http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Xsvaf02 2026-07-27T14:32:19Z User contributions MediaWiki 1.31.1 http://www.simulace.info/index.php?title=The_Chicken_Game/cs&diff=3195 2013-06-16T19:14:56Z

<p>Xsvaf02: Created page with &quot;Hra na kuře (v angličtině pojmenovaná jako ''Chicken Game'', ''Game of Chicken''), často též spojovaná s hrou na jestřába a holubičku (v angličtině pojmenovaná j...&quot;</p> <hr /> <div>Hra na kuře (v angličtině pojmenovaná jako ''Chicken Game'', ''Game of Chicken''), často též spojovaná s hrou na jestřába a holubičku (v angličtině pojmenovaná jako ''hawk-dove game''), je jeden z nejznámějších modelů z [[Game_theory/cs|Teorie her]]. Jedná se o konflikt simulující strategickou anti-koordinační hru. <br /> <br /> == Historie a vznik hry ==<br /> Hra pochází ze smrtelné hry náctiletých z 50. let v Americe. Jde o model situace, kdy dva řidiči (většinou mladí muži) jedou v autě přímo proti sobě. První, který to nevydrží a uhne (vyhne se srážce), prohrál (stal se srabem – anglicky „chicken“), ten, který zůstal na dráze, vyhrál. Jestliže neuhne ani jeden z řidičů, srazí se a hra končí srážkou obou vozidel (smrtí obou řidičů) a vítězem není ani jeden. Hra na jestřába a holubičku je matematicky ekvivalentní (a v teorii her často synonymická) hra ke hře na kuře. Jako model zvířecího konfliktu ji poprvé navrhl John Maynard Smith a George Price v roce 1973&lt;ref name=&quot;ftn1&quot;&gt; Osborne (2004), str. 52&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> == Teoretické modely hry a jejich variant ==<br /> === Hra na kuře ===<br /> Základní teoretický model můžeme odvodit přímo z původního příkladu dvou proti sobě jedoucích řidičů. Jedná se o hru dvou hráčů, kdy každý má k dispozici dvě strategie. Strategii ''uhnout'' a ''neuhnout''. Jestliže oba hráči zvolí strategii uhnout, oba přežijí, ale ani jeden není vítěz – jedná se o remízu. Jestliže strategii uhnout zvolí pouze jeden hráč a druhý hráč zvolí strategii neuhnout, stává se druhý hráč (ten, který zvolil strategii neuhnout) vítězem a hráč, který uhnul, poraženým. Poslední možností je, že oba hráči se rozhodnou zahrát strategii neuhnout. V tomto případě se oba hráči srazí – tedy prohrají. Tento stav je ale pro každého z hráčů horší, než libovolný jiný – tedy také horší než prohrát z důvodu uhnutí. Dá se říct, že oba hráči umřou – tedy výsledek je katastrofický. Graficky znázorněné výsledky hry můžeme vidět v tabulce níže, kde je obecná výplatní matice hry.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! || align=&quot;center&quot;| Strategie uhnout || align=&quot;center&quot;| Strategie neuhnout<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie uhnout<br /> | align=&quot;center&quot;| Remíza, Remíza<br /> | align=&quot;center&quot;| Prohra, Výhra<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie neuhnout<br /> | align=&quot;center&quot;| Výhra, Prohra<br /> | align=&quot;center&quot;| Srážka, Srážka<br /> |}<br /> <br /> Chceme-li převést výplaty do číselné podoby, budeme vycházet z výše popsané situace, pouze ji přepíšeme do číselné podoby. Výsledkem pak je výplatní matice, zobrazená v tabulce níže. Z výplatní matice lze vyčíst, že hráč bude preferovat výhru (zisk 1) před remízou (zisk 0), dále bude preferovat remízu (zisk 0) před prohrou (zisk -1), ale bude preferovat prohru (zisk -1) před srážkou (zisk -10).<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! || align=&quot;center&quot;| Strategie uhnout || align=&quot;center&quot;| Strategie neuhnout<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie uhnout<br /> | align=&quot;center&quot;| 0, 0<br /> | align=&quot;center&quot;| -1, 1<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie neuhnout<br /> | align=&quot;center&quot;| 1, -1<br /> | align=&quot;center&quot;| -10, -10<br /> |}<br /> <br /> === Hra na jestřába a holubičku ===<br /> Druhá varianta hry, známá jako hra na jestřába a holubičku, je považována za synonymum hry na kuře. Může ovšem modelovat trochu jiné situace. Jde o konflikt dvou živočichů, kteří se mají dělit o potravu. Živočich se může chovat buď jako jestřáb (ekvivalentní k neuhnutí ve hře na kuře) a bojovat o potravu, nebo se může zachovat jako holubička (ekvivalentní k uhnutí ve hře na kuře) a nebojovat o potravu. Jestliže budou oba živočichové bojovat, dopadne to pro ně nejhůře – rozdělí si potravu rovným dílem, ale zraní se, což sníží jejich užitek z výhry o hodnotu ''c''. Jestliže se budou oba živočichové chovat jako holubičky, rozdělí se o potravu rovným dílem. Pakliže se jeden z živočichů zachová jako jestřáb a druhý jako holubička, získá jestřáb všechnu potravu a holubička nezíská nic.&lt;ref name=&quot;ftn2&quot;&gt; Osborne, Rubinstein (1994), str. 17&lt;/ref&gt; Výplatní matici můžeme vidět v tabulce níže.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! || align=&quot;center&quot;| Strategie holubička || align=&quot;center&quot;| Strategie jestřáb<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie holubička<br /> | align=&quot;center&quot;| ½v, ½v<br /> | align=&quot;center&quot;| 0, v<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie neuhnout<br /> | align=&quot;center&quot;| v, 0<br /> | align=&quot;center&quot;| ½(v-c), ½(v-c)<br /> |}<br /> <br /> Díky zápisu výplatní matice pomocí proměnných můžeme říct, že pakliže ''c'' &gt; ''v'', jedná se o hru velice podobnou klasické hře na kuře. Obecný zápis takovéto výplatní matice, zobrazený v tabulce níže, je platný vždy, když platí W &gt; T &gt; L &gt; X. Můžeme si všimnout, že tento obecný zápis je ekvivalentní zápisu, který jsme provedli v první tabulce .<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! || align=&quot;center&quot;| Strategie holubička || align=&quot;center&quot;| Strategie jestřáb<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie holubička<br /> | align=&quot;center&quot;| T, T<br /> | align=&quot;center&quot;| L, W<br /> |-<br /> ! align=&quot;center&quot;| Strategie neuhnout<br /> | align=&quot;center&quot;| W, L<br /> | align=&quot;center&quot;| X, X<br /> |}<br /> <br /> === Nashovy rovnovážné body a optimální strategie ===<br /> Pokud budeme uvažovat situaci u hry na jestřába a holubičku, kdy platí, že ''v&gt;c'', zjistíme, že tato hra má jednu jedinou [[Nash_equilibrium/cs|Nashovu rovnováhu]] – a to stav, kdy oba hráči zvolí strategii jestřába. Jedná se o silnou Nashovu rovnováhu, z čehož vyplývá, že tato strategie je také ''evolučně stabilní strategií''.<br /> <br /> Pakliže budeme uvažovat situaci, kdy ''v=c'', zjistíme, že hra v této situaci má také pouze jednu jedinou Nashovu rovnováhu – a to opět stav, kdy oba hráči zvolí strategii jestřába. Akorát v této situaci je jedná pouze o slabou Nashovu rovnováhu. Jestliže hráč A zvolí strategii jestřába, hráč B získá naprosto stejnou výhru, ať už zvolí libovolnou strategii (jestliže zvolí strategii jestřába, získá 0, jestliže zvolí strategii holubičky, získá též 0). Toto Nashovo ekvilibrium ovšem zůstává evolučně stabilní strategií.<br /> <br /> Poslední, ovšem nejzajímavější situací je, když budeme uvažovat, že platí ''&lt;nowiki&gt;v&lt;c&lt;/nowiki&gt;'' (stav hry, který je platný pro základní verzi hry na kuře). V této situaci hra nemá žádné Nashovo ekvilibrium v ryzích strategiích. Žádný ze stavů, kdy oba hráči zvolí stejnou strategii (ať už oba zvolí strategii jestřába nebo holubičky) není Nashovo ekvilibrium. Z toho tedy vyplývá, že tato hra nemá žádnou evolučně stabilní strategii. Hledat Nashovo ekvilibrium ovšem můžeme mezi smíšenými strategiemi – kdy jeden z hráčů zvolí na základě pravděpodobnosti strategii jestřába a druhý zvolí opačnou strategii – strategii holubičky.&lt;ref name=&quot;ftn3&quot;&gt; Osborne (2004), str. 285-286&lt;/ref&gt;<br /> <br /> {{ambox<br /> | type = notice<br /> | text = ''Proč si neprocvičit hledání Nashových rovnovážných bodů? Zkuste si jako cvičení nalézt optimální strategie pro všechny tři druhy her!''<br /> }}<br /> <br /> == Reálné ukázky, výsledky a využití hry ==<br /> === Nejznámější příklady hry na kuře v realitě ===<br /> ==== Původní hra na kuře ====<br /> Jak již bylo zmíněno v kapitole o historii hry, nejznámějším příkladem reálné hry na kuře je – původní reálná hra na kuře. Nejznámějším vyobrazením této situace pochází z filmu ''Rebel bez příčiny'' z roku 1955. Ve filmu dva náctiletí řidiči ukradli dvě auta a rozjeli se s nimi směrem k útesu s cílem vyskočit z auta nejpozdější možný moment. Mladík, který vyskočil z auta jako první, byl označen za zbabělce a prohrál, výherce získal obdiv žen. Tato hra se stala centrem pozornosti z velké části proto, že hvězda tohoto filmu – James Dean – zahynul při autonehodě krátce před vydáním filmu. James zabil sebe a zranil další dva lidi při řízení svého auta na dálnici při rychlosti 100 mil za hodinu (nezapomeňte – jednalo se o rok 1955). Tato filmová adaptace hry se poté stala v Hollywoodu velmi populární.&lt;ref name=&quot;ftn4&quot;&gt; Poundstone (1992), str. 197&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Jak údajně pronesl Frank Mazzola (hrál ve filmu postavu Crunche, údajně člen skutečného gangu), toto filmové vyobrazení mělo do skutečnosti daleko.&lt;ref name=&quot;ftn5&quot;&gt; Marlon, Rebel bez příčiny - Zajímavosti&lt;/ref&gt; Ve skutečnosti se k této hře nepoužívala tak drahá auta jako ve filmu (což asi není překvapení). Hlavním rozdílem však je, že ve skutečnosti se řidiči rozjeli proti sobě a ne k útesu. Každý z řidičů přistavěl své auto čelem k sobě na jeden konec vybrané středové čáry. Pak se proti sobě rozjeli co největší rychlosti a měli za úkol držet se na středové čáře tak dlouho, jak to jejich nervy vydržely. Byli samozřejmě instruováni, na kterou stranu uhnout volantem v případě, že budou chtít (doprava).&lt;ref name=&quot;ftn6&quot;&gt; Poundstone (1992), str. 198&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==== Politické souboje a Kubánská raketová krize ====<br /> Druhým nejznámějším příkladem z reality je Kubánská raketová krize, případně politické souboje obecně. Této metafory si jako první všiml Bertrand Russell. Ve své knize z roku 1959, ''Common Sense and Nuclear Warfare'', přirovnal chování východních i západních vládních činitelů při hrozbě nukleárního konfliktu právě ke hře na kuře zmíněné výše. „''Když tuto hru hrají mladí nezodpovědní chlapci, je tato hra považována za dekadentní a nemorální, ale v sázce jsou pouze životy hráčů. Ale když hru hrají významní státnici, kteří riskují nejen své vlastní životy, ale také životy stovek milionů jiných lidí, obě strany si o svém státníkovi myslí, že projevuje velkou moudrost a odvahu, ale pouze chování státníků na opačné straně je trestuhodné. To je samozřejmě absurdní. Obě strany jsou vinné, že vůbec hrají tak ohromně nebezpečnou hru. Hru lze bez neštěstí hrát pouze nějaký čas, ale dříve nebo později se dostaví pocit, že ztráta tváře je mnohem horší, než nukleární vyhlazení. Tento moment nastane, jakmile ani jedna ze stran nebude schopna čelit výsměšnému pokřiku „Zbabělec!“, který zazní z druhé strany. Jakmile tento okamžik nastane, státníci obou stran uvrhnou svět do záhuby.“&lt;ref name=&quot;ftn7&quot;&gt;'' Russell (2001), str. ix''&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V (politických) soubojích je tato hra tedy často používaná jako metafora situací, kdy dvě strany vstoupí do střetnutí, ve kterém nemůžou nic získat, ale pouze jejich vlastní hrdost jim zabrání ustoupit. Dobrou strategií v takovýchto situacích může být ''strategie zablokovaného volantu'', jak můžeme tematicky vidět ve filmu ''Dr. Divnoláska, aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. ''Strategie'' ''zablokovaného volantu spočívá v tom, že uděláte něco, co vám znemožní zahrát jinou, než jestřábí strategii – například tím, že si v autě zablokujete volant a nebude moct vůbec uhnout, nebo jak ve filmu Dr. Divnoláska, vyrobíte stroj zkázy, který nemůžete deaktivovat. Jedinou podmínkou pro tuto strategii je, že o ní řeknete protistraně, jinak by neměla žádný účinek.<br /> <br /> === Další příklady hry na kuře v realitě ===<br /> Metaforu hry na kuře může splňovat spousta reálných situací. Zde jsou stručné ukázky několika dalších příkladů:<br /> <br /> * Jednání odborů s firmou o zvýšení platů. Firma odborům platy zvýšit nechce, a tak dochází k jednání mezi oběma stranami sporu. Odbory mají možnost vyhlásit stávku, když jim firma platy nebude chtít zvednout. Naproti tomu ale stojí, že firma nebude stávkující zaměstnance platit, takže nebudou mít příjem. Zájem firmy tedy není, aby došlo ke stávce, protože by se zastavila výrob a tím vznikly velké fixní náklady na provoz. Druhou možností je, že firma zaměstnancům ustoupí a vyplatí jím vyšší mzdy. Tím se jí sice snižuje zisk, ale není zastavena výroba. Opačným případem je, že členové odborů si uvědomí ohrožení své existence, protože je firma nezaplatí, když budou stávkovat, a svoji výstrahu stáhnou a budou pracovat jako dříve bez zvýšených platů. Posledním případem je ústupek obou stran: odborářům se sice nezvýší platy, ale společnost jim bude vyplácet jednorázové odměny ze zisku firmy na konci roku. To je bude nutit pracovat více a snažit se na zisku podílet kvalitní prací (přesčasy apod.). Firma tím odvrátí hrozbu stávky, ale sníží se jí případný zisk z ročního hospodaření o bonusy zaměstnancům.&lt;ref name=&quot;ftn8&quot;&gt; Wikipedie, Hra na kuře - Praktický příklad hry na kuře&lt;/ref&gt;<br /> * V (anglické) praxi projektového managementu se občas používá termín „''Schedule Chicken“'' (nepřišel jsem na dostatečně dobrý český překlad – doslovný překlad by zněl „termínový zbabělec“). Toto chování se vyskytuje v situacích, kdy více než jeden tým zapojený ve vývoji něčeho velkého zaostává v plnění svých termínů, ale příčí se mu přiznat své zpoždění. Místo toho doufá, že jiný to tým, který také nestíhá, nevydrží a přizná se, že nestíhá. Pro každý jednotlivý tým je samozřejmě nejlepší, když tým, který prohraje tento souboj, je tým, na kterém ostatní týmy ve hře závisejí. V takovém případě tým, který prohrál, ponese následky zdržení, které by se jinak ukázaly jinde. Většinou se nestává, že by všechny týmy hrály hru až do katastrofického konce&lt;ref name=&quot;ftn9&quot;&gt; Rising (1998), str. 169&lt;/ref&gt;<br /> * Hru na kuře, včetně aplikování smíšených strategií, můžeme vidět při některých společenských zvycích. Například dávaní předností na křižovatkách nebo při procházení dveřmi, či při uvolňování míst k sezení v MHD. Společenské zvyky nám dávají klíč k uplatňování smíšených strategií – například, že na křižovatkách platí pravidlo přednosti zprava, při procházení dveřmi se prvně vychází z budov či autobusů a v MHD se uvolňuje místo starším lidem a těhotným ženám.<br /> <br /> {{ambox<br /> | type = notice<br /> | text = ''Napadá vás další možný příklad hry na kuře v realitě? Připište ho zde do seznamu! Zamyslete se, stačí stručný nástin situace a možná právě Váš nápad někomu pomůže například při psaní práce!''<br /> }}<br /> <br /> === Behaviorální experimenty – jak hru na kuře hrají lidé ===<br /> Lidé málokdy hrají laboratorní hry plně racionálně (chápeme-li tedy racionalitu z pohledu teorie her). Camerer ve svém článku ''Progress in Behavioral Game Theory&lt;ref name=&quot;ftn10&quot;&gt;'' Camerer (1997), str. 171-172''&lt;/ref&gt; shrnuje zjištění z behaviorálních experimentů týkajících se hry na kuře. Při jedné studii, pouze 12% pozorovaných párů hrálo hru podle Nashova ekvilibria (tedy, že jeden hráč hraje strategii jestřába a druhý strategii hrdličky). Z behaviorálního hlediska je hra na kuře důležitá zejména pro zkoumání intencí a rozlišování spravedlností a sobeckých preferencí. Celých 60% pozorovaných lidí totiž v druhé polovině experimentu vybíralo spravedlivá ekvilibria – tedy že oba hráči vybrali vždy stejnou strategii, buď oba strategii jestřába, nebo oba strategii holubičky. Překvapivě velký počet „sebevražedných“ spravedlivých strategií je výsledkem reciprocity, kdy lidi trestají druhé, za to, že se snaží na nich vydělat i za cenu vlastního poškození.