Simulace.info - User contributions [en]

Efektivnost robotických vysavačů (NetLogo)

2017-06-10T18:47:29Z

Xdraj24:

Tato stránka slouží jakou výzkumná zpráva simulace „Simulace efektivnosti robotických vysavačů“ k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) na VŠE v Praze.

= Zadání =
'''Název simulace:''' Simulace efektivnosti robotických vysavačů

'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017)

'''Autor:''' Bc. Josef Draslar, xdraj24

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Modelovací nástroj:''' Netlogo 6.0.1

= Definice problému =
V dnešní době již existuje mnoho robotických vysavačů, zpravidla každá společnost má vlastní algoritmus pohybu vysavače, je tak velmi těžké se rozhodnout jaký vysavač s jakým typem algoritmu zvolit.

= Cílu simulace =
Cílem simulace je identifikovat optimální algoritmus robotických vysavačů, který bude mít ideální poměr času vysávání k úspěšnosti vysání nečistot.

= Obecná specifikace simulace =
Algoritmy vysavačů na trhu se dají rozdělit do čtyřech základních kategorií: náhodný pohyb, pohyb v řadách, inteligentní pohyb a ostatní.
Pro zjednodušení budou brány v potaz pouze dvě první kategorie algoritmů (náhodný pohyb, pohyb v řadách). Inteligentní pohyb je tak sofistikovaný a složitý, že nástroje a potažmo jazyk nabízení programem netlogo nedostatečný na takovouto implementaci inteligentního pohybu vysavače, který by si pamatoval kde již byl a z těchto informací by se učil.
Ostatní algoritmy jsou pak tak rozlišné, že se nedají dobře vystihnout jednou formou. (Např.: kruhový pohyb.)
Simulace bude předpokládat ideální robotický vysavač, na který se budou aplikovat jednotlivé algoritmy. Algoritmus bude simulován na více velikostech prostorů pro vysávání (jako: velikost, kterou zvládne vysavač na jedno vysátí a poté prostor tak veliký, že pro jeho vysátí se bude muset dojet nabít do dokovací stanice, prostor, který nebude možné vůbec vysát při dvou cyklech) a více typech prostorů (jako: prostor bez překážek, prostor s překážky běžné domácnosti).
Pro zjednodušení se budou vysavače snažit vysát veškeré nečistoty a jejich práce skončí až bude místnost čistá, či vyprší oba dva cykly.

= Model simulace =
V následující sekci jsou popsány jednotlivé části modelu od jeho inicializace, kdy jsou nastaveny základní limity agentů a jejich další nastavení.

== Přehled Agentů ==
V simulaci bude použito několik agentů:
<ul>
<li><b>Robotický vysavač</b> - (modrá barva) jeden agent, který bude aplikovat zvolený algoritmus pohybu a bude se snažit vysát veškeré nečistoty</li>
<li><b>Dokovací stanice</b> - (zelená barva) jeden nepohyblivý agent, který představuje dokovací stanici, kde vysavač začíná práci, nabíjíce a končí práci</li>
<li><b>Překážky</b> - (červená barva) běžné překážky domácnosti,
rovnoměrně rozprostřené po místnosti</li>
<li><b>Nečistoty A</b> - (šedivá barva) nečistoty náhodně rozprostřené po místnosti (vždy umístěné na potenciálně dostupné místo), dojde k jejich odstranění při prvním průjezdu vysavače</li>
<li><b>Nečistoty B</b> - (žlutá/bílá barva) nečistoty náhodně rozprostřené po místnosti (vždy umístěné na potenciálně dostupné místo), dojde k jejich odstranění při druhém průjezdu vysavače</li>
</ul>

== Přehled Parametrů ==
<ul>
<li><b>Šířka místnosti</b> - kroků, které bude muset vystavač vykonat v přímém horizontálním pohybu, aby se dostal na konec místnosti, v rozmezí 10-100</li>
<li><b>Výška místnosti</b> - kroků, které bude muset vystavač vykonat v přímém vertikálním pohybu, aby se dostal na konec místnosti, v rozmezí 10-100</li>
<li><b>Počet nečistot A</b> - v rozmezí 1-200, viz agenti Nečostoty A</li>
<li><b>Počet nečistot B</b> - v rozmezí 1-200, viz agenti Nečostoty B</li>
<li><b>Počet překážek</b> - v rozmezí 0-250 (maximální hodnota však vždy závisí na rozměrech místnosti odkud se odvíjí kolik překážek je místnost schopná pojmout), viz agenti Překážky</li>
<li><b>Počet opakování</b> - počet opakování pro několikanásobné spuštění simulace</li>
<li><b>Algoritmus</b> - algoritmus, který bude vysavačem aplikován, hodnot: náhodný, v řadách, oba (dojde ke spuštění postupně obou algoritmu na identicky nastavené místnosti)</li>
<li><b>Počet kroků na jedno nabití</b> - počet kroků po jehož dosažení se vysavač vrátí domů</li>
<li><b>Čas plného nabití</b> - čas za který se vysavač plně nabije a bude moci vyrazit moct s dalším vysávacím cyklem</li>
</ul>

= Spouštění simulace =
Hlavní spuštění simulace proběhlo dle následujících přednastavených parametrů (reálně bylo spuštěno pomocí tlačítka 'simulate overall'):
<ul>
<li>velikost místnosti: 10, 25, 50, 75, 100</li>
<li>algoritmus: both (jak náhodný, tak i v řadách)</li>
<li>počet nečistot A: 1 50 100 150 200</li>
<li>počet nečistot B: 1 50 100 150 200</li>
<li>počet překážek: 0 50 100 150 200 250]</li>
<li>počet kroků na jedno nabytí: 500 1000 1500 2000 4000 7000 10000</li>
</ul>

= Vyhodnocení simulace =
V této kapitole jsou vyhodnoceny výstupy z kapitoly předchozí.

Spuštěním simulace vzniklo velké množství záznamů, které by se daly interpretovat různými způsoby dlouhé hodiny. Nicméně hlavním výstupem je že Náhodný algoritmus byl výkonnější (tedy rychlejší a vysál více nečistot) pouze v 11 % spuštění. Dokonce pokud ještě tento výsledek očistíme o hodnoty kdy oba dva algoritmy zanechaly velkém množství nečistot (což bylo způsobeno nadměrnou velikostí místnosti a malým počtem kroků na jedno nabití), pak se dostaneme k minimální hodnotě, kdy náhodný algoritmus byl výkonnější pouze v 0,89 % případů.

= Závěr =
Jednoznačným závěrem je, že výkonnější je algoritmus vysávání, který probíhá v řadách, nejdříve v horizontálních a pak ve vertikálních (kdy algoritmus je schopný navigovat vysavač i za překážky, za které by se normálně obyčejným průchodem v řadách nedostal). Spuštěním simulace vznikl rozsáhlý soubor s 5250 záznamy pro každý algoritmu kdy jeden záznam odpovídá 10 spuštěním a zprůměrováním výsledků je dostsupný zde [https://docs.google.com/spreadsheets/d/1kbhfog1prd6Xv162KtbUy5WpimHIWCAP-Dllww5XGfE/edit?usp=sharing]. Tedy zájemci mohou získaná data dále a hlouběji analyzovat, zpracovávat a vyhodnocovat. V neposlední řadě je také zpřístupněn balíček netlogo (zde: [https://drive.google.com/file/d/0Byc62DtqfF7RSDc5dXBjRTlrMDg/view?usp=sharing]), který mohou zájemci užít k dalšímu rozšiřování, či dalším simulacím - netlogo kód je dobře komentován.

Efektivnost robotických vysavačů (NetLogo)

2017-06-08T08:41:13Z

Xdraj24: Created page with "Tato stránka slouží jakou výzkumná zpráva simulace „Simulace efektivnosti robotických vysavačů“ k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů..."

Tato stránka slouží jakou výzkumná zpráva simulace „Simulace efektivnosti robotických vysavačů“ k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) na VŠE v Praze.

= Zadání =
'''Název simulace:''' Simulace efektivnosti robotických vysavačů

'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017)

'''Autor:''' Bc. Josef Draslar, xdraj24

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Modelovací nástroj:''' Netlogo 6.0.1

= Definice problému =
V dnešní době již existuje mnoho robotických vysavačů, zpravidla každá společnost má vlastní algoritmus pohybu vysavače, je tak velmi těžké se rozhodnout jaký vysavač s jakým typem algoritmu zvolit.

= Cílu simulace =
Cílem simulace je identifikovat optimální algoritmus robotických vysavačů, který bude mít ideální poměr času vysávání k úspěšnosti vysání nečistot.

