Tato stránka slouží jako výzkumná zpráva simulace '''„Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra“''' k semestrálnímu projektu pro předmět '''4IT495 Simulace systémů''' (LS 2019/2020) na VŠE v Praze.

__TOC__

= Zadání práce =
* '''Název simulace:''' Metro na LVH
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 13:54, 31 May 2020 (CET) Polina Luneva
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]

= Definice problému =
Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla (LVH) by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza. iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu vstupních dat.
V práci se budu soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace. LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10>, a podle toho budu chtít určit:
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole

Dále se bude sledovat i delší časový interval <9;17> a i simulace při použití dalšího dopravního prostředku a to tramvaje.

= Metoda =
Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Je zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu otevřených kontrol a sledovat, jak se situace mění. Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro">PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES. České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami, které byly poskytnuty LVH.

= Detailní popis modelu =
Nejdříve si popíšeme základní model, který byl vypracován. Jedná se o model, kdy hlavním dopravním prostředkem je metro.

===Entity:===
# Cestující
# Cestující 2
# Skupina
# GO

===Zdroje:===
# 1 metro
# Přepážka 1
# Přepážka 2

= Procesy a omezení modelu =
[[File:highlvl.PNG|thumb|right|Realizace modelu v nástroji SIMPROCESS]]
Máme zde 6 procesů:

*'''Příchod'''
Definuje se tím příchod osob na stanoviště metra aktivitou Generate , kteří směrují na LVH. Začátečním stanovištěm metra se myslí zastávka Můstku a předpokládáme, že na tuto zastávku dorazí 29 lidí za minutu dle Poissonova rozdělení, kteří poputují na LVH.
Typ entity je zde Cestující a je tím myšlen právě cestující, který si zvolil metro, jako dopravní prostředek na LVH.
Je zde též definovaný začátek příchodu prvních cestujících na 8:40 a konec na 10:00.

*'''Čekání'''
Dále je aktivitou Generate definováno samotné zastavení metra. K simulaci potřebujeme určitý typ entity, který definuje příjezd metra a je tedy použita zvláštní nemateriální entita- GO, která znamená, že metro přijelo ke stanici.
Zároveň zde definujeme samotný interval metra, kdy s intervalem metra bylo v simulaci různě posouváno a na základě jednotlivých vstupu zvolen nejoptimálnější interval- 20 minut.
Je zároveň zvolen začátek a konec ježdění metra a to od 9:10 do 10:00.
Následně aktivitou Gate definujeme Bránu, kdy je použita entita Skupina a jedna Skupina představuje maximální počet, kdy se počítá s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, a tudíž nemůže dojít k navýšení či snížení maximálního počtu cestujících.

*'''Jízda metrem'''
Dále simulace pokračuje samotnou jízdou metrem. Je zde definována aktivita Delay a v rámci této aktivity je nastavena doba jízdy z Můstku na LVH na 25 minut. Jako zdroj je použito 1 metro. Následně je v tomto procesu obsažena aktivita Batch, která pouze definuje vysazení cestujících.

*'''LVH'''
Jakmile se cestující dostane do areálu LVH, předpokládá se, že potrvá 5 minut, než se cestující reálně dostane k první přepážce. Tudíž tento proces obsahuje aktivitu Delay s nastaveným zpožděním 5 minut.

*'''Příchod 2'''
V tomto bodě se simulace stává zajímavější. Musí se totiž počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale i ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem.
Použita je opět aktivita Generate a typ entity je zde Cestující 2, což jsou již zmínění cestující, kteří nepřijeli metrem. Interval je nastaven na 33 lidí za minutu dle Poissonova rozdělení. Příchod těchto lidí je nastaven od 9:00 do 10:00, jelikož chceme sledovat celou situaci, která se odehrává v této hodině a chceme, aby překážky byly již od začátku simulace vytěžovány, jelikož má být simulace podobná co nejvíce reálnému stavu.

Dále je použita aktivita Merge, která má za úkol nashromáždit jak cestující z metra, tak i cestující z ostatních dopravních prostředků.

*'''Kontroly'''
Následně v procesu Kontrola definujeme obě přepážky. Dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. Výkon každé přepážky je dle údajů 2 osoby za minutu a maximální počet otevřených bezpečnostních kontrol je 16 a pasových kontrol 21.
Z výše uvedených údajů je v simulaci tedy nastavena aktivita Delay s názvem 1 a myšleno tím Bezpečnostní kontrola. Z údajů víme, že přepážka obslouží 2 osoby za minutu, což znamená, že jednu osobu obslouží za 30 sekund. Tento údaj zde uvedeme. Zdrojem je představována Přepážka 1.
Následující aktivita je též Delay s názvem 2, která představuje Pasovou kontrolu. I zde je nastaven interval na 1 osoba za 30 sekund a použit zdroj Přepážka 2.

*'''Odchod'''
V procesu odchodu definujeme aktivitou Dispose samotný odchod cestujících.

===Výsledky:===
V simulaci se snažíme přijít k prvnímu cíli a to najít správný interval metra. Chceme, aby interval byl dost dlouhý na to, aby bylo, z důvodu optimalizace útrat financí na provoz metra, zvoleno co nejmenší počet počet metra, ale zároveň se snažíme o to, aby interval byl nastaven tak, že se nehromadí velké fronty na přepážkách.

Pokud interval 5 minut, pak:

{| class="wikitable"
|+ align="top" | ''' Interval 5 minut'''
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 1 772 || 1 436 || 336
|-
| Cestující ost. DPD || 2 012 || 461 || 1 551
|-
| Celkový počet metra || 10 || 9 || 1
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''3 784''' || '''1 897''' || '''1 887'''
|}

Pokud interval 10 minut, pak:

{| class="wikitable"
|+ align="top" | ''' Interval 10 minut'''
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 1 772 || 1 436 || 336
|-
| Cestující ost. DPD || 2 012 || 461 || 1 551
|-
| Celkový počet metra || 6 || 5 || 1
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''3 784''' || '''1 897''' || '''1 887'''
|}

Pokud interval 30 minut, pak:

{| class="wikitable"
|+ align="top" | ''' Interval 30 minut'''
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 1 772 || 1 436 || 336
|-
| Cestující ost. DPD || 2 012 || 461 || 1 551
|-
| Celkový počet metra || 2 || 1 || 1
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''3 784''' || '''1 897''' || '''1 887'''
|}

Pokud interval 20 minut, pak:

{| class="wikitable"
|+ align="top" | ''' Interval 20 minut'''
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 1 772 || 1 436 || 336
|-
| Cestující ost. DPD || 2 012 || 461 || 1 551
|-
| Celkový počet metra || 3 || 2 || 1
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''3 784''' || '''1 897''' || '''1 887'''
|}

Dle jednotlivých intervalů (5,10,20,30 minut) vidíme, že ve všech případech se jedná o stejný celkový počet zprocesovancýh, zdá se být tedy interval 30 min nejoptimálnější ALE, pokud je interval metra 30 minut, pak i jeho vytížení je již pouze na 75%, tudíž je nejoptimálnější varianta 20 minut, kdy vytíženost metra je 83%.
Vytíženost metra je v případě intervalu 20 minut cca 83% a mou hypotézou, proč není vytíženost plnocenná je, že se jedná o poissonovo rozdělení v případě příchodu cestujících.
Pokud interval metra nastaven na 20 minut, kdy tento interval byl vyhodnocen jako nejoptimálnější, vidíme, že v hodině od 9 do 10 jelo metro 3x (9:20, 9:40, 10:00), nastaven start prvního metra byl na 9:10 z toho důvodu, aby při začátku simulace se stihlo první metro naplnit cestujícími, pokud by byl start nastaven na 9:00, pak se nestíha metro naplnit z důvodu samotné simulace naplnit. Zprocesováno bylo, dá se říci skupina v počtu jednoho metra. Zdá se, že v systému zůstává velký počet cestujících, ale je to dáno tím, že cestující, kteří jednou metrem v 10:00 se nestíhají dostat ke konci simulace na LVH, dále i to, že první cestující se reálně k první pobočce dostanou až v 9:45, kdy pobočka je již obsazena cestujícími jiných dopravních prostředku, kteří tam chodí již o 9:00 hodin. Proto i počet zpracovaných těchto cestujících je vyšší, jelikož se většina odbaví na začátku.

Zároveň chceme určit počet poboček:
Ať už se jedná o jakýkoliv interval metra (5,10,20,30 minut) a nastaven počet poboček na 16 bezpečnostních kontrol a 20 pasových kontrol pak vytíženost poboček je:

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
|-
| Bezpečnostní kontrola || 98%
|-
| Pasová kontrola || 81%
|}

V rámci zkoušení různých počtů přepážek byl nastaven počet pasový i pod 20 kusů, ale přišlo se na to, že pokud je počet pod 20, pak zákonitě se celkově zprocesuje méně lidí. Optimální je 16 bezpečnostních a 20 pasových kontrol. Ve všech dalších případech se zdá být proces neoptimální. Je pochopitelné, že pasová kontrola je vytížená méně, jelikož v moment zpuštění simulace se nejdříve cestující nahromadí na bezpečnostní kontrole a v ten moment nedochází k žádné aktivitě na pasové kontrole.
Čekání cestujících je při takto nastavených parametrech následující:

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Průměrná doba čekání || Max doba čekání
|-
| Cestující metrem || 6 minut || 12 minut
|-
| Cestující ost. DPD || 3 minuty || 13 minut
|}

Je vidět, že průměrná doba čekání v obou případech je naprosto korektní, vzhledem tomu, že je potřeba brát v potaz standard Letiště Václava Havla o maximální přípustné době čekání, a to méně než 10 minut. Je logické, že cestující ostatních dopravních prostředků jsou odbaveni rychleji, jelikož příchod je nastaven na 9:00 hodinu, jak jsem již zmiňovala.

= Simulace s delším časovým intervalem =
Pokud budeme mapovat delší časový interval například 9:00 až 17:00 a předpokládat, že vstupní podmínky budou stejné, pak při nastavení přepážek na 16 a 20 kusů, které jsou optimální pro hodinu 9:00 až 10:00 máme tyto výsledky:

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 13 809 || 8 229 || 5 580
|-
| Cestující ost. DPD || 15 902 || 6 257 || 9 645
|-
| Celkový počet metra || 24 || 6 || 18
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''29 711''' || '''14 486''' || '''15 225'''
|}
Vidíme, že je velký počet těch, kteří jsou v době ukončení simulace stále neodbaveni a někde v procesu.

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Průměrná doba čekání || Max doba čekání
|-
| Cestující metrem || 118 minut || 239 minut
|-
| Cestující ost. DPD || 85 minuty || 188 minut
|}
Doba čekání v obou případech cestujíchc je naprosto nepřijatelná.

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
|-
| Bezpečnostní kontrola || 100%
|-
| Pasová kontrola || 80%
|-
| Metro || 97%
|}
Vytížení je logicky maximální.

Proto je patrné, že potřeba zvýšit počet přepážek přepážek. Nejoptimálnější počet se zdá být 28 bezpečnostních a 33 pasových kontrol. Interval metra zůstává stejný, a to 20 minut, jelikož při zkoušce jiných intervalů se rozdíl v počtu odbavených cestujících metrem na pobočkách byl minimální. Výsledek je následující:

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 13 761 || 3 827 || 9 934
|-
| Cestující ost. DPD || 15 978 || 478 || 15 500
|-
| Celkový počet metra || 24 || 6 || 18
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''29 739''' || '''4 305''' || '''25 434'''
|}
Je vidět, jak počet odbavených cestujících je v obou případech maximální a jen zhruba 14 procent cestujíchc zůstalo někde v procesu při ukončení simulace.

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Průměrná doba čekání || Max doba čekání
|-
| Cestující metrem || 51 minut || 99 minut
|-
| Cestující ost. DPD || 7 minuty || 18 minut
|}
Opět cestující metrem čekají déle, ale je to z toho důvodu, že v první cestující metrem se ke kontrole dostanou až v 9:45, kdy je kontrola obsazena lidmi z ostatních dopravních prostředků.

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
|-
| Bezpečnostní kontrola || 98%
|-
| Pasová kontrola || 95%
|-
| Metro || 81%
|}
Vytíženost všech pozorovaných hodnot je optimální.
Vidíme, že počet odbavených cestujících v obou případech je skvělý a ti, kteří jsou označeni jako „zůstali v systému“ znamená, že jsou v době ukončení cestující buď na cestě metrem na LVH, nebo tráví čas chůzí na kontroly nebo čekají na některé z kontrol.

= Simulace s dalším dopravním prostředkem =
[[File:Highlvl2.PNG|thumb|right|Realizace modelu v nástroji SIMPROCESS]]
===Entity:===
# Cestující tramvaj
# Skupina tram
# GO tram

===Zdroje:===
# 1 tramvaj

=== Procesy a omezení modelu ===
*'''Příchod 1'''
Definuje se tím příchod osob na stanoviště tramvaje aktivitou Generate , který směrují na LVH. Začátečním stanovištěm tramvaje se myslí zastávka Nádraží Veleslavín a předpokládáme, že na tuto zastávku dorazí 18 lidí za minutu dle poissonového rozdělení, kteří poputují na LVH.
Typ entity je zde Cestující tramvaj a je tím myšlen právě cestující, který si zvolil tramvaj, jako dopravní prostředek na LVH.
Je zde též definovaný začátek příchodu prvních cestujících na 8:40 a konec na 10:00.

*'''Čekání tramvaje'''
Dále je aktivitou Generate definováno samotné zastavení tramvaje. K simulaci potřebujeme určitý typ entity, který definuje příjezd tramvaje a je tedy použita zvláštní nemateriální entita jako i v případě zastavení metra- GO tram, která znamená, že tramvaj přijela ke stanici.
Zároveň zde definujeme samotný interval tramvaje, kdy s intervalem tramvaje bylo v simulaci různě posouváno a na základě jednotlivých vstupu zvolen nejoptimálnější interval- 8 minut.
Je zároveň zvolen začátek a konec ježdění tramvaje a to od 9:10 do 10:00.
Následně aktivitou Gate definujeme Bránu, kdy je použita entita Skupina tram a jedna skupina představuje maximální počet, kdy se počítá s doporučenou tramvajovou soupravou Škoda 14T, vmax = 80km/h, Škoda 15T, která má kapacitu 192 cestujících. Redukce kabin není možná, a tudíž nemůže dojít k navýšení či snížení maximálního počtu cestujících.

*'''Jízda tramvají'''
Dále simulace pokračuje samotnou jízdou tramvají. Je zde definována aktivita Delay a v rámci této aktivity je nastavena doba jízdy z Nádraží Veleslavín na LVH na 13 minut. Jako zdroj je použita 1 tramvaj. Následně je v tomto procesu obsažena aktivita Batch, která pouze definuje vysazení cestujících.

Následně je v simulaci první aktivita Merge, kdy se předpokládá, že se cestující metra a cestující tramvaje společně promíchají v jednom místě, budeme totiž předpokládat, že oba východy (z metra i z tramvaje) jsou u sebe. Oboum skupinám – cestující metra a cestující tramvají, trvá 5 minut, než se dostanou k první kontrole. Zde je vyobrazena dtuhá aktivita Merge, která představuje, jak již bylo zmiňováno, sloučení cestujíchc metra, tramvaje s cestujícími z ostatních dopravních prostředků. Vzhledem k tomu, že nějaká část cestujích se v odlišnosti od první simulace rozhodla pro DPD tramvaje, tudíž cestujíchc ostatních dopravních prostředku je v jedné minutě méně, než v předcházející simulaci a to 15 osob za minutu. Dále již simulace pokračuje jak minule.

===Výsledky:===
Počítá se se stejným počtem poboček, jako v případě první simulaci a to s 16 bezpečnostních kontrol a 20 pasových kontrol, výsledek je následující:

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Celkový počet || Zůstalo v systému || Zprocesováno
|-
| Cestující metrem || 1 721 || 1 379 || 342
|-
| Cestující tramv || 2 012 || 461 || 1 551
|-
| Celkový počet metra || 3 || 0 || 3
|-
| Celkový počet tram || 7 || 0 || 7
|-
| Celkový ost. DPD || 907 || 220 || 687
|-
| '''Celkový počet cestujících'''|| '''4 640''' || '''2 060''' || '''2 580'''
|}
Vidíme, že zprocesování je optimální a nejméně bylo zprocesováno cestujících metrem což je i logické, jelikož je tento interval nejdelší (20 minut) a první cestující se dostanpu na kontrolu 15 minut před ukončením simulace.

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
!| || Průměrná doba čekání || Max doba čekání
|-
| Cestující metrem || 5 minut || 11 minut
|-
| Cestující tramvají || 9 minut || 20 minut
|-
| Cestující ost. DPD || 2 minuty || 15 minut
|}
Průměrná doba čekání ve všech případech je optimální.

{| class="wikitable"
|+ align="top" |
|-
| Bezpečnostní kontrola || 73%
|-
| Pasová kontrola || 55%
|-
| Metro || 83%
|-
| Tramvaj || 83%
|}
Lze se zarazit při pohledu na nevytíženost přepážek. Stalo se tak, jelikož se počet cestujíchc ostatních dopravních prostředků zmenšil na 15 osob za minutu a tudíž v momentě zpuštění simulace jsou kontroly méně vytížené.

= Závěr =

===Simulace v časovém intervalu <9:00;10:00>===
Pokud zkoumáme v simulaci hodinový interval 9:00 až 10:00, pak je nejoptimálnější interval jízdy metra 20 minut a optimální otevření přepážek je nastaven na 16 přepážek bezpečnostní kontroly a 20 přepážek pasové kontroly. Proč tomu tak je již vysvětleno v kapitole výše, kde jsou popsány různé varianty a zároveň i ty nejoptimálnější.

===Simulace v delším časovém intervalu===
Pokud zkoumáme simulace v čase 9:00 až 17:00 a vstupní podmínky jsou stejné, jako při hodině 9:00 až 10:00, pak optimální je navýšit počet přepážek na 28 bezpečnostních kontrol a 33 pasových kontrol s tím, že interval metra zůstává na 20 minut. Je potřeba ale myslet na to, že dostupné vstupní podmínky byly poskytnuty LVH právě pouze pro interval hodiny 9:00 až 10:00 což je údajně jedna z nejvytíženějších hodin, proto pokud bychom opravdu chtěli simulaci přizpůsobit co nejvíce reálnému životu, bylo by potřeba vyžádat vstupní údaje ve veškerém čase otevření LVH a s minimálním měsíčním sledováním vstupních údajů. V simulaci by se následně mohly nastavit časy vytíženosti. Je potřeba myslet na to, že počet cestujích se může lišit i dle sezony.

===Simulace s dlaším dopravním prostředkem===
Pokud zkoumáme v simulaci časový interval 9:00 až 10:00 a zakomponujeme mimo dopravní prostředek metra též i tramvaj, pak optimální řešení je interval metra 20 minut, interval tramvaje 8 minut a počet bezpečnostních kontrol 16 a počet pasových kontrol 20.

= Reference =
<references/>
= Kód a přílohy =
[[File:ZURP00_SIMULACE.zip]] 
[[File:ZURP00_reporty.zip]]

2020-05-20T10:09:48Z

Zurp00:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Simulácia zberu jahôd ==

'''Názov simulácie''': Zber jahôd

'''Autor''': Juraj Bačovčin

'''Typ modelu''': Multiagentný

'''Modelovací nástroj''': NetLogo

'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.

'''Parametre modelu''':
* Počet jahôd
* Počet stromov
* Veľkosť stromov
* Rýchlosť pohybu zberačov

'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.

'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).

: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.

== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==

'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)

'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.

Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.

Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.

Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.

Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.

Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata

'''Agenti:'''
* Psi
* Chovatelé

'''Parametry:'''
* Počet psů dovezených ze zahraničí
* Počet nelegálních chovatelů
* Počet nezodpovědných chovatelů

'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.

'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020

'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)

== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro">PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES. České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==

* '''Název simulace:''' Metro na LVH
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]

'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza. iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.

'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.

'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.

LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole

Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod.
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin.

Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.

Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.

{| class="wikitable"
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem
|-
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''
|}

Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.

{| class="wikitable"
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]
|-
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2
|-
| Pasová kontrola || 21 ks || 2
|}

Pro přehlednost představuji high level schéma:
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]

'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu.

'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro">PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES. České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.

'''Odkazy''':
<references/>

: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)

Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)

== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==

'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi

'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.

Grafy budou znázorňovat:
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra

'''Agenti:'''
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.

'''Parametry modelu:'''
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z:
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z:
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref>
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s. [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref>
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie

'''Možná rozšíření:'''
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii
* ...

'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.

'''Odkazy''':
<references/>

: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)

:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)

== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==

* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]

'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach:

* rýchlosť vychystávania
* finančné náklady na personál
* optimalizovanie počtu zamestnancov

Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:

* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)

Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať.

Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.

'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.

'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok.

'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).

'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.

: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)

Assignment SS 2019/2020/cs

2020-05-20T10:08:34Z

Zurp00:

{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}

{{Ambox
| text = <div>
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.
</div>
}}

{{Ambox
| text = <div>
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].
</div>
}}

{{Ambox
| type = content
| text = <div>
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.
</div>
}}

== Simulácia zberu jahôd ==

'''Názov simulácie''': Zber jahôd

'''Autor''': Juraj Bačovčin

'''Typ modelu''': Multiagentný

'''Modelovací nástroj''': NetLogo

'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.

'''Parametre modelu''':
* Počet jahôd
* Počet stromov
* Veľkosť stromov
* Rýchlosť pohybu zberačov

'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.

'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).

: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.

== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==

'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)

'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.

Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.

Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.

Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.

Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.

Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata

'''Agenti:'''
* Psi
* Chovatelé

'''Parametry:'''
* Počet psů dovezených ze zahraničí
* Počet nelegálních chovatelů
* Počet nezodpovědných chovatelů

'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.

'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020

'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)

== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro">PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES. České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==

* '''Název simulace:''' Metro na LVH
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:59:45, 20 May 2020 (CET) Polina Luneva
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]

'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza. iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.

'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.

'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.

LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole

Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod.
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin.

Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.

Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.

{| class="wikitable"
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem
|-
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''
|}

Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.

{| class="wikitable"
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]
|-
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2
|-
| Pasová kontrola || 21 ks || 2
|}

Pro přehlednost představuji high level schéma:
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]

'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu.

'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro">PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES. České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.

'''Odkazy''':
<references/>

: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)

Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)

== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==

'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi

'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)

'''Nástroj:''' NetLogo

'''Typ modelu:''' Multiagentní

'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.

Grafy budou znázorňovat:
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra

'''Agenti:'''
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.

'''Parametry modelu:'''
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z:
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z:
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref>
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s. [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref>
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie

'''Možná rozšíření:'''
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii
* ...

'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.

'''Odkazy''':
<references/>

: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)

:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)

== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==

* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]

'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach:

* rýchlosť vychystávania
* finančné náklady na personál
* optimalizovanie počtu zamestnancov

Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:

* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)

Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať.

Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.

'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.

'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok.

'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).

'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.

: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)

2020-05-15T10:31:49Z

Zurp00:

Quality management/cs

2020-05-15T10:30:42Z

Zurp00:

=Úvod=

Současné turbulentní prostředí, ve kterém všichni žijeme a pracujeme, přináší nejen spoustu nových možností, ale klade i vyšší nároky nejen na management, ale i na pracovníky první linie. Ať už se jedná o produkt, jakožto výrobek či služby, pokaždé je to výstup činnosti příslušného podniku a úspěch tohoto produktu přímo závisí nejen na kvantitě, ale především na kvalitě výstupního poskytovaného produktu. Smyslem každé organizace není totiž pouze vyrábět, ale hlavně úspěšně vyráběné produkty prodávat. Vždyť není zas takový problém produkt vyrobit, ale o to větší výzva je produkt prodat. Řízení kvality nebo-li Quality Management System (QMS) je velice frekventované téma, o kterém hovoří všichni manažeři v organizacích.<ref name="filip">FILIP, L. Efektivní řízení kvality. Praha : Pointa, 2019, ISBN 978-80-90753-05-1.</ref> Jak píše Frehr, že stále větší potřebu, nemíněno výše ceny, znamená pro organizaci spokojenost zákazníka, jelikož zákazníci jsou ti, kteří mají přímý vliv na zisk. <ref name="frehr">FREHR, H. Total Quality Management: Zlepšení kvality podnikání. Příručka vedoucích sil. 1. vyd. Brno : UNIS Publishing, 1995.</ref> Není ale kvalita jako kvalita. Co přesně management kvality znamená? Řízení kvality, jak se může na první pohled zdát, není tolik o kvalitě produktu, i když je pro něj nutný, ale jedná se primárně o kvalitní systém řízení, kterého se dosahuje využíváním metod a nástrojů. Tento systém funguje jako nástroj pro prevenci vad a předchází reklamacím a nespokojenosti zákazníků, hlavním účelem je však vést podnik k neustálému zlepšování a uspokojování potřeb zákazníků.<ref name="spejchalova2">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 2. Praha : VŠEM, 2010, ISBN 978-80-86730-60-8.</ref> Pojďme se blíže s těmito nástroji seznámit.

=Důvody zavádění řízení kvality <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=

[[File:Duvody.png|thumb|400px|right||Obr. 1: Důvody zavádění]]
* '''Složitost současných výrobků'''
Složitost se zvyšuje dál a dál a zákazníci jsou čím dál náročnější a vyžadují různé doplňky a modifikace dle individuálních požadavků.
* '''Složitost současných technologií'''
Zabezpečování kvality je čím dál složitější i z důvodu růstu komplexity současných technologií.
* '''Růst nároků na bezpečnost a zdravotní nezávadnost'''
Legislativa má tendenci zpřísňovat požadavky na tyto atributy a často nestačí pouze vyrábět bezpečné produkty, ale je k tomu potřeba i příslušné doložení a certifikace.
* '''Přísné postihy při způsobení škod'''
Nedostatky v kvalitě výrobků mohou často způsobit ohromné škody nebo újmy na zdraví či ekologickou závadnost a náhrady škod mohou mnohdy ovlivnit ekonomickou situaci výrobců nebo dodavatelů.
* '''Konkurence'''
Kvalita produktu se stává jedním z nejklíčovějších konkurenčních výhod.
* '''Riziko neúspěchu'''
Kvůli nasycenému konkurenčnímu prostředí jsou podnikatelé nuceni se spokojit s nižší úrovní marží a právě jakýkoliv nedostatek v případě nových produktů může nést vážné důsledky pro producenta. S tím souvisí i další bod.
* '''Přesvědčit zákazníka o dokonalosti produktu'''
Ruku v ruce s globální konkurencí je i potřeba přesvědčit zákazníky o kvalitě produktu. S nekvalitním produktem v dnešní době se dá jen těžko uspět, když konkurence má tisíce podobných výrobků a milion položek doplňků.

=Přínosy zavedení řízení kvality <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=
[[File:Nenadal.PNG|thumb|350px|left|Obr. 2: Model výkonnosti systému managementu kvality <ref name="nenadal">NENADAL, J. Měření v systémech managementu jakosti. Praha : Management Press, 2004, ISBN 978-80-7261-110-2.</ref>]]
# '''Snížení výrobních nákladů'''
#: Při systematizaci řízení kvality dochází ke snížení výrobních nákladů a vzniká prostor pro růst produktivity. Uvědomte si, kolik času se promrhá při odstraňování závad a kolik stojí zničený materiál a lidské kapacity při nápravě.
# '''Snížení rizika sankcí'''
#: V dnešní době hrozí sankce na každém kroku. Ať už se jedná o sankci, plynoucí s dodání nekvalitního produktu či sankce legislativní.
# '''Pořádek a řád'''
#: Systém řízení kvality vyžaduje plné zdokumentování hlavně rutinné práce a následné dodržování těchto předepsaných postupů. Tyto směrnice jsou vodítkem jak pro manažery, tak i pro výkonné pracovníky. Pořádkem se míní i systematizace dokumentace a záznamů ve složkách či nosných zařízeních. Pokud dopředu víme, jaké postupy dodržovat, znamená to větší pravděpodobnost úspěšného zvládnutí úkolu.
# '''Zvyšování kvalifikace'''
#: Osobní rozvoj pracovníků je důležitou součástí úspěchu. Je potřeba zaměstnance učit vzájemné komunikaci a týmové práci a manažeři by měli své zaměstnance spíše vést a ne řídit.
# '''Kultura organizace'''
#: Všichni zaměstnanci a hlavně manažeři si musí uvědomit, že nejdůležitějším elementem je zákazník, proto je potřeba nastolit takovou kulturu kvality, která nastavuje veškerý způsob práce ve prospěch zákazníka.
# '''Aplikace procesního řízení'''
#: Moderní přístup řízení kvality vyžaduje i použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Procesn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD procesního řízení] . Toto řízení je hlavně zaměřeno na integraci činností do procesů a následné řízení.

=Základní pojmy <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=

Jako všechny disciplíny i management kvality se neobejde bez základních pojmů, kterým je potřeba porozumět, pokud chceme celou disciplínu správně pojmout. Budeme vycházet z normy '''ČSN EN ISO 9000:2006- Systém managementu kvality- Základní principy a slovník.''' Přesně tato norma obsahuje nejdůležitější pojmy týkající se kvality.

===Kvalita===

Za hlavní znaky kvality lze považovat funkčnost, trvanlivost, spolehlivost, opravitelnost, estetickou působivost, bezpečnost, životnost atd. U služby se za kvalitu pak považuje dostupnost, spolehlivost, odbornost. Všechny uvedené vlastnosti zákazník bere v potaz v momentě, kdy posuzuje kvalitu výrobku či služby. Je doporučené zmínit, že cena se nepočítá, jakožto znak kvality, jelikož při její změně se nemění obsah kvality produktu.
Kvalitu norma ČSN EN ISO 9000:2006 definuje následujícím způsobem:

{{ambox
| type = notice
| text = '''Kvalita'''- stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik:
* za požadavek je považována potřeba nebo očekávání stanovené spotřebitelem, závazným předpisem nebo obecně předpokládané,
* za inherentní znak jsou chápány vnitřní vlastnosti objektu kvality, které mu existenčně patří, zejména se jedná o trvalé znaky,
* pojem znak chápeme jako rozlišující vlastnost, charakteristiku.
}}
Kvalitou je potřeba myslet, jako tři související roviny:
* bezvadnost
* plnění požadavků
* stabilita kvality
Vcítíme-li se do zákazníka, pochopíme, že kvalitní produkt musí splňovat všechny tři parametry. Musí být bez vad, odpovídat přání zákazníků a zároveň, že si produkt zachová stejnou kvalitu i po opakovanému nákupu a používání. Právě těchto uvedených parametrů lze dosáhnout pouze systematickým řízením kvality ve všech fázích výrobního cyklu.

===Quality Management System===

[[File:jakost.PNG|thumb|400px|right||Obr. 3: Model systému managementu kvality]]

Systém řízení kvality prostupuje všemi částmi organizace a má přímý vliv na všechny činnosti a a procesy. Zároveň je to efektivní nástroj, který má za úkol práci usnadňovat a nikoliv přidávat. Pojďme si opět uvést definici.
{{ambox
| type = notice
| text = '''QMS'''- systém řízení kvality - součást systému managementu organizace. Jeho cílem je garantovat maximální míru spokojenosti zákazníků při minimálních nákladech.

Definice dle EFQM (Evropská nadace pro management kvality): QMS- "soustava procesů a postupů používaných s cílem zajistit, aby organizace splnila požadovaná zadání a dosahovala svých cílů."
}}

Model systému managementu kvality, znázorněný na obrázku 3, objasňuje propojení procesů. Z této ilustrace je zřejmé, že při stanovení požadavků jakožto vstupů hrají významnou roli zákazníci. Monitorování spokojenosti zainteresovaných stran vyžaduje vyhodnocování informací, které se týkají vnímání zainteresovaných stran, pokud jde o míru, jakou jejich požadavky a očekávání byly organizací splněny. <ref name="norma">Evropská norma. Systémy managementu jakosti - Požadavky [online]. 2002 [cit. 2020-05-12]. Dostupné z: http://csnonlinefirmy.unmz.cz/html_nahledy/01/64317/64317_nahled.htm</ref>

===Neshoda===

Blízkým pojmem je vada. Jedná se o nesplnění požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifikovanému použití. Pojem vada je termín, který má vazbu na právní předpisy. V zákoníku práce, ale i v občanském zákoníku najdeme další výrazy, které se používají v podobném kontextu: zmatek, reklamace. Zmatkům a reklamacím vždy předchází určitá neshoda.
{{ambox
| type = notice
| text = '''Neshoda'''- nesplnění požadavku. Jde o obecný výraz, kdy určitá skutečnost (výrobek, díl, forma, měřící přístroj, použitá metoda atd.) neodpovídá stanoveným specifikacím.
}}

===Výrobek a produkt===

Za výrobek lze považovat vše, co lze na trhu nabídnout a co upoutá pozornost. Vše, co slouží ke spotřebě a co může uspokojit lidské přání nebo potřebu.<ref name="kotler">KOTLER, P. Marketing management vyd. 14. Praha : Grada Publishing, 2013, ISBN 978-80-247-4150-5.</ref>

Z jeho definice přitom vyplývá, že v marketingu se nepovažuje za
výrobek pouze hmotný statek, jak je to obvyklé při naší běžné představě výrobku, ale vše, co
lze koupit nebo prodat. Proto zejména v oblasti nevýrobní (sport, umění, politika), kde se na
trhu nabízejí dokonce samotní lidé (sportovci, umělci, politici), je vhodnější používat spíše
pojem produkt než výrobek.

{{ambox
| type = notice
| text = '''Produkt'''- ve smyslu normy je za produkt považován "výstup procesu". Konkrétně to může být výrobek určený pro zákazníka, ale i materiál, služba, software nebo hardware. Podle upřesnění ISO 9001:2008 je produkt pro zákazníka určen nebo zákazníkem požadován anebo jde o jakýsi zamýšlený výstup z procesů realizace produktu.
}}

===Náprava, opatření k nápravě, preventivní opatření===
[[File:Naprava.jpg|thumb|300px|left||Obr. 4: tbd odkaz]]

Pro lepší pochopení použijeme příklad:

'''Zjištěná neshoda je''': nesprávný počet kusů výrobků v krabici, která je připravena k expedici zákazníkovi. Uveďte konkrétní příklad nápravy, napraveného opatření a preventivního opatření.
'''Odpověď''':
- náprava neshody - vyřadit tuto krabici z dávky připravené k expedici nebo může být nápravou doplnění chybějícího kusu do balení
- opatření k nápravě - oprava nebo správné nastavení balícího stroje, pokud jde o ruční balení, pak poučení pracovníků
- preventivní opatření - v případě ručního balení instalace balícího zařízení, u ručního balení přidání další kontrolní operace před uzavřením krabice, případně přiložení kontrolního přípravku, který výstražným signálem upozorní na chybějící kusy. Je zřejmé, že navržené preventivní opatření se nebude týkat jenom zmíněného druhu kování, ale všech výrobků, u kterých by se tato neshoda mohla vyskytnout - to je princip prevence. 

{{ambox
| type = notice
| text = V normě jsou definovány následující pojmy související s neshodami a jejich nápravou:
'''Náprava''' - opatření pro odstranění zjištěné neshody

'''Opatření k nápravě''' - opatření pro odstranění příčiny zjištěné neshody nebo jiné nežádoucí situace

'''Preventivní opatření''' - opatření pro odstranění příčiny potenciální neshody nebo jiné nežádoucí potenciální situace
}}

=Historický vývoj řízení kvality=
[[File:Vyvoj2.PNG|thumb|300px|right||Obr. 5: Vývoj řízení kvality <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>]]

Systém řízení kvality prošel za poslední léta velkými změny, které jsou hlavně vyvolány a kopírují posun ve složitosti výrobků. <ref name="veber">VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. Praha : Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0765-X.</ref>. Podíva-li bychom se do minulosti, kdy byla uplatňována [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98emeslo řemeslná výroba], všimli bychom si, že v momentě, kdy zákazník něco potřeboval od řemeslníka, tak za ním na přímo došel a předložil mu své potřeby a požadavky. Výhodou tady byl okamžitá komunikace mezi cílovými stranami, ale o to víc se snižovala produktivita práce. <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref> Pohybujeme se dál po časové ose a dostáváme se do 20. let k průmyslové výrobě a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Industrializace industrializaci]. Vnímáme zde snahu o zvýšení produktivity a rozložení jednotlivých prací různým pracovníkům. Tím dochází k tomu, že někteří pracovníci ztrácejí potřebu hlídat kvalitu a nevnímají vazbu na zákazníka. <ref name="veber">VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. Praha : Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0765-X.</ref> Ve 30. letech se postupně začali objevovat první statistické metody, které se ale výrazněji prosadily až po 2. světové válce hlavně zásluhou Japonců. Japonci dále rozšířili [https://www.vlastnicesta.cz/metody/statisticke-rizeni-procesu-spc/ statistické řízení procesu] i na další oblasti, jako je třeba předvýrobní etapa. Tím se položil základ modernímu řízení kvality, které se dále označuje jako Company Wide Quality Control (CWQC). <ref name="miklova">MIKLOVÁ, B. Systém managementu kvality. Mendelova univerzita v Brně: Provozně ekonomická fakulta [online]. 2012 [cit. 2020-05-13]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=48976;download_prace=1</ref> Postupně se tento CWQC systém rozpracoval a přinesl nový pohled na management kvality a to formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Komplexn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_kvality Total Quality Management (TQM)]. Dále v roce 1987 přišla [https://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_9000 ISO norma 9000], která si vzala za úkol zdokumentovat rozsáhlé podnikové procesy. Dále se rozvíjí trend, kterým je spojení řízení kvality a péče o životní prostředí na bázi Global Quality Management (GQM). <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>

V literatuře, která se zabývá na téma managementu kvality, se uvádí základní koncepce, které je možné rozdělit do tří skupin <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>:

* Koncepce podnikových procesů
* Koncepce ISO
* Koncepce TQM

=Koncepce podnikových procesů <ref name="miklova">MIKLOVÁ, B. Systém managementu kvality. Mendelova univerzita v Brně: Provozně ekonomická fakulta [online]. 2012 [cit. 2020-05-13]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=48976;download_prace=1</ref>=

Podnikové procesy zažily svůj rozvoj v 70. letech, kdy firmy začaly pociťovat jejich potřebu. Za příklad můžeme uvést Fordův standard Q 101. Dnes je například známý standard [https://en.wikipedia.org/wiki/Allied_Quality_Assurance_Publications AQAP], který se používá pro zabezpečení kvality v rámci NATO. Dále můžeme zmínit předpis QS, který se používá v automobilovém průmyslu.

Obecně se dá říci, že tyto standardy jsou náročnější na požadavky, než normy ISO 9000, proto se uplatňují pouze v jednotlivých podnicích. Nejsou vhodné pro malé podniky a pro organizace poskytující služby.

=Koncepce ISO=

Koncepce ISO 9000 jsou orientovány tak, aby zamezily vzniku vad a přizpůsobily se měnícímu se trhu. Podniky, které tyto normy splňují, získávají certifikát kvality. ISO 9000 specifikují, co by podniky měly dělat pro dosažení kvality, ale jakým způsobem toho podnik dosáhne, nechává na nich. <ref name="posvar">POŠVÁR, B., ERBES, J. Management I.
2. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2008, [cit. 2020-05-13]. ISBN 978-80-7375-231-6</ref>

ISO normy jsou poměrně univerzální a tudíž se hodí jak pro výrobní organizace, tak i pro podniky služeb. Závaznou se norma ISO 9000 stává v momentě, kdy se jí zaváže dodavatel v obchodní smlouvě. Do té doby jsou pouze doporučením. Tyto normy udávají pouze minimální soubor požadavků, které jsou pro organizaci doporučené. V žádném případě ale negarantují bezvadnost výrobků, pokud se normy budou splňovat. <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>

===Zápory ISO 9000 <ref name="posvar">POŠVÁR, B., ERBES, J. Management I.
2. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2008, [cit. 2020-05-13]. ISBN 978-80-7375-231-6</ref>===

* Podceňován význam zaměstnanců
* Nejsou podporovány způsoby k trvalému zlepšování procesů
* Nejsou zdůrazňovány uspokojování potřeb vnitřních zákazníků
* Velký důraz na dokumentaci
* Administrativně náročné

=Koncepce TQM=

Snaha o maximální spokojenost zákazníků vede k zavedení Total quality managementu. Tato koncepce ale nenese žádnou revoluční myšlenku. Jedná se pouze o systematické a důstojné uplatňování několika metod v rámci podnikové struktury. Hlavním pilířem podniku se vnímají zákazníci. Cílem TQM je pak neustálé zdokonalování podniku pro zákazníky. <ref name="frehr">FREHR, H. Total Quality Management: Zlepšení kvality podnikání. Příručka vedoucích sil. 1. vyd. Brno : UNIS Publishing, 1995.</ref> TQM představuje snahu celé firmy o zlepšování všech procesů, výrobků a služeb. <ref name="kotler">KOTLER, P. Marketing management vyd. 14. Praha : Grada Publishing, 2013, ISBN 978-80-247-4150-5.</ref>

=Odkazy=

<references/>

Quality management/cs

2020-05-15T10:20:12Z

Zurp00:

=Úvod=

Současné turbulentní prostředí, ve kterém všichni žijeme a pracujeme, přináší nejen spoustu nových možností, ale klade i vyšší nároky nejen na management, ale i na pracovníky první linie. Ať už se jedná o produkt, jakožto výrobek či služby, pokaždé je to výstup činnosti příslušného podniku a úspěch tohoto produktu přímo závisí nejen na kvantitě, ale především na kvalitě výstupního poskytovaného produktu. Smyslem každé organizace není totiž pouze vyrábět, ale hlavně úspěšně vyráběné produkty prodávat. Vždyť není zas takový problém produkt vyrobit, ale o to větší výzva je produkt prodat. Řízení kvality nebo-li Quality Management System (QMS) je velice frekventované téma, o kterém hovoří všichni manažeři v organizacích.<ref name="filip">FILIP, L. Efektivní řízení kvality. Praha : Pointa, 2019, ISBN 978-80-90753-05-1.</ref> Jak píše Frehr, že stále větší potřebu, nemíněno výše ceny, znamená pro organizaci spokojenost zákazníka, jelikož zákazníci jsou ti, kteří mají přímý vliv na zisk. <ref name="frehr">FREHR, H. Total Quality Management: Zlepšení kvality podnikání. Příručka vedoucích sil. 1. vyd. Brno : UNIS Publishing, 1995.</ref> Není ale kvalita jako kvalita. Co přesně management kvality znamená? Řízení kvality, jak se může na první pohled zdát, není tolik o kvalitě produktu, i když je pro něj nutný, ale jedná se primárně o kvalitní systém řízení, kterého se dosahuje využíváním metod a nástrojů. Tento systém funguje jako nástroj pro prevenci vad a předchází reklamacím a nespokojenosti zákazníků, hlavním účelem je však vést podnik k neustálému zlepšování a uspokojování potřeb zákazníků.<ref name="spejchalova2">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 2. Praha : VŠEM, 2010, ISBN 978-80-86730-60-8.</ref> Pojďme se blíže s těmito nástroji seznámit.

=Důvody zavádění QMS <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=

[[File:Duvody.png|thumb|400px|right||Obr. 1: Důvody zavádění]]
* '''Složitost současných výrobků'''
Složitost se zvyšuje dál a dál a zákazníci jsou čím dál náročnější a vyžadují různé doplňky a modifikace dle individuálních požadavků.
* '''Složitost současných technologií'''
Zabezpečování kvality je čím dál složitější i z důvodu růstu komplexity současných technologií.
* '''Růst nároků na bezpečnost a zdravotní nezávadnost'''
Legislativa má tendenci zpřísňovat požadavky na tyto atributy a často nestačí pouze vyrábět bezpečné produkty, ale je k tomu potřeba i příslušné doložení a certifikace.
* '''Přísné postihy při způsobení škod'''
Nedostatky v kvalitě výrobků mohou často způsobit ohromné škody nebo újmy na zdraví či ekologickou závadnost a náhrady škod mohou mnohdy ovlivnit ekonomickou situaci výrobců nebo dodavatelů.
* '''Konkurence'''
Kvalita produktu se stává jedním z nejklíčovějších konkurenčních výhod.
* '''Riziko neúspěchu'''
Kvůli nasycenému konkurenčnímu prostředí jsou podnikatelé nuceni se spokojit s nižší úrovní marží a právě jakýkoliv nedostatek v případě nových produktů může nést vážné důsledky pro producenta. S tím souvisí i další bod.
* '''Přesvědčit zákazníka o dokonalosti produktu'''
Ruku v ruce s globální konkurencí je i potřeba přesvědčit zákazníky o kvalitě produktu. S nekvalitním produktem v dnešní době se dá jen těžko uspět, když konkurence má tisíce podobných výrobků a milion položek doplňků.

=Přínosy zavedení QMS <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=
[[File:Nenadal.PNG|thumb|350px|left|Obr. 2: Model výkonnosti systému managementu kvality <ref name="nenadal">NENADAL, J. Měření v systémech managementu jakosti. Praha : Management Press, 2004, ISBN 978-80-7261-110-2.</ref>]]
# '''Snížení výrobních nákladů'''
#: Při systematizaci řízení kvality dochází ke snížení výrobních nákladů a vzniká prostor pro růst produktivity. Uvědomte si, kolik času se promrhá při odstraňování závad a kolik stojí zničený materiál a lidské kapacity při nápravě.
# '''Snížení rizika sankcí'''
#: V dnešní době hrozí sankce na každém kroku. Ať už se jedná o sankci, plynoucí s dodání nekvalitního produktu či sankce legislativní.
# '''Pořádek a řád'''
#: Systém řízení kvality vyžaduje plné zdokumentování hlavně rutinné práce a následné dodržování těchto předepsaných postupů. Tyto směrnice jsou vodítkem jak pro manažery, tak i pro výkonné pracovníky. Pořádkem se míní i systematizace dokumentace a záznamů ve složkách či nosných zařízeních. Pokud dopředu víme, jaké postupy dodržovat, znamená to větší pravděpodobnost úspěšného zvládnutí úkolu.
# '''Zvyšování kvalifikace'''
#: Osobní rozvoj pracovníků je důležitou součástí úspěchu. Je potřeba zaměstnance učit vzájemné komunikaci a týmové práci a manažeři by měli své zaměstnance spíše vést a ne řídit.
# '''Kultura organizace'''
#: Všichni zaměstnanci a hlavně manažeři si musí uvědomit, že nejdůležitějším elementem je zákazník, proto je potřeba nastolit takovou kulturu kvality, která nastavuje veškerý způsob práce ve prospěch zákazníka.
# '''Aplikace procesního řízení'''
#: Moderní přístup řízení kvality vyžaduje i použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Procesn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD procesního řízení] . Toto řízení je hlavně zaměřeno na integraci činností do procesů a následné řízení.

=Základní pojmy <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=

Jako všechny disciplíny i management kvality se neobejde bez základních pojmů, kterým je potřeba porozumět, pokud chceme celou disciplínu správně pojmout. Budeme vycházet z normy '''ČSN EN ISO 9000:2006- Systém managementu kvality- Základní principy a slovník.''' Přesně tato norma obsahuje nejdůležitější pojmy týkající se kvality.

===Kvalita===

Za hlavní znaky kvality lze považovat funkčnost, trvanlivost, spolehlivost, opravitelnost, estetickou působivost, bezpečnost, životnost atd. U služby se za kvalitu pak považuje dostupnost, spolehlivost, odbornost. Všechny uvedené vlastnosti zákazník bere v potaz v momentě, kdy posuzuje kvalitu výrobku či služby. Je doporučené zmínit, že cena se nepočítá, jakožto znak kvality, jelikož při její změně se nemění obsah kvality produktu.
Kvalitu norma ČSN EN ISO 9000:2006 definuje následujícím způsobem:

{{ambox
| type = notice
| text = '''Kvalita'''- stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik:
* za požadavek je považována potřeba nebo očekávání stanovené spotřebitelem, závazným předpisem nebo obecně předpokládané,
* za inherentní znak jsou chápány vnitřní vlastnosti objektu kvality, které mu existenčně patří, zejména se jedná o trvalé znaky,
* pojem znak chápeme jako rozlišující vlastnost, charakteristiku.
}}
Kvalitou je potřeba myslet, jako tři související roviny:
* bezvadnost
* plnění požadavků
* stabilita kvality
Vcítíme-li se do zákazníka, pochopíme, že kvalitní produkt musí splňovat všechny tři parametry. Musí být bez vad, odpovídat přání zákazníků a zároveň, že si produkt zachová stejnou kvalitu i po opakovanému nákupu a používání. Právě těchto uvedených parametrů lze dosáhnout pouze systematickým řízením kvality ve všech fázích výrobního cyklu.

===Quality Management System===

[[File:jakost.PNG|thumb|400px|right||Obr. 3: Model systému managementu kvality]]

Systém řízení kvality prostupuje všemi částmi organizace a má přímý vliv na všechny činnosti a a procesy. Zároveň je to efektivní nástroj, který má za úkol práci usnadňovat a nikoliv přidávat. Pojďme si opět uvést definici.
{{ambox
| type = notice
| text = '''QMS'''- systém řízení kvality - součást systému managementu organizace. Jeho cílem je garantovat maximální míru spokojenosti zákazníků při minimálních nákladech.

Definice dle EFQM (Evropská nadace pro management kvality): QMS- "soustava procesů a postupů používaných s cílem zajistit, aby organizace splnila požadovaná zadání a dosahovala svých cílů."
}}

Model systému managementu kvality, znázorněný na obrázku 3, objasňuje propojení procesů. Z této ilustrace je zřejmé, že při stanovení požadavků jakožto vstupů hrají významnou roli zákazníci. Monitorování spokojenosti zainteresovaných stran vyžaduje vyhodnocování informací, které se týkají vnímání zainteresovaných stran, pokud jde o míru, jakou jejich požadavky a očekávání byly organizací splněny. <ref name="norma">Evropská norma. Systémy managementu jakosti - Požadavky [online]. 2002 [cit. 2020-05-12]. Dostupné z: http://csnonlinefirmy.unmz.cz/html_nahledy/01/64317/64317_nahled.htm</ref>

===Neshoda===

Blízkým pojmem je vada. Jedná se o nesplnění požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifikovanému použití. Pojem vada je termín, který má vazbu na právní předpisy. V zákoníku práce, ale i v občanském zákoníku najdeme další výrazy, které se používají v podobném kontextu: zmatek, reklamace. Zmatkům a reklamacím vždy předchází určitá neshoda.
{{ambox
| type = notice
| text = '''Neshoda'''- nesplnění požadavku. Jde o obecný výraz, kdy určitá skutečnost (výrobek, díl, forma, měřící přístroj, použitá metoda atd.) neodpovídá stanoveným specifikacím.
}}

===Výrobek a produkt===

Za výrobek lze považovat vše, co lze na trhu nabídnout a co upoutá pozornost. Vše, co slouží ke spotřebě a co může uspokojit lidské přání nebo potřebu.<ref name="kotler">KOTLER, P. Marketing management vyd. 14. Praha : Grada Publishing, 2013, ISBN 978-80-247-4150-5.</ref>

Z jeho definice přitom vyplývá, že v marketingu se nepovažuje za
výrobek pouze hmotný statek, jak je to obvyklé při naší běžné představě výrobku, ale vše, co
lze koupit nebo prodat. Proto zejména v oblasti nevýrobní (sport, umění, politika), kde se na
trhu nabízejí dokonce samotní lidé (sportovci, umělci, politici), je vhodnější používat spíše
pojem produkt než výrobek.

{{ambox
| type = notice
| text = '''Produkt'''- ve smyslu normy je za produkt považován "výstup procesu". Konkrétně to může být výrobek určený pro zákazníka, ale i materiál, služba, software nebo hardware. Podle upřesnění ISO 9001:2008 je produkt pro zákazníka určen nebo zákazníkem požadován anebo jde o jakýsi zamýšlený výstup z procesů realizace produktu.
}}

===Náprava, opatření k nápravě, preventivní opatření===
[[File:Naprava.jpg|thumb|300px|left||Obr. 4: tbd odkaz]]

Pro lepší pochopení použijeme příklad:

'''Zjištěná neshoda je''': nesprávný počet kusů výrobků v krabici, která je připravena k expedici zákazníkovi. Uveďte konkrétní příklad nápravy, napraveného opatření a preventivního opatření.
'''Odpověď''':
- náprava neshody - vyřadit tuto krabici z dávky připravené k expedici nebo může být nápravou doplnění chybějícího kusu do balení
- opatření k nápravě - oprava nebo správné nastavení balícího stroje, pokud jde o ruční balení, pak poučení pracovníků
- preventivní opatření - v případě ručního balení instalace balícího zařízení, u ručního balení přidání další kontrolní operace před uzavřením krabice, případně přiložení kontrolního přípravku, který výstražným signálem upozorní na chybějící kusy. Je zřejmé, že navržené preventivní opatření se nebude týkat jenom zmíněného druhu kování, ale všech výrobků, u kterých by se tato neshoda mohla vyskytnout - to je princip prevence. 

{{ambox
| type = notice
| text = V normě jsou definovány následující pojmy související s neshodami a jejich nápravou:
'''Náprava''' - opatření pro odstranění zjištěné neshody

'''Opatření k nápravě''' - opatření pro odstranění příčiny zjištěné neshody nebo jiné nežádoucí situace

'''Preventivní opatření''' - opatření pro odstranění příčiny potenciální neshody nebo jiné nežádoucí potenciální situace
}}

=Historický vývoj řízení kvality=
[[File:Vyvoj2.PNG|thumb|300px|right||Obr. 5: Vývoj řízení kvality <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>]]

Systém řízení kvality prošel za poslední léta velkými změny, které jsou hlavně vyvolány a kopírují posun ve složitosti výrobků. <ref name="veber">VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. Praha : Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0765-X.</ref>. Podíva-li bychom se do minulosti, kdy byla uplatňována [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98emeslo řemeslná výroba], všimli bychom si, že v momentě, kdy zákazník něco potřeboval od řemeslníka, tak za ním na přímo došel a předložil mu své potřeby a požadavky. Výhodou tady byl okamžitá komunikace mezi cílovými stranami, ale o to víc se snižovala produktivita práce. <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref> Pohybujeme se dál po časové ose a dostáváme se do 20. let k průmyslové výrobě a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Industrializace industrializaci]. Vnímáme zde snahu o zvýšení produktivity a rozložení jednotlivých prací různým pracovníkům. Tím dochází k tomu, že někteří pracovníci ztrácejí potřebu hlídat kvalitu a nevnímají vazbu na zákazníka. <ref name="veber">VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. Praha : Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0765-X.</ref> Ve 30. letech se postupně začali objevovat první statistické metody, které se ale výrazněji prosadily až po 2. světové válce hlavně zásluhou Japonců. Japonci dále rozšířili [https://www.vlastnicesta.cz/metody/statisticke-rizeni-procesu-spc/ statistické řízení procesu] i na další oblasti, jako je třeba předvýrobní etapa. Tím se položil základ modernímu řízení kvality, které se dále označuje jako Company Wide Quality Control (CWQC). <ref name="miklova">MIKLOVÁ, B. Systém managementu kvality. Mendelova univerzita v Brně: Provozně ekonomická fakulta [online]. 2012 [cit. 2020-05-13]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=48976;download_prace=1</ref> Postupně se tento CWQC systém rozpracoval a přinesl nový pohled na management kvality a to formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Komplexn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_kvality Total Quality Management (TQM)]. Dále v roce 1987 přišla [https://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_9000 ISO norma 9000], která si vzala za úkol zdokumentovat rozsáhlé podnikové procesy. Dále se rozvíjí trend, kterým je spojení řízení kvality a péče o životní prostředí na bázi Global Quality Management (GQM). <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>

V literatuře, která se zabývá na téma managementu kvality, se uvádí základní koncepce, které je možné rozdělit do tří skupin <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>:

* Koncepce podnikových procesů
* Koncepce ISO
* Koncepce TQM

=Koncepce podnikových procesů <ref name="miklova">MIKLOVÁ, B. Systém managementu kvality. Mendelova univerzita v Brně: Provozně ekonomická fakulta [online]. 2012 [cit. 2020-05-13]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=48976;download_prace=1</ref>=

Podnikové procesy zažily svůj rozvoj v 70. letech, kdy firmy začaly pociťovat jejich potřebu. Za příklad můžeme uvést Fordův standard Q 101. Dnes je například známý standard [https://en.wikipedia.org/wiki/Allied_Quality_Assurance_Publications AQAP], který se používá pro zabezpečení kvality v rámci NATO. Dále můžeme zmínit předpis QS, který se používá v automobilovém průmyslu.

Obecně se dá říci, že tyto standardy jsou náročnější na požadavky, než normy ISO 9000, proto se uplatňují pouze v jednotlivých podnicích. Nejsou vhodné pro malé podniky a pro organizace poskytující služby.

=Koncepce ISO=

Koncepce ISO 9000 jsou orientovány tak, aby zamezily vzniku vad a přizpůsobily se měnícímu se trhu. Podniky, které tyto normy splňují, získávají certifikát kvality. ISO 9000 specifikují, co by podniky měly dělat pro dosažení kvality, ale jakým způsobem toho podnik dosáhne, nechává na nich. <ref name="posvar">POŠVÁR, B., ERBES, J. Management I.
2. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2008, [cit. 2020-05-13]. ISBN 978-80-7375-231-6</ref>

ISO normy jsou poměrně univerzální a tudíž se hodí jak pro výrobní organizace, tak i pro podniky služeb. Závaznou se norma ISO 9000 stává v momentě, kdy se jí zaváže dodavatel v obchodní smlouvě. Do té doby jsou pouze doporučením. Tyto normy udávají pouze minimální soubor požadavků, které jsou pro organizaci doporučené. V žádném případě ale negarantují bezvadnost výrobků, pokud se normy budou splňovat. <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>

===Zápory ISO 9000 <ref name="posvar">POŠVÁR, B., ERBES, J. Management I.
2. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2008, [cit. 2020-05-13]. ISBN 978-80-7375-231-6</ref>===

* Podceňován význam zaměstnanců
* Nejsou podporovány způsoby k trvalému zlepšování procesů
* Nejsou zdůrazňovány uspokojování potřeb vnitřních zákazníků
* Velký důraz na dokumentaci
* Administrativně náročné

=Koncepce TQM=

tbd

=Odkazy=

<references/>

Assignment SS 2019/2020/cs

2020-05-14T19:33:36Z

Zurp00:

2020-05-13T10:15:17Z

Zurp00:

=Úvod=

Současné turbulentní prostředí, ve kterém všichni žijeme a pracujeme, přináší nejen spoustu nových možností, ale klade i vyšší nároky nejen na management, ale i na pracovníky první linie. Ať už se jedná o produkt, jakožto výrobek či služby, pokaždé je to výstup činnosti příslušného podniku a úspěch tohoto produktu přímo závisí nejen na kvantitě, ale především na kvalitě výstupního poskytovaného produktu. Smyslem každé organizace není totiž pouze vyrábět, ale hlavně úspěšně vyráběné produkty prodávat. Vždyť není zas takový problém produkt vyrobit, ale o to větší výzva je produkt prodat. Řízení kvality nebo-li Quality Management System (QMS) je velice frekventované téma, o kterém hovoří všichni manažeři v organizacích.<ref name="filip">FILIP, L. Efektivní řízení kvality. Praha : Pointa, 2019, ISBN 978-80-90753-05-1.</ref> Jak píše Frehr, že stále větší potřebu, nemíněno výše ceny, znamená pro organizaci spokojenost zákazníka, jelikož zákazníci jsou ti, kteří mají přímý vliv na zisk. <ref name="frehr">FREHR, H. Total Quality Management: Zlepšení kvality podnikání. Příručka vedoucích sil. 1. vyd. Brno : UNIS Publishing, 1995.</ref> Není ale kvalita jako kvalita. Co přesně management kvality znamená? Řízení kvality, jak se může na první pohled zdát, není tolik o kvalitě produktu, i když je pro něj nutný, ale jedná se primárně o kvalitní systém řízení, kterého se dosahuje využíváním metod a nástrojů. Tento systém funguje jako nástroj pro prevenci vad a předchází reklamacím a nespokojenosti zákazníků, hlavním účelem je však vést podnik k neustálému zlepšování a uspokojování potřeb zákazníků.<ref name="spejchalova2">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 2. Praha : VŠEM, 2010, ISBN 978-80-86730-60-8.</ref> Pojďme se blíže s těmito nástroji seznámit.

=Důvody zavádění QMS <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=

[[File:Duvody.png|thumb|400px|right||Obr. 1: Důvody zavádění]]
* '''Složitost současných výrobků'''
Složitost se zvyšuje dál a dál a zákazníci jsou čím dál náročnější a vyžadují různé doplňky a modifikace dle individuálních požadavků.
* '''Složitost současných technologií'''
Zabezpečování kvality je čím dál složitější i z důvodu růstu komplexity současných technologií.
* '''Růst nároků na bezpečnost a zdravotní nezávadnost'''
Legislativa má tendenci zpřísňovat požadavky na tyto atributy a často nestačí pouze vyrábět bezpečné produkty, ale je k tomu potřeba i příslušné doložení a certifikace.
* '''Přísné postihy při způsobení škod'''
Nedostatky v kvalitě výrobků mohou často způsobit ohromné škody nebo újmy na zdraví či ekologickou závadnost a náhrady škod mohou mnohdy ovlivnit ekonomickou situaci výrobců nebo dodavatelů.
* '''Konkurence'''
Kvalita produktu se stává jedním z nejklíčovějších konkurenčních výhod.
* '''Riziko neúspěchu'''
Kvůli nasycenému konkurenčnímu prostředí jsou podnikatelé nuceni se spokojit s nižší úrovní marží a právě jakýkoliv nedostatek v případě nových produktů může nést vážné důsledky pro producenta. S tím souvisí i další bod.
* '''Přesvědčit zákazníka o dokonalosti produktu'''
Ruku v ruce s globální konkurencí je i potřeba přesvědčit zákazníky o kvalitě produktu. S nekvalitním produktem v dnešní době se dá jen těžko uspět, když konkurence má tisíce podobných výrobků a milion položek doplňků.

=Přínosy zavedení QMS <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=
[[File:Nenadal.PNG|thumb|350px|left|Obr. 2: Model výkonnosti systému managementu kvality <ref name="nenadal">NENADAL, J. Měření v systémech managementu jakosti. Praha : Management Press, 2004, ISBN 978-80-7261-110-2.</ref>]]
# '''Snížení výrobních nákladů'''
#: Při systematizaci řízení kvality dochází ke snížení výrobních nákladů a vzniká prostor pro růst produktivity. Uvědomte si, kolik času se promrhá při odstraňování závad a kolik stojí zničený materiál a lidské kapacity při nápravě.
# '''Snížení rizika sankcí'''
#: V dnešní době hrozí sankce na každém kroku. Ať už se jedná o sankci, plynoucí s dodání nekvalitního produktu či sankce legislativní.
# '''Pořádek a řád'''
#: Systém řízení kvality vyžaduje plné zdokumentování hlavně rutinné práce a následné dodržování těchto předepsaných postupů. Tyto směrnice jsou vodítkem jak pro manažery, tak i pro výkonné pracovníky. Pořádkem se míní i systematizace dokumentace a záznamů ve složkách či nosných zařízeních. Pokud dopředu víme, jaké postupy dodržovat, znamená to větší pravděpodobnost úspěšného zvládnutí úkolu.
# '''Zvyšování kvalifikace'''
#: Osobní rozvoj pracovníků je důležitou součástí úspěchu. Je potřeba zaměstnance učit vzájemné komunikaci a týmové práci a manažeři by měli své zaměstnance spíše vést a ne řídit.
# '''Kultura organizace'''
#: Všichni zaměstnanci a hlavně manažeři si musí uvědomit, že nejdůležitějším elementem je zákazník, proto je potřeba nastolit takovou kulturu kvality, která nastavuje veškerý způsob práce ve prospěch zákazníka.
# '''Aplikace procesního řízení'''
#: Moderní přístup řízení kvality vyžaduje i použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Procesn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD procesního řízení] . Toto řízení je hlavně zaměřeno na integraci činností do procesů a následné řízení.

=Základní pojmy <ref name="spejchalova4">SPEJCHALOVÁ, D. Management kvality 4. Praha : VŠEM, 2012, ISBN 978-80-86730-68-4.</ref>=

Jako všechny disciplíny i management kvality se neobejde bez základních pojmů, kterým je potřeba porozumět, pokud chceme celou disciplínu správně pojmout. Budeme vycházet z normy '''ČSN EN ISO 9000:2006- Systém managementu kvality- Základní principy a slovník.''' Přesně tato norma obsahuje nejdůležitější pojmy týkající se kvality.

===Kvalita===

Za hlavní znaky kvality lze považovat funkčnost, trvanlivost, spolehlivost, opravitelnost, estetickou působivost, bezpečnost, životnost atd. U služby se za kvalitu pak považuje dostupnost, spolehlivost, odbornost. Všechny uvedené vlastnosti zákazník bere v potaz v momentě, kdy posuzuje kvalitu výrobku či služby. Je doporučené zmínit, že cena se nepočítá, jakožto znak kvality, jelikož při její změně se nemění obsah kvality produktu.
Kvalitu norma ČSN EN ISO 9000:2006 definuje následujícím způsobem:

{{ambox
| type = notice
| text = '''Kvalita'''- stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik:
* za požadavek je považována potřeba nebo očekávání stanovené spotřebitelem, závazným předpisem nebo obecně předpokládané,
* za inherentní znak jsou chápány vnitřní vlastnosti objektu kvality, které mu existenčně patří, zejména se jedná o trvalé znaky,
* pojem znak chápeme jako rozlišující vlastnost, charakteristiku.
}}
Kvalitou je potřeba myslet, jako tři související roviny:
* bezvadnost
* plnění požadavků
* stabilita kvality
Vcítíme-li se do zákazníka, pochopíme, že kvalitní produkt musí splňovat všechny tři parametry. Musí být bez vad, odpovídat přání zákazníků a zároveň, že si produkt zachová stejnou kvalitu i po opakovanému nákupu a používání. Právě těchto uvedených parametrů lze dosáhnout pouze systematickým řízením kvality ve všech fázích výrobního cyklu.

===Quality Management System===

[[File:jakost.PNG|thumb|400px|right||Obr. 3: Model systému managementu kvality]]

Systém řízení kvality prostupuje všemi částmi organizace a má přímý vliv na všechny činnosti a a procesy. Zároveň je to efektivní nástroj, který má za úkol práci usnadňovat a nikoliv přidávat. Pojďme si opět uvést definici.
{{ambox
| type = notice
| text = '''QMS'''- systém řízení kvality - součást systému managementu organizace. Jeho cílem je garantovat maximální míru spokojenosti zákazníků při minimálních nákladech.

Definice dle EFQM (Evropská nadace pro management kvality): QMS- "soustava procesů a postupů používaných s cílem zajistit, aby organizace splnila požadovaná zadání a dosahovala svých cílů."
}}

Model systému managementu kvality, znázorněný na obrázku 3, objasňuje propojení procesů. Z této ilustrace je zřejmé, že při stanovení požadavků jakožto vstupů hrají významnou roli zákazníci. Monitorování spokojenosti zainteresovaných stran vyžaduje vyhodnocování informací, které se týkají vnímání zainteresovaných stran, pokud jde o míru, jakou jejich požadavky a očekávání byly organizací splněny. <ref name="norma">Evropská norma. Systémy managementu jakosti - Požadavky [online]. 2002 [cit. 2020-05-12]. Dostupné z: http://csnonlinefirmy.unmz.cz/html_nahledy/01/64317/64317_nahled.htm</ref>

===Neshoda===

Blízkým pojmem je vada. Jedná se o nesplnění požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifikovanému použití. Pojem vada je termín, který má vazbu na právní předpisy. V zákoníku práce, ale i v občanském zákoníku najdeme další výrazy, které se používají v podobném kontextu: zmatek, reklamace. Zmatkům a reklamacím vždy předchází určitá neshoda.
{{ambox
| type = notice
| text = '''Neshoda'''- nesplnění požadavku. Jde o obecný výraz, kdy určitá skutečnost (výrobek, díl, forma, měřící přístroj, použitá metoda atd.) neodpovídá stanoveným specifikacím.
}}

===Výrobek a produkt===

Za výrobek lze považovat vše, co lze na trhu nabídnout a co upoutá pozornost. Vše, co slouží ke spotřebě a co může uspokojit lidské přání nebo potřebu.<ref name="kotler">KOTLER, P. Marketing management vyd. 14. Praha : Grada Publishing, 2013, ISBN 978-80-247-4150-5.</ref>

Z jeho definice přitom vyplývá, že v marketingu se nepovažuje za
výrobek pouze hmotný statek, jak je to obvyklé při naší běžné představě výrobku, ale vše, co
lze koupit nebo prodat. Proto zejména v oblasti nevýrobní (sport, umění, politika), kde se na
trhu nabízejí dokonce samotní lidé (sportovci, umělci, politici), je vhodnější používat spíše
pojem produkt než výrobek.

{{ambox
| type = notice
| text = '''Produkt'''- ve smyslu normy je za produkt považován "výstup procesu". Konkrétně to může být výrobek určený pro zákazníka, ale i materiál, služba, software nebo hardware. Podle upřesnění ISO 9001:2008 je produkt pro zákazníka určen nebo zákazníkem požadován anebo jde o jakýsi zamýšlený výstup z procesů realizace produktu.
}}

===Náprava, opatření k nápravě, preventivní opatření===
[[File:Naprava.jpg|thumb|300px|left||Obr. 4: tbd odkaz]]

Pro lepší pochopení použijeme příklad:

'''Zjištěná neshoda je''': nesprávný počet kusů výrobků v krabici, která je připravena k expedici zákazníkovi. Uveďte konkrétní příklad nápravy, napraveného opatření a preventivního opatření.
'''Odpověď''':
- náprava neshody - vyřadit tuto krabici z dávky připravené k expedici nebo může být nápravou doplnění chybějícího kusu do balení
- opatření k nápravě - oprava nebo správné nastavení balícího stroje, pokud jde o ruční balení, pak poučení pracovníků
- preventivní opatření - v případě ručního balení instalace balícího zařízení, u ručního balení přidání další kontrolní operace před uzavřením krabice, případně přiložení kontrolního přípravku, který výstražným signálem upozorní na chybějící kusy. Je zřejmé, že navržené preventivní opatření se nebude týkat jenom zmíněného druhu kování, ale všech výrobků, u kterých by se tato neshoda mohla vyskytnout - to je princip prevence. 

{{ambox
| type = notice
| text = V normě jsou definovány následující pojmy související s neshodami a jejich nápravou:
'''Náprava''' - opatření pro odstranění zjištěné neshody

'''Opatření k nápravě''' - opatření pro odstranění příčiny zjištěné neshody nebo jiné nežádoucí situace

'''Preventivní opatření''' - opatření pro odstranění příčiny potenciální neshody nebo jiné nežádoucí potenciální situace
}}

=Historický vývoj řízení kvality=
[[File:Vyvoj2.PNG|thumb|300px|right||Obr. 5: tbd odkaz]]

Systém řízení kvality prošel za poslední léta velkými změny, které jsou hlavně vyvolány a kopírují posun ve složitosti výrobků. <ref name="veber">VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. Praha : Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0765-X.</ref>. Podíva-li bychom se do minulosti, kdy byla uplatňována [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98emeslo řemeslná výroba], všimli bychom si, že v momentě, kdy zákazník něco potřeboval od řemeslníka, tak za ním na přímo došel a předložil mu své potřeby a požadavky. Výhodou tady byl okamžitá komunikace mezi cílovými stranami, ale o to víc se snižovala produktivita práce. <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref> Pohybujeme se dál po časové ose a dostáváme se do 20. let k průmyslové výrobě a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Industrializace industrializaci]. Vnímáme zde snahu o zvýšení produktivity a rozložení jednotlivých prací různým pracovníkům. Tím dochází k tomu, že někteří pracovníci ztrácejí potřebu hlídat kvalitu a nevnímají vazbu na zákazníka. <ref name="veber">VEBER, J. Management kvality a environmentu. 2. Praha : Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0765-X.</ref> Ve 30. letech se postupně začali objevovat první statistické metody, které se ale výrazněji prosadily až po 2. světové válce hlavně zásluhou Japonců. Japonci dále rozšířili [https://www.vlastnicesta.cz/metody/statisticke-rizeni-procesu-spc/ statistické řízení procesu] i na další oblasti, jako je třeba předvýrobní etapa. Tím se položil základ modernímu řízení kvality, které se dále označuje jako Company Wide Quality Control (CWQC). <ref name="miklova">MIKLOVÁ, B. Systém managementu kvality. Mendelova univerzita v Brně: Provozně ekonomická fakulta [online]. 2012 [cit. 2020-05-13]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=48976;download_prace=1</ref> Postupně se tento CWQC systém rozpracoval a přinesl nový pohled na management kvality a to formou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Komplexn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_kvality Total Quality Management (TQM)]. Dále v roce 1987 přišla [https://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_9000 ISO norma 9000], která si vzala za úkol zdokumentovat rozsáhlé podnikové procesy. Dále se rozvíjí trend, kterým je spojení řízení kvality a péče o životní prostředí na bázi Global Quality Management (GQM). <ref name="nenadal2">NENADÁL, J. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. 2. dopl. vyd. Praha : Management press, 2002, ISBN 80-7261-071-6.</ref>

=Vývoj řízení kvality=

tbd

=Koncepce managementu kvality na bázi TQM=

tbd

=Odkazy=

<references/>