<br /> <br /> Dalším zajímavý behaviorální poznatek je, jak se liší chování ve hře podle pohlaví. Conrath ve svých experimentech zjistil, že muži oproti ženám přemýšlejí o hře více z dlouhodobého hlediska, kdežto ženy se rozhodují více na základě krátkodobých důsledků.&lt;ref name=&quot;ftn11&quot;&gt; Conrath (1972), str. 441-442&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Využití hry při multiagentních simulacích ===<br /> Krásným příkladem, jak lze hru na kuře ve spojení s multiagentním přístupem k simulaci využít k vysvětlení reálného jevu, je studie provedena v roce 1997 autory Colmanem a Wilsonem z Leicesterské univerzity&lt;ref name=&quot;ftn12&quot;&gt; Colman, Wilson (1997), str. 2&lt;/ref&gt;. Autoři na základě výplatní matice ze hry na kuře vytvořili evoluční model pro hru více hráčů a modelovali pomocí tohoto modelu disociální poruchu osobnosti (lidově je tato porucha označována jako psychopatie). Výsledkem studie bylo zjištění, že populace se vyvine do stabilního ekvilibria s pevným podílem antisociálně se chovajících jedinců. Tento jev spočívá i v tom, že ve společnosti jedinců, kteří hrají strategii holubičky, se velice dobře daří jedinci se strategií jestřába. Jakmile však je jedinců hrající strategii jestřába v populaci více, začnou si navzájem konkurovat a škodit. Překvapivé bylo zjištění, že podíl antisociálních se významně snížil, pokud relativní výhoda antisociálního chování byla nižší, než relativní nevýhoda kooperujícího jedince (z logiky věci by antisociální jedinec neměl reagovat na velikosti ztrát kooperativního chování, rozhodující by pro něj měl být pouze jeho vlastní zisk). Autoři tímto vysvětlují stabilní zastoupení psychopatů v populaci a diskutují, že pokud je evoluční mechanismus psychopatie sociální a ne biologický, tak nemá smysl odstraňovat psychopaty ze společnosti – každého odstraněného psychopata zastoupí jiný člen populace. <br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> * CAMERER, Colin F. Progress in Behavioral Game Theory. ''Journal of Economic Perspectives''. 1997, vol. 11, issue 4, s. 167-188. DOI: 10.1257/jep.11.4.167. Dostupné z: [http://pubs.aeaweb.org/doi/abs/10.1257/jep.11.4.167 http://pubs.aeaweb.org/doi/abs/10.1257/jep.11.4.167]<br /> * COLMAN, Andrew M. a J. Clare WILSON. Antisocial personality disorder: An evolutionary game theory analysis. ''Legal and Criminological Psychology''. 1997, vol. 2, issue 1, s. 23-34. DOI: 10.1111/j.2044-8333.1997.tb00330.x. Dostupné z: [http://doi.wiley.com/10.1111/j.2044-8333.1997.tb00330.x http://doi.wiley.com/10.1111/j.2044-8333.1997.tb00330.x]<br /> * CONRATH, David W. Sex Role and &quot;Cooperation&quot; in the Game of Chicken. ''The journal of conflict resolution''. Sage Publications, Inc. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Periodical Press, 1972, Vol. 16, No. 3, s. 433-443. Dostupné z: [http://www.jstor.org/stable/173587 http://www.jstor.org/stable/173587]<br /> * Hra na kuře. In: ''Wikipedie: otevřená encyklopedie''&lt;nowiki&gt; [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: &lt;/nowiki&gt;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hra_na_ku%C5%99e#Praktick.C3.BD_p.C5.99.C3.ADklad_hry_na_ku.C5.99e http://cs.wikipedia.org/wiki/Hra_na_ku%C5%99e#Praktick.C3.BD_p.C5.99.C3.ADklad_hry_na_ku.C5.99e]<br /> * MARLON. Rebel bez příčiny: Zajímavosti. POMO MEDIA GROUP S.R.O. ''Česko-Slovenská filmová databáze''&lt;nowiki&gt; [online]. [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: &lt;/nowiki&gt;[http://www.csfd.cz/film/13420-rebel-bez-priciny/zajimavosti/strana-2/ http://www.csfd.cz/film/13420-rebel-bez-priciny/zajimavosti/strana-2/]<br /> * OSBORNE, Martin J. ''An introduction to game theory''. New York: Oxford University Press, 2004, xvii, 533 s. ISBN 978-0-19-512895-6. Dostupné z: [http://www.ius.edu.ba/sfadda/An_Introduction_to_Game_Theory.pdf http://www.ius.edu.ba/sfadda/An_Introduction_to_Game_Theory.pdf]<br /> * OSBORNE, Martin J a Ariel RUBINSTEIN. ''Course in game theory''. Cambridge: MIT Press, c1994, xv, 352 s. ISBN 02-626-5040-1. Dostupné z: [http://zhangjun.weebly.com/uploads/2/8/1/8/2818435/martin.pdf http://zhangjun.weebly.com/uploads/2/8/1/8/2818435/martin.pdf]<br /> * POUNDSTONE, William. ''Prisoner´s dilemma''. New York: Anchor Books, c1992, xi, 294 s. ISBN 03-854-1580-X<br /> * RISING, Linda. ''Patterns handbook: techniques, strategies, and applications''. Cambridge: Cambridge University Press, 1998, xix, 549 s. ISBN 05-216-4818-1.<br /> * RUSSELL, Bertrand. ''Common sense and nuclear warfare''. New York: Routledge, 2001, xxvii, 77 p. ISBN 04-152-4994-5.<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> &lt;references/&gt;</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2983 2013-06-09T15:11:18Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>Tato stránka je slouží jako '''Výzkumná zpráva simulace &quot;Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP&quot;''' k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2012/2013) na VŠE v Praze. <br /> <br /> ==Zadání==<br /> * '''Název simulace:''' Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP<br /> * '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2012/2013)<br /> * '''Autor:''' Filip Svatoš<br /> * '''Typ modelu:''' Multiagentní simulace<br /> * '''Modelovací nástroj:''' [http://ccl.northwestern.edu/netlogo/ NetLogo]<br /> Detailní zadání viz stránka pod odkazem: [[User_talk:Xsvaf02]]<br /> <br /> <br /> '''Stručné zadání'''<br /> <br /> Agenti budou &quot;hrát&quot; modifikaci PGGwP aplikovanou na problém černých pasažérů. Návaznost PGGwP na reálnou situaci ČP v MHD vidím následovnou:<br /> *Jedna se o veřejnou 'službu', kterou využívají všichni (platící i neplatící) a všichni z ní mají stejný užitek. Tato vlastnost je obdobná v laboratorní hře i v realitě.<br /> *Výplata z PGG se dá ve realitě chápat jako získání užitku z využité služby (všichni mají z použití MHD stejný užitek - přesun z bodu A do bodu B v určitém čase a v určité kvalitě). Poníženi užitku(výplaty) při nárůstu počtu ČP se dá chápat jako zpomaleni dopravy (přeplněné MHD, více kontrol revizory) nebo zhoršení kvality dopravy (nejsou peníze na údržbu vozů).<br /> *Koeficient násobení veřejného konta bude nastaven jako konstanta 2. Agenti v modelu nejednají za primárním účelem maximalizovat zisk a navíc je rozhodnutí o placení pouze binární (zaplatí/nezaplatí), nelze tedy agenty motivovat k vyšším příspěvkům. Hodnota majetku je zde pouze pro účely porovnávání strategií a efektivity nastaví simulace. Koeficient je tedy potřeba mít &gt; 1, aby mohli být zisky kladné a větší koeficienty pouze snižují škody způsobené ČP. Při množství agentů v simulaci je nežádoucí, jelikož by nebyl jejich nárůst tak dobře vidět v grafech.<br /> *Trestáni je v simulaci placeno agenty - v realitě tento vztah nejde přímo vidět. Můžeme ho ovšem chápat jako ochotu agentů snížit svůj užitek za účelem zvýšení šance na potrestání ČP. Majetek agentu ze kterého se 'platí' tresty koneckonců nejsou jen peníze, ale i užitek získaný používáním MHD - např. časová úspora nebo pohodlí - investice do trestání může být brána jako ochota agentů podstoupit vice kontrol revizorem.<br /> <br /> = Definice problému =<br /> == Černý pasažér v MHD ==<br /> V práci uvažuji o MHD v Praze. Za černého pasažéra považuji cestujícího, který se vědomě a dobrovolně rozhodl nezakoupit jízdenku. Jejich reálné množství v pražské hromadné dopravě se odhaduje na 5 – 10%.<br /> <br /> Dostupné odhady počtu černých pasažérů:<br /> &lt;center&gt;<br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! Zdroj || align=&quot;center&quot;| Udávaný počet ČP<br /> |-<br /> | Eva Markytánová (BP, VŠE)&lt;ref name=&quot;ftn1&quot;&gt; Markytánová (2010), str. 19&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 3,3 - 4,7%<br /> |-<br /> | Pavlína Froňková (BP, VŠE)&lt;ref name=&quot;ftn2&quot;&gt; Froňková (2012) str. 13&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 4 - 5%<br /> |-<br /> | Monika Jarolímová (BP, VŠE)&lt;ref name=&quot;ftn3&quot;&gt; Jarolímová (2012), str. 8&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 4 - 5%<br /> |-<br /> | iDNES.cz&lt;ref name=&quot;ftn4&quot;&gt; Nová, Berný (2007), Praha žádá vyšší pokuty pro černé pasažéry, DP váhá&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 5 - 7%<br /> |-<br /> | Trolejbusy v Praze&lt;ref name=&quot;ftn5&quot;&gt; Antar (2012), Návrat turniketů do metra: blbost ekonomická&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 5,87%<br /> |-<br /> | Kraus, Kočí (ČVUT FD)&lt;ref name=&quot;ftn6&quot;&gt; Kraus, Kočí (2011), str. 6&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| přibližně 8%<br /> |-<br /> | Finmag&lt;ref name=&quot;ftn7&quot;&gt; Lorenc (2011), Černí pasažéři: Kdo si hraje, neplatí. Zatím!&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 10%<br /> |-<br /> | lidovky.cz (Deloitte&lt;ref name=&quot;ftn8&quot;&gt; Bohužel původní zdroj se mi nepodařilo dohledat. Kriticky okomentované shrnutí studie je k dispozici na stránkách Pirátské strany, viz http://www.pirati.cz/_media/mo/deloitte-pirati.pdf.&lt;/ref&gt;)&lt;ref name=&quot;ftn9&quot;&gt; Lidovky.cz (2011), Návrat turniketů do metra vyjde na 1,5 miliardy&lt;/ref&gt; || align=&quot;center&quot;| 8 - 11% v metru a 11 - 13% v povrchové dopravě<br /> |}<br /> &lt;/center&gt;<br /> == Hra na veřejné blaho ==<br /> Hra na veřejné blaho, neboli ''public good game'', je standardní ekonomická hra&lt;ref name=&quot;ftn10&quot;&gt; Volně dle Camerer (2003), str. 45&lt;/ref&gt;. V základní verzi se jedná o skupinovou hru, ve které každý z hráčů dobrovolně vloží částku, kterou si sám zvolí, do společného konta. Tato částka se poté vynásobí číslem větším než 1 a rozdělí rovnoměrně mezi všechny hráče (nehledě na jejich vklad). Jedno z možných rozšíření je zavedení trestání. Po rozdělení částky z veřejného konta se hráči můžou rozhodnout, zda někoho potrestají. Trestají konkrétního hráče a za každý peníz, který na trestání vynaloží, se potrestanému strhne určitá částka z majetku. Další varianty hry zde nezmiňuji ani nepoužívám.<br /> <br /> == Cíl práce ==<br /> Cílem práce je porovnat model založený na teorii her s realitou, zjistit zda je schopen věrohodně simulovat realitu, predikovat dopady změn, jeho slabá a silná místa, zanalyzovat chování agentů za různých nastavení a ověřit aplikovatelnost těchto zjištění zpět do reality.<br /> = Metoda =<br /> Pro simulaci jsem použil multiagentní přístup, zejména proto, že dovoluje tvorbu heterogenních agentů a umožňuje sledovat interakce agentů. Model je realizován v modelovacím multiagentním prostředí NetLogo. Agenti jednají vždy simultánně a v diskrétních časových úsecích (v prostředí NetLogo je tento diskrétní časový úsek nazván ''tick''). Jeden ''tick'' znamená jedno celé kolo hry na veřejné blaho, včetně trestání. Ostatní přístupy <br /> <br /> Studie o důvodech chování černých pasažérů jsem nenalezl. Vycházím tedy z dostupných popisů dat o černých pasažérech a osobnímu vnímaní problematické situace. Hru na veřejné blaho jsem pro tento problém zvolil z důvodu mnoha podobností mezi hrou a realitou (viz zadání).<br /> <br /> = Model =<br /> ==Popis prvků, prostředí a ovládání modelu==<br /> <br /> Svět modelu, zobrazený na obrázku č. 1, je obdélník o rozměrech ''30x30 patches'' (možné souřadnice ''0-29 xcor/ycor'' s počátkem v levém spodním rohu). Velikost modelu se dá libovolně měnit, příslušné posuvníky pro vstupní parametry se automaticky přizpůsobují velikosti světa. Model je ovšem výpočetně náročný, je tedy potřeba zvážit jak velký svět je příslušný stroj schopen zvládnout.<br /> <br /> [[File:1_Prostredi_modelu.png|thumb|center|Obrázek č. 1 - Prostředí modelu]]<br /> <br /> V prostředí jsou vidět pouze cestující. Jeden agent cestujícího je realizován jako jeden ''patch''. Agent revizora je neviditelný. Agenti cestujících můžou nabýt čtyř stavů:<br /> <br /> * '''ČP''' – černý pasažér – '''černá''' barva agenta<br /> * '''PČP''' – potrestaný černý pasažér – '''červená''' barva agenta<br /> * '''PP''' – platící pasažér – '''zelená''' barva agenta<br /> * '''PPP''' – zkontrolovaný platící pasažér – '''modrá''' barva agenta<br /> <br /> <br /> V prostředí se dále nachází 3 tlačítka, 5 posuvníků, 1 záložka pro výběr a 2 grafy. Zde je jejich popis:<br /> <br /> * Tlačítko '''''Nastav''''' – slouží pro spuštění metody ''setup'', která nastaví prostředí pro běh simulace<br /> * Tlačítko '''''Jeď jedno kolo''''' – slouží pro jednorázové spuštění metody ''go'', která provede jedno kolo běhu simulace<br /> * Tlačítko '''''Jeď pořád''''' – slouží pro opakované spouštění metody ''go'', čímž bude simulace běžet až do opětovného zmáčknutí tlačítka (vypnutí běhu simulace)<br /> * Záložka pro výběr '''''pamet-revizora''''' – slouží k nastavení druhu paměti revizora (žádná, nepřesná, přesná)<br /> * Posuvník '''''hodnota-trestu''''' – slouží k nastavení parametru velikosti trestu (možné hodnoty: 100 – 10000, hodnota inkrementace 10)<br /> * Posuvník '''''cena-jizdenky''''' – slouží k nastavení parametru ceny jízdenky (možné hodnoty: 10 – 100, hodnota inkrementace 1)<br /> * Posuvník '''''tolerance-CP''''' – slouží k nastavení parametru tolerance k černým pasažérům (možné hodnoty: 0,5 – 3, hodnota inkrementace 0,1)<br /> * Posuvník '''''polomer-rozptylu-nepresne-pameti''''' – slouží k nastavení parametru rozptylu nepřesné paměti revizora (možné hodnoty: ( 1 – ( max-pxcor + 1 ) / 4 ), hodnota inkrementace 1)<br /> * Posuvník '''''pocet-kontrol-na-rozptylovou-oblast''''' – slouží k nastavení parametru množství kontrol na jednu oblast nepřesné paměti revizora (možné hodnoty: 1 – ( (polomer-rozptylu-nepresne-pameti * 2 ) + 1 ) * ( (polomer-rozptylu-nepresne-pameti * 2 ) + 1 ), hodnota inkrementace 1)<br /> * Graf '''''Majetek podle % času jako ČP''''' – zobrazuje průměrné množství majetku u skupin agentů rozdělených do decilů podle doby, kterou strávili jako černí pasažéři (sloupec úplně vlevo jsou agenti, kteří strávili ve stavu ČP nejméně času, obdobně sloupec úplně vpravo jsou agenti, kteří strávili ve stavu ČP nejvíce času)<br /> * Graf '''''% rozdělení cestujících''''' – zobrazuje procentuální rozdělení agentů na černé a platící pasažéry v čase. <br /> <br /> ==Popis logiky modelu==<br /> <br /> Implementovaná verze hry na veřejné blaho je od originální verze odlišná. V použité verzi se agenti rozhodují tajně (informace o tom, kolik který agent vložil do veřejného konta, není známa) a pouze mezi vkladem plné hodnoty jízdenky do veřejného konta nebo vložením ničeho (nezaplacení jízdenky). Z důvodu, že agenti se nerozhodují, kolik do veřejného konta vloží, ale pouze jestli vloží, je multiplikátor nastaven na základní hodnotu 2. Trestání zde není prováděno přímo, ale skrze pomocnou entitu revizora. Agenti se pouze rozhodují, kolik chtějí do trestání přispět ze svého majetku. Nemůžou si vybrat, koho přesně budou trestat, jelikož je hra tajná a neví tedy, kdo byl černý pasažér a kdo ne. Na základě takto vyjádřeného zájmu o trestání poté revizor provádí na základě nastavené strategie kontroly agentů a v případě, že takto odhalí černého pasažéra, potrestá ho. Trestání je tedy nepřímé a nepřesné. Posloupnost akcí, které za jedno kolo agenti simultánně provádějí, je následující:<br /> <br /> # Nejprve se agenti rozhodnou, zda budou podvádět, nebo zaplatí jízdenku<br /> # Po zaplacení všemi se částka vynásobí a rozdělí mezi agenty<br /> # Na základě stavu hry se agenti rozhodnou, jestli budou trestat, a případně vloží danou hodnotu do konta revizora<br /> # Revizor na základě obdržené částky provede kontroly a potrestá nalezené černé pasažéry<br /> # Nakonec agenti na základě průběhu kola zaktualizují své tendence k podvádění do příštího kola.