Simulace.info - User contributions [en]

Simulace populačního vývoje České republiky (Vensim)

2019-06-14T17:37:36Z

Spia00:

'''Název simulace:''' Simulace populačního vývoje České republiky

'''Autor:''' Bc. Adam Spivák, spia00

'''Typ modelu:''' Systémově dynamický

'''Modelovací nástroj:''' Vensim
=Definice problému=
Populační vývoj České republiky, je obecně rostoucí. Cílem této simulace je zobrazit vývoj počtu populace České republiky v závislosti na zadaných parametrech, které budou vycházet z dostupných statistických dat. Tímto způsobem lze zjistit zda bude trend populačního vývoje stejný jako v předchozích letech.
Výsledný model zobrazuje vývoj počtu obyvatel České republiky v závislosti na střední délce života, poměru počtu žen v populaci, poměr počtu žen v reprodukčním věku tj. věk, při kterém je běžná reprodukce (běžně se uvádí věk 18-44 let), míře plodnosti, zásahu státu ve smyslu kontroly plodnosti, počet tragických úmrtí za rok, migrace (imigrace, emigrace). Model bude využívat dostupná statistická data týkající se České republiky.
=Metoda=
Jako nejvhodnější modelovací nástroj byl zvolen Vensim, který je vhodný ke sledování změn hodnot proměnných v čase. Sledované období je 100 let.
=Model=
[[File:Spia00_model.png]]
==Proměnné modelu==

'''Populace''':

Počet obyvatel České republiky. Cílová sledovaná proměnná. Počáteční hodnota: '''10580000'''. <ref>Eurostat: Population. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/population-demography-migration-projections/statistics-illustrated</ref>

= Přírůstek-Pokles

'''Přírůstek''':

Poměr počtu nových obyvatel a počtu obyvatel za rok. Noví obyvatelé se skládají z nově narozených dětí a imigrantů.

= (Populace*Imigrace) + (Populace*Porodnost)

'''Pokles''':

Poměr počtu obyvatel, kteří již nejsou obyvateli České republiky. Pokles obyvatel se skládá ze zemřelých a emigrantů.

= (Populace*Emigrace) + (Populace*Úmrtnost)

'''Porodnost''':

Poměr počtu nově narozených dětí a počtu obyvatel za rok. Počet nově narozených dětí za rok odpovídá počtu žen v reprodukčním věku vynásobeným plodností vydělený 26 (počet reprodukčních let). Tento počet je vynásoben koeficientem zásahu státu. Při vynásobení počtem obyvatel dostáváme hodnotu počtu nově narozených dětí za rok.

= ((Plodnost*((Poměr žen v populaci*Populace)*Poměr počtu žen v reprodukčním věku)/26)*Zásah státu)/Populace

'''Zásah státu''':

Koeficient zásahu státu do počtu narozených dětí např. nějakým zákonným nařízením. Základní hodnota je '''1''', která znamená nulový zásah státu. Čím více je hodnota > 1, tím je zásah státu větší ve smyslu nařízení plodit více dětí, čím více je hodnota < 1, tím je zásah státu větší ve smyslu plodit méně dětí.

'''Plodnost''':

Hodnota vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu. Byla zvolena hodnota plodnosti žen v ČR za rok 2018 '''1,79'''. <ref>Český statistický úřad: Časové řady Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu</ref>

'''Poměr počtu žen v reprodukčním věku''':

Hodnota poměru žen ve věku 18-44 k celkovému počtu žen. Byla zvolena hodnota '''0,34''', odpovídající statistice věkového složení obyvatelstva ČR za rok 2018. <ref>Český statistický úřad: Věkové složení obyvatelstva. Dostupné z z: https://www.czso.cz/csu/czso/vekove-slozeni-obyvatelstva-g598foxrzn</ref>

'''Poměr žen v populaci''':

Hodnota poměru žen k celkové populaci. Zvolena hodnota '''0,51'''. <ref>DobréZnámky.cz: Poměr mužů a žen v ČR. Dostupné z: https://www.dobreznamky.cz/pomer-muzu-a-zen-v-cr/</ref>

'''Imigrace''':

