Simulace.info - User contributions [en]

SS 2020/2021/cs

2021-06-13T19:07:05Z

Marj37:

{{DISPLAYTITLE:LS 2020/2021}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2020/2021. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2020/2021/cs|zadání práce]].

=Vypracovaná témata LS 2020/2021=
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Pirm01 Simulácia darcovského centra (Simprocess)] - Marko Pira
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Real-time_simulace Real-time simulace] (Wikipedia) - Tibor vondrášek
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%BD_simul%C3%A1tor Letecký simulátor] (Wikipedie) - Jakub Racek
* [http://www.simulace.info/index.php/Optimalizace_skladov%C3%BDch_z%C3%A1sob_inkoust%C5%AF Optimalizace skladových zásob inkoustů] (Microsoft Excel) - Iveta Kleníková
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku] (Simprocess) - Kateřina Zemánková
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_elektrizacni_site Simulace elektrizační sítě v ČR] (Vensim) - Michaela Tauchmanová
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_migrace_populace_do_EU Simulace migrace populace do EU] (Vensim) - Martina Riegerová
* [http://www.simulace.info/index.php/Odstranování_mechu_z_trávníku Odstranování_mechu_z_trávníku] (NetLogo) - Marek Vávra
* [http://www.simulace.info/index.php/Nalezen%C3%AD_nejide%C3%A1ln%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_mno%C5%BEstv%C3%AD_n%C3%A1pojov%C3%BDch_st%C3%A1nk%C5%AF_a_TOITOI_na_hudebn%C3%ADch_festivalech Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech] (NetLogo) - Aneta Váňová
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_pr%C5%AFb%C4%9Bhu_masov%C3%A9_st%C5%99elby Simulace průběhu masové střelby] (NetLogo) - Jiří Mareš
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_v%C3%BDvoje_epidemie_Covid_19_na_v%C3%BDletn%C3%AD_lodi_Diamond_Princess Simulace vývoje epidemie Covid 19 na výletní lodi Diamond Princess] (NetLogo) - Martin Šatra
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Joho00 Vliv průmyslového rybolovu na populace ryb] - (Netlogo) Otakar Johanis
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_dostavby_pra%C5%BEsk%C3%A9ho_leti%C5%A1t%C4%9B Simulace dostavby pražského letiště] - (Simprocess) Jaroslav Mareš

Simulace dostavby pražského letiště

2021-06-12T18:51:49Z

Marj37:

'''Název:''' Simulace dostavby pražského letiště<br>
'''Autor:''' [[User:Marj37|Marj37]] ([[User talk:Marj37|talk]]) 19:23, 12 June 2021 (CET)<br>
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br>
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br>
==Definice problému==
Pražské letiště již několik let uvažuje o rozšíření terminálů a přístavbu druhé přistávací dráhy. Dle plánů by mělo nejprve dojít k rozšíření o 5 nástupních prostor (dostavba terminálu 2) a následně o přístavbu nového "prstu" s cca 10 dalšími nástupními prostory. Projekty na rozšíření letiště již byly schváleny. Pro jednoduchost model počítá s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet trvají v stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí. Cestující jsou v tomto modelu zahrnuti pouze jako čas, který trvá než je letadlo „naloženo“ cestujícími.
Cílem této simulace tedy je zjistit, zda by bylo možné po rozšíření letiště Václava Havla obsloužit dvojnásobný počet letových operací než doposud. A zda je limitujícím faktorem počet obslužných míst pro letadla nebo lidská pracovní síla.
==Metoda==
Simulace byla provedena pomocí softwaru SIMPROCCES, ve kterém se nejlépe simuluje, z dostupných technologií, průchod entitou danými procesy a poskytuje detailní přehled o výsledcích simulace, ze kterého je dobře čitelný výsledek řešení problému.
==Model==
Pro jednoduchost model počítá s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet trvají stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí. Cestující jsou v tomto modelu zahrnuti pouze jako čas, než je letadlo „naloženo“ cestujícími. Model popisuje ideální stav, kdy vše probíhá tak jak má a nebere v potaz všechna bezpečností opatření, zpoždění letadel apod. V modelu není zachycen počet pracovníků potřebný na jednotlivé úkony, který může být limitujícím faktorem, a to z důvodu neveřejnosti těchto dat.

Entity:
*Letadlo
*Letadlo k přípravě
*Cestující nastoupení
*Letadlo naloženo

Zdroje
*Nástupní most
*Cisterna
*Úklidová četa
*Stroj na zavazadla

Oba modely se skládají ze 3 základních procesů:
[[File:Let_proces_cely.PNG|thumb|center|Celý model]]

* Přílet: Letadla Přistávají na runway v průměru 200, respektive 400 za den, což odpovídá průměrnému intervalu mezi přílety 3,6 minuty a všechna letadla po příletu podstupují cestu k nástupnímu mostu.
[[File:prilet.PNG|thumb|center|Detail části modelu: Přílet]]

* Příprava letadla: Příprava letadla je zahájena příjezdem k nástupnímu mostu, kde začíná paralelní chod podprocesů nazvaných pasažéři a palivo a zavazadlo. Následně dochází ke spojení těchto procesů a odjezdu připraveného letadla na runway
[[File:priprava_letadla.PNG|thumb|center|Detail části modelu: Příprava letadla ]]

V podprocesu pasažéři nejprve dochází k vystoupení pasažérů, poté úklidu letadla a následnému nastoupení pasažérů. Doba vystoupení pasažérů se pohybuje v rozmezí 12-18 minut, doba úklidu letadla v rozmezí 10-20 minut a doba nastoupení pasažérů do letadla v rozmezí 12-18 minut.
[[File:pasazeri.PNG|thumb|center|Detail části modelu: Pasažéři ]]

V podprocesu palivo a zavazadla nejprve dochází k vyložení zavazadel, natankování paliva do letadla a naložení novách zavazadel. Vyložení zavazadel a tankování paliva do letadla se pohybuje v rozmezí 10-30 minut a naložení zavazadel 20-30 minut.
[[File:palivo_zavazadla.PNG|thumb|center|Detail části modelu: Palivo a zavazadla ]]

* Odlet: Posledním procesem je odlet, kde dochází k odjezdu letadla k runway a následnému vzlétnutí.
[[File:Odlet.PNG|thumb|center|Detail části modelu: Odlet ]]

V následujících odstavcích jsou popsány parametry modelu.

Model je nastaven na simulaci 7 dnů provozu letiště, kterým předchází 12 hodin zahřátí (warmup) modelu. Čas simulace probíhá od 00:00 1.1.2021 do 00:00 8.1.2021, model však začíná již 31.12.2020 ve 12:00, z důvodu zahřátí modelu.

Tabulka nastavení jednotlivých kroků v procesech. Všechny hodnoty v tabulce jsou uvedeny v minutách. Všechny hodnoty jsou totožné pro oba modely, neboť navýšení kapacit stání pro letadla nijak nezmění dobu trvání jednotlivých úkonů.
{| class="wikitable"
|+ align="top" | '''Nastavení jednotlivých kroků'''
!| Název kroku || Střední hodnota || Směrodatná odchylka
|-
| Počet minut mezi přílety letadel (před, po) || 7,2 ,3,6 || 1
|-
| Příjezd k nástupnímu mostu || 3 || 1
|-
| Vystoupení pasažérů || 20 || 5
|-
| Úklid || 15 || 2,5
|-
| Nastoupení pasažérů || 12 || 3
|-
| Vyložení zavazadel || 20 || 5
|-
| tankování paliva || 20 || 5
|-
| Naložení zavazadel || 25 || 2,5
|-
| přejezd na runway || 12 || 3
|}

Tabulka zdrojů

Oba modely se liší pouze počtem nástupních mostů (27 před dostavbou a 47 po dostavbě) ostatní zdroje zůstali stejné. Všechny zdroje se nespotřebovávají užitím.

{| class="wikitable"
|+ align="top" | '''Nastavení zdrojů'''
!| Název zdroje || počet jednotek před || počet jednotek po
|-
| Nástupní most || 27 || 47
|-
| Cisterna || 17 || 17
|-
| Stroj na zavazadla || 20 || 20
|-
| Úklidová četa || 14 || 14

|}

==výsledky==
Vytížení zdrojů v jednotlivých modelech:

{| class="wikitable"
|+ align="top" | '''Vytížení zdrojů v modelech'''
!| Název zdroje || Průměrná před || Maximální před ||průměrná po|| maximální po
|-
| Cisterna || 14,23 || 17|| 11,50 || 17
|-
| Nástupní most || 17,54 || 21|| 28,17 || 44
|-
| Stroj na zavazadla || 7,51 || 14|| 13,73 || 14
|-
| Úklidová četa || 9,82 || 14|| 11,93 || 14
|}

Důležitým ukazatelem pro výsledek simulace je kolik průměrně a maximálně bylo letadel v přípravě (těch u nástupních mostů) v systému. Průměrně tedy bylo u nástupních mostů 31 letadel a maximálně 44, což je pod hranící 47 nástupních mostů kterými v tomto modelu letiště disponuje.

