Simulace.info - User contributions [en]

Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

2015-06-08T19:40:26Z

Xdant05:

Tato stránka slouží jako Výzkumná zpráva simulace "Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty" k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015) na VŠE v Praze.

=Zadání=
'''Název simulace:''' Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor:''' Tomáš Daněk

'''Typ modelu:''' Monte Carlo

'''Modelovací nástroj:''' MS Excel

=Definice problému=
Zadaným problémem je nalézt potřebné množství umělé závlahy, které je možné vypěstovat v podnebí České republiky na určité ploše. Úspěšné pěstování rajčat závisí na mnoha faktorech jako je kvalita půdy, výskyt přirozených škůdců, množství slunečního svitu atd. Nicméně správně načasované a hlavně dostatečné zavlažování je klíčové pro maximalizaci úrody. Množství srážek v České republice není pro vypěstování rajčat dostatečné a je nutné vodu v optimálním množství během růstu uměle dodávat. Před samotným začátkem pěstování je nutné získat představu o potřebném množství umělé závlahy a vytvořit předběžný rozvrh množství v průběhu růstu, který je možné poté upravovat na základě aktuální situace. Vzhledem k poměrně proměnlivému množství srážek je nutné počítat i s určitou rezervou.

=Metoda=
Pro řešení problému je nutné pracovat s náhodně generovanými proměnnými, proto byla zvolena metoda Monte Carlo. Jako pracovní prostředí byl zvolen software Microsoft Excel 2011, který se jeví jako vhodný pro zvolenou metodu.

=Model=
[[File:Screen_Shot_2015-06-08_at_21.06.00.png | thumb|RIGHT|Zdroj: Food and agriculture organization]]
Model předsatvuje hypotetickou zahradu o rozměru 100 metrů ctverečních nacházející se v podnebí České republiky. Hlavním účelem modelu je zjistit potřebné množství dodatečné závlahy v podmínkách ČR. V úvahu proto není bráno pěstování sazeniček, příprava půdy, hnojení a ošetření rostlin.
Rajče je rychle rostoucí rostlina s vegetačním obdobím 90-150 dní, pro podmíky ČR jakožto mírného pásma je v modelu použta hodnota '''145 dní'''.<ref>Determining Crop Water Use - Crop Coefficients. Farmwest [online ].[cit. 2015-06-07]. Dostupné z: ww w.farmwest.com/node/932</ref> Pro odhad množství potřebné vody byly použity informace z webu Food and agriculture Organization of the United Nations, který člení vegetační období do čtyř fází a k nim přiřazeným koeficientům potřebným pro výpočet evapotranspirace. <ref name="fao">Crop Water Information: Tomato. Food and agriculture Organization of the United Nations [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: ww w.fao.org/nr/water/cropinfo_tomato.html</ref> Jako optimální potřebnýprostor pro jednu rostlinu byl zvolen rozměr 0,6 x 1 metr na základě doporučení FAO <ref name="fao" />

První fází je období vysazení, které trvá '''30 dní''' a má koeficient '''0,6'''. Druhou fází je fáze růstu, která trvá '''40 dní''' a má koeficient '''1,15'''. Následuje fáze tvorby plodů trvající '''45 dní''' a se shodným koeficientem jako předchozí fáze - '''1,15'''. Poslední fází je fáze zrání, která trvá '''30 dní''' a má koeficient '''0,9'''. Evapotranspirace je celkové množství vody, kterou rostlina v daném období ztratí výparem nebo transpirací. Hodnota této veličiny se dá vypočítat vynásobením zmíněného koeficientu a potenciální evapotranspirace travního porostu (mm) v referenčním období. Tyto údaje byly získány z webu českého hydrometeorologického ústavu. <ref>Relativní vlhkost vzduchu, evapotranspirace a vláhová bilance. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z:ww w.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/cc_vav_vlhkost_cs.html</ref>

[[File:Screen_Shot_2015-06-08_at_21.12.06.png | thumb|RIGHT|Dlouhodobé změny potenciální evapotranspirace travního porostu (mm) mezi jednotlivými scénářovými obdobími a referenčním obdobím 1961–1990 Zdroj: ČHMÚ]]
Další zásadní součástí modelu jsou údaje o souhrnných měsíčních srážkách na území České republiky y webových stránek českého hydrometeorologického ústavu.<ref>Územní srážky. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z:portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&last=false </ref> Byly zprůměrovány údaje za posledních deset let na celém území ČR. Pravděpodobné nožství srážek bylo porovnáno s vypočítaným potřebným množstvím pro rostliny.