= Obecná specifikace simulace =
Algoritmy vysavačů na trhu se dají rozdělit do čtyřech základních kategorií: náhodný pohyb, pohyb v řadách, inteligentní pohyb a ostatní.
Pro zjednodušení budou brány v potaz pouze dvě první kategorie algoritmů (náhodný pohyb, pohyb v řadách). Inteligentní pohyb je tak sofistikovaný a složitý, že nástroje a potažmo jazyk nabízení programem netlogo nedostatečný na takovouto implementaci inteligentního pohybu vysavače, který by si pamatoval kde již byl a z těchto informací by se učil.
Ostatní algoritmy jsou pak tak rozlišné, že se nedají dobře vystihnout jednou formou. (Např.: kruhový pohyb.)
Simulace bude předpokládat ideální robotický vysavač, na který se budou aplikovat jednotlivé algoritmy. Algoritmus bude simulován na více velikostech prostorů pro vysávání (jako: velikost, kterou zvládne vysavač na jedno vysátí a poté prostor tak veliký, že pro jeho vysátí se bude muset dojet nabít do dokovací stanice, prostor, který nebude možné vůbec vysát při dvou cyklech) a více typech prostorů (jako: prostor bez překážek, prostor s překážky běžné domácnosti).
Pro zjednodušení se budou vysavače snažit vysát veškeré nečistoty a jejich práce skončí až bude místnost čistá, či vyprší oba dva cykly.

= Model simulace =
V následující sekci jsou popsány jednotlivé části modelu od jeho inicializace, kdy jsou nastaveny základní limity agentů a jejich další nastavení.

== Přehled Agentů ==
V simulaci bude použito několik agentů:
<ul>
<li><b>Robotický vysavač</b> - (modrá barva) jeden agent, který bude aplikovat zvolený algoritmus pohybu a bude se snažit vysát veškeré nečistoty</li>
<li><b>Dokovací stanice</b> - (zelená barva) jeden nepohyblivý agent, který představuje dokovací stanici, kde vysavač začíná práci, nabíjíce a končí práci</li>
<li><b>Překážky</b> - (červená barva) běžné překážky domácnosti,
rovnoměrně rozprostřené po místnosti</li>
<li><b>Nečistoty A</b> - (šedivá barva) nečistoty náhodně rozprostřené po místnosti (vždy umístěné na potenciálně dostupné místo), dojde k jejich odstranění při prvním průjezdu vysavače</li>
<li><b>Nečistoty B</b> - (žlutá/bílá barva) nečistoty náhodně rozprostřené po místnosti (vždy umístěné na potenciálně dostupné místo), dojde k jejich odstranění při druhém průjezdu vysavače</li>
</ul>

== Přehled Parametrů ==
<ul>
<li><b>Šířka místnosti</b> - kroků, které bude muset vystavač vykonat v přímém horizontálním pohybu, aby se dostal na konec místnosti, v rozmezí 10-100</li>
<li><b>Výška místnosti</b> - kroků, které bude muset vystavač vykonat v přímém vertikálním pohybu, aby se dostal na konec místnosti, v rozmezí 10-100</li>
<li><b>Počet nečistot A</b> - v rozmezí 1-200, viz agenti Nečostoty A</li>
<li><b>Počet nečistot B</b> - v rozmezí 1-200, viz agenti Nečostoty B</li>
<li><b>Počet překážek</b> - v rozmezí 0-250 (maximální hodnota však vždy závisí na rozměrech místnosti odkud se odvíjí kolik překážek je místnost schopná pojmout), viz agenti Překážky</li>
<li><b>Počet opakování</b> - počet opakování pro několikanásobné spuštění simulace</li>
<li><b>Algoritmus</b> - algoritmus, který bude vysavačem aplikován, hodnot: náhodný, v řadách, oba (dojde ke spuštění postupně obou algoritmu na identicky nastavené místnosti)</li>
<li><b>Počet kroků na jedno nabití</b> - počet kroků po jehož dosažení se vysavač vrátí domů</li>
<li><b>Čas plného nabití</b> - čas za který se vysavač plně nabije a bude moci vyrazit moct s dalším vysávacím cyklem</li>
</ul>

= Spouštění simulace =
V této kapitole je na výřezech obrazovky demonstrováno spouštění a následné výstupy dle parametrů specikikovaných v tabulce níže.

= Vyhodnocení simulace =
V této kapitole jsou vyhodnoceny výstupy z kapitoly předchozí.

= Závěr =

SS 2016/2017/cs

2017-06-08T07:26:32Z

Xdraj24: /* Vypracovaná témata LS 2016/2017 */

{{DISPLAYTITLE:LS 2016/2017}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2016/2017. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2016/2017/cs|zadání práce]].

= Vypracovaná témata LS 2016/2017 =
*[[Šíření Eboly (Netlogo)]] - Hana Nápravníková, xnaph00
*[[Tobacco_burn_simulation/cs|Spalování tabáku v dýmce (Vensim)]] - Daniel Šrám, srad01
*[[Využití nočního parkoviště (Netlogo)]] - Monika Vampolová, xvamm01
*[[Divadelní spolek (Vensim)]] - Aneta Vaňková, xvana12
*[[Efektivnost robotických vysavačů (NetLogo)]] - Josef Draslar, xdraj24

Limits to Growth/cs

2017-06-01T08:35:42Z

Xdraj24:

{{DISPLAYTITLE:Meze růstu}}

= Úvod =
<div>
V této kapitole budete seznámeni s archetypem Meze růstu, kde bude postupně vysvětlen jeho podstata, význam, možnosti použití a samozřejmě vše bude demonstrováno na reálných příkladech. Kapitola se skládá z obsahu trojího typu odlišeného barvou.
</div>

= Meze růstu =
<div>
Meze růstu (v překladu Limits to growth), často také označované jako „Meze úspěch“ (v překladu Limits to Success), je jeden ze základních systémových archetypů v oblasti systémového myšlení, sociálních a dynamických systémů. Zobrazuje následující situaci: růst dříve či později narazí na meze vytvořené okolím a další pokusy o stimulaci růstového procesu jsou pak neefektivní. V první fázi, fázi růstu, dochází ke gradujícímu procesu zlepšování, který mimo jiné působí sám na sebe. Následuje další fáze, v které se růst zpomaluje, často tomu je ze zdánlivě nepochopitelných důvodů. Následuje fáze stagnace, či dokonce fáze kolapsu.
</div>
<div>
První fáze, fáze růstu, je ovlivňována vzrůstající negativní zpětnou vazbou. Následující fáze, fáze zpomalení růstu, je pak zapříčiněna vlivem vzniklých omezujících podmínek (např. množství zdrojů, neměnné legislativní podmínky, technické možnosti atd.). Výsledný pokles výkonu je tedy důsledkem záporné zpětné vazby, která začíná působit při dosažení omezující podmínky (exogenní a endogenní limit)<ref name="mildeova">MILDEOVÁ, Stanislava. Systémová dynamika: tvorba modelu. 1. vyd. Praha : Vysoká Škola Ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2011. 150 s. ISBN 978-80-245-1842-8. Kapitola 3, s. 34-36.</ref>.
</div>
<div>
Tento systémový archetyp formálně a plnohodnotně popsal Peter Senge v příloze svého díla The Fifth Discipline, vydaného v roce 1990. Archetyp Meze růstu byl však zmíněn již v roce 1971 v díle World Dynamics od Jay Forrester a ještě podrobně v následující roce (1971) v díle The Limits to Growth od autorů Meadows, Meadows, Randers a Behrens<ref name="chichakly">CHICHAKLY, Karim. Limits to growth [online]. 2009-12-03, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://blog.iseesystems.com/stella-ithink/limits-to-growth/</ref>.
</div>
<div>
Růstové procesy se vyznačují omezeními růstu, jejich identifikací lze předejít potenciálním budoucím problémům, ať už se jedná o problém přehlcení trhu, rostoucí poptávka, které nelze vyhovět či nepřipravenost trhu. Pokud je naším cílem růst a tento růst má své omezení, pak je lepší nejdříve zajistí posunutí těchto omezení, před tím než se zaměříme na růst samotný. Nadměrný růst při značných omezení totiž vede k častému kolapsu. Takovéto řízení systému přímo do kolapsu, může zapříčinit následnou nemožnost se z kolapsu zotavit zapříčiněnou např.: poškozenou tváří/reputací společnosti.
</div>
<div>
<ul>
<li><b>Nadměrný odlov ryb</b> (v překladu Overfishing). Jedná se o stav, kdy zaznamenáváme v horizontu řady let stále a stále nižší úlovky i přes zvýšeném rybolovném úsilí (vysoký rybářský tlak, stále dokonalejší technika a taktika lovu)<ref name="karlovarske"> KARLOVARSKÉ MUŠKAŘSKÉ FÓRUM. Krize pstruhových revírů ? OVERFISHING!!! [online]. 2007, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://www.chvalamuskareni.xf.cz/overfishing.html</ref>.</li>
<li><b>Kolaps obyvatel Velikonočního ostrova</b> – Velikonoční ostrov je nejodlehlejším obyvatelným místem na světě. Obyvatelé Velikonočního ostrova se tak díky této izolaci stali zcela samostatnou společností, chcete-li civilizací, která se i samostatně rozvíjela a úspěšně přežívala téměř 1000 let. Pak ale velmi závratnou rychlostí z ničeho nic zanikla! Co bylo příčinou? Ostrované si během téměř tisícovky let postupně vykáceli všechny stromy na ostrově a tím zničili klíčovou surovinu, bez které nebyli schopni další existence. Protože dřevo právě z těchto stromů používali jako topivo, stavební materiál pro domy, kánoe pro lovení ryb, pro výrobu, dopravu a vztyčování svých soch<ref name="georgis-ostrov"> GEORGIS, Fasulis. Kolaps Velikonočního ostrova - memento [online]. 2009-12-10, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://fasulis.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=114183</ref>.</li>
<li><b>Krize světové ekonomiky</b> v roce 2008 způsobená omezenými dodávky ropy.</li>
<li><b>Růst byznysu</b> s omezení velikosti potenciálního trhu.</li>
</ul>
</div>