==Závěr==
Cílem této simulace bylo zjisti zda bude možné obsloužit dvojnásobný počet letových operací na ranveji, což se potvrdilo, neboť maximální počet letadel na letišti nepřesáhl 47 možných nástupních mostů. Je možné že limitujícím faktorem pro obsloužení více letadel může být počet kvalifikovaného personálu, který je potřebný pro jednotlivé úkony, různé formy zdržení letadel, nebo to není umožněno kvůli potřebným bezpečnostním normám. Za ideálních podmínek by tedy Letiště Václava Havla mělo být schopné obsloužit dvojnásobný počet letových operací po dostavbě terminálu 2 a nové přistávací/vzletové plochy.

==Reference==
Údaje pro jednotlivé kroky byly získání z diskusních fór o letectví.
How long does it take a cleaning crew to clean a plane in between flights? - Quora [Online], nedatováno. Dostupné z: https://www.quora.com/How-long-does-it-take-a-cleaning-crew-to-clean-a-plane-in-between-flights .

Údaje o letišti byli získány z dostuných zdrojů na stránkách letiště a magistrátu hlavního města Prahy.
Planespotting at Vaclav Havel Airport Prague [Online], nedatováno . Vaclav Havel Airport Prague, Ruzyne. Dostupné z https://www.prg.aero/en/planespotting .

https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na-letisti-vaclava-havla-praha#lg=1&slide=2

==Kód==
[[Media:letiste_Marj37.zip|Zdrojové kódy modelů]]

File:Letiste Marj37.zip

2021-06-12T18:50:04Z

Marj37:

File:Odlet.PNG

2021-06-12T18:33:41Z

Marj37:

File:Palivo zavazadla.PNG

2021-06-12T18:32:39Z

Marj37:

File:Pasazeri.PNG

2021-06-12T18:31:40Z

Marj37:

File:Priprava letadla.PNG

2021-06-12T18:30:12Z

Marj37:

File:Prilet.PNG

2021-06-12T18:28:55Z

Marj37:

Simulace dostavby pražského letiště

2021-06-12T18:24:48Z

Marj37:

Simulace dostavby pražského letiště

2021-06-12T18:24:03Z

Marj37: Created page with "'''Název:''' Simulace dostavby pražského letiště<br> '''Autor:''' ~~~~<br> '''Nástroj:''' SIMPROCESS<br> '''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br> ==Definice problému=..."

File:Let proces cely.PNG

2021-06-12T18:20:56Z

Marj37:

Normal distribution

2021-05-27T18:17:43Z

Marj37: Doplnění referencí, příkladu k procvičení, upravení obrázků

{{DISPLAYTITLE:Normální rozdělení}}
=Úvod=
Normální rozdělení a jeho varianta normované normální rozdělení patří spolu s rovnoměrným rozdělením a exponenciálním rozdělením mezi spojitá pravděpodobností rozdělení. Alternativně se nazývá také Gaussovo rozdělení, podle německého matematika a fyzika Carla Friedricha Gausse, který ho jako první popsal. Jedná se o jedno z nejdůležitějších pravděpodobnostních rozdělení, neboť lze pomocí něho popsat mnoho jevů vztahující se na člověka a další živočichy a ve statistice se používá pro aproximaci jiným pravděpodobnostních rozdělení.
=Definice=
Náhodná veličina X má normální rozdělení N(μ,σ²) právě tehdy, když má hustota pravděpodobnosti tvar:<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

[[File:norm_probab_funkce.gif|obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Kde µ je střední hodnota a σ² je směrodatná odchylka. Střední hodnota udává, v jakém bodě křivka dosahuje nejvyšší hodnoty a směrodatná odchylka udává sklon křivky na obou stranách. Grafem hustoty pravděpodobnosti je zvonovitá křivka, symetrická kolem střední hodnoty µ. Všichni jí znají pod pojmem Gaussova křivka.

[[File:norm_graf.gif|thumb|none|Graf hustoty pravděpodobnosti normálního rozdělení<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]

Někdy se místo normálního rozdělení používá normované normální rozdělení, což je speciální případ normálního rozdělení, které má střední hodnotu rovnou 0 a směrodatnou odchylku rovnou 1.

[[File:norm_norm_graf.gif|thumb|none|Graf hustoty pravděpodobnosti normovaného normálního rozdělení<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]

Lépe představitelnou interpretací normálního rozdělení jsou vztahy, které uvádějí pravděpodobnosti různých intervalů kolem střední hodnoty rozdělení.
* V rozmezí hodnot µ ± 1σ se vyskytuje 68,3 % všech jedinců populace.
* V rozmezí hodnot µ ± 2σ se vyskytuje 95,5 % všech jedinců populace.
* V rozmezí hodnot µ ± 3σ se vyskytuje 99,7 % všech jedinců populace.
[[File:norm_dist_procenta.jpg|thumb|none|Graf normálního rozdělení s procentuálním vyjádřením<ref name="cit.vfu.cz">Pravděpodobnostní rozdělení spojité náhodné veličiny pro základní soubory, Nedatováno. [online] . Dostupné z https://cit.vfu.cz/stat/FVHE/Teorie/Predn2/rozdelZS.htm / </ref>]]

=Vzorce=
Pravděpodobností funkce: [[File:norm_probab_funkce.gif| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Distribuční funkce: [[File:norm_dist_fun.gif| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

=Reálné aplikace=
Jak bylo zmíněno výše tak normální rozdělení popisuje mnoho jevů týkajících se člověka, jako například jeho výšku, inteligenční kvocient, velikost nohy, nebo porodní váhu.

[[File:height_graf.png|thumb|none| Graf výšky amerických můžů a žen v roce 2011<ref name="sex difference study">Why Sex Differences Don’t Always Measure Up, 2011. . Sugar and Slugs. Dostupné z: https://sugarandslugs.wordpress.com/2011/02/13/sex-differences/ </ref>]]

Na tomto obrázku z roku 2011 můžeme vidět rozdělení výšky žen a mužů v USA. Obě křivky téměř dokonale kopírují Gaussovu křivku. Pokud by se někomu podařilo získat údaje o výšce všech obyvatel země, tak by křivky měli totožný tvar, jen by měli odlišnou střední hodnotu a směrodatnou odchylku. V Současnosti by střední hodnota byla vyšší, v důsledku neustálého růstu průměrné výšky v populaci.

Mezi nejznámější případy použití normálního rozdělení je popsání rozdělení inteligenčního kvocientu (IQ) u člověka, které lze popsat normálním rozdělením se střední hodnotou 100 a směrodatnou odchylkou 15. Tento obrázek snad viděl každý, kdo se alespoň trochu zajímal o normální rozdělení, nebo IQ.

[[File:IQ_scores_graf.jpg|thumb|none| Graf rozdelení IQ ve společnosti<ref name="9 Real world applications">9 Real Life Examples Of Normal Distribution – StudiousGuy, Nedatováno. Dostupné z: https://studiousguy.com/real-life-examples-normal-distribution/ </ref>]]
Některé náhodné jevy také mohou generovat normální rozdělení. Vezměme si například hod mincí, kde pravděpodobnost pro obě strany mince je 50 %. Pokud ale budeme mincí házet opakovaně a zaznamenávat počet bodů pro strany mince, tak například při 6 opakováních hodů mincí s největší pravděpodobností bude výsledek 3 body pro každou stranu mince. A graf výsledných bodů by měl při velkém množství opakování kopírovat Gaussovu křivku.

Dalším možným využitím je analýza chybovosti výrobků ve výrobních podnicích. Protože člověk nedokáže vyrábět 100 % přesné výrobky dle zadání, tak vznikají odchylky v jednotlivých parametrech hotových výrobků a firma může tyto parametry sledovat a za pomocí normálního rozdělení určit jaká hodnota parametru je ještě přípustná a která už ně. Ve výsledky by jim tedy vznikl graf normálního rozdělení se střední hodnotou v požadované hodnotě parametru a nějakou směrodatnou odchylkou a na základě grafu by mohli rozhodnout jaké je přípustné pásmo a například nastavit kontrolní stroj, aby výrobky, jejichž parametry nejsou v požadovaném pásmu automaticky vyřadí jako vadné.
<ref name="six sigma">Normal Distribution, Nedatováno [online] . Six-Sigma-Material.com. Dostupné z: https://www.six-sigma-material.com/Normal-Distribution.html </ref>

Nejvíce se však normální rozdělení používá ve statistice k aproximaci ostatních pravděpodobnostních rozdělení. K tomu se využívá Centrální limitní věta. Tato věta v jednoduchosti říká že pokud vezmeme dostatečně velký počet vzorků z jakéhokoliv rozdělení, tak pravděpodobnostní rozdělení středních hodnot z těchto vzorků se blíží normálnímu rozdělení a říká se o něm že je tzv. asymptoticky normální rozdělení. Tohoto se využívá zejména pokud nevíme z jakého rozdělení jsou sledované jevy, nebo se pomocí tohoto aproximují ostatní rozdělení ve statistice.
<ref name="statistics how to">Central Limit Theorem: Definition and Examples in Easy Steps, Nedatováno [online] . Statistics How To. Dostupné z: https://www.statisticshowto.com/probability-and-statistics/normal-distributions/central-limit-theorem-definition-examples/ </ref>

=Modelový příklad=
Zadání Příkladu 1: Výpočet pravděpodobnosti jevu popsaného normálním rozdělením.