=Výsledky=
Při maximálním využití daného prostoru a zároveň dodržení doporučení rozestupů se na plochu 100 metrů čtverečních vejde 166 rostlin. Tento počet rostlin by potřeboval dalších 10463 litrů vody, což odpovídá 63 litrů na rostlinu za celé vegetační období.
[[File:Screen_Shot_2015-06-08_at_21.17.11.png‎]]

=Závěr=
Výsledkem simulace je zjištění, že v České republice není dostatečné množství srážek pro optimální závlahu rajčat nutnou pro maximalizaci výtěžnosti rostlin. V průměru je potřeba dodat více jak 60 litrů vody na rostlinu. Při rozměru zahrady 100 m2 a maximálním vysazení 166 rostlin je nutné během celého vegetačního období dodat více jak 10000 litrů vody. Ze simulace je patrné, že největší nedostatek vody je v období růstu, což je dáno kombinací nedostatku srážek a vyšší požadavků rostlin. V období růstu (což odpovídá zhruba čtvrtině vegetačního období) v době mezi 14. červnem a 24. červencem je nutné rostlině dodat více jak polovinu celkového potřebného množství vody.

= Reference =
<references/>

=Kód=
[[File: Xdant05.xlsx]]

File:Xdant05.xlsx

2015-06-08T19:39:44Z

Xdant05:

File:Screen Shot 2015-06-08 at 21.17.11.png

2015-06-08T19:17:52Z

Xdant05:

File:Screen Shot 2015-06-08 at 21.12.06.png

2015-06-08T19:12:27Z

Xdant05:

Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

2015-06-08T19:11:17Z

Xdant05:

Tato stránka slouží jako Výzkumná zpráva simulace "Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty" k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015) na VŠE v Praze.

=Zadání=
'''Název simulace:''' Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor:''' Tomáš Daněk

'''Typ modelu:''' Monte Carlo

'''Modelovací nástroj:''' MS Excel

=Definice problému=
Zadaným problémem je nalézt potřebné množství umělé závlahy, které je možné vypěstovat v podnebí České republiky na určité ploše. Úspěšné pěstování rajčat závisí na mnoha faktorech jako je kvalita půdy, výskyt přirozených škůdců, množství slunečního svitu atd. Nicméně správně načasované a hlavně dostatečné zavlažování je klíčové pro maximalizaci úrody. Množství srážek v České republice není pro vypěstování rajčat dostatečné a je nutné vodu v optimálním množství během růstu uměle dodávat. Před samotným začátkem pěstování je nutné získat představu o potřebném množství umělé závlahy a vytvořit předběžný rozvrh množství v průběhu růstu, který je možné poté upravovat na základě aktuální situace. Vzhledem k poměrně proměnlivému množství srážek je nutné počítat i s určitou rezervou.

=Metoda=
Pro řešení problému je nutné pracovat s náhodně generovanými proměnnými, proto byla zvolena metoda Monte Carlo. Jako pracovní prostředí byl zvolen software Microsoft Excel 2011, který se jeví jako vhodný pro zvolenou metodu.

=Model=
Model předsatvuje hypotetickou zahradu o rozměru 100 metrů ctverečních nacházející se v podnebí České republiky. Hlavním účelem modelu je zjistit potřebné množství dodatečné závlahy v podmínkách ČR. V úvahu proto není bráno pěstování sazeniček, příprava půdy, hnojení a ošetření rostlin.
Rajče je rychle rostoucí rostlina s vegetačním obdobím 90-150 dní, pro podmíky ČR jakožto mírného pásma je v modelu použta hodnota '''145 dní'''. Pro odhad množství potřebné vody byly použity informace z webu Food and agriculture Organization of the United Nations, který člení vegetační období do čtyř fází a k nim přiřazeným koeficientům potřebným pro výpočet evapotranspirace. <ref>Crop Water Information: Tomato. Food and agriculture Organization of the United Nations [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: ww w.fao.org/nr/water/cropinfo_tomato.html</ref>

