http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Xtrnm15&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-28T11:05:24ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_populac%C3%AD_v%C4%8Del_(Netlogo)&diff=18133Simulace populací včel (Netlogo)2019-06-03T11:27:32Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>== Simulace Killer Bees ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V padesátých letech minulého století stvořil vědec v Brazílii křížence africké a evropské včely medonosné. Afrikanizované včely sice produkují až dvojnásobné množství medu než původní evropský druh, zato si ale zachovaly svoji hyperagresivitu danou množstvím predátorů v Africe. Oproti tomu evropské včely byly po staletí šlechtěny k mírnému chování. V roce 1957 uniklo 26 rojů z původního chovu a dnes tvoří dominantní druh od Jižní Ameriky až po jižní státy USA. Uvádí se, že území, kde dominují afrikanizované nebo hybridní druhy, se každý den posune o dva kilometry na sever.<br />
<br />
Účelem této simulace je vytvořit zjednodušený model křížení a soužití jednotlivých druhů v závislosti na dostupném prostoru a na jednotlivých oblastech s různými klimatickými podmínkami. Jednou ze snah modelu je zjistit, zda a do jaké míry je v přírodě možné, aby vznikl hybridní druh, který si zachová vysokou produktivitu, ale ztratí své hyper-agresivní chování. Oba tyto prvky jsou geneticky dominantní, bylo by tedy zapotřebí, aby se u některých včel objevili dva recesivní prvky pro agresivitu, ale alespoň jeden dominantní prvek pro vysokou produktivitu.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Model je vytvořen pomocí softwaru Netlogo, který se dobře hodí pro simulaci ekosystémů a jemu podobných situací. Také dovoluje celkem dobře sledovat, jak se situace v modelu mění v průběhu času. K přibližnému nastavení posloužili hlavně informace z Cornell University, ale také data z výzkůmů z university v Uppsale a dalších zdrojů. Model je relativně jednoduchý, ale je připraven na případné možnosti rozšíření. Současně jsou v něm definovány 4 druhy agentů s různým chováním a vlastnostmi.<br />
<br />
==Detaily modelu==<br />
<br />
===Agenty===<br />
<br />
* '''Včelí úly:''' Včelí úly slouží jako "základna" pro akce všech včelích agentů. Kromě základních parametrů jako je pozice a velikost může mít přiřazenou královnu a využívá také několik pomocných proměnných.<br />
<br />
* '''Včelí královna:''' Nejdůležitější prvek včelího úlu, ale také této simulace. Slouží nejen jako nositelka genetických informací, ale také produkuje nové královny a trubce. Každá královna má svojí sadu vlastností, jako věk, energie, zdravotní stav, rychlost, označení svého domovského úlu a další. Mimojiné nese tři své genetické informace - mitochondrie, geny určující agresivitu chování a geny určující zvýšenou produktivitu. Také nese genetickou informaci od trubce, se kterým se spářila. Tyto informace poté předává dále svým potomkům.<br />
<br />
* '''Trubec:''' Hlavním životním posláním trubce je najít neoplodněnou královnu a předat jí svůj genetický kód. Jeho činnosti se tedy výhradně stává poletování a následování vhodných královen.<br />
<br />
* '''Biom:''' Kromě barvy, kterou dostane přiřazenu každá dlaždice má biom vliv na to, jak na něj budou jednotlivé druhy reagovat. V modelu by byly možnosti na další rozšíření vlastností jednotlivých biomů na vývoj včelích populací. Momentálně však ovlivňují výhradně šanci na přežití úlu. V modelu je v současnosti 7 biomů. Tropický, subtropický, vyschlý, les teplého pásma, les mírného pásma, les studeného pásma a taiga/tundra.<br />
<br />
<br />
===Nejdůležitější metody modelu===<br />
<br />
* '''Nastavení biomů a úlů:''' Nastavení a rozložení jednotlivých úlú i biomů je náhodné. V případě úlů zcela, u biomů jsou pak biomy rozloženy přirozeně podle vzrůstající teploty přibližně od severu k jihu.<br />
* '''Naplnění úlů včelami:''' Afrikanizovaná včelstva jsou osazována vždy do tech nejjižněji posazených úlů. Včely evropského původu jsou pak rozesety zcela náhodně.<br />
* '''Produkce trubců:''' Trubci vznikají z neoplozených vajíček, jde tedy vždy o klony své matky. Od té vždy zdědí náhodnou část matčina kódu pro egresivitu nebo produkci medu.<br />
* '''Produkce nových královen:''' Královny vznikají kombinací genů matky a trubce, který matku oplodnil. Exklusivně po mateřské linii se dědí mitochondrie, lze tak vždy poznat, zda pochází konkrétní královna a kolonie z africké nebo evropské skupiny včel.<br />
* '''Hledání partnera:''' Trubci i královny mají vlastní metody pro hledání partnera. Při němž se pohybují víceméně náhodně. Mají omezený dohled a také omezené množství energie, pokud jim dode, musí se vrátit zpět do svého úlu. Mimo to také existuje šance, že včelu během cestování něco sežere nebo se potká s automobilem a zanikne. <br />
* '''Rojení:''' Rojení je možná nejdůležitější část životního cyklo včelí královny. Během rojení opouští královna svůj úl a hledá nové místo v hodné pro založení nového úlu. V modelu může obsadit prázdný úl. Ten může být prázdý od začátku, nebo může zemřít jeho původní královna. Pokud královna nenajde vhodný prázdný úl, může také nalézt místo v divočině, Pokud je v dostatečné vzdálenosti od ostatních úlů. Pokud nenajde ani takové místo, bude bloudit dál, dokud nenalezne, nebo jí nedojde energie a nezemře.<br />
<br />
===Vstupní parametry modelu===<br />
<br />
Model obsahuje také několik vstupních parametrů, které lze upravit skrze uživatelské rozhraní a ovlivnit tak chování a výsledky celého modelu.<br />
<br />
* '''Startovní počet afrikanizovaných rojů:''' Tento parametr určuje, kolik bude na počátku obsazeno úlů afrikanizovanými včelami.<br />
<br />
* '''Startovní počet úlů:''' Parametr, který určuje počet úlů náhodně rozmístěných v prostředí simulace.<br />
<br />
* '''Startovní počet naplněných úlů:''' Jedná se o parametr určující množství včelích úlů, které budou na začátku simulace naplněny evropskými včelami.<br />
<br />
* '''Minimální vzdálenost mezi novými úly:''' Tento parametr určuje, v jaké vzdálenosti od ostatních úlů může královna vytvořit nový divoký úl. Pomocí tohoto parametru lze ovládat hustotu úlů v prostředí a nepřímo se jedná i o jakýsi regulát dostupných surovin - čím menší mezery, tím více musí být dostupných surovin k uživení všech úlů. Tento parametr je možné upravovat i za běhu modelu.<br />
<br />
* '''Vliv prostředí:''' V případě tohoto parametru lze v modelu určit, do jaké míry bude mít prostředí biomu, ve kterém se jednotlivé úly nacházejí vliv na přežití včelstva. Tento parametr je možné upravovat i za běhu modelu.<br />
<br />
<br />
==Shrnutí a výsledky==<br />
<br />
Tento model je v některých oblastech zjednodušen o určité prvky. Přesto však ukazuje několik poměrně zajímavých výsledků. Z dostupných dat víme (a jest tak zakódováno v modelu), že afrikanizované včely se rojí čtyřikrát až pětkrát častěji, než včely pocházející z Evropy. Také jsou jejich trubci silnější a rychlejší, tím pádem uspěšnější v šířeních svých genů. Navíc jsou geny pro mírné chování recesivní, a tak není lehké tuto vlastnost mezi včelstvy zachovat. Při naprosté většině možných nastavení afrikanizované včely původní populaci překonají velikou rychlostí. Existují však možné scénáře, kdy může situace dopadnout jinak. Prvním možným scénářem je nastavení vysokého vlivu prostředí. Důsledkem toho budou evropské včely prosperovat v chladnějším podnebí, zatímco afrikanizované s vedou dobře v tropických oblastech. Druhá možnost je vytvoření velice hustého pokrytí úly a přidání jediného (nebo velmi malého množství) úlu s afrikanizovanými včelami. To vede k vytvoření velkého počtu hybridů a až čtvrtina včelstev může být následně vytvořit krotkými včelami se silnou produkcí. I v takovém to případě se však potenciálně nejžádanější včelí královny z evropské linie s krotkou povahou a vysokou produkcí vyskytují pouze v řádu jednotlivých kusů, a to i při dlouhodobém běhu simulace.<br />
<br />
V modelu se vyskytuje občasný problém s vyhynutím včelstva i bez použití pesticidů. I přes to je model v celku uspokojivý a nabízí možnosti pro další rozšíření. Například rozšíření o další geneticky řízené vlastnosti (jako odolnost vůči parazitům a podobně) by nebylo příliš náročné. Systém tvorby a využití biomů by taktéž bylo možné více rozšířit.<br />
<br />
==Obrázky==<br />
<br />
[[File:Xtrnm15_1.jpg|thumb|left|Pohled na celkové uživatelské rozhraní]] <br />
[[File:Xtrnm15_2.jpg|thumb|right|Pole po rozmístění biomů a úlů]]<br />
[[File:Xtrnm15_3.jpg|thumb|right|Graf vývoje populací včel při vysoké koncentraci úlů a malým počátečním počtem afrikanizovaných včel]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=Kód=<br />
<br />
Zdrojový kód simulace je zde: [[File:Xtrnm15-KillerBs.nlogo]]<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
GLENN, Tom. Principles of Honeybee Genetics [http://www.glenn-apiaries.com/principles.html]<br />
<br />
Nelson, R. M., Wallberg, A., Simões, Z. L. P., Lawson, D. J., & Webster, M. T. (2017). Genomewide analysis of admixture and adaptation in the Africanized honeybee. Molecular Ecology, 26(14), 3603–3617. doi:10.1111/mec.14122</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xtrnm15_3.jpg&diff=18132File:Xtrnm15 3.jpg2019-06-03T11:24:04Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div></div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xtrnm15_2.jpg&diff=18131File:Xtrnm15 2.jpg2019-06-03T11:23:44Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div></div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xtrnm15_1.jpg&diff=18130File:Xtrnm15 1.jpg2019-06-03T11:23:23Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div></div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=File:Xtrnm15-KillerBs.nlogo&diff=18129File:Xtrnm15-KillerBs.nlogo2019-06-03T11:00:04Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div></div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_populac%C3%AD_v%C4%8Del_(Netlogo)&diff=18128Simulace populací včel (Netlogo)2019-06-03T10:57:13Z<p>Xtrnm15: Created page with "== Simulace Killer Bees == ---- '''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných '''Autor:''' Michaela Trnková '''Typ mo..."</p>
<hr />
<div>== Simulace Killer Bees ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V padesátých letech minulého století stvořil vědec v Brazílii křížence africké a evropské včely medonosné. Afrikanizované včely sice produkují až dvojnásobné množství medu než původní evropský druh, zato si ale zachovaly svoji hyperagresivitu danou množstvím predátorů v Africe. Oproti tomu evropské včely byly po staletí šlechtěny k mírnému chování. V roce 1957 uniklo 26 rojů z původního chovu a dnes tvoří dominantní druh od Jižní Ameriky až po jižní státy USA. Uvádí se, že území, kde dominují afrikanizované nebo hybridní druhy, se každý den posune o dva kilometry na sever.<br />
<br />
Účelem této simulace je vytvořit zjednodušený model křížení a soužití jednotlivých druhů v závislosti na dostupném prostoru a na jednotlivých oblastech s různými klimatickými podmínkami. Jednou ze snah modelu je zjistit, zda a do jaké míry je v přírodě možné, aby vznikl hybridní druh, který si zachová vysokou produktivitu, ale ztratí své hyper-agresivní chování. Oba tyto prvky jsou geneticky dominantní, bylo by tedy zapotřebí, aby se u některých včel objevili dva recesivní prvky pro agresivitu, ale alespoň jeden dominantní prvek pro vysokou produktivitu.<br />
<br />
=Metoda=<br />
<br />
Model je vytvořen pomocí softwaru Netlogo, který se dobře hodí pro simulaci ekosystémů a jemu podobných situací. Také dovoluje celkem dobře sledovat, jak se situace v modelu mění v průběhu času. K přibližnému nastavení posloužili hlavně informace z Cornell University, ale také data z výzkůmů z university v Uppsale a dalších zdrojů. Model je relativně jednoduchý, ale je připraven na případné možnosti rozšíření. Současně jsou v něm definovány 4 druhy agentů s různým chováním a vlastnostmi.<br />
<br />
==Detaily modelu==<br />
<br />
===Agenty===<br />
<br />
* '''Včelí úly:''' Včelí úly slouží jako "základna" pro akce všech včelích agentů. Kromě základních parametrů jako je pozice a velikost může mít přiřazenou královnu a využívá také několik pomocných proměnných.<br />
<br />
* '''Včelí královna:''' Nejdůležitější prvek včelího úlu, ale také této simulace. Slouží nejen jako nositelka genetických informací, ale také produkuje nové královny a trubce. Každá královna má svojí sadu vlastností, jako věk, energie, zdravotní stav, rychlost, označení svého domovského úlu a další. Mimojiné nese tři své genetické informace - mitochondrie, geny určující agresivitu chování a geny určující zvýšenou produktivitu. Také nese genetickou informaci od trubce, se kterým se spářila. Tyto informace poté předává dále svým potomkům.<br />
<br />
* '''Trubec:''' Hlavním životním posláním trubce je najít neoplodněnou královnu a předat jí svůj genetický kód. Jeho činnosti se tedy výhradně stává poletování a následování vhodných královen.<br />
<br />