Jistá firma se rozhodla podrobit své zaměstnance IQ testu. Průměrná hodnota IQ testu byla 115, směrodatná odchylka 16. Předpokládejme, že hodnoty IQ testu se řídí normálním rozdělením. Určete pravděpodobnost, že hodnota IQ testu při náhodně vybraném zaměstnanci nabude hodnoty:
:a) menší nebo rovné 120,
:b) větší než 105,
:c) v rozpětí 100 až 130.
K výpočtům použijeme MS Excel.
Řešení:
:a) Po zadání vzorce NORM.DIST(120;115;16;PRAVDA) do buňky v excelu dostaneme výsledek 0,6227, což po převedení na procenta je 62,27%. Výsledek tedy je, že náhodně vybraný zaměstnanec bude mít hodnou IQ menší než 120 v 62,27 % případů.

:b) Pro výpočet tohoto příkladu využijeme opačného jevu, neboť je to pro výpočet jednodušší. Nejprve tedy vypočítáme hodnotu pravděpodobnosti, že zaměstnanec bude mít IQ menší nebo rovno 105 a tuto hodnotu pak odečteme od 1. Vzorec pro výpočet 1-NORM.DIST(105;115;16;PRAVDA) nám pak vrátí hodnotu 0,7340. Výsledek tohoto příkladu tedy je že v 73,4 % případů bude mít zaměstnanec IQ vyšší než 105.

:c)V tomto příkladě máme spočítat pravděpodobnost intervalu. Nejprve si tedy spočítáme pravděpodobnost jevu, že zaměstnanec má IQ menší než 100 a tuto hodnotu pak odečteme od pravděpodobnosti že Zaměstnanec má IQ menší nebo rovno 130. k dosažení výsledku využijeme vzorec NORM.DIST(130;115;16;PRAVDA)-NORM.DIST(100;115;16;PRAVDA), který nám vrátí hodnotu 0,6515. Výsledek tohoto příkladu tedy je, že s pravděpodobností 65,15 % bude mít náhodný zaměstnanec IQ od 100 do 130 bodů.

Zadání příkladu 2:Výpočet hraniční hodnoty kvartilů normálního rozdělení.

Český statistický úřad posbíral data o výšce občanů vybraného měst. Výška občanů je popsána normálním rozdělením se střední hodnotou 170 cm a směrodatnou odchylkou 15 cm. Jaká je hraniční hodnota pro dolní a horní kvartil výšky obyvatelstva daného města.
:a) Nejprve spočteme dolní kvartil. Hodnotu výšky lze spočítat pomocí inverzní funkce k distribuční funkcí, proto využijeme tento vzorec NORM.INV(0,25;170;15), který nám vrátí hraniční hodnotu při které pravděpodobnost dosáhla 25%. tedy 159,88 cm.

:b) Pomocí stejného vzorce spočítáme i horní kvartil, pouze vyměníme pravděpodobnost za 75 %. Vzorec NORM.INV(0,75;170;15) nám vrátí hodnotu 180,12 cm.
Výsledkem tohoto přikladu tedy je, že 25% občanů je menších než 160 cm a stejné procento občanů je větších něž 180 cm.

=Funkce v Excelu=

Pro počítání s normálním rozdělením jsou v excelu připravené funkce. Některé z nich byli využiti v modelovém příkladu.

<b>NORM.DIST(x,střed_hodn,sm_odch,kumulativní)</b>

Kde x je hodnota pro kterou chceme zjisti pravděpodobnost výskytu, střed_hodn a sm_odch je střední hodnota a směrodatná odchylka rozdělení a za kumulativní se dosazuje PRAVDA, pokud chceme hodnotu distribuční funkce, a NEPRAVDA, pokud chceme hodnotu hustoty pravděpodobnosti.

<b>NORM.INV(pravděpodobnost, střed_hodn, sm_odch)</b>

Tato funkce vrací hodnotu inverzní funkci ke kumulativnímu normálnímu rozdělení pro zadanou střední hodnotu a směrodatnou odchylku. Jednodušeji řečeno vrátí hodnotu, pro kterou kumulativní normální rozdělení překročí zadanou pravděpodobnost.

Pokud chceme v Excelu použít normované normální rozdělení, tak existují 2 varianty, buď se použijí připravené funkce v Excelu, tedy:

<b>NORM.S.DIST(z,kumulativní) a NORM.S.INV(pravděpodobnost)</b>

Nebo se využijí funkce pro normální rozdělení uvedené výše a zadají se do nich hodnoty 0 pro střední hodnotu a 1 pro směrodatnou odchylku. Výsledky jsou totožné.

Většinu těchto funkcí lze nalézt v Excelu i ve variantě bez teček uprostřed, ale ty byly v novějších verzích excelu nahrazeny funkcemi s tečkami a jsou dostupně pro zpětnou kompatibilitu se staršími verzemi excelu. Výsledky těchto funkcí jsou však stejné, ale je doporučené používat ty novější funkce s tečkami.

<ref name="office excel support">Nápověda a školení k Microsoft Office, Nedatováno. [Online]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office </ref>

=Zajímavosti=
Normální rozdělení se vyznačuje unikátní vlastností mezi pravděpodobnostními rozděleními, a to tím, že střední hodnota, modus a medián je jedna a tatáž hodnota.

Existuje ještě jedno rozdělení, ve kterém se nachází název normální rozdělení, a to logaritmicko-normální rozdělení. Toto rozdělení je také spojité a s normálním rozdělením sdílí zvonovitý tvar, avšak křivka vždy začíná v 0 a celá se nachází v pravém horním kvadrantu souřadnicové osy.

[[File:log_normal_graf.png|thumb|none| Graf logaritmicko normálního rozdělení<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]

Logaritmicko-normální rozdělení má např. tělesná hmotnost, délka inkubační doby infekčního onemocnění nebo abundance živočišných druhů. V neposlední řadě toto rozdělení charakterizuje i řadu krevních parametrů, například počet krevních buněk v daném objemu, sérový bilirubin u pacientů s cirhózou. Dále má toto rozdělení také distribuce mezd mezi občany, kdy křivka nezačíná v nule, ale je jakoby uříznuta v hodnotě minimální mzdy, ale pokud bychom si domysleli levý kraj této křivky, tak je to křivka logaritmicko-normálního rozdělení.
<ref name="matematická biologie">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Matematická biologie učebnice: Logaritmicko-normální rozdělení, nedatováno [online]. Dostupné z: https://portal.matematickabiologie.cz/index.php?pg=aplikovana-analyza-klinickych-a-biologickych-dat--biostatistika-pro-matematickou-biologii--nahodna-velicina-rozdeleni-pravdepodobnosti-a-realna-data--dalsi-rozdeleni-pravdepodobnosti--logaritmicko-normalni-rozdeleni
</ref>

=Příklady k procvičení=
Pro jednoduchost počítejme, že v České republice žije 10 milionů osob. Kolik osob z tohoto počtu trpí oligofrenií(IQ<70) a kolik lidí je geniálních (IQ>140). Inteligenční kvocient je z normálního rozdělení se střední hodnotou 100 a směrodatnou odchylkou 15.

Případné řešení naleznete v tomto [[Media:Procvičení_norm_dist.xlsx|Excelu]].

=Reference=
<references/>

File:Procvičení norm dist.xlsx

2021-05-27T17:44:26Z

Marj37: příklady k procvičení normálního rozdělení

== Summary ==
příklady k procvičení normálního rozdělení

Normal distribution

2021-05-27T16:36:24Z

Marj37: založení stránky, vložení první (neúplné) verze textu

{{DISPLAYTITLE:Normální rozdělení}}
=Úvod=
Normální rozdělení a jeho varianta normované normální rozdělení patří spolu s rovnoměrným rozdělením a exponenciálním rozdělením mezi spojitá pravděpodobností rozdělení. Alternativně se nazývá také Gaussovo rozdělení, podle německého matematika a fyzika Carla Friedricha Gausse, který ho jako první popsal. Jedná se o jedno z nejdůležitějších pravděpodobnostních rozdělení, neboť lze pomocí něho popsat mnoho jevů vztahující se na člověka a další živočichy a ve statistice se používá pro aproximaci jiným pravděpodobnostních rozdělení.
=Definice=
Náhodná veličina X má normální rozdělení N(μ,σ²) právě tehdy, když má hustota pravděpodobnosti tvar:<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

[[File:norm_probab_funkce.gif| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Kde µ je střední hodnota a σ² je směrodatná odchylka. Střední hodnota udává, v jakém bodě křivka dosahuje nejvyšší hodnoty a směrodatná odchylka udává sklon křivky na obou stranách. Grafem hustoty pravděpodobnosti je zvonovitá křivka, symetrická kolem střední hodnoty µ. Všichni jí znají pod pojmem Gaussova křivka.