Hodnota poměru počtu přistěhovalců k celkové populaci. Zvolena hodnota '''0,0047''' odpovídající hodnotě za rok 2018 dle ČSÚ. <ref name=pohyb>Český statistický úřad: Pohyb obyvatelstva - 2018 z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-rok-2018</ref>

'''Emigrace''':

Hodnota poměru počtu vystěhovalců k celkové populaci. Zvolena hodnota '''0,0018''' odpovídající hodnotě za rok 2018 dle ČSÚ. <ref name=pohyb></ref>

'''Úmrtnost''':

Hodnota poměru zemřelých lidí a počtu obyvatel. Počet zemřelých odpovídá poměru počtu obyvatel se střední délkou života a počtu tragických úmrtí.

'''Střední délka života''':

Hodnota vyjadřující průměrný věk jehož se dožívají členové populace. Byla zvolena hodnota '''78,33 let'''. Jedná se o statistickou hodnotu z roku 2016. <ref>Skupina světové banky. Dostupné z: http://datatopics.worldbank.org/world-development-indicators</ref>

'''Tragická úmrtí''':

Jedná se o součet počtu úmrtí, jejichž důvodem byla vražda, automobilová nehoda nebo sebevražda. Všechny tyto údaje jsou z roku 2018. Jejich součet a tedy použitá hodnota je '''2100'''. <ref>Policie České republiky: Počet vražd a loupeží od roku 1989. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/pocet-vrazd-a-loupezi-od-roku-1989.aspx</ref>

=Výsledky=
[[File:Spia00_graph.png]]
[[File:Spia00 table.png]]

Výsledkem simulace je graf a tabulka zobrazující vývoj proměnné Populace ve 100 letech dle zadaných počátečních hodnot proměnných. Z grafu můžeme vyčíst, že při zadaných hodnotách dochází k mírnému růstu obyvatel. V konečném roce 2118 by měl být dle tabulky počet obyvatel České republiky roven přibližně 12 110 000. To znamená nárůst obyvatel o 1 530 000 za 100 let. Simulace nepokrývá veškeré skutečnosti ovlivňující růst nebo pokles obyvatelstva, přesto jako hrubý odhad vývoje naznačuje potenciální problém přelidnění České republiky v jednotkách desítek až stovek let. Simulace potvrzuje již dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatelstva, který je stále stoupající a pokud se něco zásadního nezmění bude stoupat i nadále.

=Závěr=

V rámci této simulace byl vytvořen funkční model popisující stěžejní aspekty ovlivňující ať už nárůst nebo pokles obyvatelstva České republiky. Jako možné rozšíření modelu vidím v dynamicky rostoucím parametru střední délka života, jelikož tento model nezohledňuje trend zvyšujícího se průměrného věku dožití, který je způsoben například stále se zlepšujícím zdravotnictvím a jeho zvýšení můžeme očekávat i v budoucnu, je však potřeba si uvědomit, že i tento parametr má i svá horní omezení.

=Kód=

[[File:Spia00_populace_cr.mdl]]
=Zdroje=

File:Spia00 populace cr.mdl

2019-06-14T17:36:31Z

Spia00:

File:Spia00 table.png

2019-06-14T17:17:36Z

Spia00:

File:Spia00 graph.png

2019-06-14T17:09:42Z

Spia00:

File:Spia00 model.png

2019-06-14T15:37:08Z

Spia00:

SS 2018/2019/cs

2019-06-12T19:46:08Z

Spia00:

{{DISPLAYTITLE:LS 2018/2019}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2018/2019. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2018/2019/cs|zadání práce]].

