Simulace.info - User contributions [en]

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:14:26Z

Xkutv05: /* Výška mraku */

[[File:xkutv053.jpg|right]]
== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv054.png|right]]

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
<br>[[File:xkutv052.png|right]]

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

File:Xkutv054.png

2017-06-12T14:14:07Z

Xkutv05:

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:13:46Z

Xkutv05: /* Výška mraku */

[[File:xkutv053.jpg|right]]
== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv054.png]]

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
<br>[[File:xkutv052.png|right]]

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:12:36Z

Xkutv05: /* Podmínky pro úder blesku */

[[File:xkutv053.jpg|right]]
== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
<br>[[File:xkutv052.png|right]]

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

File:Xkutv052.png

2017-06-12T14:11:38Z

Xkutv05:

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:11:22Z

Xkutv05: /* Podmínky pro úder blesku */

[[File:xkutv053.jpg|right]]
== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
<br>[[File:xkutv052.png]]

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:10:50Z

Xkutv05:

[[File:xkutv053.jpg|right]]
== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

File:Xkutv053.jpg

2017-06-12T14:09:00Z

Xkutv05:

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:08:40Z

Xkutv05:

[[File:xkutv053.jpg]]
== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:07:09Z

Xkutv05: /* Přestřelující vrchol */

== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
<br>[[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

File:Xkutv051.png

2017-06-12T14:05:20Z

Xkutv05:

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T14:04:59Z

Xkutv05: /* Přestřelující vrchol */

== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref> [[File:xkutv051.png]]

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T13:58:28Z

Xkutv05:

== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
== Model bouře s blesky ==
[[File:xkutv05bouře.png]]

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T13:57:33Z

Xkutv05: /* Podmínky pro úder blesku */

== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T13:56:53Z

Xkutv05: /* Podmínky pro úder blesku */

== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
[[File:xkutv05bouře.png]]

== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

File:Xkutv05bouře.png

2017-06-12T13:56:23Z

Xkutv05:

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T13:55:16Z

Xkutv05:

== Bouře ==

Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme výměnu tepla při proudění. Bouře vznikají výhradně z mraků typu Cumulonimbus, technicky ten nejdříve vznikne z Cumulus, ten je obyčejným mrakem, který můžeme pozorovat za normálního počasí. Cumulonimbus je označován jako bouřkový mrak, ovšem to neznamená, že každý Cumulonimbus je aktivní bouří. Proto musí být splněno několik podmínek, než samotná bouře vznikne. Každá bouře je potenciálně nebezpečná, to záleží na intenzitě a typu struktury samotných mraků. Bouře a mraky jako takové jsou přímo propojené s vodní cyklem vypařování a následných srážek. Vodní cyklus není předmětem tohoto článku, a tedy není přímo popisován pouze v souvislostech s jevy bouří a blesků.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Životní cyklus ==

=== Vznik ===

Jak už bylo zmíněno, mrak začíná ve stádiu Cumulus. Během času horní části mraku stoupají, dokud se nedostanou ke studeným proudům vzduchu (vertikální teplotní gradient) zde se páry začnou přeměňovat na kapky / ledové částice. Aby toto mohlo nastat, musí na mrak, po dlouhou dobu působit vzestupné proudy vzduchu Ty jsou způsobeny ohřevem povrchu země slunečními paprsky a výsledkem je teplý proud vzduchu, který stoupá a tlačí oblaka do větších výšek. Této výměně tepla během prodění se říká konvekce, proto právě konvekční bouřky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zralost ===

Po určité době působení stoupajících proudů se mrak dostane do rozhraní mezi troposférou a stratosférou. Zde je podstatný rozdíl v troposféře, nižší vrstva atmosféry, teplota vzduchu s výškou klesá, ochlazuje se. Naopak v stratosféře teplota vzduchu s nadmořskou výškou roste. Pro Českou republiku a velkou část Evropy se jedná o 11 kilometrů nad mořem. Zde vzduch setrvává a ochlazuje se a díky tomu znovu začne klesat zpět k zemi. Červenými šipky označují stoupající proudy v bouřkový mraku, modré pak sestupné proudy chladnějšího vzduchu, ve kterém dochází k vypařování oblaku.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Zánik ===

Až dojde při zemi k ochlazení vzduchu (případně snížení vlhkosti vzduchu) a zaniknou stoupající proudy a oblak se začne buď rozpadat, nebo se z něj začnou vypadávat srážky.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Vlastnosti konvekční bouře ==