[[File:norm_graf.gif| Graf hustoty pravděpodobnosti normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Někdy se místo normálního rozdělení používá normované normální rozdělení, což je speciální případ normálního rozdělení, které má střední hodnotu rovnou 0 a směrodatnou odchylku rovnou 1.

[[File:norm_norm_graf.gif|Graf hustoty pravděpodobnosti normovaného normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Lépe představitelnou interpretací normálního rozdělení jsou vztahy, které uvádějí pravděpodobnosti různých intervalů kolem střední hodnoty rozdělení.
* V rozmezí hodnot µ ± 1σ se vyskytuje 68,3 % všech jedinců populace.
* V rozmezí hodnot µ ± 2σ se vyskytuje 95,5 % všech jedinců populace.
* V rozmezí hodnot µ ± 3σ se vyskytuje 99,7 % všech jedinců populace.
[[File:norm_dist_procenta.jpg|Graf normálního rozdělení s procentuálním vyjádřením]] <ref name="cit.vfu.cz">Pravděpodobnostní rozdělení spojité náhodné veličiny pro základní soubory, Nedatováno. [online] . Dostupné z https://cit.vfu.cz/stat/FVHE/Teorie/Predn2/rozdelZS.htm / </ref>

=Vzorce=
Pravděpodobností funkce: [[File:norm_probab_funkce.gif| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Distribuční funkce: [[File:norm_dist_fun.gif| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

=Reálné aplikace=
Jak bylo zmíněno výše tak normální rozdělení popisuje mnoho jevů týkajících se člověka, jako například jeho výšku, inteligenční kvocient, velikost nohy, nebo porodní váhu.

[[File:height_graf.png| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="sex difference study">Why Sex Differences Don’t Always Measure Up, 2011. . Sugar and Slugs. Dostupné z: https://sugarandslugs.wordpress.com/2011/02/13/sex-differences/ </ref>

Na tomto obrázku z roku 2011 můžeme vidět rozdělení výšky žen a mužů v USA. Obě křivky téměř dokonale kopírují Gaussovu křivku. Pokud by se někomu podařilo získat údaje o výšce všech obyvatel země, tak by křivky měli totožný tvar, jen by měli odlišnou střední hodnotu a směrodatnou odchylku. V Současnosti by střední hodnota byla vyšší, v důsledku neustálého růstu průměrné výšky v populaci.

Mezi nejznámější případy použití normálního rozdělení je popsání rozdělení inteligenčního kvocientu (IQ) u člověka, které lze popsat normálním rozdělením se střední hodnotou 100 a směrodatnou odchylkou 15. Tento obrázek snad viděl každý, kdo alespoň slyšel něco o normálním rozdělení, nebo IQ.

[[File:IQ_scores_graf.jpg| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="9 Real world applications">9 Real Life Examples Of Normal Distribution – StudiousGuy, Nedatováno. Dostupné z: https://studiousguy.com/real-life-examples-normal-distribution/ </ref>

Některé náhodné jevy také mohou generovat normální rozdělení. Vezměme si například hod mincí, kde pravděpodobnost pro obě strany mince je 50 %. Pokud ale budeme mincí házet opakovaně a zaznamenávat počet bodů pro strany mince, tak například při 6 opakováních hodů mincí s největší pravděpodobností bude výsledek 3 body pro každou stranu mince. A graf výsledných bodů by měl při velkém množství opakování kopírovat Gaussovu křivku.

Dalším možným využitím je analýza chybovosti výrobků ve výrobních podnicích. Protože člověk nedokáže vyrábět 100 % přesné výrobky dle zadání, tak vznikají odchylky v jednotlivých parametrech hotových výrobků a firma může tyto parametry sledovat a za pomocí normálního rozdělení určit jaká hodnota parametru je ještě přípustná a která už ně. Ve výsledky by jim tedy vznikl graf normálního rozdělení se střední hodnotou v požadované hodnotě parametru a nějakou směrodatnou odchylkou a na základě grafu by mohli rozhodnout jaké je přípustné pásmo a například nastavit kontrolní stroj, aby výrobky, jejichž parametry nejsou v požadovaném pásmu automaticky vyřadí jako vadné.

Nejvíce se však normální rozdělení používá ve statistice k aproximaci ostatních pravděpodobnostních rozdělení. K tomu se využívá Centrální limitní věta. Tato věta v jednoduchosti říká že pokud vezmeme dostatečně velký počet vzorků z jakéhokoliv rozdělení, tak pravděpodobnostní rozdělení středních hodnot z těchto vzorků se blíží normálnímu rozdělení a říká se o něm že je tzv. asymptoticky normální rozdělení. Tohoto se využívá zejména pokud nevíme z jakého rozdělení jsou sledované jevy, nebo se pomocí tohoto aproximují ostatní rozdělení ve statistice.

=Modelový příklad=
Zadání Příkladu 1: Výpočet pravděpodobnosti jevu popsaného normálním rozdělením.

Jistá firma se rozhodla podrobit své zaměstnance IQ testu. Průměrná hodnota IQ testu byla 115, směrodatná odchylka 16. Předpokládejme, že hodnoty IQ testu se řídí normálním rozdělením. Určete pravděpodobnost, že hodnota IQ testu při náhodně vybraném zaměstnanci nabude hodnoty:
:a) menší nebo rovné 120,
:b) větší než 105,
:c) v rozpětí 100 až 130.
K výpočtům použijeme MS Excel.
Řešení:
:a) Po zadání vzorce NORM.DIST(120;115;16;PRAVDA) do buňky v excelu dostaneme výsledek 0,6227, což po převedení na procenta je 62,27%. Výsledek tedy je, že náhodně vybraný zaměstnanec bude mít hodnou IQ menší než 120 v 62,27 % případů.

:b) Pro výpočet tohoto příkladu využijeme opačného jevu, neboť je to pro výpočet jednodušší. Nejprve tedy vypočítáme hodnotu pravděpodobnosti, že zaměstnanec bude mít IQ menší nebo rovno 105 a tuto hodnotu pak odečteme od 1. Vzorec pro výpočet 1-NORM.DIST(105;115;16;PRAVDA) nám pak vrátí hodnotu 0,7340. Výsledek tohoto příkladu tedy je že v 73,4 % případů bude mít zaměstnanec IQ vyšší než 105.

:c)V tomto příkladě máme spočítat pravděpodobnost intervalu. Nejprve si tedy spočítáme pravděpodobnost jevu, že zaměstnanec má IQ menší než 100 a tuto hodnotu pak odečteme od pravděpodobnosti že Zaměstnanec má IQ menší nebo rovno 130. k dosažení výsledku využijeme vzorec NORM.DIST(130;115;16;PRAVDA)-NORM.DIST(100;115;16;PRAVDA), který nám vrátí hodnotu 0,6515. Výsledek tohoto příkladu tedy je, že s pravděpodobností 65,15 % bude mít náhodný zaměstnanec IQ od 100 do 130 bodů.

Zadání příkladu 2:Výpočet hraniční hodnoty kvartilů normálního rozdělení.

Český statistický úřad posbíral data o výšce občanů vybraného měst. Výška občanů je popsána normálním rozdělením se střední hodnotou 170 cm a směrodatnou odchylkou 15 cm. Jaká je hraniční hodnota pro dolní a horní kvartil výšky obyvatelstva daného města.
:a) Nejprve spočteme dolní kvartil. Hodnotu výšky lze spočítat pomocí inverzní funkce k distribuční funkcí, proto využijeme tento vzorec NORM.INV(0,25;170;15), který nám vrátí hraniční hodnotu při které pravděpodobnost dosáhla 25%. tedy 159,88 cm.

:b) Pomocí stejného vzorce spočítáme i horní kvartil, pouze vyměníme pravděpodobnost za 75 %. Vzorec NORM.INV(0,75;170;15) nám vrátí hodnotu 180,12 cm.
Výsledkem tohoto přikladu tedy je, že 25% občanů je menších než 160 cm a stejné procento občanů je větších něž 180 cm.

=Funkce v Excelu=

Pro počítání s normálním rozdělením jsou v excelu připravené funkce. Některé z nich byli využiti v modelovém příkladu.

<b>NORM.DIST(x,střed_hodn,sm_odch,kumulativní)</b>

Kde x je hodnota pro kterou chceme zjisti pravděpodobnost výskytu, střed_hodn a sm_odch je střední hodnota a směrodatná odchylka rozdělení a za kumulativní se dosazuje PRAVDA, pokud chceme hodnotu distribuční funkce, a NEPRAVDA, pokud chceme hodnotu hustoty pravděpodobnosti.