=Vypracovaná témata LS 2018/2019=
* [[Simulace populací včel (Netlogo)]] - Michaela Trnková
* [[Simulace šíření spalniček (Vensim)]] - Jurij Povoroznyk, povj01
* [[Optimalizace centrálního skladu (Simprocess)]] - Martin Jirsa
* [[Simulace automobilových závodů (Netlogo)]] - [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 16:26, 10 June 2019 (CET)
* [[Optimalizace počtu výčapov piva na štadióne (Simprocess)]] - Dominik Turak
* [[Simulace reklamačního oddělení (Simprocess)]] - Pavel Gregor
* [[Spotřeba surovin ve fastfoodu (Simprocess)]] - Josef Kočí
* [[Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)]] - Jan Hazdra
* [[Model IT firmy (Vensim)]] - Josef Čekan, cekj01
* [[Simulace populačního vývoje České republiky (Vensim)]] - Adam Spivák
* [[Výtíženost posilovny (Simprocess)]] - Martin Matějka [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 20:55, 11 June 2019 (CET)

Simulace populačního vývoje České republiky (Vensim)

2019-06-12T19:45:39Z

Spia00: Created page with "=Definice problému= =Metoda= =Model= =Výsledky= =Závěr= =Kód="

=Definice problému=

=Metoda=

=Model=

=Výsledky=

=Závěr=

=Kód=

SS 2018/2019/cs

2019-06-11T19:10:26Z

Spia00: /* Vypracovaná témata LS 2018/2019 */

Simulace populačního vývoje České republiky

2019-06-11T19:08:20Z

Spia00: Created page with "=Definice problému= =Metoda= =Model= =Výsledky= =Závěr= =Kód="

=Definice problému=

=Metoda=

=Model=

=Výsledky=

=Závěr=

=Kód=

Assignment SS 2018/2019/cs

2019-05-12T20:55:19Z

Spia00:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Simulace sjezdovky ==

'''Název simulace''': Simulace sjezdovky

'''Autor''': Michal Pokorný

'''Typ modelu''': Multiagentní

'''Modelovací nástroj''': NetLogo

'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.

'''Parametry modelu''':
* Velikost svahu
* Počet účastníků
* Strategie (rychlost) účastníků
* Počet a rychlost vleků

'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů

: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)

== Simulace šíření spalniček ==

'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček

'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01

'''Typ modelu''': Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj''': Vensim

'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.

'''Parametry modelu''':
* Počet infikovaných
* Počet zdravých
* Počet jedinců z různých věkových kategorií
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou
* Počet mrtvých
* Těžce nemocný jedinci

'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné.

'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.

: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)

:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)

::: To co píšete, samozřejmě smysl dává. Nicméně, obecně se šíření chorob často zvrhne v jakési hemžení, kde si nakažení vzájemně předávají infekci. Nakolik to pak má kontakt s realitou, je často dost diskutabilní, proto se ptám předem, jak by to mělo vypadat a je opravdu důležité, abyste to měl rozmyšleno. Klidně sem prosím připojte nějaký nákres. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:48, 12 May 2019 (CET)

:::: Děkuji za odpověď. V příloze zasílám vytvořený návrh. Jde především o představu vytvořenou ve Photoshopu, tudíž se může částečně lišit od finální verze simulace. S realitou to bude mít velkou spojitost. Ať už jde o samotná čísla, která budou reálná a budou získaná z ČSÚ nebo vytvoření 1 či více karantén, jenž se vytvoří po velkém seskupení nemocných na jednom místě. Toto řešení by mohlo obohatit výsledek, zda vytvoření této karantény zabrání šíření a zda je vhodné vytvořit jednu či více. U jednotlivých agentů vytvořených v návrhu půjde také o dávky které získali jako prevenci proti spalničkám. U těchto simulací si nedokážu, jak více to lze propojit s realitou. Napadá mě ještě udělat nějakou reálnou budovu, např.: VŠE, kde se tyto spalničky budou šířit. Toto téma jsem si především vybral právě po reálném objevení spalniček na půdě VŠE. Odkaz na představu simulace [[Media:Spalnicky simulation.jpg|se nachází zde!]] [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:07, 12 May 2019 (CET)

