Simulace.info - User contributions [en]

User:Plaz03

2025-06-15T13:20:34Z

Plaz03: /* Mapa: */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci (penguins) ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři (predators) ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.
[[File:mapa-placha3.png]]

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

== Kód ==
[[File:Tucnaci-placha.nlogo]]

User:Plaz03

2025-06-15T13:20:18Z

Plaz03: /* Predátoři (predators) */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci (penguins) ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři (predators) ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.
[[File:mapa-placha3.png]]

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

== Kód ==
[[File:Tucnaci-placha.nlogo]]

User:Plaz03

2025-06-15T13:20:09Z

Plaz03: /* Tučňáci (penguins) */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci (penguins) ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.
[[File:mapa-placha3.png]]

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

== Kód ==
[[File:Tucnaci-placha.nlogo]]

SS 2024/2025/cs

2025-06-15T13:19:13Z

Plaz03: /* Vypracovaná témata LS 2024/2025 */

{{DISPLAYTITLE:LS 2024/2029}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2024/2025. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2024/2025/cs|zadání práce]].

=Vypracovaná témata LS 2024/2025=
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Plaz03 Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře (NetLogo)] - Zuzana Plachá
* [https://www.simulace.info/index.php/Útoky_medvědů Útoky medvědů (NetLogo)] Jan Vlček
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Smrv03 Evakuace šelem v pražské ZOO v případě povodně (NetLogo)] - Veronika Smrčková
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Bilk08 Bitva u Azincourtu (Netlogo) ] – Kateřina Bílková
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Seka01 Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem (Netlogo)] - Alexandr Sekera
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kubd06 Chování zákazníků v supermarketu/večerce (Netlogo)] – David Kubánek
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Sanv05 Kontrola jízdenek v MHD (NetLogo)] - Vladislav Sanin
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Jelp05 Autobusová linka v městské dopravě (NetLogo)] - Petr Jelínek
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kalp08 Přemnožení divokých prasat (NetLogo)] - Petr Kalina
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Lans06 Pavlovovo podmiňování (Vensim)] - Louis Lang
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Kala13 Šíření invazních druhů rostlin v krajině (Netlogo)] - Alena Smetanová
* [https://www.simulace.info/index.php/Optimální_nacenění_zálohy_na_kelímky Optimální nacenění zálohy na vratné kelímky na akcích (Monte Carlo)] - Phuong Bao Pham
* [https://www.simulace.info/index.php/User:Jana19 Bakterie na rukou (NetLogo)] – Alena Jansová

User:Plaz03

2025-06-15T13:17:51Z

Plaz03:

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.
[[File:mapa-placha3.png]]

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

== Kód ==
[[File:Tucnaci-placha.nlogo]]

File:Tucnaci-placha.nlogo

2025-06-15T13:16:43Z

Plaz03: Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře

== Summary ==
Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře

User:Plaz03

2025-06-15T13:13:53Z

Plaz03: /* Výsledky */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.
[[File:mapa-placha3.png]]

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:13:25Z

Plaz03: /* Výsledky */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.
[[File:mapa-placha3]]

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

File:Mapa-placha3.png

2025-06-15T13:13:11Z

Plaz03: mapa

== Summary ==
mapa

User:Plaz03

2025-06-15T13:12:18Z

Plaz03: /* Použití simulace = */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace ====

Simulace může sloužit jako:
* edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
* metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
* zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:11:54Z

Plaz03: /* Model */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.
[[File:mapa-placha2.png]]

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

File:Mapa-placha2.png

2025-06-15T13:11:34Z

Plaz03: Mapa s tučňáky

== Summary ==
Mapa s tučňáky

User:Plaz03

2025-06-15T13:10:54Z

Plaz03: /* Model */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

* '''oceán''' – pohyb kosatek,
* '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
* '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:10:39Z

Plaz03: /* Predátoři (predators) */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

* habitat: '''land, ocean'''
* náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:10:28Z

Plaz03: /* Chování agentů */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

* Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
* Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
* Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:10:14Z

Plaz03: /* Mapa: */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

* '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
* '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci)
* '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:09:33Z

Plaz03: /* Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:mapa-placha1.png]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

File:Mapa-placha1.png

2025-06-15T13:09:14Z

Plaz03: Mapa

== Summary ==
Mapa

User:Plaz03

2025-06-15T13:07:57Z

Plaz03: /* Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====
[[File:Příklad.jpg]]

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:07:26Z

Plaz03: /* Náhodné proměnné v simulaci: */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

* Rozmístění tučňáků a predátorů
* Výběr partnera
* Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:06:58Z

Plaz03: /* Reference */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:06:30Z

Plaz03: /* Reference */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/]

Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf]

Námluvy a párování tučňáků [Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com)]

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty

User:Plaz03

2025-06-15T13:05:27Z

Plaz03: /* Technická omezení */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

* Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
* Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
* Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T13:05:17Z

Plaz03: /* Zjednodušení reality */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

* V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
* Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T13:05:06Z

Plaz03: /* Výsledky */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T13:04:56Z

Plaz03: /* Výsledky */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

* '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
* '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
* '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
** paired-shy
** paired-bold
** paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T13:04:18Z

Plaz03: /* Tučňáci (penguins) */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

* chování: '''shy, bold, mixed'''
* pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
* stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

- '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
- '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
- '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
- paired-shy
- paired-bold
- paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T13:00:50Z

Plaz03: /* Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

==== Použití simulace =====

Simulace může sloužit jako:
- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

== Metoda ==

Simulace je vytvořena v prostředí '''NetLogo''' jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

== Model ==

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- '''oceán''' – pohyb kosatek,
- '''pevnina''' – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- '''ledová kra''' – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

==== Tučňáci ('''penguins''') ====

- chování: '''shy, bold, mixed'''
- pohlaví: '''male, female''', kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
- stav: '''has-partner?''', tedy spárovaný / nespárovaný

==== Predátoři ('''predators''') ====

- habitat: '''land, ocean'''
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

==== Chování agentů ====

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

== Mapa: ==

- '''biome-cluster-strenght''' = jak moc bude mapa celistvá
- '''land-ratio''' = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- '''ice-ratio''' = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

== Nastavitelné proměnné v simulaci: ==

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

== Náhodné proměnné v simulaci: ==

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

==== Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat: ====

== Výsledky ==

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

- '''Počet úspěšných párů''' (successful-pairs)
- '''Počet úmrtí způsobených predátory''' (died-by-predator)
- '''Úspěšnost jednotlivých strategií:'''
- paired-shy
- paired-bold
- paired-mixed

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

== Diskuze a omezení modelu ==

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

==== Zjednodušení reality ====

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

==== Technická omezení ====

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

== Závěr ==

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

== Reference ==

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T12:54:18Z

Plaz03: /* Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

==== Cíl simulace ====

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

**Použití simulace**

Simulace může sloužit jako:

- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

### Metoda

Simulace je vytvořena v prostředí **NetLogo** jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

### Model

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- **oceán** – pohyb kosatek,
- **pevnina** – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- **ledová kra** – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

**Tučňáci (`penguins`)**

- chování: `shy`, `bold`, `mixed`
- pohlaví: `male`, `female`, kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
- stav: `has-partner?`, tedy spárovaný / nespárovaný

**Predátoři (`predators`)**

- habitat: `land`, `ocean`
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

**Chování agentů**

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

**Mapa:**

- biome-cluster-strenght = jak moc bude mapa celistvá
- land-ratio = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- ice-ratio = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

**Nastavitelné proměnné v simulaci:**

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

**Náhodné proměnné v simulaci:**

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

**Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat:**

### Výsledky

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

- **Počet úspěšných párů** (`successful-pairs`)
- **Počet úmrtí způsobených predátory** (`died-by-predator`)
- **Úspěšnost jednotlivých strategií**:
- `paired-shy`
- `paired-bold`
- `paired-mixed`

