http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Xmotj10 2026-07-27T16:44:56Z User contributions MediaWiki 1.31.1 http://www.simulace.info/index.php?title=Pivnice_(Vensim)&diff=13672 2017-06-11T13:02:24Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Zadání==<br /> '''Název simulace:''' Pivnice<br /> <br /> '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů<br /> <br /> '''Semestr:''' LS 2016/2017<br /> <br /> '''Autor:''' Jan Mottl, xmotj10<br /> <br /> '''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br /> <br /> '''Modelovací nástroj:''' Vensim<br /> <br /> ==Definice problému==<br /> Moje rodina vlastní pivnici na kraji Prahy. Na rozdíl od podniků v centru je potřeba se zde o něco více zajímat o to, co přiláká zákazníky a zvýší tak návštěvnost, jelikož se zde denně pohybuje podstatně méně lidí a zároveň konkurenčních podniků je v okolí poměrně dost. Z tohoto důvodu je cílem simulace nalézt entity a jejich vztahy, které ovlivňují návštěvnost pivnice, což může následně pomoci se zvýšením návštěvnosti a tím i tržeb.<br /> <br /> ==Metoda==<br /> Pro zpracování simulace byl vybrán nástroj Vensim pro simulaci systémové dynamiky. Tento nástroj je pro zpracování vhodný, jelikož chceme především zachytit vztahy mezi jednotlivými entitami, které návštěvnost pivnice ovlivňují.<br /> <br /> ==Model==<br /> V rámci modelování byly vytvořeny dva diagramy – diagram kauzálních smyček a diagram toků.<br /> <br /> ===Diagram kauzálních smyček===<br /> <br /> [[File:Pivnice CLD.PNG|center|thumb|800px|Diagram kauzálních smyček]]<br /> <br /> ===Diagram toků===<br /> <br /> [[File:Pivnice SFD.PNG|center|thumb|800px|Diagram toků]]<br /> <br /> ===Entity modelu===<br /> Následuje popis jednotlivých entit modelu a jejich vztahů, které jsou vyjádřeny pomocí vzorců. Konkrétní hodnoty proměnných pak byly dosazeny na základě reálných dat z naší rodinné pivnice a výsledky modelu pak byly porovnány s realitou. <br /> ----<br /> '''Cena piva'''<br /> <br /> V modelu uvažuji cenu za konkrétní druh piva (Kozel 11° – převážná většina tržeb se týká tohoto piva), ale mohlo by se jednat i o průměrnou cenu všech druhů piv v podniku.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Cena piva v korunách<br /> ----<br /> '''Kvalita piva'''<br /> <br /> Kvalita piva je dána především vzdáleností zdroje piva od pípy, výtočí, četností čištění trubek za měsíc atd. Povoleny jsou následující hodnoty, <br /> jejichž přiřazení pro konkrétní piva je samozřejmě do jisté míry subjektivní.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> *4 – velmi dobrá<br /> *3 – dobrá<br /> *2 – přijatelná<br /> *1 – špatná<br /> ----<br /> '''Atraktivita piva'''<br /> <br /> Atraktivita piva závisí na kvalitě a ceně. Čím vyšší je kvalita a nižší cena, tím je pivo atraktivnější. Proto lze atraktivitu počítat jako podíl kvality a ceny.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Kvalita piva / Cena piva<br /> ----<br /> '''Kapacita podniku'''<br /> <br /> Maximální počet lidí, kteří se najednou vejdou do pivnice.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Maximální počet osob<br /> ----<br /> '''Počet hodin otevírací doby'''<br /> <br /> Počet hodin od otevření do zavření pivnice v jeden den. Otevírací doba je každý den stejná.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Počet hodin otevírací doby<br /> ----<br /> '''Průměrná doba strávená v podniku'''<br /> <br /> Vyjadřuje průměrnou dobu, kterou zákazník stráví v podniku.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Průměrná doba strávená v podniku v hodinách<br /> ----<br /> '''Potenciální maximální návštěvnost'''<br /> <br /> Představuje potenciální maximální návštěvnost za jeden den, která je dána kapacitou podniku, počtem hodin otevírací doby a průměrnou dobou, <br /> kterou zákazník stráví v podniku.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Kapacita podniku * Počet hodin otevírací doby / Průměrná doba strávená v podniku<br /> ----<br /> '''Příjemnost obsluhy'''<br /> <br /> Příjemnost obsluhy je vyjádřena hodnotou z předem daného výčtu.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> *3 – velmi příjemná, ochotná a rychlá obsluha<br /> *2 – normální obsluha<br /> *1 – nepříjemná, neochotná a pomalá obsluha<br /> ----<br /> '''Lokalita'''<br /> <br /> Lokalita, ve které se podnik nachází. Může nabývat hodnot z předem daného výčtu, při čemž každá hodnota odpovídá určitému typu lokality, které se navzájem liší tím, jak jsou pro podnik výhodné z hlediska návštěvnosti.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> *3 – podnik umístěný v centru města (Prahy), kde se denně pohybuje velké množství lidí<br /> *2 – podnik umístěný na kraji města (Prahy), kde se denně pohybuje méně lidí, ale stále je zde určité množství podniků v okolí a bydlí zde <br /> ::poměrně mnoho lidí <br /> *1 – podnik umístěný na vesnici či v lokalitě, kde se pohybuje málo lidí a málo lidí zde žije<br /> ----<br /> '''Konkurence'''<br /> <br /> Vyjadřuje míru konkurence pivnice. Může nabývat hodnot z předem daného výčtu. Jelikož konkurence působí na návštěvnost opačně než dříve zmíněné <br /> entity (čím větší je konkurence, tím menší je návštěvnost), jsou hodnoty uspořádány v opačném pořadí (čím menší je hodnota, tím menší je <br /> konkurence a větší návštěvnost).<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> *1 – žádná nebo velmi malá konkurence<br /> *2 – o něco větší konkurence, pár konkurenčních podniků v blízkém okolí<br /> *3 – velmi velká konkurence<br /> ----<br /> '''Návštěvnost – konstantní'''<br /> <br /> Udává denní návštěvnost, která je konstantní pro všechny dny simulace a slouží jen jako pomocná proměnná, která je použita v toku ''Návštěvnost'', kde je upravena o náhodu. Návštěvnost závisí především na atraktivitě piva, příjemnosti obsluhy, lokalitě, konkurenci a potenciální maximální návštěvnosti. Zde je důležité zmínit několik věcí.<br /> <br /> Při výpočtu se vychází z potenciální maximální návštěvnosti, která může být jen snižována, pokud některé entity, které ji ovlivňují, nejsou na <br /> maximální úrovni. To znamená, že pokud by teoreticky existoval podnik s příjemnou obsluhou, který by nabízel pivo maximální kvality a byl by <br /> umístěn v centru Prahy, kde by se nenacházela konkurence, tak by této potenciální maximální návštěvnosti dosáhl. Jinak entita (například <br /> lokalita), která nedosahuje nejlepší hodnoty, sníží potenciální maximální návštěvnost o určitý počet procent podle toho, o kolik je horší. <br /> Například při nejlepší hodnotě lokality (tedy 3) je potenciální maximální návštěvnost násobena jedničkou, tedy se nezmění. Pokud by lokalita <br /> dosahovala hodnoty 2, tak bude potenciální maximální návštěvnost násobena číslem 0,5 a sníží se tedy na polovinu a při hodnotě lokality 1 by se <br /> násobila číslem 0,3. Postup je stejný u všech entit kromě konkurence, jelikož u té mají hodnoty obrácený význam (čim nižší hodnota, tím lepší). <br /> Zde se proto přímo dělí hodnotou konkurence. Například při žádné konkurenci bude její hodnota 1 a potenciální maximální návštěvnost to tedy <br /> neovlivní.<br /> <br /> '''Vzorec:''' <br /> Potenciální maximální návštěvnost * IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.12, 1 , IF THEN ELSE( Atraktivita piva &gt;= 0.1 , 0.95 , <br /> IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.8, 0.9 , IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.6, 0.8 , 0.7) ) ) ) * IF THEN ELSE(Příjemnost obsluhy = 3, 1 , <br /> IF THEN ELSE(Příjemnost obsluhy = 2, 0.9 , 0.8 ) ) * IF THEN ELSE(Lokalita = 3, 1 , IF THEN ELSE(Lokalita = 2, 0.5 , 0.3 ) ) / (Konkurence)<br /> ----<br /> '''Návštěvnost'''<br /> <br /> Tento tok již jen upravuje pomocnou proměnou ''Návštěvnost – konstantní'' o náhodu a výsledek zaokrouhlí na celé číslo. Je použito rovnoměrné <br /> rozdělení s minimální hodnotou o 10 % menší než vypočtená konstantní návštěvnost a s maximální hodnotou o 10 % vyšší. Návštěvnost je upravena o<br /> náhodu z toho důvodu, že i když do podniku chodí většinou každý den podobný počet zákazníků, tak nikdy tento počet není konstantní, nedá se<br /> dopředu přesně určit a je tedy náhodný.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEGER(RANDOM UNIFORM(Návštěvnost – konstantní * 0.9, Návštěvnost – konstantní * 1.1, 0 ))<br /> ----<br /> '''Celkový počet zákazníků'''<br /> <br /> Vyjadřuje celkový počet zákazníků za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG(Návštěvnost, 0)<br /> ----<br /> '''Průměrný počet prodaných piv na osobu'''<br /> <br /> Udává průměrný počet prodaných piv na osobu, který je potřeba určit pro výpočet prodaných piv za jeden den na základě návštěvnosti.