[[File:Screen_Shot_2015-06-08_at_21.06.00.png | thumb|RIGHT|Zdroj: Food and agriculture organization]]
První fází je období vysazení, které trvá '''30 dní''' a má koeficient '''0,6'''. Druhou fází je fáze růstu, která trvá '''40 dní''' a má koeficient '''1,15'''. Následuje fáze tvorby plodů trvající '''45 dní''' a se shodným koeficientem jako předchozí fáze - '''1,15'''. Poslední fází je fáze zrání, která trvá '''30 dní''' a má koeficient '''0,9'''. Evapotranspirace je celkové množství vody, kterou rostlina v daném období ztratí výparem nebo transpirací. Hodnota této veličiny se dá vypočítat vynásobením zmíněného koeficientu a potenciální evapotranspirace travního porostu (mm) v referenčním období. Tyto údaje byly získány z webu českého hydrometeorologického ústavu. <ref>Relativní vlhkost vzduchu, evapotranspirace a vláhová bilance. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z:ww w.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/cc_vav_vlhkost_cs.html</ref>

Další zásadní součástí modelu jsou údaje o souhrnných měsíčních srážkách na území České republiky y webových stránek českého hydrometeorologického ústavu.<ref>Územní srážky. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z:portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&last=false </ref> Byly zprůměrovány údaje za posledních deset let na celém území ČR. Pravděpodobné nožství srážek bylo porovnáno s vypočítaným potřebným množstvím pro rostliny.

<ref>Determining Crop Water Use - Crop Coefficients. Farmwest [online ].[cit. 2015-06-07]. Dostupné z: ww w.farmwest.com/node/932</ref>

=Výsledky=

=Závěr=

= Reference =
<references/>

=Kód=

File:Screen Shot 2015-06-08 at 21.06.00.png

2015-06-08T19:08:41Z

Xdant05:

Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

2015-06-08T19:04:48Z

Xdant05:

Tato stránka slouží jako Výzkumná zpráva simulace "Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty" k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015) na VŠE v Praze.

=Zadání=
'''Název simulace:''' Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor:''' Tomáš Daněk

'''Typ modelu:''' Monte Carlo

'''Modelovací nástroj:''' MS Excel

=Definice problému=
Zadaným problémem je nalézt potřebné množství umělé závlahy, které je možné vypěstovat v podnebí České republiky na určité ploše. Úspěšné pěstování rajčat závisí na mnoha faktorech jako je kvalita půdy, výskyt přirozených škůdců, množství slunečního svitu atd. Nicméně správně načasované a hlavně dostatečné zavlažování je klíčové pro maximalizaci úrody. Množství srážek v České republice není pro vypěstování rajčat dostatečné a je nutné vodu v optimálním množství během růstu uměle dodávat. Před samotným začátkem pěstování je nutné získat představu o potřebném množství umělé závlahy a vytvořit předběžný rozvrh množství v průběhu růstu, který je možné poté upravovat na základě aktuální situace. Vzhledem k poměrně proměnlivému množství srážek je nutné počítat i s určitou rezervou.

=Metoda=
Pro řešení problému je nutné pracovat s náhodně generovanými proměnnými, proto byla zvolena metoda Monte Carlo. Jako pracovní prostředí byl zvolen software Microsoft Excel 2011, který se jeví jako vhodný pro zvolenou metodu.