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

### Diskuze a omezení modelu

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

**Zjednodušení reality**

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

**Technická omezení**

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

### Závěr

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

### Reference

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T12:54:06Z

Plaz03: /* Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře */

= Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře =
== Definice problému ==

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

=== Cíl simulace ===

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

**Použití simulace**

Simulace může sloužit jako:

- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

### Metoda

Simulace je vytvořena v prostředí **NetLogo** jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

### Model

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- **oceán** – pohyb kosatek,
- **pevnina** – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- **ledová kra** – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

**Tučňáci (`penguins`)**

- chování: `shy`, `bold`, `mixed`
- pohlaví: `male`, `female`, kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
- stav: `has-partner?`, tedy spárovaný / nespárovaný

**Predátoři (`predators`)**

- habitat: `land`, `ocean`
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

**Chování agentů**

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

**Mapa:**

- biome-cluster-strenght = jak moc bude mapa celistvá
- land-ratio = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- ice-ratio = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

**Nastavitelné proměnné v simulaci:**

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

**Náhodné proměnné v simulaci:**

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

**Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat:**

### Výsledky

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

- **Počet úspěšných párů** (`successful-pairs`)
- **Počet úmrtí způsobených predátory** (`died-by-predator`)
- **Úspěšnost jednotlivých strategií**:
- `paired-shy`
- `paired-bold`
- `paired-mixed`

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

### Diskuze a omezení modelu

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

**Zjednodušení reality**

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

**Technická omezení**

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

### Závěr

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

### Reference

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T12:50:37Z

Plaz03: /* Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře */

== Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře ==

Definice problému

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

**Cíl simulace**

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

**Použití simulace**

Simulace může sloužit jako:

- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

### Metoda

Simulace je vytvořena v prostředí **NetLogo** jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

### Model

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- **oceán** – pohyb kosatek,
- **pevnina** – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- **ledová kra** – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

**Tučňáci (`penguins`)**

- chování: `shy`, `bold`, `mixed`
- pohlaví: `male`, `female`, kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
- stav: `has-partner?`, tedy spárovaný / nespárovaný

**Predátoři (`predators`)**

- habitat: `land`, `ocean`
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

**Chování agentů**

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

**Mapa:**

- biome-cluster-strenght = jak moc bude mapa celistvá
- land-ratio = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- ice-ratio = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

**Nastavitelné proměnné v simulaci:**

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

**Náhodné proměnné v simulaci:**

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

**Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat:**

### Výsledky

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

- **Počet úspěšných párů** (`successful-pairs`)
- **Počet úmrtí způsobených predátory** (`died-by-predator`)
- **Úspěšnost jednotlivých strategií**:
- `paired-shy`
- `paired-bold`
- `paired-mixed`

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

### Diskuze a omezení modelu

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

**Zjednodušení reality**

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

**Technická omezení**

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

### Závěr

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

### Reference

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

User:Plaz03

2025-06-15T12:49:40Z

Plaz03: Created page with " == Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře == ### Definice problému Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách A..."

== Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře ==

### Definice problému

Tato simulace modeluje chování tučňáků během námluv v drsných podmínkách Antarktidy. Každý tučňák hledá vhodného partnera pro vytvoření páru a následnému hnízdění, zatímco čelí nástrahám prostředí – nestabilnímu ledu, přítomnosti predátorů, tedy kosatkám a lachtanům a také konkurenci ostatních tučňáků.

Tučňáci se liší svým „balicím stylem“ – někteří jsou stydliví a vyčkávají, jiní se nebojí aktivně oslovovat ostatní. Existuje i smíšený typ, který kombinuje oba přístupy. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

**Cíl simulace**

Cílem je zjistit, která strategie seznamování je nejúspěšnější v závislosti na typu prostředí a rizicích. Simulace sleduje, jak si vedou jednotlivé typy chování při párování a přežití, a jak interakce mezi agenty ovlivňuje celkový výsledek kolonie.

**Použití simulace**

Simulace může sloužit jako:

- edukativní nástroj pro výuku agentového modelování (např. na středních školách a VŠ),
- metafora seznamovacích strategií v reálném světě,
- zábavný a vizuálně atraktivní model kolektivního chování.

### Metoda

Simulace je vytvořena v prostředí **NetLogo** jako multiagentní model. Každý tučňák je agent s vlastním nastavením. Pole pohybu je rozděleno do zón – pevnina, ledová kra a oceán.

Predátoři se pohybují ve svém přirozeném prostředí a představují riziko útoku – kosatky v oceánu a tuleni na souši. Tučňáci se pohybují po kře, vyhledávají vhodné partnery, navazují kontakt a snaží se úspěšně spárovat. V případě úspěchu mizí ze scény – jdou založit hnízdo. V případě neúspěchu si pamatují, kdo je odmítl, není tedy možné to zkoušet na stejné tučňáky pořád dokola a zacyklit se.

### Model

Hlavními agenty jsou tedy tučňáci s různým typem seznamovacího chování (plachý, odvážný, smíšený), kteří se pohybují po ledové kře s různě stabilními oblastmi a výskytem predátorů (lachtani a kosatky).

Prostředí je tvořeno třemi typy terénu:

- **oceán** – pohyb kosatek,
- **pevnina** – místo pro pohyb a páření, na pevnině tučňáky ohrožují tuleni,
- **ledová kra** – rizikové místo, které může prasknout, funguje jako pevnina, ale po prasknutí se stává oceánem a dává tak kosatkám více prostoru, zatímco tučňáci přicházejí o prostor k pohybu

**Tučňáci (`penguins`)**

- chování: `shy`, `bold`, `mixed`
- pohlaví: `male`, `female`, kdy dvě stejná pohlaví za sebou nechodí a párují se jen samec + samice
- stav: `has-partner?`, tedy spárovaný / nespárovaný

**Predátoři (`predators`)**

- habitat: `land`, `ocean`
- náhodně se pohybují po svém typu terénu a mohou napadnout tučňáky, je to spíše element náhody, nemají za cíl simulaci nějak výrazně narušovat

**Chování agentů**

- Odvážní tučňáci aktivně vyhledávají partnery a často riskují, dpovídá samcům, kteří aktivně předvádějí své námluvy, hlasové projevy a fyzické atributy, aby přilákali samici.
- Plaché typy pouze vyčkávají, tento typ odpovídá tučňákům, kteří méně aktivně vyhledávají partnera a spíše reagují na iniciativu druhých.
- Smíšené typy kombinují obě strategie, představuje tučňáky, kteří adaptují své chování podle situace, střídají pasivní a aktivní přístup k námluvám.

Po úspěšném spárování oba jedinci zmizí ze scény. Pokud se pohybují příliš po rizikovém terénu, mohou zahynout vlivem útoku predátora nebo prasknutí ledu.

**Mapa:**

- biome-cluster-strenght = jak moc bude mapa celistvá
- land-ratio = kolik procent mapy bude pevnina (sněhová plocha, kde chodí tučňáci
- ice-ratio = kolik procent mapy budou zabírat ledové kry, tedy prostor, který se může propadnout

**Nastavitelné proměnné v simulaci:**

- Počet tučňáků podle typu chování (plachý, odvážný, smíšený)
- Poměr pohlaví, kdy ve skutečnosti je tento poměr zhruba 1:1, ale pokud samice nepřežijí migraci, může být 60:40 pro samce
- Počet predátorů na pevnině a v oceánu
- Pravděpodobnost úspěchu podle typu chování

**Náhodné proměnné v simulaci:**

- Rozmístění tučňáků a predátorů
- Výběr partnera
- Směr pohybu tučňáků při hledání

**Doporučené výchozí nastavení na základě zdrojů a dat:**

### Výsledky

Simulace sleduje několik metrik, zejména:

- **Počet úspěšných párů** (`successful-pairs`)
- **Počet úmrtí způsobených predátory** (`died-by-predator`)
- **Úspěšnost jednotlivých strategií**:
- `paired-shy`
- `paired-bold`
- `paired-mixed`

Tučňáci u sebe navíc během celé simulace mají číslo, 1 pro samce, 0 pro samice. Což je pak lépe vidět i po konci simulace, kdy na mapě zůstanou jen nespárovaní tučňáci.