<b>NORM.INV(pravděpodobnost, střed_hodn, sm_odch)</b>

Tato funkce vrací hodnotu inverzní funkci ke kumulativnímu normálnímu rozdělení pro zadanou střední hodnotu a směrodatnou odchylku. Jednodušeji řečeno vrátí hodnotu, pro kterou kumulativní normální rozdělení překročí zadanou pravděpodobnost.

Pokud chceme v Excelu použít normované normální rozdělení, tak existují 2 varianty, buď se použijí připravené funkce v Excelu, tedy:

<b>NORM.S.DIST(z,kumulativní) a NORM.S.INV(pravděpodobnost)</b>

Nebo se využijí funkce pro normální rozdělení uvedené výše a zadají se do nich hodnoty 0 pro střední hodnotu a 1 pro směrodatnou odchylku. Výsledky jsou totožné.
Tyto funkce lze nalézt v Excelu i ve variantě bez teček uprostřed, ale ty byly novějších verzích excelu nahrazeny funkcemi s tečkami a jsou dostupně pro zpětnou kompatibilitu se staršími verzemi excelu. Výsledky těchto funkcí jsou však stejné, ale je doporučené používat ty novější funkce s tečkami.

<ref name="office excel support">Nápověda a školení k Microsoft Office, Nedatováno. [Online]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office </ref>

=Zajímavosti=
Normální rozdělení se vyznačuje unikátní vlastností mezi pravděpodobnostními rozděleními, a to tím, že střední hodnota, modus a medián je jedna a tatáž hodnota.

Existuje ještě jedno rozdělení, ve kterém se nachází název normální rozdělení, a to logaritmicko-normální rozdělení. Toto rozdělení je také spojité a s normálním rozdělením sdílí zvonovitý tvar, avšak křivka vždy začíná v 0 a celá se nachází v pravém horním kvadrantu souřadnicové osy.

[[File:log_normal_graf.png| obrázek rovnice distribuční funkce normálního rozdělení]]<ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>

Logaritmicko-normální rozdělení má např. tělesná hmotnost, délka inkubační doby infekčního onemocnění nebo abundance živočišných druhů. V neposlední řadě toto rozdělení charakterizuje i řadu krevních parametrů, například počet krevních buněk v daném objemu, sérový bilirubin u pacientů s cirhózou. Dále má toto rozdělení také distribuce mezd mezi občany, kdy křivka nezačíná v nule, ale je jakoby uříznuta v hodnotě minimální mzdy, ale pokud bychom si domysleli levý kraj této křivky, tak je to křivka logaritmicko-normálního rozdělení.

=Příklady k procvičení=

=Reference=
<references/>

File:Log normal graf.png

2021-05-27T16:33:52Z

Marj37: graf logaritmicko normálního rozděleni

== Summary ==
graf logaritmicko normálního rozděleni

File:IQ scores graf.jpg

2021-05-27T16:15:39Z

Marj37: graf rozdělení IQ mezi lidmi

== Summary ==
graf rozdělení IQ mezi lidmi

File:Height graf.png

2021-05-27T16:11:11Z

Marj37: graf rozdělení výšky u člověka

== Summary ==
graf rozdělení výšky u člověka

File:Norm probab funkce.gif

2021-05-27T16:09:29Z

Marj37: rovnice hustoty pravděpodobnosti

== Summary ==
rovnice hustoty pravděpodobnosti

File:Norm dist procenta.jpg

2021-05-27T15:52:25Z

Marj37: graf normálního rozdělení s procenty

== Summary ==
graf normálního rozdělení s procenty

File:Norm norm graf.gif

2021-05-27T15:43:21Z

Marj37: graf normovaného normálního rozdělení

== Summary ==
graf normovaného normálního rozdělení

File:Norm graf.gif

2021-05-27T15:40:09Z

Marj37: graf normálního rozdělení

== Summary ==
graf normálního rozdělení

File:Norm dist fun.gif

2021-05-27T15:37:57Z

Marj37: distribuční funkce normálního rozdělení

== Summary ==
distribuční funkce normálního rozdělení

Assignment SS 2020/2021/cs

2021-05-11T19:39:03Z

Marj37: /* Simulace dostavby pražského letiště */

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Simulace přenosové soustavy ==

Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům.

'''Autor'''
Michaela Tauchmanová

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům.

'''Data'''
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)

[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)

:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)

== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==

'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech

'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:'''
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu.
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.

'''Grafy''' budou znázorňovat:
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu
* Průměrná doba čekání na nápoj
* Průměrná doba čekání na TOITOI
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)

'''Agenti:'''
* '''Muži'''
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)
* '''Ženy'''
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)

'''Parametry modelu:'''
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)
* Počet stánků s nápoji
* Počet TOI TOI

'''Možná rozšíření:'''
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba

'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.

'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.

[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)

: Kapacita močového měchýře je brutální metrika. :-) To jsem opravdu zvědav. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:54, 11 May 2021 (CET)

== Simulácia darcovského centra ==

Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra.

Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“

Simulácia by pozostávala z 3 modelov:

*1. Simulácia štandarného provozu
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne.

'''Autor'''
Marko Pira

'''Typ modelu'''
Diskrétní simulace

'''Modelovací nástroj'''
SimProcess

'''Entity'''
Darca

'''Zdroje'''
*Lékar
*Personál
*Skrinka
*(Odberové) lôžko
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať

'''Cíl simulace'''
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu

'''Data'''
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe

[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)
: Ten samotný model je poměrně jednoduchý. Dejte si opravdu záležet s těmi daty. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:55, 11 May 2021 (CET)

== Simulace migrace lidí do Evropy ==

Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.).
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje.

'''Autor'''
Martina Riegerová

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy.

'''Data'''
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html

[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)

:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)

:::: Všechno určitě ne, chtěla bych se zaměřit na klima, vzdělání, a pokusím se i o válečné konflikty. [[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 19:38, 11 May 2021 (CET)

== Simulace vytváření kytic ==

'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Popis modelu:'''

Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.

V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)

Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).

Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.

'''Agenti:'''
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.

'''Parametry:'''
*Počet bílých květin
*Počet modrých květin
*Počet žlutých květin
*Počet překážek na louce
*Doba pro vytvoření kytice
*Rychlost chlapce

'''Výstupy:'''
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)

'''Možná rozšíření:'''
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.

'''Poznámka:'''
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.

[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)

:Je sympatické, že to máte promyšlené dopodrobna, ale ten model je poněkud samoúčelný. Tím pádem ani nelze testovat výsledky. Přemýšlím, zda by se to aspoň dalo napasovat na jiné téma, ale nenapadá mě nic. Zkuste prosím asi vymyslet něco jiného. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 01:55, 11 May 2021 (CET)

== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)

'''Typ modelu:''' Monte Carlo

'''Nástroj:''' Microsoft Excel

'''Popis modelu:'''
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br>
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br>
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.

'''Vstupní parametry:'''
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu v jednotlivých měsících
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu
* Stáří naskladněného inkoustu

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.

'''Data:'''
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích, nákupních cenách a expiracích inkoustů dané společnosti.

[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)

:: Spíš než jako simulace to zatím vypadá jako kalkulace a rozhodně to není dynamický systém (tedy vhodné pro Vensim). Na druhou stranu, pokud máte interní data dané společnosti, ze kterých by šlo odvodit 1) měsíční poptávku po inkoustech (pravděpodobnostní rozdělení pro jednotlivé měsíce roku - určitě tam bude nějaká sezonalita a celé to zprůměrovat by nedávalo smysl), 2) průměrné stáří naskladňovaného inkoustu (pravděpodobnostní rozdělení), tak už by toto téma, tak jak je, šlo překlopit do simulace Monte Carlo a bylo by to OK. Co Vy na to? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 14:28, 7 May 2021 (CET)

:::: Data pro měsíční poptávku a průměrné stáří inkoustů mám k dispozici. S překlopením do simulace Monte Carlo souhlasím. [[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 15:16, 7 May 2021 (CET)
::::: '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:19, 9 May 2021 (CET)

== Energetická náročnost těžby VSEcoinu ==

S rostoucí oblibou blockchainových technologií se objevují i některá z jejich
úskalí. Zvýšená bezpečnost se neobjeví “jen tak” a je třeba ji nějakým způsobem zajistit. Jedním ze
způsobů je tzv. koncept Proof of Work, kde je bezpečnost zajištěna komputací výkonnostně
náročných operací. Tento výkon je provázen energetickou náročností a v druhé řadě tento výkon
někde chybí. V rámci této simulace bychom chtěli vytvořit síť, která by simulovala těžaře těžící
virtuální měnu VSEcoin (neparametrické hodnoty simulace budou vycházet z implementace
Bitcoinu) a umožňovala nastavení volných parametrů: cena, výše odměny za PoW, náročnost
PoW. (cena bude v této simulaci nastavitelný parametr, protože v simulaci jde o vztah energetické náročnosti na vlastnostech z ceny odvozených a nejde nám o predikci ceny v žádném ohledu). U sítě Bitcoin je náročnost měněna automaticky tak, aby byl jeden validovaný block přidáván každých 10 minut. Tato hodnota byla při implementaci ''zvolena'' a my bychom chtěli ověřit, zda je tato hodnota optimální.