::::: Tohle je to, čemu říkám "hemžení". Ve skutečnosti budete mít problém, aby vám v takovém modelu fungovala statistika. Na to totiž potřebujete mít pro každý dílčí jev dostatečné množství výskytů. To se dá ještě jakžtakž zajistit co se týče nějakého šíření epidemie, ale už musíte zanedbat prostorové aspekty, protože na takto malé ploše s takto málo agenty by došlo k obrovskému zkreslení výsledků (bavíme se o dejme tomu desítkách výskytů v desetimilionové populaci, o je z hlediska simulace strašlivě málo). Z toho vyplývá i problém s karanténou. Kolik lidí se do ní dostane? Rozumím tomu dobře, že jsou to ti, co "vlezou do té místnosti"? V tom případě je příslušnou proměnnou šířka toho vstupu. Atd. To téma je zajímavé a jsem pro, ale obávám se, že agentní simulace je pro něj nevhodná (alespoň pokud je formulováno tak, jak je formulováno). Simulace epidemií běžně pracují s miliony agenty, což v NetLogu moc dobře nejde. Jinak vám bude vycházet, že prakticky nikdo neonemocní nebo všichni rychle pomřou. Zvážil bych systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:20, 12 May 2019 (CET)

:::::: Dobře tedy, rád bych zůstal u tohoto zadání. Šlo by to tedy dělat systémovou dynamikou pomocí Vensimu? V takovém případě by toto zadání bylo schváleno? [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)

:::::: Systémová dynamika je na to vhodná, takže ano.'''Schváleno'''. Pozor na to, jak to pak pojmete, aby simulace byla přiměřeným způsobem komplexní. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 19:55, 12 May 2019 (CET)

== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==

'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla

'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01

'''Typ modelu''': Systémově dynamický

'''Modelovací nástroj''': Vensim

'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho úplnému odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.

'''Parametry modelu''':
* Váha jedince
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)
* Množství konzumovaného alkoholu
* Typ alkoholu

'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán.

'''Možnosti rozšíření''':

: ''' Schváleno''', ale zamyslte se nad tím, jak ten model udělat komplexnější, aby z toho nevylezla jen jednoduchá kalkulace. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:40, 12 May 2019 (CET)

== Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne ==

'''Název simulace''': Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne

'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01

'''Typ modelu''': Diskrétni simulace

'''Modelovací nástroj''': Simprocess

'''Popis Modelu''': Na hokejových alebo futbalových zápasoch sa často stáva, že človek musí čakať na pivo v dlhom rade celú večnosť. Navyše, ak sa poblízku štadióna nachádza podnik, v ktorom tiež čapujú pivo, ľudia sa mnohokrát rozhodnú ísť si radšej načapovať pivo tam, pretože je to pre nich mnohokrát výhodnejšie, či už z časového alebo finančného hľadiska. Štadión tým pádom stráca potencionálny zisk a naopak, pri malom počte ľudí zbytočne prepláca pracujúcich výčapníkov.

Model bude obsahovať tieto data:
* X fanúšikov na štadióne, ktorí chcú pivo
* Y výčapov na štadióne
* Z výčapov mimo štadióna
* cena piva na štadióne
* cena piva v konkurenčných výčapoch

'''Cíl simulace''': Nájsť otpimálny počet výčapov prihľiadnúc na počet ľudí na štadióne tak, aby sa minimalizovali straty od nedočkavých ľudí, ktorí si radšej zvolia konkurenčný výčap

'''Možnosti rozšíření''': Rozdielne ceny piva v konkurenčných výčapoch, počet konkurenčných výčapov a vzdialenosti výčapov od štadióna

: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)

:: Tak som nad tým premýšľal a rád by som asi spravil niečo úplne iné. Rád by som urobil simulaci optimálneho počtu výčapov na štadióne : X ludi, Y výčapov na štadióne a Z konkurenčných výčapov mimo štadiónu. Prínosom tejto simulácie by mala byť optimalizácia počtu výčapov na štadióne podľa počtu divákov na štadióne a minimalizácia strát sposobená dlhým čakaním na pivo a voľbou ísť si načapovať pivo do konkurenčnej krčmy blízko štadiónu.[[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 18:10, 12 May 2019 (CET)

::: V čem to chcete dělat? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:04, 12 May 2019 (CET)

:::: Rád by som to robil v NetLogu, rozmýšľal som aj nad SimProcessom, ale radšej by som si naprogramoval agentov. [[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 19:10, 12 May 2019 (CET)

::::: Já si myslím, že tohle je jednoznačně na diskrétní simulaci. Proč a hlavně jak to dělat jako simulaci agentní tam moc nevidím. Bylo by ovšem každopádně dobré zjistit si parametry a data nějakého skutečného stadionu. Pokud souhlasíte, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:23, 12 May 2019 (CET)

== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==

'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej

'''Autor''': David Lisý, xlisd05

'''Typ modelu''': diskrétní simulace

'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS

'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)

Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:
- závodní hráči = 15%
- pokročilí amatérští hráči = 60%
- amatérští hráči - začátečníci = 25%

'''Parametry modelu''':
* počet hráčů
* průměrná doba hraní na stadionu
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)

'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií

'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)

== Vytíženost posilovny ==

----
'''Název''': Vytíženost posilovny

'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82

'''Nástroj''': SIMPROCESS

'''Definice problému''':
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit.  Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky?

'''Metoda''':
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.

::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)

::: Odpověďi:
::: 1)''Náhodné proměné?''
- počet návštěvníků
- zaměření návštěvníka
- fitness partie (horní, dolní, full-body)
- cardio
- volba nástrojů na cvičení
- popřípadě i doba návštěvy

::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností.

::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)

:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)

== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==
----
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu

'''Autor''': Josef Kočí

'''Nástroj''': Simprocess

'''Definice modelu''':
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).

'''Data''':
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.

'''Doplnění''':
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.

: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)

:: Vaší úpravy jsem si všiml až teď - je lepší změnu nějak označit. Simprocess nemá omezené množství entit, pouze ta zkušební verze to tak má, ale říkali jsme si, že seminárku budete dělat ve verzi ostré, která je nainstalována na učebnách, čili důvod k jakýmkoliv omezením není. Za těchto podmínek '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)

== Simulace automobilových závodů ==
----
'''Název:''' Simulace automobilových závodů

'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.

'''Parametry modelu:'''
* Počet vozů
* Počet kol závodu
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik
* Rychlost vozů v boxové uličce
* Rychlost vozů v DRS zóně
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu
* Počet zastávek v boxech

'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).

'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).

: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)

== Úprk přes hranici ==
----
'''Název simulace:''' Úprk přes hranici

'''Autor:''' Michaela Trnková

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Modelovací nástroj:''' NetLogo

'''Popis Modelu:''' Simulace simuluje lidi, kteří se snaží uprchnout – přelézt zeď (potenciálně další překážky) z jedné strany na druhou. Zeď střeží strážníci. Koho strážník spatří, toho zastřelí. Koho nespatří a najde cestu, ten se dostane na druhou stranu.

Cílem je zjistit, kolik je třeba strážníků/překážek na hranici, přes níž se lidi snaží dostat.

'''Parametry modelu:'''
* Počet lidí snažících se uprchnout
* Dohled lidí snažících se uprchnout (jak daleko dohlédnou)
* Počet strážníků
* Dohled strážníků
* Délka hranice
* Rychlost strážníků
* Rychlost lidí snažících se uprchnout

'''Možnosti rozšíření:'''

* Různé role strážných – někdo může opravovat zničený hraniční plot/zeď, někdo může strážit na věži (vidí daleko, ale ne pod sebe), někteří můžou chodit, jiní stát…
* Hraniční přechod může tvořit více překážek, např. za zdí může být minové pole, další zeď atd.

: Obávám se, že to je úplně virtuální problém a neměla byste žádná čísla, o která byste to mohla opřít. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 10 May 2019 (CET)

== Simulace reklamačního oddělení ==
----
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení

'''Autor''': Pavel Gregor

'''Nástroj''': Simprocess

'''Předmět simulace''':
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.

Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.

'''Modely simulace''':

* Současná situace
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny

'''Popis procesu''':

* Příjem jednotek
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)
* Nabití všech jednotek (test baterie)
* Restore – Tovární nastavení jednotky
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon
* Kontrola základních funkcí telefonu
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)
* Očištění jednotek
* Balení
* Odeslání

'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)

== Simulace třídících algoritmů ==

'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů

'''Autor''': Martin Jirsa

'''Modelovací nástroj''': MS Excel

'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:

- vyhledávání v nesetříděném poli
- quicksort (třídění rozdělováním)
- bubblesort
- třídění přímým vkládáním

Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.