=== Výška mraku ===

Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tvar horní část mraku ===

Při sledování přicházející bouře se vyplatí sledovat horní část mraku, pokud je celkově zaoblená, je pravděpodobné, že se blízké budoucnosti nestane bouří. Pokud ovšem tvarem připomíná kovadlinu, to naznačuje přítomnost silných vzestupných proudů vzduchu a vhodné podmínky pro vytváření srážek a elektrických nábojů (blesků).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Přestřelující vrchol ===

Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

== Struktura bouře ==

=== Unicela ===

Unicely mají krátkou dobu životnosti, průměrně je jedná o 30 až 50 minut. Tvoří se v podmínkách se velmi slabým větrem. Je možnost, že budou provázeny krátkodobými, ale silnými projevy. Pokud k těmto projevům dojde, může se bouře označovat jako „pulse severe storm“. Díky krátkému trvání, bouře tohoto typu nebývá příčinou přívalových povodní, ale je nebezpečná kvůli krupobitím či silným větrům „Downburst“. Pro tornáda nemají dostatečně silný vítr, ale i tak je šance pro vznik.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Multicela ===

Multicely vznikají spojením několika samostatných buněk (cell) do jedné bouře. Tyto buňky, jako u jednoduché, mají svoje vlastní žitvotní cykly a během bouře vznikají nové. Multicely existují jako shluky nebo jako liniové bouře, obdoba zdi. Bouře tohoto typy se vyskytují nejčastěji a zároveň jsou velice nebezpečné. Počínaje od silných krupobití, nárazových větrů, povodní, tak i znatelně vyšší možnosti vzniku tornád než je u unicel.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

=== Supercela ===

Je speciálním případem unicely, ale mnohem větších proporcí. Životní cyklus této buňky se pohybuje přes hodinu, ovšem dominantní buňka se obnovuje. V porovnání s ostatními se jedná o skutečně nebezpečnou bouři, která je doprovázena všemi nebezpečnými projevy (krupobití, nárazové větry,…). Hlavním nebezpečím jsou tornáda, která často vznikají z supercel a jsou velice ničivá.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref><ref name="chmu">ČHMÚ, 2016. Silne konvektivní bouře.ppt [online]. 2009. [vid. 2017-10-05]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/Radostovice_2009/Silne_konvektivni_boure.ppt</ref>

== Projevy bouří a spojená rizika ==

=== Downburst, microburst ===

Downburst je zajímavým a zároveň ničivým projevem konvekční bouře. Na rozdíl od tornád se celkem jedná o normálně dějící se jev, který může vyprodukovat větry o rychlostech přesahující 55 m/s. To co se děje, je dobře popsáno anglickým názvem, nahromaděný vzduch z horní a střední části bouře se najednou propadne až na povrch země (down). Tento jev má velice krátké trvání, ale velkou sílu (burst). Microbursty jsou menší verzí downburstu, ale je jednoduché si jich všimnout. Jedná se velice rychlé zhoršení bouře a náhlé setmění, jinak ostatní projevy jsou obdobné downburstu.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>