= Meze růstu na příkladě populační dynamiky =
<div>
Jednoduchý příkladem mezí růstu je právě populační dynamika, kde je zřetelný dopad omezení (viz Obrázek č. 1). Dostupné jídlo jednoduše limituje populaci samotnou, při růstu populace se jednou začne nedostávat právě potravy a zvýší se tím úmrtnost, tedy jinak řečeno se začne snižovat populace, jak se bude populace snižovat začne být dostatek potravy, a opět se populace může začít rozrůstat. Poté čím je více populace tím je větší porodnost. Na Obrázku 2 je pak zobrazena křivka růstu populace.
</div>
<div>
[[File:Obr 1 model populacni dynamiky jednoduchy.jpg|500 px]]<br />
Obrázek 1: Model Populační dynamiky – jednoduchý
</div>
<div>
[[File:Obr_2_krivka_populacniho_rustu.jpg|500 px]]<br />
Obrázek 2: Křivka Populačního růstu<ref name="chichakly">CHICHAKLY, Karim. Limits to growth [online]. 2009-12-03, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://blog.iseesystems.com/stella-ithink/limits-to-growth/</ref>
</div>
<div>
Křivka na Obrázku 2 (potažmo model na Obrázku 1) zobrazuje chování, avšak postrádá exogenní omezení, konkrétně omezení potravy. Přesnější model je pak vyobrazen na Obrázku 3. Dostupné jídlo umožňuje konzumaci a nasycení populace, populace tak může růst, dostupné jídlo tedy podporuje růst populace. Avšak do té doby než populace vzroste natolik, že se již její konzumace dostane na limit právě dostupného jídla. Tím pádem se začne nedostávat jídla, zvýší se úmrtnost. S ubývajícím počtem obyvatel se opět začne dostávat jídla a vše tak balancuje kolem tzv. ekvilibria. A na Obrázku 4 je krásně patrná reakce množství potravy na změnu populace a naopak. Populace však může přijít na nový způsob tvorby potravy z nových zdrojů a tak posunout limit Dostupného jídla, tím pádem je podpořen růst populace, který již nebude limitován starým omezení Dostupného jídla.
</div>
<div>
[[File:Obr_3_model_populacni_dynamiky_podrobnejsi.jpg|500 px]]<br />
Obrázek 3: Model Populační dynamiky – Meze růstu – podrobnější
</div>
<div>
[[File:Obr_4_krivka_populacniho_rustu_a_potravy.jpg|500 px]]<br />
Obrázek 4: Křivka Populačního růstu a potravy<ref name="chichakly">CHICHAKLY, Karim. Limits to growth [online]. 2009-12-03, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://blog.iseesystems.com/stella-ithink/limits-to-growth/</ref>
</div>

= Detekce, rozpoznání a řešení problémů souvisejících s blokováním a zpomalením růstu =
<div>
Archetyp meze růstu má velmi široký úhel záběru, protože většina problematik/procesů se má svá omezení, omezení růstu. Bez předchozí detekce, rozpoznání a identifikace a formulace potřebných řešení jak posunout dané meze, často spěšné (někdy i neuvážené) pokusy o růst naráží právě na tyto meze růstu.
</div>
<div>
Příkladem může být farmář, který chce rychle zvýšit svojí produkci aby zvýšil příjmy. Začne tedy rozsévat dvojnásobné množství sazenic. Na poprvé mu vyroste opravu dvojnásobné množství úrody, při další sadbě jsou výsledky nižší a tak ještě zvýší množství sazenic. Neuvědomuje si však meze růstu, zde konkrétně úrodnost půdy, které je množstvím sazenic potažmo úrody, drastickým způsobem snižována, a jelikož nehnojí, tak se řítí přímo k mezi růstu. Poté bude půda neúrodná a bude muset investovat peníze aby, půdu důkladně zhnojil aby mu zese mohla vyrůst další úroda. Kdyby však předem detekoval a rozpoznal, že množství a kvalita jeho úrody je limitována úrodností půdy, tak by hledal řešení jak úrodnost půdy zvýšit a začal by hnojit v čas a posunul by tak toto konkrétní omezení.
</div>
<div>
Dalším příkladem může být striktní dieta, která nejdříve přináší zhubnutí o několik kilogramů, nicméně pak může dojít ke zpomalení metabolizmu a dieta přestane přinášet výsledky. Člověk pak postupně ztrácí odhodlání pokračovat dál. Začne se tak vracet k původní stravě, avšak jeho zpomalený organizmus na tuto změnu zpět, bude reagovat rapidním nárůstem hmotnosti. Opět pokud nejdříve dojde právě k identifikaci mezí růstu, pak je možné nalézt řešení jak dané omezení posunout a umožnit další plynulý růst.
</div>

= Řešení problémů (omezení) =
<div>
Velmi důležité je oprostit se od přímého hledání způsobů zrychlení růstu. Klíčem úspěchu je za zaměřit na nalezení a identifikaci mezí růstu. Tyto limitující faktory dobře prostudovat a zjistit jak by se mohly limity posunout či úplně zrušit. Poté zhodnotit co bude tato činnost stát a jaký potenciálně přinese užitek. Je totiž možné že posunutí či naprosté odstranění jednoho omezení, celou situaci nezlepší a systém tak bude ve stejném bodě limitován jiným omezením. Hlavní problém je však právě v tom, že se většina společností přímo zaměřuje na podporu rozvoje, především pak aktivní až agresivní rozvoj – příkladem může být dražší a delší reklamy, rozšíření území prodávání produktu. Často se pak stává, že se nehledá příčina proč prodeje nejdou zde dobře, či se zhoršují. Na takovýto násilný růst nemusí být systém/procesy připraveny. V takovýchto oblastech je dobrá vizualizace kauzálních řetězců, pomocí který se často odhalí právě meze růstu.
</div>
<div>
Po jednoznačné identifikaci omezení růstu, je třeba konstruktivně začít hledat možná řešení, zda lze najít jinou cestu, jiný způsob jak danou věc řešit, a tak omezení úplně obejít, či případně podniknout dané akce, které povedou k posunutí omezujících limitů na přijatelnou úroveň. Důležité je vymezit hlavní oblast problému, a pokud nedisponujeme profesní znalostí této problematiky, tak se obrátit na specialisty, kteří se zde vyznají a budou schopni navrhnout správné, vhodné a hlavně reálné řešení.
</div>
<div>
Pokud se vrátím k příkladu se dietou a redukcí váhy, tak je zde možné identifikovat omezení organizmu zpracovávat makronutrienty. Rozborem této problematiky je možné zjistit, že do určité míry, je možné aktivním pohybem (cvičením) toto omezení mírně posunout. Poté je na snadě hledat další omezení a jejich potenciální řešení a dopady těchto řešení, než se nám podaří identifikovat klíčovou kombinaci akcí, které povedou k udržitelnému úspěchu.
</div>
<div>
Mezí růstu se většinou v problematice nachází několik, je poté prospěšné identifikovat a analyzovat souvislosti těchto faktorů limitujících růst.
</div>
<div>
Proces rozpoznání, identifikace, analýzy, rozboru a hledání možných řešení je zpravidla nekončící. I když je nalezeno správné řešení pro aktuální problém a bude pokračovat růst, tak se může opět zarazit na jiných limitech růstu, či dokonce na těch samých.
</div>
<div>
Určitým řešením pak také může být přehodnocení původních cílů, a jejich případná úprava, snížení, či kompletní nahrazení. Také je důležité si uvědomí zda je vůbec růst hlavním cílem.
</div>

= Systém dvou zdrojů =
<div>
Jedná se o modelovou situaci kdy neobnovitelný zdroj brání použití obnovitelného zdroje, příkladem může být ropný průmysl. Každý růstový systém dříve či později narazí na nějaký druh omezení. Tyto omezení (meze růstu) hrají důležitou roli v celém procesu. Operují zde jako vyrovnávající/stabilizující prvky celého cyklu. Také se na ně můžeme koukat jako prvky zpětné vazby, které určitým způsobem zastavují, či zpomalují dominanci expandujícího cyklu, může se tak stát zvýšením výstupních toků či naopak snížením vstupních toků v systému.
</div>
<div>
Neobnovitelné zdroje jsou charakteristické omezením velikostí/množstvím zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou naopak omezeny rychlostí výroby, což je rozhodně prvek, který se dá ovlivnit.
</div>