=Model=
Model předsatvuje hypotetickou zahradu o rozměru 100 metrů ctverečních nacházející se v podnebí České republiky. Hlavním účelem modelu je zjistit potřebné množství dodatečné závlahy v podmínkách ČR. V úvahu proto není bráno pěstování sazeniček, příprava půdy, hnojení a ošetření rostlin.
Rajče je rychle rostoucí rostlina s vegetačním obdobím 90-150 dní, pro podmíky ČR jakožto mírného pásma je v modelu použta hodnota '''145 dní'''. Pro odhad množství potřebné vody byly použity informace z webu Food and agriculture Organization of the United Nations, který člení vegetační období do čtyř fází a k nim přiřazeným koeficientům potřebným pro výpočet evapotranspirace. <ref>Crop Water Information: Tomato. Food and agriculture Organization of the United Nations [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: ww w.fao.org/nr/water/cropinfo_tomato.html</ref>

První fází je období vysazení, které trvá '''30 dní''' a má koeficient '''0,6'''. Druhou fází je fáze růstu, která trvá '''40 dní''' a má koeficient '''1,15'''. Následuje fáze tvorby plodů trvající '''45 dní''' a se shodným koeficientem jako předchozí fáze - '''1,15'''. Poslední fází je fáze zrání, která trvá '''30 dní''' a má koeficient '''0,9'''. Evapotranspirace je celkové množství vody, kterou rostlina v daném období ztratí výparem nebo transpirací. Hodnota této veličiny se dá vypočítat vynásobením zmíněného koeficientu a potenciální evapotranspirace travního porostu (mm) v referenčním období. Tyto údaje byly získány z webu českého hydrometeorologického ústavu. <ref>Relativní vlhkost vzduchu, evapotranspirace a vláhová bilance. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z:ww w.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/cc_vav_vlhkost_cs.html</ref>

Další zásadní součástí modelu jsou údaje o souhrnných měsíčních srážkách na území České republiky y webových stránek českého hydrometeorologického ústavu.<ref>Územní srážky. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z:portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky&last=false </ref> Byly zprůměrovány údaje za posledních deset let na celém území ČR. Pravděpodobné nožství srážek bylo porovnáno s vypočítaným potřebným množstvím pro rostliny.

<ref>Determining Crop Water Use - Crop Coefficients. Farmwest [online ].[cit. 2015-06-07]. Dostupné z: ww w.farmwest.com/node/932</ref>

=Výsledky=

=Závěr=

= Reference =
<references/>

=Kód=

Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

2015-06-08T17:33:22Z

Xdant05: Created page with " Úvodní odstavec =Definice problému= =Metoda= =Model= =Výsledky= =Závěr= =Kód="

Úvodní odstavec

=Definice problému=

=Metoda=

=Model=

=Výsledky=

=Závěr=

=Kód=

SS 2014/2015/cs

2015-06-08T17:32:44Z

Xdant05:

{{DISPLAYTITLE:LS 2014/2015}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2013/2014. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2014/2015/cs|zadání práce]].

=Vypracovaná témata LS 2014/2015=
* Ondřej Cahlík, xcaho01 - [[Výroba elektřiny fotovoltaickými panely pro pokrytí denní spotřeby v celoročním provozu]]
* Vojtěch Slánský, xslav21 - [[Analýza poptávky v případě preference krátkodobého zisku před dlouhodobým]]
* Maxim Rytych, xrytm00 - [[Vliv přetlaku vzniklého explozí výbušniny]]
* Jakub Pokorný, xpokj24 - [[Bezpečnost a plynulost provozu na křižovatce a kruhovém objezdu]]
* Aneta Švondrová, xsvoa11 - [[Optimalizace nakupovaných leteckých kapacit]]
* Ladislav Žižka, xzizl00 - [[Investování do dividendových akcií z DJIA]]
* Tomáš Daněk, xdant05 - [[Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty]]

Xdant05

2015-05-18T08:38:08Z

Xdant05: /* Výstupy práce */

== Simulace šíření počítačového viru na síti ==

Model by měl představovat lokální počítačovou síť napadenou počítačovým virem. Model bude mít několik proměnných na jejichž základě bude možné zkoumat rychlost šíření viru a účinnost obrany proti němu.
V síti budou zapojeny počítače s různými operačními systémy, které budou mít různě vysokou účinnost obrany proti viru. Síť nebude zcela homogenní, bude obsahovat centrální servery tak, aby se blížila reálné situaci.