=== Tornádo ===

Tornáda jsou rychle rotující víry vzduchu pod samotnou konvekční bouří. Pokud si představíme klasické filmové tornádo, mluvíme tornádu, které je doprovázeno supercelou – supercelární tornáda. Ale ty nejsou jediným typem, existují nesupercelární tornáda, nejsou tak nebezpečná jako supercelární, ale i tak mohou napáchat obrovské škody. Potenciální škoda tornáda je měřena za pomoci Enhanced Fujita Scale - EF Scale (od roku 2007)<ref name="PSIKA">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref><ref>CHARLES A. DOSWELL III, 2001. what is a tornado? [online] [vid. 2017-06-10]. Dostupné z: http://www.cimms.ou.edu/~doswell/a_tornado/atornado.html</ref>:
*EF0 = 29 - 37 m/s – Lehké poškození
Dochází k lehkým škodám, většinou na špatně upevněných plotech a lehkých předmětech s větší plochou. Může docházet k lehkému poničení střešních krytin. Na polích mohou být patrné cesty zanechané průchodem tornáda.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF1 = 38 - 49 m/s – Střední poškození
Dochází k větším škodám na střechách a může docházet k převrácení lehkých neupevněných buněk (stavební buňky). Chatrné budovy jako kůlny, plechové haly mohou být těžce poničeny. Začínají se vyvracovat první stromy. Řízení automobilu je těžké a nebezpečné.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF2 = 50 - 60 m/s – Středně těžké poškození
Střechy mohou být kompletně utrženy, pokud nejsou pořádně upevněny. Starší nebo hůře postavené budovy mohou být poničeny i kompletně zničeny. Dobře postaveny budovy jsou jen lehce poškozeny na stěně působení větru. Trosky střech a jiných předmětů se stávají projektil, které létají vzduchem. Lehčí automobily jsou nadnášeny. Velké, osamocené stromy jsou vyvráceny nebo přelámány.<ref name="tornada"name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF3 = 61 - 73 m/s – značné poškození
Vítr trhá střechy i dobře postavených budov i stěny bývají poničeny, ale ne neopravitelně. Dochází k převrácení vlaků nebo těžších aut. Stromy v lesu jsou vyvráceny, zlomeny a zbaveny kůry.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF4 = 74 - 90 m/s – Těžké poškození
Dochází k poškození na kvalitně postavených železobetonových a neopravitelným poškozením na kamenných budovách. Ostatní budou, jsou srovnány se zemí a trosky létají do značných vzdáleností. Automobily jsou nadnášeny těsně nad zemí nebo jsou převráceny a rolují po silnici / okolí. Velké předměty létají vzduchem.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>
*EF5 = 91 - +105 m/s – Totální zkáza
Železobetonové budovy jsou těžce, strukturně poškozeny. Ostatní budovy jsou roztrhány a přeměňují na létající projektily dosahující velkých vzdáleností od jejich originálního umístění. Automobily létají vzduchem. Jakákoliv úroda na polích je vytrhána i s kořeny.<ref name="tornada">TORNÁDA CZ, 2017. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky [online] [vid. 2017-06-09]. Dostupné z: http://www.tornada-cz.cz/definice/</ref>

=== Přívalové deště a povodně ===

Tornáda nejsou pouze jediným, ničivým následkem bouří. Přívalové deště a povodně, na rozdíl do hurikánů, jsou celkem běžným úkazem na území České republiky. Přívalový déšť je krátký, ale velice vydatný déšť na poměrně malé ploše. Důsledkem bývají rozvodněné menší potoky a řeky, které se mohou vylít z koryta, vzniká povodeň. Intenzita samotného deště závisí na jeho trvání, kde nejvíce vody spadne ze začátku. Druhý parametrem, který ovlivňuje intenzitu je zasažená plocha, čím menší, tím je intenzivnější, navíc nejsilnější průtrž mračen je přímo pod centrem bouře. Přijatou definicí přívalového deště je trvání do 180 minut a s výškou srážek 10-80 mm.
Nebezpečím přívalových dešťů jsou krátkodobé povodně a zatopení nízko položených prostor jako sklepy. Aby k tomuto došlo, musí být splněno několik podmínek. Vznik povodně je přímo propojen se schopností země vsakovat vodu. Pokud v oblasti padá více srážek, než země pohlcuje, voda začne zůstávat na povrchu a stékat přímo do blízkých vodních ploch či sklepů a obdobných místností. Vsakování vody je závislé na vlastnostech půdy a vysušenosti, proto neexistuje jedno číslo pro minimální množství vody. Přívalové povodně bývají doprovázeny silnou erozí půdy a v kombinaci s poškození elektroniky a vody náchylných předmětů, může způsobit nezadatelnou škodu.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

=== Krupobití ===

Kroupy vznikají jako kapky kondenzací vody. V horní části mraku jsou pak nashromažďovány, zde, při dosáhnutí dostatečné altitudy (pod troposférou), zmrzají, teplota se pohybuje pod bodem mrazu. Vzestupné proudy vzduchu, zde už kroupy, udržují vodní částice, dokud nejsou příliš těžké a začnou padat směrem k zemi. Kroupy mohou dosahovat značných rychlostí a při dostatečné váze, páchají velké škody způsobené nárazem.<ref name="HYDROLOGIE">RENATA PAVELKOVÁ CHMELOVÁ a JINDŘICH FRAJER, 2008. ZÁKLADY HYDROLOGIE [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf</ref><ref name="ÚSTAV">ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2017. Hlásná a předpovědní povodňová služba [online] [vid. 2017-06-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/pruvodce_vodohospodari_ffg.html</ref>