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Průměrný počet prodaných piv na osobu<br /> ----<br /> '''Zvýšení počtu prodaných piv'''<br /> <br /> Vyjadřuje, o kolik prodaných piv se denně zvýší celkové množství prodaných piv.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Návštěvnost * Průměrný počet prodaných piv na osobu<br /> ----<br /> '''Počet prodaných piv'''<br /> <br /> Počet prodaných piv za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG(Zvýšení počtu prodaných piv, 0)<br /> ----<br /> '''Zvýšení tržeb'''<br /> <br /> Vyjadřuje denní zvýšení tržeb.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Zvýšení počtu prodaných piv * Cena piva<br /> ----<br /> '''Tržby'''<br /> <br /> Celkové tržby za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG (Zvýšení tržeb, 0)<br /> ----<br /> ===Dosazení konkrétních hodnot===<br /> Do proměnných modelu byly následně dosazeny konkrétní hodnoty převzaté z reálných dat naší rodinné pivnice, které lze vidět na následujícím obrázku.<br /> <br /> [[File:Pivnice SFD konrétní hodnoty.PNG|center|thumb|800px|Dosazení konkrétních hodnot do proměnných]]<br /> <br /> Krok simulace byl nastaven na 1 den a doba na 30 dní.<br /> <br /> ==Výsledky==<br /> Na následujícím grafu je vidět průběh denní návštěvnosti, která se pohybuje okolo hodnoty 180, což zhruba odpovídá reálné denní návštěvnosti.<br /> <br /> [[File:Navstevnost graf.PNG|center|thumb|700px|Vývoj denní návštěvnosti]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Celkové tržby se vyvíjejí poměrně lineárně a na konci měsíce dosáhnou hodnoty 239 625 Kč, což odpovídá tržbám naší pivnice na pivu, které se většinou pohybují mezi 230–240 tisíci korunami.<br /> <br /> [[File:Trzby graf.PNG|center|thumb|700px|Vývoj celkových tržeb]]<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Ačkoliv po dosazení hodnot vycházejí reálná čísla naší pivnice, je zřejmé, že model není dokonalý. Snažil jsem se kvantifikovat vztahy co nejlépe, ale nebylo to snadné a řekl bych, že u něčeho tak náhodného, jako je návštěvnost, to není ani úplně možné provést na 100 % přesně. Model by bylo možno rozšířit a zpřesnit použitím širších výčtů přípustných hodnot u proměnných (například pro lokalitu více detailnějších možností než 3), zařazením dalších entit, které mohou návštěvnost ovlivňovat, a také vymyslet lepší a přesnější dopad těchto entit na návštěvnost. Na druhou stranu si myslím, že pro hrubý odhad je model postačující a také by mohl sloužit jako případný základ pro výše zmíněná rozšíření a vylepšení.<br /> <br /> ==Kód==<br /> [[File:Pivnice CLD source.mdl]]<br /> <br /> [[File:Pivnice SFD source.mdl]]<br /> <br /> <br /> [[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 15:02, 11 June 2017 (CEST)</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Pivnice_(Vensim)&diff=13623 2017-06-10T23:18:32Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Zadání==<br /> '''Název simulace:''' Pivnice<br /> <br /> '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů<br /> <br /> '''Semestr:''' LS 2016/2017<br /> <br /> '''Autor:''' Jan Mottl, xmotj10<br /> <br /> '''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br /> <br /> '''Modelovací nástroj:''' Vensim<br /> <br /> ==Definice problému==<br /> Moje rodina vlastní pivnici na kraji Prahy. Na rozdíl od podniků v centru je potřeba se zde o něco více zajímat o to, co přiláká zákazníky a zvýší tak návštěvnost, jelikož se zde denně pohybuje podstatně méně lidí a zároveň konkurenčních podniků je v okolí poměrně dost. Z tohoto důvodu je cílem simulace nalézt entity a jejich vztahy, které ovlivňují návštěvnost pivnice, což může následně pomoci se zvýšením návštěvnosti a tím i tržeb.<br /> <br /> ==Metoda==<br /> Pro zpracování simulace byl vybrán nástroj Vensim pro simulaci systémové dynamiky. Tento nástroj je pro zpracování vhodný, jelikož chceme především zachytit vztahy mezi jednotlivými entitami, které návštěvnost pivnice ovlivňují.<br /> <br /> ==Model==<br /> V rámci modelování byly vytvořeny dva diagramy – diagram kauzálních smyček a diagram toků.<br /> <br /> ===Diagram kauzálních smyček===<br /> <br /> [[File:Pivnice CLD.PNG|center|thumb|800px|Diagram kauzálních smyček]]<br /> <br /> ===Diagram toků===<br /> <br /> [[File:Pivnice SFD.PNG|center|thumb|800px|Diagram toků]]<br /> <br /> ===Entity modelu===<br /> Následuje popis jednotlivých entit modelu a jejich vztahů, které jsou vyjádřeny pomocí vzorců. Konkrétní hodnoty proměnných pak byly dosazeny na základě reálných dat z naší rodinné pivnice a výsledky modelu pak byly porovnány s realitou. <br /> <br /> '''Cena piva'''<br /> <br /> V modelu uvažuji cenu za konkrétní druh piva (Kozel 11° – převážná většina tržeb se týká tohoto piva), ale mohlo by se jednat i o <br /> průměrnou cenu všech druhů piv v podniku.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Cena piva v korunách<br /> <br /> '''Kvalita piva'''<br /> <br /> Kvalita piva je dána především vzdáleností zdroje piva od pípy, výtočí, četností čištění trubek za měsíc atd. Povoleny jsou následující hodnoty, <br /> jejichž přiřazení pro konkrétní piva je samozřejmě do jisté míry subjektivní.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 4 – velmi dobrá<br /> 3 – dobrá<br /> 2 – přijatelná<br /> 1 – špatná<br /> <br /> '''Atraktivita piva'''<br /> <br /> Atraktivita piva závisí na kvalitě a ceně. Čím vyšší je kvalita a nižší cena, tím je pivo atraktivnější. Proto lze atraktivitu počítat jako <br /> podíl kvality a ceny.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Kvalita piva / Cena piva<br /> <br /> '''Kapacita podniku'''<br /> <br /> Maximální počet lidí, kteří se najednou vejdou do pivnice.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Maximální počet osob<br /> <br /> '''Počet hodin otevírací doby'''<br /> <br /> Počet hodin od otevření do zavření pivnice v jeden den. Otevírací doba je každý den stejná.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Počet hodin otevírací doby<br /> <br /> '''Průměrná doba strávená v podniku'''<br /> <br /> Vyjadřuje průměrnou dobu, kterou zákazník stráví v podniku.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Průměrná doba strávená v podniku v hodinách<br /> <br /> '''Potenciální maximální návštěvnost'''<br /> <br /> Představuje potenciální maximální návštěvnost za jeden den, která je dána kapacitou podniku, počtem hodin otevírací doby a průměrnou dobou, <br /> kterou zákazník stráví v podniku.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Kapacita podniku * Počet hodin otevírací doby / Průměrná doba strávená v podniku<br /> <br /> '''Příjemnost obsluhy'''<br /> <br /> Příjemnost obsluhy je vyjádřena hodnotou z předem daného výčtu.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 3 – velmi příjemná, ochotná a rychlá obsluha<br /> 2 – normální obsluha<br /> 1 – nepříjemná, neochotná a pomalá obsluha<br /> <br /> '''Lokalita'''<br /> <br /> Lokalita, ve které se podnik nachází. Může nabývat hodnot z předem daného výčtu, při čemž každá hodnota odpovídá určitému typu lokality, <br /> které se navzájem liší tím, jak jsou pro podnik výhodné z hlediska návštěvnosti.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 3 – podnik umístěný v centru města (Prahy), kde se denně pohybuje velké množství lidí<br /> 2 – podnik umístěný na kraji města (Prahy), kde se denně pohybuje méně lidí, ale stále je zde určité množství podniků v okolí a bydlí zde <br /> poměrně mnoho lidí <br /> 1 – podnik umístěný na vesnici či v lokalitě, kde se pohybuje málo lidí a málo lidí zde žije<br /> <br /> '''Konkurence'''<br /> <br /> Vyjadřuje míru konkurence pivnice. Může nabývat hodnot z předem daného výčtu. Jelikož konkurence působí na návštěvnost opačně než dříve zmíněné <br /> entity (čím větší je konkurence, tím menší je návštěvnost), jsou hodnoty uspořádány v opačném pořadí (čím menší je hodnota, tím menší je <br /> konkurence a větší návštěvnost).<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 1 – žádná nebo velmi malá konkurence<br /> 2 – o něco větší konkurence, pár konkurenčních podniků v blízkém okolí<br /> 3 – velmi velká konkurence<br /> <br /> '''Návštěvnost – konstantní'''<br /> <br /> Udává denní návštěvnost, která je konstantní pro všechny dny simulace a slouží jen jako pomocná proměnná, která je použita v toku ''Návštěvnost'', <br /> kde je upravena o náhodu. Návštěvnost závisí především na atraktivitě piva, příjemnosti obsluhy, lokalitě, konkurenci a potenciální maximální <br /> návštěvnosti. Zde je důležité zmínit několik věcí.