== Zadání ==

'''Název simulace''': Simulace šíření počítačového viru na síti a obrana proti němu

'''Předmět''': 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor''': Tomáš Daněk

'''Typ modelu''': Multiagentní model

'''Modelovací nástroj''': Netlogo

== Parametry ==
* počet jednotek
* průměrný počet spojení
* úroveň odolnosti jednotlivých operačních systémů
* rychlost odhalení viru
* účinnost vyléčení
* rychlost šíření viru
* poměr centrálních serverů vůči ostatním jednotkám

== Výstupy práce ==
Výstupem práce bude porovnání účinnosti obrany proti viru při odlišném nastavení parametrů modelu.

: Dobrý den, tohle se mi moc nelíbí, a to mimo jiné (a hlavně) proto, že byste pracoval s těžko kvantifikovatelnými veličinami (osolnost operačního systému...). Čili buď byste zabřednul do nesmírně komplexního problému simulace skutečných charakteristik operačních systémů, což si troufám říct, že by bylo hodně odvážné a téměř jistě mimo rámec seminárky anebo byste to obešel pravděpodobně nějakými náhodnými koeficienty, apod., čímž by výsledkem byla jen bezcenná hausnumera. Druhé zadání je na Olegovi. [[User:Tomáš|Tomáš]] 23:48, 15 May 2015 (CEST)

== Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty ==

Každá rostlina potřebuje určité množství vody v závislosti na vegetačním období. Během léta potřebují rajčata v našich podmínkách umělé zavlažování.
Model by měl brát v úvahu průměrné množství vody kterou rostlina potřebuje během jedné sezóny v různých fázích růstu (na základě reálných údajů) a průměrné množství srážek v ČR během roku.

== Zadání ==

'''Název simulace''': Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

'''Předmět''': 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor''': Tomáš Daněk

'''Typ modelu''': Monte Carlo

'''Modelovací nástroj''': MS Excel

== Parametry ==

*Velikost zahrady (počet rostlin)
*Množství vody, které rostlina potřebuje v závislosti na fázi růstu
*Velikost nádrže

'''Náhodné parametry:'''
* množství srážek
* množství slunečního záření => vliv na množství vody potřebného pro rostliny
* Pravděpodobnost úhynu (např. škůdci)

== Výstupy práce ==
Výstupem modelu by měla být minimální plocha (např. střechy) a velikost vodní nádrže potřebná pro zajištění optimálního množství vody pro daný počet rajčat bez jiných zdrojů než dešťové vody.

[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 06:51, 16 May 2015 (CEST) Zdravím, pro Monte Carlo je důležité simulaci postavit na reálných datech a tak by mě zajímalo, na základě jakých dat stanovíte pravděpodobnostní rozdělení, ze kterého budete generovat náhodné parametry? a množství vody, které rostlina potřebuje v závislosti na fázi růstu?

Dobrý den, množství srážek a slunečního svitu bude vycházet z reálných dat ČHMÚ. Ostatní parametry ohledně rostlin budou vycházet ze zkušeností pěstitelů dostupných na internetu. V období plného vzrůstu potřebují rajčata 2,5-5 cm vody v závislosti na denní teplotě, množství umělého zavlažování závisí na množství srážek (homeguides.sfgate.com/much-should-water-tomato-plants-day-56995.html). Absolutni množství vody závisí na ploše sadby (www.gardening.cornell.edu/homegardening/sceneea10.html#growinginfo)Odkazy jsou zde jako text jelikož mi wiki neumožňuje vložit link. [[User:Xdant05|Xdant05]] 10:38, 18 May 2015 (CEST)

Xdant05

2015-05-18T08:29:46Z

Xdant05: /* Výstupy práce */

== Simulace šíření počítačového viru na síti ==

Model by měl představovat lokální počítačovou síť napadenou počítačovým virem. Model bude mít několik proměnných na jejichž základě bude možné zkoumat rychlost šíření viru a účinnost obrany proti němu.
V síti budou zapojeny počítače s různými operačními systémy, které budou mít různě vysokou účinnost obrany proti viru. Síť nebude zcela homogenní, bude obsahovat centrální servery tak, aby se blížila reálné situaci.

== Zadání ==

'''Název simulace''': Simulace šíření počítačového viru na síti a obrana proti němu

'''Předmět''': 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor''': Tomáš Daněk

'''Typ modelu''': Multiagentní model

'''Modelovací nástroj''': Netlogo

== Parametry ==
* počet jednotek
* průměrný počet spojení
* úroveň odolnosti jednotlivých operačních systémů
* rychlost odhalení viru
* účinnost vyléčení
* rychlost šíření viru
* poměr centrálních serverů vůči ostatním jednotkám

== Výstupy práce ==
Výstupem práce bude porovnání účinnosti obrany proti viru při odlišném nastavení parametrů modelu.

: Dobrý den, tohle se mi moc nelíbí, a to mimo jiné (a hlavně) proto, že byste pracoval s těžko kvantifikovatelnými veličinami (osolnost operačního systému...). Čili buď byste zabřednul do nesmírně komplexního problému simulace skutečných charakteristik operačních systémů, což si troufám říct, že by bylo hodně odvážné a téměř jistě mimo rámec seminárky anebo byste to obešel pravděpodobně nějakými náhodnými koeficienty, apod., čímž by výsledkem byla jen bezcenná hausnumera. Druhé zadání je na Olegovi. [[User:Tomáš|Tomáš]] 23:48, 15 May 2015 (CEST)

== Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty ==

Každá rostlina potřebuje určité množství vody v závislosti na vegetačním období. Během léta potřebují rajčata v našich podmínkách umělé zavlažování.
Model by měl brát v úvahu průměrné množství vody kterou rostlina potřebuje během jedné sezóny v různých fázích růstu (na základě reálných údajů) a průměrné množství srážek v ČR během roku.

== Zadání ==

'''Název simulace''': Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

'''Předmět''': 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor''': Tomáš Daněk

'''Typ modelu''': Monte Carlo

'''Modelovací nástroj''': MS Excel

== Parametry ==

*Velikost zahrady (počet rostlin)
*Množství vody, které rostlina potřebuje v závislosti na fázi růstu
*Velikost nádrže

'''Náhodné parametry:'''
* množství srážek
* množství slunečního záření => vliv na množství vody potřebného pro rostliny
* Pravděpodobnost úhynu (např. škůdci)

== Výstupy práce ==
Výstupem modelu by měla být minimální plocha (např. střechy) a velikost vodní nádrže potřebná pro zajištění optimálního množství vody pro daný počet rajčat bez jiných zdrojů než dešťové vody.

[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 06:51, 16 May 2015 (CEST) Zdravím, pro Monte Carlo je důležité simulaci postavit na reálných datech a tak by mě zajímalo, na základě jakých dat stanovíte pravděpodobnostní rozdělení, ze kterého budete generovat náhodné parametry? a množství vody, které rostlina potřebuje v závislosti na fázi růstu?
Dobrý den, množství srážek a slunečního svitu bude vycházet z reálných dat ČHMÚ. Ostatní parametry ohledně rostlin budou vycházet ze zkušeností pěstitelů dostupných na internetu. V období plného vzrůstu potřebují rajčata 2,5-5 cm vody v závislosti na denní teplotě, množství umělého zavlažování závisí na množství srážek (homeguides.sfgate.com/much-should-water-tomato-plants-day-56995.html) a potřebné ploše (www.gardening.cornell.edu/homegardening/sceneea10.html#growinginfo)Odkazy jsou zde jako text jelikož mi wiki neumožňuje vložit link(.[[User:Xdant05|Xdant05]] 10:28, 18 May 2015 (CEST)

Xdant05

2015-05-18T08:28:03Z

Xdant05: X

== Simulace šíření počítačového viru na síti ==

Model by měl představovat lokální počítačovou síť napadenou počítačovým virem. Model bude mít několik proměnných na jejichž základě bude možné zkoumat rychlost šíření viru a účinnost obrany proti němu.
V síti budou zapojeny počítače s různými operačními systémy, které budou mít různě vysokou účinnost obrany proti viru. Síť nebude zcela homogenní, bude obsahovat centrální servery tak, aby se blížila reálné situaci.

== Zadání ==

'''Název simulace''': Simulace šíření počítačového viru na síti a obrana proti němu

'''Předmět''': 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor''': Tomáš Daněk

'''Typ modelu''': Multiagentní model

'''Modelovací nástroj''': Netlogo

== Parametry ==
* počet jednotek
* průměrný počet spojení
* úroveň odolnosti jednotlivých operačních systémů
* rychlost odhalení viru
* účinnost vyléčení
* rychlost šíření viru
* poměr centrálních serverů vůči ostatním jednotkám

== Výstupy práce ==
Výstupem práce bude porovnání účinnosti obrany proti viru při odlišném nastavení parametrů modelu.

: Dobrý den, tohle se mi moc nelíbí, a to mimo jiné (a hlavně) proto, že byste pracoval s těžko kvantifikovatelnými veličinami (osolnost operačního systému...). Čili buď byste zabřednul do nesmírně komplexního problému simulace skutečných charakteristik operačních systémů, což si troufám říct, že by bylo hodně odvážné a téměř jistě mimo rámec seminárky anebo byste to obešel pravděpodobně nějakými náhodnými koeficienty, apod., čímž by výsledkem byla jen bezcenná hausnumera. Druhé zadání je na Olegovi. [[User:Tomáš|Tomáš]] 23:48, 15 May 2015 (CEST)

== Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty ==

Každá rostlina potřebuje určité množství vody v závislosti na vegetačním období. Během léta potřebují rajčata v našich podmínkách umělé zavlažování.
Model by měl brát v úvahu průměrné množství vody kterou rostlina potřebuje během jedné sezóny v různých fázích růstu (na základě reálných údajů) a průměrné množství srážek v ČR během roku.

== Zadání ==

'''Název simulace''': Odhad parametrů systému umělého zavlažování pro zahradu s rajčaty

'''Předmět''': 4IT495 Simulace systémů (LS 2014/2015)

'''Autor''': Tomáš Daněk

'''Typ modelu''': Monte Carlo

'''Modelovací nástroj''': MS Excel

== Parametry ==

*Velikost zahrady (počet rostlin)
*Množství vody, které rostlina potřebuje v závislosti na fázi růstu
*Velikost nádrže

'''Náhodné parametry:'''
* množství srážek
* množství slunečního záření => vliv na množství vody potřebného pro rostliny
* Pravděpodobnost úhynu (např. škůdci)

== Výstupy práce ==
Výstupem modelu by měla být minimální plocha (např. střechy) a velikost vodní nádrže potřebná pro zajištění optimálního množství vody pro daný počet rajčat bez jiných zdrojů než dešťové vody.

[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 06:51, 16 May 2015 (CEST) Zdravím, pro Monte Carlo je důležité simulaci postavit na reálných datech a tak by mě zajímalo, na základě jakých dat stanovíte pravděpodobnostní rozdělení, ze kterého budete generovat náhodné parametry? a množství vody, které rostlina potřebuje v závislosti na fázi růstu?
Dobrý den, množství srážek a slunečního svitu bude vycházet z reálných dat ČHMÚ. Ostatní parametry ohledně rostlin budou vycházet ze zkušeností pěstitelů dostupných na internetu. V období plného vzrůstu potřebují rajčata 2,5-5 cm vody v závislosti na denní teplotě, množství umělého zavlažování závisí na množství srážek homeguides.sfgate.com/much-should-water-tomato-plants-day-56995.html SFGuide a potřebné ploše (ww.gardening.cornell.edu/homegardening/sceneea10.html#growinginfo Cornell University).[[User:Xdant05|Xdant05]] 10:28, 18 May 2015 (CEST)

Xdant05

2015-05-15T09:29:19Z

Xdant05:

Xdant05

2015-05-15T08:34:49Z

Xdant05:

Xdant05

2015-05-15T08:31:23Z

Xdant05: Created page with "== Simulace šíření počítačového viru na síti == Model by měl představovat lokální počítačovou síť napadenou počítačovým virem. Model bude mít několik ..."

Assignment SS 2014/2015/cs

2015-05-15T07:33:51Z

Xdant05:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2014/2015}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Zadání ==

[[xsvoa11]]

[[xrytm00]]

[[xzizl00]]

[[xmolm00]]

[[xblal26]]

[[xpokj24]]

[[xcaho01]]

[[xseca00]]

[[xslav21]]

[[xmcau21]]

[[xdant05]]