= World3 – trocha historie =
<div>
Donella Meadows byla významným průkopníkem v systémové dynamice, dále byla významnou osobou ve vědách o životním prostředí a mimo jiné učitelkou a spisovatelkou. Především byla vedoucím projektu Meze růstu. V roce 1972 jí její profesní kariéra zavedla do týmu vědců, který vyvinul počítačový model systémové dynamiky zaměřený na hlavní demograficko-ekonomické ukazatele. Tato simulace byla nazvána World3 (v překladu Svět3). World3 modeluje vývoj hlavních globálních ukazatelů, jako je stav populace, množství zdrojů, míra znečištění prostředí, objem průmyslové výroby atd. V čase na základě počátečních parametrů (kterým může být investice do technologií snižující znečištění) a desítek daných, vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi. Jako součást tohoto projektu vznikla vědecká zpráva a kniha Meze růstu (anglicky Limits to Grow). Kniha Meze růstu byla zcela přelomovým dílem, které předběhlo dobu o několik let. Meze růstu se dostaly na první stránky periodik po celém světě a vzbudily bezprecedentní debatu o kapacitách Země podporovat ekonomickou expanzi. Na popud této práce a v její návaznosti vzniklých debat se ukázalo, že pokud bude pokračovat exponenciální růst výroby a počtu obyvatelstva, tak nevyhnutelně dojde v dohledné době k demografické explozi a zároveň vyčerpání surovin, potravin a následné zničení životního prostředí, což jednoznačně povede ke krizi, která v dějinách lidstva nemá obdoby. Tato kniha, tak svým poselstvým ovlivnila generace ekologů, politiků a odborníků zabývajících se zemským systémem<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref>.
</div>
<div>
O 20 let později, v roce 1992, Meadowsová se svým vědeckým týmem podnikli pokračování práce na Mezích růstu. Tento projekt trval 2 roky a poté ho nazvali Překročení mezí. Hlavní část knihy se zaměřuje na analýzu důležitých problémů, jako jsou energetika, potraviny, růst populace, stav zásob a klimatické změny. Podobně jako v první knize jde o celkem průměrný výčet problémů, kde má člověk pocit, že jsou volena spíš horší data než ta reálná<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref>.
</div>
== Hlavní sdělení projektů Meze růstu a Překročení mezí<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref> ==
<div>
<ul>
<li>Hrozba</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Za předpokladu, že bude trvat současná tendence růstu světové populace, industrializace, znečišťování, produkce potravin a vyčerpávání přírodního bohatství, pak bude někdy v průběhu příštích sta let na této planetě dosaženo mezí růstu. Nejpravděpodobnějším důsledkem pak bude náhlý a nekontrolovatelný pokles populace i průmyslové kapacity.</li>
<li>(Překroční mezí) Využívání životně důležitého přírodního bohatství i predikce mnoha druhů znečisťujících látek lidmi již překročilo míru, která je fyzicky udržitelná. Bez významného omezení toků materiálů a energie nastane v nadcházejících desetiletích nekontrolovatelný úpadek produkce potravin, využívání energie a průmyslové produkce na jednoho člověka.</li>
</ul>
<li>Možnost změny</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Tuto tendenci je možné změnit a je možné připravit podmínky ekologické a ekonomické stability, které by byly udržitelné daleko do budoucnosti. Stav globální rovnováhy lze navrhnout tak, aby byly uspokojeny základní materiální potřeby každého člověka na Zemi a aby každý člověk měl stejnou možnost uplatnění své individuální schopnosti.</li>
<li>(Překročení mezí) Tento úpadek není nevyhnutelný. Aby bylo možné se mu vyhnout, jsou nezbytné dvě změny. První je komplexní revize politiky a praktik, které vedou k trvalému růstu materiální spotřeby a populace. Druhá představuje rychlý, drastický vzrůst efektivity, využívání materiálů a energie.</li>
</ul>
<li>Závěr</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Jestliže se lidstvo rozhodne usilovat o uskutečnění druhého bodu místo prvního, je jeho šance na úspěch tím větší, čím dříve začne pracovat na jeho dosažení.</li>
<li>(Překročení omezení) Trvale udržitelná společnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přitažlivější než společnost, která se pokouší řešit své problémy neustálou expanzí. Přechod k trvale udržitelné společnosti vyžaduje pečlivé vyvážení dlouhodobých a krátkodobých cílů a důraz na přiměřenost, spravedlivost a kvalitu života, místo na velikost produktu. Tento přechod vyžaduje více než zvýšenou produktivitu a více než změnu technologie. Vyžaduje také zralost, soucit a moudrost.</li>
</ul>
</ul>
</div>

= Reference =
<references/>

File:Obr 4 krivka populacniho rustu a potravy.jpg

2017-06-01T08:34:49Z

Xdraj24:

File:Obr 3 model populacni dynamiky podrobnejsi.jpg

2017-06-01T08:34:02Z

Xdraj24:

File:Obr 2 krivka populacniho rustu.jpg

2017-06-01T08:32:13Z

Xdraj24:

Limits to Growth/cs

2017-06-01T08:31:18Z

Xdraj24:

{{DISPLAYTITLE:Meze růstu}}

= Úvod =
<div>
V této kapitole budete seznámeni s archetypem Meze růstu, kde bude postupně vysvětlen jeho podstata, význam, možnosti použití a samozřejmě vše bude demonstrováno na reálných příkladech. Kapitola se skládá z obsahu trojího typu odlišeného barvou.
</div>

= Meze růstu =
<div>
Meze růstu (v překladu Limits to growth), často také označované jako „Meze úspěch“ (v překladu Limits to Success), je jeden ze základních systémových archetypů v oblasti systémového myšlení, sociálních a dynamických systémů. Zobrazuje následující situaci: růst dříve či později narazí na meze vytvořené okolím a další pokusy o stimulaci růstového procesu jsou pak neefektivní. V první fázi, fázi růstu, dochází ke gradujícímu procesu zlepšování, který mimo jiné působí sám na sebe. Následuje další fáze, v které se růst zpomaluje, často tomu je ze zdánlivě nepochopitelných důvodů. Následuje fáze stagnace, či dokonce fáze kolapsu.
</div>
<div>
První fáze, fáze růstu, je ovlivňována vzrůstající negativní zpětnou vazbou. Následující fáze, fáze zpomalení růstu, je pak zapříčiněna vlivem vzniklých omezujících podmínek (např. množství zdrojů, neměnné legislativní podmínky, technické možnosti atd.). Výsledný pokles výkonu je tedy důsledkem záporné zpětné vazby, která začíná působit při dosažení omezující podmínky (exogenní a endogenní limit)<ref name="mildeova">MILDEOVÁ, Stanislava. Systémová dynamika: tvorba modelu. 1. vyd. Praha : Vysoká Škola Ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2011. 150 s. ISBN 978-80-245-1842-8. Kapitola 3, s. 34-36.</ref>.
</div>
<div>
Tento systémový archetyp formálně a plnohodnotně popsal Peter Senge v příloze svého díla The Fifth Discipline, vydaného v roce 1990. Archetyp Meze růstu byl však zmíněn již v roce 1971 v díle World Dynamics od Jay Forrester a ještě podrobně v následující roce (1971) v díle The Limits to Growth od autorů Meadows, Meadows, Randers a Behrens<ref name="chichakly">CHICHAKLY, Karim. Limits to growth [online]. 2009-12-03, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://blog.iseesystems.com/stella-ithink/limits-to-growth/</ref>.
</div>
<div>
Růstové procesy se vyznačují omezeními růstu, jejich identifikací lze předejít potenciálním budoucím problémům, ať už se jedná o problém přehlcení trhu, rostoucí poptávka, které nelze vyhovět či nepřipravenost trhu. Pokud je naším cílem růst a tento růst má své omezení, pak je lepší nejdříve zajistí posunutí těchto omezení, před tím než se zaměříme na růst samotný. Nadměrný růst při značných omezení totiž vede k častému kolapsu. Takovéto řízení systému přímo do kolapsu, může zapříčinit následnou nemožnost se z kolapsu zotavit zapříčiněnou např.: poškozenou tváří/reputací společnosti.
</div>
<div>
<ul>
<li><b>Nadměrný odlov ryb</b> (v překladu Overfishing). Jedná se o stav, kdy zaznamenáváme v horizontu řady let stále a stále nižší úlovky i přes zvýšeném rybolovném úsilí (vysoký rybářský tlak, stále dokonalejší technika a taktika lovu)<ref name="karlovarske"> KARLOVARSKÉ MUŠKAŘSKÉ FÓRUM. Krize pstruhových revírů ? OVERFISHING!!! [online]. 2007, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://www.chvalamuskareni.xf.cz/overfishing.html</ref>.</li>
<li><b>Kolaps obyvatel Velikonočního ostrova</b> – Velikonoční ostrov je nejodlehlejším obyvatelným místem na světě. Obyvatelé Velikonočního ostrova se tak díky této izolaci stali zcela samostatnou společností, chcete-li civilizací, která se i samostatně rozvíjela a úspěšně přežívala téměř 1000 let. Pak ale velmi závratnou rychlostí z ničeho nic zanikla! Co bylo příčinou? Ostrované si během téměř tisícovky let postupně vykáceli všechny stromy na ostrově a tím zničili klíčovou surovinu, bez které nebyli schopni další existence. Protože dřevo právě z těchto stromů používali jako topivo, stavební materiál pro domy, kánoe pro lovení ryb, pro výrobu, dopravu a vztyčování svých soch<ref name="georgis-ostrov"> GEORGIS, Fasulis. Kolaps Velikonočního ostrova - memento [online]. 2009-12-10, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://fasulis.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=114183</ref>.</li>
<li><b>Krize světové ekonomiky</b> v roce 2008 způsobená omezenými dodávky ropy.</li>
<li><b>Růst byznysu</b> s omezení velikosti potenciálního trhu.</li>
</ul>
</div>