<br /> <br /> Při výpočtu se vychází z potenciální maximální návštěvnosti, která může být jen snižována, pokud některé entity, které ji ovlivňují, nejsou na <br /> maximální úrovni. To znamená, že pokud by teoreticky existoval podnik s příjemnou obsluhou, který by nabízel pivo maximální kvality a byl by <br /> umístěn v centru Prahy, kde by se nenacházela konkurence, tak by této potenciální maximální návštěvnosti dosáhl. Jinak entita (například <br /> lokalita), která nedosahuje nejlepší hodnoty, sníží potenciální maximální návštěvnost o určitý počet procent podle toho, o kolik je horší. <br /> Například při nejlepší hodnotě lokality (tedy 3) je potenciální maximální návštěvnost násobena jedničkou, tedy se nezmění. Pokud by lokalita <br /> dosahovala hodnoty 2, tak bude potenciální maximální návštěvnost násobena číslem 0,5 a sníží se tedy na polovinu a při hodnotě lokality 1 by se <br /> násobila číslem 0,3. Postup je stejný u všech entit kromě konkurence, jelikož u té mají hodnoty obrácený význam (čim nižší hodnota, tím lepší). <br /> Zde se proto přímo dělí hodnotou konkurence. Například při žádné konkurenci bude její hodnota 1 a potenciální maximální návštěvnost to tedy <br /> neovlivní.<br /> <br /> '''Vzorec:''' <br /> Potenciální maximální návštěvnost * IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.12, 1 , IF THEN ELSE( Atraktivita piva &gt;= 0.1 , 0.95 , <br /> IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.8, 0.9 , IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.6, 0.8 , 0.7) ) ) ) * IF THEN ELSE(Příjemnost obsluhy = 3, 1 , <br /> IF THEN ELSE(Příjemnost obsluhy = 2, 0.9 , 0.8 ) ) * IF THEN ELSE(Lokalita = 3, 1 , IF THEN ELSE(Lokalita = 2, 0.5 , 0.3 ) ) / (Konkurence)<br /> <br /> '''Návštěvnost'''<br /> <br /> Tento tok již jen upravuje pomocnou proměnou ''Návštěvnost – konstantní'' o náhodu a výsledek zaokrouhlí na celé číslo. Je použito rovnoměrné <br /> rozdělení s minimální hodnotou o 10 % menší než vypočtená konstantní návštěvnost a s maximální hodnotou o 10 % vyšší. Návštěvnost je upravena o<br /> náhodu z toho důvodu, že i když do podniku chodí většinou každý den podobný počet zákazníků, tak nikdy tento počet není konstantní, nedá se<br /> dopředu přesně určit a je tedy náhodný.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEGER(RANDOM UNIFORM(Návštěvnost – konstantní * 0.9, Návštěvnost – konstantní * 1.1, 0 ))<br /> <br /> '''Celkový počet zákazníků'''<br /> <br /> Vyjadřuje celkový počet zákazníků za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG(Návštěvnost, 0)<br /> <br /> '''Průměrný počet prodaných piv na osobu'''<br /> <br /> Udává průměrný počet prodaných piv na osobu, který je potřeba určit pro výpočet prodaných piv za jeden den na základě návštěvnosti.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Průměrný počet prodaných piv na osobu<br /> <br /> '''Zvýšení počtu prodaných piv'''<br /> <br /> Vyjadřuje, o kolik prodaných piv se denně zvýší celkové množství prodaných piv.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Návštěvnost * Průměrný počet prodaných piv na osobu<br /> <br /> '''Počet prodaných piv'''<br /> <br /> Počet prodaných piv za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG(Zvýšení počtu prodaných piv, 0)<br /> <br /> '''Zvýšení tržeb'''<br /> <br /> Vyjadřuje denní zvýšení tržeb.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Zvýšení počtu prodaných piv * Cena piva<br /> <br /> '''Tržby'''<br /> <br /> Celkové tržby za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG (Zvýšení tržeb, 0)<br /> <br /> ===Dosažení konkrétních hodnot===<br /> Do proměnných modelu byly následně dosazeny konkrétní hodnoty převzaté z reálných dat naší rodinné pivnice, které lze vidět na následujícím obrázku.<br /> <br /> [[File:Pivnice SFD konrétní hodnoty.PNG|center|thumb|800px|Dosazení konkrétních hodnot do proměnných]]<br /> <br /> Krok simulace byl nastaven na 1 den a doba na 30 dní.<br /> <br /> ==Výsledky==<br /> Na následujícím grafu je vidět průběh denní návštěvnosti, která se pohybuje okolo hodnoty 180.<br /> <br /> [[File:Navstevnost graf.PNG|center|thumb|700px|Vývoj denní návštěvnosti]]<br /> &lt;br /&gt;<br /> Celkové tržby se vyvíjejí poměrně lineárně a na konci měsíce dosáhnou hodnoty 239 625 Kč, což poměrně odpovídá tržbám naší pivnice, stejně jako denní návštěvnost.<br /> <br /> [[File:Trzby graf.PNG|center|thumb|700px|Vývoj celkových tržeb]]<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Ačkoliv po dosazení hodnot vycházejí reálná čísla naší pivnice, je zřejmé, že model není dokonalý. Snažil jsem se kvantifikovat vztahy co nejlépe, ale nebylo to snadné a řekl bych, že u něčeho tak náhodného, jako je návštěvnost, to není ani úplně možné provést na 100 % přesně. Model by bylo možno rozšířit a zpřesnit použitím širších výčtů přípustných hodnot u proměnných (například pro lokalitu více detailnějších možností než 3), zařazením dalších entit, které mohou návštěvnost ovlivňovat, a také vymyslet lepší a přesnější dopad těchto entit na návštěvnost. Na druhou stranu si myslím, že pro hrubý odhad je model postačující a také by mohl sloužit jako případný základ pro výše zmíněná rozšíření a vylepšení.<br /> <br /> ==Kód==<br /> [[File:Pivnice CLD source.mdl]]<br /> <br /> [[File:Pivnice SFD source.mdl]]<br /> <br /> <br /> [[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 01:18, 11 June 2017 (CEST)</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pivnice_SFD_source.mdl&diff=13622 2017-06-10T23:14:36Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pivnice_CLD_source.mdl&diff=13621 2017-06-10T23:14:00Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Trzby_graf.PNG&diff=13620 2017-06-10T22:42:48Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Navstevnost_graf.PNG&diff=13619 2017-06-10T22:42:34Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pivnice_SFD_konr%C3%A9tn%C3%AD_hodnoty.PNG&diff=13618 2017-06-10T22:31:47Z

<p>Xmotj10: Xmotj10 uploaded a new version of File:Pivnice SFD konrétní hodnoty.PNG</p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pivnice_SFD_konr%C3%A9tn%C3%AD_hodnoty.PNG&diff=13617 2017-06-10T22:27:30Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pivnice_SFD.PNG&diff=13616 2017-06-10T22:07:06Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pivnice_CLD.PNG&diff=13615 2017-06-10T22:06:39Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Pivnice_(Vensim)&diff=13614 2017-06-10T22:05:41Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Zadání==<br /> '''Název simulace:''' Pivnice<br /> <br /> '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů<br /> <br /> '''Semestr:''' LS 2016/2017<br /> <br /> '''Autor:''' Jan Mottl, xmotj10<br /> <br /> '''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br /> <br /> '''Modelovací nástroj:''' Vensim<br /> <br /> ==Definice problému==<br /> Moje rodina vlastní pivnici na kraji Prahy. Na rozdíl od podniků v centru je potřeba se zde o něco více zajímat o to, co přiláká zákazníky a zvýší tak návštěvnost, jelikož se zde denně pohybuje podstatně méně lidí a zároveň konkurenčních podniků je v okolí poměrně dost. Z tohoto důvodu je cílem simulace nalézt entity a jejich vztahy, které ovlivňují návštěvnost pivnice a vhodným nastavením parametrů pomoci zvýšit návštěvnost a tím i tržby.<br /> <br /> ==Metoda==<br /> Pro zpracování simulace byl vybrán nástroj Vensim pro simulaci systémové dynamiky. Tento nástroj je pro zpracování vhodný, jelikož chceme především zachytit vztahy mezi jednotlivými entitami, které návštěvnost pivnice ovlivňují.<br /> <br /> ==Model==<br /> V rámci modelování byly vytvořeny dva diagramy – diagram kauzálních smyček a diagram toků.<br /> <br /> ===Diagram kauzálních smyček===<br /> [obrázek CLD]<br /> <br /> ===Diagram toků===<br /> [obrázek SFD]<br /> <br /> ===Entity modelu===<br /> Následuje popis jednotlivých entit modelu a jejich vztahů, které jsou vyjádřeny pomocí vzorců. Konkrétní hodnoty proměnných pak byly dosazeny na základě reálných dat z naší rodinné pivnice a výsledky modelu pak byly porovnány s realitou. <br /> <br /> '''Cena piva'''<br /> <br /> V modelu uvažuji cenu za konkrétní druh piva (Kozel 11° – převážná většina tržeb se týká tohoto piva), ale mohlo by se jednat i o <br /> průměrnou cenu všech druhů piv v podniku.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Cena piva v korunách<br /> <br /> '''Kvalita piva'''<br /> <br /> Kvalita piva je dána především vzdáleností zdroje piva od pípy, výtočí, četností čištění trubek za měsíc atd. Povoleny jsou následující hodnoty, <br /> jejichž přiřazení pro konkrétní piva je samozřejmě do jisté míry subjektivní.