoho návštěvníků najednou.

'''Cíl simulace'''

Cílem simulace je zjistit chod ZOO a jeho programu s vystoupeními, tak aby lidé mohli volně projít ZOO a zároveň se vešli na představení. Následné porovnání programu se ZOO Praha

'''Popis simulace'''

Vytvoření prostředí ZOO, kde agenti budou lidé (skupiny), kteří chodí jinak rychle k pointům jako je představení v určitém čase dle programu Zoo, dále se zastavují u stánku s občerstvením a musejí docházet na toaletu. Na začátku dne v ZOO si agenti můžou vybrat jakoukoliv cestu zvolí, ale v průběhu dne se budou otevírat brány/turnikety, které agenty nasměrují na cestu, kde je menší množství agentů již uvnitř. Cestování agenta bude k nejbližšímu výstavišti, kde zjisti, zda je nebo není místo na sledování.

Stále parametry:
*Program ZOO
*Maximální kapacita při vystoupení
*Maximální kapacita ZOO
*Špičky příjezdu agentů

Proměnlivé parametry:
*Rychlost agentů
*Doba strávená na toaletě
*Doba strávená u stánku s občerstvením
*Otevírání turniketů

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Ondřej Pišl, piso00

'''Zdroje'''

* zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/2303-navstevnost-zoologicke-zahrady-hl-m-prahy-4000950
* zoopraha.cz/navsteva/program

: Téma je formulováno hrubě nedostatečně (srovnejte s některými kolegy). V případě nástroje byste měl mít absolutně jasno. Čili prosím znovu a lépe. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:58, 8 May 2022 (CET)
: Souhlas s Tomášem, hlavně aby to mělo něco společného s realitou, tak byste potřeboval interní data takové aerolinky, což nepředpokládám, že máte. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 18:04, 8 May 2022 (CET)
: Pardon, zkusím vymyslet úplně jinou simulaci
:: Cílem simulace nemůže být něco nasimulovat, to je prostředek k řešení nějakého problému. Čili cíl prosím přeformulujte. Jinak si asi dovedu představit, že nějaká simulace na této bázi by mohla smysl dávat, ale vidím tam určitá úskalí, na která byste mohl narazit (např. navigace agentů v zoo může být dosti netriviální). Bylo by dobré si dopodrobna promyslet, jak to přesně budete dělat, ideálně si to nakreslit. Na základě výše uvedeného si ne zcela myslím, že jste tak dosud učinil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:11, 8 May 2022 (CET)
::: Upravil jsem cíl a dopsal něco k chování agentů
:::: Já Vám stále nevím, jestli je agentní simulace pro tuto úlohu to nejlepší řešení. Netvrdím, že se nedá použít, jen si to teď nějak ne zcela umím představit. Popřemýšlel bych i o Simprocessu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:00, 8 May 2022 (CET)
::::: Takže když to udělám v Simprocessu, tak byste mi tuto simulaci schválil? Já totiž nevím, jak vzít úplně přesná data (statistiky z návštěvnosti třeba toho ZOO Praha)
== Simulácia rastu vápenatky mnohohlavej na mape Prahy ==

'''Úvod do problému'''

V roku 2010 vyšla práca o využití vápenatky na nájdenie efektívneho spojenia medzi Tokiom a okolitými stanicami. Zistilo sa, že vápenatka dokázala vytvoriť podobnú sieť trás ako bola vytvorená človekom v tejto oblasti. Táto biologicky vytvorená trasa by mala veľmi podobnú efektivitu a náklady ako súčasne vytvorená trasa. Toto zistenie by mohlo v budúcnosti slúžiť na efektívne nájdenie trás pre výstavbu nových železničných tratí pre rozrastajúce sa mestá.

'''Cieľ simulácie'''

Vďaka zaujímavým vlastnostiam rastu vápenatky chcem nájsť efektívne spojenie medzi stanicami metra v Prahe pomocou simulácie jej šírenia a porovnať ho so súčasným riešením metra v hlavnom meste.

'''Popis simulácie'''

Vytvoriť veľké množstvo agentov so skoro náhodným pohybom. Agenti vnímajú tri body pred sebou a rozlišujú, ktorým z týchto bodov sa vyberú podľa sily odtlačku od predchádzajúceho agenta, ktorý touto trasou prešiel. Na canvase budú rozmiestnené body s najväčšou príťažlivosťou, ktoré budú znázorňovať zastávky metra.

Nastaviteľné parametre budú: uhol vnemu, uhol otáčania, počet agentov

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

Samuel Mečiar, Mecs01

'''Zdroje'''

* Jeff Jones: "Characteristics of Pattern Formation and Evolution in Approximations of Physarum Transport Networks.", 2010.

: Zní to trochu bizarně, ale OK, jsem zvědav na výsledky. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:37, 8 May 2022 (CET)

== Simulace šíření násilý v komunitě ==

'''Úvod do problému'''

Jedním ze sociálních problémů, který Joshua Epstein popisuje a modeluje je násilí a jeho vliv na vývoj společnosti.
V jeho jádru se jedná o "šíření" násilnické nálady v rámci komunity.
Definuje 2 skupiny (komunity), kde každý člen skupiny má své vlastnosti, míru nespokojenosti, úroveň etnického nepřátelství a ochotu riskovat poblíž policie.
Zároveň každý člen dokáže pozorovat své blízké okolí a dokud je "volné" okolí, tak se i množit.
A sleduje jejich vývoj.

'''Cíl simulace'''

Pozorovat vývoj komunity na základě zvolených parametrů.

'''Popis simulace'''

Budou zvoleny všechny parametry:
Náhodné veličiny (bude zadáno jejich rozložení):
míra reprodukce - pravděpodobnost reprodukce
úroveň etnického nepřátelství - pravděpodonost "zabití" nejbližšího člena opačné komunity v okolí
míra nespokojenosti, ochota riskovat poblíž policie - pokud: míra nespokojenosti > (1-ochota riskovat poblíž policie)^počet viditelných policistů, tak se dle úrovně etnického nepřátelství vidá člen "zabíjet", jinak se nestane nic

Diskrétní veličiny:
Počet policistů
Velikost okolí policisty - pokud by mělo dojít k zabití člena z komunit v okolí policisty, nedojde k němu, ale je "zabit" útočící člen
Velikost okolí člena
Maximální počet členů v okolí

Poté se simulace pustí a bude se pozorovat jak se komunita bude vyvýjet na základě daných parametrů. Bude se sledovat např. jejich velikosti, množství "zabitých", korelace mezi počtem zabitých a počtu policistů.

'''Nástroj'''

NetLogo

'''Autor'''

pokm09

'''Zdroje'''

* Artificial Genocide:
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2002/04/seeing-around-corners/302471/

: Je třeba definovat konkrétní cíl. S tímto cílem byste nedokázal definovat odpovídající závěry. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:38, 8 May 2022 (CET)

== Těžba dřeva / Domácí fotovoltaika ==
'''Autor:''' Jan Pulchart

'''Typ:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Popis modelu:''' Model vychází z výzkumu Univerzity v Záhřebu. Model bude porovnávat těžbu ve 2 typech lesa. Výzkum poukazuje na zajímavé skutečnosti, které ovlivňují spotřebu paliva při těžbě dřeva.

V jednom typu lesa rostou přirozenou cestou smíšeně staré a mladší stromy. – Je zde tedy dobrá pravděpodobnost těžení silných kmenů.

Druhý typ lesa je uměle zalesněný a všechny stromy mají přibližně stejné stáří. – Nachází se zde kmeny pouze přibližně stejné velikosti.

Oba lesy jsou určeny k vykácení. V modelu bude sledována spotřeba paliva lesnických strojů k poměru vytěženého dřeva.

'''Cíl simulace:''' Vzhledem k rostoucím cenám paliv a tlaku na šetrnost k životnímu prostředí je žádoucí sledovat těžbu v obou typech lesů a porovnat, který typ těžby a za jakých podmínek je šetrnější k životnímu prostředí v oblasti spotřeby paliva.

'''Parametry modelu:'''

- Hustota zalesnění

- Objem stromů

- Spotřeba strojů (ovlivněna stářím stroje, typem, apod.)

'''Zdroj:''' https://www.mdpi.com/1999-4907/12/5/547/htm

: Vyberte si prosím nějaký reálný, ověřitelný problém na realistických datech. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:04, 8 May 2022 (CET)
- Upraveno [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 22:23, 8 May 2022 (CET)

'''- EDIT:''' Napadlo mě ještě jedno téma, kterému bych dal přednost. Mohl bych v Simprocessu vytvořit simulaci domácí fotovoltaické elektrárny? Nejprve bych namodeloval současný stav a posléze bych se snažil naplnit cíl práce, tedy optimalizovat spotřebu tak, aby byla co nejvýhodnější vůči rodinnému rozpočtu. Ve hře je dále akumulace do baterií a odkupy energií do distribuční sítě. Modelování na základě reálných dat je samozřejmostí. [[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 12:55, 12 May 2022 (CET)

'''Předběžné zadání pro Domácí fotovoltaickou elektrárnu:'''

'''Úvod do problému:''' V České republice se těší značné popularitě dotace na domácí fotovoltaické elektrárny pro rodinné domy. V důsledku těchto dotací vzniká zvýšená poptávka po fotovoltaických elektrárnách. Ve společnosti se vyskytují rozličné názory na efektivnost těchto domácích elektráren. Opravdu přináší úsporu, jakou slibuje stát a elektrárenské společnosti a komu se vlastně nejvíce vyplatí?