== Elektrická aktivita - Blesk ==

Tvorbě elektrického náboje se děje v centru bouřkového mraku, kde díky teplotě se z par sráží voda nebo i mrzne do ledových částic, ty jsou vynášeny nahoru rychle stoupajícím vzduchem. Během cesty se ovšem střetávají se sněhovými vločkami a po střetu se kapky a ledové částice nabíjejí pozitivním elektrickým nábojem a sněhové vločky negativním elektrickým nábojem. Proto se horní část mraku nabíjí pozitivním nábojem a střed a spodní část mraku negativně. Aby došlo k blesku, výboji elektrického náboje, je zapotřebí splnit hned několik podmínek<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref><ref name="nws">NWS, nedatováno. NWS Lightning Safety: Understanding Lightning: Thunderstorm Electrification [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.lightningsafety.noaa.gov/science/science_electrication.htm </ref>:

=== Podmínky pro úder blesku ===

Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
[[File:xkutv05boure.png]]
== Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

=== Uvnitř mraku | Intra – Cloud ===

Jedná se o nejčastější případ blesku, výboj nastává mezi oblastmi elektrických nábojů uvnitř stejného mraku, buňky. V tomto případě, klasické známky blesku jako hrom (zvuk) neexistují, pouze je možné sledovat elektrický výboj při vybití. Okem jsou většinou nepozorovatelné. Země během výboje není zasažena.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – Mrak | Cloud – Cloud ===

Podobně jako u blesků uvnitř mraků, tyto blesky nezasáhnou zemi a udělají hrom během vybití. K výboji dochází mezi buňkami bouře a to hlavně v posledních momentech, kdy se bouře začíná rozpadat. Na rozdíl od blesků uvnitř mraku jsou lehce pozorovatelné ze země okem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Mrak – zem | Cloud – Ground ===

Toto je ten klasický typ blesku, který můžeme velice jednoduše pozorovat. V tomto případě celkový elektrický náboj je tak velký, že se skrze vzduch a kapky propojí elektrický obvod do země a u zemní se, udeří do země. Viz podmínky pro úder blesku, je zapotřebí mít dva opačné elektrické náboje jeden je v mraku bouře, ten druhý se nachází na povrchu země. Země normálně je neutrální, „nemá“ náboj, v uvozovkách protože se náboj pohybuje kolem nuly. Pohybem bouře se povrch země nabíjí pozitivně a dosahuje nejvyšší hodnoty u centra bouřkového mraku, kam při dosažení dostatečného náboje dojde k výboji elektrického náboje.
Zajímavostí je, že blesk může mít oba typy náboje a to jak pozitivní i negativní. Při bouří je země nabitá pozitivně, a proto je přitažen negativní náboj, ale není to pravidlem.
Náboje negativních blesků se pohybují okolo 350 columbů (elektrický náboj) a 120 kiloampér (elektrický proud). Když nastane „pozitivní“ blesk dopady jsou mnohem více zničující. Díky tomu že se pozitivní náboj nachází v horních částech mraků větší množství odporového, izolačního materiálu, potřebný náboj je mnohem vyšší, stovky columbů a až 300 kiloampér.
Tento typ blesku je velice nebezpečný, může muže udělat velkou škodu na elektrické rozvodné síti nebo domácích spotřebičích. I když je zaznamenáno mnoho případů, kdy lidé byli zasaženi a přežili, reálná šance na přežití je nízká. Naštěstí elektřina vždy hledá cestu nejmenšího odporu a má možnost se vybít / uzemnit, lepším místem než je lidské tělo, tak se tak stane. Většinou to znamená vysoká budova s hromosvodem či strom. Poslední rizikem jsou požáry, které mohou nastat při střetu s hořlavým materiálem.<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>

=== Dělení blesků podle vzhledu ===

*Blesk čárový – je nejtypičtějším případem blesku. Blesk je tvořen pouze jediným souvislým výbojem elektřiny, může být i lomený.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blesk rozvětvený – je ikonickým bleskem, výboj nejdříve začíná jako jediný, ale poté se začne rozvětvovat na několik menším výbojů. Rozvětvení může připomínat obrácený listnatý strom bez listí. Tento blesk je ovšem nebezpečný, kvůli rozvětvení nestačí pouze jeden hromosvod, ale hned několik pro ostatní větve.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Blýskavice - je případem blesků uvnitř mraku nebo mrak – mrak, výboje nastávají pouze mezi centry opačných elektrických nábojů. Blesk nezasáhne zemi.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
*Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
== Zdroje ==

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T13:18:29Z

Xkutv05:

Storms and lightnings/cs

2017-06-12T13:00:16Z

Xkutv05: Created page with " == Bouře == Pokud se mezi lidmi mluví o bouřích, mluví se o něčem, co je v meteorologii označováno jako Konvektivní / Konvekční bouře. Konvekcí rozumíme vým..."