Těžaři - agenti, rozhodující se, zda
* budou těžit (schvalovat transakce do bloků)
* budou podvádět
* Nice to Have - vstoupí do těžebního clusteru (pro zvýšení šance na odměnu, ale snížení
hodnoty odměny)

Transakce - reálné a chybné (náhodné chyby i podvody)

'''Autor'''
Petr Hoza

'''Modelovací nástroj'''
Netlogo

'''Cíl simulace'''
Cílem simulace je zjistit, jakým stylem je provázána náročnost operací (bezpečnost,
energetická náročnost), cena (výše odměny).
Primárně, zda existuje nějaké optimum nastavené odměny pro zachování dostatečné bezpečnosti za
minimální energetické ceny.

[[User:Petr Hoza|Petr Hoza]] ([[User talk:Petr Hoza|talk]]) 14:36, 7 May 2021 (CET)

==Simulace dostavby pražského letiště==
'''Autor:''' Jaroslav Mareš (marj37)

'''Typ modelu:''' diskrétní simulace

'''Nástroj:''' SimProcess

'''Popis modelu:''' Pražské letiště již několik let uvažuje o rozšíření terminálů a přístavbu druhé přistávací dráhy. Dle plánů by mělo nejprve dojít k rozšíření o 5 nástupních prostor (dostavba terminálu 2) a následně o přístavbu nového "prstu" s cca 10 dalšími nástupními prostory. Projekty na rozšíření letiště již byly schváleny. Pro jednoduchost by model počítal s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet by trvaly pokaždé stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí.

'''Vstupní parametry:'''
* počet letových operací
* počet možných stání pro letadla u "prstů" a mimo ně
* počet strojů pro přípravu letadla
* doba kroků přípravy letadla na vzlet (výstup pasažérů, úklid letadla, doplnění pohonných hmot, nástup pasažérů, atd.)- hodnoty z pravděpodobnostních rozdělení

'''Cíl simulace:''' Cílem simulace je zjistit zda bude možné obsloužit letadla pomocí dostavených prostor, když se zdvojnásobí počet letových operací, v důsledku přístavby druhé ranveje.

'''Data:''' https://www.prg.aero/planespotting, https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na-letisti-vaclava-havla-praha

[[User:Marj37|Marj37]] ([[User talk:Marj37|talk]]) 20:38, 11 May 2021 (CET)

== Vliv průmyslového rybolovu na populace ryb ==

Simulace bude představovat průmyslový rybolov v oceánech, který se negativně projevuje namnožství a velikosti ryb, které je následně možné lovit, čímž se zmenšuje úlovek a je nutné rybařit stále intenzivněji pro udržení objemu úlovku.

Při nadměrném rybolovu nejsou schopny ryby udržovat svou populaci a postupně jich ubývá, vlivem velikostí ok v sítích se také vytváří evoluční tlak na velikost ryb, které se mezi generacemi zmenšují, jelikož pak mají větší šanci utéct ze sítí. Pokud ale rybáři zmenší velikost ok v sítích, mohou nastávat situace, že budou loveny nedospělé ryby, které ještě nestihli zplodit potomky, čímž se množství ryb v příští sezóně snižuje. Nastává zde souboj mezi velikostí a množstvím ryb proti velikostí ok a požadovaného objemu úlovku rybářů

'''Autor'''
Otakar Johanis

'''Typ modelu'''
Multiagentní

'''Modelovací nástroj'''
Netlogo

'''Agenti'''

* Rybářské lodě - Loví ryby v oceánech a mají požadovaný objem úlovku a velikost ok sítí

* Ryby - Mají velikost určenou normálním rozdělením. Menší ryba poskytne rybářské lodi větší úlovek, ale má větší šanci rybáři utéct a nenechat se chytit. Ryby v průběhu času plodí potomky, kteří přijímají velikost svého předka ovlivněnou náhodou. Menší ryby jsou ale snazší kořistí predátorů v oceánech a proto se množí pomaleji, než velké ryby.

'''Parametry modelu'''

* Množství rybářských lodí

* Velikost ok sítí

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je najít optimální limity objemu vylovených ryb a velikosti ok sítí, aby bylo rybářství z dlouhodobého pohledu udržitelné a nevedlo k devastaci ryb v oceánech.

== Odstranování mechu z trávníku ==

Simulace se bude zabývat bežně používanými činnostmi vedoucími k odstranění mechu z trávníku a jejich vlivem na výskyt mechu a trávníku na zahradě.

Mech je večný problém lidí se zahradou a existuje několik různých metod, jak se pokusit o jeho odstranění. Tyto metody provádí člověk a do různé míry poškozují i okolní biom, který je žádoucí, nejčastěji trávník. Simulace tedy bude ukazovat, jak dojde k renegeraci trávníku a mechu po zásahu danou metodou.

'''Autor''':
Marek Vávra

'''Typ modelu''':
Multiagentní

'''Modelovací nástroj''':
Netlogo

'''Agenti''':

* Mech - Šíří se náhodně, rychleji pokud je kolem volno, pomaleji pokud je kolem trávník či jiný mech
* Trávník - Šíří se náhodně, rychleji pokud je kolem volno, pomaleji pokud je kolem jiný trávník či mech
* Člověk - Bude simulován pomocí několika různých metod (agentů) - například použití mechostopu, vertikutátoru, vyhrabání mechu

'''Cíl simulace''':
Cílem simulace je ukázat, jaký vliv mají různé metody na budoucí podobu trávníku

[[User:Vavm05|Vavm05]] ([[User talk:Vavm05|talk]]) 19:12, 7 May 2021 (CET)

== Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku ==

'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku

'''Autor:''' Kateřina Zemánková

'''Nástroj:''' SIMPROCESS

'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace

'''Předmět simulace'''
Společnost se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 23 různých dílů. Má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Proto jsou jednotlivé součástky rozděleny do pěti unikátních tiskových úloh (soubor dílů, které se tisknou na jednom stroji v jednu chvíli). Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis a zapnout novou tiskovou úlohu. Obsluha poté díly pro jeden výrobek zabalí a krabici předá do dalšího oddělení.
Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.

'''Entity: '''
* Výrobek
* 3D tiskárna
* Filament
* Díl výrobku
* Tisková úloha
* Pracovník obsluhující 3D tiskárnu
* Krabice

'''Popis procesu:'''
* Zapnutí tiskové úlohy
* Tisk
* Sundání dílů z tiskárny
* Servis tiskárny
* Zabalení dílů do krabice

'''Cíl simulace:'''
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných.
* Optimalizace počtu pracovníků

'''Data''' Data použitá pro tuto simulaci budou reálná data poskytnutá firmou, která se zabývá 3D tiskem.

[[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]]) 15:46, 8 May 2021 (CET)

== Simulace hry Counter-Strike na mapě de_dust2 ==

'''Autor:''' Jiří Mareš (marj39)

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Popis modelu:'''
Hru není třeba představovat. Dva týmy o stejném počtu hráčů soupeří o vítězství. Mapa de_dust2 nabízí k vítězství (kromě eliminace protihráčů) položení bomby ze strany T a její úspěšné bránění až do výbuchu, ze strany CT zneškodnění aktivní bomby. Každé kolo (iterace hry) má omezený čas. Každý agent má zorné pole, do kterého když vstoupí nepřátelský agent, začne souboj na jehož konci může být jen jeden přeživší. Simulace sleduje výsledky různých nastavení, parametrů, strategií a náhody k zjištění, který tým je lepší.

'''Agenti:'''
*T (terorista) - Na mapě de_dust2 má agent T za úkol dostat se na jedno ze dvou míst na které lze položit bombu. Potom je jeho úkolem bránit položenou bombu tak, aby ji žádný CT nemohl zneškodnit. Jeho druhotným cílem je eliminace CT.
*CT (policista) - Agent CT má za úkol eliminaci agentů T. Pokud se T podaří položit bombu, je jeho úkolem bombu zneškodnit.
*Každý agent má zdraví a výbavu (pistole, pušku, kevlar), kterou si kupuje za vydělané peníze.
*Pohybují se na definovaných trasách mapy.
*Když se potká agent T a CT, dle jejich zdraví a výbavy se rozhodne, kdo přežije.

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je sledování mnoha strategií, které hra nabízí, což může pro každého hráče Counter-strike znamenat o něco více jistoty při rozjímání, zdali je neúspěch vinou nedostatečného umu, či nesprávně zvolené strategie.