<br /> <br /> <br /> Rozhodnutí agentů o podvádění je dáno pravděpodobnostní hodnotou každého agenta. Tato hodnota se aktualizuje na konci každého kola podle průběhu posledního kola. Na začátku je tato hodnota nastavena na nulu, model se při neextrémním nastavení velice rychle stabilizuje. Pravděpodobnostní hodnota podvádění je u jednotlivých agentů odlišná na základě jejich lokální zkušenosti. Na obrázku č. 2 je zobrazen vzorec pro výpočet pravděpodobnosti podvádění. Je to aritmetický průměr hodnoty podvádění za předchozí kolo &lt;math&gt;\rho_{0}&lt;/math&gt; a hodnoty podvádění za současné kolo. &lt;math&gt;J&lt;/math&gt; značí rovnovážnou pravděpodobnost počítanou z ceny jízdenky a hodnoty trestu, &lt;math&gt;\check{C}&lt;/math&gt; značí množství černých pasažérů, &lt;math&gt;P&lt;/math&gt; značí procento dopadených černých pasažérů, &lt;math&gt;R&lt;/math&gt; značí aktivitu revizora v okolí agenta, &lt;math&gt;Z&lt;/math&gt; značí osobní zkušenost agenta s revizorem.<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;code&gt;<br /> &lt;math&gt;\rho =\frac{{\rho }_{0}+\left(J+\check{C}-P-R+Z\right)}{2}&lt;/math&gt;<br /> <br /> ''Obrázek č.2: Vzorec pro výpočet pravděpodobnosti podvádění''<br /> &lt;/code&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Výpočet hodnoty J je &lt;math&gt;\frac{\mathit{CJ}+\mathit{CJ}}{\mathit{CJ}+\mathit{CJ}+T}&lt;/math&gt;. Jedná se o rovnovážnou pravděpodobnost založenou na Tsebelisově&lt;ref name=&quot;ftn11&quot;&gt; Tsebelis (1989), str. 81&lt;/ref&gt; herně teoretickém přístupu&lt;ref name=&quot;ftn12&quot;&gt; Žádný z regresních modelů nalezených na téma černých pasažérů bohužel nešlo použít, jelikož tyto modely pracovali s jinými parametry, než zde uvažuji já.&lt;/ref&gt;. Hodnota &lt;math&gt;\check{C}&lt;/math&gt; je procento černých pasažérů ze všech cestujících. Hodnota &lt;math&gt;P&lt;/math&gt; je procento potrestaných černých pasažérů. Hodnota &lt;math&gt;R&lt;/math&gt; je &lt;math&gt;\left({\mathit{pPP}}_{M}{+\mathit{p\check{C}P}}_{M}\right)\ast \mathrm{0,0625}&lt;/math&gt;. Hodnoty &lt;math&gt;pPP_{M}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;p\check{C}P_{M}&lt;/math&gt; značí počet potrestaných platících a černých pasažérů v Moorově sousedství, tedy okolních osm agentů od počítajícího agenta. Hodnota &lt;math&gt;Z&lt;/math&gt; je &lt;math&gt;\mathrm{0,5}&lt;/math&gt;, pakliže je agent nepotrestaný černý pasažér a &lt;math&gt;-\mathrm{0,5}&lt;/math&gt;, pakliže je agent potrestaný černý pasažér. Hodnoty &lt;math&gt;R&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;Z&lt;/math&gt; jsou hodnoty lokální a „subjektivní“ a jsou kalibrované tak, aby dohromady dávaly maximální možnou změnu 100%, neboli 1 (&lt;math&gt;8\ast \mathrm{0,0625}+\mathrm{0,5}&lt;/math&gt;). Agent jimi vnímá blízké okolí a silně z nich čerpá pro své rozhodování a simulují tak dostupnostní heuristiku&lt;ref name=&quot;ftn13&quot;&gt; Tversky, Kahneman (1973) &lt;/ref&gt;. Hodnoty &lt;math&gt;J&lt;/math&gt;, &lt;math&gt;\check{C}&lt;/math&gt; a &lt;math&gt;P&lt;/math&gt; jsou globální a „objektivní“.<br /> <br /> Výpočet trestání je zobrazen na obrázku č. 3. Jedná se opět o aritmetický průměr hodnoty trestání z předchozího kola &lt;math&gt;\tau_{0}&lt;/math&gt; a hodnoty trestání za současné kolo. &lt;math&gt;\check{C}P&lt;/math&gt; značí počet černých pasažérů, &lt;math&gt;C&lt;/math&gt; značí počet všech cestujících a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; značí toleranci k černým pasažérům. Tolerance k černým pasažérům je vstupní nastavitelná proměnná. Tolerance černých pasažérů v podstatě říká, kolik kontrol bude za jednoho černého pasažéra provedeno. Větší tolerance značí méně kontrol.<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;code&gt;<br /> &lt;math&gt;\tau =\frac{{\tau }_{0}+{\left(\frac{\mathit{\check{C}P}}{C}\right)}^{T}}{2}&lt;/math&gt;<br /> <br /> ''Obrázek č.3: Vzorec pro výpočet pravděpodobnosti trestání''<br /> &lt;/code&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Agent může trestat i vícekrát, po každém rozhodnutí trestat se mu však snižuje šance na další trestání o 10%. Cena za jedno trestání je čtvrtina hodnoty jízdenky. Jedno agentem zaplacené trestání dá revizorovi jednu šanci ke kontrole.<br /> <br /> Entita revizora provede tolik kontrol, kolik šancí mu agenti zaplatili. Revizor funguje ve třech možných nastaveních. První nastavení je revizor bez paměti. V tomto nastavení revizor kontroluje agenty zcela náhodně. V nastavení s přesnou pamětí si revizor pamatuje přesné umístění černých pasažérů nalezených v předchozím kole a tyto kontroluje přednostně. Po zkontrolování všech známých černých pasažérů kontroluje opět náhodně. Třetí nastavení je revizor s nepřesnou pamětí&lt;ref name=&quot;ftn14&quot;&gt; Krásný příklad nepřesné paměti v realitě je dlouhodobé zaměřování kontrol na určitou oblast – například přestupní stanice metra.&lt;/ref&gt;. Zde lze nastavit dva parametry – ''rozptyl paměti'' a ''počet kontrol na oblast''. ''Rozptyl'' paměti určuje poloměr okruhu od nalezeného černého pasažéra, ve kterém revizor tohoto černého pasažéra náhodně hledá. Vyšší číslo značí horší paměť revizora. ''Počet kontrol na oblast'' značí, kolik kontrol v této jedné oblasti revizor provede. Revizor po zkontrolování všech těchto oblastí kontroluje opět náhodně. Pakliže revizor černého pasažéra nalezne, strhne mu z majetku hodnotu trestu.<br /> <br /> Vstupní nastavitelné parametry jsou ''cena jízdenky'', ''hodnota trestu'', ''tolerance ČP'', ''druh paměti revizora'', ''rozptyl nepřesné paměti ''a'' počet kontrol v oblasti''. V modelu je 900 agentů. Toto číslo je libovolně nastavitelné, ovšem z důvodu výpočetní náročnosti jsem zvolil takto relativně nízké číslo.<br /> <br /> ==Popis procedur==<br /> <br /> * Procedura '''''vytvor-agenty''''' – vytváří agenty cestujících a nastavuje počáteční hodnoty jejich parametrů.<br /> * Procedura '''''vytvor-revizora''''' – vytváří agenta revizora a nastavuje počáteční hodnotu jeho parametrů<br /> * Procedura '''''aktualizuj-podvadeni''''' – slouží pro výpočet pravděpodobnosti podvádění pro jednotlivé agenty<br /> * Procedura '''''rozhodni-podvadeni''''' – na základě pravděpodobnosti podvádění rozhodne, zda bude konkrétní agent podvádět<br /> * Procedura '''''aktualizuj-trestani''''' – slouží pro výpočet pravděpodobnosti trestání pro jednotlivé agenty<br /> * Procedura '''''rozhodni-trestani''''' – na základě pravděpodobnosti trestání rozhodne, zda bude konkrétní agent trestat a případně rovnou zaplatí za trestání<br /> * Procedura '''''zahraj-kolo''''' – řídí první část jednoho kola hry na veřejné blaho – tedy vložení majetku do veřejného konta a jeho následné rozdělení mezi hráče<br /> * Procedura '''''proved-trestani''''' – zjistí jakou paměť má revizor zapnutou a spustí příslušnou proceduru<br /> * Procedura '''''&lt;nowiki&gt;trestat-nahodne [ pamet? ]&lt;/nowiki&gt;''''' – řídí náhodné kontrolování cestujících, vstupní parametr slouží pro vypnutí/zapnutí funkce ukládání nalezených černých pasažérů do paměti<br /> * Procedura '''''&lt;nowiki&gt;trestat-s-pameti [ rozptyl pocet-kontrol-na-oblast ]&lt;/nowiki&gt;''''' – řídí kontroly na základě paměti revizora, vstupní parametry slouží pro nastavení rozptylu paměti a počtu kontrol na oblast (pro přesnou paměť revizora jsou vstupní parametry rozptyl: 0, pocet-kontrol-na-oblast:1)<br /> * Procedura '''''&lt;nowiki&gt;zkontroluj [ x-souradnice y-souradnice p ]&lt;/nowiki&gt;'''''&lt;nowiki&gt;; - provádí samotné kontrolování, vstupní parametry jsou x/y souřadnice a parametr p, udávající, zda je zapnuta funkce ukládání nalezených černých pasažérů do paměti&lt;/nowiki&gt;<br /> * Procedura '''''aktualizuj-barvu''''' – je pomocná funkce pro aktualizaci zobrazovaných barev agentů podle stavů, ve kterém se nacházejí<br /> * Procedura '''''aktualizuj-pomocne-promenne''''' – je pomocná funkce, ve které se dopočítávají pomocné hodnoty pro zobrazování grafu '''''% rozdělení cestujících'''''<br /> * Procedura '''''to-report random-rovnomerne''''' – navrací náhodnou hodnotu 0-1 z rovnoměrného rozložení<br /> <br /> = Výsledky =<br /> Prováděl jsem několik pozorování, hlavní část výsledku však těží z dat vygenerovaných experimentem. Experiment proběhl pro celkem 252 různých nastavení, pro každé nastavení proběhlo 25 opakování, dohromady se jednalo o 6300 celkových opakování a každé opakování běželo 50 kol (''ticků'')&lt;ref name=&quot;ftn15&quot;&gt; Vzhledem k výpočetní náročnosti modelu nebylo v mých silách provést více opakování. Model se naštěstí ustálí zpravidla do deseti kol a nevykazuje příliš mnoho odchylek při jednotlivých bězích, takže data považuji za relevantní i při takto nízkém počtu opakování.&lt;/ref&gt;. Nastavení vstupních parametrů pro experimenty bylo následující:<br /> &lt;center&gt;<br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! Jméno parametru || align=&quot;center&quot;| Hodnota parametru<br /> |-<br /> | cena jízdenky || align=&quot;center&quot;| 20, 30, 40, 50<br /> |-<br /> | hodnota trestu || align=&quot;center&quot;| 500, 1000, 2000<br /> |-<br /> | tolerance ČP || align=&quot;center&quot;| 0,5, 1, 1,5<br /> |-<br /> | druh paměti revizora || align=&quot;center&quot;| bez paměti, s přesnou pamětí, s nepřesnou pamětí<br /> |-<br /> | rozptyl nepřesné paměti (pouze u nastavení s nepřesnou pamětí) || align=&quot;center&quot;| 2, 4<br /> |-<br /> | počet kontrol v oblasti || align=&quot;center&quot;| 5, 20, 50 (pouze u hodnoty rozptylu 4)<br /> |}<br /> &lt;/center&gt;<br /> Pro zobrazení vlivů jednotlivých parametrů a srovnání modelu s realitou jsem uvažoval toto nastavení:<br /> &lt;center&gt;<br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> ! Jméno parametru || align=&quot;center&quot;| Hodnota parametru<br /> |-<br /> | cena jízdenky || align=&quot;center&quot;| 30<br /> |-<br /> | hodnota trestu || align=&quot;center&quot;| 1000<br /> |-<br /> | tolerance ČP || align=&quot;center&quot;| 1<br /> |-<br /> | druh paměti revizora || align=&quot;center&quot;| s nepřesnou pamětí<br /> |-<br /> | rozptyl nepřesné paměti (pouze u nastavení s nepřesnou pamětí) || align=&quot;center&quot;| 2<br /> |-<br /> | počet kontrol v oblasti || align=&quot;center&quot;| 5<br /> |}<br /> &lt;/center&gt;<br /> <br /> Při tomto nastavení je procento černých pasažérů 7,94%. Toto číslo může odpovídat realitě.<br /> <br /> ==Vliv ceny jízdenky a hodnoty trestu==<br /> <br /> Vliv ceny jízdenky a hodnoty trestu se podle očekávání ukázal jako významný. Na obrázku č. 4 je vidět vliv ceny jízdenky a na obrázku č. 5 hodnoty trestu na procento černých pasažérů. Je zde je vidět silnější vliv hodnoty trestu na procento černých pasažérů, zejména pro příliš nízké hodnoty trestu (500), kdy je procento černých pasažérů více než dvojnásobné (19,75%) oproti hodnotě trestu 1000 (7,94%).<br /> <br /> [[File:4_Cena_jizdenky.png|thumb|center|Obrázek č. 4 - Vliv ceny jízdenky na procento černých pasažérů.]]<br /> <br /> [[File:5_Hodnota_trestu.png|thumb|center|Obrázek č. 5 - Vliv hodnoty trestu na procento černých pasažérů.]]<br /> <br /> ==Vliv tolerance ČP==<br /> <br /> Velmi silný vliv se ukázal u tolerance černých pasažérů. Na obrázku č. 6 je vidět vliv tolerance černých pasažérů. Vliv silné netolerance je silný (1,26% oproti 7,94% černých pasažérů při toleranci 1). Ale vliv silné tolerance je mnohem silnější (73,22% černých pasažérů). Hodnota tolerance 1 může odpovídat realitě.<br /> <br /> [[File:6_Tolerance-CP.png|thumb|center|Obrázek č. 6 - Vliv tolerance k černým pasažérům na procento černých pasažérů.]]<br /> <br /> ==Vliv paměti revizora==<br /> <br /> Na obrázku č. 7 je vidět vliv paměti revizora. Nejlépe si vedla žádná paměť, ale výsledek není tak silný (7% oproti 7,94% černých pasažérů u nepřesné paměti). Přesná paměť si vedla obdobně jako nepřesná.<br /> <br /> [[File:7_Pamet_revizora.png|thumb|center|Obrázek č. 7 - Vliv paměti revizora na procento černých pasažérů.]]<br /> <br /> Důvodem, proč nepřesná paměť podává tak špatné výsledky, je, že krátkodobě sice vyčistí kontrolovanou oblast od černých pasažérů, ti se ovšem přesunou do nekontrolovaných oblastí, kde se jim daří. Začíná tak hra na kočku a na myš. Tento efekt jde dobře vidět obrázku č. 8 a 9, kde na obrázku č. 8 je pole s žádnou pamětí revizora a na obrázku č. 9 pole s nepřesnou pamětí. Kontroly (modrá a červená políčka) jsou u žádné paměti rozmístěné náhodně a udržují tak agenty mimo stav neplacení. Při nepřesné paměti jsou kontroly cílené na oblasti, kde byli odhalení nějací černí pasažéři. Tato strategie za sebou zanechává oblasti očištěné od černých pasažérů (například oblast nahoře uprostřed), ale černí pasažéři se přesouvají do jiných oblastí, kde se jim nadále daří a jejich celkový počet se tak zvedá. Tato strategie může odhalit největší počet černých pasažérů, ale má negativní dopad na prevenci vzniku černých pasažérů. <br /> <br /> [[File:8_zadna_pamet.png|thumb|center|Obrázek č. 8 - Stav při náhodných kontrolách.]]<br /> <br /> [[File:9_nepresna_pamet.png|thumb|center|Obrázek č. 9 - Stav při kontrolách s nepřesnou paměti.]]<br /> <br /> ==Vliv rozptylu a počtu kontrol na oblast paměti==<br /> <br /> Na obrázku č. 10 je vidět vliv poloměru rozptylu na efektivnost nepřesné paměti, na obrázku č. 11 je vidět vliv počtu kontrol na jednu oblast nepřesné paměti. Výsledky ukazují, že hlavním zdrojem neefektivity nepřesné paměti je právě počet kontrol v dané oblasti (intenzita kontrol v oblasti s nalezenými černými pasažéry). Klesající procento černých pasažérů při zvyšujícím se rozptylu paměti přisuzuji tomu, že se zvyšujícím se rozptylu nepřesné paměti se metoda kontroly blíží k trestání náhodnému (náhodné trestání se dá popsat jako trestání s nepřesnou pamětí s nekonečným rozptylem a nekonečným počtem kontrol na oblast).<br /> <br /> [[File:10_Rozptyl.png|thumb|center|Obrázek č. 10 - Vliv rozptylu nepřesné paměti na procento černých pasažérů]]<br /> <br /> [[File:11_Pocet_kontrol.png|thumb|center|Obrázek č. 11 - Vliv počtu kontrol na oblast nepřesné paměti na procento černých pasažérů]]<br /> <br /> ==Ekonomická výhodnost černé jízdy==<br /> <br /> Nyní se podívám na výsledky modelu z pohledu cestujícího. Prosím čtenáře, nechť tyto výsledky bere se značnou rezervou. Model byl tvořen zejména pro simulaci počtu černých pasažérů v populaci. Toto je spíše zajímavý bonus navíc. Na obrázku č. 12 je vidět průměrné množství majetku agentů rozdělených podle doby, jakou strávili jako černí pasažéři. Vlevo je decil s nejmenší dobou (majetek_1) a vpravo s největší dobou (majetek_10) strávenou jako černý pasažér. Jde vidět, že celkově je nejvýhodnější jezdit na černo co nejčastěji. Podle modelu si agenti v decilu s nejdelší dobou strávenou jako černý pasažér vydělali přibližně o 21% více než agenti v decilu s nejkratší dobou strávenou jako černý pasažér. Zajímavé je, že se jízda na černo vyplácela až od sedmého decilu, výrazněji ale až v desátém decilu. Ostatní decily na tom byli hůře, než první decil.<br /> <br /> [[File:12_Majetek_doba_v_CP.png|thumb|center|Obrázek č. 12 - Majetek agentů rozdělených podle doby strávené jako černý pasažér]]<br /> <br /> = Závěr =<br /> Model se ukázal jako schopný simulovat přibližně reálné hodnoty černých pasažérů. Jelikož reálné hodnoty nejsou k dispozici, nemůžu říct, jak přesný je můj model. Při nastavení přibližně odpovídajícímu realitě bylo v modelu okolo 7,94% černých pasažérů. Tato hodnota se může porovnávat s hodnotami z různých průzkumů uvedených v kapitole 2, které se pohybovaly od 5 do 13%. Důležitým výsledkem je také vliv nepřesné paměti revizora na chování černých pasažérů, kteří se přesunovali do oblastí, kde kontroly neprobíhaly. Nejsilnější vliv měly parametry ''druh paměti'' a ''tolerance černých pasažérů''.<br /> <br /> Velkou slabinou modelu je velké zjednodušení reality, což je prostor pro další rozšiřování a zpřesňování modelu do budoucna. Možným směrem dalšího vývoje je přesun pozornosti při rozhodování o podvádění k subjektivním pocitům agenta. Problém tohoto přístupu je, že je těžké jej exaktně a vědecky uchopit, jelikož je obtížné subjektivní pocity kvantifikovat.