### Diskuze a omezení modelu

Cílem této simulace nebylo přesně replikovat chování skutečných tučňáků, ale spíše nahlédnout do dynamiky seznamovacích strategií v prostředí, kde hraje roli riziko, trpělivost a výběrové chování. Přesto je důležité upozornit na několik omezení modelu:

**Zjednodušení reality**

- V kolonii je většinou několik stovek až desetitisíce jedinců. Průměrná kolonie má často 2 000–5 000 párů tučňáků (samec + samice), model by ale s tak vysokým počtem tučňáků nefungoval, proto je toto číslo 10x zmenšené. Tedy 1 tučňák v simulaci představuje 10 tučňáků ve skutečnosti.
- Pohlavní poměr v kolonii bývá zhruba vyrovnaný při období hnízdění (1:1), protože samice a samci se střídají při inkubaci a péči. Některé samice nepřežijí migraci nebo se vrací pozdě, takže to pak může vést až k převaze samců (např. 60:40).

**Technická omezení**

- Predátoři se pohybují náhodně, což nezohledňuje inteligentní lov. To může zkreslit reálnou míru rizika pro odvážné tučňáky.
- Paměť tučňáků o minulých odmítnutích je omezená – chování by mohlo být komplexnější, např. s učením nebo vyhýbáním se stejným situacím.
- Nezahrnuje se žádný faktor fyziologického vyčerpání nebo „nákladů“ na páření – každý tučňák má nekonečnou energii, což není realistické.

### Závěr

Simulace zábavnou formou zkoumá rovnováhu mezi opatrností a odvahou v sociálním chování. Ukazuje, že přežití a úspěch závisí nejen na individuální strategii, ale i na prostředí, ve kterém se jedinec nachází – a že někdy je třeba riskovat, abyste si mohli najít partnera a uniknout kosatkám.

Neexistuje univerzálně nejlepší „balící strategie“. Úspěšnost zásadně ovlivňuje kontext prostředí. V nebezpečných podmínkách může být lepší opatrnost, zatímco v bezpečných podmínkách se vyplatí aktivita. Model tak podporuje hypotézu, že v přirozeném výběru není jeden ideál chování, ale spíše adaptivní rozmanitost.

### Reference

[https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění

[https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých

[Selwo Marina Benalmadena](https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com) – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv

BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

Assignment SS 2024/2025/cs

2025-05-07T18:44:40Z

Plaz03:

{{Ambox
| text = <div>
Please, put here your assignments. Do not forget to sign them. You can use <nowiki>~~~~</nowiki> (four tildas) for an automatic signature. Use Show preview in order to check the result before your final sumbition.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Please, strive to formulate your assignment carefully. We expect an adequate effort to formulate the assignment as it is your semestral paper. Do not forget that your main goal is a research paper. It means your simulation model must generate the results that are specific, measurable and verifiable. Think twice how you will develop your model, which entities you will use, draw a model diagram, consider what you will measure. No sooner than when you have a good idea about the model, submit your assignment. And of course, read [[How to deal with the simulation assignment|How to deal with the simulation assignment]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Topics on gambling, cards, etc. are not welcome.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
In order to avoid possible confusion, please, check if you have added '''approved''' in bold somewhere in our comment under your submission. If there is no '''approved''', it means the assignment was not approved yet.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
'''Criteria for evaluation of the simulation proposal'''

The proposal must contain:
*What you will simulate
*The goal of the simulation (what you analyze - i.e. not "to simulate balloon factory", but what problem should the simulation solve).
*Who would actually use such simulation (example of such user) and how would it help him
*What method and simulation environment you plan to use. Choose only from the development environments that we have used in the course.
*What variables will be incorporated
*What variables will be random
*What exact data you will base values of your variables on
*(In case of Monte Carlo) What exact data you will base your determination of probability distribution of your random variables on
*What exact data you will base your formulas in the simulation (simulation behavior) on

'''If any of the above points are missing from the simulation proposal, the proposal is considered incomplete. Unless the proposal contains all of the above points it will not be evaluated at all (and therefore cannot be approved).'''

# Is it clear from the proposed assignment how the simulation will work?
# Does the simulation make sense?
# Is the simulation model complex enough to simulate credibly the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the data used real and relevant for the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the simulation feasible? (in given time by the course)

'''If the answer to any of the above points is no, you need to improve your proposal. Don't wait for us to tell you so - you're wasting your time.'''

</div>
}}

== Simulace: Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře 🐧❤️ ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je modelovat chování tučňáků během námluv na ledové kře. Tučňáci musí najít vhodného partnera pro hnízdění, přičemž čelí různým vnějším vlivům – nestabilnímu prostředí (praskající led), konkurenci ostatních tučňáků a hrozbě predátorů (např. lachtani).

Každý tučňák má specifické nastavení chování – někteří jsou spíše plachého typu, jiní jsou odvážní a aktivně oslovují potenciální partnery. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

=== Cíl simulace ===
Simulace se zaměří na otázku: Jaký „balící styl“ (strategie chování) vede k nejvyšší šanci na nalezení partnera a založení hnízda, a jak tuto šanci ovlivňuje prostředí a přítomnost rizik? Výsledkem bude doporučení nejefektivnějších „láskových taktik“ v závislosti na kontextu (bezpečné vs. nebezpečné prostředí).

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model sociální interakce v zábavné formě,
* jako edukativní nástroj pro představení agentového modelování (např. na středních školách),
* nebo jako metaforické přiblížení seznamovacích strategií ve složitém prostředí.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace bude vytvořena v prostředí NetLogo jako multiagentní model, kde každý agent (tučňák) bude reprezentovat jiný typ chování. Prostředí bude ledová kra se zónami různé stability a výskytu predátorů.

Tučňáci budou interagovat podle jednoduchých pravidel: přiblíží se k partnerovi, pokusí se o námluvy (s pravděpodobností úspěchu ovlivněnou vlastnostmi obou), a pak spolu odcházejí hnízdit (zmizí ze scény). Mohou být také ohroženi prasknutím kry nebo útokem predátora.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet tučňáků (např. 50–100)
* Stabilita ledu (pravděpodobnost prasknutí při stání na místě)
* Výskyt predátorů (pravděpodobnost útoku při pohybu)
* Rychlost pohybu a reakce

Typ chování:
* Plachý – čeká, až ho někdo osloví
* Odvážný – aktivně balí ostatní
* Kombinovaný – střídá strategie

Náhodné:
* Rozmístění tučňáků
* Výběr preferovaného partnera (náhodně nebo podle vlastností)
* Výsledek námluv (pravděpodobnost úspěchu podle kompatibility + typu chování)
* Prasknutí ledové kry
* Útok predátora

Možná rozšíření simulace:
* Přidání „charakterových“ rysů (krása peří, zpěv, taneční dovednosti)
* Učení – tučňák se poučí z neúspěchu a změní taktiku
* Sezónnost – časový limit na nalezení partnera (jinak simulace končí smutným singl koncem)