File:Xkutv05cld.mdl

2017-06-11T17:29:05Z

Xkutv05:

File:Xkutv05sfd.mdl

2017-06-11T17:26:32Z

Xkutv05:

File:Xkutv05cfd.mdl

2017-06-11T17:25:43Z

Xkutv05:

Zombie apokalypsa (Vensim)

2017-06-11T17:24:11Z

Xkutv05:

== Zadání ==

*'''Název simulace:''' Zombie apokalypsa
*'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017)
*'''Autor:''' Vojtěch Kuthan, xkut05
*'''Typ modelu:''' Systémová dynamika
*'''Modelovací nástroj:''' VensimPLE

== Definice problému ==

Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření. Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení, lécích a dalších. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí. Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. Počáteční proměnné pro nastavení: Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…) Simulace bude řešena v programu

== Cíl ==

Cílem bude simulovat reálné přežití lidí v apokalyptické situaci. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry Simulace by mohla sloužit pro armádu/y a vlády pro odhadnutí potřebných zásob a počet vybudovaných bezpečný míst. A případě nastání této hypotetické situace zajistit přežití lidí.
Metoda
Program Vensim byl použit pro zpracování této simulace. Díky grafům všech proměnných a to hlavně populací lidí a zombie budu moci říct, kdy je bezpečné se navrátit k normálnímu fungování společnosti mimo bezpečná místa (dále také BM).

== Model ==

Model byl za účelem zvýšení přehlednosti zjednodušen - zbraně, oblečení, léky a další jsou nazvány jako spotřební zboží. Model by také mohl obsahovat aktivní útočení na zombie a další scénáře.

== Jednotky ==

Jednotka jídla – potřebné množství jídla pro osobu za časovou jednotku simulace.
Jednotka spotřebního zboží - potřebné množství spotřebního zboží (oblečení, léky, zbraně) pro osobu za časovou jednotku simulace.
Počty lidí a zombie – vždy jedinec

== I/O proměnné v modelu ==

Efektivita farmaření <0;1> – 0,5
Místní zásoba [jednotky jídla a spotřebního zboží] <1 000;1 000 000> - 1 000 000
Startovní počet zombie <1; 1 000 000> - 1 000
Populace - < 1 000 000; 7 000 000 000> - 1 000 000 000
Produkce <0; 1> – 0,5
Velikost skladu <1 000; 250 000> - 50 000
Počet BM <1; 50> - 10
Kapacita BM <1 000; 250 000> - 5 000
Porodnost <0; 0.01> - 0.0005