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 4 – velmi dobrá<br /> 3 – dobrá<br /> 2 – přijatelná<br /> 1 – špatná<br /> <br /> '''Atraktivita piva'''<br /> <br /> Atraktivita piva závisí na kvalitě a ceně. Čím vyšší je kvalita a nižší cena, tím je pivo atraktivnější. Proto lze atraktivitu počítat jako podíl <br /> kvality a ceny.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Kvalita piva / Cena piva<br /> <br /> '''Kapacita podniku'''<br /> <br /> Maximální počet lidí, kteří se najednou vejdou do pivnice.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Maximální počet osob<br /> <br /> '''Počet hodin otevírací doby'''<br /> <br /> Počet hodin od otevření do zavření pivnice v jeden den. Otevírací doba je každý den stejná.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Počet hodin otevírací doby<br /> <br /> '''Průměrná doba strávená v podniku'''<br /> <br /> Vyjadřuje průměrnou dobu, kterou zákazník stráví v podniku.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Průměrná doba strávená v podniku v hodinách<br /> <br /> '''Potenciální maximální návštěvnost'''<br /> <br /> Představuje potenciální maximální návštěvnost za jeden den, která je dána kapacitou podniku, počtem hodin otevírací doby a průměrnou dobou, kterou <br /> zákazník stráví v podniku.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Kapacita podniku * Počet hodin otevírací doby / Průměrná doba strávená v podniku<br /> <br /> '''Příjemnost obsluhy'''<br /> <br /> Příjemnost obsluhy je vyjádřena hodnotou z předem daného výčtu.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 3 – velmi příjemná, ochotná a rychlá obsluha<br /> 2 – normální obsluha<br /> 1 – nepříjemná, neochotná a pomalá obsluha<br /> <br /> '''Lokalita'''<br /> <br /> Lokalita, ve které se podnik nachází. Může nabývat hodnot z předem daného výčtu, při čemž každá hodnota odpovídá určitému typu lokality, které se <br /> navzájem liší tím, jak jsou pro podnik výhodné z hlediska návštěvnosti.<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 3 – podnik umístěný v centru města (Prahy), kde se denně pohybuje velké množství lidí<br /> 2 – podnik umístěný na kraji města (Prahy), kde se denně pohybuje méně lidí, ale stále je zde určité množství podniků v okolí a bydlí zde poměrně <br /> mnoho lidí <br /> 1 – podnik umístěný na vesnici či v lokalitě, kde se pohybuje málo lidí a málo lidí zde žije<br /> <br /> '''Konkurence'''<br /> <br /> Vyjadřuje míru konkurence pivnice. Může nabývat hodnot z předem daného výčtu. Jelikož konkurence působí na návštěvnost opačně než dříve zmíněné <br /> entity (čím větší je konkurence, tím menší je návštěvnost), jsou hodnoty uspořádány v opačném pořadí (čím menší je hodnota, tím menší je konkurence a <br /> větší návštěvnost).<br /> <br /> '''Hodnota:'''<br /> 1 – žádná nebo velmi malá konkurence<br /> 2 – o něco větší konkurence, pár konkurenčních podniků v blízkém okolí<br /> 3 – velmi velká konkurence<br /> <br /> '''Návštěvnost – konstantní'''<br /> <br /> Udává denní návštěvnost, která je konstantní pro všechny dny simulace a slouží jen jako pomocná proměnná, která je použita v toku ''Návštěvnost'', kde <br /> je upravena o náhodu. Návštěvnost závisí především na atraktivitě piva, příjemnosti obsluhy, lokalitě, konkurenci a potenciální maximální <br /> návštěvnosti. Zde je důležité zmínit několik věcí.<br /> <br /> Při výpočtu se vychází z potenciální maximální návštěvnosti, která může být jen snižována, pokud některé entity, které ji ovlivňují, nejsou na <br /> maximální úrovni. To znamená, že pokud by teoreticky existoval podnik s příjemnou obsluhou, který by nabízel pivo maximální kvality a byl by umístěn v <br /> centru Prahy, kde by se nenacházela konkurence, tak by této potenciální maximální návštěvnosti dosáhl. Jinak entita (například lokalita), která <br /> nedosahuje nejlepší hodnoty, sníží potenciální maximální návštěvnost o určitý počet procent podle toho, o kolik je horší. Například při nejlepší <br /> hodnotě lokality (tedy 3) je potenciální maximální návštěvnost násobena jedničkou, tedy se nezmění. Pokud by lokalita dosahovala hodnoty 2, tak bude <br /> potenciální maximální návštěvnost násobena číslem 0,5 a sníží se tedy na polovinu a při hodnotě lokality 1 by se násobila číslem 0,3. Postup je stejný <br /> u všech entit kromě konkurence, jelikož u té mají hodnoty obrácený význam (čim nižší hodnota, tím lepší). Zde se proto přímo dělí hodnotou konkurence. <br /> Například při žádné konkurenci bude její hodnota 1 a potenciální maximální návštěvnost to tedy neovlivní.<br /> <br /> '''Vzorec:''' <br /> Potenciální maximální návštěvnost * IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.12, 1 , IF THEN ELSE( Atraktivita piva &gt;= 0.1 , 0.95 , <br /> IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.8, 0.9 , IF THEN ELSE(Atraktivita piva &gt;= 0.6, 0.8 , 0.7) ) ) ) * IF THEN ELSE(Příjemnost obsluhy = 3, 1 , <br /> IF THEN ELSE(Příjemnost obsluhy = 2, 0.9 , 0.8 ) ) * IF THEN ELSE(Lokalita = 3, 1 , IF THEN ELSE(Lokalita = 2, 0.5 , 0.3 ) ) / (Konkurence)<br /> <br /> '''Návštěvnost'''<br /> <br /> Tento tok již jen upravuje pomocnou proměnou ''Návštěvnost – konstantní'' o náhodu a výsledek zaokrouhlí na celé číslo. Je použito rovnoměrné <br /> rozdělení s minimální hodnotou o 10 % menší než vypočtená konstantní návštěvnost a s maximální hodnotou o 10 % vyšší. Návštěvnost je upravena o náhodu <br /> z toho důvodu, že i když do podniku chodí většinou každý den podobný počet zákazníků, tak nikdy tento počet není konstantní, nedá se dopředu přesně <br /> určit a je tedy náhodný.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEGER(RANDOM UNIFORM(Návštěvnost – konstantní * 0.9, Návštěvnost – konstantní * 1.1, 0 ))<br /> <br /> '''Celkový počet zákazníků'''<br /> <br /> Vyjadřuje celkový počet zákazníků za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG(Návštěvnost, 0)<br /> <br /> '''Průměrný počet prodaných piv na osobu'''<br /> <br /> Udává průměrný počet prodaných piv na osobu, který je potřeba určit pro výpočet prodaných piv za jeden den na základě návštěvnosti.<br /> <br /> '''Hodnota:''' Průměrný počet prodaných piv na osobu<br /> <br /> '''Zvýšení počtu prodaných piv'''<br /> <br /> Vyjadřuje, o kolik prodaných piv se denně zvýší celkové množství prodaných piv.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Návštěvnost * Průměrný počet prodaných piv na osobu<br /> <br /> '''Počet prodaných piv'''<br /> <br /> Počet prodaných piv za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG(Zvýšení počtu prodaných piv, 0)<br /> <br /> '''Zvýšení tržeb'''<br /> <br /> Vyjadřuje denní zvýšení tržeb.<br /> <br /> '''Vzorec:''' Zvýšení počtu prodaných piv * Cena piva<br /> <br /> '''Tržby'''<br /> <br /> Celkové tržby za simulované období.<br /> <br /> '''Vzorec:''' INTEG (Zvýšení tržeb, 0)<br /> <br /> ==Výsledky==<br /> <br /> ==Závěr==<br /> <br /> ==Kód==</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Pivnice_(Vensim)&diff=13490 2017-06-08T18:10:39Z

<p>Xmotj10: Created page with &quot;==Zadání== '''Název simulace:''' Pivnice '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů '''Semestr:''' LS 2016/2017 '''Autor:''' Jan Mottl, xmotj10 '''Typ modelu:''' Systé...&quot;</p> <hr /> <div>==Zadání==<br /> '''Název simulace:''' Pivnice<br /> <br /> '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů<br /> <br /> '''Semestr:''' LS 2016/2017<br /> <br /> '''Autor:''' Jan Mottl, xmotj10<br /> <br /> '''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br /> <br /> '''Modelovací nástroj:''' Vensim<br /> <br /> ==Definice problému==<br /> Moje rodina vlastní pivnici na kraji Prahy. Na rozdíl od podniků v centru je potřeba se zde o něco více zajímat o to, co přiláká zákazníky a zvýší tak návštěvnost, jelikož se zde denně pohybuje podstatně méně lidí a zároveň konkurenčních podniků je v okolí poměrně dost. Z tohoto důvodu je cílem simulace nalézt entity a jejich vztahy, které ovlivňují návštěvnost pivnice a vhodným nastavením parametrů pomoci zvýšit návštěvnost a tím i tržby.<br /> <br /> ==Metoda==<br /> Pro zpracování simulace byl vybrán nástroj Vensim pro simulaci systémové dynamiky. Tento nástroj je pro zpracování vhodný, jelikož chceme především zachytit vztahy mezi jednotlivými entitami, které návštěvnost pivnice ovlivňují.<br /> <br /> ==Model==<br /> <br /> ==Výsledky==<br /> <br /> ==Závěr==<br /> <br /> ==Kód==</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2016/2017/cs&diff=13489 2017-06-08T17:21:34Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:LS 2016/2017}}<br /> <br /> Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2016/2017. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací. Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment_SS_2016/2017/cs|zadání práce]].<br /> <br /> = Vypracovaná témata LS 2016/2017 =<br /> *[[Šíření Eboly (Netlogo)]] - Hana Nápravníková, xnaph00<br /> *[[Tobacco_burn_simulation/cs|Spalování tabáku v dýmce (Vensim)]] - Daniel Šrám, srad01<br /> *[[Využití nočního parkoviště (Netlogo)]] - Monika Vampolová, xvamm01<br /> *[[Divadelní spolek (Vensim)]] - Aneta Vaňková, xvana12<br /> *[[Efektivnost robotických vysavačů (NetLogo)]] - Josef Draslar, xdraj24<br /> *[[Pivnice (Vensim)]] - Jan Mottl, xmotj10</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13381 2017-06-04T13:24:42Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;BOKR, Pavel. Sopečná činnost a sopky. In: GeoWeb [online]. 2004-10-11 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;Sopky. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky&lt;ref&gt;BOKR, Pavel. Idealizovaný řez sopkou. In: GeoWeb [online]. 2004-10-11 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera&lt;ref&gt;Sopečná kaldera (Kráterové jezero). In: Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo v Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: http://sopky.eu/sopecna-kaldera/&lt;/ref&gt;]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;What Is a Magma Chamber?. Wonderopolis: Where the Wonders of Learning Never Cease [online]. © 2014–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;Kaldera. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma&lt;ref&gt;Hawaii Volcano Observatory (DAS). Postupující proud lávy. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2003-05-03 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pahoehoe_toe.jpg&lt;/ref&gt;]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;Magma. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona&lt;ref&gt;Sypané kužele v americkém státě Arizona. In: Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;Sypaný kužel. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)&lt;ref&gt;NULA666. Mauna Kea, Hawaiʻi, a shield volcano on the Big Island of Hawaii. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2010-09-13 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Shield_volcano&lt;/ref&gt;]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;Štítový vulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)&lt;ref&gt;GLICKEN, Harry. Mount St. Helens – stratovulkán – před erupcí v roce 1980. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2007-02-05 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mount_St._Helens,_one_day_before_the_devastating_eruption.jpg&lt;/ref&gt;]]<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)&lt;ref&gt;DCOETZEE. Novarupta, Národní park Katmai, Aljaška, Spojené státy americké. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2010-02-26 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sopečný_dóm&lt;/ref&gt;]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;Sopečná erupce. prozradit.tk [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;MINÁŘOVÁ, Eva. Sopky jako atraktivita CR. In: WIKI CR: informační databáze [online]. 2014-10-15 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;Vulkanický dóm. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;KNYTL, Vladislav. Jak se tvoří sopky a láva? A proč sopky vybuchují?. In: PŘÍRODOVĚDCI.CZ [online]. 2013-02-26 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;BOKR, Pavel a Petr Mráz. Zemská kůra. In: GeoWeb [online]. 2003-12-11 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;Sopečná činnost. Přehled geologie [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.<br /> <br /> [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]<br /> <br /> <br /> Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).<br /> <br /> ==Nebezpečí sopek==<br /> Sopečná činnost je spojena s určitými riziky, která lze rozdělit do dvou skupin – primární a sekundární. Primární souvisejí přímo s vulkanickou činností a sekundární s ní souvisejí nepřímo. Mezi primární rizika patří výlevy lávy, výbuchy, při kterých dochází k vyvržení pyroklastického materiálu do okolí, žhavá mračna a sopečná zemětřesení. Sekundární rizika zahrnují deformaci povrchu, ukládání vrstev vyvržených pyroklastik, které mohou způsobit sesuv svahu, laharové proudy, což jsou obrovské ničivé proudy pyroklastik, tsunami, vznik kyselých dešťů nebo i hladomor, který je spojen se zničením půdy a úrody při spádu pyroklastického materiálu či kyselých dešťů &lt;ref&gt;Sopečná činnost. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy: multimediální výuková příručka [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Většina lidí si jako sopku představí horu ve tvaru kužele, která chrlí při sopečných erupcích lávu. Sopky však mohou nabývat mnoha tvarů a může docházet k několika typům erupcí, při kterých je kromě lávy vyvrhován i další materiál. Tvar sopky i typ erupce souvisejí především se složením magmatu, které vzniká hluboko uvnitř Země a jeho vznik a následná cesta směrem k povrchu je komplexní a dlouhodobý proces.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> [[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 15:24, 4 June 2017 (CEST)</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13360 2017-06-03T23:31:13Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;BOKR, Pavel. Sopečná činnost a sopky. In: GeoWeb [online]. 2004-10-11 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;Sopky. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;What Is a Magma Chamber?. Wonderopolis: Where the Wonders of Learning Never Cease [online]. © 2014–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;Kaldera. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;Magma. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;Sypaný kužel. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;Štítový vulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;Sopečná erupce. prozradit.tk [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;MINÁŘOVÁ, Eva. Sopky jako atraktivita CR. In: WIKI CR: informační databáze [online]. 2014-10-15 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;Vulkanický dóm. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;KNYTL, Vladislav. Jak se tvoří sopky a láva? A proč sopky vybuchují?. In: PŘÍRODOVĚDCI.CZ [online]. 2013-02-26 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;BOKR, Pavel a Petr Mráz. Zemská kůra. In: GeoWeb [online]. 2003-12-11 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;Sopečná činnost. Přehled geologie [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.<br /> <br /> [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]<br /> <br /> <br /> Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).<br /> <br /> ==Nebezpečí sopek==<br /> Sopečná činnost je spojena s určitými riziky, která lze rozdělit do dvou skupin – primární a sekundární. Primární souvisejí přímo s vulkanickou činností a sekundární s ní souvisejí nepřímo. Mezi primární rizika patří výlevy lávy, výbuchy, při kterých dochází k vyvržení pyroklastického materiálu do okolí, žhavá mračna a sopečná zemětřesení. Sekundární rizika zahrnují deformaci povrchu, ukládání vrstev vyvržených pyroklastik, které mohou způsobit sesuv svahu, laharové proudy, což jsou obrovské ničivé proudy pyroklastik, tsunami, vznik kyselých dešťů nebo i hladomor, který je spojen se zničením půdy a úrody při spádu pyroklastického materiálu či kyselých dešťů &lt;ref&gt;Sopečná činnost. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy: multimediální výuková příručka [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Většina lidí si jako sopku představí horu ve tvaru kužele, která chrlí při sopečných erupcích lávu. Sopky však mohou nabývat mnoha tvarů a může docházet k několika typům erupcí, při kterých je kromě lávy vyvrhován i další materiál. Tvar sopky i typ erupce souvisejí především se složením magmatu, které vzniká hluboko uvnitř Země a jeho vznik a následná cesta směrem k povrchu je komplexní a dlouhodobý proces.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13359 2017-06-03T23:20:48Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;BOKR, Pavel. Sopečná činnost a sopky. In: GeoWeb [online]. 2004-10-11 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;Sopky. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;What Is a Magma Chamber?. Wonderopolis: Where the Wonders of Learning Never Cease [online]. © 2014–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;Kaldera. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;Magma. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;Sypaný kužel. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;Štítový vulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;Sopečná erupce. prozradit.tk [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;MINÁŘOVÁ, Eva. Sopky jako atraktivita CR. In: WIKI CR: informační databáze [online]. 2014-10-15 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;Vulkanický dóm. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;KNYTL, Vladislav. Jak se tvoří sopky a láva? A proč sopky vybuchují?. In: PŘÍRODOVĚDCI.CZ [online]. 2013-02-26 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;BOKR, Pavel a Petr Mráz. Zemská kůra. In: GeoWeb [online]. 2003-12-11 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;Sopečná činnost. Přehled geologie [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.<br /> <br /> <br /> [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]<br /> <br /> <br /> Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).<br /> <br /> ==Nebezpečí sopek==<br /> Sopečná činnost je spojena s určitými riziky, která lze rozdělit do dvou skupin – primární a sekundární. Primární souvisejí přímo s vulkanickou činností a sekundární s ní souvisejí nepřímo. Mezi primární rizika patří výlevy lávy, výbuchy, při kterých dochází k vyvržení pyroklastického materiálu do okolí, žhavá mračna a sopečná zemětřesení. Sekundární rizika zahrnují deformaci povrchu, ukládání vrstev vyvržených pyroklastik, které mohou způsobit sesuv svahu, laharové proudy, což jsou obrovské ničivé proudy pyroklastik, tsunami, vznik kyselých dešťů nebo i hladomor, který je spojen se zničením půdy a úrody při spádu pyroklastického materiálu či kyselých dešťů &lt;ref&gt;Sopečná činnost. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy: multimediální výuková příručka [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Většina lidí si jako sopku představí horu ve tvaru kužele, která chrlí při sopečných erupcích lávu. Sopky však mohou nabývat mnoha tvarů a může docházet k několika typům erupcí, při kterých je kromě lávy vyvrhován i další materiál. Tvar sopky i typ erupce souvisejí především se složením magmatu, které vzniká hluboko uvnitř Země a jeho vznik a následná cesta směrem k povrchu je komplexní a dlouhodobý proces.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13358 2017-06-03T23:04:32Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;BOKR, Pavel. Sopečná činnost a sopky. In: GeoWeb [online]. 2004-10-11 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;Sopky. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;What Is a Magma Chamber?. Wonderopolis: Where the Wonders of Learning Never Cease [online]. © 2014–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;Kaldera. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;Magma. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;Sypaný kužel. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;Štítový vulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;Sopečná erupce. prozradit.tk [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;MINÁŘOVÁ, Eva. Sopky jako atraktivita CR. In: WIKI CR: informační databáze [online]. 2014-10-15 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;Vulkanický dóm. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;KNYTL, Vladislav. Jak se tvoří sopky a láva? A proč sopky vybuchují?. In: PŘÍRODOVĚDCI.CZ [online]. 2013-02-26 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;BOKR, Pavel a Petr Mráz. Zemská kůra. In: GeoWeb [online]. 2003-12-11 [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;Sopečná činnost. Přehled geologie [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.<br /> <br /> [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]<br /> <br /> Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).<br /> <br /> ==Nebezpečí sopek==<br /> Sopečná činnost je spojena s určitými riziky, která lze rozdělit do dvou skupin – primární a sekundární. Primární souvisejí přímo s vulkanickou činností a sekundární s ní souvisejí nepřímo. Mezi primární rizika patří výlevy lávy, výbuchy, při kterých dochází k vyvržení pyroklastického materiálu do okolí, žhavá mračna a sopečná zemětřesení. Sekundární rizika zahrnují deformaci povrchu, ukládání vrstev vyvržených pyroklastik, které mohou způsobit sesuv svahu, laharové proudy, což jsou obrovské ničivé proudy pyroklastik, tsunami, vznik kyselých dešťů nebo i hladomor, který je spojen se zničením půdy a úrody při spádu pyroklastického materiálu či kyselých dešťů &lt;ref&gt;Sopečná činnost. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy: multimediální výuková příručka [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Většina lidí si jako sopku představí horu ve tvaru kužele, která chrlí při sopečných erupcích lávu. Sopky však mohou nabývat mnoha tvarů a může docházet k několika typům erupcí, při kterých je kromě lávy vyvrhován i další materiál. Tvar sopky i typ erupce souvisejí především se složením magmatu, které vzniká hluboko uvnitř Země a jeho vznik a následná cesta směrem k povrchu je komplexní a dlouhodobý proces.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13357 2017-06-03T21:50:38Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.<br /> <br /> [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]<br /> <br /> Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).<br /> <br /> ==Nebezpečí sopek==<br /> Sopečná činnost je spojena s určitými riziky, která lze rozdělit do dvou skupin – primární a sekundární. Primární souvisejí přímo s vulkanickou činností a sekundární s ní souvisejí nepřímo. Mezi primární rizika patří výlevy lávy, výbuchy, při kterých dochází k vyvržení pyroklastického materiálu do okolí, žhavá mračna a sopečná zemětřesení. Sekundární rizika zahrnují deformaci povrchu, ukládání vrstev vyvržených pyroklastik, které mohou způsobit sesuv svahu, laharové proudy, což jsou obrovské ničivé proudy pyroklastik, tsunami, vznik kyselých dešťů nebo i hladomor, který je spojen se zničením půdy a úrody při spádu pyroklastického materiálu či kyselých dešťů &lt;ref&gt;http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Závěr==<br /> Většina lidí si jako sopku představí horu ve tvaru kužele, která chrlí při sopečných erupcích lávu. Sopky však mohou nabývat mnoha tvarů a může docházet k několika typům erupcí, při kterých je kromě lávy vyvrhován i další materiál. Tvar sopky i typ erupce souvisejí především se složením magmatu, které vzniká hluboko uvnitř Země a jeho vznik a následná cesta směrem k povrchu je komplexní a dlouhodobý proces.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13353 2017-06-03T20:58:58Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.<br /> <br /> [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]<br /> <br /> Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Magma_cyklus.PNG&diff=13352 2017-06-03T20:46:41Z

<p>Xmotj10: Xmotj10 uploaded a new version of File:Magma cyklus.PNG</p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Magma_cyklus.PNG&diff=13339 2017-06-03T19:55:24Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13331 2017-06-03T18:51:35Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti nebo také ve spodní části zemské kůry a to za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například Pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma_podrobne&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13330 2017-06-03T18:50:14Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Magmatický proces==<br /> Příčinou erupce sopek, a tedy i jejich vzniku, je v první řadě existence magmatu. Pro pochopení toho, kde magma vzniká a jak se dostává na povrch, je potřeba podívat se na stavbu naší Země.<br /> <br /> Země se skládá ze tří částí – jádro, zemský plášť a zemská kůra. Součástí zemského pláště je i zóna, která se nachází v hloubce asi 60 – 250 kilometrů a nazývá se astenosféra. Ta je pod velkým tlakem a teplotou a natavením hornin zde vzniká magma. Jelikož je astenosféra v polotekutém stavu, umožňuje výše položené vrstvě Země, aby se pohybovala. Této vrstvě se říká litosféra a je tvořena několik litosferickými deskami, které se neustále pohybují &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot;&gt;https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/218&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní &lt;ref name=&quot;stavba_zeme&quot; /&gt;. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost &lt;ref&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti nebo také ve spodní části zemské kůry a to za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například Pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13329 2017-06-03T14:15:28Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Druhy sopek==<br /> Existuje mnoho dělení sopek. Sopky lze dělit například na aktivní a vyhaslé nebo na explozivní (výbušné) a efuzivní (výlevné). Velmi zajímavé je dělení podle tvaru sopky. Tvar sopky totiž závisí především na typu erupcí, ke kterým u sopky dochází, a na složení magmatu.<br /> <br /> ===Sypaný kužel===<br /> [[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]<br /> Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Štítový vulkán===<br /> [[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]<br /> Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Stratovulkán===<br /> [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]<br /> Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Jedním z typů erupcí, ke kterým u stratovulkánů dochází, je pliniovský typ erupce. Jedná se o nejničivější typ erupce, který se vyskytuje téměř výhradně u stratovulkánů. Jsou způsobeny mohutným výbuchem plynů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Po jeho uvolnění je pak do velké výšky vyhazováno velké množství pyroklastik. Pro pliniovskou erupci je také charakteristický vysoký sloup kouře a dochází i k výlevům velmi viskózní lávy &lt;ref&gt;https://prozradit.tk/Vysvětlit/cs/Sopečná_erupce&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Posledním typem erupcí u stratovulkánů je peléjský typ erupce. Je podobný pliniovskému typu, akorát mohutný a žhavý mrak kouře nestoupá do výšky, ale valí se po úbočí sopky dolů jako lavina &lt;ref&gt;http://fim2.uhk.cz/wikicr/web/index.php/home/11-pirodni-atraktivity/148-sopky-jako-atraktivita&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Vulkanický dóm===<br /> [[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]<br /> Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Vulkanick%C3%BD_d%C3%B3m.jpg&diff=13328 2017-06-03T14:03:04Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Stratovulk%C3%A1n.jpg&diff=13327 2017-06-03T14:02:49Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Mauna_Kea_-_%C5%A1t%C3%ADtov%C3%A1_sopka.jpg&diff=13326 2017-06-03T14:02:33Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Sypany_kuzel.jpg&diff=13325 2017-06-03T14:02:04Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Vulcano/cs&diff=13324 2017-06-02T19:19:20Z

<p>Xmotj10: Created page with &quot;==Sopka== Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má so...&quot;</p> <hr /> <div>==Sopka==<br /> Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) &lt;ref name=&quot;gweb&quot;&gt;http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/&lt;/ref&gt;. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí &lt;ref&gt;http://sopky.eu/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Popis sopky==<br /> [[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]<br /> Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.<br /> <br /> ===Magmatický krb===<br /> [[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]<br /> Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky &lt;ref&gt;http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km &lt;ref&gt;https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Magma===<br /> [[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]<br /> Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté &lt;ref name=&quot;magma&quot;&gt;http://sopky.eu/magma/&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál &lt;ref name=&quot;magma&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopečný kužel===<br /> Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Sopouch===<br /> Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Kráter===<br /> Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Parazitický kráter===<br /> Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ===Mrak sopečného popela===<br /> Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby. <br /> <br /> Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit &lt;ref name=&quot;gweb&quot; /&gt;.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg&diff=13323 2017-06-02T18:17:50Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Magma.jpg&diff=13322 2017-06-02T18:17:37Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Sopka.gif&diff=13321 2017-06-02T18:17:02Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div></div>

Xmotj10 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2016/2017/cs&diff=13092 2017-05-20T19:45:50Z

<p>Xmotj10: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2016/2017}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> = Zadání =<br /> <br /> == Epidemie Eboly ==<br /> <br /> V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. <br /> Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. <br /> Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. <br /> Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. <br /> Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě.<br /> Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. <br /> Simulace v NetLogo.<br /> <br /> --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 07:39, 12 May 2017 (CEST)<br /> <br /> : Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:17, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> Předefinováno a upraveno. --[[User:Hanka|Hanka]] ([[User talk:Hanka|talk]]) 10:17, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> ==Šíření epidemie SARS==<br /> Tématem simulace je šíření virového onemocnění SARS ve městě.<br /> <br /> SARS se přenáší kapénkovou cestou (podobně jako chřipka). Inkubační doba nemoci se pohybuje v rozmezí 2 až 10 dní. V inkubační době nemoc není nakažlivá. Nakažlivou se stává až při projevu jejích symptomů, jako je vysoká horečka, bolest hlavy, suchý kašel atd. SARS má úmrtnost 9,6 %. Proti SARS v současnosti neexistuje lék. Léčí se pouze symptomy. Nakažení lidé musí být umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci.<br /> <br /> Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení a v inkubační době. Zdravý člověk může být při kontaktu s nakaženým člověkem infikován virem SARS. Nakažlivost viru se bude dát nastavit v rozmezí od 20 % do 1 %. Člověk v inkubační době neví, že je nakažen, ale také nemůžeme nakazit ostatní. Po uplynutí inkubační doby (2 až 10 dnů) se projeví symptomy nemoci a člověk vyhledá lékařskou pomoc (půjde do nemocnice). Při cestě do nemocnice může nakazit ostatní lidi. Šance infikovaných na přežití je 90,4 %. Zdraví lidé se budou nemocnici vyhýbat. <br /> <br /> Po příchodu prvního nakaženého do nemocnice se sníží pravděpodobnost nakažení virem na polovinu, protože se lidé dozvědí o výskytu SARS ve městě a začnou dodržovat preventivní opatření, aby se nenakazili.<br /> <br /> V simulaci půjde nastavit nakažlivost viru, počet nemocnic, celkový počet lidí a počáteční počet nakažených lidí. Budou sledovány počty zdravých lidí, infikovaných lidí a lidí v inkubační době. V simulaci budou zobrazeny nemocnice a lidé, kteří budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době).<br /> <br /> Cílem simulace je ověřit, jak se bude SARS šířit v závislosti na počtu počátečních pacientů, počtu lidí, počtu nemocnic ve městě a nakažlivosti viru.<br /> <br /> Simulace bude řešena v Netlogo.<br /> <br /> [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 07:48, 12 May 2017 (CEST)<br /> <br /> : Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:18, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> : Použita skutečná nemoc. Úloha předefinována. [[User:Xkrep35|Xkrep35]] ([[User talk:Xkrep35|talk]]) 11:48, 19 May 2017 (CEST)<br /> <br /> == Využitelnost nočního parkoviště ve městě ==<br /> Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).<br /> <br /> Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč. <br /> <br /> Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí. <br /> <br /> Prostředí: NetLogo 6.0.1.<br /> <br /> --[[User:Xvamm01|Xvamm01]] ([[User talk:Xvamm01|talk]]) 07:56, 12 May 2017 (CEST)<br /> <br /> : Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:21, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 6-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Ceny jednotlivých zón mi zodpověděli na Městském úřadě Prahy 10, přičemž minimální hranice 30,- za noc se prý má brát hodně s rezervou (tato cena je skutečně pouze orientační a v praxi by to moc nefungovalo), nicméně si myslím, že pro účely této simulace, je taková informace adekvátní. <br /> <br /> --[[User:Monika|Monika]] ([[User talk:Monika|talk]]) 10:00, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> ==Zombie apokalypsa==<br /> Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . <br /> Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí.<br /> Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. <br /> Počáteční proměnné pro nastavení:<br /> Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…)<br /> Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace. <br /> <br /> --[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:15, 15 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 22:22, 13 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * Upravené, s detailnějším popisem. [[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 10:16, 15 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 21:30, 16 May 2017 (CEST)<br /> <br /> == Akustika místnosti ==<br /> <br /> ===Co budu simulovat?===<br /> Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. <br /> Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků.<br /> Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.<br /> <br /> ===Cíle simulace===<br /> Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.<br /> ===Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat===<br /> NetLogo<br /> <br /> --[[User:Xdosj28|Xdosj28]] 15:20, 12 May 2017 (CEST)<br /> <br /> <br /> : '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:23, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> == Divadelní spolek ==<br /> <br /> Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.<br /> <br /> --[[User:xvana12|xvana12]] 11:13, 16 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * OK. '''Schváleno'''. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.<br /> <br /> * Pracuji na dotazníku, ze kterého chci posbírat data, která by mi ukázala preference diváků, co přispívá k atraktivitě divadelního spolku a tudíž jeho následného výběru diváky. [[User:xvana12|xvana12]] 15:15, 19 May 2017<br /> <br /> ==Louže prvoků==<br /> <br /> Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky.<br /> Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.<br /> <br /> Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.<br /> <br /> Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.<br /> <br /> [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:50, 16 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 07:25, 18 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * '''Doplnění zadání:''' Konkrétně se budu zabývat taxonomickými skupinami prvoků žijícími v kalných stojatých vodách: Měňavka (Amoeba), Trepka (Paramecium) a Vpíjenka (Didinium). Mezi těmito lze pozorovat zmiňované interakce a charakterizovat jejich odlišnosti pomocí škály zmiňovaných vlastností. Měňavka je pomalá a fagocituje Trepky a Vpíjenky, Vpíjenka je rychlá a může konzumovat Trepku, Trepka má tělo opatřeno brvami, které ji kromě pohybu zajišťují ve srovnání lepší vnímání okolního prostředí. Na základě těchto reálných charakteristik budu určovat počáteční vlastnosti, které budou v průběhu simulace upravovány v důsledku růstu plynoucímu z konzumace konkurentů (např. větší, při střetu konzumuje menší, ale je pomalejší). [[User:FrantišekN|FrantišekN]] ([[User talk:FrantišekN|talk]]) 16:06, 19 May 2017 (CEST)<br /> <br /> ==Aquapark==<br /> <br /> Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd.<br /> Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016.<br /> Simulace bude realizována v prostředí Vensim.<br /> <br /> [[User:Xskom38|Xskom38]] ([[User talk:Xskom38|talk]]) 12:18, 17 May 2017 (CEST)<br /> <br /> * OK. '''Schváleno'''. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 20:42, 17 May 2017 (CEST)<br /> <br /> ==Kinosál==<br /> ===Téma===<br /> Práce se zabývá předmětem simulace navštěvovanosti kinosálu v konkrétním městě při promítání konkrtétních filmů. Konkrétně je simulace zaměřena na období od dokončení přípravy kinosálu k promítání po příchod všech diváků před / během promítání filmu. Prostředí simulovaného modelu se odehrává v konkrétním městě o stabilním počtu obyvatel, na sadě konkrétních filmů, které se promítají za konkrétní minimální ceny vstupenek, napříč žánry, popularitou a čekáváním, jenž je k dispozici na serverech ČSFD.cz a IMDB.com. Takový model disponuje volně nastavitelnými atributy jako jsou počet židlí v kinosálu, počet a umístění dveří v kinosálu a počet uliček mezi židlemi. Model podléhá přirozeným omezením agentů jako je např. jejich pohyb pouze po volné ploše a omezení pohybu diváků v řadě židlí. Díky takovéto optimalizaci je možné např. maximalizovat počet lidí, kteří mohou díky optimalizované orientaci mobiliáře shlédnout co největší množství reklam před spuštění filmu.<br /> Veškerá relevantní data pro simulaci budou obstarána ze zdrojů ČSFD a IMDB a z příslušných dat poskytnutých kinem Milevsko.<br /> Počet komponent je omezen velikostí sálu.<br /> Model je dále využitelný pro jiné vznikající kinosály dle dosazení příslušných konstant.<br /> ===Cíl===<br /> Cílem této práce je doporučit optimalizované rozložení (množství a umístění) komponent kinosálu na základě simulovaného chování veřejnosti v konkrétní lokalitě při návštěvě promítání filmů napříč žánry, popularitou a očekáváním.<br /> ===Prostředí===<br /> Realizace a analýza simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br /> <br /> [[User:Xburj18|Xburj18]] ([[User talk:Xburj18|talk]]) 16:16, 19 May 2017 (CEST)<br /> <br /> ==Spalování tabáku v dýmce==<br /> ===Téma===<br /> Simulace se bude zabývat pálením tabáku a vzniku vlhkosti v hlavičce dýmky. Tabáková směs v dýmce doutná za velmi vysoké teploty. Teplota je tím vyšší, čím větší je přívod kyslíku, tedy čím rychleji uživatel kouří. Této teplotě je vystavena jak dřevěná hlavička dýmky, tak tabák, který je v ní umístěn. Přitom se vyvíjí vlhkost, a to tím více, čím vyšší je teplota. Tato vlhkost (kondenzát) se skládá z přirozené vlhkosti tabáku, která je žádoucí, poněvadž suchý tabák nechutná dobře. Tabáková směs je tvořena dvěma typy tabáku - Virginia a Burley. Virginia má delikátní chuť, ale je obecně sušší, rychle hoří a produkuje vyšší teplotu, pokud je kouřena příliš rychle, zatímco Burley hoří pomaleji, produkuje menší teplotu a do směsi je přidáván právě pro jeho dobré kuřácké vlastnosti. Část vlhkosti tabáku se při kouření vypaří, zbylou část absorbuje zatím nedoutnající tabák (převážně Burley) a hlavička dýmky. Dřevo dýmky však kondenzát nesnáší dobře a dokáže jí pojmout jen omezené množství. Kdyby vstřebalo veškerý kondenzát, změnila by se dýmka v močál a chutnala by velice nevábně. Při kouření je tedy důležité, aby co nejméně vlhkosti proniklo přímo ke dřevu, zároveň ale dýmka nesmí vyhasnout.<br /> <br /> Vlhkost tabáku je měřena jako procento vody tvořící váhu tabáku (MBW - moisture by weight). Pro skladování tabáku je optimální 15-24% MBW. Kouřit lze tabák v rozmezí 10-18% MBW a záleží to na preferenci uživatele. Nutné je ovšem vzít v potaz, že čím vlhčí tabák je, tím větší potřebuje teplotu, uvolňuje více kondenzátu, ale má obecně lepší chuť.<br /> ===Cíl===<br /> Cílem bude nalézt optimální rychlost kouření (v počtu potahů za minutu) v závislosti na podílu Burley v tabákové směsi, za současného nevyhasnutí dýmky, nepoškození dřeva přílišnou teplotou a uvolnění minima kondenzátu. Sekundárně a čistě nezištně může simulace sloužit k namíchání optimální tabákové směsi pro požadovanou dobu kouření.<br /> <br /> ===Prostředí===<br /> Simulace bude provedena v prostředí NetLogo.<br /> <br /> --[[User:Daniel sram|Daniel Šrám]] ([[User talk:Daniel sram|talk]]) 18:32, 20 May 2017 (CEST)<br /> <br /> ==Pivnice==<br /> Simulace se zabývá návštěvností pivnice. Návštěvnost je ovlivňována mnoha faktory jako například kvalitou piva, kterou dále ovlivňuje několik faktorů, kvalitou jídla, příjemností obsluhy, cenami atd. Simulace bude obsahovat entity, které návštěvnost ovlivňují, a jejich vztahy a umožní uživateli nastavením parametrů sledovat návštěvnost. Při zpracování budu vycházet z reálných dat naší rodinné pivnice.<br /> <br /> Cílem simulace je, vhodným nastavením parametrů, pomoci zvýšit návštěvnost pivnice a tedy i tržby.<br /> <br /> Simulace bude realizována v aplikaci Vensim. <br /> <br /> [[User:Xmotj10|Xmotj10]] ([[User talk:Xmotj10|talk]]) 21:45, 20 May 2017 (CEST)</div>

Xmotj10