<br /> <br /> Implikací do reality tedy může být zjištění, že kromě ceny jízdenky a hodnoty pokuty může mít na chování cestujících vliv i způsob, jakým je kontrola agenty vnímaná. Toto zjištění ovšem potřebuje ověření v realitě.<br /> <br /> =Kód=<br /> Zdrojový kód (*.nlogo) modelu: [[File:Xsvaf02_ppgwp_mhd.nlogo]]<br /> <br /> = Reference =<br /> ANTAR. ''Trolejbusy v Praze: Návrat turniketů do metra: blbost ekonomická.''&lt;nowiki&gt; [online]. 2012, 31. 03. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.trolejbusyvpraze.net/blbosti_turnikety2.htm#ztraty_spravne&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> CAMERER, Colin. ''Behavioral game theory: experiments in strategic interaction''. Princeton, N.J.: Princeton University Press, c2003, xv, 550 p. ISBN 06-910-9039-4.<br /> <br /> FROŇKOVÁ, Pavlína. ''Co ovlivňuje počet černých pasažérů v MHD?''&lt;nowiki&gt; [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=104131. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Jiří Lahvička.&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> NOVÁ, Magdalena a BERNÝ, Aleš. ''Praha žádá vyšší pokuty pro černé pasažéry, DP váhá.'' IDNES.cz&lt;nowiki&gt; [online]. 2007, 15. listopadu 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/praha-zada-vyssi-pokuty-pro-cerne-pasazery-dp-vaha-fwp-/domaci.aspx?c=A071115_095354_praha_itu&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> JAROLÍMOVÁ, Monika. ''Analýza černých pasažérů v pražské MHD''&lt;nowiki&gt; [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=57475. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Petr Bartoň.&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> KRAUS, Martin a Martin KOČÍ. ''Průzkum počtu černých pasažérů v pražské MHD v závislosti na věku respondentů''&lt;nowiki&gt; [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: &lt;/nowiki&gt;http://projekty234.websnadno.cz/kraus_koci.pdf. Semestrální práce. ČVUT.<br /> <br /> LIDOVKY.CZ. ''Návrat turniketů do metra vyjde na 1,5 miliardy.'' www.lidovky.cz: Doprava&lt;nowiki&gt; [online]. 2011, 30. srpna 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/navrat-turniketu-do-metra-vyjde-na-1-5-miliardy-fo5-/doprava.aspx?c=A110830_164306_ln-doprava_nev&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> LORENC, Václav. ''Černí pasažéři: Kdo si hraje, neplatí. Zatím!.'' Finmag.cz&lt;nowiki&gt; [online]. 2011, 23.03.2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/byt-cerny-je-hra-zatim/&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> MARKYTÁNOVÁ, Eva. ''Opravdu dokážou stále vyšší pokuty v pražské MHD odradit cestující od jízdy na &quot;černo&quot;?''&lt;nowiki&gt; [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=49281. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Marek Hudík, Ph.D.&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> TSEBELIS, George. ''The abuse of probability in political analysis: The Robinson Crusoe fallacy.'' The American Political Science Review, 1989, 77-91.<br /> <br /> TVERSKY, Amos a Daniel KAHNEMAN. ''Availability: A heuristic for judging frequency and probability''. Cognitive Psychology. 1973, vol. 5, issue 2, s. 207-232. DOI: 10.1016/0010-0285(73)90033-9. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0010028573900339<br /> <br /> ----<br /> &lt;references/&gt;</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xsvaf02_ppgwp_mhd.nlogo&diff=2982 2013-06-09T15:09:20Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:12_Majetek_doba_v_CP.png&diff=2981 2013-06-09T14:50:38Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:11_Pocet_kontrol.png&diff=2980 2013-06-09T14:49:37Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:10_Rozptyl.png&diff=2979 2013-06-09T14:49:26Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:9_nepresna_pamet.png&diff=2978 2013-06-09T14:48:17Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:8_zadna_pamet.png&diff=2977 2013-06-09T14:47:03Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:7_Pamet_revizora.png&diff=2976 2013-06-09T14:45:20Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:6_Tolerance-CP.png&diff=2975 2013-06-09T14:44:40Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:5_Hodnota_trestu.png&diff=2974 2013-06-09T14:42:17Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:4_Cena_jizdenky.png&diff=2973 2013-06-09T14:42:05Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=File:1_Prostredi_modelu.png&diff=2972 2013-06-09T14:38:20Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div></div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2971 2013-06-09T10:09:52Z

<p>Xsvaf02: /* Zadání */</p> <hr /> <div>Tato stránka je slouží jako '''Výzkumná zpráva simulace &quot;Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP&quot;''' k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2012/2013) na VŠE v Praze. <br /> <br /> ==Zadání==<br /> * '''Název simulace:''' Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP<br /> * '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2012/2013)<br /> * '''Autor:''' Filip Svatoš<br /> * '''Typ modelu:''' Multiagentní simulace<br /> * '''Modelovací nástroj:''' [http://ccl.northwestern.edu/netlogo/ NetLogo]<br /> Detailní zadání viz stránka pod odkazem: [[User_talk:Xsvaf02]]<br /> <br /> '''Stručné zadání'''<br /> <br /> Agenti budou &quot;hrát&quot; modifikaci PGGwP aplikovanou na problém černých pasažérů. Návaznost PGGwP na reálnou situaci ČP v MHD vidím následovnou:<br /> *Jedna se o veřejnou 'službu', kterou využívají všichni (platící i neplatící) a všichni z ní mají stejný užitek. Tato vlastnost je obdobná v laboratorní hře i v realitě.<br /> *Výplata z PGG se dá ve realitě chápat jako získání užitku z využité služby (všichni mají z použití MHD stejný užitek - přesun z bodu A do bodu B v určitém čase a v určité kvalitě). Poníženi užitku(výplaty) při nárůstu počtu ČP se dá chápat jako zpomaleni dopravy (přeplněné MHD, více kontrol revizory) nebo zhoršení kvality dopravy (nejsou peníze na údržbu vozů).<br /> *Koeficient násobení veřejného konta bude nastaven jako konstanta 2. Agenti v modelu nejednají za primárním účelem maximalizovat zisk a navíc je rozhodnutí o placení pouze binární (zaplatí/nezaplatí), nelze tedy agenty motivovat k vyšším příspěvkům. Hodnota majetku je zde pouze pro účely porovnávání strategií a efektivity nastaví simulace. Koeficient je tedy potřeba mít &gt; 1, aby mohli být zisky kladné a větší koeficienty pouze snižují škody způsobené ČP. Při množství agentů v simulaci je nežádoucí, jelikož by nebyl jejich nárůst tak dobře vidět v grafech.<br /> *Trestáni je v simulaci placeno agenty - v realitě tento vztah nejde přímo vidět. Můžeme ho ovšem chápat jako ochotu agentů snížit svůj užitek za účelem zvýšení šance na potrestání ČP. Majetek agentu ze kterého se 'platí' tresty koneckonců nejsou jen peníze, ale i užitek získaný používáním MHD - např. časová úspora nebo pohodlí - investice do trestání může být brána jako ochota agentů podstoupit vice kontrol revizorem.<br /> <br /> =Definice problému=<br /> Definice problému - popis situace, kterou řešíte (tj. zadání)<br /> <br /> =Metoda=<br /> Metoda - diskuse možností řešení, výběr metody a prostředku (metod a prostředků) řešení, zdůvodnění výběru (jinými slovy, proč to chcete řešit tak, jak to chcete řešit, jaké jsou jiné alternativy a proč je ta Vámi zvolená pro tuto úlohu nejvhodnější)<br /> <br /> =Model=<br /> Detailní popis modelu, včetně parametrů, oborů hodnot, schémat, omezení modelu, apod. Popis musí být natolik detailní, aby podle něj bylo možné experiment zopakovat (a to samozřejmě i bez toho, že by byly k dispozici příslušné soubory s modelem).<br /> <br /> =Výsledky=<br /> Výsledky - výpis výsledků, jejich analýza, interpretace, zhodnocení.<br /> <br /> =Závěr=<br /> Závěr - jak se Vám podařilo definovaný problém vyřešit<br /> <br /> =Reference=<br /> ISO690<br /> <br /> =Kód=<br /> Kód modelu (soubor xls, spm, nlogo, mdl, apod.)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2962 2013-06-02T13:42:07Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>Tato stránka je slouží jako '''Výzkumná zpráva simulace &quot;Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP&quot;''' k semestrálnímu projektu pro předmět 4IT495 Simulace systémů (LS 2012/2013) na VŠE v Praze. <br /> <br /> ==Zadání==<br /> * '''Název simulace:''' Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP<br /> * '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2012/2013)<br /> * '''Autor:''' Filip Svatoš<br /> * '''Typ modelu:''' Multiagentní simulace<br /> * '''Modelovací nástroj:''' [http://ccl.northwestern.edu/netlogo/ NetLogo]<br /> Detailní zadání viz stránka pod odkazem: [[User_talk:Xsvaf02]]<br /> <br /> =Definice problému=<br /> Definice problému - popis situace, kterou řešíte (tj. zadání)<br /> <br /> =Metoda=<br /> Metoda - diskuse možností řešení, výběr metody a prostředku (metod a prostředků) řešení, zdůvodnění výběru (jinými slovy, proč to chcete řešit tak, jak to chcete řešit, jaké jsou jiné alternativy a proč je ta Vámi zvolená pro tuto úlohu nejvhodnější)<br /> <br /> =Model=<br /> Detailní popis modelu, včetně parametrů, oborů hodnot, schémat, omezení modelu, apod. Popis musí být natolik detailní, aby podle něj bylo možné experiment zopakovat (a to samozřejmě i bez toho, že by byly k dispozici příslušné soubory s modelem).<br /> <br /> =Výsledky=<br /> Výsledky - výpis výsledků, jejich analýza, interpretace, zhodnocení.<br /> <br /> =Závěr=<br /> Závěr - jak se Vám podařilo definovaný problém vyřešit<br /> <br /> =Reference=<br /> ISO690<br /> <br /> =Kód=<br /> Kód modelu (soubor xls, spm, nlogo, mdl, apod.)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2961 2013-05-31T12:48:40Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>Úvodní odstavec<br /> <br /> =Zadání=<br /> Detailní zadání viz stránka pod odkazem: [[User_talk:Xsvaf02]]<br /> <br /> =Definice problému=<br /> Definice problému - popis situace, kterou řešíte (tj. zadání)<br /> <br /> =Metoda=<br /> Metoda - diskuse možností řešení, výběr metody a prostředku (metod a prostředků) řešení, zdůvodnění výběru (jinými slovy, proč to chcete řešit tak, jak to chcete řešit, jaké jsou jiné alternativy a proč je ta Vámi zvolená pro tuto úlohu nejvhodnější)<br /> <br /> =Model=<br /> Detailní popis modelu, včetně parametrů, oborů hodnot, schémat, omezení modelu, apod. Popis musí být natolik detailní, aby podle něj bylo možné experiment zopakovat (a to samozřejmě i bez toho, že by byly k dispozici příslušné soubory s modelem).<br /> <br /> =Výsledky=<br /> Výsledky - výpis výsledků, jejich analýza, interpretace, zhodnocení.<br /> <br /> =Závěr=<br /> Závěr - jak se Vám podařilo definovaný problém vyřešit<br /> <br /> =Reference=<br /> ISO690<br /> <br /> =Kód=<br /> Kód modelu (soubor xls, spm, nlogo, mdl, apod.)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2960 2013-05-31T12:48:09Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>Úvodní odstavec<br /> <br /> =Zadání=<br /> Detailní zadání viz stránka pod odkazem: [[User_talk:Xsvaf02]]<br /> <br /> [http://www.simulace.info/index.php/User_talk:Xsvaf02 Zadání na této stránce]<br /> <br /> =Definice problému=<br /> Definice problému - popis situace, kterou řešíte (tj. zadání)<br /> <br /> =Metoda=<br /> Metoda - diskuse možností řešení, výběr metody a prostředku (metod a prostředků) řešení, zdůvodnění výběru (jinými slovy, proč to chcete řešit tak, jak to chcete řešit, jaké jsou jiné alternativy a proč je ta Vámi zvolená pro tuto úlohu nejvhodnější)<br /> <br /> =Model=<br /> Detailní popis modelu, včetně parametrů, oborů hodnot, schémat, omezení modelu, apod. Popis musí být natolik detailní, aby podle něj bylo možné experiment zopakovat (a to samozřejmě i bez toho, že by byly k dispozici příslušné soubory s modelem).<br /> <br /> =Výsledky=<br /> Výsledky - výpis výsledků, jejich analýza, interpretace, zhodnocení.<br /> <br /> =Závěr=<br /> Závěr - jak se Vám podařilo definovaný problém vyřešit<br /> <br /> =Reference=<br /> ISO690<br /> <br /> =Kód=<br /> Kód modelu (soubor xls, spm, nlogo, mdl, apod.)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2959 2013-05-31T12:47:10Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>Úvodní odstavec<br /> <br /> =Zadání=<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]]<br /> <br /> [http://www.simulace.info/index.php/User_talk:Xsvaf02 Zadání na této stránce]<br /> <br /> =Definice problému=<br /> Definice problému - popis situace, kterou řešíte (tj. zadání)<br /> <br /> =Metoda=<br /> Metoda - diskuse možností řešení, výběr metody a prostředku (metod a prostředků) řešení, zdůvodnění výběru (jinými slovy, proč to chcete řešit tak, jak to chcete řešit, jaké jsou jiné alternativy a proč je ta Vámi zvolená pro tuto úlohu nejvhodnější)<br /> <br /> =Model=<br /> Detailní popis modelu, včetně parametrů, oborů hodnot, schémat, omezení modelu, apod. Popis musí být natolik detailní, aby podle něj bylo možné experiment zopakovat (a to samozřejmě i bez toho, že by byly k dispozici příslušné soubory s modelem).<br /> <br /> =Výsledky=<br /> Výsledky - výpis výsledků, jejich analýza, interpretace, zhodnocení.<br /> <br /> =Závěr=<br /> Závěr - jak se Vám podařilo definovaný problém vyřešit<br /> <br /> =Reference=<br /> ISO690<br /> <br /> =Kód=<br /> Kód modelu (soubor xls, spm, nlogo, mdl, apod.)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2958 2013-05-31T12:43:09Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>Úvodní odstavec<br /> <br /> =Definice problému=<br /> Definice problému - popis situace, kterou řešíte (tj. zadání)<br /> <br /> =Metoda=<br /> Metoda - diskuse možností řešení, výběr metody a prostředku (metod a prostředků) řešení, zdůvodnění výběru (jinými slovy, proč to chcete řešit tak, jak to chcete řešit, jaké jsou jiné alternativy a proč je ta Vámi zvolená pro tuto úlohu nejvhodnější)<br /> <br /> =Model=<br /> Detailní popis modelu, včetně parametrů, oborů hodnot, schémat, omezení modelu, apod. Popis musí být natolik detailní, aby podle něj bylo možné experiment zopakovat (a to samozřejmě i bez toho, že by byly k dispozici příslušné soubory s modelem).<br /> <br /> =Výsledky=<br /> Výsledky - výpis výsledků, jejich analýza, interpretace, zhodnocení.<br /> <br /> =Závěr=<br /> Závěr - jak se Vám podařilo definovaný problém vyřešit<br /> <br /> =Reference=<br /> ISO690<br /> <br /> =Kód=<br /> Kód modelu (soubor xls, spm, nlogo, mdl, apod.)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Multiagentn%C3%AD_simulace_ne/plat%C3%ADc%C3%ADch_cestuj%C3%ADc%C3%ADch_MHD_skrze_kostru_PPGwP&diff=2957 2013-05-31T12:39:27Z

<p>Xsvaf02: Created page with &quot;Úvodní odstavec =Definice problému= =Metoda= =Model= =Výsledky= =Závěr= =Kód=&quot;</p> <hr /> <div>Úvodní odstavec<br /> <br /> =Definice problému=<br /> <br /> =Metoda=<br /> <br /> =Model=<br /> <br /> =Výsledky=<br /> <br /> =Závěr=<br /> <br /> =Kód=</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2012/2013/cs&diff=2956 2013-05-31T12:39:10Z