= Meze růstu na příkladě populační dynamiky =
<div>
Jednoduchý příkladem mezí růstu je právě populační dynamika, kde je zřetelný dopad omezení (viz Obrázek č. 1). Dostupné jídlo jednoduše limituje populaci samotnou, při růstu populace se jednou začne nedostávat právě potravy a zvýší se tím úmrtnost, tedy jinak řečeno se začne snižovat populace, jak se bude populace snižovat začne být dostatek potravy, a opět se populace může začít rozrůstat. Poté čím je více populace tím je větší porodnost. Na Obrázku 2 je pak zobrazena křivka růstu populace.
</div>
<div>
Křivka na Obrázku 2 (potažmo model na Obrázku 1) zobrazuje chování, avšak postrádá exogenní omezení, konkrétně omezení potravy. Přesnější model je pak vyobrazen na Obrázku 3. Dostupné jídlo umožňuje konzumaci a nasycení populace, populace tak může růst, dostupné jídlo tedy podporuje růst populace. Avšak do té doby než populace vzroste natolik, že se již její konzumace dostane na limit právě dostupného jídla. Tím pádem se začne nedostávat jídla, zvýší se úmrtnost. S ubývajícím počtem obyvatel se opět začne dostávat jídla a vše tak balancuje kolem tzv. ekvilibria. A na Obrázku 4 je krásně patrná reakce množství potravy na změnu populace a naopak. Populace však může přijít na nový způsob tvorby potravy z nových zdrojů a tak posunout limit Dostupného jídla, tím pádem je podpořen růst populace, který již nebude limitován starým omezení Dostupného jídla.
</div>
<div>
[[File:Obr 1 model populacni dynamiky jednoduchy.jpg|500 px]]<br />
Obrázek 1: Model Populační dynamiky – jednoduchý
</div>

= Detekce, rozpoznání a řešení problémů souvisejících s blokováním a zpomalením růstu =
<div>
Archetyp meze růstu má velmi široký úhel záběru, protože většina problematik/procesů se má svá omezení, omezení růstu. Bez předchozí detekce, rozpoznání a identifikace a formulace potřebných řešení jak posunout dané meze, často spěšné (někdy i neuvážené) pokusy o růst naráží právě na tyto meze růstu.
</div>
<div>
Příkladem může být farmář, který chce rychle zvýšit svojí produkci aby zvýšil příjmy. Začne tedy rozsévat dvojnásobné množství sazenic. Na poprvé mu vyroste opravu dvojnásobné množství úrody, při další sadbě jsou výsledky nižší a tak ještě zvýší množství sazenic. Neuvědomuje si však meze růstu, zde konkrétně úrodnost půdy, které je množstvím sazenic potažmo úrody, drastickým způsobem snižována, a jelikož nehnojí, tak se řítí přímo k mezi růstu. Poté bude půda neúrodná a bude muset investovat peníze aby, půdu důkladně zhnojil aby mu zese mohla vyrůst další úroda. Kdyby však předem detekoval a rozpoznal, že množství a kvalita jeho úrody je limitována úrodností půdy, tak by hledal řešení jak úrodnost půdy zvýšit a začal by hnojit v čas a posunul by tak toto konkrétní omezení.
</div>
<div>
Dalším příkladem může být striktní dieta, která nejdříve přináší zhubnutí o několik kilogramů, nicméně pak může dojít ke zpomalení metabolizmu a dieta přestane přinášet výsledky. Člověk pak postupně ztrácí odhodlání pokračovat dál. Začne se tak vracet k původní stravě, avšak jeho zpomalený organizmus na tuto změnu zpět, bude reagovat rapidním nárůstem hmotnosti. Opět pokud nejdříve dojde právě k identifikaci mezí růstu, pak je možné nalézt řešení jak dané omezení posunout a umožnit další plynulý růst.
</div>

= Řešení problémů (omezení) =
<div>
Velmi důležité je oprostit se od přímého hledání způsobů zrychlení růstu. Klíčem úspěchu je za zaměřit na nalezení a identifikaci mezí růstu. Tyto limitující faktory dobře prostudovat a zjistit jak by se mohly limity posunout či úplně zrušit. Poté zhodnotit co bude tato činnost stát a jaký potenciálně přinese užitek. Je totiž možné že posunutí či naprosté odstranění jednoho omezení, celou situaci nezlepší a systém tak bude ve stejném bodě limitován jiným omezením. Hlavní problém je však právě v tom, že se většina společností přímo zaměřuje na podporu rozvoje, především pak aktivní až agresivní rozvoj – příkladem může být dražší a delší reklamy, rozšíření území prodávání produktu. Často se pak stává, že se nehledá příčina proč prodeje nejdou zde dobře, či se zhoršují. Na takovýto násilný růst nemusí být systém/procesy připraveny. V takovýchto oblastech je dobrá vizualizace kauzálních řetězců, pomocí který se často odhalí právě meze růstu.
</div>
<div>
Po jednoznačné identifikaci omezení růstu, je třeba konstruktivně začít hledat možná řešení, zda lze najít jinou cestu, jiný způsob jak danou věc řešit, a tak omezení úplně obejít, či případně podniknout dané akce, které povedou k posunutí omezujících limitů na přijatelnou úroveň. Důležité je vymezit hlavní oblast problému, a pokud nedisponujeme profesní znalostí této problematiky, tak se obrátit na specialisty, kteří se zde vyznají a budou schopni navrhnout správné, vhodné a hlavně reálné řešení.
</div>
<div>
Pokud se vrátím k příkladu se dietou a redukcí váhy, tak je zde možné identifikovat omezení organizmu zpracovávat makronutrienty. Rozborem této problematiky je možné zjistit, že do určité míry, je možné aktivním pohybem (cvičením) toto omezení mírně posunout. Poté je na snadě hledat další omezení a jejich potenciální řešení a dopady těchto řešení, než se nám podaří identifikovat klíčovou kombinaci akcí, které povedou k udržitelnému úspěchu.
</div>
<div>
Mezí růstu se většinou v problematice nachází několik, je poté prospěšné identifikovat a analyzovat souvislosti těchto faktorů limitujících růst.
</div>
<div>
Proces rozpoznání, identifikace, analýzy, rozboru a hledání možných řešení je zpravidla nekončící. I když je nalezeno správné řešení pro aktuální problém a bude pokračovat růst, tak se může opět zarazit na jiných limitech růstu, či dokonce na těch samých.
</div>
<div>
Určitým řešením pak také může být přehodnocení původních cílů, a jejich případná úprava, snížení, či kompletní nahrazení. Také je důležité si uvědomí zda je vůbec růst hlavním cílem.
</div>

= Systém dvou zdrojů =
<div>
Jedná se o modelovou situaci kdy neobnovitelný zdroj brání použití obnovitelného zdroje, příkladem může být ropný průmysl. Každý růstový systém dříve či později narazí na nějaký druh omezení. Tyto omezení (meze růstu) hrají důležitou roli v celém procesu. Operují zde jako vyrovnávající/stabilizující prvky celého cyklu. Také se na ně můžeme koukat jako prvky zpětné vazby, které určitým způsobem zastavují, či zpomalují dominanci expandujícího cyklu, může se tak stát zvýšením výstupních toků či naopak snížením vstupních toků v systému.
</div>
<div>
Neobnovitelné zdroje jsou charakteristické omezením velikostí/množstvím zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou naopak omezeny rychlostí výroby, což je rozhodně prvek, který se dá ovlivnit.
</div>