=== Data ===
* [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25/ Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění
* [https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2021/12/Rowe_67_etal_451_459.pdf Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých
* [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com Selwo Marina Benalmadena] – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv
* BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

=== Simulant ===
Zuzana Plachá
[[User:plaz03|plaz03]] ([[User talk:plaz03|talk]]) 20:20, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem ==

=== Popis problému ===
Simulace se zabývá chováním malé vojenské jednotky (patroly), která operuje v nepřátelském teritoriu. Cílem patroly je bezpečný průchod zadanou trasou. V oblasti se ovšem mohou nacházet nepřátelské síly, které mají za úkol patrolu odhalit a zlikvidovat. Průběh mise ovlivňuje několik proměnných – velikost jednotky, dosah vidění, typ terénu, schopnost včasné reakce a počet a rozmístění nepřátel. Výsledky simulace umožní analyzovat účinnost různých taktik a rozhodovacích pravidel, které jednotka může použít při plnění mise. Zároveň mohou sloužit jako podpůrný nástroj při plánování operací nebo jako tréninková pomůcka pro rozhodování armády v rizikových situacích.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak různé faktory (velikost jednotky, rozmístění nepřátel, strategie pohybu) ovlivňují úspěšnost vojenské patroly při průchodu nebezpečným územím? Cílem je nalézt parametry a strategie, které vedou k nejvyšší pravděpodobnosti úspěšného dokončení mise bez ztrát. Výsledkem bude doporučení efektivních taktických rozhodnutí pro minimalizaci rizika při podobných operacích.

=== Použití simulace ===
Simulaci by mohli využít velitelé malých jednotek nebo vojenská akademie pro testování taktik v simulovaných prostředích. Model by jim dokázal vyhodnotit, jak různé strategie a složení jednotky ovlivňují šanci na úspěšné dokončení mise bez ztrát.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo. Agenti v modelu budou reprezentovat členy vojenské patroly a nepřátelské jednotky. Prostředí bude představovat mapu oblasti s různými typy terénu - otevřený terén, les, kryt apod.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet vojáků v patrole
* Počet nepřátel
* Typ terénu (např. podíl lesů, volného prostoru)
* Trasa patroly (předem definovaná nebo generovaná)
* Dosah vidění vojáků i nepřátel
* Pravidla reakce na kontakt (útěk, útok, přivolání podpory)
Pravděpodobnosti střetu a úspěchu jsou založeny na odhadech inspirovaných vojenskými taktickými příručkami a popisech reálných situací v článcích A-Report.

Náhodné:
* Rozmístění nepřátel v terénu
* Zpozorování nepřítele (pravděpodobnost, že jednotka zahlédne protivníka)
* Výsledek střetu (založen na pravděpodobnosti úspěchu v boji)
* Chování nepřítele (např. zda se ukryje nebo přepadne)

=== Data ===
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/zakon-106/odp/priloha-c--1-1_25.pdf Základní řád ozbrojených sil České republiky] – řád armády ČR
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar9_2018.pdf Časopis A-Report Útoku se nedalo zabránit] – Úryvek ze článku věnovaný osudové chybě v boji na Balkáně
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar10_2019.pdf Časopis A-Report Pod ostrou palbou] – Úryvek ze článku popisující možnost simulací ve vojenském prostředí
* Vlastní odhady založené na realistických parametrech (např. efektivní dostřel, rychlost pohybu v terénu)

=== Simulant ===
Alexandr Sekera
[[User:seka01|seka01]] ([[User talk:seka01|talk]]) 15:33, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Kontrola jízdenek v MHD ==
=== Popis problému ===
Simulace se zabývá procesem kontrol jízdenek ve veřejné dopravě (např. v systému MHD v Praze). Veřejná doprava je financována částečně z příjmů z jízdného. Cestování "načerno" představuje pro dopravní podnik zdroj ztrát. Proto revizoři od podniku provádějí kontroly platnosti jízdních dokladů. Z toho vyplývá otázka, jak často a jakým způsobem mají být dané kontroly prováděny, aby byly efektivní a ekonomicky dávaly smysl. Výsledky simulace umožní řízení MHD optimalizovat frekvenci kontrol, počet revizorů a tím zvýšit celkovou efektivitu inspekcí.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak ovlivňuje četnost kontrol objem vybraných pokut ve veřejné dopravě? Výsledkem bude doporučení efektivních inspekčních strategií pro maximalizaci vybraných pokut. Simulace také ukáže, kolik revizorů je potřeba pro dosažení požadované míry kontroly.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v Netlogo. Agenti v modelu budou reprezentovat pasažéry a revizory.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet cestujících (celkově)
* Počet revizorů
* Výše pokuty (standardní nebo menší za platbu okamžitě)
* Frekvence kontrol (počet provedených kontrol za minutu/hodinu)
* Kapacita vozidla (počet cestujících z celkového čísla, kteří jsou aktuálně v kontrolovaném prostoru)

Náhodné:
* Platnost jízdenky (zda jede pasažér "načerno")
* Zachycení černého pasažéra (zda je neplatnost jízdenky odhalena)
* Zaplacení pokuty (hned či později)

=== Data ===
[https://www.dpp.cz/jizdne/pokuty-revizori/vyse-prirazky DPP - pokuty a revizoři] - výše jednotlivých pokut

[https://www.dpp.cz/vozovy-park DPP - vozový park] - kapacity vozidel

[https://www.expats.cz/czech-news/article/prague-public-transport-inspectors-handed-out-250-000-fines-last-year Prague public transport inspectors handed out 250,000 fines last year] - počty kontrol, pasažérů a revizorů, celková výše pokut, zaplacení pokut

Míra cestování "načerno" pro Prahu není zveřejněna oficiálně. Pro odhad poměru černých pasažérů se lze inspirovat jinými státy ([https://theweek.com/transport/fare-dodging-londons-transport-blight UK], [https://www.trainsfare.eu/tackling-fare-evasion-in-bergamo-a-growing-challenge-for-atb-and-teb/ IT]).

=== Simulant ===
Vladislav Sanin
[[User:Sanv05|Sanv05]] ([[User talk:Sanv05|talk]]) 21:15, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Pavlovovo podmiňování v agentním modelu ==
=== Co budu simulovat ===
Simulace bude modelovat proces klasického (Pavlovova) podmiňování, kdy agent (představující psa) postupně spojuje neutrální podnět (zvonek) s přirozeným podnětem (jídlo). Výsledkem je, že agent začne reagovat podmíněnou reakcí (slinění) i v případě, že se později objeví pouze zvonek bez jídla.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je analyzovat průběh učení podmíněné reakce a zjistit:
* kolik opakování je potřeba k vytvoření podmíněné reakce,
* jak stabilní tato reakce je v čase,
* jak rychle dochází k vyhasnutí reakce (extinkci) při absenci posílení,
* jak efektivní je opětovné učení (re-learning) po ztrátě reakce.

Obecně jde o pochopení mechanismů formování návyků a chování založeného na stimulaci a posilování.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Simulaci mohou využít například:
* psychologové zabývající se behaviorálním učením,
* učitelé při výuce základních principů behaviorismu,
* vývojáři agentních a AI modelů, kteří chtějí simulovat jednoduché učení nebo formování návyků.