<p>Xsvaf02: /* Vypracovaná témata LS 2012/2013 */</p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:LS 2012/2013}}<br /> <br /> Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2012/2013. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br /> Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2012/2013/cs|zadání práce]].<br /> <br /> =Vypracovaná témata LS 2012/2013=<br /> * Marta Machová, xmacm45 - [[Koloběh uhlíku]]<br /> * Filip Svatoš, xsvaf02 - [[Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP]]</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2937 2013-05-19T10:26:08Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User_talk:Xovcv00]] - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) [[User:Xovcv00|Xovcv00]] 10:16, 12 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:43, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::Ke všem tématům jsem dodal link na podklady. Asi nejlépe zadokumentovaný je Minecraft. Tor taky ujde, ale bitcoin-otc WOT spíše ze zkušenosti (a hodně je to ovlivněno preferencemi jednotlivců).[[User:Xovcv00|Xovcv00]] 16:00, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::Musím říct, že máte velmi zajímavé nápady. V podstatě si dovedu (po nějaké podrobnější diskusi) rozpracování kteréhokoliv z nich, možná včetně těch &quot;mrtvých&quot;. Ale protože potřebujete mít schváleno jedno, doporučoval bych ten Bitcoin. Minecraft se mi nelíbí, je to simulace prostředí ve hře, byť populární, ale pořád jenom ve hře. Tor je zajímavý problém, ale mám takový dojem, že to možná bude mít analytické řešení. Z tohohle hlediska mi ten Bitcoin vychází nejzajímavěji a nejvhodněji. Takže jestli to vidíte stejně, máte to '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:54, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:xgubk00]] - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) [[User:xgubk00|Xgubk00]] 18:00, 11 May 2013<br /> :Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:34, 12 May 2013 (CEST)<br /> Dobrý den. '''Doplněno.''' Prosím o vyjádření. 17 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny '''upraveno''' )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 00:55, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> <br /> '''Upraveno''' - přepsal jsem zadání. Snad je lépe vidět propojení s realitou. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 12:25, 19 May 2013 (CEST)<br /> <br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> :::No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.<br /> :::Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý &quot;hod kostkou&quot;. Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:24, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.<br /> :::::Dobrá, ale to udělám tak, že vezmu realitu a porovnám jí s tím, co nám dává model. Pokud se to bude shodovat, lze model považovat za funkční. Srovnávat model s jiným modelem, abych prokázal jeho shodu s realitou prostě nedává vůbec žádný smysl.<br /> ::::::Ale o to se snažím. Místo abych dělal &quot;přesný&quot; model, srovnal ho s realitou a řekl - jo je dobrý, vezmu &quot;jednoduchý&quot; model z teorie her, srovnám ho s realitou a řeknu - jo je dobrý (tím srovnáním modelu s modelem je myšleno - tak když tato jednoduchá hra dává OK výsledky, je její použití srovnatelné s konkrétním složitým modelem - dělat dva modely v plánu nemám)<br /> ::::Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. &quot;Reálná&quot; simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní bylo trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl upustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu více realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.<br /> :::::Já si hlavně myslím, že jako simulace toho černého pasažérství (v dopravním slova smyslu) je to PGG hodně zjednodušující. Kdybych simulovat černé pasažérství ve veřejné dopravě, měl bych asi vzít v úvahu např. i pravděpodobnost potkat revizora na různých trasách, apod. V tom je potom hodně síla právě agentních simulací.<br /> ::::::Ano je to ještě větší zjednodušení než u běžných modelů - ostatně celá teorie her je obrovské zjednodušení situace. To byl taky důvod proč jsem si kombinaci PGG/MHD vybral - abych vyzkoušel jestli i takto jednoduchý model dá rozumné výsledky.<br /> ::::K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním agenta). Jediný &quot;hod kostkou&quot; je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo - tedy &quot;hod kostkou&quot;?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.<br /> ::::Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si kupovat jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.<br /> :::::To by asi mohlo být zajímavé, ale bylo by dobré zjistit si k tomu podklady.<br /> ::::::Podklady pro rozhodovací proces černého pasažéra? Co vím (a co jsem hledal) tak nic tomu podobné neexistuje. Studie černých pasažérů jsou velmi vzácné a zrovna otázka &quot;jak a podle čeho se člověk o něčem rozhoduje&quot; je věc, co se hodně blbě věrohodně zkoumá a většinou se buď něco intuitivně vytvoří nebo se provede sběr názorů dotazníkem. Otázka, co je přesnější. To je taky důvod, proč jsem volil matematický výpočet, ten je lépe obhajitelný.<br /> ::::Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na Prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje &quot;reálných&quot; 10% černých pasažérů).[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 15:28, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::::Tuhle informaci máte nějak odzrojovanou? A jaký je vliv ceny jízdenky/pokuty na černé pasažérství? Nějaký jistě bude, ale co by se stalo, kdyby zvýšili pokutu třeba na 1200 Kč? Změnilo by se něco? Nebo by pomohlo spíše zvýšení počtu revizorů či změny jejich tras? To jsou problémy, které je možné řešit simulačně, i když u té výše pokuty a ceny bude asi problém sehnat reálná data, se kterými se to bude porovnávat. Nicméně, pokud byste šel tímhle směrem, ani by to mohlo být zajímavé. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:42, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::::Jak jsem psal, výzkumy ČP jsou vzácné a zdroje jsou všelijaké. Různě expertní odhady o kterých vím jsou následující: 5,87% [http://www.trolejbusyvpraze.net/blbosti_turnikety2.htm#ztraty_spravne odkaz], 8-13% [http://byznys.lidovky.cz/navrat-turniketu-do-metra-vyjde-na-1-5-miliardy-fo5-/doprava.aspx?c=A110830_164306_ln-doprava_nev Odkaz], 10% [http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/byt-cerny-je-hra-zatim/ odkaz] a cca 8% [http://projekty234.websnadno.cz/kraus_koci.pdf odkaz].<br /> ::::::Nějaký vliv má vše (alespoň v mém modelu). Ale je to propojené - když se zvýší pokuty, ale zároveň se zvýší jízdné, výsledek bude stejný,... Cílené směřování revizorů může být trochu dvojsečné. Když je zaměříme na určitou oblast (metro), černí pasažéři se přesunou spíše do jiných oblastí (tramvaj) než aby zmizeli. Toto chci nasimulovat paměti revizora, který bude přednostně kontrolovat oblasti, kde už nějaké ČP našel.[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:47, 13 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) [[User:Koudy|Koudy]] 14:10, 12 May 2013 (CEST) '''nové téma'''<br /> :Zdravim. Můžete to ještě trochu rozvést? Hlavně to nastavení a vliv benefitů - jinak bych analyticky řekl, že pro maximalizaci zisku je nejlepší použít nejlevnější benefit. Bude nějaká klasifikace zákazníků? (např. muži/ženy) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:30, 12 May 2013 (CET)<br /> Zdravím, klasifikace zákazníků by neměla být problém, určitě bude i rozlišení cenových kategorií hodinek. U dražších hodinek může být zajímavější pro zákazníky procentuální sleva, u levnějších zase dárek. Můžu vycházet z toho, jak se zvedly objednávky, když byla vyhlášena nějaká slevová akce, nebo akce s dárky. [[User:Koudy|Koudy]] 18:06, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Jako základ pro rozumnou simulaci to zní dobře, ale prosím nesklouzněte k nějakému velkému zjednodušení. Simulace musí být přiměřeně komplexní tomu, aby dávala výsledky použitelné pak v realitě. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:xachi01]] - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) [[User:xachi01|xachi01]] 06:35, 11 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 11 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2936 2013-05-19T10:25:39Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User_talk:Xovcv00]] - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) [[User:Xovcv00|Xovcv00]] 10:16, 12 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:43, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::Ke všem tématům jsem dodal link na podklady. Asi nejlépe zadokumentovaný je Minecraft. Tor taky ujde, ale bitcoin-otc WOT spíše ze zkušenosti (a hodně je to ovlivněno preferencemi jednotlivců).[[User:Xovcv00|Xovcv00]] 16:00, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::Musím říct, že máte velmi zajímavé nápady. V podstatě si dovedu (po nějaké podrobnější diskusi) rozpracování kteréhokoliv z nich, možná včetně těch &quot;mrtvých&quot;. Ale protože potřebujete mít schváleno jedno, doporučoval bych ten Bitcoin. Minecraft se mi nelíbí, je to simulace prostředí ve hře, byť populární, ale pořád jenom ve hře. Tor je zajímavý problém, ale mám takový dojem, že to možná bude mít analytické řešení. Z tohohle hlediska mi ten Bitcoin vychází nejzajímavěji a nejvhodněji. Takže jestli to vidíte stejně, máte to '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:54, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:xgubk00]] - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) [[User:xgubk00|Xgubk00]] 18:00, 11 May 2013<br /> :Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:34, 12 May 2013 (CEST)<br /> Dobrý den. '''Doplněno.''' Prosím o vyjádření. 17 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny '''upraveno''' )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 00:55, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> <br /> '''Upraveno''' - přepsal jsem zadání. Snad je lépe vidět propojení s realitou. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 12:25, 19 May 2013 (CEST)<br /> <br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> :::No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.<br /> :::Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý &quot;hod kostkou&quot;. Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:24, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.<br /> :::::Dobrá, ale to udělám tak, že vezmu realitu a porovnám jí s tím, co nám dává model. Pokud se to bude shodovat, lze model považovat za funkční. Srovnávat model s jiným modelem, abych prokázal jeho shodu s realitou prostě nedává vůbec žádný smysl.<br /> ::::::Ale o to se snažím. Místo abych dělal &quot;přesný&quot; model, srovnal ho s realitou a řekl - jo je dobrý, vezmu &quot;jednoduchý&quot; model z teorie her, srovnám ho s realitou a řeknu - jo je dobrý (tím srovnáním modelu s modelem je myšleno - tak když tato jednoduchá hra dává OK výsledky, je její použití srovnatelné s konkrétním složitým modelem - dělat dva modely v plánu nemám)<br /> ::::Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. &quot;Reálná&quot; simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní bylo trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl upustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu více realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.<br /> :::::Já si hlavně myslím, že jako simulace toho černého pasažérství (v dopravním slova smyslu) je to PGG hodně zjednodušující. Kdybych simulovat černé pasažérství ve veřejné dopravě, měl bych asi vzít v úvahu např. i pravděpodobnost potkat revizora na různých trasách, apod. V tom je potom hodně síla právě agentních simulací.<br /> ::::::Ano je to ještě větší zjednodušení než u běžných modelů - ostatně celá teorie her je obrovské zjednodušení situace. To byl taky důvod proč jsem si kombinaci PGG/MHD vybral - abych vyzkoušel jestli i takto jednoduchý model dá rozumné výsledky.<br /> ::::K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním agenta). Jediný &quot;hod kostkou&quot; je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo - tedy &quot;hod kostkou&quot;?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.<br /> ::::Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si kupovat jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.<br /> :::::To by asi mohlo být zajímavé, ale bylo by dobré zjistit si k tomu podklady.<br /> ::::::Podklady pro rozhodovací proces černého pasažéra? Co vím (a co jsem hledal) tak nic tomu podobné neexistuje. Studie černých pasažérů jsou velmi vzácné a zrovna otázka &quot;jak a podle čeho se člověk o něčem rozhoduje&quot; je věc, co se hodně blbě věrohodně zkoumá a většinou se buď něco intuitivně vytvoří nebo se provede sběr názorů dotazníkem. Otázka, co je přesnější. To je taky důvod, proč jsem volil matematický výpočet, ten je lépe obhajitelný.<br /> ::::Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na Prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje &quot;reálných&quot; 10% černých pasažérů).[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 15:28, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::::Tuhle informaci máte nějak odzrojovanou? A jaký je vliv ceny jízdenky/pokuty na černé pasažérství? Nějaký jistě bude, ale co by se stalo, kdyby zvýšili pokutu třeba na 1200 Kč? Změnilo by se něco? Nebo by pomohlo spíše zvýšení počtu revizorů či změny jejich tras? To jsou problémy, které je možné řešit simulačně, i když u té výše pokuty a ceny bude asi problém sehnat reálná data, se kterými se to bude porovnávat. Nicméně, pokud byste šel tímhle směrem, ani by to mohlo být zajímavé. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:42, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::::Jak jsem psal, výzkumy ČP jsou vzácné a zdroje jsou všelijaké. Různě expertní odhady o kterých vím jsou následující: 5,87% [http://www.trolejbusyvpraze.net/blbosti_turnikety2.htm#ztraty_spravne odkaz], 8-13% [http://byznys.lidovky.cz/navrat-turniketu-do-metra-vyjde-na-1-5-miliardy-fo5-/doprava.aspx?c=A110830_164306_ln-doprava_nev Odkaz], 10% [http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/byt-cerny-je-hra-zatim/ odkaz] a cca 8% [http://projekty234.websnadno.cz/kraus_koci.pdf odkaz].<br /> ::::::Nějaký vliv má vše (alespoň v mém modelu). Ale je to propojené - když se zvýší pokuty, ale zároveň se zvýší jízdné, výsledek bude stejný,... Cílené směřování revizorů může být trochu dvojsečné. Když je zaměříme na určitou oblast (metro), černí pasažéři se přesunou spíše do jiných oblastí (tramvaj) než aby zmizeli. Toto chci nasimulovat paměti revizora, který bude přednostně kontrolovat oblasti, kde už nějaké ČP našel.[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:47, 13 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) [[User:Koudy|Koudy]] 14:10, 12 May 2013 (CEST) '''nové téma'''<br /> :Zdravim. Můžete to ještě trochu rozvést? Hlavně to nastavení a vliv benefitů - jinak bych analyticky řekl, že pro maximalizaci zisku je nejlepší použít nejlevnější benefit. Bude nějaká klasifikace zákazníků? (např. muži/ženy) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:30, 12 May 2013 (CET)<br /> Zdravím, klasifikace zákazníků by neměla být problém, určitě bude i rozlišení cenových kategorií hodinek. U dražších hodinek může být zajímavější pro zákazníky procentuální sleva, u levnějších zase dárek. Můžu vycházet z toho, jak se zvedly objednávky, když byla vyhlášena nějaká slevová akce, nebo akce s dárky. [[User:Koudy|Koudy]] 18:06, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Jako základ pro rozumnou simulaci to zní dobře, ale prosím nesklouzněte k nějakému velkému zjednodušení. Simulace musí být přiměřeně komplexní tomu, aby dávala výsledky použitelné pak v realitě. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:xachi01]] - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) [[User:xachi01|xachi01]] 06:35, 11 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 11 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2935 2013-05-19T10:21:12Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD skrze kostru PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG(wp) - Public Good Game (with Punishment)<br /> <br /> //<br /> <br /> '''Popis struktury modelu'''<br /> <br /> Agenti budou &quot;hrát&quot; modifikaci PGGwP aplikovanou na problém černých pasažérů. Návaznost PGGwP na reálnou situaci ČP v MHD vidím následovnou:<br /> *Jedna se o veřejnou 'službu', kterou využívají všichni (platící i neplatící) a všichni z ní mají stejný užitek. Tato vlastnost je obdobná v laboratorní hře i v realitě.