= World3 – trocha historie =
<div>
Donella Meadows byla významným průkopníkem v systémové dynamice, dále byla významnou osobou ve vědách o životním prostředí a mimo jiné učitelkou a spisovatelkou. Především byla vedoucím projektu Meze růstu. V roce 1972 jí její profesní kariéra zavedla do týmu vědců, který vyvinul počítačový model systémové dynamiky zaměřený na hlavní demograficko-ekonomické ukazatele. Tato simulace byla nazvána World3 (v překladu Svět3). World3 modeluje vývoj hlavních globálních ukazatelů, jako je stav populace, množství zdrojů, míra znečištění prostředí, objem průmyslové výroby atd. V čase na základě počátečních parametrů (kterým může být investice do technologií snižující znečištění) a desítek daných, vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi. Jako součást tohoto projektu vznikla vědecká zpráva a kniha Meze růstu (anglicky Limits to Grow). Kniha Meze růstu byla zcela přelomovým dílem, které předběhlo dobu o několik let. Meze růstu se dostaly na první stránky periodik po celém světě a vzbudily bezprecedentní debatu o kapacitách Země podporovat ekonomickou expanzi. Na popud této práce a v její návaznosti vzniklých debat se ukázalo, že pokud bude pokračovat exponenciální růst výroby a počtu obyvatelstva, tak nevyhnutelně dojde v dohledné době k demografické explozi a zároveň vyčerpání surovin, potravin a následné zničení životního prostředí, což jednoznačně povede ke krizi, která v dějinách lidstva nemá obdoby. Tato kniha, tak svým poselstvým ovlivnila generace ekologů, politiků a odborníků zabývajících se zemským systémem<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref>.
</div>
<div>
O 20 let později, v roce 1992, Meadowsová se svým vědeckým týmem podnikli pokračování práce na Mezích růstu. Tento projekt trval 2 roky a poté ho nazvali Překročení mezí. Hlavní část knihy se zaměřuje na analýzu důležitých problémů, jako jsou energetika, potraviny, růst populace, stav zásob a klimatické změny. Podobně jako v první knize jde o celkem průměrný výčet problémů, kde má člověk pocit, že jsou volena spíš horší data než ta reálná<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref>.
</div>
== Hlavní sdělení projektů Meze růstu a Překročení mezí<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref> ==
<div>
<ul>
<li>Hrozba</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Za předpokladu, že bude trvat současná tendence růstu světové populace, industrializace, znečišťování, produkce potravin a vyčerpávání přírodního bohatství, pak bude někdy v průběhu příštích sta let na této planetě dosaženo mezí růstu. Nejpravděpodobnějším důsledkem pak bude náhlý a nekontrolovatelný pokles populace i průmyslové kapacity.</li>
<li>(Překroční mezí) Využívání životně důležitého přírodního bohatství i predikce mnoha druhů znečisťujících látek lidmi již překročilo míru, která je fyzicky udržitelná. Bez významného omezení toků materiálů a energie nastane v nadcházejících desetiletích nekontrolovatelný úpadek produkce potravin, využívání energie a průmyslové produkce na jednoho člověka.</li>
</ul>
<li>Možnost změny</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Tuto tendenci je možné změnit a je možné připravit podmínky ekologické a ekonomické stability, které by byly udržitelné daleko do budoucnosti. Stav globální rovnováhy lze navrhnout tak, aby byly uspokojeny základní materiální potřeby každého člověka na Zemi a aby každý člověk měl stejnou možnost uplatnění své individuální schopnosti.</li>
<li>(Překročení mezí) Tento úpadek není nevyhnutelný. Aby bylo možné se mu vyhnout, jsou nezbytné dvě změny. První je komplexní revize politiky a praktik, které vedou k trvalému růstu materiální spotřeby a populace. Druhá představuje rychlý, drastický vzrůst efektivity, využívání materiálů a energie.</li>
</ul>
<li>Závěr</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Jestliže se lidstvo rozhodne usilovat o uskutečnění druhého bodu místo prvního, je jeho šance na úspěch tím větší, čím dříve začne pracovat na jeho dosažení.</li>
<li>(Překročení omezení) Trvale udržitelná společnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přitažlivější než společnost, která se pokouší řešit své problémy neustálou expanzí. Přechod k trvale udržitelné společnosti vyžaduje pečlivé vyvážení dlouhodobých a krátkodobých cílů a důraz na přiměřenost, spravedlivost a kvalitu života, místo na velikost produktu. Tento přechod vyžaduje více než zvýšenou produktivitu a více než změnu technologie. Vyžaduje také zralost, soucit a moudrost.</li>
</ul>
</ul>
</div>

= Reference =
<references/>

File:Obr 1 model populacni dynamiky jednoduchy.jpg

2017-06-01T08:25:59Z

Xdraj24: Obrázek 1: Model Populační dynamiky – jednoduchý

Obrázek 1: Model Populační dynamiky – jednoduchý

Limits to Growth/cs

2017-06-01T08:19:27Z

Xdraj24: Created page with "{{DISPLAYTITLE:Meze růstu}} = Úvod = <div> V této kapitole budete seznámeni s archetypem Meze růstu, kde bude postupně vysvětlen jeho podstata, význam, možnosti pou..."

{{DISPLAYTITLE:Meze růstu}}

= Úvod =
<div>
V této kapitole budete seznámeni s archetypem Meze růstu, kde bude postupně vysvětlen jeho podstata, význam, možnosti použití a samozřejmě vše bude demonstrováno na reálných příkladech. Kapitola se skládá z obsahu trojího typu odlišeného barvou.
</div>

= Meze růstu =
<div>
Meze růstu (v překladu Limits to growth), často také označované jako „Meze úspěch“ (v překladu Limits to Success), je jeden ze základních systémových archetypů v oblasti systémového myšlení, sociálních a dynamických systémů. Zobrazuje následující situaci: růst dříve či později narazí na meze vytvořené okolím a další pokusy o stimulaci růstového procesu jsou pak neefektivní. V první fázi, fázi růstu, dochází ke gradujícímu procesu zlepšování, který mimo jiné působí sám na sebe. Následuje další fáze, v které se růst zpomaluje, často tomu je ze zdánlivě nepochopitelných důvodů. Následuje fáze stagnace, či dokonce fáze kolapsu.
</div>
<div>
První fáze, fáze růstu, je ovlivňována vzrůstající negativní zpětnou vazbou. Následující fáze, fáze zpomalení růstu, je pak zapříčiněna vlivem vzniklých omezujících podmínek (např. množství zdrojů, neměnné legislativní podmínky, technické možnosti atd.). Výsledný pokles výkonu je tedy důsledkem záporné zpětné vazby, která začíná působit při dosažení omezující podmínky (exogenní a endogenní limit)<ref name="mildeova">MILDEOVÁ, Stanislava. Systémová dynamika: tvorba modelu. 1. vyd. Praha : Vysoká Škola Ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2011. 150 s. ISBN 978-80-245-1842-8. Kapitola 3, s. 34-36.</ref>.
</div>
<div>
Tento systémový archetyp formálně a plnohodnotně popsal Peter Senge v příloze svého díla The Fifth Discipline, vydaného v roce 1990. Archetyp Meze růstu byl však zmíněn již v roce 1971 v díle World Dynamics od Jay Forrester a ještě podrobně v následující roce (1971) v díle The Limits to Growth od autorů Meadows, Meadows, Randers a Behrens<ref name="chichakly">CHICHAKLY, Karim. Limits to growth [online]. 2009-12-03, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://blog.iseesystems.com/stella-ithink/limits-to-growth/</ref>.
</div>
<div>
Růstové procesy se vyznačují omezeními růstu, jejich identifikací lze předejít potenciálním budoucím problémům, ať už se jedná o problém přehlcení trhu, rostoucí poptávka, které nelze vyhovět či nepřipravenost trhu. Pokud je naším cílem růst a tento růst má své omezení, pak je lepší nejdříve zajistí posunutí těchto omezení, před tím než se zaměříme na růst samotný. Nadměrný růst při značných omezení totiž vede k častému kolapsu. Takovéto řízení systému přímo do kolapsu, může zapříčinit následnou nemožnost se z kolapsu zotavit zapříčiněnou např.: poškozenou tváří/reputací společnosti.
</div>
<div>
<ul>
<li><b>Nadměrný odlov ryb</b> (v překladu Overfishing). Jedná se o stav, kdy zaznamenáváme v horizontu řady let stále a stále nižší úlovky i přes zvýšeném rybolovném úsilí (vysoký rybářský tlak, stále dokonalejší technika a taktika lovu)<ref name="karlovarske"> KARLOVARSKÉ MUŠKAŘSKÉ FÓRUM. Krize pstruhových revírů ? OVERFISHING!!! [online]. 2007, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://www.chvalamuskareni.xf.cz/overfishing.html</ref>.</li>
<li><b>Kolaps obyvatel Velikonočního ostrova</b> – Velikonoční ostrov je nejodlehlejším obyvatelným místem na světě. Obyvatelé Velikonočního ostrova se tak díky této izolaci stali zcela samostatnou společností, chcete-li civilizací, která se i samostatně rozvíjela a úspěšně přežívala téměř 1000 let. Pak ale velmi závratnou rychlostí z ničeho nic zanikla! Co bylo příčinou? Ostrované si během téměř tisícovky let postupně vykáceli všechny stromy na ostrově a tím zničili klíčovou surovinu, bez které nebyli schopni další existence. Protože dřevo právě z těchto stromů používali jako topivo, stavební materiál pro domy, kánoe pro lovení ryb, pro výrobu, dopravu a vztyčování svých soch<ref name="georgis-ostrov"> GEORGIS, Fasulis. Kolaps Velikonočního ostrova - memento [online]. 2009-12-10, [cit. 2013-06-19]. Dostupné z: http://fasulis.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=114183</ref>.</li>
<li><b>Krize světové ekonomiky</b> v roce 2008 způsobená omezenými dodávky ropy.</li>
<li><b>Růst byznysu</b> s omezení velikosti potenciálního trhu.</li>
</ul>
</div>