Simulace jim umožní vizuálně a experimentálně sledovat proces klasického podmiňování a analyzovat vliv různých parametrů na průběh učení.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* '''Metoda''': Agentní simulace využívající jednoduchý model chování se stavovým automatem. Agent mění svůj vnitřní stav v závislosti na podnětech a historii posilování.
* '''Prostředí''': NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
* Počet pokusů o podmiňování
* Zpoždění mezi zvonkem a jídlem (časování podnětů)
* Frekvence posilování (např. 100 %, 75 %, 50 % případů s jídlem)
* Síla podmíněné reakce (vnitřní proměnná zvyšující se učením)
* Počet extinkčních pokusů (zvonek bez jídla)

=== Jaké proměnné budou náhodné ===
* Pravděpodobnost, zda po zvonku následuje jídlo (při částečném posilování)
* Malá náhodná odchylka v chování psa (např. reakční doba, úroveň slinění)

=== Na jakých datech budou proměnné založené ===
* Parametry vycházejí z publikovaných výsledků klasických experimentů Pavlova a dalších behaviorálních studií.
* Typické hodnoty časování a pravděpodobností pro různé typy posilování vychází z odborné literatury.
* Síla reakce bude modelována pomocí logistické funkce, která simuluje typickou křivku učení a vyhasínání reakce.

=== Na jakých datech jsou založeny vzorce v simulaci (chování modelu) ===
Chování modelu bude založeno na Rescorla-Wagnerově modelu klasického podmiňování, který kvantifikuje změnu síly asociace mezi podmíněným podnětem a nepodmíněným podnětem během jednotlivých pokusů.
* [https://www.vcalc.com/wiki/rescorla-wagner-formula-alpha-and-beta-version vCalc – Rescorla-Wagner model (alpha and beta version)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rescorla%E2%80%93Wagner_model Wikipedia – Rescorla–Wagner model]

=== Simulant ===
[[User:Lans06|Lans06]] ([[User talk:Lans06|talk]]) 22:27, 6 May 2025 (CET)

Assignment SS 2024/2025/cs

2025-05-07T18:36:20Z

Plaz03:

{{Ambox
| text = <div>
Please, put here your assignments. Do not forget to sign them. You can use <nowiki>~~~~</nowiki> (four tildas) for an automatic signature. Use Show preview in order to check the result before your final sumbition.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Please, strive to formulate your assignment carefully. We expect an adequate effort to formulate the assignment as it is your semestral paper. Do not forget that your main goal is a research paper. It means your simulation model must generate the results that are specific, measurable and verifiable. Think twice how you will develop your model, which entities you will use, draw a model diagram, consider what you will measure. No sooner than when you have a good idea about the model, submit your assignment. And of course, read [[How to deal with the simulation assignment|How to deal with the simulation assignment]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Topics on gambling, cards, etc. are not welcome.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
In order to avoid possible confusion, please, check if you have added '''approved''' in bold somewhere in our comment under your submission. If there is no '''approved''', it means the assignment was not approved yet.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
'''Criteria for evaluation of the simulation proposal'''

The proposal must contain:
*What you will simulate
*The goal of the simulation (what you analyze - i.e. not "to simulate balloon factory", but what problem should the simulation solve).
*Who would actually use such simulation (example of such user) and how would it help him
*What method and simulation environment you plan to use. Choose only from the development environments that we have used in the course.
*What variables will be incorporated
*What variables will be random
*What exact data you will base values of your variables on
*(In case of Monte Carlo) What exact data you will base your determination of probability distribution of your random variables on
*What exact data you will base your formulas in the simulation (simulation behavior) on

'''If any of the above points are missing from the simulation proposal, the proposal is considered incomplete. Unless the proposal contains all of the above points it will not be evaluated at all (and therefore cannot be approved).'''

# Is it clear from the proposed assignment how the simulation will work?
# Does the simulation make sense?
# Is the simulation model complex enough to simulate credibly the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the data used real and relevant for the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the simulation feasible? (in given time by the course)

'''If the answer to any of the above points is no, you need to improve your proposal. Don't wait for us to tell you so - you're wasting your time.'''

</div>
}}

== Simulace: Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře 🐧 ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je modelovat chování tučňáků během námluv na ledové kře. Tučňáci musí najít vhodného partnera pro hnízdění, přičemž čelí různým vnějším vlivům – nestabilnímu prostředí (praskající led), konkurenci ostatních tučňáků a hrozbě predátorů (např. lachtani).

Každý tučňák má specifické nastavení chování – někteří jsou spíše plachého typu, jiní jsou odvážní a aktivně oslovují potenciální partnery. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

=== Cíl simulace ===
Simulace se zaměří na otázku: Jaký „balící styl“ (strategie chování) vede k nejvyšší šanci na nalezení partnera a založení hnízda, a jak tuto šanci ovlivňuje prostředí a přítomnost rizik? Výsledkem bude doporučení nejefektivnějších „láskových taktik“ v závislosti na kontextu (bezpečné vs. nebezpečné prostředí).

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model sociální interakce v zábavné formě,
* jako edukativní nástroj pro představení agentového modelování (např. na středních školách),
* nebo jako metaforické přiblížení seznamovacích strategií ve složitém prostředí.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace bude vytvořena v prostředí NetLogo jako multiagentní model, kde každý agent (tučňák) bude reprezentovat jiný typ chování. Prostředí bude ledová kra se zónami různé stability a výskytu predátorů.

Tučňáci budou interagovat podle jednoduchých pravidel: přiblíží se k partnerovi, pokusí se o námluvy (s pravděpodobností úspěchu ovlivněnou vlastnostmi obou), a pak spolu odcházejí hnízdit (zmizí ze scény). Mohou být také ohroženi prasknutím kry nebo útokem predátora.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet tučňáků (např. 50–100)
* Stabilita ledu (pravděpodobnost prasknutí při stání na místě)
* Výskyt predátorů (pravděpodobnost útoku při pohybu)
* Rychlost pohybu a reakce

Typ chování:
* Plachý – čeká, až ho někdo osloví
* Odvážný – aktivně balí ostatní
* Kombinovaný – střídá strategie

Náhodné:
* Rozmístění tučňáků
* Výběr preferovaného partnera (náhodně nebo podle vlastností)
* Výsledek námluv (pravděpodobnost úspěchu podle kompatibility + typu chování)
* Prasknutí ledové kry
* Útok predátora

Možná rozšíření simulace:
* Přidání „charakterových“ rysů (krása peří, zpěv, taneční dovednosti)
* Učení – tučňák se poučí z neúspěchu a změní taktiku
* Sezónnost – časový limit na nalezení partnera (jinak simulace končí smutným singl koncem)

=== Data ===
* [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25.com Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění
* [https://predatorfreenz.org/research/little-penguin-breeding-success-includes-triple-brooding.com Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých
* [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com Selwo Marina Benalmadena] – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv
* BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

=== Simulant ===
Zuzana Plachá
[[User:plaz03|plaz03]] ([[User talk:plaz03|talk]]) 20:20, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem ==

=== Popis problému ===
Simulace se zabývá chováním malé vojenské jednotky (patroly), která operuje v nepřátelském teritoriu. Cílem patroly je bezpečný průchod zadanou trasou. V oblasti se ovšem mohou nacházet nepřátelské síly, které mají za úkol patrolu odhalit a zlikvidovat. Průběh mise ovlivňuje několik proměnných – velikost jednotky, dosah vidění, typ terénu, schopnost včasné reakce a počet a rozmístění nepřátel. Výsledky simulace umožní analyzovat účinnost různých taktik a rozhodovacích pravidel, které jednotka může použít při plnění mise. Zároveň mohou sloužit jako podpůrný nástroj při plánování operací nebo jako tréninková pomůcka pro rozhodování armády v rizikových situacích.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak různé faktory (velikost jednotky, rozmístění nepřátel, strategie pohybu) ovlivňují úspěšnost vojenské patroly při průchodu nebezpečným územím? Cílem je nalézt parametry a strategie, které vedou k nejvyšší pravděpodobnosti úspěšného dokončení mise bez ztrát. Výsledkem bude doporučení efektivních taktických rozhodnutí pro minimalizaci rizika při podobných operacích.