== Proměnné a rovnice modelu ==

*Farmaření – Produkce jednotek jídla mimo BM
**=Populace lidí mimo bezpečná místa*Efektivita farmaření
*Konzumace - Konzumace jednotek jídla mimo BM na hlavu
**=Populace lidí mimo bezpečná místa
*Jídlo – stav zásob jídla mimo BM
**=INTEG(Farmaření-Konzumace, Místní zásoba)
*Nalezení – hledání spotřebního zboží, násobitel představuje množství nalezeného zboží na hlavu
**= Populace lidí mimo bezpečná místa*0.01
*Spotřební zboží – zásoba oblečení, léků, zbraní, …
**=INTEG(Nalezení-Spotřeba, Místní zásoba)
*Spotřeba – spotřeba zboží v zásobě, jednotka na hlavu
**= Populace lidí mimo bezpečná místa
*Porody – Příbytek do populace rozmnožováním.
**=IF THEN ELSE(Populace lidí mimo bezpečná místa>2, Populace lidí mimo bezpečná místa * Porodnost , 0 )
*Populace lidí mimo bezpečná místa – lidé nacházející se mimo BM
**=INTEG(Porody-Úmrtí-Útěk, Populace)
*Úmrtí – šance úmrtí / úmrtnost mimo BM, čísla představují pravděpodobnost.
**IF THEN ELSE(Populace Zombie=0, Populace lidí mimo bezpečná místa*0.005, IF THEN ELSE(Jídlo>0:AND:Spotřební zboží>0, Populace lidí mimo bezpečná místa*0.01, Populace lidí mimo bezpečná místa*0.03))
*Populace Zombie – počet zombie
**=INTEG(Úmrtí-"Zombie - Úmrtí", Startovní počet zombie)
*Zombie – Úmrtí – šance na „úmrtí“ zombie. Číslo představuje šanci (0,01 – sem tam dojde ke střetu)
**=IF THEN ELSE(Populace lidí mimo bezpečná místa=0, Populace Zombie*0.5, Populace Zombie*0.01)
*Útěk – útěk lidí do BM, pokud jsou BM plné, lidí jsou odmítnuti.
**=IF THEN ELSE(Počet lidí v bezpečných místech<(Kapacita BM*Počet BM):AND:Populace lidí mimo bezpečná místa>0, (Kapacita BM*Počet BM)-Počet lidí v bezpečných místech , 0)
*BM – Porody – přirozený příbytek populace v BM
**=Počet lidí v bezpečných místech*Porodnost
*Počet lidí v bezpečných místech – lidé v BM
**=INTEG(Útěk+"BM - Porody"-"Úmrtí - bezpečné pochování",0)
*Úmrtí - bezpečné pochování – pohřeb, který nevyprodukuje nové zombie.
**=IF THEN ELSE( "BM - Jídlo"=0:OR:"BM - spotřební zboží"=0 , Počet lidí v bezpečných místech*0.05 , Počet lidí v bezpečných místech*0.005)
*BM – Farmaření - Produkce jednotek jídla v BM
**=Počet lidí v bezpečných místech*Efektivita farmaření
*BM – Jídlo
**=INTEG("BM - Farmaření"-"BM - Konzumace", Velikost skladu)
*BM – Konzumace - Konzumace jednotek jídla v BM
**=Počet lidí v bezpečných místech
*BM – Produkce - vyrábění spotřebního zboží, násobitel představuje množství vyrobeného zboží na hlavu
**=Počet lidí v bezpečných místech*Produkce
*BM - spotřební zboží - zásoba oblečení, léků, zbraní, …
**=INTEG"BM - Produkce"-"BM - Spotřeba", Velikost skladu)
*BM – Spotřeba - spotřeba zboží v zásobě, jednotka na hlavu
**=Počet lidí v bezpečných místech

== Casual loop diagram ==
[[File:xkutv05model.png]]

== Stock and flow diagram ==
[[File:xkutv05modelsim.png]]

== Výsledky ==
*[[File:xkutv05poplidi.png]]
*[[File:xkutv05poplidiBM.png]]
*[[File:xkutv05popzombie.png]]
Výsledkem základního nastavení je přežití lidí. Lidé mimo bezpečná místa (BM), ovšem vymřou po 150 měsících. Bezpečná místa udělají svou službu, ale při cca 390 měsíci dojde úpadku porodnosti a začne pomalý úbytek. Zombie v počátku přibude obrovské množství, ale vymření / odchodu lidí mimo BM začnou rychle ubývat a doba mezi 450. a 500. + měsícem by se dala označit za relativně bezpečnou.

== Závěr ==

Simulaci se podařilo najít „bezpečné“ období návratu k normální kultuře a konce apokalypsy. Díky možnosti nastavování proměnných se dají simulovat mnohem menší a izolovanější případy vypuknutí. Předvedený a popsaný výsledek je jen jedním z možných scénářů a při jiném nastavení může dojít k jiné situaci.
== Soubory ke stažení ==
*[[File:xkutv05cld.mdl]]
*[[File:xkutv05sfd.mdl]]
----

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 19:24, 11 June 2017 (CEST)

Zombie apokalypsa (Vensim)

2017-06-11T17:22:18Z

Xkutv05:

File:Xkutv05popzombie.png

2017-06-11T17:18:22Z

Xkutv05:

File:Xkutv05poplidiBM.png

2017-06-11T17:18:06Z

Xkutv05:

File:Xkutv05poplidi.png

2017-06-11T17:17:42Z

Xkutv05:

File:Xkutv05model.png

2017-06-11T17:17:21Z

Xkutv05:

File:Xkutv05modelsim.png

2017-06-11T17:16:50Z

Xkutv05:

Zombie apokalypsa (Vensim)

2017-06-11T17:15:58Z

Xkutv05: Created page with " == Zadání == *'''Název simulace:''' Zombie apokalypsa *'''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2016/2017) *'''Autor:''' Vojtěch Kuthan, xkut05 *'''Typ modelu:'''..."

SS 2016/2017/cs

2017-06-11T17:02:43Z

Xkutv05: /* Vypracovaná témata LS 2016/2017 */

{{DISPLAYTITLE:LS 2016/2017}}

Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2016/2017. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2016/2017/cs|zadání práce]].

= Vypracovaná témata LS 2016/2017 =
*[[Šíření Eboly (Netlogo)]] - Hana Nápravníková, xnaph00
*[[Tobacco_burn_simulation/cs|Spalování tabáku v dýmce (Vensim)]] - Daniel Šrám, srad01
*[[Využití nočního parkoviště (Netlogo)]] - Monika Vampolová, xvamm01
*[[Divadelní spolek (Vensim)]] - Aneta Vaňková, xvana12
*[[Efektivnost robotických vysavačů (NetLogo)]] - Josef Draslar, xdraj24
*[[Pivnice (Vensim)]] - Jan Mottl, xmotj10
*[[Optimalizace zaměstnanců McDonald's (Simprocess)]] - Markéta Zukalová, xzukm00
*[[Aquapark (Vensim)]] - Markéta Škodová, xskom38
*[[Simulace přepážek na městském úřadu (Simprocess)]] - Petr Krejča, xkrep35
*[[Dopravní nehody s divokou zvěří (Netlogo)]] - Ondřej Dvorský, xdvoo07
*[[Zombie apokalypsa (Vensim)]] - Vojtěch Kuthan, xkutv05

Assignment SS 2016/2017/cs

2017-05-15T08:16:06Z

Xkutv05: /* Zombie apokalypsa */

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

= Zadání =

== Neznámá epidemie ==

Nová epidemie, šířící se dotykem (možná nový druh biologické zbraně, o které zatím nikdo neví) a chovající se jako angína nebo chřipka. A není na ni lék.
Začne to jedním (možná max. 3) nakaženým. K simulaci bude sloužit určitý počet lidí (cca 500-1000) smíchaný s mediky (5-10).
Jakmile se nakažený dotkne zdravého, nakazí ho. Když se nakažený setká s medikem, částečně se uzdraví. Když se nakažený jednou nakazí, musí do určité doby (3-5 dní) vyhledat lékaře. Když se tak nestane, umírá. Když vyhledá doktora jednou, uzdraví se a nemoc zmizí. Když se nakazí znovu, nemoc se nejdříve neprojeví, až po nějaké době(cca 2 dny) a musí znovu vyhledat doktora. Když nevyhledá, umírá do tří dnů od nakažení.
Když doktora vyhledá, příznaky se zmírní, ale už se neuzdraví. Zůstává ohrožen na životě a umírá po podstatně delší dobře, než když se nakazí první (cca 7-10 dnech).
Medik má imunitu omezenou - může jen 3x nebo 5x uzdravit, než se sám stane nakaženým a vyléčit se už nemůže, čímž umírá stejně jako podruhé nakažený po zmírnění příznaků.
Simulace v NetLogo.

--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)

==Šíření epidemie==
Tématem simulace je šíření epidemie (nemoci) mezi lidmi.

Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení, v inkubační době. Zdravý člověk může být s určitou pravděpodobností infikován nakaženým člověkem, ale i člověkem v inkubační době (s nižší pravděpodobností). Nemoc potřebuje na plné propuknutí určitou inkubační dobu. Pokud člověk v inkubační době dosáhne nemocnice, uzdraví se. Pokud ne, stane se nakaženým a už ho nelze vyléčit. Nakažený člověk se přesune do karantény. Zdraví lidé se budou karanténě vyhýbat. Uzdravený člověk je imunní vůči nemoci a už nemůže být nakažen (má protilátky proti nemoci).

V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí, počáteční počet nakažených lidí, pravděpodobnost přenosu nemoci a inkubační doba. Karanténa bude pouze jedna. Budou sledovány počty zdravých a nakažených lidí, lidí v inkubační době, počet uzdravených lidí a počet lidí v karanténě.
Epidemie (nemoc) se přenáší blízkostí (dva lidé u sebe) s určitou pravděpodobností, která půjde nastavit (nakažlivost nemoci). Pravděpodobnost bude vyšší u nakažených lidí než u lidí v inkubační době.