= Meze růstu na příkladě populační dynamiky =
<div>
Jednoduchý příkladem mezí růstu je právě populační dynamika, kde je zřetelný dopad omezení (viz Obrázek č. 1). Dostupné jídlo jednoduše limituje populaci samotnou, při růstu populace se jednou začne nedostávat právě potravy a zvýší se tím úmrtnost, tedy jinak řečeno se začne snižovat populace, jak se bude populace snižovat začne být dostatek potravy, a opět se populace může začít rozrůstat. Poté čím je více populace tím je větší porodnost. Na Obrázku 2 je pak zobrazena křivka růstu populace.
</div>
<div>
Křivka na Obrázku 2 (potažmo model na Obrázku 1) zobrazuje chování, avšak postrádá exogenní omezení, konkrétně omezení potravy. Přesnější model je pak vyobrazen na Obrázku 3. Dostupné jídlo umožňuje konzumaci a nasycení populace, populace tak může růst, dostupné jídlo tedy podporuje růst populace. Avšak do té doby než populace vzroste natolik, že se již její konzumace dostane na limit právě dostupného jídla. Tím pádem se začne nedostávat jídla, zvýší se úmrtnost. S ubývajícím počtem obyvatel se opět začne dostávat jídla a vše tak balancuje kolem tzv. ekvilibria. A na Obrázku 4 je krásně patrná reakce množství potravy na změnu populace a naopak. Populace však může přijít na nový způsob tvorby potravy z nových zdrojů a tak posunout limit Dostupného jídla, tím pádem je podpořen růst populace, který již nebude limitován starým omezení Dostupného jídla.
</div>

= Detekce, rozpoznání a řešení problémů souvisejících s blokováním a zpomalením růstu =
<div>
Archetyp meze růstu má velmi široký úhel záběru, protože většina problematik/procesů se má svá omezení, omezení růstu. Bez předchozí detekce, rozpoznání a identifikace a formulace potřebných řešení jak posunout dané meze, často spěšné (někdy i neuvážené) pokusy o růst naráží právě na tyto meze růstu.
</div>
<div>
Příkladem může být farmář, který chce rychle zvýšit svojí produkci aby zvýšil příjmy. Začne tedy rozsévat dvojnásobné množství sazenic. Na poprvé mu vyroste opravu dvojnásobné množství úrody, při další sadbě jsou výsledky nižší a tak ještě zvýší množství sazenic. Neuvědomuje si však meze růstu, zde konkrétně úrodnost půdy, které je množstvím sazenic potažmo úrody, drastickým způsobem snižována, a jelikož nehnojí, tak se řítí přímo k mezi růstu. Poté bude půda neúrodná a bude muset investovat peníze aby, půdu důkladně zhnojil aby mu zese mohla vyrůst další úroda. Kdyby však předem detekoval a rozpoznal, že množství a kvalita jeho úrody je limitována úrodností půdy, tak by hledal řešení jak úrodnost půdy zvýšit a začal by hnojit v čas a posunul by tak toto konkrétní omezení.
</div>
<div>
Dalším příkladem může být striktní dieta, která nejdříve přináší zhubnutí o několik kilogramů, nicméně pak může dojít ke zpomalení metabolizmu a dieta přestane přinášet výsledky. Člověk pak postupně ztrácí odhodlání pokračovat dál. Začne se tak vracet k původní stravě, avšak jeho zpomalený organizmus na tuto změnu zpět, bude reagovat rapidním nárůstem hmotnosti. Opět pokud nejdříve dojde právě k identifikaci mezí růstu, pak je možné nalézt řešení jak dané omezení posunout a umožnit další plynulý růst.
</div>

= Řešení problémů (omezení) =
<div>
Velmi důležité je oprostit se od přímého hledání způsobů zrychlení růstu. Klíčem úspěchu je za zaměřit na nalezení a identifikaci mezí růstu. Tyto limitující faktory dobře prostudovat a zjistit jak by se mohly limity posunout či úplně zrušit. Poté zhodnotit co bude tato činnost stát a jaký potenciálně přinese užitek. Je totiž možné že posunutí či naprosté odstranění jednoho omezení, celou situaci nezlepší a systém tak bude ve stejném bodě limitován jiným omezením. Hlavní problém je však právě v tom, že se většina společností přímo zaměřuje na podporu rozvoje, především pak aktivní až agresivní rozvoj – příkladem může být dražší a delší reklamy, rozšíření území prodávání produktu. Často se pak stává, že se nehledá příčina proč prodeje nejdou zde dobře, či se zhoršují. Na takovýto násilný růst nemusí být systém/procesy připraveny. V takovýchto oblastech je dobrá vizualizace kauzálních řetězců, pomocí který se často odhalí právě meze růstu.
</div>
<div>
Po jednoznačné identifikaci omezení růstu, je třeba konstruktivně začít hledat možná řešení, zda lze najít jinou cestu, jiný způsob jak danou věc řešit, a tak omezení úplně obejít, či případně podniknout dané akce, které povedou k posunutí omezujících limitů na přijatelnou úroveň. Důležité je vymezit hlavní oblast problému, a pokud nedisponujeme profesní znalostí této problematiky, tak se obrátit na specialisty, kteří se zde vyznají a budou schopni navrhnout správné, vhodné a hlavně reálné řešení.
</div>
<div>
Pokud se vrátím k příkladu se dietou a redukcí váhy, tak je zde možné identifikovat omezení organizmu zpracovávat makronutrienty. Rozborem této problematiky je možné zjistit, že do určité míry, je možné aktivním pohybem (cvičením) toto omezení mírně posunout. Poté je na snadě hledat další omezení a jejich potenciální řešení a dopady těchto řešení, než se nám podaří identifikovat klíčovou kombinaci akcí, které povedou k udržitelnému úspěchu.
</div>
<div>
Mezí růstu se většinou v problematice nachází několik, je poté prospěšné identifikovat a analyzovat souvislosti těchto faktorů limitujících růst.
</div>
<div>
Proces rozpoznání, identifikace, analýzy, rozboru a hledání možných řešení je zpravidla nekončící. I když je nalezeno správné řešení pro aktuální problém a bude pokračovat růst, tak se může opět zarazit na jiných limitech růstu, či dokonce na těch samých.
</div>
<div>
Určitým řešením pak také může být přehodnocení původních cílů, a jejich případná úprava, snížení, či kompletní nahrazení. Také je důležité si uvědomí zda je vůbec růst hlavním cílem.
</div>

= Systém dvou zdrojů =
<div>
Jedná se o modelovou situaci kdy neobnovitelný zdroj brání použití obnovitelného zdroje, příkladem může být ropný průmysl. Každý růstový systém dříve či později narazí na nějaký druh omezení. Tyto omezení (meze růstu) hrají důležitou roli v celém procesu. Operují zde jako vyrovnávající/stabilizující prvky celého cyklu. Také se na ně můžeme koukat jako prvky zpětné vazby, které určitým způsobem zastavují, či zpomalují dominanci expandujícího cyklu, může se tak stát zvýšením výstupních toků či naopak snížením vstupních toků v systému.
</div>
<div>
Neobnovitelné zdroje jsou charakteristické omezením velikostí/množstvím zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou naopak omezeny rychlostí výroby, což je rozhodně prvek, který se dá ovlivnit.
</div>

= World3 – trocha historie =
<div>
Donella Meadows byla významným průkopníkem v systémové dynamice, dále byla významnou osobou ve vědách o životním prostředí a mimo jiné učitelkou a spisovatelkou. Především byla vedoucím projektu Meze růstu. V roce 1972 jí její profesní kariéra zavedla do týmu vědců, který vyvinul počítačový model systémové dynamiky zaměřený na hlavní demograficko-ekonomické ukazatele. Tato simulace byla nazvána World3 (v překladu Svět3). World3 modeluje vývoj hlavních globálních ukazatelů, jako je stav populace, množství zdrojů, míra znečištění prostředí, objem průmyslové výroby atd. V čase na základě počátečních parametrů (kterým může být investice do technologií snižující znečištění) a desítek daných, vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi. Jako součást tohoto projektu vznikla vědecká zpráva a kniha Meze růstu (anglicky Limits to Grow). Kniha Meze růstu byla zcela přelomovým dílem, které předběhlo dobu o několik let. Meze růstu se dostaly na první stránky periodik po celém světě a vzbudily bezprecedentní debatu o kapacitách Země podporovat ekonomickou expanzi. Na popud této práce a v její návaznosti vzniklých debat se ukázalo, že pokud bude pokračovat exponenciální růst výroby a počtu obyvatelstva, tak nevyhnutelně dojde v dohledné době k demografické explozi a zároveň vyčerpání surovin, potravin a následné zničení životního prostředí, což jednoznačně povede ke krizi, která v dějinách lidstva nemá obdoby. Tato kniha, tak svým poselstvým ovlivnila generace ekologů, politiků a odborníků zabývajících se zemským systémem<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref>.
</div>
<div>
O 20 let později, v roce 1992, Meadowsová se svým vědeckým týmem podnikli pokračování práce na Mezích růstu. Tento projekt trval 2 roky a poté ho nazvali Překročení mezí. Hlavní část knihy se zaměřuje na analýzu důležitých problémů, jako jsou energetika, potraviny, růst populace, stav zásob a klimatické změny. Podobně jako v první knize jde o celkem průměrný výčet problémů, kde má člověk pocit, že jsou volena spíš horší data než ta reálná<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref>.
</div>
== Hlavní sdělení projektů Meze růstu a Překročení mezí<ref name="georgis"> UAKE. 8. KRAJINNÁ DIAGNÓZA A PROGNÓZA [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online: http://www.uake.cz/vyukove_materialy/frvs1269/kapitola8.html</ref> ==
<div>
<ul>
<li>Hrozba</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Za předpokladu, že bude trvat současná tendence růstu světové populace, industrializace, znečišťování, produkce potravin a vyčerpávání přírodního bohatství, pak bude někdy v průběhu příštích sta let na této planetě dosaženo mezí růstu. Nejpravděpodobnějším důsledkem pak bude náhlý a nekontrolovatelný pokles populace i průmyslové kapacity.</li>
<li>(Překroční mezí) Využívání životně důležitého přírodního bohatství i predikce mnoha druhů znečisťujících látek lidmi již překročilo míru, která je fyzicky udržitelná. Bez významného omezení toků materiálů a energie nastane v nadcházejících desetiletích nekontrolovatelný úpadek produkce potravin, využívání energie a průmyslové produkce na jednoho člověka.</li>
</ul>
<li>Možnost změny</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Tuto tendenci je možné změnit a je možné připravit podmínky ekologické a ekonomické stability, které by byly udržitelné daleko do budoucnosti. Stav globální rovnováhy lze navrhnout tak, aby byly uspokojeny základní materiální potřeby každého člověka na Zemi a aby každý člověk měl stejnou možnost uplatnění své individuální schopnosti.</li>
<li>(Překročení mezí) Tento úpadek není nevyhnutelný. Aby bylo možné se mu vyhnout, jsou nezbytné dvě změny. První je komplexní revize politiky a praktik, které vedou k trvalému růstu materiální spotřeby a populace. Druhá představuje rychlý, drastický vzrůst efektivity, využívání materiálů a energie.</li>
</ul>
<li>Závěr</li>
<ul>
<li>(Meze růstu) Jestliže se lidstvo rozhodne usilovat o uskutečnění druhého bodu místo prvního, je jeho šance na úspěch tím větší, čím dříve začne pracovat na jeho dosažení.</li>
<li>(Překročení omezení) Trvale udržitelná společnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přitažlivější než společnost, která se pokouší řešit své problémy neustálou expanzí. Přechod k trvale udržitelné společnosti vyžaduje pečlivé vyvážení dlouhodobých a krátkodobých cílů a důraz na přiměřenost, spravedlivost a kvalitu života, místo na velikost produktu. Tento přechod vyžaduje více než zvýšenou produktivitu a více než změnu technologie. Vyžaduje také zralost, soucit a moudrost.</li>
</ul>
</ul>
</div>