'''Parametry:'''
*Počet agentů v každém týmu
*Počet odstřelovačů
*Friendly fire (může mít nějakou náhodnou šanci nastat a poškodit tak svůj tým)
*Strategie T
**rychlý a přímočarý průnik na lokaci A/B
**rozdělení týmu na "návnadu" a zbytek týmu s bombou
**nedbání bomby a snaha vyhledání a eliminace CT
**čekání na jednom místě po určitou dobu, po které se vydají položit bombu
*Strategie T při položení bomby
**obrana útokem
**konzervativní bránění
*Strategie CT
**rozptýlení se a hledání T
**bránění jednoho místa A/B
**rozdělení na 2 skupinky - jedna brání A, druhá brání B
**obchvatný manévr - průnik k základně T a následný postup do lokace A/B

[[User:Marj39|Marj39]] ([[User talk:Marj39|talk]]) 20:37, 10 May 2021 (CET)

== Simulace nárůstu/redukce hmotnosti při příjmu a výdeji kcal v čase ==

'''Definice problému:'''
Člověk, trenér nebo individuální sportovec se často potýká s neurčitostí výsledku stravování a sportovního výkonu na jeho tělesné schránce. Cílem simulace je tedy vytvořit nástroj, který úpravou parametrů umožní vytvořit představu o navýšení či snížení hmotnosti při určitém příjmu a výdeji energie za časové období (týdny, měsíce, roky).
Nástroj umožní uživateli pozorovat vliv příjmu potravy a výdej při sportu či nečinnosti (klidový stav) na jeho celkovou hmotnost v čase za uběhlý čas.

'''Autor:''' Michal Šejba (Michal.s)

'''Typ modelu:''' Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj:''' Vensim

'''Cíl simulace:''' Vytvořit model výdeje a příjmu kcal, který buď povede k nárůstu váhy nebo k její redukci.

'''Data:''' Data budou čerpána z [https://www.calculator.net/bmr-calculator.html], [https://www.omnicalculator.com/sports/calories-burned] - pro získání dat o spálených kaloriích při daném sportovním výkonu. Další data určující průměrné spálené kcal atp. budou dohledána v rámci modelování simulace.

[[User:Michal.s|Michal.s]] ([[User talk:Michal.s|talk]]) 8:44, 11 May 2021 (CET)
:: Taková simulace již byla vytvořena [http://www.simulace.info/index.php/You_are_what_you_eat] a v praxi se ukázalo, že se jedná spíše o jednoduchý výpočet než o simulaci systému - žádné náhodné veličiny, pouze jedna zpětná smyčka - takže to není zrovna téma pro systémovou dynamiku. Zkuste prosím něco jiného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 11:51, 11 May 2021 (CET)

Assignment SS 2020/2021/cs

2021-05-07T15:15:47Z

Marj37:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Simulace přenosové soustavy ==

Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům.

'''Autor'''
Michaela Tauchmanová

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům.

'''Data'''
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)

[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)

:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)

== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==

'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech

'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:'''
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu.
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.

'''Grafy''' budou znázorňovat:
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu
* Průměrná doba čekání na nápoj
* Průměrná doba čekání na TOITOI
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)

'''Agenti:'''
* '''Muži'''
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)
* '''Ženy'''
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)

'''Parametry modelu:'''
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)
* Počet stánků s nápoji
* Počet TOI TOI

'''Možná rozšíření:'''
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba

'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.

'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.

[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)

== Simulácia darcovského centra ==

Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra.

Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“

Simulácia by pozostávala z 3 modelov:

*1. Simulácia štandarného provozu
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne.

'''Autor'''
Marko Pira

'''Typ modelu'''
Diskrétní simulace

'''Modelovací nástroj'''
SimProcess

'''Entity'''
Darca

'''Zdroje'''
*Lékar
*Personál
*Skrinka
*(Odberové) lôžko
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať

'''Cíl simulace'''
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu

'''Data'''
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe

[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)

== Simulace včelařství ==

Simulace bude znázorňovat malý včelařský podnik. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.

'''Autor'''
Kateřina Zemánková

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.

'''Data'''
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf
Z této práce budou využita data - velikost včelstva, produkci medu, počasí a dostupnost květin na louce.<br>
Faktory ovlivňující produkci medu - http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24103/pol%C4%8D%C3%A1k_2013_bp.pdf?sequence=1&isAllowed=y

[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)

::Téma mi přijde nebezpečné - chápu odkud by se vzala data k včelám jako takovým, ale o co by se opřel ten zbytek? - pravděpodobnost nekvality medu, poptávku po medu, cena a hlavně cenotvorba medu, pravděpodobnost onemocnění včel, atd. Úplně mi to na tu systémovou dynamiku taky nesedí - tam jde hlavně o ty zpětné vazby/smyčky, tady bych to spíše viděl na nějakou kalkulaci potažmo MonteCarlo simulaci, ale tim se zase dostáváme zpátky k datům, potřebných pro určení pravděpodobnostních rozdělení... Na samotné simulaci produkce medu to taky postavit nelze, ta už je součástí referencované diplomky. Zatim mi příjde lepší zkusit něco jiného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:52, 7 May 2021 (CET)

== Simulace migrace lidí do Evropy ==

Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.).
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje.

'''Autor'''
Martina Riegerová

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy.

'''Data'''
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html

[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)

:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)

== Simulace vytváření kytic ==

'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Popis modelu:'''

Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.

V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)

Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).

Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.

'''Agenti:'''
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.

'''Parametry:'''
*Počet bílých květin
*Počet modrých květin
*Počet žlutých květin
*Počet překážek na louce
*Doba pro vytvoření kytice
*Rychlost chlapce

'''Výstupy:'''
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)

'''Možná rozšíření:'''
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.

'''Poznámka:'''
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.

[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)

== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)

'''Typ modelu:''' Monte Carlo

'''Nástroj:''' Microsoft Excel

'''Popis modelu:'''
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br>
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br>
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.

'''Vstupní parametry:'''
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu v jednotlivých měsících
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu
* Stáří naskladněného inkoustu

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.

'''Data:'''
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích, nákupních cenách a expiracích inkoustů dané společnosti.

[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)

:: Spíš než jako simulace to zatím vypadá jako kalkulace a rozhodně to není dynamický systém (tedy vhodné pro Vensim). Na druhou stranu, pokud máte interní data dané společnosti, ze kterých by šlo odvodit 1) měsíční poptávku po inkoustech (pravděpodobnostní rozdělení pro jednotlivé měsíce roku - určitě tam bude nějaká sezonalita a celé to zprůměrovat by nedávalo smysl), 2) průměrné stáří naskladňovaného inkoustu (pravděpodobnostní rozdělení), tak už by toto téma, tak jak je, šlo překlopit do simulace Monte Carlo a bylo by to OK. Co Vy na to? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 14:28, 7 May 2021 (CET)

:::: Data pro měsíční poptávku a průměrné stáří inkoustů mám k dispozici. S překlopením do simulace Monte Carlo souhlasím. [[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 15:16, 7 May 2021 (CET)

== Energetická náročnost těžby VSEcoinu ==

S rostoucí oblibou blockchainových technologií se objevují i některá z jejich
úskalí. Zvýšená bezpečnost se neobjeví “jen tak” a je třeba ji nějakým způsobem zajistit. Jedním ze
způsobů je tzv. koncept Proof of Work, kde je bezpečnost zajištěna komputací výkonnostně
náročných operací. Tento výkon je provázen energetickou náročností a v druhé řadě tento výkon
někde chybí. V rámci této simulace bychom chtěli vytvořit síť, která by simulovala těžaře těžící
virtuální měnu VSEcoin (neparametrické hodnoty simulace budou vycházet z implementace
Bitcoinu) a umožňovala nastavení volných parametrů: cena, výše odměny za PoW, náročnost
PoW. (cena bude v této simulaci nastavitelný parametr, protože v simulaci jde o vztah energetické náročnosti na vlastnostech z ceny odvozených a nejde nám o predikci ceny v žádném ohledu),

Těžaři - agenti, rozhodující se, zda
* budou těžit (schvalovat transakce do bloků)
* budou podvádět
* Nice to Have - vstoupí do těžebního clusteru (pro zvýšení šance na odměnu, ale snížení
hodnoty odměny)
Transakce - reálné a chybné (náhodné chyby i podvody)

'''Autor'''
Petr Hoza

'''Modelovací nástroj'''
Netlogo

'''Cíl simulace'''
Cílem simulace je zjistit, jakým stylem je provázána náročnost operací (bezpečnost,
energetická náročnost), cena (výše odměny).
Primárně, zda existuje nějaké optimum nastavené odměny pro zachování dostatečné bezpečnosti za
minimální energetické ceny.