V simulaci budou zobrazeny nemocnice, karanténa a lidé budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době, uzdravený).

Cílem je ověřit, jak se bude epidemie šířit při různých nastaveních parametrů, jako je pravděpodobnost přenosu (nakažlivost), inkubační doba, počet nemocnic, počet lidí a počáteční počet nakažených.

Simulace bude řešena v Netlogo.

[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)

== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).

Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 15% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 15% důchodců a 20% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč.

Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí.

Prostředí: NetLogo 6.0.1.

--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)

==Zombie apokalypsa==
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření .
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.
Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou.
Počáteční proměnné pro nastavení:
Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace.

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)

* V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)

* Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)

== Akustika místnosti ==

===Co budu simulovat?===
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů.
Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.
Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.
===Cíle simulace===
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.
===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===
NetLogo

--[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)

Assignment SS 2016/2017/cs

2017-05-12T10:56:47Z

Xkutv05: /* Zadání */

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

= Zadání =

== Neznámá epidemie ==

Nová epidemie, šířící se dotykem (možná nový druh biologické zbraně, o které zatím nikdo neví) a chovající se jako angína nebo chřipka. A není na ni lék.
Začne to jedním (možná max. 3) nakaženým. K simulaci bude sloužit určitý počet lidí (cca 500-1000) smíchaný s mediky (5-10).
Jakmile se nakažený dotkne zdravého, nakazí ho. Když se nakažený setká s medikem, částečně se uzdraví. Když se nakažený jednou nakazí, musí do určité doby (3-5 dní) vyhledat lékaře. Když se tak nestane, umírá. Když vyhledá doktora jednou, uzdraví se a nemoc zmizí. Když se nakazí znovu, nemoc se nejdříve neprojeví, až po nějaké době(cca 2 dny) a musí znovu vyhledat doktora. Když nevyhledá, umírá do tří dnů od nakažení.
Když doktora vyhledá, příznaky se zmírní, ale už se neuzdraví. Zůstává ohrožen na životě a umírá po podstatně delší dobře, než když se nakazí první (cca 7-10 dnech).
Medik má imunitu omezenou - může jen 3x nebo 5x uzdravit, než se sám stane nakaženým a vyléčit se už nemůže, čímž umírá stejně jako podruhé nakažený po zmírnění příznaků.
Simulace v NetLogo.
--[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)

==Šíření epidemie==
Tématem simulace je šíření epidemie (nemoci) mezi lidmi.

Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení, v inkubační době. Zdravý člověk může být s určitou pravděpodobností infikován nakaženým člověkem, ale i člověkem v inkubační době (s nižší pravděpodobností). Nemoc potřebuje na plné propuknutí určitou inkubační dobu. Pokud člověk v inkubační době dosáhne nemocnice, uzdraví se. Pokud ne, stane se nakaženým a už ho nelze vyléčit. Nakažený člověk se přesune do karantény. Zdraví lidé se budou karanténě vyhýbat. Uzdravený člověk je imunní vůči nemoci a už nemůže být nakažen (má protilátky proti nemoci).

V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí, počáteční počet nakažených lidí, pravděpodobnost přenosu nemoci a inkubační doba. Karanténa bude pouze jedna. Budou sledovány počty zdravých a nakažených lidí, lidí v inkubační době, počet uzdravených lidí a počet lidí v karanténě.
Epidemie (nemoc) se přenáší blízkostí (dva lidé u sebe) s určitou pravděpodobností, která půjde nastavit (nakažlivost nemoci). Pravděpodobnost bude vyšší u nakažených lidí než u lidí v inkubační době.

V simulaci budou zobrazeny nemocnice, karanténa a lidé budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době, uzdravený).

Cílem je ověřit, jak se bude epidemie šířit při různých nastaveních parametrů, jako je pravděpodobnost přenosu (nakažlivost), inkubační doba, počet nemocnic, počet lidí a počáteční počet nakažených.

[[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)

== Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).

Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 15% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 15% důchodců a 20% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč.

Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí.

--[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)

==Zombie apokalypsa==
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření .
Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.

Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou.
Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí.

--[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 12:55, 12 May 2017 (CEST)