=== Použití simulace ===
Simulaci by mohli využít velitelé malých jednotek nebo vojenská akademie pro testování taktik v simulovaných prostředích. Model by jim dokázal vyhodnotit, jak různé strategie a složení jednotky ovlivňují šanci na úspěšné dokončení mise bez ztrát.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo. Agenti v modelu budou reprezentovat členy vojenské patroly a nepřátelské jednotky. Prostředí bude představovat mapu oblasti s různými typy terénu - otevřený terén, les, kryt apod.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet vojáků v patrole
* Počet nepřátel
* Typ terénu (např. podíl lesů, volného prostoru)
* Trasa patroly (předem definovaná nebo generovaná)
* Dosah vidění vojáků i nepřátel
* Pravidla reakce na kontakt (útěk, útok, přivolání podpory)
Pravděpodobnosti střetu a úspěchu jsou založeny na odhadech inspirovaných vojenskými taktickými příručkami a popisech reálných situací v článcích A-Report.

Náhodné:
* Rozmístění nepřátel v terénu
* Zpozorování nepřítele (pravděpodobnost, že jednotka zahlédne protivníka)
* Výsledek střetu (založen na pravděpodobnosti úspěchu v boji)
* Chování nepřítele (např. zda se ukryje nebo přepadne)

=== Data ===
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/zakon-106/odp/priloha-c--1-1_25.pdf Základní řád ozbrojených sil České republiky] – řád armády ČR
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar9_2018.pdf Časopis A-Report Útoku se nedalo zabránit] – Úryvek ze článku věnovaný osudové chybě v boji na Balkáně
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar10_2019.pdf Časopis A-Report Pod ostrou palbou] – Úryvek ze článku popisující možnost simulací ve vojenském prostředí
* Vlastní odhady založené na realistických parametrech (např. efektivní dostřel, rychlost pohybu v terénu)

=== Simulant ===
Alexandr Sekera
[[User:seka01|seka01]] ([[User talk:seka01|talk]]) 15:33, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Kontrola jízdenek v MHD ==
=== Popis problému ===
Simulace se zabývá procesem kontrol jízdenek ve veřejné dopravě (např. v systému MHD v Praze). Veřejná doprava je financována částečně z příjmů z jízdného. Cestování "načerno" představuje pro dopravní podnik zdroj ztrát. Proto revizoři od podniku provádějí kontroly platnosti jízdních dokladů. Z toho vyplývá otázka, jak často a jakým způsobem mají být dané kontroly prováděny, aby byly efektivní a ekonomicky dávaly smysl. Výsledky simulace umožní řízení MHD optimalizovat frekvenci kontrol, počet revizorů a tím zvýšit celkovou efektivitu inspekcí.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak ovlivňuje četnost kontrol objem vybraných pokut ve veřejné dopravě? Výsledkem bude doporučení efektivních inspekčních strategií pro maximalizaci vybraných pokut. Simulace také ukáže, kolik revizorů je potřeba pro dosažení požadované míry kontroly.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v Netlogo. Agenti v modelu budou reprezentovat pasažéry a revizory.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet cestujících (celkově)
* Počet revizorů
* Výše pokuty (standardní nebo menší za platbu okamžitě)
* Frekvence kontrol (počet provedených kontrol za minutu/hodinu)
* Kapacita vozidla (počet cestujících z celkového čísla, kteří jsou aktuálně v kontrolovaném prostoru)

Náhodné:
* Platnost jízdenky (zda jede pasažér "načerno")
* Zachycení černého pasažéra (zda je neplatnost jízdenky odhalena)
* Zaplacení pokuty (hned či později)

=== Data ===
[https://www.dpp.cz/jizdne/pokuty-revizori/vyse-prirazky DPP - pokuty a revizoři] - výše jednotlivých pokut

[https://www.dpp.cz/vozovy-park DPP - vozový park] - kapacity vozidel

[https://www.expats.cz/czech-news/article/prague-public-transport-inspectors-handed-out-250-000-fines-last-year Prague public transport inspectors handed out 250,000 fines last year] - počty kontrol, pasažérů a revizorů, celková výše pokut, zaplacení pokut

Míra cestování "načerno" pro Prahu není zveřejněna oficiálně. Pro odhad poměru černých pasažérů se lze inspirovat jinými státy ([https://theweek.com/transport/fare-dodging-londons-transport-blight UK], [https://www.trainsfare.eu/tackling-fare-evasion-in-bergamo-a-growing-challenge-for-atb-and-teb/ IT]).

=== Simulant ===
Vladislav Sanin
[[User:Sanv05|Sanv05]] ([[User talk:Sanv05|talk]]) 21:15, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Pavlovovo podmiňování v agentním modelu ==
=== Co budu simulovat ===
Simulace bude modelovat proces klasického (Pavlovova) podmiňování, kdy agent (představující psa) postupně spojuje neutrální podnět (zvonek) s přirozeným podnětem (jídlo). Výsledkem je, že agent začne reagovat podmíněnou reakcí (slinění) i v případě, že se později objeví pouze zvonek bez jídla.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je analyzovat průběh učení podmíněné reakce a zjistit:
* kolik opakování je potřeba k vytvoření podmíněné reakce,
* jak stabilní tato reakce je v čase,
* jak rychle dochází k vyhasnutí reakce (extinkci) při absenci posílení,
* jak efektivní je opětovné učení (re-learning) po ztrátě reakce.

Obecně jde o pochopení mechanismů formování návyků a chování založeného na stimulaci a posilování.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Simulaci mohou využít například:
* psychologové zabývající se behaviorálním učením,
* učitelé při výuce základních principů behaviorismu,
* vývojáři agentních a AI modelů, kteří chtějí simulovat jednoduché učení nebo formování návyků.

Simulace jim umožní vizuálně a experimentálně sledovat proces klasického podmiňování a analyzovat vliv různých parametrů na průběh učení.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* '''Metoda''': Agentní simulace využívající jednoduchý model chování se stavovým automatem. Agent mění svůj vnitřní stav v závislosti na podnětech a historii posilování.
* '''Prostředí''': NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
* Počet pokusů o podmiňování
* Zpoždění mezi zvonkem a jídlem (časování podnětů)
* Frekvence posilování (např. 100 %, 75 %, 50 % případů s jídlem)
* Síla podmíněné reakce (vnitřní proměnná zvyšující se učením)
* Počet extinkčních pokusů (zvonek bez jídla)

=== Jaké proměnné budou náhodné ===
* Pravděpodobnost, zda po zvonku následuje jídlo (při částečném posilování)
* Malá náhodná odchylka v chování psa (např. reakční doba, úroveň slinění)

=== Na jakých datech budou proměnné založené ===
* Parametry vycházejí z publikovaných výsledků klasických experimentů Pavlova a dalších behaviorálních studií.
* Typické hodnoty časování a pravděpodobností pro různé typy posilování vychází z odborné literatury.
* Síla reakce bude modelována pomocí logistické funkce, která simuluje typickou křivku učení a vyhasínání reakce.