'''Parametry modelu''':

* typy jednotlivých algoritmů
* charakter a počet testovaných prvků
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků
* složitost algoritmu
* grafický průběh

'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduších až komplexnější datech, z hlediska časové efektivity

: To, co navrhujete není simulace, ale vyhodnocení složitosti algoritmu metodou pokus/omyl na základě nějakého omezeného vzorku dat. Se simulacemi natož s Monte Carlem, které v Excelu děláme, to ale nemá vůbec nic společného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:59, 12 May 2019 (CET)

== Simulace výběru pokladny na prodejně ==

'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně

'''Autor''': Jan Hazdra

'''Typ modelu''': Diskrétní simulace

'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS

'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.

'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.

'''Parametry''':
* typ pokladny
* počet pokladen
* zdržení na pokladně
* počet zákazníků
* doba strávené na prodejně

'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).

: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)

== Meziměstská autobusová doprava ==
----
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy

'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)

'''Nástroj:''' Simprocess

'''Typ modelu:''' Diskrétní

'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.

'''Parametry modelu:'''
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)
* Velikost populace jednotlivých měst
* Vzdálenost mezi městy
* Počet autobusů
* Pořizovací cena jednoho autobusu
* Počet řidičů
* Náklady na provoz jednoho autobusu
* Náklady na jednoho řidiče
* Cena paliva

'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.

: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)

== Retence vody v krajině ==
----
'''Název:''' Simulace retence vody v krajině

'''Autor:''' Jan Reindl

'''Nástroj:''' Netlogo

'''Popis simulace:''' Prostředí tvoří krajina s různě složitým terénem, na který dopadá různé množství srážek. Část vody se vsákne, ale zbytek teče směrem dolů. V místech, kde protéká hodně vody může docházet k erozi. Pokud voda odtéká příliš rychle, půda vysychá. Půda má dvě "vrstvy" první vrstva je povrchová, s omezenou možností absorbovat vodu. Druhá vrstva je hluboká a má relativně neomezenou kapacitu, voda se do ní ale dostává postupně skrze svrchní vrstvu. Uživatel bude mít možnost na jednotlivých "dlaždicích" možnost uměle zvýšit nebo snížit elevaci (vytvořit hráz nebo vykopat příkop). Model bude sledovat množství vsáknuté vody, hladinu "spodních vod", množství vody, která odteče pryč, a závislost těchto výsledků na vydatnosti a četnosti srážek. Jedná se o dnes často zkoumaný problém, a neměl by být problém sehnat data pro relativně přesné nastavení modelu.

'''Parametry modelu:'''
* Vydatnost srážek
* Četnost srážek
* Absorbční schopnost půdy
* Absorbční kapacita půdy
* Pevnost půdy (odolnost proti erozi)
* Množství vody v jednotlivých vrstvách půdy
* Rychlost úbytku vody v půdě

'''Možnosti rozšíření modelu:'''
* Různé druhy půdy (les, pole s řepkou,...)
* Možnost přidání lidského osídlení, které může ohrozit povodeň.
* Více možných terénních úprav
* Různé možnosti generace nebo vložení "mapy"

[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 09:58, 12 May 2019 (CET)

: Jsem pro, vezměte ale prosím nějaké zcela konkrétní území, které budete simulovat, optimálně takové, pro které jsou dostupná data. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:51, 12 May 2019 (CET)

== Simulace populačního vývoje České republiky ==

'''Název simulace''': Simulace populačního vývoje České republiky

'''Autor''': Bc. Adam Spivák, spia00

'''Typ modelu''': Systémově dynamický

'''Modelovací nástroj''': Vensim

'''Popis Modelu''': Model zobrazuje vývoj počtu obyvatel České republiky v závislosti na střední délce života, poměru počtu mužů a žen, průměrném věku rodiček, míře plodnosti, zásahu státu, živelných katastrofách (např. povodně), migrace.
Model bude využívat dostupná statistická data týkající se České republiky.

'''Parametry modelu''':
* Počáteční počet obyvatel
* Střední délka života
* Poměr mužů a žen
* Průměrný věk rodiček
* Míra plodnosti

'''Cíl simulace''': Zobrazit v přehledné formě vývoj počtu populace v závislosti na zadaných parametrech.