<br /> *Výplata z PGG se dá ve realitě chápat jako získání užitku z využité služby (všichni mají z použití MHD stejný užitek - přesun z bodu A do bodu B v určitém čase a v určité kvalitě). Poníženi užitku(výplaty) při nárůstu počtu ČP se dá chápat jako zpomaleni dopravy (přeplněné MHD, více kontrol revizory) nebo zhoršení kvality dopravy (nejsou peníze na údržbu vozů).<br /> *Koeficient násobení veřejného konta bude nastaven jako konstanta 2. Agenti v modelu nejednají za primárním účelem maximalizovat zisk a navíc je rozhodnutí o placení pouze binární (zaplatí/nezaplatí), nelze tedy agenty motivovat k vyšším příspěvkům. Hodnota majetku je zde pouze pro účely porovnávání strategií a efektivity nastaví simulace. Koeficient je tedy potřeba mít &gt; 1, aby mohli být zisky kladné a větší koeficienty pouze snižují škody způsobené ČP. Při množství agentů v simulaci je nežádoucí, jelikož by nebyl jejich nárůst tak dobře vidět v grafech.<br /> *Trestáni je v simulaci placeno agenty - v realitě tento vztah nejde přímo vidět. Můžeme ho ovšem chápat jako ochotu agentů snížit svůj užitek za účelem zvýšení šance na potrestání ČP. Majetek agentu ze kterého se 'platí' tresty koneckonců nejsou jen peníze, ale i užitek získaný používáním MHD - např. časová úspora nebo pohodlí - investice do trestání může být brána jako ochota agentů podstoupit vice kontrol revizorem.<br /> <br /> <br /> '''Předpoklady'''<br /> <br /> *Budu uvažovat o MHD v Praze. Čistě z důvodů nedostupnějším informacím.<br /> *Data o chování ČP a informací pro rozhodovací výpočty budu čerpat zejména z prací [https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=57475 1][https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=104131 2][https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti=49281 3].<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> <br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **stavem z minulého kola,<br /> **chováním ostatních agentů v tomto kole (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **cenou jízdenky a velikostí trestu (oboje jsou &quot;veřejné&quot; informace)<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> **vlastní zkušeností s podváděním z minulého kola (jestliže agent [úspěšně podváděl, bude spíše podvádět znova)<br /> **šancí na dopadení revizorem<br /> <br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **chováním ostatních agentů v tomto kole (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> **stavem z minulého kola<br /> **tolerancí k ČP<br /> **vlastním podváděním (černí pasažéři netrestají, možnost antisociálního trestání neexistuje)<br /> <br /> *Agent Revizora (pomocný agent, který realizuje trestání) má následující možná nastavení:<br /> **bez paměti - kontroluje agenty na náhodném umístění<br /> **s přesnou pamětí - udržuje si v paměti ČP nalezené v minulém kole a kontroluje přednostně tyto agenty<br /> **s nepřesnou pamětí - udržuje si v paměti ČP nalezené v minulém kole, ale kontroluje přednostně oblasti, ve kterých se nalezení ČP vyskytovali. V tomto módu lze nastavit jak velká oblast okolo nalezeného ČP se bude kontrolovat (nepřesnost paměti) a jak důkladně kontrola proběhne (kolik bude kontrol v jedné oblasti)<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je porovnat takový model s realitou, zjistit slabá/silná místa takového modelu, zanalyzovat chování agentů za různých nastavení a ověřit aplikovatelnost těchto zjištění zpět do reality.'''</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2929 2013-05-13T18:09:02Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User_talk:Xovcv00]] - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) [[User:Xovcv00|Xovcv00]] 10:16, 12 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:43, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::Ke všem tématům jsem dodal link na podklady. Asi nejlépe zadokumentovaný je Minecraft. Tor taky ujde, ale bitcoin-otc WOT spíše ze zkušenosti (a hodně je to ovlivněno preferencemi jednotlivců).[[User:Xovcv00|Xovcv00]] 16:00, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::Musím říct, že máte velmi zajímavé nápady. V podstatě si dovedu (po nějaké podrobnější diskusi) rozpracování kteréhokoliv z nich, možná včetně těch &quot;mrtvých&quot;. Ale protože potřebujete mít schváleno jedno, doporučoval bych ten Bitcoin. Minecraft se mi nelíbí, je to simulace prostředí ve hře, byť populární, ale pořád jenom ve hře. Tor je zajímavý problém, ale mám takový dojem, že to možná bude mít analytické řešení. Z tohohle hlediska mi ten Bitcoin vychází nejzajímavěji a nejvhodněji. Takže jestli to vidíte stejně, máte to '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:54, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:xgubk00]] - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) [[User:xgubk00|Xgubk00]] 18:00, 11 May 2013<br /> :Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:34, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny '''upraveno''' )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 00:55, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> :::No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.<br /> :::Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý &quot;hod kostkou&quot;. Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:24, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.<br /> :::::Dobrá, ale to udělám tak, že vezmu realitu a porovnám jí s tím, co nám dává model. Pokud se to bude shodovat, lze model považovat za funkční. Srovnávat model s jiným modelem, abych prokázal jeho shodu s realitou prostě nedává vůbec žádný smysl.<br /> ::::::Ale o to se snažím. Místo abych dělal &quot;přesný&quot; model, srovnal ho s realitou a řekl - jo je dobrý, vezmu &quot;jednoduchý&quot; model z teorie her, srovnám ho s realitou a řeknu - jo je dobrý (tím srovnáním modelu s modelem je myšleno - tak když tato jednoduchá hra dává OK výsledky, je její použití srovnatelné s konkrétním složitým modelem - dělat dva modely v plánu nemám)<br /> ::::Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. &quot;Reálná&quot; simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní bylo trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl upustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu více realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.<br /> :::::Já si hlavně myslím, že jako simulace toho černého pasažérství (v dopravním slova smyslu) je to PGG hodně zjednodušující. Kdybych simulovat černé pasažérství ve veřejné dopravě, měl bych asi vzít v úvahu např. i pravděpodobnost potkat revizora na různých trasách, apod. V tom je potom hodně síla právě agentních simulací.<br /> ::::::Ano je to ještě větší zjednodušení než u běžných modelů - ostatně celá teorie her je obrovské zjednodušení situace. To byl taky důvod proč jsem si kombinaci PGG/MHD vybral - abych vyzkoušel jestli i takto jednoduchý model dá rozumné výsledky.<br /> ::::K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním agenta). Jediný &quot;hod kostkou&quot; je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo - tedy &quot;hod kostkou&quot;?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.<br /> ::::Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si kupovat jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.<br /> :::::To by asi mohlo být zajímavé, ale bylo by dobré zjistit si k tomu podklady.<br /> ::::::Podklady pro rozhodovací proces černého pasažéra? Co vím (a co jsem hledal) tak nic tomu podobné neexistuje. Studie černých pasažérů jsou velmi vzácné a zrovna otázka &quot;jak a podle čeho se člověk o něčem rozhoduje&quot; je věc, co se hodně blbě věrohodně zkoumá a většinou se buď něco intuitivně vytvoří nebo se provede sběr názorů dotazníkem. Otázka, co je přesnější. To je taky důvod, proč jsem volil matematický výpočet, ten je lépe obhajitelný.<br /> ::::Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na Prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje &quot;reálných&quot; 10% černých pasažérů).[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 15:28, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::::Tuhle informaci máte nějak odzrojovanou? A jaký je vliv ceny jízdenky/pokuty na černé pasažérství? Nějaký jistě bude, ale co by se stalo, kdyby zvýšili pokutu třeba na 1200 Kč? Změnilo by se něco? Nebo by pomohlo spíše zvýšení počtu revizorů či změny jejich tras? To jsou problémy, které je možné řešit simulačně, i když u té výše pokuty a ceny bude asi problém sehnat reálná data, se kterými se to bude porovnávat. Nicméně, pokud byste šel tímhle směrem, ani by to mohlo být zajímavé. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:42, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::::Jak jsem psal, výzkumy ČP jsou vzácné a zdroje jsou všelijaké. Různě expertní odhady o kterých vím jsou následující: 5,87% [http://www.trolejbusyvpraze.net/blbosti_turnikety2.htm#ztraty_spravne odkaz], 8-13% [http://byznys.lidovky.cz/navrat-turniketu-do-metra-vyjde-na-1-5-miliardy-fo5-/doprava.aspx?c=A110830_164306_ln-doprava_nev Odkaz], 10% [http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/byt-cerny-je-hra-zatim/ odkaz] a cca 8% [http://projekty234.websnadno.cz/kraus_koci.pdf odkaz].<br /> ::::::Nějaký vliv má vše (alespoň v mém modelu). Ale je to propojené - když se zvýší pokuty, ale zároveň se zvýší jízdné, výsledek bude stejný,... Cílené směřování revizorů může být trochu dvojsečné. Když je zaměříme na určitou oblast (metro), černí pasažéři se přesunou spíše do jiných oblastí (tramvaj) než aby zmizeli. Toto chci nasimulovat paměti revizora, který bude přednostně kontrolovat oblasti, kde už nějaké ČP našel.[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:47, 13 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) [[User:Koudy|Koudy]] 14:10, 12 May 2013 (CEST) '''nové téma'''<br /> :Zdravim. Můžete to ještě trochu rozvést? Hlavně to nastavení a vliv benefitů - jinak bych analyticky řekl, že pro maximalizaci zisku je nejlepší použít nejlevnější benefit. Bude nějaká klasifikace zákazníků? (např. muži/ženy) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:30, 12 May 2013 (CET)<br /> Zdravím, klasifikace zákazníků by neměla být problém, určitě bude i rozlišení cenových kategorií hodinek. U dražších hodinek může být zajímavější pro zákazníky procentuální sleva, u levnějších zase dárek. Můžu vycházet z toho, jak se zvedly objednávky, když byla vyhlášena nějaká slevová akce, nebo akce s dárky. [[User:Koudy|Koudy]] 18:06, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Jako základ pro rozumnou simulaci to zní dobře, ale prosím nesklouzněte k nějakému velkému zjednodušení. Simulace musí být přiměřeně komplexní tomu, aby dávala výsledky použitelné pak v realitě. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:xachi01]] - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) [[User:xachi01|xachi01]] 06:35, 11 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 11 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2928 2013-05-13T07:47:12Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User_talk:Xovcv00]] - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) [[User:Xovcv00|Xovcv00]] 10:16, 12 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:43, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::Ke všem tématům jsem dodal link na podklady. Asi nejlépe zadokumentovaný je Minecraft. Tor taky ujde, ale bitcoin-otc WOT spíše ze zkušenosti (a hodně je to ovlivněno preferencemi jednotlivců).[[User:Xovcv00|Xovcv00]] 16:00, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::Musím říct, že máte velmi zajímavé nápady. V podstatě si dovedu (po nějaké podrobnější diskusi) rozpracování kteréhokoliv z nich, možná včetně těch &quot;mrtvých&quot;. Ale protože potřebujete mít schváleno jedno, doporučoval bych ten Bitcoin. Minecraft se mi nelíbí, je to simulace prostředí ve hře, byť populární, ale pořád jenom ve hře. Tor je zajímavý problém, ale mám takový dojem, že to možná bude mít analytické řešení. Z tohohle hlediska mi ten Bitcoin vychází nejzajímavěji a nejvhodněji. Takže jestli to vidíte stejně, máte to '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:54, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:xgubk00]] - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) [[User:xgubk00|Xgubk00]] 18:00, 11 May 2013<br /> :Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:34, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny '''upraveno''' )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 00:55, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> :::No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.<br /> :::Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý &quot;hod kostkou&quot;. Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:24, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.<br /> :::::Dobrá, ale to udělám tak, že vezmu realitu a porovnám jí s tím, co nám dává model. Pokud se to bude shodovat, lze model považovat za funkční. Srovnávat model s jiným modelem, abych prokázal jeho shodu s realitou prostě nedává vůbec žádný smysl.<br /> ::::::Ale o to se snažím. Místo abych dělal &quot;přesný&quot; model, srovnal ho s realitou a řekl - jo je dobrý, vezmu &quot;jednoduchý&quot; model z teorie her, srovnám ho s realitou a řeknu - jo je dobrý (tím srovnáním modelu s modelem je myšleno - tak když tato jednoduchá hra dává OK výsledky, je její použití srovnatelné s konkrétním složitým modelem - dělat dva modely v plánu nemám)<br /> ::::Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. &quot;Reálná&quot; simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní bylo trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl upustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu více realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.<br /> :::::Já si hlavně myslím, že jako simulace toho černého pasažérství (v dopravním slova smyslu) je to PGG hodně zjednodušující. Kdybych simulovat černé pasažérství ve veřejné dopravě, měl bych asi vzít v úvahu např. i pravděpodobnost potkat revizora na různých trasách, apod. V tom je potom hodně síla právě agentních simulací.<br /> ::::::Ano je to ještě větší zjednodušení než u běžných modelů - ostatně celá teorie her je obrovské zjednodušení situace. To byl taky důvod proč jsem si kombinaci PGG/MHD vybral - abych vyzkoušel jestli i takto jednoduchý model dá rozumné výsledky.<br /> ::::K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním agenta). Jediný &quot;hod kostkou&quot; je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo - tedy &quot;hod kostkou&quot;?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.<br /> ::::Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si kupovat jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.<br /> :::::To by asi mohlo být zajímavé, ale bylo by dobré zjistit si k tomu podklady.<br /> ::::::Podklady pro rozhodovací proces černého pasažéra? Co vím (a co jsem hledal) tak nic tomu podobné neexistuje. Studie černých pasažérů jsou velmi vzácné a zrovna otázka &quot;jak a podle čeho se člověk o něčem rozhoduje&quot; je věc, co se hodně blbě věrohodně zkoumá a většinou se buď něco intuitivně vytvoří nebo se provede sběr názorů dotazníkem. Otázka, co je přesnější. To je taky důvod, proč jsem volil matematický výpočet, ten je lépe obhajitelný.<br /> ::::Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na Prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje &quot;reálných&quot; 10% černých pasažérů).