=== Na jakých datech jsou založeny vzorce v simulaci (chování modelu) ===
Chování modelu bude založeno na Rescorla-Wagnerově modelu klasického podmiňování, který kvantifikuje změnu síly asociace mezi podmíněným podnětem a nepodmíněným podnětem během jednotlivých pokusů.
* [https://www.vcalc.com/wiki/rescorla-wagner-formula-alpha-and-beta-version vCalc – Rescorla-Wagner model (alpha and beta version)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rescorla%E2%80%93Wagner_model Wikipedia – Rescorla–Wagner model]

=== Simulant ===
[[User:Lans06|Lans06]] ([[User talk:Lans06|talk]]) 22:27, 6 May 2025 (CET)

Assignment SS 2024/2025/cs

2025-05-07T18:34:12Z

Plaz03:

{{Ambox
| text = <div>
Please, put here your assignments. Do not forget to sign them. You can use <nowiki>~~~~</nowiki> (four tildas) for an automatic signature. Use Show preview in order to check the result before your final sumbition.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Please, strive to formulate your assignment carefully. We expect an adequate effort to formulate the assignment as it is your semestral paper. Do not forget that your main goal is a research paper. It means your simulation model must generate the results that are specific, measurable and verifiable. Think twice how you will develop your model, which entities you will use, draw a model diagram, consider what you will measure. No sooner than when you have a good idea about the model, submit your assignment. And of course, read [[How to deal with the simulation assignment|How to deal with the simulation assignment]].
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Topics on gambling, cards, etc. are not welcome.
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
In order to avoid possible confusion, please, check if you have added '''approved''' in bold somewhere in our comment under your submission. If there is no '''approved''', it means the assignment was not approved yet.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
'''Criteria for evaluation of the simulation proposal'''

The proposal must contain:
*What you will simulate
*The goal of the simulation (what you analyze - i.e. not "to simulate balloon factory", but what problem should the simulation solve).
*Who would actually use such simulation (example of such user) and how would it help him
*What method and simulation environment you plan to use. Choose only from the development environments that we have used in the course.
*What variables will be incorporated
*What variables will be random
*What exact data you will base values of your variables on
*(In case of Monte Carlo) What exact data you will base your determination of probability distribution of your random variables on
*What exact data you will base your formulas in the simulation (simulation behavior) on

'''If any of the above points are missing from the simulation proposal, the proposal is considered incomplete. Unless the proposal contains all of the above points it will not be evaluated at all (and therefore cannot be approved).'''

# Is it clear from the proposed assignment how the simulation will work?
# Does the simulation make sense?
# Is the simulation model complex enough to simulate credibly the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the data used real and relevant for the real-world phenomenon that the simulation tries to simulate?
# Is the simulation feasible? (in given time by the course)

'''If the answer to any of the above points is no, you need to improve your proposal. Don't wait for us to tell you so - you're wasting your time.'''

</div>
}}

== Simulace: Simulace tučňáků hledajících lásku na ledové kře ==

=== Popis problému ===
Cílem simulace je modelovat chování tučňáků během námluv na ledové kře. Tučňáci musí najít vhodného partnera pro hnízdění, přičemž čelí různým vnějším vlivům – nestabilnímu prostředí (praskající led), konkurenci ostatních tučňáků a hrozbě predátorů (např. lachtani).

Každý tučňák má specifické nastavení chování – někteří jsou spíše plachého typu, jiní jsou odvážní a aktivně oslovují potenciální partnery. Odlišný přístup k seznamování ovlivňuje jejich šanci na úspěšné spárování a přežití do hnízdní sezóny.

=== Cíl simulace ===
Simulace se zaměří na otázku: Jaký „balící styl“ (strategie chování) vede k nejvyšší šanci na nalezení partnera a založení hnízda, a jak tuto šanci ovlivňuje prostředí a přítomnost rizik? Výsledkem bude doporučení nejefektivnějších „láskových taktik“ v závislosti na kontextu (bezpečné vs. nebezpečné prostředí).

=== Použití simulace ===
Simulace může sloužit:
* jako model sociální interakce v zábavné formě,
* jako edukativní nástroj pro představení agentového modelování (např. na středních školách),
* nebo jako metaforické přiblížení seznamovacích strategií ve složitém prostředí.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Simulace bude vytvořena v prostředí NetLogo jako multiagentní model, kde každý agent (tučňák) bude reprezentovat jiný typ chování. Prostředí bude ledová kra se zónami různé stability a výskytu predátorů.

Tučňáci budou interagovat podle jednoduchých pravidel: přiblíží se k partnerovi, pokusí se o námluvy (s pravděpodobností úspěchu ovlivněnou vlastnostmi obou), a pak spolu odcházejí hnízdit (zmizí ze scény). Mohou být také ohroženi prasknutím kry nebo útokem predátora.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet tučňáků (např. 50–100)
* Stabilita ledu (pravděpodobnost prasknutí při stání na místě)
* Výskyt predátorů (pravděpodobnost útoku při pohybu)
* Rychlost pohybu a reakce

Typ chování:
* Plachý – čeká, až ho někdo osloví
* Odvážný – aktivně balí ostatní
* Kombinovaný – střídá strategie

Náhodné:
* Rozmístění tučňáků
* Výběr preferovaného partnera (náhodně nebo podle vlastností)
* Výsledek námluv (pravděpodobnost úspěchu podle kompatibility + typu chování)
* Prasknutí ledové kry
* Útok predátora

Možná rozšíření simulace:
* Přidání „charakterových“ rysů (krása peří, zpěv, taneční dovednosti)
* Učení – tučňák se poučí z neúspěchu a změní taktiku
* Sezónnost – časový limit na nalezení partnera (jinak simulace končí smutným singl koncem)

=== Data ===
* [https://www.reuters.com/business/environment/emperor-penguins-suffered-mass-breeding-failures-2023-amid-record-low-sea-ice-2024-04-25.com Stabilita mořského ledu a úspěšnost hnízdění
* [https://predatorfreenz.org/research/little-penguin-breeding-success-includes-triple-brooding.com Úspěšnost hnízdění u tučňáků malých
* [https://www.selwomarina.es/en/blog/por-que-pinguinos-regalan-piedras-hembra?utm_.com Selwo Marina Benalmadena] – Článek věnující se námluvám a párování, kde popisují darování kamínků jako součást námluv
* BBC Earth, National Geographic, Attenboroughovy dokumenty – často dobře vysvětlují typy chování, interakce a přežívání. Např. March of the Penguins

=== Simulant ===

== Simulace: Simulace vojenské patroly a střetu s nepřítelem ==

=== Popis problému ===
Simulace se zabývá chováním malé vojenské jednotky (patroly), která operuje v nepřátelském teritoriu. Cílem patroly je bezpečný průchod zadanou trasou. V oblasti se ovšem mohou nacházet nepřátelské síly, které mají za úkol patrolu odhalit a zlikvidovat. Průběh mise ovlivňuje několik proměnných – velikost jednotky, dosah vidění, typ terénu, schopnost včasné reakce a počet a rozmístění nepřátel. Výsledky simulace umožní analyzovat účinnost různých taktik a rozhodovacích pravidel, které jednotka může použít při plnění mise. Zároveň mohou sloužit jako podpůrný nástroj při plánování operací nebo jako tréninková pomůcka pro rozhodování armády v rizikových situacích.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak různé faktory (velikost jednotky, rozmístění nepřátel, strategie pohybu) ovlivňují úspěšnost vojenské patroly při průchodu nebezpečným územím? Cílem je nalézt parametry a strategie, které vedou k nejvyšší pravděpodobnosti úspěšného dokončení mise bez ztrát. Výsledkem bude doporučení efektivních taktických rozhodnutí pro minimalizaci rizika při podobných operacích.

=== Použití simulace ===
Simulaci by mohli využít velitelé malých jednotek nebo vojenská akademie pro testování taktik v simulovaných prostředích. Model by jim dokázal vyhodnotit, jak různé strategie a složení jednotky ovlivňují šanci na úspěšné dokončení mise bez ztrát.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v NetLogo. Agenti v modelu budou reprezentovat členy vojenské patroly a nepřátelské jednotky. Prostředí bude představovat mapu oblasti s různými typy terénu - otevřený terén, les, kryt apod.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet vojáků v patrole
* Počet nepřátel
* Typ terénu (např. podíl lesů, volného prostoru)
* Trasa patroly (předem definovaná nebo generovaná)
* Dosah vidění vojáků i nepřátel
* Pravidla reakce na kontakt (útěk, útok, přivolání podpory)
Pravděpodobnosti střetu a úspěchu jsou založeny na odhadech inspirovaných vojenskými taktickými příručkami a popisech reálných situací v článcích A-Report.

Náhodné:
* Rozmístění nepřátel v terénu
* Zpozorování nepřítele (pravděpodobnost, že jednotka zahlédne protivníka)
* Výsledek střetu (založen na pravděpodobnosti úspěchu v boji)
* Chování nepřítele (např. zda se ukryje nebo přepadne)

=== Data ===
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/zakon-106/odp/priloha-c--1-1_25.pdf Základní řád ozbrojených sil České republiky] – řád armády ČR
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar9_2018.pdf Časopis A-Report Útoku se nedalo zabránit] – Úryvek ze článku věnovaný osudové chybě v boji na Balkáně
* [https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar10_2019.pdf Časopis A-Report Pod ostrou palbou] – Úryvek ze článku popisující možnost simulací ve vojenském prostředí
* Vlastní odhady založené na realistických parametrech (např. efektivní dostřel, rychlost pohybu v terénu)

=== Simulant ===
Alexandr Sekera
[[User:seka01|seka01]] ([[User talk:seka01|talk]]) 15:33, 7 May 2025 (CET)

== Simulace: Kontrola jízdenek v MHD ==
=== Popis problému ===
Simulace se zabývá procesem kontrol jízdenek ve veřejné dopravě (např. v systému MHD v Praze). Veřejná doprava je financována částečně z příjmů z jízdného. Cestování "načerno" představuje pro dopravní podnik zdroj ztrát. Proto revizoři od podniku provádějí kontroly platnosti jízdních dokladů. Z toho vyplývá otázka, jak často a jakým způsobem mají být dané kontroly prováděny, aby byly efektivní a ekonomicky dávaly smysl. Výsledky simulace umožní řízení MHD optimalizovat frekvenci kontrol, počet revizorů a tím zvýšit celkovou efektivitu inspekcí.

=== Cíl simulace ===
Simulace se bude věnovat zodpovězení otázky: jak ovlivňuje četnost kontrol objem vybraných pokut ve veřejné dopravě? Výsledkem bude doporučení efektivních inspekčních strategií pro maximalizaci vybraných pokut. Simulace také ukáže, kolik revizorů je potřeba pro dosažení požadované míry kontroly.

=== Použitá metoda a prostředí ===
Multiagentní simulace v Netlogo. Agenti v modelu budou reprezentovat pasažéry a revizory.

=== Proměnné ===
Definované předem:
* Počet cestujících (celkově)
* Počet revizorů
* Výše pokuty (standardní nebo menší za platbu okamžitě)
* Frekvence kontrol (počet provedených kontrol za minutu/hodinu)
* Kapacita vozidla (počet cestujících z celkového čísla, kteří jsou aktuálně v kontrolovaném prostoru)

Náhodné:
* Platnost jízdenky (zda jede pasažér "načerno")
* Zachycení černého pasažéra (zda je neplatnost jízdenky odhalena)
* Zaplacení pokuty (hned či později)

=== Data ===
[https://www.dpp.cz/jizdne/pokuty-revizori/vyse-prirazky DPP - pokuty a revizoři] - výše jednotlivých pokut

[https://www.dpp.cz/vozovy-park DPP - vozový park] - kapacity vozidel

[https://www.expats.cz/czech-news/article/prague-public-transport-inspectors-handed-out-250-000-fines-last-year Prague public transport inspectors handed out 250,000 fines last year] - počty kontrol, pasažérů a revizorů, celková výše pokut, zaplacení pokut

Míra cestování "načerno" pro Prahu není zveřejněna oficiálně. Pro odhad poměru černých pasažérů se lze inspirovat jinými státy ([https://theweek.com/transport/fare-dodging-londons-transport-blight UK], [https://www.trainsfare.eu/tackling-fare-evasion-in-bergamo-a-growing-challenge-for-atb-and-teb/ IT]).

=== Simulant ===
Vladislav Sanin
[[User:Sanv05|Sanv05]] ([[User talk:Sanv05|talk]]) 21:15, 6 May 2025 (CET)

== Simulace: Pavlovovo podmiňování v agentním modelu ==
=== Co budu simulovat ===
Simulace bude modelovat proces klasického (Pavlovova) podmiňování, kdy agent (představující psa) postupně spojuje neutrální podnět (zvonek) s přirozeným podnětem (jídlo). Výsledkem je, že agent začne reagovat podmíněnou reakcí (slinění) i v případě, že se později objeví pouze zvonek bez jídla.

=== Cíl simulace ===
Cílem simulace je analyzovat průběh učení podmíněné reakce a zjistit:
* kolik opakování je potřeba k vytvoření podmíněné reakce,
* jak stabilní tato reakce je v čase,
* jak rychle dochází k vyhasnutí reakce (extinkci) při absenci posílení,
* jak efektivní je opětovné učení (re-learning) po ztrátě reakce.

Obecně jde o pochopení mechanismů formování návyků a chování založeného na stimulaci a posilování.

=== Kdo by takovou simulaci mohl využít a jak by mu pomohla ===
Simulaci mohou využít například:
* psychologové zabývající se behaviorálním učením,
* učitelé při výuce základních principů behaviorismu,
* vývojáři agentních a AI modelů, kteří chtějí simulovat jednoduché učení nebo formování návyků.

Simulace jim umožní vizuálně a experimentálně sledovat proces klasického podmiňování a analyzovat vliv různých parametrů na průběh učení.

=== Použitá metoda a prostředí ===
* '''Metoda''': Agentní simulace využívající jednoduchý model chování se stavovým automatem. Agent mění svůj vnitřní stav v závislosti na podnětech a historii posilování.
* '''Prostředí''': NetLogo

=== Jaké proměnné budou v simulaci ===
* Počet pokusů o podmiňování
* Zpoždění mezi zvonkem a jídlem (časování podnětů)
* Frekvence posilování (např. 100 %, 75 %, 50 % případů s jídlem)
* Síla podmíněné reakce (vnitřní proměnná zvyšující se učením)
* Počet extinkčních pokusů (zvonek bez jídla)

=== Jaké proměnné budou náhodné ===
* Pravděpodobnost, zda po zvonku následuje jídlo (při částečném posilování)
* Malá náhodná odchylka v chování psa (např. reakční doba, úroveň slinění)

=== Na jakých datech budou proměnné založené ===
* Parametry vycházejí z publikovaných výsledků klasických experimentů Pavlova a dalších behaviorálních studií.
* Typické hodnoty časování a pravděpodobností pro různé typy posilování vychází z odborné literatury.
* Síla reakce bude modelována pomocí logistické funkce, která simuluje typickou křivku učení a vyhasínání reakce.

=== Na jakých datech jsou založeny vzorce v simulaci (chování modelu) ===
Chování modelu bude založeno na Rescorla-Wagnerově modelu klasického podmiňování, který kvantifikuje změnu síly asociace mezi podmíněným podnětem a nepodmíněným podnětem během jednotlivých pokusů.
* [https://www.vcalc.com/wiki/rescorla-wagner-formula-alpha-and-beta-version vCalc – Rescorla-Wagner model (alpha and beta version)]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rescorla%E2%80%93Wagner_model Wikipedia – Rescorla–Wagner model]

=== Simulant ===
[[User:Lans06|Lans06]] ([[User talk:Lans06|talk]]) 22:27, 6 May 2025 (CET)