[[User:Petr Hoza|Petr Hoza]] ([[User talk:Petr Hoza|talk]]) 14:36, 7 May 2021 (CET)

==Simulace dostavby pražského letiště==
'''Autor:''' Jaroslav Mareš (marj37)

'''Typ modelu:''' diskrétní simulace

'''Nástroj:''' SimProcess

'''Popis modelu:''' Pražské letiště již několik let uvažuje o rozšíření terminálů a přístavbu druhé přistávací dráhy. Dle plánů by mělo nejprve dojít k rozšíření o 5 nástupních prostor (dostavba terminálu 2) a následně o přístavbu nového "prstu" s cca 10 dalšími nástupními prostory. Projekty na rozšíření letiště již byly schváleny. Pro jednoduchost by model počítal s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet by trvaly pokaždé stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí.

'''Vstupní parametry:'''
* počet letových operací
* počet možných stání pro letadla u "prstů" a mimo ně
* počet strojů pro přípravu letadla
* doba kroků přípravy letadla na vzlet (výstup pasažérů, úklid letadla, doplnění pohonných hmot, nástup pasažérů, atd.)- hodnoty z pravděpodobnostních rozdělení

'''Cíl simulace:''' Cílem simulace je zjistit zda bude možné obsloužit letadla pomocí dostavených prostor, když se zdvojnásobí počet letových operací, v důsledku přístavby druhé ranveje.

'''Data:''' https://www.prg.aero/planespotting, https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na-letisti-vaclava-havla-praha

User talk:Marj37

2021-05-07T14:53:44Z

Marj37: Created page with "diskuze"

diskuze

Assignment SS 2020/2021/cs

2021-05-07T14:49:27Z

Marj37:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Simulace přenosové soustavy ==

Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům.

'''Autor'''
Michaela Tauchmanová

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům.

'''Data'''
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)

[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)

:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)

== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==

'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech

'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:'''
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu.
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.

'''Grafy''' budou znázorňovat:
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu
* Průměrná doba čekání na nápoj
* Průměrná doba čekání na TOITOI
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)

'''Agenti:'''
* '''Muži'''
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)
* '''Ženy'''
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)

'''Parametry modelu:'''
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)
* Počet stánků s nápoji
* Počet TOI TOI

'''Možná rozšíření:'''
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba

'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.

'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.

[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)

== Simulácia darcovského centra ==

Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra.

Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“

Simulácia by pozostávala z 3 modelov:

*1. Simulácia štandarného provozu
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne.

'''Autor'''
Marko Pira

'''Typ modelu'''
Diskrétní simulace

'''Modelovací nástroj'''
SimProcess

'''Entity'''
Darca

'''Zdroje'''
*Lékar
*Personál
*Skrinka
*(Odberové) lôžko
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať

'''Cíl simulace'''
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu

'''Data'''
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe

[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)

== Simulace včelařství ==

Simulace bude znázorňovat malý včelařský podnik. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.

'''Autor'''
Kateřina Zemánková

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.

'''Data'''
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf
Z této práce budou využita data - velikost včelstva, produkci medu, počasí a dostupnost květin na louce.<br>
Faktory ovlivňující produkci medu - http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24103/pol%C4%8D%C3%A1k_2013_bp.pdf?sequence=1&isAllowed=y

[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)

::Téma mi přijde nebezpečné - chápu odkud by se vzala data k včelám jako takovým, ale o co by se opřel ten zbytek? - pravděpodobnost nekvality medu, poptávku po medu, cena a hlavně cenotvorba medu, pravděpodobnost onemocnění včel, atd. Úplně mi to na tu systémovou dynamiku taky nesedí - tam jde hlavně o ty zpětné vazby/smyčky, tady bych to spíše viděl na nějakou kalkulaci potažmo MonteCarlo simulaci, ale tim se zase dostáváme zpátky k datům, potřebných pro určení pravděpodobnostních rozdělení... Na samotné simulaci produkce medu to taky postavit nelze, ta už je součástí referencované diplomky. Zatim mi příjde lepší zkusit něco jiného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:52, 7 May 2021 (CET)

== Simulace migrace lidí do Evropy ==

Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.).
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje.

'''Autor'''
Martina Riegerová

'''Typ modelu'''
Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj'''
Vensim

'''Cíl simulace'''
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy.

'''Data'''
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html

[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)

:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)

== Simulace vytváření kytic ==

'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Popis modelu:'''

Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.

V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)

Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).

Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.

'''Agenti:'''
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.

'''Parametry:'''
*Počet bílých květin
*Počet modrých květin
*Počet žlutých květin
*Počet překážek na louce
*Doba pro vytvoření kytice
*Rychlost chlapce

'''Výstupy:'''
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)

'''Možná rozšíření:'''
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.

'''Poznámka:'''
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.

[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)

== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)

'''Typ modelu:''' Monte Carlo

'''Nástroj:''' Microsoft Excel

'''Popis modelu:'''
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br>
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br>
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.

'''Vstupní parametry:'''
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu v jednotlivých měsících
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu
* Stáří naskladněného inkoustu

'''Cíl simulace:'''
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.

'''Data:'''
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích, nákupních cenách a expiracích inkoustů dané společnosti.

[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)

:: Spíš než jako simulace to zatím vypadá jako kalkulace a rozhodně to není dynamický systém (tedy vhodné pro Vensim). Na druhou stranu, pokud máte interní data dané společnosti, ze kterých by šlo odvodit 1) měsíční poptávku po inkoustech (pravděpodobnostní rozdělení pro jednotlivé měsíce roku - určitě tam bude nějaká sezonalita a celé to zprůměrovat by nedávalo smysl), 2) průměrné stáří naskladňovaného inkoustu (pravděpodobnostní rozdělení), tak už by toto téma, tak jak je, šlo překlopit do simulace Monte Carlo a bylo by to OK. Co Vy na to? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 14:28, 7 May 2021 (CET)

:::: Data pro měsíční poptávku a průměrné stáří inkoustů mám k dispozici. S překlopením do simulace Monte Carlo souhlasím. [[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 15:16, 7 May 2021 (CET)

== Energetická náročnost těžby VSEcoinu ==

S rostoucí oblibou blockchainových technologií se objevují i některá z jejich
úskalí. Zvýšená bezpečnost se neobjeví “jen tak” a je třeba ji nějakým způsobem zajistit. Jedním ze
způsobů je tzv. koncept Proof of Work, kde je bezpečnost zajištěna komputací výkonnostně
náročných operací. Tento výkon je provázen energetickou náročností a v druhé řadě tento výkon
někde chybí. V rámci této simulace bychom chtěli vytvořit síť, která by simulovala těžaře těžící
virtuální měnu VSEcoin (neparametrické hodnoty simulace budou vycházet z implementace
Bitcoinu) a umožňovala nastavení volných parametrů: cena, výše odměny za PoW, náročnost
PoW. (cena bude v této simulaci nastavitelný parametr, protože v simulaci jde o vztah energetické náročnosti na vlastnostech z ceny odvozených a nejde nám o predikci ceny v žádném ohledu),

Těžaři - agenti, rozhodující se, zda
* budou těžit (schvalovat transakce do bloků)
* budou podvádět
* Nice to Have - vstoupí do těžebního clusteru (pro zvýšení šance na odměnu, ale snížení
hodnoty odměny)
Transakce - reálné a chybné (náhodné chyby i podvody)

'''Autor'''
Petr Hoza

'''Modelovací nástroj'''
Netlogo

'''Cíl simulace'''
Cílem simulace je zjistit, jakým stylem je provázána náročnost operací (bezpečnost,
energetická náročnost), cena (výše odměny).
Primárně, zda existuje nějaké optimum nastavené odměny pro zachování dostatečné bezpečnosti za
minimální energetické ceny.

[[User:Petr Hoza|Petr Hoza]] ([[User talk:Petr Hoza|talk]]) 14:36, 7 May 2021 (CET)

==Simulace dostavby pražského letiště==
'''Autor:''' Jaroslav Mareš (marj37)

'''Typ modelu:''' diskrétní simulace

'''Nástroj:''' SimProcess

'''Popis modelu:''' Pražské letiště již několik let uvažuje o rozšíření terminálů a přístavbu druhé přistávací dráhy. Dle plánů by mělo nejprve dojít k rozšíření o 5 nástupních prostor (dostavba terminálu 2) a následně o přístavbu nového "prstu" s cca 10 dalšími nástupními prostory. Projekty na rozšíření letiště již byly schváleny. Pro jednoduchost by model počítal s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet by trvaly pokaždé stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí.

'''Vstupní parametry:'''
* počet letových operací
* počet možných stání pro letadla u "prstů" a mimo ně
* počet strojů pro přípravu letadla
* doba kroků přípravy letadla na vzlet (výstup pasažérů, úklid letadla, doplnění pohonných hmot, nástup pasažérů, atd.)- hodnoty z pravděpodobnostních rozdělení

'''Cíl simulace:''' Cílem simulace je zjistit zda bude možné uskutečnit dvojnásobný počet vzletů a přistání po dostavbě druhé ranveje a rozšíření prostor letiště.

'''Data:''' https://www.prg.aero/planespotting, https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na-letisti-vaclava-havla-praha