[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 15:28, 12 May 2013 (CEST)<br /> :::::Tuhle informaci máte nějak odzrojovanou? A jaký je vliv ceny jízdenky/pokuty na černé pasažérství? Nějaký jistě bude, ale co by se stalo, kdyby zvýšili pokutu třeba na 1200 Kč? Změnilo by se něco? Nebo by pomohlo spíše zvýšení počtu revizorů či změny jejich tras? To jsou problémy, které je možné řešit simulačně, i když u té výše pokuty a ceny bude asi problém sehnat reálná data, se kterými se to bude porovnávat. Nicméně, pokud byste šel tímhle směrem, ani by to mohlo být zajímavé. [[User:Tomáš|Tomáš]] 20:42, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::::Jak jsem psal, výzkumy ČP jsou vzácná a zdroje jsou všelijaké. Různě expertní odhady o kterých vím jsou následující: 5,87% [http://www.trolejbusyvpraze.net/blbosti_turnikety2.htm#ztraty_spravne odkaz], 8-13% [http://byznys.lidovky.cz/navrat-turniketu-do-metra-vyjde-na-1-5-miliardy-fo5-/doprava.aspx?c=A110830_164306_ln-doprava_nev Odkaz], 10% [http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/byt-cerny-je-hra-zatim/ odkaz] a cca 8% [http://projekty234.websnadno.cz/kraus_koci.pdf odkaz].<br /> ::::::Nějaký vliv má vše (alespoň v mém modelu). Ale je to propojené - když se zvýší pokuty, ale zároveň se zvýší jízdné, výsledek bude stejný,... Cílené směřování revizorů může být trochu dvojsečné. Když je zaměříme na určitou oblast (metro), černí pasažéři se přesunou spíše do jiných oblastí (tramvaj) než aby zmizeli. Toto chci nasimulovat paměti revizora, který bude přednostně kontrolovat oblasti, kde už nějaké ČP našel.[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:47, 13 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) [[User:Koudy|Koudy]] 14:10, 12 May 2013 (CEST) '''nové téma'''<br /> :Zdravim. Můžete to ještě trochu rozvést? Hlavně to nastavení a vliv benefitů - jinak bych analyticky řekl, že pro maximalizaci zisku je nejlepší použít nejlevnější benefit. Bude nějaká klasifikace zákazníků? (např. muži/ženy) [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 17:30, 12 May 2013 (CET)<br /> Zdravím, klasifikace zákazníků by neměla být problém, určitě bude i rozlišení cenových kategorií hodinek. U dražších hodinek může být zajímavější pro zákazníky procentuální sleva, u levnějších zase dárek. Můžu vycházet z toho, jak se zvedly objednávky, když byla vyhlášena nějaká slevová akce, nebo akce s dárky. [[User:Koudy|Koudy]] 18:06, 12 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Jako základ pro rozumnou simulaci to zní dobře, ale prosím nesklouzněte k nějakému velkému zjednodušení. Simulace musí být přiměřeně komplexní tomu, aby dávala výsledky použitelné pak v realitě. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 12 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:xachi01]] - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) [[User:xachi01|xachi01]] 06:35, 11 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 11 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2912 2013-05-12T13:31:40Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User_talk:Xovcv00]] - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) [[User:Xovcv00|Xovcv00]] 10:16, 12 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:43, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:xgubk00]] - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) [[User:xgubk00|Xgubk00]] 18:00, 11 May 2013<br /> :Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:34, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny '''upraveno''' )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 00:55, 12 May 2013 (CEST)<br /> : Dobrý den, až dnes jsem si všiml, že jsem upravené téma s největší pravděpodobností při editaci neuložil nebo klikl jen na zobrazení náhledu. Teď je již vše ok, děkuji předem za kontrolu.<br /> <br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> :::No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.<br /> :::Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý &quot;hod kostkou&quot;. Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:24, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.<br /> ::::Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. &quot;Reálná&quot; simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní bylo trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl upustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu více realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.<br /> ::::K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním agenta). Jediný &quot;hod kostkou&quot; je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo - tedy &quot;hod kostkou&quot;?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.<br /> ::::Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si kupovat jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.<br /> ::::Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na Prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje &quot;reálných&quot; 10% černých pasažérů).[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 15:28, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) [[User:Koudy|Koudy]] 14:10, 12 May 2013 (CEST) '''nové téma'''<br /> <br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:xachi01]] - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) [[User:xachi01|xachi01]] 06:35, 11 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 11 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2911 2013-05-12T13:28:33Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User_talk:Xovcv00]] - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) [[User:Xovcv00|Xovcv00]] 10:16, 12 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:43, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:xgubk00]] - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) [[User:xgubk00|Xgubk00]] 18:00, 11 May 2013<br /> :Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:34, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny '''upraveno''' )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 00:55, 12 May 2013 (CEST)<br /> : Dobrý den, až dnes jsem si všiml, že jsem upravené téma s největší pravděpodobností při editaci neuložil nebo klikl jen na zobrazení náhledu. Teď je již vše ok, děkuji předem za kontrolu.<br /> <br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> :::No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.<br /> :::Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý &quot;hod kostkou&quot;. Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:24, 12 May 2013 (CEST)<br /> ::::Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.<br /> ::::Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. &quot;Reálná&quot; simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní byl trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl odpustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu víc realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.<br /> ::::K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním). Jediný &quot;hod kostkou&quot; je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.<br /> ::::Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si koupit jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.<br /> ::::Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje &quot;reálných&quot; 10% černých pasažérů).[[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 15:28, 12 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) [[User:Koudy|Koudy]] 14:10, 12 May 2013 (CEST) '''nové téma'''<br /> <br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:xachi01]] - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) [[User:xachi01|xachi01]] 06:35, 11 May 2013 (CEST)<br /> :OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 11 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2865 2013-05-10T09:37:12Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> '''Odkaz na rozpracovanou práci - *.nlogo soubor. Slouží pro účely konkrétnější diskuze k zadání'''<br /> <br /> [https://docs.google.com/file/d/0B0uaNpNtKb2pQkxOclV6TkFMVjA/edit?usp=sharing Odkaz na soubor uložený na GDocs]<br /> <br /> '''Zdrojový kód lze nahlédnout bez stahování souboru. Pro stažení klikněte na &quot;Soubor&quot; - &quot;Stáhnout&quot; (nebo ctrl+s)'''<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je ověřit použitelnost (validitu) teorie her při simulaci reálných situací'''<br /> <br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> <br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **stavem z minulého kola,<br /> **chováním ostatních agentů v tomto kole (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **cenou jízdenky a velikostí trestu (oboje jsou &quot;veřejné&quot; informace)<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> **vlastní zkušeností s podváděním z minulého kola (jestliže agent [úspěšně podváděl, bude spíše podvádět znova)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **chováním ostatních agentů v tomto kole (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> **stavem z minulého kola<br /> **vlastním podváděním (černí pasažéři netrestají, možnost antisociálního trestání neexistuje)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2852 2013-05-08T20:34:03Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Obchodní strategie )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 18:23, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Martine, jednak bych zvážil použití jiného principu než agentní modelování - nebo to tak alespoň chápu z Vašeho zadání. Možná bych zvážil systémovou dynamiku, ale i tak tam vidím několik problémů. Především musíte odhalit ty &quot;drivery&quot;, které stojí za jednáním lidí a musíte je mít nějak statisticky zmapované. Pro kolik % lidí je důležitá cena, kolik % je ochotno jít pro pečivo zvlášť do pekárny a nekupovat ho třeba v řetězci, apod. To nebude úplně snadné taková data získat. Další problém vidím v tom, že pracujete s více produkty. To bude jakýkoliv model dramaticky komplikovat... Já mám obavu, že takovéto zadání by vedlo k jednomu ze dvou scénářů: buďto byste to vyvíjel poctivě a pečlivě, načež byste v určitém momentu zjistil, že tam máte tolik parametrů, že už to nedáváte nebo byste si to zjednodušoval až by ten model absolutně ztratil jakýkoliv kontakt s realitou.<br /> :Doporučoval bych z tohoto poměrně složitého problému vyčlenit nějaký dílčí a ještě si to zadání promyslet.[[User:Tomáš|Tomáš]] 00:14, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Objednávání zboží pomocí metody Monte Carlo) [[User:Koudy|Koudy]] 16:12, 2 May 2013 (CEST)<br /> :Příliš neurčité. Chce to nějak konkretizovat - konkrétní zboží, konkrétní typ firmy a tím pádem konkrétní(skutečný) problém. Pro koho by byla simulace určena (kdo by jí použil), co by bylo prvkem nahodilosti a jaké parametry vstupují do simulace (prodá neprodá je málo).[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 2 May 2013 (CET) ('''Upraveno''')<br /> ::Zatím je to stále na úrovni nejjednoduší úlohy, co jsme na MC dělali (prodá neprodá je málo). V případě MC je potřeba mít použité hodnoty podložené nějakou statistikou (ať je podle čeho stanovit pravděpodobnostní rozdělení náhodně generovaných čísel a ať výsledky dávají nějkaý smysl), budete je mít pro tento případ? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)('''Upraveno''')<br /> ::Dobrý den Ondro, já jsem tuhle diskusi zpovzdálí sledoval, abych se do toho v pravou chvíli vložil. :-) Musím (nerad :-) ) souhlasit s Olegem, že tohle zadání není dostatečně silné na semestrální úlohu. Jestli si pamatuji, máme jednu podobnou úlohu jako součást prvního testu (nejde tam o ryby, ale tuším o noviny nebo něco takového, ale z hlediska komplexnosti je to stejný level). To fakt není dostatečné na semestrálku. Ani mi, obávám se, není příliš jasné, jak by Vám mohly souhrnné makro-statistiky o prodeji ryb v ČR pomoci při řešení problému konkrétní restaurace.<br /> ::Napadají mě např. následující možnosti, jak model rozšířit, aby to k něčemu bylo. Chtělo by to ovšem pokud možno získat informace z nějaké skutečné restaurace. Dala by se např. rozebrat ta samotná poptávka. Nejen, že je daná nějakým náhodným číslem, ale jaké drivery ji tvoří - sezónnost roční, týdenní, dynamika v návaznosti na reklamní kampaně, apod. Asi by bylo třeba pracovat ne s nějakou virtuální komoditou &quot;ryby&quot;, ale s jednotlivými druhy, které mají zajisté jednak odlišné např. skladovací vlastnosti, ale i marži, poptávku, apod. a různými druhy jídel, která se z nich dají vyrobit. A pak byste musel detailně rozebrat a namodelovat náklady. Předmětem zkoumání by mohly být různé obchodní/marketingové strategie. To už je trochu náročnější přístup, v podstatě na úrovni finančního modelu pro účely nějakého business plánu, ale takto by to mohlo být přínosné.<br /> ::Anebo zvážit něco jiného, to je samozřejmě také možné. Někdy se člověk zasekne na nějakém tématu a nevšimne si, že hned vedle sebe má jiné, daleko lepší. [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:03, 8 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2851 2013-05-08T17:59:58Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> :Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak '''schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 9:38, 8 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Obchodní strategie )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 18:23, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Martine, jednak bych zvážil použití jiného principu než agentní modelování - nebo to tak alespoň chápu z Vašeho zadání. Možná bych zvážil systémovou dynamiku, ale i tak tam vidím několik problémů. Především musíte odhalit ty &quot;drivery&quot;, které stojí za jednáním lidí a musíte je mít nějak statisticky zmapované. Pro kolik % lidí je důležitá cena, kolik % je ochotno jít pro pečivo zvlášť do pekárny a nekupovat ho třeba v řetězci, apod. To nebude úplně snadné taková data získat. Další problém vidím v tom, že pracujete s více produkty. To bude jakýkoliv model dramaticky komplikovat... Já mám obavu, že takovéto zadání by vedlo k jednomu ze dvou scénářů: buďto byste to vyvíjel poctivě a pečlivě, načež byste v určitém momentu zjistil, že tam máte tolik parametrů, že už to nedáváte nebo byste si to zjednodušoval až by ten model absolutně ztratil jakýkoliv kontakt s realitou.<br /> :Doporučoval bych z tohoto poměrně složitého problému vyčlenit nějaký dílčí a ještě si to zadání promyslet.[[User:Tomáš|Tomáš]] 00:14, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> ::* Pro zájemce a zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 19:59, 8 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Objednávání zboží pomocí metody Monte Carlo) [[User:Koudy|Koudy]] 16:12, 2 May 2013 (CEST)<br /> :Příliš neurčité. Chce to nějak konkretizovat - konkrétní zboží, konkrétní typ firmy a tím pádem konkrétní(skutečný) problém. Pro koho by byla simulace určena (kdo by jí použil), co by bylo prvkem nahodilosti a jaké parametry vstupují do simulace (prodá neprodá je málo).[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 2 May 2013 (CET) ('''Upraveno''')<br /> ::Zatím je to stále na úrovni nejjednoduší úlohy, co jsme na MC dělali (prodá neprodá je málo). V případě MC je potřeba mít použité hodnoty podložené nějakou statistikou (ať je podle čeho stanovit pravděpodobnostní rozdělení náhodně generovaných čísel a ať výsledky dávají nějkaý smysl), budete je mít pro tento případ? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)('''Upraveno''')<br /> ::Dobrý den Ondro, já jsem tuhle diskusi zpovzdálí sledoval, abych se do toho v pravou chvíli vložil. :-) Musím (nerad :-) ) souhlasit s Olegem, že tohle zadání není dostatečně silné na semestrální úlohu. Jestli si pamatuji, máme jednu podobnou úlohu jako součást prvního testu (nejde tam o ryby, ale tuším o noviny nebo něco takového, ale z hlediska komplexnosti je to stejný level). To fakt není dostatečné na semestrálku. Ani mi, obávám se, není příliš jasné, jak by Vám mohly souhrnné makro-statistiky o prodeji ryb v ČR pomoci při řešení problému konkrétní restaurace.