= Reference =
<references/>

Assignment SS 2016/2017/cs

2017-05-23T14:36:24Z

Xdraj24: /* Efektivnost robotických vysavačů */

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

= Zadání =

== Epidemie Eboly ==

V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000.
Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální.
Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%.
Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů.
Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.
Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka.
Simulace v NetLogo.

--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)

: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)

Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)

: Fajn, akorát ta experimentální protilátka je co? Není mi jasné, jak má působit? Je to něco reálného? Jak zajistíte kontakt s realitou? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:32, 21 May 2017 (CEST)

Je to protilátka, jejíž základem je virus napadající za obvyklých okolností skot, koně a prasata, do nějž vědci vnesli jeden glykoprotein z eboly. Nemá zatím žádný název a používá se nitrožilně. Prozatím se testovala na opicích a s úspěchem. V roce 2003 byla použita na ženu, která se omylem nakazila, když se píchla nakaženou injekcí. A ta žena žije.--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 22:17, 21 May 2017 (CEST)

: Mám trochu pochybnosti, jak to budete modelovat, ale ok. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:52, 21 May 2017 (CEST)

==Šíření epidemie SARS==
Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.

SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.

Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS. Nakažlivost viru se bude dát nastavit v rozmezí od 20 % do 1 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat.

Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost nakažení virem na polovinu, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.

V simulaci půjde nastavit nakažlivost viru, počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).

Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí, počtu nemocnic ve městě a nakažlivosti viru.

Simulace bude řešena v Netlogo.

[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)

: Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)

: Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)

:: Bezva, jenom jak budete řešit ten pohyb osob a cestu do nemocnice, aby to dávalo nějaký smysl. Předpokládám, že osoby se nemohou nakazit jen od někoho, kdo právě jde do nemocnice, resp. reálně je takový pravděpodobnost asi velmi nízká. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:36, 21 May 2017 (CEST)

:: Zdravé osoby a lidé v inkubační době se budou vyhýbat nemocnici. Po uplynutí inkubační doby se začnou projevovat symptomy. Doba, za kterou se rozhodnou jít do nemocnice, bude proměnlivá. Někteří lidé zamíří do nemocnice hned po projevení symptomů, někteří později, protože si myslí, že mají jen běžnou nemoc nebo nemají rádi nemocnice. Tím pádem se část z nich bude stále pohybovat v okolí zdravých lidí a zvýší se pravděpodobnost nakažení dalších osob. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:59, 22 May 2017 (CEST)

== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).

Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč.

Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí.

Prostředí: NetLogo 6.0.1.

--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)

: Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)

K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní.

--[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)

:: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])

==Zombie apokalypsa==
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření .
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou.
Počáteční proměnné pro nastavení:
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace.

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)

* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)

* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)

* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)

== Akustika místnosti ==

===Co budu simulovat?===
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů.
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.

===Cíle simulace===
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===
NetLogo

--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)

: '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)

== Divadelní spolek ==

Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.

--[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)

* OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.

* Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017

==Louže prvoků==

Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.
Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.

Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.

Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.

[[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)

* Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)

* '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)

: '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:39, 21 May 2017 (CEST)

==Aquapark==

Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.
Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.
Simulace bude realizována v prostředí Vensim.

[[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)

* OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)

==Kinosál==
===Téma===
Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.
Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.
Počet komponent je omezen velikostí sálu.
Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.
===Cíl===
Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.
===Prostředí===
Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.

[[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)

: Připadá mi to strašně vágní. V kině se dá hýbat sedadly? Jak budete sledovat chování diváků dle jednotlivých žánrů? A má to vůbec smysl? Nevím, přiznám se, že se mi to moc nezamlouvá. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:41, 21 May 2017 (CEST)

==Spalování tabáku v dýmce==
===Téma===
Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.

Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.

V simulaci bude možné nastavit vlhkost tabáku, podíl Burley a rychlost kouření.
===Cíl===
Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.

===Prostředí===
Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.

--[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)

: Téma je nebetyčná pitomost :-) a se sociálními vědami vůbec nesouvisí, ale je tak originální, že se mi děsně líbí. NetLogo ale není vhodné simulační prostředí, vhodnější pro to je jednoznačně Vensim. Jestli to jste ochoten dělat v něm, prosím Olega, aby se k tomu vyjádřil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:45, 21 May 2017 (CEST)
: Za mě s Vesimem souhlas, pokud i z Vaší strany, tak pak '''schváleno'''.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:41, 21 May 2017 (CEST)

==Pivnice==
Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.

Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.

Simulace bude realizována v aplikaci Vensim.

[[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)

*OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:27, 21 May 2017 (CEST)

==McDonald's==
Cílem simulace je optimalizovat počet a rozmístění zaměstnanců vybrané pobočky McDonald's na jednotlivých provozních úsecích v rámci 24 hodinového úseku tak, aby každý požadavek (zákazník), který přichází do systému, byl co nejrychleji obsloužen. Pro obslužení jednoho zákazníka (vyřízení jednoho požadavku) je nutné zkoordinovat tři samostatné výrobní/výdejní úseky a reagovat na jejich vytížení (konkrétní proces bude popsán v detailním popisu modelu). Při stanovování jednotlivých parametrů a omezení simulace budu vycházet z reálných dat, které mám k dispozici z pobočky, kterou vedu (hodinové tržby, počet zákazníků, počet vyrobených produktů, maximální počet zaměstnanců atd.). Vedlejším přínosem simulace je i reálné využití - optimalizaci pracovníků na úsecích na základě množství zákazníků řešíme na každodenní bázi.

Simulace bude realizována v aplikaci SIMPROCESS.

[[User:Xzukm00|Xzukm00]] ([[User talk:Xzukm00|talk]]) 17:25, 21 May 2017 (CEST)

: V pořádku, sežeňte si ale prosím tvrdá data od McDonalds. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:47, 21 May 2017 (CEST)

==Efektivnost robotických vysavačů==
Cílem simulace je identifikovat optimální algoritmus robotických vysavačů, který bude mít ideální poměr času vysávání k úspěšnosti vysání nečistot. V potaz bude bráno několik předem identifikovaných algoritmů, na jejíž bázi fungují robotické vysavače hlavních producentů na trhu. Simulace bude předpokládat ideální robotický vysavač, na který se budou aplikovat jednotlivé algoritmy. Algoritmus bude simolován na dvou velikostech prostorů pro vysávání (velikost, kterou zvládne vysavač na jedno vysátí a poté prostor tak veliký, že pro jeho vysátí se bude muset dojet nabít do dokovací stanice) a dvou typech prostorů (prostor bez překážek, prostor s překážky běžné domácnosti).

Simulace bude realizována v aplikaci NetLogo.

[[User:xdraj24|xdraj24]] ([[User talk:xdraj24|talk]]) 16:35, 23 May 2017 (CEST)

Assignment SS 2016/2017/cs

2017-05-23T14:34:26Z

Xdraj24: