http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Cekj01&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-28T09:12:00ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2019/2020/cs&diff=19950SS 2019/2020/cs2020-06-15T19:36:30Z<p>Cekj01: /* Vypracovaná témata LS 2019/2020 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2019/2020}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2019/2020. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br />
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2019/2020/cs|zadání práce]].<br />
<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2019/2020=<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Zurp00 Analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla pro optimalizaci při zavedení metra (Simprocess)] - Polina Luneva<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Degenerace_p%C5%99i_chovu_Australsk%C3%BDch_ov%C4%8D%C3%A1k%C5%AF_(AUO) Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) (Netlogo)] - Michaela Herianová<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Nalezen%C3%AD_nejlep%C5%A1%C3%AD_strategie_%C5%99idi%C4%8D%C5%AF_Taxi Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi (Netlogo)] - Libor Zíka<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Bacj04 Simulácia zberu jahôd (Netlogo)] - Juraj Bačovčin<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Plev00 Růst populace EU v nadcházejících letech (Vensim)] - Václav Pleskač <br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Simn00 Vývoj nezaměstnanosti v ČR (Vensim)] - Nikol Šímová '''Nedokončené'''<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Dmitry_Borodin Simulace provozu veterinární kliniky (Simprocess)] - Dmitry Borodin<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Kraj12 Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu (Microsoft Excel)] - Jakub Kratochvíl<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_p%C5%99emno%C5%BEen%C3%BDch_hrabo%C5%A1%C5%AF Simulace přemnožených hrabošů (Netlogo)] - Josef Čekan</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2019/2020/cs&diff=19949SS 2019/2020/cs2020-06-15T19:36:15Z<p>Cekj01: /* Vypracovaná témata LS 2019/2020 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2019/2020}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2019/2020. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br />
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2019/2020/cs|zadání práce]].<br />
<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2019/2020=<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Zurp00 Analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla pro optimalizaci při zavedení metra (Simprocess)] - Polina Luneva<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Degenerace_p%C5%99i_chovu_Australsk%C3%BDch_ov%C4%8D%C3%A1k%C5%AF_(AUO) Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) (Netlogo)] - Michaela Herianová<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Nalezen%C3%AD_nejlep%C5%A1%C3%AD_strategie_%C5%99idi%C4%8D%C5%AF_Taxi Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi (Netlogo)] - Libor Zíka<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Bacj04 Simulácia zberu jahôd (Netlogo)] - Juraj Bačovčin<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Plev00 Růst populace EU v nadcházejících letech (Vensim)] - Václav Pleskač <br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Simn00 Vývoj nezaměstnanosti v ČR (Vensim)] - Nikol Šímová '''Nedokončené'''<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Dmitry_Borodin Simulace provozu veterinární kliniky (Simprocess)] - Dmitry Borodin<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Kraj12 Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu (Microsoft Excel)] - Jakub Kratochvíl<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_p%C5%99emno%C5%BEen%C3%BDch_hrabo%C5%A1%C5%AF Simulace přemnožených hrabošů (Netlogo)]</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99emno%C5%BEen%C3%BDch_hrabo%C5%A1%C5%AF&diff=19947Simulace přemnožených hrabošů2020-06-15T19:31:06Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo především z důvodu proběhnuvší mírnější zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. K tomuto jevu na území České republiky a mnoha dalších zemí nedošlo poprvé a jedná se tak o častější jev, který při svém průběhu znamená jisté komplikace a skutečnosti, se kterými se obyvatelé musí vypořádat. Hraboš polní, jak již jeho jméno napovídá, totiž žije v polích a živí se tak především úrodou na polích pěstovanou. Jeho přemnožení tak ohrožuje především právě tuto úrodu, na které poté hraboši páchají nemalé majetkové škody. Zemědělci tak v obavách o svou produkci usilují o povolení použít jedovaté látky k likvidaci hrabošů tak, aby zmírnili jimi způsobenou škodu. Jejich argumentace pak sahá až k hrozbám o podzimním nastěhování hrabošů blíže lidským obydlím, z důvodu nedostatku potravy na polích. Argumentují pak hlavně rizikem přenosu nebezpečných nemocí těmito malými hlodavci. Naopak argumentace ekologů proti hubení hlodavců jedovatými látkami zmiňuje především vysokou odolností populace hrabošů na jedovaté látky, kdy se jejich počet velmi rychle a snadno opět obnoví na původní úroveň. Dále ekologové argumentují vysokou pravděpodobností přenosu otravy z hlodavce na další zvířata. K tomu může dojít při pozření hlodavce nějakým predátorem. Vysvětlují pak, že vzhledem k možnému dočasnému snížení populace hrabošů a zároveň vysoce pravděpodobnému přenosu otravy na jejich predátory by mohli mít s existencí problémy spíše právě jejich predátoři, čímž by se pak mohl problém vymknout z rukou a byl narušen přirozený stav věcí. Ekologové se tak velmi silně brání plošnému a nepromyšlenému trávení hlodavců, jelikož by dle nich mohlo způsobit škody mnohem větší než samotné původní přemnožení malých hlodavců bez lidského zásahu.<br />
<br />
Účelem této simulace je vytvořit zjednodušený model reality zachycující populaci hrabošů a dravců hraboši se živícími s možností plošného užití jedu určenému k trávení hrabošů s cílem snížení jejich populace. Hlavním úkolem modelu je umožnit při různorodém nastavení počátečních podmínek zjistit, jaký dopad bude mít užití jedovatých látek na život obou zvířecích druhů. Reprezentantem dravců byla pro tento model zvolena lasice kolčava, jejíž jídelníček je dle dostupných a zmíněných zdrojů tvořen z drtivé většiny právě hraboši, čímž je její populace závislá na populaci hrabošů.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Nástrojem zvoleným pro vytvoření modelu se stalo Netlogo, které je na podobné typy modelů (predator-prey) velmi dobře stavěné a umožňuje jak uživateli tak tvůrci poměrně snadno se simulací manipulovat a pozorovat dopady různých nastavení. K zjednodušenému stvoření modelu dotčené reality byla použita data a informace z diplomové práce vzniklé na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci s názvem "Populační fluktuace hraboše polního a kolčavy: test predační hypotézy". Dalšími zdroji pro seminární práci se staly webové stránky wikipedie a dalších pojednávající o biologii zúčastněných zvířecích druhů. Veškeré použité zdroje jsou uvedeny v závěru této stránky. Vypíchnout by pak snad jen stálo za to článek z webových stránek ekolist.cz, který se stal hlavní inspirací pro vznik celé semestrální práce. V článku jsou pak k nalezení odkazy na faktické informace, které jsou uvedeny v úvodu. V rámci simulace jsou definovány 3 druhy agentů s různám chováním a vlastnostmi.<br />
<br />
==Detaily modelu==<br />
<br />
===Agenti===<br />
<br />
* '''Hraboš:''' Hraboš polní v tomto modelu vystupuje především jako kořist. Jeho základními úkoly v modelu je rozmnožování se, pohyb po biomu a pojídání plodin. V každé formě simulace má hraboš svou pozici, energii určenou k rozmnožování a pohybu a v neposlední řadě informaci o tom, zda je otrávený či nikoliv. Dále může mít hraboš omezený také věk, kterého se může dožít. Hrabošovi byla zároveň v rámci simulace implementována možnost jednoduché inteligence, kdy se snaží svému predátorovi co nejvíce vyhnout.<br />
<br />
* '''Kolčava:''' Lasice kolčava v modelu vystupuje jako predátor hraboše. Jejím základním úkolem je lovit kořisti, rozmnožovat se a pohybovat se po biomu. V každé formě simulace má kolčava svou pozici, energii určenou k rozmnožování a pohybu a také podobně jako hraboš informaci o to, zda je otrávená či nikoliv. V případě, že je nastaveno aby simulace brala v úvahu věk zvířat, eviduje hraboš tuto informaci taktéž. Stejně jako hraboš i kolčava může disponovat inteligencí, která ji pomáhá se v prostoru lépe orientovat a efektivněji lovit své kořisti.<br />
<br />
* '''Biom:''' Biom v simulaci vystupuje jako pomyslná pole, po kterých se zvěř pohybuje. Biom může nabývat různých barev v závislosti na tom zda se na nich nachází plodiny, které může zvíře sníst či zda je na nich umístěn jed určený k trávení hrabošů. Biom se pak chová tak, že po konzumaci plodin z pole začne na prázdném poli růst plodina nová, případně po požití nastrčeného jedu je pomyslným zemědělcem nastrčen jed jinam tak, aby byla splněna míra plošného trávení zvolená uživatelem.<br />
<br />
<br />
===Nejdůležitější prvky modelu===<br />
<br />
* '''Nastavení biomu-polí:''' Na počátku simulace jsou rozdělena dostupná pole na ta obrostlá plodinami a ta prázdná, na kterých plodiny zatím vzrostlé nejsou. Zároveň je jim přiřazena vlastnost zaručující opětovný růst plodin po jejich konzumaci. V případě, že je plodina z pole zkonzumována je pole prázdné dokud na něm opět plodiny nevyrostou. Pole pak mohou být kdykoliv během simulace otrávena dle počátečních nastavení.<br />
* '''Život hrabošů:''' V základu je pohyb hraboše tvořen posunem vpřed náhodným směrem o jedno pole. Pokud je však hraboš dostatečně inteligentní na to, aby ve svém okolí spatřil predátory, je schopen se pokusit si vybrat tu cestu pro něj nejbezpečnější. Pohyb hraboše v každém případě stojí energii a to v závislosti na stavu, v jakém se nachází. Energii hraboš získává konzumací plodin. Otrávit se hraboš může konzumací otrávených plodin. Rozmnožování hrabošů pak probíhá při zdraví a dostatečné energii. V případě, že je brán v úvahu věk zvířat, hraboš stárne s každým rozmnožením.<br />
* '''Život kolčav:''' Kolčavy mají taktéž možnost být inteligentní. Jejich inteligence jakožto predátora je však o řád vyšší, jelikož vždy spolehlivě zvolí cestu k lovu nejsnáze dostupného hraboše. Podobně jako hraboše stojí i kolčavu každý pohyb energii v závislosti na zdravotním stavu. Pakliže má pak kolčava dostatek energie a je zdravá může se podobně jako hraboš rozmnožit. Věk kolčavě narůstá taktéž s každým rozmnožením. Kolčava energii získává skrze lov hrabošů. K otrávení kolčavy dochází pouze v případě konzumace otráveného hraboše s přednastavenou pravděpodobností.<br />
* '''Trávení polí:''' Trávení polí probíhá dle přednastavených parametrů. Může započít a skončit v libovolný čas a probíhat v libovolné míře a síle. V případě, že probíhá trávení polí je jed stále doplňován na náhodná pole tak, aby množství trávených polí odpovídalo zvolenému procentu polí. Pozření otrávených plodin způsobí otravu hraboše, čímž mu zamezí dalšímu rozmnožování a způsobí pohyb náročností neslučitelný s dlouhodobým životem. Stejně tak pokud dojde k otravě kolčavy skrz hraboše bude i jí odejmuta možnost se rozmnožovat a pohyb pro ni bude smrtelně náročný.<br />
<br />
===Vstupní parametry modelu===<br />
<br />
Model zahrnuje následující počáteční parametry, které lze upravit skrze uživatelské rozhraní aplikace Netlogo, čímž může uživatel ovlivnit aspekty chování a výsledky celého modelu.<br />
<br />
* '''Počáteční počet kolčav:''' Tímto parametrem lze určit, kolik bude na počátku umístěno v simulaci kolčav.<br />
<br />
* '''Počáteční počet hrabošů:''' Tímto parametrem lze určit, kolik bude na počátku umístěno v simulaci hrabošů.<br />
<br />
* '''Doba simulace:''' Parametr nastavující délku simulace.<br />
<br />
* '''Počátek trávení''' Tento parametr určuje, kdy během simulace započne proces plošného trávení<br />
<br />
* '''Konec trávení:''' Tento parametr určuje, jak dlouho bude proces plošného trávení trvat, respektive kdy dojde k jeho ukončení.<br />
<br />
* '''Procento jedu:''' Tento parametr udává počet otrávených polí při procesu plošného trávení. Údaj je zadáván v procentech, která jsou následně přepočtena na počet polí.<br />
<br />
* '''Doba růstu plodin:''' Jedná se o parametr, který určuje čas potřebný k růstu plodin na polích.<br />
<br />
* '''Síla jedu:''' Tento parametr určuje, jak silný jed bude použit. Síla jedu má následně vliv především na ztrátu energie při pohybu otráveného zvířete.<br />
<br />
* '''Uvažovat věk:''' Tento přepínač variant v simulaci určuje, zda bude brán v úvahu věk zvířat a s ním spojená smrt na stáří. Věk je v simulaci vztažen k proceduře rozmnožování tak, aby model lépe odpovídal realitě.<br />
<br />
* '''Energie k rozmnožení kolčavy:''' Tímto parametrem je možné zvolit hladinu energie u kolčavy potřebnou pro její rozmnožení.<br />
<br />
* '''Energie k rozmnožení hraboše:''' Tímto parametrem je možné zvolit hladinu energie u hraboše potřebnou pro jeho rozmnožení.<br />
<br />
* '''Energie z hraboše:''' Parametr udávající výši získané energie při ulovení hraboše kolčavou.<br />
<br />
* '''Energie z plodin:''' Parametr udávající výši získané energie při konzumaci plodin hrabošem.<br />
<br />
* '''Inteligence kolčavy:''' Parametr určující míru inteligence zvířete. Kolčava díky němu podstatně lépe cílí svůj pohyb k úspěšnému lovu.<br />
<br />
* '''Inteligence hraboše:''' Parametru určující míru inteligence zvířete. Hraboš díky němu může lépe zvládat své úhybné mánevry, avšak často může být pro hraboše spíše kontraproduktivní. Stejně jako v reálném světě, občas hraboš naběhne přímo do spárů predátora.<br />
<br />
* '''Pravděpodobnost otravy kolčavy:''' Tímto parametrem je určena šance, s jakou se kolčava otráví skrze konzumaci otráveného hraboše.<br />
<br />
* '''Max věk kolčava:''' Udává maximální věk, kterého se kolčava může dožít. Tento parametr je použit pouze v případě, že je zvolena varianta simulace s ohledem na věk.<br />
<br />
* '''Max věk hraboš:''' Udává maximální věk, kterého se hraboš může dožít. Tento parametr je použit pouze v případě, že je zvolena varianta simulace s ohledem na věk.<br />
<br />
===Výstupy modelu===<br />
<br />
* '''Aktuální situace v simulaci:''' Model v každém momentě (ticku) simulace zobrazuje aktuální počet kolčav, hrabošů a otrávených polí.<br />
<br />
* '''Graf simulace:''' Model obsahuje graf, ve kterém je v reálném čase vykreslován stav simulace. V grafu je znázorněn začátek a konec procesu plošného trávení. Lze tak díky němu pozorovat průběh simulace s ohledem na události v simulaci nastalé.<br />
<br />
* '''Průměrné hodnoty vzrostlých plodin:''' Model po proběhnuté simulaci zobrazuje průměrné hodnoty pro počty polí s plodinami vypočtené ze součtu těchto polí v každém momentě (ticku). Průměrné hodnoty jsou počítány a zobrazeny pro období před, během i po plošném trávení, tudíž je možné sledovat, jaký vliv má trávení na konzumovanou úrodu. Jedná se pouze o hrubý ukazatel.<br />
<br />
==Shrnutí a výsledky==<br />
<br />
Ačkoliv se jedná o model z části zjednodušený, vykazuje zajímavé výsledky s ohledem na reálný průběh biologie kolčav a hrabošů. Z výsledků modelu při různorodém nastavení lze pozorovat přímou závislost populace kolčav na populaci hrabošů. Populace hrabošů zároveň silně koreluje s množstvím plodin v půdě, pakliže nejsou šikanováni silnou převahou kolčav. Tímto tak model odpovídá realitě, kdy může dojít z důvodu mírné zimy a příznivého počasí pro úrodu k přemnožení hrabošů. Přemnožení hrabošů má však i v modelu vždy za následek růst populace kolčav, které následně korigují populaci hrabošů do únosných hodnot. Trávením pak ve většině případů a nastavení parametrů dochází spíše ke slabému útlumu populace hrabošů, avšak ruku v ruce vždy se sníženou populací kolčav, což někdy může způsobit až vyhynutí kolčav. Taková situace se poté rovná exponenciálnímu růstu populace hrabošů. Tímto tak model odpovídá tvrzením ekologů, že necitlivé a nesystematické plošné trávení hrabošů může mít horší následky, než ponechání problému přírodě. Ačkoliv se jedná pouze o letmý ukazatel reality, model taktéž nevykazuje nikterak zvlášť ušetřenou produkci zemědělců po použití jedu. Naopak se zde opět potvrzují tvrzení ekologů, kdy se hraboši se sníženou populací často skokově vypořádají a kolčavy vlivem náročnějšího a méně efektivního rozmnožování mírně za tímto růstem zaostávají, čímž je dočasně opět navýšena populace hrabošů v přírodě. <br />
<br />
Model je občas citlivý na vstupní parametry a může tak někdy skončit smrtí všech zvířat případně exponenciálním přemnožením hrabošů. Je však třeba brát v úvahu nemožnost jistoty chování modelu při extrémnějších nastaveních vzhledem k úrovni argumentaci odborníků na danou problematiku, kdy sami na základě krajních aspektů reality popisují výsledek jednání jako jeden z těchto extrémů. <br />
<br />
Model by mohl být dále rozšiřován například o různá pohlaví zvířat, další druhy dravců či jiné agenty tak, aby ještě více odpovídal realitě. Se složitostí modelu pak ale může mírně klesat jeho důvěryhodnost vzhledem ke kvantu parametrů a použitých předpokladů. <br />
<br />
==Obrázky==<br />
<br />
[[File:Interface.PNG|thumb|left|Interface simulace + nastavení]] <br />
[[File:vysledek_hrabosi.PNG|thumb|left|Výsledek simulace]] <br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
Zdrojový kód simulace je zde: [[File:Hrabosifinal3.nlogo]]<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
Martincová, Zuzana. Populační fluktuace hraboše polního a kolčavy: test predační hypotézy [https://theses.cz/id/ufj9ig/DiplomkaMartincova.pdf]<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lasice_kol%C4%8Dava<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrabo%C5%A1_poln%C3%AD<br />
<br />
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=731<br />
<br />
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-88-2009/lesnicka-prace-c-5-09/hlodavci-v-lesnim-prostredi-nase-nejvyznamnejsi-druhy<br />
<br />
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-premnozeni-hrabose-polniho-ale-nechtelo-se-vam-to-nikde-hledat</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99emno%C5%BEen%C3%BDch_hrabo%C5%A1%C5%AF&diff=19946Simulace přemnožených hrabošů2020-06-15T19:29:05Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo především z důvodu proběhnuvší mírnější zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. K tomuto jevu na území České republiky a mnoha dalších zemí nedošlo poprvé a jedná se tak o častější jev, který při svém průběhu znamená jisté komplikace a skutečnosti, se kterými se obyvatelé musí vypořádat. Hraboš polní, jak již jeho jméno napovídá, totiž žije v polích a živí se tak především úrodou na polích pěstovanou. Jeho přemnožení tak ohrožuje především právě tuto úrodu, na které poté hraboši páchají nemalé majetkové škody. Zemědělci tak v obavách o svou produkci usilují o povolení použít jedovaté látky k likvidaci hrabošů tak, aby zmírnili jimi způsobenou škodu. Jejich argumentace pak sahá až k hrozbám o podzimním nastěhování hrabošů blíže lidským obydlím, z důvodu nedostatku potravy na polích. Argumentují pak hlavně rizikem přenosu nebezpečných nemocí těmito malými hlodavci. Naopak argumentace ekologů proti hubení hlodavců jedovatými látkami zmiňuje především vysokou odolností populace hrabošů na jedovaté látky, kdy se jejich počet velmi rychle a snadno opět obnoví na původní úroveň. Dále ekologové argumentují vysokou pravděpodobností přenosu otravy z hlodavce na další zvířata. K tomu může dojít při pozření hlodavce nějakým predátorem. Vysvětlují pak, že vzhledem k možnému dočasnému snížení populace hrabošů a zároveň vysoce pravděpodobnému přenosu otravy na jejich predátory by mohli mít s existencí problémy spíše právě jejich predátoři, čímž by se pak mohl problém vymknout z rukou a byl narušen přirozený stav věcí. Ekologové se tak velmi silně brání plošnému a nepromyšlenému trávení hlodavců, jelikož by dle nich mohlo způsobit škody mnohem větší než samotné původní přemnožení malých hlodavců bez lidského zásahu.<br />
<br />
Účelem této simulace je vytvořit zjednodušený model reality zachycující populaci hrabošů a dravců hraboši se živícími s možností plošného užití jedu určenému k trávení hrabošů s cílem snížení jejich populace. Hlavním úkolem modelu je umožnit při různorodém nastavení počátečních podmínek zjistit, jaký dopad bude mít užití jedovatých látek na život obou zvířecích druhů. Reprezentantem dravců byla pro tento model zvolena lasice kolčava, jejíž jídelníček je dle dostupných a zmíněných zdrojů tvořen z drtivé většiny právě hraboši, čímž je její populace závislá na populaci hrabošů.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Nástrojem zvoleným pro vytvoření modelu se stalo Netlogo, které je na podobné typy modelů (predator-prey) velmi dobře stavěné a umožňuje jak uživateli tak tvůrci poměrně snadno se simulací manipulovat a pozorovat dopady různých nastavení. K zjednodušenému stvoření modelu dotčené reality byla použita data a informace z diplomové práce vzniklé na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci s názvem "Populační fluktuace hraboše polního a kolčavy: test predační hypotézy". Dalšími zdroji pro seminární práci se staly webové stránky wikipedie a dalších pojednávající o biologii zúčastněných zvířecích druhů. Veškeré použité zdroje jsou uvedeny v závěru této stránky. Vypíchnout by pak snad jen stálo za to článek z webových stránek ekolist.cz, který se stal hlavní inspirací pro vznik celé semestrální práce. V článku jsou pak k nalezení odkazy na faktické informace, které jsou uvedeny v úvodu. V rámci simulace jsou definovány 3 druhy agentů s různám chováním a vlastnostmi.<br />
<br />
==Detaily modelu==<br />
<br />
===Agenti===<br />
<br />
* '''Hraboš:''' Hraboš polní v tomto modelu vystupuje především jako kořist. Jeho základními úkoly v modelu je rozmnožování se, pohyb po biomu a pojídání plodin. V každé formě simulace má hraboš svou pozici, energii určenou k rozmnožování a pohybu a v neposlední řadě informaci o tom, zda je otrávený či nikoliv. Dále může mít hraboš omezený také věk, kterého se může dožít. Hrabošovi byla zároveň v rámci simulace implementována možnost jednoduché inteligence, kdy se snaží svému predátorovi co nejvíce vyhnout.<br />
<br />
* '''Kolčava:''' Lasice kolčava v modelu vystupuje jako predátor hraboše. Jejím základním úkolem je lovit kořisti, rozmnožovat se a pohybovat se po biomu. V každé formě simulace má kolčava svou pozici, energii určenou k rozmnožování a pohybu a také podobně jako hraboš informaci o to, zda je otrávená či nikoliv. V případě, že je nastaveno aby simulace brala v úvahu věk zvířat, eviduje hraboš tuto informaci taktéž. Stejně jako hraboš i kolčava může disponovat inteligencí, která ji pomáhá se v prostoru lépe orientovat a efektivněji lovit své kořisti.<br />
<br />
* '''Biom:''' Biom v simulaci vystupuje jako pomyslná pole, po kterých se zvěř pohybuje. Biom může nabývat různých barev v závislosti na tom zda se na nich nachází plodiny, které může zvíře sníst či zda je na nich umístěn jed určený k trávení hrabošů. Biom se pak chová tak, že po konzumaci plodin z pole začne na prázdném poli růst plodina nová, případně po požití nastrčeného jedu je pomyslným zemědělcem nastrčen jed jinam tak, aby byla splněna míra plošného trávení zvolená uživatelem.<br />
<br />
<br />
===Nejdůležitější prvky modelu===<br />
<br />
* '''Nastavení biomu-polí:''' Na počátku simulace jsou rozdělena dostupná pole na ta obrostlá plodinami a ta prázdná, na kterých plodiny zatím vzrostlé nejsou. Zároveň je jim přiřazena vlastnost zaručující opětovný růst plodin po jejich konzumaci. V případě, že je plodina z pole zkonzumována je pole prázdné dokud na něm opět plodiny nevyrostou. Pole pak mohou být kdykoliv během simulace otrávena dle počátečních nastavení.<br />
* '''Život hrabošů:''' V základu je pohyb hraboše tvořen posunem vpřed náhodným směrem o jedno pole. Pokud je však hraboš dostatečně inteligentní na to, aby ve svém okolí spatřil predátory, je schopen se pokusit si vybrat tu cestu pro něj nejbezpečnější. Pohyb hraboše v každém případě stojí energii a to v závislosti na stavu, v jakém se nachází. Energii hraboš získává konzumací plodin. Otrávit se hraboš může konzumací otrávených plodin. Rozmnožování hrabošů pak probíhá při zdraví a dostatečné energii. V případě, že je brán v úvahu věk zvířat, hraboš stárne s každým rozmnožením.<br />
* '''Život kolčav:''' Kolčavy mají taktéž možnost být inteligentní. Jejich inteligence jakožto predátora je však o řád vyšší, jelikož vždy spolehlivě zvolí cestu k lovu nejsnáze dostupného hraboše. Podobně jako hraboše stojí i kolčavu každý pohyb energii v závislosti na zdravotním stavu. Pakliže má pak kolčava dostatek energie a je zdravá může se podobně jako hraboš rozmnožit. Věk kolčavě narůstá taktéž s každým rozmnožením. Kolčava energii získává skrze lov hrabošů. K otrávení kolčavy dochází pouze v případě konzumace otráveného hraboše s přednastavenou pravděpodobností.<br />
* '''Trávení polí:''' Trávení polí probíhá dle přednastavených parametrů. Může započít a skončit v libovolný čas a probíhat v libovolné míře a síle. V případě, že probíhá trávení polí je jed stále doplňován na náhodná pole tak, aby množství trávených polí odpovídalo zvolenému procentu polí. Pozření otrávených plodin způsobí otravu hraboše, čímž mu zamezí dalšímu rozmnožování a způsobí pohyb náročností neslučitelný s dlouhodobým životem. Stejně tak pokud dojde k otravě kolčavy skrz hraboše bude i jí odejmuta možnost se rozmnožovat a pohyb pro ni bude smrtelně náročný.<br />
<br />
===Vstupní parametry modelu===<br />
<br />
Model zahrnuje následující počáteční parametry, které lze upravit skrze uživatelské rozhraní aplikace Netlogo, čímž může uživatel ovlivnit aspekty chování a výsledky celého modelu.<br />
<br />
* '''Počáteční počet kolčav:''' Tímto parametrem lze určit, kolik bude na počátku umístěno v simulaci kolčav.<br />
<br />
* '''Počáteční počet hrabošů:''' Tímto parametrem lze určit, kolik bude na počátku umístěno v simulaci hrabošů.<br />
<br />
* '''Doba simulace:''' Parametr nastavující délku simulace.<br />
<br />
* '''Počátek trávení''' Tento parametr určuje, kdy během simulace započne proces plošného trávení<br />
<br />
* '''Konec trávení:''' Tento parametr určuje, jak dlouho bude proces plošného trávení trvat, respektive kdy dojde k jeho ukončení.<br />
<br />
* '''Procento jedu:''' Tento parametr udává počet otrávených polí při procesu plošného trávení. Údaj je zadáván v procentech, která jsou následně přepočtena na počet polí.<br />
<br />
* '''Doba růstu plodin:''' Jedná se o parametr, který určuje čas potřebný k růstu plodin na polích.<br />
<br />
* '''Síla jedu:''' Tento parametr určuje, jak silný jed bude použit. Síla jedu má následně vliv především na ztrátu energie při pohybu otráveného zvířete.<br />
<br />
* '''Uvažovat věk:''' Tento přepínač variant v simulaci určuje, zda bude brán v úvahu věk zvířat a s ním spojená smrt na stáří. Věk je v simulaci vztažen k proceduře rozmnožování tak, aby model lépe odpovídal realitě.<br />
<br />
* '''Energie k rozmnožení kolčavy:''' Tímto parametrem je možné zvolit hladinu energie u kolčavy potřebnou pro její rozmnožení.<br />
<br />
* '''Energie k rozmnožení hraboše:''' Tímto parametrem je možné zvolit hladinu energie u hraboše potřebnou pro jeho rozmnožení.<br />
<br />
* '''Energie z hraboše:''' Parametr udávající výši získané energie při ulovení hraboše kolčavou.<br />
<br />
* '''Energie z plodin:''' Parametr udávající výši získané energie při konzumaci plodin hrabošem.<br />
<br />
* '''Inteligence kolčavy:''' Parametr určující míru inteligence zvířete. Kolčava díky němu podstatně lépe cílí svůj pohyb k úspěšnému lovu.<br />
<br />
* '''Inteligence hraboše:''' Parametru určující míru inteligence zvířete. Hraboš díky němu může lépe zvládat své úhybné mánevry, avšak často může být pro hraboše spíše kontraproduktivní. Stejně jako v reálném světě, občas hraboš naběhne přímo do spárů predátora.<br />
<br />
* '''Pravděpodobnost otravy kolčavy:''' Tímto parametrem je určena šance, s jakou se kolčava otráví skrze konzumaci otráveného hraboše.<br />
<br />
* '''Max věk kolčava:''' Udává maximální věk, kterého se kolčava může dožít. Tento parametr je použit pouze v případě, že je zvolena varianta simulace s ohledem na věk.<br />
<br />
* '''Max věk hraboš:''' Udává maximální věk, kterého se hraboš může dožít. Tento parametr je použit pouze v případě, že je zvolena varianta simulace s ohledem na věk.<br />
<br />
===Výstupy modelu===<br />
<br />
* '''Aktuální situace v simulaci:''' Model v každém momentě (ticku) simulace zobrazuje aktuální počet kolčav, hrabošů a otrávených polí.<br />
<br />
* '''Graf simulace:''' Model obsahuje graf, ve kterém je v reálném čase vykreslován stav simulace. V grafu je znázorněn začátek a konec procesu plošného trávení. Lze tak díky němu pozorovat průběh simulace s ohledem na události v simulaci nastalé.<br />
<br />
* '''Průměrné hodnoty vzrostlých plodin:''' Model po proběhnuté simulaci zobrazuje průměrné hodnoty pro počty polí s plodinami vypočtené ze součtu těchto polí v každém momentě (ticku). Průměrné hodnoty jsou počítány a zobrazeny pro období před, během i po plošném trávení, tudíž je možné sledovat, jaký vliv má trávení na konzumovanou úrodu. Jedná se pouze o hrubý ukazatel.<br />
<br />
==Shrnutí a výsledky==<br />
<br />
Ačkoliv se jedná o model z části zjednodušený, vykazuje zajímavé výsledky s ohledem na reálný průběh biologie kolčav a hrabošů. Z výsledků modelu při různorodém nastavení lze pozorovat přímou závislost populace kolčav na populaci hrabošů. Populace hrabošů zároveň silně koreluje s množstvím plodin v půdě, pakliže nejsou šikanováni silnou převahou kolčav. Tímto tak model odpovídá realitě, kdy může dojít z důvodu mírné zimy a příznivého počasí pro úrodu k přemnožení hrabošů. Přemnožení hrabošů má však i v modelu vždy za následek růst populace kolčav, které následně korigují populaci hrabošů do únosných hodnot. Trávením pak ve většině případů a nastavení parametrů dochází spíše ke slabému útlumu populace hrabošů, avšak ruku v ruce vždy se sníženou populací kolčav, což někdy může způsobit až vyhynutí kolčav. Taková situace se poté rovná exponenciálnímu růstu populace hrabošů. Tímto tak model odpovídá tvrzením ekologů, že necitlivé a nesystematické plošné trávení hrabošů může mít horší následky, než ponechání problému přírodě. Ačkoliv se jedná pouze o letmý ukazatel reality, model taktéž nevykazuje nikterak zvlášť ušetřenou produkci zemědělců po použití jedu. Naopak se zde opět potvrzují tvrzení ekologů, kdy se hraboši se sníženou populací často skokově vypořádají a kolčavy vlivem náročnějšího a méně efektivního rozmnožování mírně za tímto růstem zaostávají, čímž je dočasně opět navýšena populace hrabošů v přírodě. <br />
<br />
Model je občas citlivý na vstupní parametry a může tak někdy skončit smrtí všech zvířat případně exponenciálním přemnožením hrabošů. Je však třeba brát v úvahu nemožnost jistoty chování modelu při extrémnějších nastaveních vzhledem k úrovni argumentaci odborníků na danou problematiku, kdy sami na základě krajních aspektů reality popisují výsledek jednání jako jeden z těchto extrémů. <br />
<br />
Model by mohl být dále rozšiřován například o různá pohlaví zvířat, další druhy dravců či jiné agenty tak, aby ještě více odpovídal realitě. Se složitostí modelu pak ale může mírně klesat jeho důvěryhodnost vzhledem ke kvantu parametrů a použitých předpokladů. <br />
<br />
==Obrázky==<br />
<br />
[[File:Interface.PNG|thumb|left|Interface simulace + nastavení]] <br />
[[File:vysledek_hrabosi.PNG|thumb|left|Výsledek simulace]] <br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
Zdrojový kód simulace je zde: [[File:Cekj01-hrabosifinal3.nlogo]]<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
Martincová, Zuzana. Populační fluktuace hraboše polního a kolčavy: test predační hypotézy [https://theses.cz/id/ufj9ig/DiplomkaMartincova.pdf]<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lasice_kol%C4%8Dava<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrabo%C5%A1_poln%C3%AD<br />
<br />
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=731<br />
<br />
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-88-2009/lesnicka-prace-c-5-09/hlodavci-v-lesnim-prostredi-nase-nejvyznamnejsi-druhy<br />
<br />
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-premnozeni-hrabose-polniho-ale-nechtelo-se-vam-to-nikde-hledat</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_p%C5%99emno%C5%BEen%C3%BDch_hrabo%C5%A1%C5%AF&diff=19944Simulace přemnožených hrabošů2020-06-15T19:26:48Z<p>Cekj01: Created page with "== Simulace přemnožených hrabošů == ---- '''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi ž..."</p>
<hr />
<div>== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo především z důvodu proběhnuvší mírnější zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. K tomuto jevu na území České republiky a mnoha dalších zemí nedošlo poprvé a jedná se tak o častější jev, který při svém průběhu znamená jisté komplikace a skutečnosti, se kterými se obyvatelé musí vypořádat. Hraboš polní, jak již jeho jméno napovídá, totiž žije v polích a živí se tak především úrodou na polích pěstovanou. Jeho přemnožení tak ohrožuje především právě tuto úrodu, na které poté hraboši páchají nemalé majetkové škody. Zemědělci tak v obavách o svou produkci usilují o povolení použít jedovaté látky k likvidaci hrabošů tak, aby zmírnili jimi způsobenou škodu. Jejich argumentace pak sahá až k hrozbám o podzimním nastěhování hrabošů blíže lidským obydlím, z důvodu nedostatku potravy na polích. Argumentují pak hlavně rizikem přenosu nebezpečných nemocí těmito malými hlodavci. Naopak argumentace ekologů proti hubení hlodavců jedovatými látkami zmiňuje především vysokou odolností populace hrabošů na jedovaté látky, kdy se jejich počet velmi rychle a snadno opět obnoví na původní úroveň. Dále ekologové argumentují vysokou pravděpodobností přenosu otravy z hlodavce na další zvířata. K tomu může dojít při pozření hlodavce nějakým predátorem. Vysvětlují pak, že vzhledem k možnému dočasnému snížení populace hrabošů a zároveň vysoce pravděpodobnému přenosu otravy na jejich predátory by mohli mít s existencí problémy spíše právě jejich predátoři, čímž by se pak mohl problém vymknout z rukou a byl narušen přirozený stav věcí. Ekologové se tak velmi silně brání plošnému a nepromyšlenému trávení hlodavců, jelikož by dle nich mohlo způsobit škody mnohem větší než samotné původní přemnožení malých hlodavců bez lidského zásahu.<br />
<br />
Účelem této simulace je vytvořit zjednodušený model reality zachycující populaci hrabošů a dravců hraboši se živícími s možností plošného užití jedu určenému k trávení hrabošů s cílem snížení jejich populace. Hlavním úkolem modelu je umožnit při různorodém nastavení počátečních podmínek zjistit, jaký dopad bude mít užití jedovatých látek na život obou zvířecích druhů. Reprezentantem dravců byla pro tento model zvolena lasice kolčava, jejíž jídelníček je dle dostupných a zmíněných zdrojů tvořen z drtivé většiny právě hraboši, čímž je její populace závislá na populaci hrabošů.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Nástrojem zvoleným pro vytvoření modelu se stalo Netlogo, které je na podobné typy modelů (predator-prey) velmi dobře stavěné a umožňuje jak uživateli tak tvůrci poměrně snadno se simulací manipulovat a pozorovat dopady různých nastavení. K zjednodušenému stvoření modelu dotčené reality byla použita data a informace z diplomové práce vzniklé na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci s názvem "Populační fluktuace hraboše polního a kolčavy: test predační hypotézy". Dalšími zdroji pro seminární práci se staly webové stránky wikipedie a dalších pojednávající o biologii zúčastněných zvířecích druhů. Veškeré použité zdroje jsou uvedeny v závěru této stránky. Vypíchnout by pak snad jen stálo za to článek z webových stránek ekolist.cz, který se stal hlavní inspirací pro vznik celé semestrální práce. V článku jsou pak k nalezení odkazy na faktické informace, které jsou uvedeny v úvodu. V rámci simulace jsou definovány 3 druhy agentů s různám chováním a vlastnostmi.<br />
<br />
==Detaily modelu==<br />
<br />
===Agenti===<br />
<br />
* '''Hraboš:''' Hraboš polní v tomto modelu vystupuje především jako kořist. Jeho základními úkoly v modelu je rozmnožování se, pohyb po biomu a pojídání plodin. V každé formě simulace má hraboš svou pozici, energii určenou k rozmnožování a pohybu a v neposlední řadě informaci o tom, zda je otrávený či nikoliv. Dále může mít hraboš omezený také věk, kterého se může dožít. Hrabošovi byla zároveň v rámci simulace implementována možnost jednoduché inteligence, kdy se snaží svému predátorovi co nejvíce vyhnout.<br />
<br />
* '''Kolčava:''' Lasice kolčava v modelu vystupuje jako predátor hraboše. Jejím základním úkolem je lovit kořisti, rozmnožovat se a pohybovat se po biomu. V každé formě simulace má kolčava svou pozici, energii určenou k rozmnožování a pohybu a také podobně jako hraboš informaci o to, zda je otrávená či nikoliv. V případě, že je nastaveno aby simulace brala v úvahu věk zvířat, eviduje hraboš tuto informaci taktéž. Stejně jako hraboš i kolčava může disponovat inteligencí, která ji pomáhá se v prostoru lépe orientovat a efektivněji lovit své kořisti.<br />
<br />
* '''Biom:''' Biom v simulaci vystupuje jako pomyslná pole, po kterých se zvěř pohybuje. Biom může nabývat různých barev v závislosti na tom zda se na nich nachází plodiny, které může zvíře sníst či zda je na nich umístěn jed určený k trávení hrabošů. Biom se pak chová tak, že po konzumaci plodin z pole začne na prázdném poli růst plodina nová, případně po požití nastrčeného jedu je pomyslným zemědělcem nastrčen jed jinam tak, aby byla splněna míra plošného trávení zvolená uživatelem.<br />
<br />
<br />
===Nejdůležitější prvky modelu===<br />
<br />
* '''Nastavení biomu-polí:''' Na počátku simulace jsou rozdělena dostupná pole na ta obrostlá plodinami a ta prázdná, na kterých plodiny zatím vzrostlé nejsou. Zároveň je jim přiřazena vlastnost zaručující opětovný růst plodin po jejich konzumaci. V případě, že je plodina z pole zkonzumována je pole prázdné dokud na něm opět plodiny nevyrostou. Pole pak mohou být kdykoliv během simulace otrávena dle počátečních nastavení.<br />
* '''Život hrabošů:''' V základu je pohyb hraboše tvořen posunem vpřed náhodným směrem o jedno pole. Pokud je však hraboš dostatečně inteligentní na to, aby ve svém okolí spatřil predátory, je schopen se pokusit si vybrat tu cestu pro něj nejbezpečnější. Pohyb hraboše v každém případě stojí energii a to v závislosti na stavu, v jakém se nachází. Energii hraboš získává konzumací plodin. Otrávit se hraboš může konzumací otrávených plodin. Rozmnožování hrabošů pak probíhá při zdraví a dostatečné energii. V případě, že je brán v úvahu věk zvířat, hraboš stárne s každým rozmnožením.<br />
* '''Život kolčav:''' Kolčavy mají taktéž možnost být inteligentní. Jejich inteligence jakožto predátora je však o řád vyšší, jelikož vždy spolehlivě zvolí cestu k lovu nejsnáze dostupného hraboše. Podobně jako hraboše stojí i kolčavu každý pohyb energii v závislosti na zdravotním stavu. Pakliže má pak kolčava dostatek energie a je zdravá může se podobně jako hraboš rozmnožit. Věk kolčavě narůstá taktéž s každým rozmnožením. Kolčava energii získává skrze lov hrabošů. K otrávení kolčavy dochází pouze v případě konzumace otráveného hraboše s přednastavenou pravděpodobností.<br />
* '''Trávení polí:''' Trávení polí probíhá dle přednastavených parametrů. Může započít a skončit v libovolný čas a probíhat v libovolné míře a síle. V případě, že probíhá trávení polí je jed stále doplňován na náhodná pole tak, aby množství trávených polí odpovídalo zvolenému procentu polí. Pozření otrávených plodin způsobí otravu hraboše, čímž mu zamezí dalšímu rozmnožování a způsobí pohyb náročností neslučitelný s dlouhodobým životem. Stejně tak pokud dojde k otravě kolčavy skrz hraboše bude i jí odejmuta možnost se rozmnožovat a pohyb pro ni bude smrtelně náročný.<br />
<br />
===Vstupní parametry modelu===<br />
<br />
Model zahrnuje následující počáteční parametry, které lze upravit skrze uživatelské rozhraní aplikace Netlogo, čímž může uživatel ovlivnit aspekty chování a výsledky celého modelu.<br />
<br />
* '''Počáteční počet kolčav:''' Tímto parametrem lze určit, kolik bude na počátku umístěno v simulaci kolčav.<br />
<br />
* '''Počáteční počet hrabošů:''' Tímto parametrem lze určit, kolik bude na počátku umístěno v simulaci hrabošů.<br />
<br />
* '''Doba simulace:''' Parametr nastavující délku simulace.<br />
<br />
* '''Počátek trávení''' Tento parametr určuje, kdy během simulace započne proces plošného trávení<br />
<br />
* '''Konec trávení:''' Tento parametr určuje, jak dlouho bude proces plošného trávení trvat, respektive kdy dojde k jeho ukončení.<br />
<br />
* '''Procento jedu:''' Tento parametr udává počet otrávených polí při procesu plošného trávení. Údaj je zadáván v procentech, která jsou následně přepočtena na počet polí.<br />
<br />
* '''Doba růstu plodin:''' Jedná se o parametr, který určuje čas potřebný k růstu plodin na polích.<br />
<br />
* '''Síla jedu:''' Tento parametr určuje, jak silný jed bude použit. Síla jedu má následně vliv především na ztrátu energie při pohybu otráveného zvířete.<br />
<br />
* '''Uvažovat věk:''' Tento přepínač variant v simulaci určuje, zda bude brán v úvahu věk zvířat a s ním spojená smrt na stáří. Věk je v simulaci vztažen k proceduře rozmnožování tak, aby model lépe odpovídal realitě.<br />
<br />
* '''Energie k rozmnožení kolčavy:''' Tímto parametrem je možné zvolit hladinu energie u kolčavy potřebnou pro její rozmnožení.<br />
<br />
* '''Energie k rozmnožení hraboše:''' Tímto parametrem je možné zvolit hladinu energie u hraboše potřebnou pro jeho rozmnožení.<br />
<br />
* '''Energie z hraboše:''' Parametr udávající výši získané energie při ulovení hraboše kolčavou.<br />
<br />
* '''Energie z plodin:''' Parametr udávající výši získané energie při konzumaci plodin hrabošem.<br />
<br />
* '''Inteligence kolčavy:''' Parametr určující míru inteligence zvířete. Kolčava díky němu podstatně lépe cílí svůj pohyb k úspěšnému lovu.<br />
<br />
* '''Inteligence hraboše:''' Parametru určující míru inteligence zvířete. Hraboš díky němu může lépe zvládat své úhybné mánevry, avšak často může být pro hraboše spíše kontraproduktivní. Stejně jako v reálném světě, občas hraboš naběhne přímo do spárů predátora.<br />
<br />
* '''Pravděpodobnost otravy kolčavy:''' Tímto parametrem je určena šance, s jakou se kolčava otráví skrze konzumaci otráveného hraboše.<br />
<br />
* '''Max věk kolčava:''' Udává maximální věk, kterého se kolčava může dožít. Tento parametr je použit pouze v případě, že je zvolena varianta simulace s ohledem na věk.<br />
<br />
* '''Max věk hraboš:''' Udává maximální věk, kterého se hraboš může dožít. Tento parametr je použit pouze v případě, že je zvolena varianta simulace s ohledem na věk.<br />
<br />
===Výstupy modelu===<br />
<br />
* '''Aktuální situace v simulaci:''' Model v každém momentě (ticku) simulace zobrazuje aktuální počet kolčav, hrabošů a otrávených polí.<br />
<br />
* '''Graf simulace:''' Model obsahuje graf, ve kterém je v reálném čase vykreslován stav simulace. V grafu je znázorněn začátek a konec procesu plošného trávení. Lze tak díky němu pozorovat průběh simulace s ohledem na události v simulaci nastalé.<br />
<br />
* '''Průměrné hodnoty vzrostlých plodin:''' Model po proběhnuté simulaci zobrazuje průměrné hodnoty pro počty polí s plodinami vypočtené ze součtu těchto polí v každém momentě (ticku). Průměrné hodnoty jsou počítány a zobrazeny pro období před, během i po plošném trávení, tudíž je možné sledovat, jaký vliv má trávení na konzumovanou úrodu. Jedná se pouze o hrubý ukazatel.<br />
<br />
==Shrnutí a výsledky==<br />
<br />
Ačkoliv se jedná o model z části zjednodušený, vykazuje zajímavé výsledky s ohledem na reálný průběh biologie kolčav a hrabošů. Z výsledků modelu při různorodém nastavení lze pozorovat přímou závislost populace kolčav na populaci hrabošů. Populace hrabošů zároveň silně koreluje s množstvím plodin v půdě, pakliže nejsou šikanováni silnou převahou kolčav. Tímto tak model odpovídá realitě, kdy může dojít z důvodu mírné zimy a příznivého počasí pro úrodu k přemnožení hrabošů. Přemnožení hrabošů má však i v modelu vždy za následek růst populace kolčav, které následně korigují populaci hrabošů do únosných hodnot. Trávením pak ve většině případů a nastavení parametrů dochází spíše ke slabému útlumu populace hrabošů, avšak ruku v ruce vždy se sníženou populací kolčav, což někdy může způsobit až vyhynutí kolčav. Taková situace se poté rovná exponenciálnímu růstu populace hrabošů. Tímto tak model odpovídá tvrzením ekologů, že necitlivé a nesystematické plošné trávení hrabošů může mít horší následky, než ponechání problému přírodě. Ačkoliv se jedná pouze o letmý ukazatel reality, model taktéž nevykazuje nikterak zvlášť ušetřenou produkci zemědělců po použití jedu. Naopak se zde opět potvrzují tvrzení ekologů, kdy se hraboši se sníženou populací často skokově vypořádají a kolčavy vlivem náročnějšího a méně efektivního rozmnožování mírně za tímto růstem zaostávají, čímž je dočasně opět navýšena populace hrabošů v přírodě. <br />
<br />
Model je občas citlivý na vstupní parametry a může tak někdy skončit smrtí všech zvířat případně exponenciálním přemnožením hrabošů. Je však třeba brát v úvahu nemožnost jistoty chování modelu při extrémnějších nastaveních vzhledem k úrovni argumentaci odborníků na danou problematiku, kdy sami na základě krajních aspektů reality popisují výsledek jednání jako jeden z těchto extrémů. <br />
<br />
Model by mohl být dále rozšiřován například o různá pohlaví zvířat, další druhy dravců či jiné agenty tak, aby ještě více odpovídal realitě. Se složitostí modelu pak ale může mírně klesat jeho důvěryhodnost vzhledem ke kvantu parametrů a použitých předpokladů. <br />
<br />
==Obrázky==<br />
<br />
[[File:cekj01_interface.PNG|thumb|left|Interface simulace + nastavení]] <br />
[[File:vysledek_hrabosi.PNG|thumb|left|Výsledek simulace]] <br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
Zdrojový kód simulace je zde: [[File:Cekj01-hrabosifinal3.nlogo]]<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
Martincová, Zuzana. Populační fluktuace hraboše polního a kolčavy: test predační hypotézy [https://theses.cz/id/ufj9ig/DiplomkaMartincova.pdf]<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lasice_kol%C4%8Dava<br />
<br />
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrabo%C5%A1_poln%C3%AD<br />
<br />
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=731<br />
<br />
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-88-2009/lesnicka-prace-c-5-09/hlodavci-v-lesnim-prostredi-nase-nejvyznamnejsi-druhy<br />
<br />
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-premnozeni-hrabose-polniho-ale-nechtelo-se-vam-to-nikde-hledat</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Interface.PNG&diff=19943File:Interface.PNG2020-06-15T19:23:47Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Vysledek_hrabosi.PNG&diff=19942File:Vysledek hrabosi.PNG2020-06-15T19:21:03Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Hrabosifinal3.nlogo&diff=19941File:Hrabosifinal3.nlogo2020-06-15T19:18:53Z<p>Cekj01: Simulace přemnožených hrabošů</p>
<hr />
<div>== Summary ==<br />
Simulace přemnožených hrabošů</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2019/2020/cs&diff=19624Assignment SS 2019/2020/cs2020-06-05T16:49:57Z<p>Cekj01: /* Simulace přemnožených hrabošů */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulácia zberu jahôd ==<br />
<br />
'''Názov simulácie''': Zber jahôd<br />
<br />
'''Autor''': Juraj Bačovčin<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentný<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.<br />
<br />
'''Parametre modelu''':<br />
* Počet jahôd<br />
* Počet stromov<br />
* Veľkosť stromov<br />
* Rýchlosť pohybu zberačov<br />
<br />
'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).<br />
<br />
: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
<br />
== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==<br />
<br />
'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.<br />
<br />
Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.<br />
<br />
Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.<br />
<br />
Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.<br />
<br />
Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata<br />
<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Psi<br />
* Chovatelé<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
* Počet psů dovezených ze zahraničí<br />
* Počet nelegálních chovatelů<br />
* Počet nezodpovědných chovatelů<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.<br />
<br />
'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.<br />
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/<br />
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Metro na LVH<br />
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. <i>Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza.</i> iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.<br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.<br />
<br />
LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit <br />
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)<br />
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole<br />
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole <br />
<br />
Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod. <br />
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin. <br />
<br />
Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.<br />
<br />
Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem<br />
|-<br />
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]<br />
|-<br />
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2<br />
|-<br />
| Pasová kontrola || 21 ks || 2<br />
|}<br />
<br />
Pro přehlednost představuji high level schéma:<br />
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu. <br />
<br />
'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)<br />
<br />
Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
: OK, ten model Vám sám o sobě vyjde poměrně jednoduchý. Za přínos ale považuji práci s daty. Zkuste do toho zakomponovat další vstupy (jiné časy než mězi 9-10 a jiné dopravní prostředky). Jinak super. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:49, 23 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.<br />
<br />
Grafy budou znázorňovat:<br />
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník<br />
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě<br />
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti<br />
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. <i>A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories</i> [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. <i>The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips</i> [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref><br />
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. <i>Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s.</i> [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref><br />
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii<br />
* ...<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon<br />
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach: <br />
<br />
* rýchlosť vychystávania<br />
* finančné náklady na personál<br />
* optimalizovanie počtu zamestnancov<br />
<br />
Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:<br />
<br />
* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)<br />
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)<br />
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)<br />
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)<br />
<br />
Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať. <br />
<br />
Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).<br />
<br />
'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu ==<br />
<br />
'''Název simulace:''' Catering<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Kraj12|Kraj12]] ([[User talk:Kraj12|talk]]) 10:38, 29 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
<br />
'''Popis modelu''': Společnost Kafe Entropie <ref name="kafeentropie"><i>Komorní sbor Entropie, z.s.. Kafe Entropie.</i> [online]. 2019 [cit. 2020-05-29]. Dostupné z: https://kafeentropie.cz</ref> zajišťuje kávový catering pro společenské události, jako jsou svatby, vernisáže, konference ad. Na každé akci se vyskytuje určité předem známé množství lidí, potenciálních zákazníků, a Ti si mohou objednat jakýkoli z řady nabízených kávových nápojů. Cílem je uspokojit poptávku a současně dosáhnout co nejměnšího přebytku vstupních surovin, které rychle podléhají skáze a přezásobení tedy snižuje výnosnost podniku. <br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován v rámci programu Microsoft Excel. Vstupem modelu bude nahlášený počet účastníků události a výstupem doporučený objem vstupních surovin. Významnou součástí bude analýza dostupných dat o objednávkách z již uskutečněných akcí, na základě které bude stanovena predikce objednávek budoucích.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Vytvořit funkční model, který určí potřebný objem nákupu vstupních surovin, který bude současně optimální. Tím dojde k výraznému snížení zátěže při přípravě, kdy i přes praktické zkušenosti dochází k odchylkám, neboť nikdo nechce procházet tisíce řádků se záznamy o objednávkách, a tak dochází k posouzení četnosti objednávek spíše podle vlastních chutí.<br />
Zákazníci si mají možnost objednat z následujícího seznamu nápojů. Pro každý z nich je uveden i objem vstupních surovin.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! nápoj !! surovina/káva [g] !! surovina/mléko [ml] !! surovina/voda [ml]<br />
|-<br />
| espresso || 9 || 0 || 50<br />
|-<br />
| double espresso || 18 || 0 || 70<br />
|-<br />
| americano || 18 || 0 || 140<br />
|-<br />
| cappuccino || 9 || 160 || 50<br />
|-<br />
| flat white || 18 || 140 || 70<br />
|-<br />
| caffé latté || 9 || 250 || 50<br />
|-<br />
| macchiato || 9 || 80 || 50<br />
|-<br />
| batch brew || 18 || 0 || 280<br />
|}<br />
<br />
Dále je nutné započítat spotřebu surovin pro nastavení mlýnku, a to:<br />
* iniciální nastavení: 200g kávy, 1000ml vody<br />
* pravidelné ladění: 60g kávy, 140ml vody za každých 30 vydaných káv<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': V případě, že se model osvědčí, bude na místě ho rozšířit také o predikci prodeje jídla. <br />
<br />
<br />
'''Data''': Jako zdrojová data budou použity skutečné záznamy o objednávkách z již uskutečněných akcí.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
:: Téma jako takové je dobré, jen ho je třeba obohatit o dimenzi peněz, tedy nákady vs výnosy, což by mělo být tím finálním měřítkem pro optimalizaci. Stěžejní je i to odvození pravděpodnobnostních rozdělení, ze kterých se budou generovat náhodné veličiny (poptávka po různých typech kávy) - je potřeba to pak dobře zdokumentovat v reportu, který je součástí simulace. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:12, 31 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo z důvodu proběhnuvší mírné zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. Jak již z jejich názvu vyplývá, životním prostředím jsou mu především pole. Jejich přemnožení tak trápilo především zemědělce, potažmo také okolní obyvatele. Zemědělce trápila škoda na jejich produkci a okolní obyvatele spíše strach z jejich posezonního přesídlení do vesnic a měst z důvodu možnosti přenášení různých chorob a působení škod na majetku. Nakonec bylo přistoupeno k povolení plošného trávení hrabošů na území České republiky. <br />
<br />
Díky vysokému množství hrabošů v přírodě se dařilo posílit svou populaci také dravcům, jelikož jim jsou drobní hlodavci potravou. Tento fakt se tak stal také jedním z hlavních argumentů v diskuzi o tom, zda umožnit trávení přemnožených hrabošů, a to především z toho důvodu, že by tak mohlo být ohroženo více druhů zvířat než přemnožení hraboši. A to včetně těch, které jsou v České republice čím dál vzácnější.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' Sledovat vývoj situace v čase při různém nastavení parametrů a zjištění důležitosti kritérií pro přežití jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Množství rozmístěného jedu na území<br />
* Pravděpodobnost otravy dravce skrze konzumaci otráveného hraboše<br />
* Počáteční množství dravců na území<br />
* Počáteční množství hrabošů na území<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Možnost zahrnutí biomu polí s potravou pro hraboše, čímž by se model případně také mohl rozšířit o míru způsobené škody pro zemědělce.<br />
<br />
: Přemýšlím, zda to není spíš na systémovou dynamiku. Vyhodnocoval jste kritéria pro využití multiagentní simulace, jak jsme si je říkali? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:49, 5 June 2020 (CET)<br />
<br />
:: Díky za odpověď. Přemýšlel jsem o tom jako o agentní simulaci, jelikož jsem si provedení představoval jako model s agenty hrabošů potulujícími a rozmnožujícími se po světě a živící se úrodou. Zároveň by se pak po světě potulovali dravci živící se hraboši. Některá úroda by ale byla kontaminovaná,čímž by vznikla možnost otravy hraboše a zároveň pravděpodobnost otravy dravce při pozření daného hraboše. Všichni agenti by zároveň jíst potřebovali, jelikož bez jídla nepřežijí. Takovýto model si popravdě implementovaný například ve Vensimu neumím úplně představit, nebo alespoň ne z mého pohledu. [[User:cekj01|cekj01]] ([[User talk:cekj01|talk]]) 18:45, 5 June 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace provozu veterinární kliniky ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace provozu veterinární kliniky<br />
<br />
'''Autor:''' Dmitry Borodin<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace veterinární kliniky s nepřetržitým provozem. Klinika má 5 pracovních míst pro ošetření a 3-5 veterinářů (zaleží na zatížeností a časovém intervalu). Každý veterinář má asistenta. Ošetření může být provedeno veterinářem, asistentem nebo veterinářem a asistentem spolu. Před samotným ošetřením klient musí se zaregistrovat – v případě nového klienta, proces registrace trvá delší dobu. V případě pacienta, který je v kritickém stavu, registrace není nutná. <br />
Entity:<br />
* Veterinář<br />
* Asistent<br />
* Administrátor<br />
* Pracovní místo<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' <br />
* nalezení optimálního počtu zaměstnanců v době běžného provozu<br />
* snížení nákladů na personál kliniky<br />
* snížení počtu zákazníků, čekajících ve frontě a zákazníků, které rozhodli odejit po určité době čekání<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' nalezení optimálního počtu zaměstnanců v nestandardních časových intervalech (víkendy, svátky), doplnění procesu o sonografické vyšetření, RTG snímek, vyšetření krve.<br />
<br />
'''Data:''' reálná data, získána od přítelkyně, která pracovala 3 roky na pozici asistenta a nyní pracuje jako veterinář (v Rusku).<br />
<br />
: V základní verzi je to příliš jednoduchá úloha. Pokud do toho zahrnete všechna rozšíření a skutečně to vybudujete na reálných datech (vč. nákladů, atd.) '''schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:00, 5 June 2020 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2019/2020/cs&diff=19623Assignment SS 2019/2020/cs2020-06-05T16:46:12Z<p>Cekj01: /* Simulace přemnožených hrabošů */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulácia zberu jahôd ==<br />
<br />
'''Názov simulácie''': Zber jahôd<br />
<br />
'''Autor''': Juraj Bačovčin<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentný<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.<br />
<br />
'''Parametre modelu''':<br />
* Počet jahôd<br />
* Počet stromov<br />
* Veľkosť stromov<br />
* Rýchlosť pohybu zberačov<br />
<br />
'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).<br />
<br />
: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
<br />
== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==<br />
<br />
'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.<br />
<br />
Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.<br />
<br />
Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.<br />
<br />
Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.<br />
<br />
Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata<br />
<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Psi<br />
* Chovatelé<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
* Počet psů dovezených ze zahraničí<br />
* Počet nelegálních chovatelů<br />
* Počet nezodpovědných chovatelů<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.<br />
<br />
'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.<br />
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/<br />
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Metro na LVH<br />
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. <i>Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza.</i> iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.<br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.<br />
<br />
LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit <br />
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)<br />
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole<br />
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole <br />
<br />
Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod. <br />
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin. <br />
<br />
Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.<br />
<br />
Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem<br />
|-<br />
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]<br />
|-<br />
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2<br />
|-<br />
| Pasová kontrola || 21 ks || 2<br />
|}<br />
<br />
Pro přehlednost představuji high level schéma:<br />
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu. <br />
<br />
'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)<br />
<br />
Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
: OK, ten model Vám sám o sobě vyjde poměrně jednoduchý. Za přínos ale považuji práci s daty. Zkuste do toho zakomponovat další vstupy (jiné časy než mězi 9-10 a jiné dopravní prostředky). Jinak super. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:49, 23 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.<br />
<br />
Grafy budou znázorňovat:<br />
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník<br />
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě<br />
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti<br />
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. <i>A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories</i> [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. <i>The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips</i> [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref><br />
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. <i>Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s.</i> [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref><br />
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii<br />
* ...<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon<br />
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach: <br />
<br />
* rýchlosť vychystávania<br />
* finančné náklady na personál<br />
* optimalizovanie počtu zamestnancov<br />
<br />
Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:<br />
<br />
* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)<br />
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)<br />
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)<br />
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)<br />
<br />
Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať. <br />
<br />
Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).<br />
<br />
'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu ==<br />
<br />
'''Název simulace:''' Catering<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Kraj12|Kraj12]] ([[User talk:Kraj12|talk]]) 10:38, 29 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
<br />
'''Popis modelu''': Společnost Kafe Entropie <ref name="kafeentropie"><i>Komorní sbor Entropie, z.s.. Kafe Entropie.</i> [online]. 2019 [cit. 2020-05-29]. Dostupné z: https://kafeentropie.cz</ref> zajišťuje kávový catering pro společenské události, jako jsou svatby, vernisáže, konference ad. Na každé akci se vyskytuje určité předem známé množství lidí, potenciálních zákazníků, a Ti si mohou objednat jakýkoli z řady nabízených kávových nápojů. Cílem je uspokojit poptávku a současně dosáhnout co nejměnšího přebytku vstupních surovin, které rychle podléhají skáze a přezásobení tedy snižuje výnosnost podniku. <br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován v rámci programu Microsoft Excel. Vstupem modelu bude nahlášený počet účastníků události a výstupem doporučený objem vstupních surovin. Významnou součástí bude analýza dostupných dat o objednávkách z již uskutečněných akcí, na základě které bude stanovena predikce objednávek budoucích.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Vytvořit funkční model, který určí potřebný objem nákupu vstupních surovin, který bude současně optimální. Tím dojde k výraznému snížení zátěže při přípravě, kdy i přes praktické zkušenosti dochází k odchylkám, neboť nikdo nechce procházet tisíce řádků se záznamy o objednávkách, a tak dochází k posouzení četnosti objednávek spíše podle vlastních chutí.<br />
Zákazníci si mají možnost objednat z následujícího seznamu nápojů. Pro každý z nich je uveden i objem vstupních surovin.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! nápoj !! surovina/káva [g] !! surovina/mléko [ml] !! surovina/voda [ml]<br />
|-<br />
| espresso || 9 || 0 || 50<br />
|-<br />
| double espresso || 18 || 0 || 70<br />
|-<br />
| americano || 18 || 0 || 140<br />
|-<br />
| cappuccino || 9 || 160 || 50<br />
|-<br />
| flat white || 18 || 140 || 70<br />
|-<br />
| caffé latté || 9 || 250 || 50<br />
|-<br />
| macchiato || 9 || 80 || 50<br />
|-<br />
| batch brew || 18 || 0 || 280<br />
|}<br />
<br />
Dále je nutné započítat spotřebu surovin pro nastavení mlýnku, a to:<br />
* iniciální nastavení: 200g kávy, 1000ml vody<br />
* pravidelné ladění: 60g kávy, 140ml vody za každých 30 vydaných káv<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': V případě, že se model osvědčí, bude na místě ho rozšířit také o predikci prodeje jídla. <br />
<br />
<br />
'''Data''': Jako zdrojová data budou použity skutečné záznamy o objednávkách z již uskutečněných akcí.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
:: Téma jako takové je dobré, jen ho je třeba obohatit o dimenzi peněz, tedy nákady vs výnosy, což by mělo být tím finálním měřítkem pro optimalizaci. Stěžejní je i to odvození pravděpodnobnostních rozdělení, ze kterých se budou generovat náhodné veličiny (poptávka po různých typech kávy) - je potřeba to pak dobře zdokumentovat v reportu, který je součástí simulace. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:12, 31 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo z důvodu proběhnuvší mírné zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. Jak již z jejich názvu vyplývá, životním prostředím jsou mu především pole. Jejich přemnožení tak trápilo především zemědělce, potažmo také okolní obyvatele. Zemědělce trápila škoda na jejich produkci a okolní obyvatele spíše strach z jejich posezonního přesídlení do vesnic a měst z důvodu možnosti přenášení různých chorob a působení škod na majetku. Nakonec bylo přistoupeno k povolení plošného trávení hrabošů na území České republiky. <br />
<br />
Díky vysokému množství hrabošů v přírodě se dařilo posílit svou populaci také dravcům, jelikož jim jsou drobní hlodavci potravou. Tento fakt se tak stal také jedním z hlavních argumentů v diskuzi o tom, zda umožnit trávení přemnožených hrabošů, a to především z toho důvodu, že by tak mohlo být ohroženo více druhů zvířat než přemnožení hraboši. A to včetně těch, které jsou v České republice čím dál vzácnější.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' Sledovat vývoj situace v čase při různém nastavení parametrů a zjištění důležitosti kritérií pro přežití jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Množství rozmístěného jedu na území<br />
* Pravděpodobnost otravy dravce skrze konzumaci otráveného hraboše<br />
* Počáteční množství dravců na území<br />
* Počáteční množství hrabošů na území<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Možnost zahrnutí biomu polí s potravou pro hraboše, čímž by se model případně také mohl rozšířit o míru způsobené škody pro zemědělce.<br />
<br />
: Přemýšlím, zda to není spíš na systémovou dynamiku. Vyhodnocoval jste kritéria pro využití multiagentní simulace, jak jsme si je říkali? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:49, 5 June 2020 (CET)<br />
<br />
:: Díky za odpověď. Přemýšlel jsem o tom jako o agentní simulaci, jelikož jsem si provedení představoval jako model s agenty hrabošů potulujícími se po světě a živící se úrodou. Zároveň by se pak po světě potulovali dravci živící se hraboši. Některá úroda by ale byla kontaminovaná,čímž by vznikla možnost otravy hraboše a zároveň pravděpodobnost otravy dravce při pozření daného hraboše. Všichni agenti by zároveň jíst potřebovali, jelikož bez jídla nepřežijí. Takovýto model si popravdě implementovaný například ve Vensimu neumím úplně představit, nebo alespoň ne z mého pohledu. [[User:cekj01|cekj01]] ([[User talk:cekj01|talk]]) 18:45, 5 June 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace provozu veterinární kliniky ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace provozu veterinární kliniky<br />
<br />
'''Autor:''' Dmitry Borodin<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace veterinární kliniky s nepřetržitým provozem. Klinika má 5 pracovních míst pro ošetření a 3-5 veterinářů (zaleží na zatížeností a časovém intervalu). Každý veterinář má asistenta. Ošetření může být provedeno veterinářem, asistentem nebo veterinářem a asistentem spolu. Před samotným ošetřením klient musí se zaregistrovat – v případě nového klienta, proces registrace trvá delší dobu. V případě pacienta, který je v kritickém stavu, registrace není nutná. <br />
Entity:<br />
* Veterinář<br />
* Asistent<br />
* Administrátor<br />
* Pracovní místo<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' <br />
* nalezení optimálního počtu zaměstnanců v době běžného provozu<br />
* snížení nákladů na personál kliniky<br />
* snížení počtu zákazníků, čekajících ve frontě a zákazníků, které rozhodli odejit po určité době čekání<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' nalezení optimálního počtu zaměstnanců v nestandardních časových intervalech (víkendy, svátky), doplnění procesu o sonografické vyšetření, RTG snímek, vyšetření krve.<br />
<br />
'''Data:''' reálná data, získána od přítelkyně, která pracovala 3 roky na pozici asistenta a nyní pracuje jako veterinář (v Rusku).<br />
<br />
: V základní verzi je to příliš jednoduchá úloha. Pokud do toho zahrnete všechna rozšíření a skutečně to vybudujete na reálných datech (vč. nákladů, atd.) '''schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:00, 5 June 2020 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2019/2020/cs&diff=19622Assignment SS 2019/2020/cs2020-06-05T16:45:50Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulácia zberu jahôd ==<br />
<br />
'''Názov simulácie''': Zber jahôd<br />
<br />
'''Autor''': Juraj Bačovčin<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentný<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.<br />
<br />
'''Parametre modelu''':<br />
* Počet jahôd<br />
* Počet stromov<br />
* Veľkosť stromov<br />
* Rýchlosť pohybu zberačov<br />
<br />
'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).<br />
<br />
: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
<br />
== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==<br />
<br />
'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.<br />
<br />
Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.<br />
<br />
Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.<br />
<br />
Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.<br />
<br />
Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata<br />
<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Psi<br />
* Chovatelé<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
* Počet psů dovezených ze zahraničí<br />
* Počet nelegálních chovatelů<br />
* Počet nezodpovědných chovatelů<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.<br />
<br />
'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.<br />
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/<br />
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Metro na LVH<br />
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. <i>Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza.</i> iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.<br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.<br />
<br />
LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit <br />
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)<br />
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole<br />
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole <br />
<br />
Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod. <br />
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin. <br />
<br />
Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.<br />
<br />
Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem<br />
|-<br />
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]<br />
|-<br />
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2<br />
|-<br />
| Pasová kontrola || 21 ks || 2<br />
|}<br />
<br />
Pro přehlednost představuji high level schéma:<br />
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu. <br />
<br />
'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)<br />
<br />
Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
: OK, ten model Vám sám o sobě vyjde poměrně jednoduchý. Za přínos ale považuji práci s daty. Zkuste do toho zakomponovat další vstupy (jiné časy než mězi 9-10 a jiné dopravní prostředky). Jinak super. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:49, 23 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.<br />
<br />
Grafy budou znázorňovat:<br />
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník<br />
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě<br />
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti<br />
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. <i>A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories</i> [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. <i>The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips</i> [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref><br />
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. <i>Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s.</i> [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref><br />
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii<br />
* ...<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon<br />
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach: <br />
<br />
* rýchlosť vychystávania<br />
* finančné náklady na personál<br />
* optimalizovanie počtu zamestnancov<br />
<br />
Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:<br />
<br />
* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)<br />
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)<br />
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)<br />
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)<br />
<br />
Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať. <br />
<br />
Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).<br />
<br />
'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu ==<br />
<br />
'''Název simulace:''' Catering<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Kraj12|Kraj12]] ([[User talk:Kraj12|talk]]) 10:38, 29 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
<br />
'''Popis modelu''': Společnost Kafe Entropie <ref name="kafeentropie"><i>Komorní sbor Entropie, z.s.. Kafe Entropie.</i> [online]. 2019 [cit. 2020-05-29]. Dostupné z: https://kafeentropie.cz</ref> zajišťuje kávový catering pro společenské události, jako jsou svatby, vernisáže, konference ad. Na každé akci se vyskytuje určité předem známé množství lidí, potenciálních zákazníků, a Ti si mohou objednat jakýkoli z řady nabízených kávových nápojů. Cílem je uspokojit poptávku a současně dosáhnout co nejměnšího přebytku vstupních surovin, které rychle podléhají skáze a přezásobení tedy snižuje výnosnost podniku. <br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován v rámci programu Microsoft Excel. Vstupem modelu bude nahlášený počet účastníků události a výstupem doporučený objem vstupních surovin. Významnou součástí bude analýza dostupných dat o objednávkách z již uskutečněných akcí, na základě které bude stanovena predikce objednávek budoucích.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Vytvořit funkční model, který určí potřebný objem nákupu vstupních surovin, který bude současně optimální. Tím dojde k výraznému snížení zátěže při přípravě, kdy i přes praktické zkušenosti dochází k odchylkám, neboť nikdo nechce procházet tisíce řádků se záznamy o objednávkách, a tak dochází k posouzení četnosti objednávek spíše podle vlastních chutí.<br />
Zákazníci si mají možnost objednat z následujícího seznamu nápojů. Pro každý z nich je uveden i objem vstupních surovin.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! nápoj !! surovina/káva [g] !! surovina/mléko [ml] !! surovina/voda [ml]<br />
|-<br />
| espresso || 9 || 0 || 50<br />
|-<br />
| double espresso || 18 || 0 || 70<br />
|-<br />
| americano || 18 || 0 || 140<br />
|-<br />
| cappuccino || 9 || 160 || 50<br />
|-<br />
| flat white || 18 || 140 || 70<br />
|-<br />
| caffé latté || 9 || 250 || 50<br />
|-<br />
| macchiato || 9 || 80 || 50<br />
|-<br />
| batch brew || 18 || 0 || 280<br />
|}<br />
<br />
Dále je nutné započítat spotřebu surovin pro nastavení mlýnku, a to:<br />
* iniciální nastavení: 200g kávy, 1000ml vody<br />
* pravidelné ladění: 60g kávy, 140ml vody za každých 30 vydaných káv<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': V případě, že se model osvědčí, bude na místě ho rozšířit také o predikci prodeje jídla. <br />
<br />
<br />
'''Data''': Jako zdrojová data budou použity skutečné záznamy o objednávkách z již uskutečněných akcí.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
:: Téma jako takové je dobré, jen ho je třeba obohatit o dimenzi peněz, tedy nákady vs výnosy, což by mělo být tím finálním měřítkem pro optimalizaci. Stěžejní je i to odvození pravděpodnobnostních rozdělení, ze kterých se budou generovat náhodné veličiny (poptávka po různých typech kávy) - je potřeba to pak dobře zdokumentovat v reportu, který je součástí simulace. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:12, 31 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo z důvodu proběhnuvší mírné zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. Jak již z jejich názvu vyplývá, životním prostředím jsou mu především pole. Jejich přemnožení tak trápilo především zemědělce, potažmo také okolní obyvatele. Zemědělce trápila škoda na jejich produkci a okolní obyvatele spíše strach z jejich posezonního přesídlení do vesnic a měst z důvodu možnosti přenášení různých chorob a působení škod na majetku. Nakonec bylo přistoupeno k povolení plošného trávení hrabošů na území České republiky. <br />
<br />
Díky vysokému množství hrabošů v přírodě se dařilo posílit svou populaci také dravcům, jelikož jim jsou drobní hlodavci potravou. Tento fakt se tak stal také jedním z hlavních argumentů v diskuzi o tom, zda umožnit trávení přemnožených hrabošů, a to především z toho důvodu, že by tak mohlo být ohroženo více druhů zvířat než přemnožení hraboši. A to včetně těch, které jsou v České republice čím dál vzácnější.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' Sledovat vývoj situace v čase při různém nastavení parametrů a zjištění důležitosti kritérií pro přežití jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Množství rozmístěného jedu na území<br />
* Pravděpodobnost otravy dravce skrze konzumaci otráveného hraboše<br />
* Počáteční množství dravců na území<br />
* Počáteční množství hrabošů na území<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Možnost zahrnutí biomu polí s potravou pro hraboše, čímž by se model případně také mohl rozšířit o míru způsobené škody pro zemědělce.<br />
<br />
: Přemýšlím, zda to není spíš na systémovou dynamiku. Vyhodnocoval jste kritéria pro využití multiagentní simulace, jak jsme si je říkali? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:49, 5 June 2020 (CET)<br />
<br />
: Díky za odpověď. Přemýšlel jsem o tom jako o agentní simulaci, jelikož jsem si provedení představoval jako model s agenty hrabošů potulujícími se po světě a živící se úrodou. Zároveň by se pak po světě potulovali dravci živící se hraboši. Některá úroda by ale byla kontaminovaná,čímž by vznikla možnost otravy hraboše a zároveň pravděpodobnost otravy dravce při pozření daného hraboše. Všichni agenti by zároveň jíst potřebovali, jelikož bez jídla nepřežijí. Takovýto model si popravdě implementovaný například ve Vensimu neumím úplně představit, nebo alespoň ne z mého pohledu. [[User:cekj01|cekj01]] ([[User talk:cekj01|talk]]) 18:45, 5 June 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace provozu veterinární kliniky ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace provozu veterinární kliniky<br />
<br />
'''Autor:''' Dmitry Borodin<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Předmětem tohoto modelu je simulace veterinární kliniky s nepřetržitým provozem. Klinika má 5 pracovních míst pro ošetření a 3-5 veterinářů (zaleží na zatížeností a časovém intervalu). Každý veterinář má asistenta. Ošetření může být provedeno veterinářem, asistentem nebo veterinářem a asistentem spolu. Před samotným ošetřením klient musí se zaregistrovat – v případě nového klienta, proces registrace trvá delší dobu. V případě pacienta, který je v kritickém stavu, registrace není nutná. <br />
Entity:<br />
* Veterinář<br />
* Asistent<br />
* Administrátor<br />
* Pracovní místo<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' <br />
* nalezení optimálního počtu zaměstnanců v době běžného provozu<br />
* snížení nákladů na personál kliniky<br />
* snížení počtu zákazníků, čekajících ve frontě a zákazníků, které rozhodli odejit po určité době čekání<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' nalezení optimálního počtu zaměstnanců v nestandardních časových intervalech (víkendy, svátky), doplnění procesu o sonografické vyšetření, RTG snímek, vyšetření krve.<br />
<br />
'''Data:''' reálná data, získána od přítelkyně, která pracovala 3 roky na pozici asistenta a nyní pracuje jako veterinář (v Rusku).<br />
<br />
: V základní verzi je to příliš jednoduchá úloha. Pokud do toho zahrnete všechna rozšíření a skutečně to vybudujete na reálných datech (vč. nákladů, atd.) '''schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 17:00, 5 June 2020 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2019/2020/cs&diff=19583Assignment SS 2019/2020/cs2020-06-02T20:54:41Z<p>Cekj01: /* Simulace přemnožených hrabošů */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulácia zberu jahôd ==<br />
<br />
'''Názov simulácie''': Zber jahôd<br />
<br />
'''Autor''': Juraj Bačovčin<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentný<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.<br />
<br />
'''Parametre modelu''':<br />
* Počet jahôd<br />
* Počet stromov<br />
* Veľkosť stromov<br />
* Rýchlosť pohybu zberačov<br />
<br />
'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).<br />
<br />
: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
<br />
== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==<br />
<br />
'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.<br />
<br />
Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.<br />
<br />
Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.<br />
<br />
Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.<br />
<br />
Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata<br />
<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Psi<br />
* Chovatelé<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
* Počet psů dovezených ze zahraničí<br />
* Počet nelegálních chovatelů<br />
* Počet nezodpovědných chovatelů<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.<br />
<br />
'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.<br />
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/<br />
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Metro na LVH<br />
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. <i>Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza.</i> iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.<br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.<br />
<br />
LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit <br />
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)<br />
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole<br />
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole <br />
<br />
Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod. <br />
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin. <br />
<br />
Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.<br />
<br />
Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem<br />
|-<br />
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]<br />
|-<br />
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2<br />
|-<br />
| Pasová kontrola || 21 ks || 2<br />
|}<br />
<br />
Pro přehlednost představuji high level schéma:<br />
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu. <br />
<br />
'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)<br />
<br />
Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
: OK, ten model Vám sám o sobě vyjde poměrně jednoduchý. Za přínos ale považuji práci s daty. Zkuste do toho zakomponovat další vstupy (jiné časy než mězi 9-10 a jiné dopravní prostředky). Jinak super. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:49, 23 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.<br />
<br />
Grafy budou znázorňovat:<br />
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník<br />
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě<br />
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti<br />
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. <i>A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories</i> [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. <i>The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips</i> [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref><br />
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. <i>Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s.</i> [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref><br />
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii<br />
* ...<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon<br />
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach: <br />
<br />
* rýchlosť vychystávania<br />
* finančné náklady na personál<br />
* optimalizovanie počtu zamestnancov<br />
<br />
Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:<br />
<br />
* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)<br />
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)<br />
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)<br />
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)<br />
<br />
Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať. <br />
<br />
Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).<br />
<br />
'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu ==<br />
<br />
'''Název simulace:''' Catering<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Kraj12|Kraj12]] ([[User talk:Kraj12|talk]]) 10:38, 29 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
<br />
'''Popis modelu''': Společnost Kafe Entropie <ref name="kafeentropie"><i>Komorní sbor Entropie, z.s.. Kafe Entropie.</i> [online]. 2019 [cit. 2020-05-29]. Dostupné z: https://kafeentropie.cz</ref> zajišťuje kávový catering pro společenské události, jako jsou svatby, vernisáže, konference ad. Na každé akci se vyskytuje určité předem známé množství lidí, potenciálních zákazníků, a Ti si mohou objednat jakýkoli z řady nabízených kávových nápojů. Cílem je uspokojit poptávku a současně dosáhnout co nejměnšího přebytku vstupních surovin, které rychle podléhají skáze a přezásobení tedy snižuje výnosnost podniku. <br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován v rámci programu Microsoft Excel. Vstupem modelu bude nahlášený počet účastníků události a výstupem doporučený objem vstupních surovin. Významnou součástí bude analýza dostupných dat o objednávkách z již uskutečněných akcí, na základě které bude stanovena predikce objednávek budoucích.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Vytvořit funkční model, který určí potřebný objem nákupu vstupních surovin, který bude současně optimální. Tím dojde k výraznému snížení zátěže při přípravě, kdy i přes praktické zkušenosti dochází k odchylkám, neboť nikdo nechce procházet tisíce řádků se záznamy o objednávkách, a tak dochází k posouzení četnosti objednávek spíše podle vlastních chutí.<br />
Zákazníci si mají možnost objednat z následujícího seznamu nápojů. Pro každý z nich je uveden i objem vstupních surovin.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! nápoj !! surovina/káva [g] !! surovina/mléko [ml] !! surovina/voda [ml]<br />
|-<br />
| espresso || 9 || 0 || 50<br />
|-<br />
| double espresso || 18 || 0 || 70<br />
|-<br />
| americano || 18 || 0 || 140<br />
|-<br />
| cappuccino || 9 || 160 || 50<br />
|-<br />
| flat white || 18 || 140 || 70<br />
|-<br />
| caffé latté || 9 || 250 || 50<br />
|-<br />
| macchiato || 9 || 80 || 50<br />
|-<br />
| batch brew || 18 || 0 || 280<br />
|}<br />
<br />
Dále je nutné započítat spotřebu surovin pro nastavení mlýnku, a to:<br />
* iniciální nastavení: 200g kávy, 1000ml vody<br />
* pravidelné ladění: 60g kávy, 140ml vody za každých 30 vydaných káv<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': V případě, že se model osvědčí, bude na místě ho rozšířit také o predikci prodeje jídla. <br />
<br />
<br />
'''Data''': Jako zdrojová data budou použity skutečné záznamy o objednávkách z již uskutečněných akcí.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
:: Téma jako takové je dobré, jen ho je třeba obohatit o dimenzi peněz, tedy nákady vs výnosy, což by mělo být tím finálním měřítkem pro optimalizaci. Stěžejní je i to odvození pravděpodnobnostních rozdělení, ze kterých se budou generovat náhodné veličiny (poptávka po různých typech kávy) - je potřeba to pak dobře zdokumentovat v reportu, který je součástí simulace. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:12, 31 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo z důvodu proběhnuvší mírné zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. Jak již z jejich názvu vyplývá, životním prostředím jsou mu především pole. Jejich přemnožení tak trápilo především zemědělce, potažmo také okolní obyvatele. Zemědělce trápila škoda na jejich produkci a okolní obyvatele spíše strach z jejich posezonního přesídlení do vesnic a měst z důvodu možnosti přenášení různých chorob a působení škod na majetku. Nakonec bylo přistoupeno k povolení plošného trávení hrabošů na území České republiky. <br />
<br />
Díky vysokému množství hrabošů v přírodě se dařilo posílit svou populaci také dravcům, jelikož jim jsou drobní hlodavci potravou. Tento fakt se tak stal také jedním z hlavních argumentů v diskuzi o tom, zda umožnit trávení přemnožených hrabošů, a to především z toho důvodu, že by tak mohlo být ohroženo více druhů zvířat než přemnožení hraboši. A to včetně těch, které jsou v České republice čím dál vzácnější.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' Sledovat vývoj situace v čase při různém nastavení parametrů a zjištění důležitosti kritérií pro přežití jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Množství rozmístěného jedu na území<br />
* Pravděpodobnost otravy dravce skrze konzumaci otráveného hraboše<br />
* Počáteční množství dravců na území<br />
* Počáteční množství hrabošů na území<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Možnost zahrnutí biomu polí s potravou pro hraboše, čímž by se model případně také mohl rozšířit o míru způsobené škody pro zemědělce.</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2019/2020/cs&diff=19582Assignment SS 2019/2020/cs2020-06-02T20:54:17Z<p>Cekj01: /* Simulace přemnožených hrabošů */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulácia zberu jahôd ==<br />
<br />
'''Názov simulácie''': Zber jahôd<br />
<br />
'''Autor''': Juraj Bačovčin<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentný<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.<br />
<br />
'''Parametre modelu''':<br />
* Počet jahôd<br />
* Počet stromov<br />
* Veľkosť stromov<br />
* Rýchlosť pohybu zberačov<br />
<br />
'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).<br />
<br />
: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
<br />
== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==<br />
<br />
'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.<br />
<br />
Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.<br />
<br />
Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.<br />
<br />
Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.<br />
<br />
Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata<br />
<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Psi<br />
* Chovatelé<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
* Počet psů dovezených ze zahraničí<br />
* Počet nelegálních chovatelů<br />
* Počet nezodpovědných chovatelů<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.<br />
<br />
'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.<br />
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/<br />
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Metro na LVH<br />
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. <i>Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza.</i> iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.<br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.<br />
<br />
LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit <br />
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)<br />
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole<br />
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole <br />
<br />
Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod. <br />
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin. <br />
<br />
Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.<br />
<br />
Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem<br />
|-<br />
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]<br />
|-<br />
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2<br />
|-<br />
| Pasová kontrola || 21 ks || 2<br />
|}<br />
<br />
Pro přehlednost představuji high level schéma:<br />
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu. <br />
<br />
'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)<br />
<br />
Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
: OK, ten model Vám sám o sobě vyjde poměrně jednoduchý. Za přínos ale považuji práci s daty. Zkuste do toho zakomponovat další vstupy (jiné časy než mězi 9-10 a jiné dopravní prostředky). Jinak super. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:49, 23 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.<br />
<br />
Grafy budou znázorňovat:<br />
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník<br />
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě<br />
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti<br />
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. <i>A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories</i> [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. <i>The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips</i> [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref><br />
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. <i>Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s.</i> [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref><br />
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii<br />
* ...<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon<br />
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach: <br />
<br />
* rýchlosť vychystávania<br />
* finančné náklady na personál<br />
* optimalizovanie počtu zamestnancov<br />
<br />
Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:<br />
<br />
* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)<br />
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)<br />
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)<br />
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)<br />
<br />
Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať. <br />
<br />
Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).<br />
<br />
'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu ==<br />
<br />
'''Název simulace:''' Catering<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Kraj12|Kraj12]] ([[User talk:Kraj12|talk]]) 10:38, 29 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
<br />
'''Popis modelu''': Společnost Kafe Entropie <ref name="kafeentropie"><i>Komorní sbor Entropie, z.s.. Kafe Entropie.</i> [online]. 2019 [cit. 2020-05-29]. Dostupné z: https://kafeentropie.cz</ref> zajišťuje kávový catering pro společenské události, jako jsou svatby, vernisáže, konference ad. Na každé akci se vyskytuje určité předem známé množství lidí, potenciálních zákazníků, a Ti si mohou objednat jakýkoli z řady nabízených kávových nápojů. Cílem je uspokojit poptávku a současně dosáhnout co nejměnšího přebytku vstupních surovin, které rychle podléhají skáze a přezásobení tedy snižuje výnosnost podniku. <br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován v rámci programu Microsoft Excel. Vstupem modelu bude nahlášený počet účastníků události a výstupem doporučený objem vstupních surovin. Významnou součástí bude analýza dostupných dat o objednávkách z již uskutečněných akcí, na základě které bude stanovena predikce objednávek budoucích.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Vytvořit funkční model, který určí potřebný objem nákupu vstupních surovin, který bude současně optimální. Tím dojde k výraznému snížení zátěže při přípravě, kdy i přes praktické zkušenosti dochází k odchylkám, neboť nikdo nechce procházet tisíce řádků se záznamy o objednávkách, a tak dochází k posouzení četnosti objednávek spíše podle vlastních chutí.<br />
Zákazníci si mají možnost objednat z následujícího seznamu nápojů. Pro každý z nich je uveden i objem vstupních surovin.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! nápoj !! surovina/káva [g] !! surovina/mléko [ml] !! surovina/voda [ml]<br />
|-<br />
| espresso || 9 || 0 || 50<br />
|-<br />
| double espresso || 18 || 0 || 70<br />
|-<br />
| americano || 18 || 0 || 140<br />
|-<br />
| cappuccino || 9 || 160 || 50<br />
|-<br />
| flat white || 18 || 140 || 70<br />
|-<br />
| caffé latté || 9 || 250 || 50<br />
|-<br />
| macchiato || 9 || 80 || 50<br />
|-<br />
| batch brew || 18 || 0 || 280<br />
|}<br />
<br />
Dále je nutné započítat spotřebu surovin pro nastavení mlýnku, a to:<br />
* iniciální nastavení: 200g kávy, 1000ml vody<br />
* pravidelné ladění: 60g kávy, 140ml vody za každých 30 vydaných káv<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': V případě, že se model osvědčí, bude na místě ho rozšířit také o predikci prodeje jídla. <br />
<br />
<br />
'''Data''': Jako zdrojová data budou použity skutečné záznamy o objednávkách z již uskutečněných akcí.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
:: Téma jako takové je dobré, jen ho je třeba obohatit o dimenzi peněz, tedy nákady vs výnosy, což by mělo být tím finálním měřítkem pro optimalizaci. Stěžejní je i to odvození pravděpodnobnostních rozdělení, ze kterých se budou generovat náhodné veličiny (poptávka po různých typech kávy) - je potřeba to pak dobře zdokumentovat v reportu, který je součástí simulace. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:12, 31 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo z důvodu proběhnuvší mírné zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. Jak již z jejich názvu vyplývá, životním prostředím jsou mu především pole. Jejich přemnožení tak trápilo především zemědělce, potažmo také okolní obyvatele. Zemědělce trápila škoda na jejich produkci a okolní obyvatele spíše strach z jejich posezonního přesídlení do vesnic a měst z důvodu možnosti přenášení různých chorob a působení škod na majetku. Nakonec bylo přistoupeno k povolení plošného trávení hrabošů na území České republiky. <br />
<br />
Díky vysokému množství hrabošů v přírodě se dařilo posílit svou populaci také dravcům, jelikož jim jsou drobní hlodavci potravou. Tento fakt se tak stal také jedním z hlavních argumentů v diskuzi o tom, zda umožnit trávení přemnožených hrabošů, a to především z toho důvodu, že by tak mohlo být ohroženo více druhů zvířat než přemnožení hraboši. A to včetně těch, které jsou v České republice čím dál vzácnější.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' Sledovat vývoj situace v čase při různém nastavení parametrů a zjištění důležitosti kritérií pro přežití jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Množství rozmístěného jedu na území<br />
* Pravděpodobnost otravy dravce skrze konzumaci otráveného hraboše<br />
* Počáteční množství dravců na území<br />
* Počáteční množství hrabošů na území<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Možnost zahrnutí biomu polí s potravou pro hraboše, čímž by se model případně také mohl rozšířit o míru způsobené škody pro zemědělce.<br />
<br />
[[User:cekj01|cekj01]] ([[User talk:cekj01|talk]]) 22:53, 02 Jun 2020 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2019/2020/cs&diff=19581Assignment SS 2019/2020/cs2020-06-02T20:53:55Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2019/2020}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulácia zberu jahôd ==<br />
<br />
'''Názov simulácie''': Zber jahôd<br />
<br />
'''Autor''': Juraj Bačovčin<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentný<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu''': Do prostredia tvoreného prechodnou zeleňou, ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených prekážok v podobe stromov a rovnako tak ľubovoľným počtom náhodne rozmiestnených jahôd sú poslaní piati vzájomne súperiaci zberači. Ako to už vyplýva z ich pomenovania, hlavným cieľom týchto zberačov je samozrejme pozbierať čo najvyšší počet jahôd skôr než sa ich zmocnia ostatní, pričom každý jeden z nich má odlišnú stratégiu. Prvý zberač menom '''Adam''' sa riadi čisto len svojimi inštinktmi a ďalšie miesto, na ktoré sa vydá, si vyberá výhradne náhodne. '''Bohumil''' k tomu pristupuje už o čosi chytrejšie a vydáva sa vždy práve za tou jahodou, ktorá sa k nemu aktuálne nachádza najbližšie. '''Cyril''' je zasa raz o niečo pripravenejší a informovanejší, vďaka čomu sa môže vždy vybrať najskôr na miesto, kde by mal byť zhluk jahôd najväčší, všetky ich pozbierať a až tak zasa rovnakým spôsobom pokračovať na ďalšie také miesto. '''Denis''' je v porovnaní s ostatnými zákernejší a vyberá si za svoj cieľ vždy práve tú jahodu, po ktorej ide zberač nachádzajúci sa k nemu najbližšie. Na rozdiel od neho posledný zberač menom '''Erik''' postráda kompetitívneho ducha a vyberá si vždy jahodu, ktorá je k nemu najbližšie a zároveň po nej nikto iný práve nejde.<br />
<br />
'''Parametre modelu''':<br />
* Počet jahôd<br />
* Počet stromov<br />
* Veľkosť stromov<br />
* Rýchlosť pohybu zberačov<br />
<br />
'''Cieľ simulácie''': Hlavným cieľom tejto simulácie je porovnať rozdielne prístupy k zdanlivo všednej úlohe za účelom nájdenia optimálnej stratégie zberu jahôd (alebo prakticky akýchkoľvek iných surovín) v kompetitívnom prostredí. Okrem toho je však i možné sledovať, ktorá z menovaných stratégií sa teší najväčšiemu úspechu pri iných nastaveniach parametrov, prípadne aké nastavenie parametrov vykazuje najlepšie výsledky pre každého z definovaných zberačov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšírení''': Do modelu je možné pridať i ďalšie typy objektov (napríklad prekážky s odlišnými tvarmi), parametrov (ako napríklad miera únavnosti, na základe ktorej sa všetci zberači postupne budú spomaľovať až pokiaľ nezastanú úplne za účelom krátkeho oddychu) a v neposlednom rade i zberačov (s ďalšími stratégiami).<br />
<br />
: Ta hustota (množství) překážek určitě patrí mezi parametry modelu. Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
<br />
== Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO) ==<br />
<br />
'''Název:''' Degenerace při chovu Australských ovčáků (AUO)<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Herm10|Herm10]] ([[User talk:Herm10|talk]]) 22:45, 13 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Australský ovčák je plemeno, které poslední dobou stoupá v oblibě. Nicméně oproti klasikám jako jsou například labradoři nebo němečtí ovčáci, je počet chovatelů relativně malý. U každého rozmnožování psů se preferuje uchovnění dle určitých pravidel, nicméně u AUO to platí dvojnásob. Tito psi mohou často trpět epilepsií a dalšími nemocemi, které jsou pro toto plemeno typické (oční vady, kloubní onemocnění, hluchota a třeba i alergie). U psa s PP se riziko některých onemocnění výrazně sníží, nebo dokonce úplně vyloučí díky testování. Proto je u tohoto psa množení bez pravidel a testování velmi kritizované.<br />
<br />
Na základě testování jedinců se dá vypočítat pravděpodobnost jednotlivých onemocnění v rámci další generace/generací. Kromě testů se dá u psů již podle procenta bílé barvy vypočítávat pravděpodobnost určitých onemocnění v případné další generace. Proto se takzvaným „nestandardům“ (psům kteří neprojdou určitým počtem testů) zakazuje dále rozmnožovat a doporučuje se kastrace. Stále ale existují určité parametry, které se u uchovnění nehlídají a další generace ohrožují. V takovém případě je na svědomí chovatele, jestli takového psa nakryje a zvýší riziko onemocnění u dalších generací.<br />
<br />
Na základě testů a rodinné příslušnosti jsou stanovena přísná pravidla, kdo s kým se může křížit. Pro obnovení silných genů si občas nechají chovatelé dovézt psa na nakrytí ze zahraničí.<br />
<br />
Ne každé nakrytí je úspěšné a také počet zdravých štěňat se značně liší.<br />
<br />
Ne každý páníček svého psa uchovní, což do jisté míry ovlivní budoucnost chovů. Naopak spousta lidí chce ty nejlepší psy „jen tak pro rodinu“, a tím pádem takový jedinec již nemá šanci přispět svými kvalitními geny.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že poptávka v tomto roce výrazně začala převyšovat nabídku, začalo se více objevovat „bezpapírové“ množení, díky čemuž se rodí například slepá nebo hluchá štěňata<br />
<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Psi<br />
* Chovatelé<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
* Počet psů dovezených ze zahraničí<br />
* Počet nelegálních chovatelů<br />
* Počet nezodpovědných chovatelů<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem práce je sledovat vývoj tohoto plemene a míru degenerace v závislosti na chování chovatelů. Výstupem by byl také počet štěňat, které kvůli jejich výrazným vadám nikdo nechce (hluchota, slepota, …). Jeden měsíc = jeden tick.<br />
<br />
'''Data:''' Data ohledně tohoto plemene jsou volně dostupná na internetu.<br />
Zde příklad genetiky o anomálii očí: https://www.genomia.cz/cz/test/cea-collie-eye-anomaly/<br />
Chovné stanice a informace o potomcích – narozené vrhy 2020: http://www.aussiesworld.cz/index.php/chov/vrhy/narozene-vhry/narozene-vrhy-2020<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:27, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Procesní analýza dopravy cestujících na Letiště Václava Havla (LVH) pro optimalizaci při zavedení metra <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Metro na LVH<br />
* '''Autor:''' [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 20:55:45, 14 May 2020 (CET) Polina Luneva<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Prodloužení pražské trasy metra A z Motola na Letiště Václava Havla by vyšlo na 26,8 miliardy korun. Vybudování tratě by i s přípravnými pracemi trvalo jedenáct let (analýza by měla trvat 6,5 roku, dalších 4,5 roku stavba samotná). Hloubka podzemních stanic by se pohybovala v rozmezí 20 až 45 metrů Vyplývá to z analýzy firmy Metroprojekt pro dopravní podnik a magistrát. <ref name="CTK">ČTK. <i>Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza.</i> iDNES: [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr</ref> Je tedy patrné, že celá výstavba metra zabere dost času, ale i finančních prostředků, proto je potřeba co nejvíce času věnovat řádné přípravě. Tato práce by mohla posloužit jako jeden ze způsobu dat.<br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován pomocí programu SIMPROCESS, který je uzpůsobený přesně na podobné problematiky. Bude zde možné nastavovat různé množství časových intervalů a počtu vozů apod.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': V práci se chci soustředit na analýzu procesu dopravy metrem na LVH a návrh nejlepší možné optimalizace.<br />
<br />
LVH má otevřeno 24 hod. Sledovat se bude z důvodů dostupnosti dat interval jedné hodiny <9;10> a podle toho budu chtít určit <br />
* Interval, jak často má metro jezdit s ohledem na ostatní faktory (fronty, tvořící se na security, pásové kontrole)<br />
* Počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole<br />
* Počet otevřených přepážek na pásové kontrole <br />
<br />
Vlak bude zastavovat na Nemocnice Motol (stávající poslední zastávka metra A) -Bílá Hora- Dědina- Dlouhá Míle- LVH. Rychlost jízdy je maximálně 90 Km/hod. Nepočítají se zastávky a doba čekání, tudíž i toto je potřeba spočítat. Doba trvání jízdy z Můstku na LVH je 25 minut. Celková vzdálenost LVH od centra je 17 km, nová dráha od Nemocnice Motol do LVH bude dlouhá 7 km, stávající dráha od Můstku do Nemocnice Motol je 10 km. Tudíž rychlost metra je v průměru 41 km/hod. <br />
Doba zahřívání bude z předchozích údajů 25 minut, tudíž začátek bude nastaven na 8:35 hodin. <br />
<br />
Počítá se s metrovou soupravou M1, která má kapacitu 1464 cestujících. Redukce kabin není možná, tudíž je možné pracovat pouze s intervalem.<br />
<br />
Dle poskytnutých dat by v časovém rozmezí 9-10 hod přijelo metrem v průměru 29 osob za 1 min (v případě výběru cestujícími metro, jako hlavního dopravního prostředku, takový je i předpoklad). Zároveň se musí počítat s cestujícími, jenž přijíždějí nejen metrem, ale ostatními prostředky (autobus, auto, taxi). Tam v této hodině se počítá zhruba se 33 cestujícími za 1 min. Celkově se tedy na LVH dostane v jednu minutu 62 lidí. Je třeba podotknout, že přesné určení počtu cestujících závisí na mnoha faktorech. V uvedeném počtu nejsou započítány zaměstnanci a lidé, kteří cestují za zábavou či jiným účelem. Data byla poskytnuta LVH.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! počet metro/min !! počet ost./min !! celkem<br />
|-<br />
| 29 osob || 33 osob || '''62 osob'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Důležitou dobou, nutné pro obsloužení každého cestujícího, je BEZPEČTNOSTNÍ KONTOLA (security kontrola) a PASOVÁ KONTROLA. V obou případech se jedná o místa, kde se scházejí všichni cestující bez rozdílu, zda mají zavazadlo či nikoliv. V tabulce je vidět počet otevřených přepážek na bezpečnostní kontrole a na pasové kontrole, dále pak průměrný výkon za minutu pro každé stanoviště.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! Typ !! Počet maximálních přepážek !! Výkon přepážky [osoba/min]<br />
|-<br />
| Bezpečnostní kontrola || 16 ks || 2<br />
|-<br />
| Pasová kontrola || 21 ks || 2<br />
|}<br />
<br />
Pro přehlednost představuji high level schéma:<br />
[[File:Obrázek1.png|thumb|400px|left||Obr. 1: Schéma]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšířit i o další dopravní prostředky (vlak, tramvaj) a sledovat nejoptimálnější variantu zavedení dopravy, ale jelikož se dle informaci předpokládá zavedení metra, budu tedy dále pracovat a podrobněji nahlížet na tuto variantu. <br />
<br />
'''Data:''' Vycházet budu hlavně s diplomové práce na téma: Analýza způsobů dopravy cestujících na Letiště Václava Havla. <ref name="pazdro"><i>PAZDRO, V. ANALÝZA ZPŮSOBŮ DOPRAVY CESTUJÍCÍCH NA<br />
LETIŠTĚ S VLIVEM NA ODBAVOVACÍ PROCES.</i> České vysoké učení technické v Praze: Fakulta dopravní [online]. 2018 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/77357/F6-DP-2018-Pazdro-Vladimir-Analyza%20zpusobu%20dopravy%20cestujicich%20na%20letiste%20s%20vlivem%20na%20odbavovaci%20proces.pdf?sequence=-1&isAllowed=y</ref> V práci autor pracuje s dostupnými a ověřenými statistikami.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Téma v principu velmi zajímavé, líbí se mi, ale není mi úplně jasné, co vlastně chcete přesně simulovat. Nejprve hovoříte o kapacitě metra, pak o tom, jak jsou pasažéři rozptýleni po terminálech... Není mi to moc jasné. To byste měla dopracovat. Co je cílem, tj. jaké výstupy hledáte? Jaké tam budete mít naopak proměnné. Atd. A druhá věc je, zda je na to opravdu nejlepší použít Simprocess. Ale na to nejsem schopen odpovědět právě proto, že to zadání úplně nechápu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 22:55, 19 May 2020 (CET)<br />
<br />
Zadání jsem upravila, prosím, zda je to takto v pořádku? [[User:Zurp00|Zurp00]] ([[User talk:Zurp00|talk]]) 11:08, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
: OK, ten model Vám sám o sobě vyjde poměrně jednoduchý. Za přínos ale považuji práci s daty. Zkuste do toho zakomponovat další vstupy (jiné časy než mězi 9-10 a jiné dopravní prostředky). Jinak super. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 08:49, 23 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejlepší strategie řidičů Taxi<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 23:23, 14 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Taxikářská společnost v jednom malém městečku se snaží přizpůsobit strategii svých taxikářů tak, aby zákazníci čekali co nejkratší dobu. Pro přiblížení skutečnosti je město rozděleno na segmenty, kde se zákazníci vyskytují více či méně. Stav dopravní situace v průběhu dne zachycuje běžné rozdělení řidičů na silnici (dopravní špičky ráno a odpoledne, klid v nočních hodinách, atd.). Operátor vypočítá, který taxík bude u zákazníka nejrychleji, a toho k zákazníkovi pošle - do výpočtu se zahrnuje i čas cesty, kterou musí taxík ještě absolvovat se stávajícím pasažérem (vznikne tak jakási jednoduchá fronta). Někteří zákazníci nevydrží čekat, takže si zařídí jiný způsob přepravy. Tímto se zabrání hromadění čekajících zákazníků - simulace nemá zkoumat, kolik zákazníků se podařilo převézt atd., ale jaká je nejvhodnější strategie pro taxikáře ve chvílích, kdy nemají co na práci.<br />
<br />
Grafy budou znázorňovat:<br />
* průměrnou dobu čekání všech zákazníků<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, kteří čekali než taxík doveze předchozího pasažéra<br />
* průměrnou dobu čekání zákazníků, ke kterým taxík hned zamířil - tato skupina taxikářů je pro simulaci nejdůležitější, protože simulace zkoumá, jakou strategii mají řidiči zvolit, když zrovna nevezou pasažéra<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* Taxikář_1 - po dokončení trasy řidič čeká a místě, dokud nezavolá další zákazník<br />
* Taxikář_2 - po dokončení trasy řidič náhodně jezdí po mapě<br />
* Taxikář_3 - po dokončení trasy řidič jede na polohu centroidu, který se průběžně počítá z polohy všech zákazníků, kteří dosud volali operátorovi společnosti<br />
** Všichni taxikáři mohou také po dovezení pasažéra rovnou zamířit k jinému zákazníkovi, který již čeká.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet zákazníků za den (rozloží se do hodin podle taxikářské špičky)<ref name="TaxiSpicka">JIANG, Weiwei, LIAN, Jing, SHEN, Max, ZHANG, Lin. <i>A multi-period analysis of taxi drivers' behaviors based on GPS trajectories</i> [online]. 2017 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
https://www.semanticscholar.org/paper/A-multi-period-analysis-of-taxi-drivers%27-behaviors-Jiang-Lian/5032da9586e128838a39cdf2047e44d5452e2744/figure/0</ref><ref name="TaxiTrips">ZHU, Hengyi. <i>The Data Incubator Capstone Project: NYC Taxi Trips</i> [online]. 2016 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: <br />
http://nyc-taxi-trips.herokuapp.com/time</ref><br />
* Počet aut v městečku (rozložení v hodinách se určuje dle poměru z grafu přepravní špičky)<ref name="PrepravniSpicka">VOSÁTKA, Dominik. <i>Kvalita nabízených služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s.</i> [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/58906/VosatkaD_KvalitaNabizenych_KP_2014.pdf;jsessionid=F1343FF5C835CEC986D0AC2F4373369E?sequence=3</ref><br />
* Počet Taxikářů 1., 2. a 3. kategorie<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Výpočet spotřeby paliva pro každou strategii<br />
* ...<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace přiblíží, která taxikářská strategie je nejvhodnější pro snížení doby čekání zákazníků. Výhodnost strategií se může lišit i vzhledem k zadaným parametrům.<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
: Jak by podle Vás vypadal konkrétně pohyb těch aut v modelu? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:20, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
:: Mapa bude pevně daná, auta se budou pohybovat po definovaných spojitých trasách - silnicích. Vzhledem k tomu, že každý bod má své souřadnice, mohu implementovat některý z vyhledávacích algoritmů, jako např. A* nebo Dijkstrův. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 08:13, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
::: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]])<br />
<br />
== Procesná analýza vychystávania B2C objednávok v logistickom centre [https://skladon.cz Skladon] poskytujúc fulfillment službu pre e-shopy ==<br />
<br />
* '''Název simulace:''' Návrh optimalizácie vychystávania objednávok v logistickom centre Skladon<br />
* '''Autor:''' [[User:Xhalm23|Xhalm23]] ([[User talk:Xhalm23|talk]]) 19:01, 15 May 2020 (CET)<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétna simulácia<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [http://simprocess.com/ SIMPROCESS]<br />
<br />
'''Popis modelu''': Firma Skladon poskytujúca fulfillment služby pre e-shopy potrebuje zanalýzovať a zoptimalizovať proces vychystávania B2C objednávok. V poslednej dobre prudko vzrastol dopyt po tejto službe a firma potrebuje tento proces optimalizovať na troch úrovňiach: <br />
<br />
* rýchlosť vychystávania<br />
* finančné náklady na personál<br />
* optimalizovanie počtu zamestnancov<br />
<br />
Do procesu vychystávania vystupjú tieto sledované entity:<br />
<br />
* Picker (Zamestnanec zodpovedný za prinesenie produktov pre konkrétne objednávky k baliacemu pracovisku)<br />
* Pickovací Vozík (Vozík ktorým picker zbiera produkty pre objednávky. Maximálny poč. objednávok na vozík je 8. Plný vozík Picker nechá pri baliacom pracovisku a vyzme si prázdny)<br />
* Balič / Baliace pracovisko (Zamestnanec zodpovedný za zkompletovanie objednávky, zabalenie do krabice a nalepenie prepravného štítku. Balič vyprázdni pickovací vozík a pripraví ho na ďalšie použitie)<br />
* Objednávka (Hlavná entita prechadzajúca procesom od začiatku po koniec.)<br />
<br />
Popis procesu: Picker dostane za úlohu vy-pickovať určitý počet objednávok za jeden pickovací cyklus. Vozikom vyzbiera všetky potrebné produkty a privezie vozík k baliacemu pracovisku. Picker si vezme ďalší vozík a odchádza po ďalšie objednávky (Koniec jedného pickovacieho cylku). Proces pokračuje balením. Balič postupne balí všetky produkty do krabice a hotovú zásielku uloží na paletu pre prepravcu. Prázdny košík uloží na miesto odkiaľ si ho ďalší pickery môžu zobrať. <br />
<br />
Otázka znie, ako zefektívniť celý proces vychystávania. To znamená, koľko firma potrebuje zamestnancov podieľajúcich sa na tomto procese. Aký je ideálny počet baliacích pracovisk s tým, aby boli všetky využívané. A aký je ideálny počet pickovacích vozíkov, aby picker nemusel čakať a tak zabrániť prestoju s tým, aby počet vychystaných objednávok bol čo najväčší.<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracovaný pomocou programu SIMPROCESS, ktorý je ideálny na riešenie tejto problematiky.<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Určenie ideálneho počtu zamestnancov podieľajúcich sa na procese. Určenie idálneho počtu pickovacích vozíkov, aby nedochádzalo k prestojom a určenie počtu baliacich pracovísk tak, aby sa maximalizoval počet vychystaných objednávok. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Proces je možné rozšíriť o modifikovanie pickovacích vozíkov (zväčšenie kapacity).<br />
<br />
'''Data:''' Dáta pre našu analýzu a optimalizovanie tohto procesu budú reálne dáta zozbierané na prevádzke firmy.<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:23, 20 May 2020 (CET)<br />
<br />
<br />
== Analýza zákaznických preferencí za účelem optimalizace nákupu vstupních surovin pro zajištění kávového cateringu ==<br />
<br />
'''Název simulace:''' Catering<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Kraj12|Kraj12]] ([[User talk:Kraj12|talk]]) 10:38, 29 May 2020 (CET)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
<br />
'''Popis modelu''': Společnost Kafe Entropie <ref name="kafeentropie"><i>Komorní sbor Entropie, z.s.. Kafe Entropie.</i> [online]. 2019 [cit. 2020-05-29]. Dostupné z: https://kafeentropie.cz</ref> zajišťuje kávový catering pro společenské události, jako jsou svatby, vernisáže, konference ad. Na každé akci se vyskytuje určité předem známé množství lidí, potenciálních zákazníků, a Ti si mohou objednat jakýkoli z řady nabízených kávových nápojů. Cílem je uspokojit poptávku a současně dosáhnout co nejměnšího přebytku vstupních surovin, které rychle podléhají skáze a přezásobení tedy snižuje výnosnost podniku. <br />
<br />
<br />
'''Metoda''': Model bude zpracován v rámci programu Microsoft Excel. Vstupem modelu bude nahlášený počet účastníků události a výstupem doporučený objem vstupních surovin. Významnou součástí bude analýza dostupných dat o objednávkách z již uskutečněných akcí, na základě které bude stanovena predikce objednávek budoucích.<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Vytvořit funkční model, který určí potřebný objem nákupu vstupních surovin, který bude současně optimální. Tím dojde k výraznému snížení zátěže při přípravě, kdy i přes praktické zkušenosti dochází k odchylkám, neboť nikdo nechce procházet tisíce řádků se záznamy o objednávkách, a tak dochází k posouzení četnosti objednávek spíše podle vlastních chutí.<br />
Zákazníci si mají možnost objednat z následujícího seznamu nápojů. Pro každý z nich je uveden i objem vstupních surovin.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
! nápoj !! surovina/káva [g] !! surovina/mléko [ml] !! surovina/voda [ml]<br />
|-<br />
| espresso || 9 || 0 || 50<br />
|-<br />
| double espresso || 18 || 0 || 70<br />
|-<br />
| americano || 18 || 0 || 140<br />
|-<br />
| cappuccino || 9 || 160 || 50<br />
|-<br />
| flat white || 18 || 140 || 70<br />
|-<br />
| caffé latté || 9 || 250 || 50<br />
|-<br />
| macchiato || 9 || 80 || 50<br />
|-<br />
| batch brew || 18 || 0 || 280<br />
|}<br />
<br />
Dále je nutné započítat spotřebu surovin pro nastavení mlýnku, a to:<br />
* iniciální nastavení: 200g kávy, 1000ml vody<br />
* pravidelné ladění: 60g kávy, 140ml vody za každých 30 vydaných káv<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': V případě, že se model osvědčí, bude na místě ho rozšířit také o predikci prodeje jídla. <br />
<br />
<br />
'''Data''': Jako zdrojová data budou použity skutečné záznamy o objednávkách z již uskutečněných akcí.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy''':<br />
<references/><br />
<br />
:: Téma jako takové je dobré, jen ho je třeba obohatit o dimenzi peněz, tedy nákady vs výnosy, což by mělo být tím finálním měřítkem pro optimalizaci. Stěžejní je i to odvození pravděpodnobnostních rozdělení, ze kterých se budou generovat náhodné veličiny (poptávka po různých typech kávy) - je potřeba to pak dobře zdokumentovat v reportu, který je součástí simulace. '''Schváleno'''. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 09:12, 31 May 2020 (CET)<br />
<br />
== Simulace přemnožených hrabošů ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace plošného trávení přemnožených hrabošů a následného vlivu na dravce, kteří se jimi živí<br />
<br />
'''Autor:''' Josef Čekan<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V roce 2019 došlo z důvodu proběhnuvší mírné zimy v České republice k přemnožení hraboše polního. Jak již z jejich názvu vyplývá, životním prostředím jsou mu především pole. Jejich přemnožení tak trápilo především zemědělce, potažmo také okolní obyvatele. Zemědělce trápila škoda na jejich produkci a okolní obyvatele spíše strach z jejich posezonního přesídlení do vesnic a měst z důvodu možnosti přenášení různých chorob a působení škod na majetku. Nakonec bylo přistoupeno k povolení plošného trávení hrabošů na území České republiky. <br />
<br />
Díky vysokému množství hrabošů v přírodě se dařilo posílit svou populaci také dravcům, jelikož jim jsou drobní hlodavci potravou. Tento fakt se tak stal také jedním z hlavních argumentů v diskuzi o tom, zda umožnit trávení přemnožených hrabošů, a to především z toho důvodu, že by tak mohlo být ohroženo více druhů zvířat než přemnožení hraboši. A to včetně těch, které jsou v České republice čím dál vzácnější.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' Sledovat vývoj situace v čase při různém nastavení parametrů a zjištění důležitosti kritérií pro přežití jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Množství rozmístěného jedu na území<br />
* Pravděpodobnost otravy dravce skrze konzumaci otráveného hraboše<br />
* Počáteční množství dravců na území<br />
* Počáteční množství hrabošů na území<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Možnost zahrnutí biomu polí s potravou pro hraboše, čímž by se model případně také mohl rozšířit o míru způsobené škody pro zemědělce.<br />
<br />
[[User:cekj01|cekj01]] ([[User talk:cekj01|talk]]) 22:53, 02 Jun 2020 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18757Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:32:52Z<p>Cekj01: /* Závěr */</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Následující odstavec bude věnován výsledkům dosaženým při použití výše uvedených vstupních hodnot u proměnných a použitím reálných vstupních hodnot k proměnným, u kterých společnost vede evidenci v reálném čase. Těmito proměnnými jsou počty nových zákazníků v jednotlivých měsících a počet hodin odpracovaných průměrně zaměstnancem za měsíc. Tyto hodnoty lze nastavit pomocí referenčního modu, kdy jsou proměnné poskytnuta vstupní data ve formátu tabulky x,y. Referenční mód lze zároveň použít pro jakoukoliv z proměnných, které dokáže firma u sebe sledovat. V následujících grafech je tak možné vidět hlavní faktory vyskytující se v modelu a jejich vývoj. Zároveň je vyobrazen vývoj faktorů, které mají přímý vliv na tyto hlavní faktory. V posledním přiloženém obrázku je možní vidět tzv. causes tree, jenž vyobrazuje příčiny vyvíjeného tlaku na zaměstnance dle modelu. <br><br />
[[File: customers1.png]] <br><br />
[[File: staff1.png]] <br><br />
[[File: pressure1.png]] <br><br />
[[File: pressurecauses1.png]] <br><br />
<br />
=Závěr=<br />
V této semestrální práci byl vytvořen model pro sledování hned několika faktorů v rámci fungující společnosti. Mezi hlavní faktory patří počty zaměstnanců, zákazníků, spokojenost zákazníků s produkty firmy či tlak vyvíjený na zaměstnance. Model je vůči veškerým kontrolám programu Vensim úspěšný, tudíž se dá považovat za kompletní. Samozřejmě by bylo možné model rozšířit nespočtem dalších faktorů avšak již takto konkrétní model může posloužit pro mnohdy dostatečnou simulaci a modelaci vlastní společnosti a úpravě parametrů na základě výsledků simulace.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File: ITvensimcekan.mdl]] <br><br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18754Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:32:14Z<p>Cekj01: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Následující odstavec bude věnován výsledkům dosaženým při použití výše uvedených vstupních hodnot u proměnných a použitím reálných vstupních hodnot k proměnným, u kterých společnost vede evidenci v reálném čase. Těmito proměnnými jsou počty nových zákazníků v jednotlivých měsících a počet hodin odpracovaných průměrně zaměstnancem za měsíc. Tyto hodnoty lze nastavit pomocí referenčního modu, kdy jsou proměnné poskytnuta vstupní data ve formátu tabulky x,y. Referenční mód lze zároveň použít pro jakoukoliv z proměnných, které dokáže firma u sebe sledovat. V následujících grafech je tak možné vidět hlavní faktory vyskytující se v modelu a jejich vývoj. Zároveň je vyobrazen vývoj faktorů, které mají přímý vliv na tyto hlavní faktory. V posledním přiloženém obrázku je možní vidět tzv. causes tree, jenž vyobrazuje příčiny vyvíjeného tlaku na zaměstnance dle modelu. <br><br />
[[File: customers1.png]] <br><br />
[[File: staff1.png]] <br><br />
[[File: pressure1.png]] <br><br />
[[File: pressurecauses1.png]] <br><br />
<br />
=Závěr=<br />
V této semestrální práci byl vytvořen model pro sledování hned několika faktorů v rámci fungující společnosti. Mezi hlavní faktory patří počty zaměstnanců, zákazníků, spokojenost zákazníků s produkty firmy či tlak vyvíjený na zaměstnance. Model je vůči veškerým kontrolám programu Vensim úspěšný, tudíž se dá považovat za kompletní. Samozřejmě by bylo možné model rozšíři nespočtem dalších faktorů avšak již takto konkrétní model může posloužit pro mnohdy dostatečnou simulaci a modelaci vlastní společnosti a úpravě parametrů na základě výsledků simulace. <br />
=Kód=<br />
[[File: ITvensimcekan.mdl]] <br><br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18748Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:30:02Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Následující odstavec bude věnován výsledkům dosaženým při použití výše uvedených vstupních hodnot u proměnných a použitím reálných vstupních hodnot k proměnným, u kterých společnost vede evidenci v reálném čase. Těmito proměnnými jsou počty nových zákazníků v jednotlivých měsících a počet hodin odpracovaných průměrně zaměstnancem za měsíc. Tyto hodnoty lze nastavit pomocí referenčního modu, kdy jsou proměnné poskytnuta vstupní data ve formátu tabulky x,y. Referenční mód lze zároveň použít pro jakoukoliv z proměnných, které dokáže firma u sebe sledovat. <br><br />
[[File: customers1.png]] <br><br />
[[File: staff1.png]] <br><br />
[[File: pressure1.png]] <br><br />
[[File: pressurecauses1.png]] <br><br />
<br />
=Závěr=<br />
V této semestrální práci byl vytvořen model pro sledování hned několika faktorů v rámci fungující společnosti. Mezi hlavní faktory patří počty zaměstnanců, zákazníků, spokojenost zákazníků s produkty firmy či tlak vyvíjený na zaměstnance. Model je vůči veškerým kontrolám programu Vensim úspěšný, tudíž se dá považovat za kompletní. Samozřejmě by bylo možné model rozšíři nespočtem dalších faktorů avšak již takto konkrétní model může posloužit pro mnohdy dostatečnou simulaci a modelaci vlastní společnosti a úpravě parametrů na základě výsledků simulace. <br />
=Kód=<br />
[[File: ITvensimcekan.mdl]] <br><br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18747Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:29:33Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Následující odstavec bude věnován výsledkům dosaženým při použití výše uvedených vstupních hodnot u proměnných a použitím reálných vstupních hodnot k proměnným, u kterých společnost vede evidenci v reálném čase. Těmito proměnnými jsou počty nových zákazníků v jednotlivých měsících a počet hodin odpracovaných průměrně zaměstnancem za měsíc. Tyto hodnoty lze nastavit pomocí referenčního modu, kdy jsou proměnné poskytnuta vstupní data ve formátu tabulky x,y. Referenční mód lze zároveň použít pro jakoukoliv z proměnných, které dokáže firma u sebe sledovat. <br />
[[File: customers1.png]] <br><br />
[[File: staff1.png]] <br><br />
[[File: pressure1.png]] <br><br />
[[File: pressurecauses1.png]] <br><br />
<br />
=Závěr=<br />
V této semestrální práci byl vytvořen model pro sledování hned několika faktorů v rámci fungující společnosti. Mezi hlavní faktory patří počty zaměstnanců, zákazníků, spokojenost zákazníků s produkty firmy či tlak vyvíjený na zaměstnance. Model je vůči veškerým kontrolám programu Vensim úspěšný, tudíž se dá považovat za kompletní. Samozřejmě by bylo možné model rozšíři nespočtem dalších faktorů avšak již takto konkrétní model může posloužit pro mnohdy dostatečnou simulaci a modelaci vlastní společnosti a úpravě parametrů na základě výsledků simulace. <br />
=Kód=<br />
[[File: ITvensimcekan.mdl]] <br><br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Staff1.png&diff=18746File:Staff1.png2019-06-11T19:28:20Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pressurecauses1.png&diff=18745File:Pressurecauses1.png2019-06-11T19:28:10Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Pressure1.png&diff=18744File:Pressure1.png2019-06-11T19:28:00Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:Customers1.png&diff=18743File:Customers1.png2019-06-11T19:27:36Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18740Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:24:20Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
Následující odstavec bude věnován výsledkům dosaženým při použití výše uvedených vstupních hodnot u proměnných a použitím reálných vstupních hodnot k proměnným, u kterých společnost vede evidenci v reálném čase. Těmito proměnnými jsou počty nových zákazníků v jednotlivých měsících a počet hodin odpracovaných průměrně zaměstnancem za měsíc. Tyto hodnoty lze nastavit pomocí referenčního modu, kdy jsou proměnné poskytnuta vstupní data ve formátu tabulky x,y. Referenční mód lze zároveň použít pro jakoukoliv z proměnných, které dokáže firma u sebe sledovat. <br />
<br />
=Závěr=<br />
V této semestrální práci byl vytvořen model pro sledování hned několika faktorů v rámci fungující společnosti. Mezi hlavní faktory patří počty zaměstnanců, zákazníků, spokojenost zákazníků s produkty firmy či tlak vyvíjený na zaměstnance. Model je vůči veškerým kontrolám programu Vensim úspěšný, tudíž se dá považovat za kompletní. Samozřejmě by bylo možné model rozšíři nespočtem dalších faktorů avšak již takto konkrétní model může posloužit pro mnohdy dostatečnou simulaci a modelaci vlastní společnosti a úpravě parametrů na základě výsledků simulace. <br />
=Kód=<br />
[[File: ITvensimcekan.mdl]] <br><br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18735Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:11:10Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File: ITvensimcekan.mdl]] <br><br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:ITvensimcekan.mdl&diff=18733File:ITvensimcekan.mdl2019-06-11T19:10:25Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div></div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18732Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T19:09:00Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
[[File: ITvensim.png]] <br><br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=File:ITvensim.png&diff=18730File:ITvensim.png2019-06-11T19:08:07Z<p>Cekj01: Model IT firmy Vensim</p>
<hr />
<div>== Summary ==<br />
Model IT firmy Vensim</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18727Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:57:26Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=<br />
MILDEOVÁ, S. -- VOJTKO, V. - Systémová dynamika(2003)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18726Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:55:18Z<p>Cekj01: /* Operativní proměnné */</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
(1) Normal staff turnover=<br />
0.03<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(2) Problems per month per customer in zero quality=<br />
4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(3) Quality under normal pressure=<br />
0.9<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(4) Sensitivity of customers to problems=<br />
0.025<br />
Units: dmnl/(Problem/customer)<br />
<br />
(5) Sensitivity of quality to pressure=<br />
4<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(6) Sensitivity of turnover to pressure=<br />
0.15<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(7) Service demand hours per customer per month=<br />
80<br />
Units: Person*Hours/customer/Month<br />
<br />
(8) Staff hired per month=<br />
2<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(9) Time to terminate employment=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(10) Time to terminate service contract=<br />
2<br />
Units: Months<br />
<br />
(11) Treshold for leaving=<br />
0.4<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18725Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:53:12Z<p>Cekj01: /* Primární proměnné */</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18724Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:52:52Z<p>Cekj01: /* Primární proměnné */</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = <br />
"TIME STEP" <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18723Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:52:33Z<p>Cekj01: /* Primární proměnné */</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = <br />
TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18722Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:52:18Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
(01) Customers= INTEG (<br />
New customers per month-Customers lost per month,<br />
90)<br />
Units: Customers<br />
Number of customers is starting customers plus new customers <br />
minus lost customers.<br />
<br />
(02) Customers lost per month=<br />
Customers*Fraction of customers leaving<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(03) FINAL TIME = 36<br />
Units: Month<br />
The final time for the simulation.<br />
<br />
(04) Fraction of customers decide to leave=<br />
MAX( 0, (Problems per month per customer-Treshold for leaving )*Sensitivity of customers to problems<br />
)<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(05) Fraction of customers leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of customers decide to leave , Time to terminate service contract<br />
, 0 )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(06) Fraction of staff decide to leave=<br />
MIN( 1 , Normal staff turnover + MAX( 0 , (Pressure on staff-1)*Sensitivity of turnover to pressure<br />
) )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(07) Fraction of stuff leaving=<br />
DELAY FIXED( Fraction of staff decide to leave , Time to terminate employment<br />
, Fraction of staff decide to leave )<br />
Units: dmnl/Month<br />
<br />
(08) Hours per person per month<br />
Units: Hours/Month<br />
<br />
(09) INITIAL TIME = 0<br />
Units: Month<br />
The initial time for the simulation.<br />
<br />
(10) New customers per month<br />
Units: Customers/Month<br />
<br />
(11) Pressure on staff=<br />
Total service demand hours per month/Staff hours on customer support per month<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(12) Problems per month per customer=<br />
(1-Service quality)*Problems per month per customer in zero quality<br />
Units: problems/customer/Month<br />
<br />
(13) SAVEPER = <br />
TIME STEP <br />
Units: Month [0,?]<br />
The frequency with which output is stored.<br />
<br />
(14) Service quality=<br />
MIN( Quality under normal pressure , 1/Pressure on staff^Sensitivity of quality to pressure<br />
)<br />
Units: dmnl<br />
<br />
(15) Staff= INTEG (<br />
Staff hired per month-Staff lost per month,<br />
55)<br />
Units: People<br />
Number of stuff equals starting staff plus new staff minus lost <br />
staff.<br />
<br />
(16) Staff hours on customer support per month=<br />
Staff*Hours per person per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
<br />
(17) Staff lost per month=<br />
Staff*Fraction of stuff leaving<br />
Units: People/Month<br />
<br />
(18) TIME STEP = 0.125<br />
Units: Month [0,?]<br />
The time step for the simulation.<br />
<br />
(19) Total service demand hours per month=<br />
Customers*Service demand hours per customer per month<br />
Units: Person*Hours/Month<br />
Time needed to take care of all customers.<br />
<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18721Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:49:20Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18720Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:48:03Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem modelu je umožnit zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně umožnit společnostem pomocí modelu zjistit, jak tyto faktory ve vlastní firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=<br />
Warren, K. (2014), Agile SD: fast, effective, reliable. International Conference of the System Dynamics Society.</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18719Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:43:43Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem simulace je zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně zjistit jak tyto faktory ve firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=<br />
Warren, K. (2014), Agile SD: fast, effective, reliable. International Conference of the System Dynamics Society.</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18718Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:42:18Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem simulace je zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně zjistit jak tyto faktory ve firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
=Vzorce=<br />
V následující části jsou popsány veškeré vzorce, které byly během simulace užity.<br />
==Primární proměnné==<br />
<br />
==Operativní proměnné==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18717Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:40:43Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
Cílem simulace je zjistit jaké faktory mají na zákaznickou spokojenost největší vliv, případně zjistit jak tyto faktory ve firmě nastavit tak, aby se zákaznická spokojenost s produkty firmy zvyšovala. <br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
== Entity ==<br />
<br />
== Procesy ==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18716Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:38:41Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Simulace je postavena na fiktivní(nekonkrétní) IT společnosti, který nabízí IT služby svým zákazníkům. Těmito službami jsou například podpa vybavení svých zákazníků, správa software a podpora komunikačních potřeb zákazníků. Zákazníky této společnosti jsou taktéž společnosti povětšinou drobní maloobchodníci, malé účetní a advokátní kanceláře a malé stavební a logistické firmy. Simulace je zaměřena především na zákaznickou a zaměstnaneckou základnu, když pomocí vlivu těchto dvou faktorů ukazuje dopad na zákaznickou spokojenost s firmou a jejími produkty. Míněná IT společnost se po počátečním růstu a zisku obliby mezi zákazníky začala při své expanzi potýkat se stále se zvětšující zákaznickou nespokojeností s jejími produkty, tudíž je pro ni více než vhodné zjistit, které faktory tuto nespokojenost způsobují tak, aby mohla udržet případně vylepšit svou reputaci mezi zákazníky.<br />
== Cíl simulace ==<br />
<br />
== Metoda ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
= Model =<br />
<br />
== Entity ==<br />
<br />
== Procesy ==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18715Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:31:38Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
== Cíl simulace ==<br />
Simulace je zpracována v programu Vensim. Téma simulace bylo takto zpracováno jelikož není třeba sledovat pohyby jednotlivých aktérů či agentů či faktorů, ale jde hlavně o výsledné hodnoty, případně vývoj těchto hodnot v grafech. Zároveň se jedná o úlohu pro Vensim víceméně typickou.<br />
== Metoda ==<br />
<br />
= Model =<br />
<br />
== Entity ==<br />
<br />
== Procesy ==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18714Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:27:40Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
== Cíl simulace ==<br />
<br />
== Metoda ==<br />
<br />
= Model =<br />
<br />
== Entity ==<br />
<br />
== Procesy ==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Model_IT_firmy_(Vensim)&diff=18713Model IT firmy (Vensim)2019-06-11T18:27:05Z<p>Cekj01: Created page with "* '''Název simulace:''' Model IT firmy * '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019) * '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01 * '''Typ modelu:''' Diskrétní sim..."</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Model IT firmy<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
* '''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
== Cíl simulace ==<br />
<br />
== Metoda ==<br />
<br />
= Model =<br />
<br />
== Entity ==<br />
<br />
== Procesy ==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2018/2019/cs&diff=18712SS 2018/2019/cs2019-06-11T18:25:37Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2018/2019}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2018/2019. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br />
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2018/2019/cs|zadání práce]].<br />
<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2018/2019=<br />
* [[Simulace populací včel (Netlogo)]] - Michaela Trnková<br />
* [[Simulace šíření spalniček (Vensim)]] - Jurij Povoroznyk, povj01<br />
* [[Optimalizace centrálního skladu (Simprocess)]] - Martin Jirsa<br />
* [[Simulace automobilových závodů (Netlogo)]] - [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 16:26, 10 June 2019 (CET)<br />
* [[Optimalizace počtu výčapov piva na štadióne (Simprocess)]] - Dominik Turak<br />
* [[Simulace reklamačního oddělení (Simprocess)]] - Pavel Gregor<br />
* [[Spotřeba surovin ve fastfoodu (Simprocess)]] - Josef Kočí<br />
* [[Simulace výběru pokladny na prodejně (SIMPROCESS)]] - Jan Hazdra<br />
* [[Model IT firmy (Vensim)]] - Josef Čekan, cekj01</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=18711Assignment SS 2018/2019/cs2019-06-11T18:23:28Z<p>Cekj01: /* Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: To co píšete, samozřejmě smysl dává. Nicméně, obecně se šíření chorob často zvrhne v jakési hemžení, kde si nakažení vzájemně předávají infekci. Nakolik to pak má kontakt s realitou, je často dost diskutabilní, proto se ptám předem, jak by to mělo vypadat a je opravdu důležité, abyste to měl rozmyšleno. Klidně sem prosím připojte nějaký nákres. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:48, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Děkuji za odpověď. V příloze zasílám vytvořený návrh. Jde především o představu vytvořenou ve Photoshopu, tudíž se může částečně lišit od finální verze simulace. S realitou to bude mít velkou spojitost. Ať už jde o samotná čísla, která budou reálná a budou získaná z ČSÚ nebo vytvoření 1 či více karantén, jenž se vytvoří po velkém seskupení nemocných na jednom místě. Toto řešení by mohlo obohatit výsledek, zda vytvoření této karantény zabrání šíření a zda je vhodné vytvořit jednu či více. U jednotlivých agentů vytvořených v návrhu půjde také o dávky které získali jako prevenci proti spalničkám. U těchto simulací si nedokážu, jak více to lze propojit s realitou. Napadá mě ještě udělat nějakou reálnou budovu, např.: VŠE, kde se tyto spalničky budou šířit. Toto téma jsem si především vybral právě po reálném objevení spalniček na půdě VŠE. Odkaz na představu simulace [[Media:Spalnicky simulation.jpg|se nachází zde!]] [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:07, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Tohle je to, čemu říkám "hemžení". Ve skutečnosti budete mít problém, aby vám v takovém modelu fungovala statistika. Na to totiž potřebujete mít pro každý dílčí jev dostatečné množství výskytů. To se dá ještě jakžtakž zajistit co se týče nějakého šíření epidemie, ale už musíte zanedbat prostorové aspekty, protože na takto malé ploše s takto málo agenty by došlo k obrovskému zkreslení výsledků (bavíme se o dejme tomu desítkách výskytů v desetimilionové populaci, o je z hlediska simulace strašlivě málo). Z toho vyplývá i problém s karanténou. Kolik lidí se do ní dostane? Rozumím tomu dobře, že jsou to ti, co "vlezou do té místnosti"? V tom případě je příslušnou proměnnou šířka toho vstupu. Atd. To téma je zajímavé a jsem pro, ale obávám se, že agentní simulace je pro něj nevhodná (alespoň pokud je formulováno tak, jak je formulováno). Simulace epidemií běžně pracují s miliony agenty, což v NetLogu moc dobře nejde. Jinak vám bude vycházet, že prakticky nikdo neonemocní nebo všichni rychle pomřou. Zvážil bych systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:20, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Dobře tedy, rád bych zůstal u tohoto zadání. Šlo by to tedy dělat systémovou dynamikou pomocí Vensimu? V takovém případě by toto zadání bylo schváleno? [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Systémová dynamika je na to vhodná, takže ano.'''Schváleno'''. Pozor na to, jak to pak pojmete, aby simulace byla přiměřeným způsobem komplexní. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 19:55, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho úplnému odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
: ''' Schváleno''', ale zamyslte se nad tím, jak ten model udělat komplexnější, aby z toho nevylezla jen jednoduchá kalkulace. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:40, 12 May 2019 (CET)<br />
:: Změna tématu. Omlouvám se, ale ačkoliv mi výše uvedené téma bylo schváleno, po veškeré snaze nebylo dosaženo dostatečné komplexnosti modelu v takové úrovni, aby se jej dalo považovat za simulaci a nikoliv za pouhý výpočet na základě několika zadaných proměnných. Tímto bych rád požádal o změnu tématu a to konkrétně na téma simulace IT firmy vzhledem k množství zákazníků a zaměstnanců. Jedná se o fiktivní(nekonkrétní) společnost, která nabízí IT služby svým zákazníkům. Jejími zákazníky jsou jiné společnosti. Míněná IT společnost se dostala do kritického stavu, kdy předešlé úspěchy firmy vystřídaly potíže s problémy na straně zákazníků spojené s kvalitou poskytovaných služeb. Kvalita poskytovaných služeb se odvíjí od tlaku na zaměstnance, jenž je zase ovlivňován vytížeností zaměstnanců. Témá bude zpracováno pomocí aplikace Vensim. Jedná se o systémově dynamickou úlohu. Téma bylo zvoleno především pro naplnění požadavků pro semestrální práci a její využití spatřuji především v konfiguraci pro kteroukoliv konkrétní firmu a možností upravení jejích vnitřních nastavení pro dosažení lepšího požadovaného výstupu.<br />
<br />
== Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétni simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Na hokejových alebo futbalových zápasoch sa často stáva, že človek musí čakať na pivo v dlhom rade celú večnosť. Navyše, ak sa poblízku štadióna nachádza podnik, v ktorom tiež čapujú pivo, ľudia sa mnohokrát rozhodnú ísť si radšej načapovať pivo tam, pretože je to pre nich mnohokrát výhodnejšie, či už z časového alebo finančného hľadiska. Štadión tým pádom stráca potencionálny zisk a naopak, pri malom počte ľudí zbytočne prepláca pracujúcich výčapníkov. <br />
<br />
Model bude obsahovať tieto data:<br />
* X fanúšikov na štadióne, ktorí chcú pivo<br />
* Y výčapov na štadióne<br />
* Z výčapov mimo štadióna<br />
* cena piva na štadióne<br />
* cena piva v konkurenčných výčapoch<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nájsť otpimálny počet výčapov prihľiadnúc na počet ľudí na štadióne tak, aby sa minimalizovali straty od nedočkavých ľudí, ktorí si radšej zvolia konkurenčný výčap<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Rozdielne ceny piva v konkurenčných výčapoch, počet konkurenčných výčapov a vzdialenosti výčapov od štadióna<br />
<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Tak som nad tým premýšľal a rád by som asi spravil niečo úplne iné. Rád by som urobil simulaci optimálneho počtu výčapov na štadióne : X ludi, Y výčapov na štadióne a Z konkurenčných výčapov mimo štadiónu. Prínosom tejto simulácie by mala byť optimalizácia počtu výčapov na štadióne podľa počtu divákov na štadióne a minimalizácia strát sposobená dlhým čakaním na pivo a voľbou ísť si načapovať pivo do konkurenčnej krčmy blízko štadiónu.[[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 18:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: V čem to chcete dělat? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:04, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Rád by som to robil v NetLogu, rozmýšľal som aj nad SimProcessom, ale radšej by som si naprogramoval agentov. [[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 19:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Já si myslím, že tohle je jednoznačně na diskrétní simulaci. Proč a hlavně jak to dělat jako simulaci agentní tam moc nevidím. Bylo by ovšem každopádně dobré zjistit si parametry a data nějakého skutečného stadionu. Pokud souhlasíte, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:23, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Vaší úpravy jsem si všiml až teď - je lepší změnu nějak označit. Simprocess nemá omezené množství entit, pouze ta zkušební verze to tak má, ale říkali jsme si, že seminárku budete dělat ve verzi ostré, která je nainstalována na učebnách, čili důvod k jakýmkoliv omezením není. Za těchto podmínek '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Killer Bees ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V padesátých letech minulého století stvořil vědec v Brazílii křížence africké a evropské včely medonosné. Afrikanizované včely sice produkují až dvojnásobné množství medu než původní evropský druh, zato si ale zachovaly svoji hyperagresivitu danou množstvím predátorů v Africe. Oproti tomu evropské včely byly po staletí šlechtěny k mírnému chování. V roce 1957 uniklo 26 rojů z původního chovu a dnes tvoří dominantní druh od Jižní Ameriky až po jižní státy USA. Uvádí se, že území, kde dominují afrikanizované nebo hybridní druhy, se každý den posune o dva kilometry na sever.<br />
<br />
V modelu se budou populace včel potkávat a křížit mezi sebou. Při vzniku hybridu bude mít hybrid šanci získat buď mírné, nebo hyperagresivní chování.<br />
<br />
Existují dva druhy včelích hnízd: člověkem udržované úly a hnízda v přírodě. U lidí mají větší šanci na přežití včelstva s mírnou povahou. Ve volné přírodě naopak včelstva agresivní. Afrikanizované včely mohou také obsadit úl včel evropských nahrazením původní královny.<br />
<br />
Prostředí budou tvořit různé "klimatické" zóny s jinými teplotními podmínkami. Čím teplejší a vlhčí zóna, tím více medu dokáží vyprodukovat afrikanizované včely. Naopak čím chladnější nebo sušší zóna, tím menší šanci mají afrikanizované včely šanci přežít. Konflikt těchto dvou druhů a jejich hybridů je častým předmětem zkoumání a měla by být dostupná data pro celkem přesný model.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' bude sledovat, jak se bude situace vyvíjet v čase a jaká kritéria jsou rozhodující pro prosperitu jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet možných úlů na území<br />
* Druh zóny a její klima<br />
* Strategie včelařù (preference zisku medu, mírnějšího včelstva aj.)<br />
* Šance na zánik úlu<br />
* Šance na vytvoření nového roje<br />
* Pravděpodobnost zdědění jednotlivých vlastností<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Nemoci včelstev (některé včely jsou odolnější/náchylnější)<br />
* Výkyvy počasí (mimořádně chladná zima/horké léto/sucho,...)<br />
<br />
[[User:Xtrnm15|Xtrnm15]] ([[User talk:Xtrnm15|talk]]) 09:46, 13 May 2019 (CET)<br />
<br />
Jo, to je dobré. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 11:08, 15 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Optimalizace centrálního skladu ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Optimalizace centrálního skladu<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Obchodní společnost nakupuje zboží od různých dodavatelů. Zboží je dovezeno do centrálního skladu, kde je přerozděleno a odvezeno do menších skladů, které pak zboží distribuují koncovým zákazníkům (obchodníkům). Centrální sklad funguje převážně pro přerozdělování jednotlivých objednávek a vlastní skladovací zásoby jsou minimální. V této simulaci se budu věnovat pouze procesu přerozdělování na lokální sklady.<br />
Každý z lokálních skladů posílá objednávku na dané produkty. Veškeré objednávky jsou dodávány do centrálního skladu. Kde jej pracovníci přerozdělují dle kódu lokálních skladů. Každý pracovník má nyní zavedenou normu na hodinu, kolik musí přerozdělit krabic se zbožím.<br />
Lokální sklady je nacházejí v Ostravě, Brně, Plzni, Českých Budějovicích a v Liberci<br />
<br />
'''Entity''':<br />
* Krabice<br />
* Paleta<br />
<br />
'''Modely''':<br />
<br />
* Vymodelování stávajícího procesu přerozdělování zboží mezi jednotlivými sklady, dle dat ze skladu. <br />
* Model optimalizace počtu pracovníků dle denního příjmu na centrální sklad.<br />
* Maximální možné vytížení skladu dle skladovacích a personálních kapacit.<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem zboží – do skladu přijedou nákladní vozy od dodavatelů<br />
* Složení zboží<br />
* Kontrola objednávky (zda dorazilo vše co bylo objednáno) a pokud ne - reklamace (řešeno procentuální chybovostí ze získaných dat)<br />
* Načtení zboží do systému<br />
* Třídění zboží pro lokální sklady<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
:Odkud budete mít podkladová data? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 12:39, 19 May 2019 (CET)<br />
::[[User:Martinus|Martinus]] ([[User talk:Martinus|talk]]) 13:53, 19 May 2019 (CET) Data budou poskytnuta od kolegy, který v tomto skladu pracuje na pozici Shift leadera.<br />
:::Dejte si pozor na ta data. Není moc dobré, že je - chápu-li to dobře - nemáte nyní k dispozici. Bude nutné je odzdrojovat, tudíž uvést název té firmy, atd. (pozor, bylo by dobré, aby o tom daná firma věděla, ty práce jsou veřejné). Jinak '''schváleno'''.<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Vensim<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Jsme jedním ze zakladatelů dopravní společnost, která se zabývá meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, v jakých městech se vyplácí provozovat autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a výdaje. V úvahu se bere např. pořizovací cena autobusů a počty pasažérů. Dále musí společnost platit své řidiče a náklady na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet také na počtu autobusů. Ty mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při ekonomickém řízení společnosti. Zjistíme, za jakých podmínek se vyplatí provozovat služby společnosti. Můžeme tak i předejít negativním vlivům a budoucím ztrátám.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Nakonec jsem se rozhodl pro malou úpravu zadání a změnu nástroje. [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 20:47, 13 May 2019 (CET)<br />
:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 15:15, 14 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Retence vody v krajině ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace retence vody v krajině<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Popis simulace:''' Prostředí tvoří krajina s různě složitým terénem, na který dopadá různé množství srážek. Část vody se vsákne, ale zbytek teče směrem dolů. V místech, kde protéká hodně vody může docházet k erozi. Pokud voda odtéká příliš rychle, půda vysychá. Půda má dvě "vrstvy" první vrstva je povrchová, s omezenou možností absorbovat vodu. Druhá vrstva je hluboká a má relativně neomezenou kapacitu, voda se do ní ale dostává postupně skrze svrchní vrstvu. Uživatel bude mít možnost na jednotlivých "dlaždicích" možnost uměle zvýšit nebo snížit elevaci (vytvořit hráz nebo vykopat příkop). Model bude sledovat množství vsáknuté vody, hladinu "spodních vod", množství vody, která odteče pryč, a závislost těchto výsledků na vydatnosti a četnosti srážek. Jedná se o dnes často zkoumaný problém, a neměl by být problém sehnat data pro relativně přesné nastavení modelu.<br />
<br />
'''Parametry modelu:''' <br />
* Vydatnost srážek<br />
* Četnost srážek<br />
* Absorbční schopnost půdy<br />
* Absorbční kapacita půdy<br />
* Pevnost půdy (odolnost proti erozi)<br />
* Množství vody v jednotlivých vrstvách půdy<br />
* Rychlost úbytku vody v půdě<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření modelu:''' <br />
* Různé druhy půdy (les, pole s řepkou,...) <br />
* Možnost přidání lidského osídlení, které může ohrozit povodeň.<br />
* Více možných terénních úprav<br />
* Různé možnosti generace nebo vložení "mapy"<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 09:58, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
: Jsem pro, vezměte ale prosím nějaké zcela konkrétní území, které budete simulovat, optimálně takové, pro které jsou dostupná data. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:51, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace populačního vývoje České republiky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace populačního vývoje České republiky<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Adam Spivák, spia00<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Model zobrazuje vývoj počtu obyvatel České republiky v závislosti na střední délce života, poměru počtu mužů a žen, průměrném věku rodiček, míře plodnosti, zásahu státu, živelných katastrofách (např. povodně), migrace.<br />
Model bude využívat dostupná statistická data týkající se České republiky. <br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počáteční počet obyvatel<br />
* Střední délka života<br />
* Poměr mužů a žen<br />
* Průměrný věk rodiček<br />
* Míra plodnosti<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Zobrazit v přehledné formě vývoj počtu populace v závislosti na zadaných parametrech.<br />
<br />
:Pokud to bude obsahovat komplexně zpracované všechny proměnné uvedené v popisu modelu, tak '''schváleno'''.<br />
<br />
== Simulace parkoviště ==<br />
----<br />
'''Název:''' Využití smartphonů k optimalizaci parkování<br />
<br />
'''Autor:''' Matyáš Svárovský<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
<br />
Model bude multiagentní simulací parkoviště. V jednom případě budu modelovat klasické chování řidičů aut, kdy po vjezdu na parkoviště hledají volné místo a zaparkují. Řidiči nevědí, kde se nachází volné místo, ale chtějí stát co nejblíže u východu a podle toho prohledávají parkovací prostor. Druhá varianta zahrnuje smartphone aplikaci, která sleduje aktuálně volná/plná místa a také místa, která budou obsazená. Nově příchozím řidičům poskytne informace o volném parkovacím místě a ti jedou bez hledání přímo do cíle.<br />
<br />
'''Cíl modelu:''' <br />
<br />
Porovnat dva modely - bez/s navigací. Sledovat u každého modelu dobu potřebnou pro nalezení parkovacího místa. Sledovat tento čas také podle velikosti parkoviště a aktuálního počtu aut.<br />
<br />
Pozorovat zaplňování parkovacího prostoru v závislosti na době dne (viz parametry) a v závislosti na výjezdech a jejich umístění.<br />
<br />
'''Parametry modelu:''' <br />
* Počet parkovacích míst<br />
* Počet vjezdů/výjezdů<br />
* Průměrný počet aut na začátku dne, během peak hour, na konci dne (tohle bych měl raději jako parametry, ať mohu pozorovat rozdíl mezi prázdnějším a plným parkovištěm, než hledat konkrétní, pevná data)<br />
<br />
<br />
: Tohle vypadá jako jedna z mnoha variant klasického modelu predator-prey. Ten byl zpracován už asi tisíckrát. Nemám problém zpracovat jej potísícíprvní, nicméně, musí tam být nějaká jasná přidaná hodnota. Možnost, která by asi šla realizovat, je nesimulovat jakousi virtuální malou/velkou rybu, ale nějaké zcela konkrétní druhy, na základě nějakých jasných parametrů a tvrdých dat. To pochopitelně nevyhnutelně vyžaduje poměrně hlubokou rešerši v pramenech z oblasti biologie. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 12:36, 19 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Mohu se tedy podívat po konkrétních datech a vytvořit druhy ryb (a případně dalších živočichů) odpovídající nějakému reálnému případu. Jednotlivé druhy pak budou mít různé vzorce chování, různé vlastnosti a podle potravního řetězce u daného případu vyřeším, kdo konzumuje koho. Jen se tedy bojím, abych při zvýšené realističnosti dostal vůbec nějaké hodnotné výsledky. [[User:Svam00|Svam00]] ([[User talk:Svam00|talk]]) 17:59, 19 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: No, to je ale součást problému. Na takové rešerši musí být postaveno už to zadání. Obávám se, že z modelu založeného na "malých a velkých rybách" můžete hodnotné výsledky rovněž dostat stěží. Případně zkuste vymyslet něco jiného. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 23:14, 25 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Rozšířil jsem zadání a cíle simulace. [[User:Svam00|Svam00]] ([[User talk:Svam00|talk]]) 10:02, 28 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Berte to tak, že tu úlohu byste měl být schopen vyřešit prakticky jen na základě tohoto zadání. Není tu jediné "tvrdé" číslo a ani ve zdrojích, které jste posktytnul, toho moc není. Kupříkladu, kolik dejme tomu joulů energie znamená růst gramu fytoplanktonu? A odkud jste to vzal? A to je ještě ten snazší problém. Co teprve ten vliv rybolovu? Máte tam hodně agentů, hodně proměnných, přičemž není jasné, jak ty hodnoty nastavíte. Já bych Vám fakt doporučoval, zkuste rychle nahodit něco jiného, tady byste si zavařil. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 00:46, 2 June 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Vloženo nové zadání. [[User:Svam00|Svam00]] ([[User talk:Svam00|talk]]) 19:24, 4 June 2019 (CET)<br />
<br />
::::::: Ok, to by šlo. Vyberte si prosím jedno konkrétní reálné parkoviště. Možná bych místo mobilní aplikace simuloval takový ten naváděcí systém, kde svítí volné pozice zeleně, atd. To by mohlo být zajímavé. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 15:54, 6 June 2019 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=P%C5%99%C3%ADjem,_zpracov%C3%A1n%C3%AD_a_vylou%C4%8Den%C3%AD_alkoholu_z_t%C4%9Bla_(Vensim)&diff=18560Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla (Vensim)2019-06-10T15:36:14Z<p>Cekj01: Created page with "* '''Název simulace:''' Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla * '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019) * '''Autor:''' Bc. Josef Čekan * ''..."</p>
<hr />
<div>* '''Název simulace:''' Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
* '''Předmět:''' 4IT495 Simulace systémů (LS 2018/2019)<br />
* '''Autor:''' Bc. Josef Čekan<br />
* '''Typ modelu:''' Systémově dynamický<br />
* '''Modelovací nástroj:''' [Vensim]<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
== Cíl simulace ==<br />
<br />
== Metoda ==<br />
<br />
= Model =<br />
<br />
== Entity ==<br />
<br />
== Procesy ==<br />
<br />
=Výsledky=<br />
<br />
=Závěr=<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
=Reference=</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2018/2019/cs&diff=18559SS 2018/2019/cs2019-06-10T15:35:18Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2018/2019}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2018/2019. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br />
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2018/2019/cs|zadání práce]].<br />
<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2018/2019=<br />
* [[Simulace populací včel (Netlogo)]] - Michaela Trnková<br />
* [[Simulace šíření spalniček (Vensim)]] - Jurij Povoroznyk, povj01<br />
* [[Optimalizace centrálního skladu (Simprocess)]] - Martin Jirsa<br />
* [[Simulace automobilových závodů (Netlogo)]] - [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 16:26, 10 June 2019 (CET)<br />
* [[Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla (Vensim)]] - Josef Čekan, cekj01</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17965Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-11T20:24:12Z<p>Cekj01: /* Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho úplnému odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Úprk přes hranici ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Úprk přes hranici<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Simulace simuluje lidi, kteří se snaží uprchnout – přelézt zeď (potenciálně další překážky) z jedné strany na druhou. Zeď střeží strážníci. Koho strážník spatří, toho zastřelí. Koho nespatří a najde cestu, ten se dostane na druhou stranu.<br />
<br />
Cílem je zjistit, kolik je třeba strážníků/překážek na hranici, přes níž se lidi snaží dostat.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet lidí snažících se uprchnout<br />
* Dohled lidí snažících se uprchnout (jak daleko dohlédnou)<br />
* Počet strážníků<br />
* Dohled strážníků<br />
* Délka hranice <br />
* Rychlost strážníků<br />
* Rychlost lidí snažících se uprchnout<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Různé role strážných – někdo může opravovat zničený hraniční plot/zeď, někdo může strážit na věži (vidí daleko, ale ne pod sebe), někteří můžou chodit, jiní stát…<br />
* Hraniční přechod může tvořit více překážek, např. za zdí může být minové pole, další zeď atd.<br />
<br />
: Obávám se, že to je úplně virtuální problém a neměla byste žádná čísla, o která byste to mohla opřít. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduchých datech až po komplexnější, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17964Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-11T20:21:26Z<p>Cekj01: /* Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Úprk přes hranici ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Úprk přes hranici<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Simulace simuluje lidi, kteří se snaží uprchnout – přelézt zeď (potenciálně další překážky) z jedné strany na druhou. Zeď střeží strážníci. Koho strážník spatří, toho zastřelí. Koho nespatří a najde cestu, ten se dostane na druhou stranu.<br />
<br />
Cílem je zjistit, kolik je třeba strážníků/překážek na hranici, přes níž se lidi snaží dostat.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet lidí snažících se uprchnout<br />
* Dohled lidí snažících se uprchnout (jak daleko dohlédnou)<br />
* Počet strážníků<br />
* Dohled strážníků<br />
* Délka hranice <br />
* Rychlost strážníků<br />
* Rychlost lidí snažících se uprchnout<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Různé role strážných – někdo může opravovat zničený hraniční plot/zeď, někdo může strážit na věži (vidí daleko, ale ne pod sebe), někteří můžou chodit, jiní stát…<br />
* Hraniční přechod může tvořit více překážek, např. za zdí může být minové pole, další zeď atd.<br />
<br />
: Obávám se, že to je úplně virtuální problém a neměla byste žádná čísla, o která byste to mohla opřít. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduchých datech až po komplexnější, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17963Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-11T20:20:07Z<p>Cekj01: /* Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Úprk přes hranici ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Úprk přes hranici<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Simulace simuluje lidi, kteří se snaží uprchnout – přelézt zeď (potenciálně další překážky) z jedné strany na druhou. Zeď střeží strážníci. Koho strážník spatří, toho zastřelí. Koho nespatří a najde cestu, ten se dostane na druhou stranu.<br />
<br />
Cílem je zjistit, kolik je třeba strážníků/překážek na hranici, přes níž se lidi snaží dostat.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet lidí snažících se uprchnout<br />
* Dohled lidí snažících se uprchnout (jak daleko dohlédnou)<br />
* Počet strážníků<br />
* Dohled strážníků<br />
* Délka hranice <br />
* Rychlost strážníků<br />
* Rychlost lidí snažících se uprchnout<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Různé role strážných – někdo může opravovat zničený hraniční plot/zeď, někdo může strážit na věži (vidí daleko, ale ne pod sebe), někteří můžou chodit, jiní stát…<br />
* Hraniční přechod může tvořit více překážek, např. za zdí může být minové pole, další zeď atd.<br />
<br />
: Obávám se, že to je úplně virtuální problém a neměla byste žádná čísla, o která byste to mohla opřít. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduchých datech až po komplexnější, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Cekj01http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17962Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-11T20:16:37Z<p>Cekj01: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidského těla, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': <br />
<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Úprk přes hranici ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Úprk přes hranici<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Simulace simuluje lidi, kteří se snaží uprchnout – přelézt zeď (potenciálně další překážky) z jedné strany na druhou. Zeď střeží strážníci. Koho strážník spatří, toho zastřelí. Koho nespatří a najde cestu, ten se dostane na druhou stranu.<br />
<br />
Cílem je zjistit, kolik je třeba strážníků/překážek na hranici, přes níž se lidi snaží dostat.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet lidí snažících se uprchnout<br />
* Dohled lidí snažících se uprchnout (jak daleko dohlédnou)<br />
* Počet strážníků<br />
* Dohled strážníků<br />
* Délka hranice <br />
* Rychlost strážníků<br />
* Rychlost lidí snažících se uprchnout<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Různé role strážných – někdo může opravovat zničený hraniční plot/zeď, někdo může strážit na věži (vidí daleko, ale ne pod sebe), někteří můžou chodit, jiní stát…<br />
* Hraniční přechod může tvořit více překážek, např. za zdí může být minové pole, další zeď atd.<br />
<br />
: Obávám se, že to je úplně virtuální problém a neměla byste žádná čísla, o která byste to mohla opřít. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduchých datech až po komplexnější, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Cekj01