'''Popis modelu:''' Model by ukazoval stávající stav, tedy kolik se vyrobí průběžně v určitém období elektřiny, kolik jí je spotřebováno, kolik ukládáno do akumulátorů, kolik majitel musí vykoupit z distribuční sítě a také, kolik majitel elektrárny odprodává do distribuční sítě elektrárenské společnosti.

Posléze by tento stávající stav byl upraven do ideální podoby takové, aby se optimalizovala spotřeba domácnosti do podoby, která je pro ní nejvýnosnější.

'''Cíl simulace:''' Porovnání výsledků stávajícího stavu a ideálního stavu pomůže vytvořit představu o tom, komu se domácí fotovoltaická elektrárna nejvíce vyplatí.

'''Data/zdroje:''' https://www.cez.cz/cs/technologie/fotovoltaika/reference/fotovoltaika-s-bateriovym-ulozistem

Získaná data z provozu domácí fotovoltaické elektrárny.

'''Nástroj:''' Simprocess

[[User:Pulj06|Pulj06]] ([[User talk:Pulj06|talk]]) 13:47, 12 May 2022 (CET)

== Optimalizace objednávek závozu v baru ==

'''Popis problému:'''
Jedná se o menší bar (spíše hospodu), ve kterém se převážně popíjí pivo. Problém nastává v objednávkách u závozníka. Ty se dělají každý týden v neděli a pouze se odhadují na základě zkušeností a momentálního stavu prázdných sudů. Z pohledu obsluhy se však stává, že jeden druh piva dochází a ostatní se blíží nebezpečně ke dnu. Je tedy otázkou zda by se tento problém nedal vyřešit určitým optimalizačním modelem. Bylo by skvělé dokázat majiteli, že by bylo vhodné objednat na základě dat správné množství. Existuje však významný problém, kterým je značný nedostatek místa a proto se snažíme minimalizovat počet sudů a přepravek ve skladu.

Konkrétně se jedná o 3 druhy piva (1x50l sud, 2x30l sud), 1 točená limonáda (50l sud), 1 přepravka nealkoholické pivo lahvové (po 20 kusech), 3 druhy nealkoholických nápojů (po 24 kusech)

Zbytek nápojů a dalších surovin se řeší individuálně a pružně v průběhu týdne. Není tak potřeba je brát v tomto případě v úvahu.

'''Popis simulace:'''
Na základě dat by se vygeneroval pro každý den postupně určitý počet objednávek konkrétního nápoje. Jelikož se jednotlivé dny poměrně liší, byl by každý den zpracováván samostatně (někteří zákazníci chodí na jeden druh piva v konkrétní den a lze tam vidět výkyv oproti zbytku týdne). Je zde snaha minimalizovat zásoby avšak tak, aby byly dostatečné. Na konci bych rád ještě srovnal výsledky s posledními ručními objednávkami.
Pokud by se simulace zdála příliš jednoduchá je možnost zahrnout i potenciální tržby a náklady.

'''Cíl simulace:'''
Nastavit objednávky tak, aby nedocházelo k nedostatku piva a dalších nealkoholických nápojů dovážené závozníkem.

'''Systém:'''
Simprocess

'''Autor:'''
Němeček Jiří, [[User:Nemj13|Nemj13]] ([[User talk:Nemj13|talk]]) 21:52, 8 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Denní prodeje získané z konkrétního podniku pomocí interních záznamů. (minimálně za poslední měsíc)

: '''Schváleno'''. Držte se reálných dat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:57, 8 May 2022 (CET)

== Simulace řízení připouštění a chlorování vody pro kojenecké plavání ==

'''Úvod do problému:'''
V dnešní době se čím dál více využívá možností učit děti plavat již od velmi nízkého věku. Co k tomu velmi napomohlo, je dostupnost spousty bazénů vyhrazených pro plavání kojenců a batolat. Narozdíl od normálních uzavřených koupališť jsou zde však větší nároky na údržbu nejen konkrétní teploty vody a vzduchu, ale i na volný chlor a pH vody.

Po každém dni kurzů plavání kojenců a batolat však ale dochází k určitému úbytku vody, ale také je voda více znečištěná a je potřeba ji “přechlorovat”, aby do dalšího dne měla opět správnou hladinu pH. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou recirkulaci vody, aby bylo možné zahájit další lekce.

'''Popis simulace:'''
Model by simuloval pravidelný úbytek vody, který je závislý na počtu přítomných batolat, a snížení pH, kdy je pak následně potřeba připustit potřebné množství vody a dodat dostatečné množství chloru pro zvýšení pH. S pH také souvisí redox potenciál, pro který jsou také nastavené určité mezní hodnoty.
Dále by zde byla zahrnuta i recirkulace vody, která také může měnit pH vody a je závislá mimo jiné I na faktoru, zda je bazén přikrytý či ne.

Použité ukazatele: Chlor, Recirkulace, Teplota vody, Přikrytí bazénu, Teplota vzduchu, pH, Množství vody, Přítok vody, Redox potenciál, Úbytek vody, Množství přítomných batolat

'''Cíl simulace:'''
Efektivní řízení připouštění a chlorování vody v bazénu pro plavání kojenců a batolat.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Michaela Křivánková (krim12)

'''Zdroje:'''
https://adoc.pub/univerzita-karlova-v-praze-3-lekaska-fakultad9b570684ea7706e1ce0da77a65343d485181.html

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

https://www.alupo.cz/jak-snizit-chlor-v-bazenu/

http://www.vodaprozdravi.eu/page/orp-a-zdravi/31

+ reálná data získaná z Žabáček Přelouč

:'''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 08:09, 11 May 2022 (CET)

== Výběr vhodného typu křižovatky ==

'''Popis problému:'''
Křižovatky na pozemních komunikacích jsou místa, kde se protínají dopravní trasy vedoucí z různých směrů, ale zároveň jsou to i místa, která, pokud jsou nevhodně řešená, zapříčiňují mnohdy vznik dopravních kongescí, a dokonce i vznik dopravních nehod.

'''Popis simulace:'''
Jednalo by se o dopravní simulaci průsečné křižovatky. Cílem zkoumání je zjistit, jak jednotlivé typy řešení křižovatky ovlivní na dané lokaci propustnost křižovatky, délku front a úroveň kvality dopravy, tj. střední dobu zdržení na jednotlivých ramenech. Zkoumané typy křižovatek budou světelně řízená, turbookružní, okružní a křižovatka pouze s upravenou předností v jízdě.

U světelně řízené křižovatky bude nastavitelným parametrem signální plán, tj. délky signálu volno na jednotlivých ramenech a celková délka jednoho cyklu, a počet odbočovacích pruhů na vjezdech. U turbookružní křižovatky a okružní křižovatky budou nastavitelnými parametry odsazení jednotlivých ramen a průměr kruhového objezdu. U křižovatky s upravenou předností v jízdě bude nastavitelným parametrem počet odbočovacích pruhů. Dále bude na světelně neřízených křižovatkách použit parametr kritické mezery, tj. střední hodnota přijatelných časoprostorových mezer pro provedení manévru řidičem.

Jelikož jsou dopravní projekty plánovány ve velkém časovém horizontu, tak bude v simulaci zohledněna i prognóza dopravy, a tedy i pravděpodobný nárůst intenzit v budoucnu.

'''Cíl simulace:'''
Různá typová řešení křižovatky jsou i různě finančně a prostorově náročná, a proto nalezení vhodného řešení je klíčové pro nalazení rovnováhy mezi plynulostí dopravy, bezpečností a finanční náročností projektu.

'''Systém:'''
Netlogo

'''Autor:'''
Vela Tomáš, [[User:Velt02|Velt02]] ([[User talk:Velt02|talk]]) 23:21, 11 May 2022 (CET)

'''Data:'''
Data použitá v simulaci (tj. intenzita dopravy na vjezdech/výjezdech) jsou z reálného směrového doprávního průzkumu.

'''Zdroje:'''

ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích

TP 135 PROJEKTOVÁNÍ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK NA SILNICÍCH A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH

TP 81 NAVRHOVÁNÍ SVĚTELNÝCH SIGNALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO ŘÍZENÍ PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

== Simulace stárnutí českého obyvatelstva ==

'''Úvod do problému:''' Existuje jen málo výzkumů o populaci založených na System Dynamics (SD). V tomto příspěvku je rozebrána charakteristika populace v naší zemi. Poté na základě SD metody bude vytvořený populační predikční model.

'''Popis simulace:''' pomocí VenSimu bude vytvořený populační predikční model s využitím Aging Chains s ohledem na stárnutí a genderovou nerovnováhu. Řetězec stárnutí bude rozdělen na dva řetězy, jeden pro každé pohlaví. Řetězce stárnutí se budou skládat ze zásobního a průtokového diagramu, systému
diferenciální rovnice a parametry kvantifikované na základě demografických dat pro Českou republiku dle českého statistického úřadu.

'''Cíl simulace:''' Cílem této seminární práce je představit a poskytnout model řetězce stárnutí obyvatelstva České republiky.

'''Nástroj:''' VenSim

'''Autor:''' Veronika Kostrouchova KOSV08

'''Zdroje:'''

https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide

https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

https://www.czso.cz/csu/czso/cesko-v-cislech-2021