<br /> ::Napadají mě např. následující možnosti, jak model rozšířit, aby to k něčemu bylo. Chtělo by to ovšem pokud možno získat informace z nějaké skutečné restaurace. Dala by se např. rozebrat ta samotná poptávka. Nejen, že je daná nějakým náhodným číslem, ale jaké drivery ji tvoří - sezónnost roční, týdenní, dynamika v návaznosti na reklamní kampaně, apod. Asi by bylo třeba pracovat ne s nějakou virtuální komoditou &quot;ryby&quot;, ale s jednotlivými druhy, které mají zajisté jednak odlišné např. skladovací vlastnosti, ale i marži, poptávku, apod. a různými druhy jídel, která se z nich dají vyrobit. A pak byste musel detailně rozebrat a namodelovat náklady. Předmětem zkoumání by mohly být různé obchodní/marketingové strategie. To už je trochu náročnější přístup, v podstatě na úrovni finančního modelu pro účely nějakého business plánu, ale takto by to mohlo být přínosné.<br /> ::Anebo zvážit něco jiného, to je samozřejmě také možné. Někdy se člověk zasekne na nějakém tématu a nevšimne si, že hned vedle sebe má jiné, daleko lepší. [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:03, 8 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2850 2013-05-08T17:57:15Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> '''Odkaz na rozpracovanou práci - *.nlogo soubor. Slouží pro účely konkrétnější diskuze k zadání'''<br /> <br /> [https://docs.google.com/file/d/0B0uaNpNtKb2pQkxOclV6TkFMVjA/edit?usp=sharing Odkaz na soubor uložený na GDocs]<br /> <br /> '''Zdrojový kód lze nahlédnout bez stahování souboru. Pro stažení klikněte na &quot;Soubor&quot; - &quot;Stáhnout&quot; (nebo ctrl+s)'''<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je ověřit použitelnost (validitu) teorie her při simulaci reálných situací'''<br /> <br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> <br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickým chováním ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickým chováním ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2848 2013-05-08T07:28:55Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> [[User talk:Xmacm45]] - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku)<br /> --[[User:Xmacm45|Marta Machová]] 14:04, 7 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Xsvem32]] odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Obchodní strategie )[[User:Xsvem32|Xsvem32]] 18:23, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Martine, jednak bych zvážil použití jiného principu než agentní modelování - nebo to tak alespoň chápu z Vašeho zadání. Možná bych zvážil systémovou dynamiku, ale i tak tam vidím několik problémů. Především musíte odhalit ty &quot;drivery&quot;, které stojí za jednáním lidí a musíte je mít nějak statisticky zmapované. Pro kolik % lidí je důležitá cena, kolik % je ochotno jít pro pečivo zvlášť do pekárny a nekupovat ho třeba v řetězci, apod. To nebude úplně snadné taková data získat. Další problém vidím v tom, že pracujete s více produkty. To bude jakýkoliv model dramaticky komplikovat... Já mám obavu, že takovéto zadání by vedlo k jednomu ze dvou scénářů: buďto byste to vyvíjel poctivě a pečlivě, načež byste v určitém momentu zjistil, že tam máte tolik parametrů, že už to nedáváte nebo byste si to zjednodušoval až by ten model absolutně ztratil jakýkoliv kontakt s realitou.<br /> :Doporučoval bych z tohoto poměrně složitého problému vyčlenit nějaký dílčí a ještě si to zadání promyslet.[[User:Tomáš|Tomáš]] 00:14, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> <br /> [[User talk:Filip.hrbek]] odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )[[User:Filip.hrbek|Filip.hrbek]] 14:26, 4 May 2013 (CEST)<br /> :Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:20, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User talk:Michael Hapala‎]] - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) [[User:Michael Hapala|Michael Hapala]] 23:07, 3 May 2013 (CEST)<br /> :Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:43, 6 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]<br /> :Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: &quot;ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace&quot;. To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).<br /> :Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. [[User:Tomáš|Tomáš]] 11:39, 6 May 2013 (CEST)<br /> ::Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.<br /> ::Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli &quot;inteligencí agentů&quot;? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence.Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 09:28, 8 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Koudy]] - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Objednávání zboží pomocí metody Monte Carlo) [[User:Koudy|Koudy]] 16:12, 2 May 2013 (CEST)<br /> :Příliš neurčité. Chce to nějak konkretizovat - konkrétní zboží, konkrétní typ firmy a tím pádem konkrétní(skutečný) problém. Pro koho by byla simulace určena (kdo by jí použil), co by bylo prvkem nahodilosti a jaké parametry vstupují do simulace (prodá neprodá je málo).[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 18:00, 2 May 2013 (CET) ('''Upraveno''')<br /> ::Zatím je to stále na úrovni nejjednoduší úlohy, co jsme na MC dělali (prodá neprodá je málo). V případě MC je potřeba mít použité hodnoty podložené nějakou statistikou (ať je podle čeho stanovit pravděpodobnostní rozdělení náhodně generovaných čísel a ať výsledky dávají nějkaý smysl), budete je mít pro tento případ? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)('''Upraveno''')<br /> ::Dobrý den Ondro, já jsem tuhle diskusi zpovzdálí sledoval, abych se do toho v pravou chvíli vložil. :-) Musím (nerad :-) ) souhlasit s Olegem, že tohle zadání není dostatečně silné na semestrální úlohu. Jestli si pamatuji, máme jednu podobnou úlohu jako součást prvního testu (nejde tam o ryby, ale tuším o noviny nebo něco takového, ale z hlediska komplexnosti je to stejný level). To fakt není dostatečné na semestrálku. Ani mi, obávám se, není příliš jasné, jak by Vám mohly souhrnné makro-statistiky o prodeji ryb v ČR pomoci při řešení problému konkrétní restaurace.<br /> ::Napadají mě např. následující možnosti, jak model rozšířit, aby to k něčemu bylo. Chtělo by to ovšem pokud možno získat informace z nějaké skutečné restaurace. Dala by se např. rozebrat ta samotná poptávka. Nejen, že je daná nějakým náhodným číslem, ale jaké drivery ji tvoří - sezónnost roční, týdenní, dynamika v návaznosti na reklamní kampaně, apod. Asi by bylo třeba pracovat ne s nějakou virtuální komoditou &quot;ryby&quot;, ale s jednotlivými druhy, které mají zajisté jednak odlišné např. skladovací vlastnosti, ale i marži, poptávku, apod. a různými druhy jídel, která se z nich dají vyrobit. A pak byste musel detailně rozebrat a namodelovat náklady. Předmětem zkoumání by mohly být různé obchodní/marketingové strategie. To už je trochu náročnější přístup, v podstatě na úrovni finančního modelu pro účely nějakého business plánu, ale takto by to mohlo být přínosné.<br /> ::Anebo zvážit něco jiného, to je samozřejmě také možné. Někdy se člověk zasekne na nějakém tématu a nevšimne si, že hned vedle sebe má jiné, daleko lepší. [[User:Tomáš|Tomáš]] 00:03, 8 May 2013 (CEST)<br /> <br /> [[User_talk:Laila]] - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) ([[User:Laila|Laila]] 18:38, 2 May 2013 (CEST))<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 21:00, 2 May 2013 (CET)<br /> <br /> [[User talk:FM]] - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel '''upraveno''') [[User:FM|FM]] 23:31, 2 May 2013 (CEST)<br /> :OK. '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] 7:00, 7 May 2013 (CET)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2830 2013-05-05T14:40:52Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je ověřit použitelnost (validitu) teorie her při simulaci reálných situací'''<br /> <br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> <br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickým chováním ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickým chováním ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2829 2013-05-05T14:36:49Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je ověřit použitelnost (validitu) teorie her při simulaci reálných situací'''<br /> <br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> <br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2828 2013-05-05T09:34:43Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je ověřit použitelnost (validitu) teorie her při simulaci reálných situací'''<br /> <br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> <br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> **MOŽNÁ: averze k riziku (různá rychlost posunu pravděpodobnosti směrem k ČP nebo k PP - agentovi se bude pravděpodobnost, že se stane ČP rychleji snižovat, než zvyšovat)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.<br /> *Největší vliv bude mít práce revizorů (kvalita trestání) - tedy jaké území pokryjí kontrolou (pokud se budou soustředit pouze na určité oblasti [metro] tak bude efekt nižší)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2817 2013-05-04T09:21:06Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> <br /> '''Cílem práce je ověřit použitelnost (validitu) teorie her při simulaci reálných situací'''<br /> <br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> **MOŽNÁ: averze k riziku (různá rychlost posunu pravděpodobnosti směrem k ČP nebo k PP - agentovi se bude pravděpodobnost, že se stane ČP rychleji snižovat, než zvyšovat)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.<br /> *Největší vliv bude mít práce revizorů (kvalita trestání) - tedy jaké území pokryjí kontrolou (pokud se budou soustředit pouze na určité oblasti [metro] tak bude efekt nižší)</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2012/2013/cs&diff=2778 2013-05-02T11:32:27Z

<p>Xsvaf02: </p> <hr /> <div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2012/2013}}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít &lt;nowiki&gt;~~~~&lt;/nowiki&gt; (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> {{Ambox<br /> | type = content<br /> | text = &lt;div&gt;<br /> Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br /> &lt;/div&gt;<br /> }}<br /> <br /> <br /> <br /> [[User_talk:Xsvaf02]] - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ [[User:Xsvaf02|Xsvaf02]] 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]</div>

Xsvaf02 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Xsvaf02&diff=2745 2013-04-29T19:01:39Z

<p>Xsvaf02: Created page with &quot;''' == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP == ''' // Zkratky ČP - Černý pasažér PP - Platící pasažér MHD - Městská hromadn...&quot;</p> <hr /> <div>'''<br /> == Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP ==<br /> '''<br /> <br /> // Zkratky<br /> <br /> ČP - Černý pasažér<br /> <br /> PP - Platící pasažér<br /> <br /> MHD - Městská hromadná doprava<br /> <br /> PPG - Public Good Game<br /> <br /> PPGwP - Public Good Game with Punishment<br /> <br /> //<br /> <br /> '''Použitá verze hry'''<br /> <br /> Opakovaná, neveřejná ‘Public Good Game’ s trestáním.<br /> <br /> <br /> '''Popis laboratorní verze hry'''<br /> <br /> 1) Stejná množina hráčů hraje opakovaně více kol.<br /> <br /> 2) Hráči tajně vyberou kolik ze svého soukromého ‘majetku’ vloží do veřejného konta.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený veřejný majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny hráče.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek hráčů, který nevložili do veřejného konta jim zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce hráče/ů, pro kterou se hráči můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Obvykle to probíhá tak, že hráč, který se rozhodne trestat se rozhodne kolik ze svého soukromého majetku za trestání zaplatí.<br /> <br /> 8) A vybere si cíl trestání.<br /> <br /> 9) Trestané osobě se strhne z jeho soukromého majetku několikanásobek částky zaplacené trestajícím.<br /> <br /> <br /> '''Popis aplikované modifikace hry'''<br /> <br /> 1) Pevná množina agentů hraje opakovaně předem neznámý konečný počet her<br /> <br /> 2) Agenti tajně vyberou zdali zaplatí (nebo ne) jízdenku ze svého soukromého majetku.<br /> <br /> 3) Majetek vložen do veřejného konta je vynásoben číslem &gt; 1.<br /> <br /> 4) Takto vynásobený majetek je rovnoměrně rozdělen mezi všechny agenty.<br /> <br /> 5) Soukromý majetek agentů, který nevložili do veřejného konta jim taky zůstává.<br /> <br /> 6) Trestání je dobrovolná akce agenta/ů, pro kterou se agenti můžou rozhodnout po skončení každého kola.<br /> <br /> 7) Agent, který se rozhodne že chce trestat, se rozhodne kolik ze svého majetku chce na trestání vynaložit a tuto sumu zaplatí speciálnímu druhu agenta pojmenovaném ‘revizor’.<br /> <br /> 8) Trestání je nepřímé a neefektivní - revizor na základě získané hodnoty kontroluje ‘náhodně’ určité množství cestujících (čím více získá, tím větší počet cestujících zkontroluje). Jestliže odhalí ČP, potrestá ho.<br /> <br /> 9) Trestanému agentu se strhne z jeho soukromého majetku určitá částka.<br /> <br /> <br /> '''Poznámky k modifikaci hry'''<br /> 1) Agenti se budou chovat jako by šlo o nekonečnou hru.<br /> <br /> 2) Vklad agenta do veřejného konta je v modifikaci pouze binární volba - zda zaplatí částku X za jízdenku nebo zaplatí 0 - tedy nic. Čili zdali vloží do veřejného konta či nikoliv - jízdenka má obvykle pevnou cenu a ČP se veze tím, že nezaplatí nic, ne pouze ‘o něco méně’.<br /> <br /> 3) V reálu je zisk ze zaplacení jízdenky služba - přeprava z bodu A do bodu B, či časová úspora při této přepravě použitím dopravního prostředku. V simulaci bude na základě hesla ‘čas jsou peníze’ zisk ve stejné ‘měně’, jakou se jízdenky platí.<br /> <br /> 4) Časovou úsporu z jízdy získá každý i ČP. Poklesem zisku při existenci ČP může být myšleno menší pohodlí (přeplněné autobusy) či delší trvání přepravy (delší nástup a výstup,...).<br /> <br /> 5) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 6) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 7) Beze změny oproti originálu.<br /> <br /> 8) Jelikož se jedná o neveřejnou hru (není známo, kdo je ČP), nelze ani cíleně trestat. Použití trestajícího prostředníka je zde použito hlavně kvůli lepší přehlednosti, trestat by takto (‘náhodně’) mohli i samotní cestující. Revizorovi bych rád pro jeho vyšší účinnost implementoval i jistou formu nepřesné paměti.<br /> <br /> 9) Obdoba pokuty. Může jít o danou fixní částku, či násobek ceny jízdenky. V Praze je například pokuta 800-1000Kč. To dělá při ceně jízdenky 24 a 32Kč 33- a 25-násobek ceny jízdenky.<br /> <br /> <br /> '''Charakteristiky agentů:'''<br /> *Agenti můžou nabýt dvou stavů - CP a PP. Můžou mezi nimi přecházet.<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou CP, bude ovlivněno:<br /> **historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne být taky ČP),<br /> **zaznamenanou aktivitou revizora (čím více kontrol ve svém okolí agent zaznamenal, tím spíše bude PP)<br /> **MOŽNÁ: averze k riziku (různá rychlost posunu pravděpodobnosti směrem k ČP nebo k PP - agentovi se bude pravděpodobnost, že se stane ČP rychleji snižovat, než zvyšovat)<br /> *Rozhodnutí agentů o tom, zda budou či nebudou trestat, bude ovlivněno:<br /> **aktuálním a historickém chování ostatních agentů (čím více ČP ve hře, tím spíše se agent rozhodne trestat - pakliže už je sám ČP, bude jen málo ochotný trestat)<br /> <br /> <br /> '''Co se bude sledovat:'''<br /> *Vývoj modelu při různých parametrech.<br /> *Zda se dá na základě PGG s nepřesným trestáním vysvětlit relativně stálý výskyt ČP v MHD.<br /> <br /> '''Jaké výsledky očekávám:'''<br /> *ČP nikdy nevymizí.<br /> *Největší vliv bude mít práce revizorů (kvalita trestání) - tedy jaké území pokryjí kontrolou (pokud se budou soustředit pouze na určité oblasti [metro] tak bude efekt nižší)</div>

Xsvaf02