* '''Biom:''' Kromě barvy, kterou dostane přiřazenu každá dlaždice má biom vliv na to, jak na něj budou jednotlivé druhy reagovat. V modelu by byly možnosti na další rozšíření vlastností jednotlivých biomů na vývoj včelích populací. Momentálně však ovlivňují výhradně šanci na přežití úlu. V modelu je v současnosti 7 biomů. Tropický, subtropický, vyschlý, les teplého pásma, les mírného pásma, les studeného pásma a taiga/tundra.<br />
<br />
<br />
===Nejdůležitější metody modelu===<br />
<br />
* '''Nastavení biomů a úlů:''' Nastavení a rozložení jednotlivých úlú i biomů je náhodné. V případě úlů zcela, u biomů jsou pak biomy rozloženy přirozeně podle vzrůstající teploty přibližně od severu k jihu.<br />
* '''Naplnění úlů včelami:''' Afrikanizovaná včelstva jsou osazována vždy do tech nejjižněji posazených úlů. Včely evropského původu jsou pak rozesety zcela náhodně.<br />
* '''Produkce trubců:''' Trubci vznikají z neoplozených vajíček, jde tedy vždy o klony své matky. Od té vždy zdědí náhodnou část matčina kódu pro egresivitu nebo produkci medu.<br />
* '''Produkce nových královen:''' Královny vznikají kombinací genů matky a trubce, který matku oplodnil. Exklusivně po mateřské linii se dědí mitochondrie, lze tak vždy poznat, zda pochází konkrétní královna a kolonie z africké nebo evropské skupiny včel.<br />
* '''Hledání partnera:''' Trubci i královny mají vlastní metody pro hledání partnera. Při němž se pohybují víceméně náhodně. Mají omezený dohled a také omezené množství energie, pokud jim dode, musí se vrátit zpět do svého úlu. Mimo to také existuje šance, že včelu během cestování něco sežere nebo se potká s automobilem a zanikne. <br />
* '''Rojení:''' Rojení je možná nejdůležitější část životního cyklo včelí královny. Během rojení opouští královna svůj úl a hledá nové místo v hodné pro založení nového úlu. V modelu může obsadit prázdný úl. Ten může být prázdý od začátku, nebo může zemřít jeho původní královna. Pokud královna nenajde vhodný prázdný úl, může také nalézt místo v divočině, Pokud je v dostatečné vzdálenosti od ostatních úlů. Pokud nenajde ani takové místo, bude bloudit dál, dokud nenalezne, nebo jí nedojde energie a nezemře.<br />
<br />
===Vstupní parametry modelu===<br />
<br />
Model obsahuje také několik vstupních parametrů, které lze upravit skrze uživatelské rozhraní a ovlivnit tak chování a výsledky celého modelu.<br />
<br />
* '''Startovní počet afrikanizovaných rojů:''' Tento parametr určuje, kolik bude na počátku obsazeno úlů afrikanizovanými včelami.<br />
<br />
* '''Startovní počet úlů:''' Parametr, který určuje počet úlů náhodně rozmístěných v prostředí simulace.<br />
<br />
* '''Startovní počet naplněných úlů:''' Jedná se o parametr určující množství včelích úlů, které budou na začátku simulace naplněny evropskými včelami.<br />
<br />
* '''Minimální vzdálenost mezi novými úly:''' Tento parametr určuje, v jaké vzdálenosti od ostatních úlů může královna vytvořit nový divoký úl. Pomocí tohoto parametru lze ovládat hustotu úlů v prostředí a nepřímo se jedná i o jakýsi regulát dostupných surovin - čím menší mezery, tím více musí být dostupných surovin k uživení všech úlů. Tento parametr je možné upravovat i za běhu modelu.<br />
<br />
* '''Vliv prostředí:''' V případě tohoto parametru lze v modelu určit, do jaké míry bude mít prostředí biomu, ve kterém se jednotlivé úly nacházejí vliv na přežití včelstva. Tento parametr je možné upravovat i za běhu modelu.<br />
<br />
<br />
==Shrnutí a výsledky==<br />
<br />
Tento model je v některých oblastech zjednodušen o určité prvky. Přesto však ukazuje několik poměrně zajímavých výsledků. Z dostupných dat víme (a jest tak zakódováno v modelu), že afrikanizované včely se rojí čtyřikrát až pětkrát častěji, než včely pocházející z Evropy. Také jsou jejich trubci silnější a rychlejší, tím pádem uspěšnější v šířeních svých genů. Navíc jsou geny pro mírné chování recesivní, a tak není lehké tuto vlastnost mezi včelstvy zachovat. Při naprosté většině možných nastavení afrikanizované včely původní populaci překonají velikou rychlostí. Existují však možné scénáře, kdy může situace dopadnout jinak. Prvním možným scénářem je nastavení vysokého vlivu prostředí. Důsledkem toho budou evropské včely prosperovat v chladnějším podnebí, zatímco afrikanizované s vedou dobře v tropických oblastech. Druhá možnost je vytvoření velice hustého pokrytí úly a přidání jediného (nebo velmi malého množství) úlu s afrikanizovanými včelami. To vede k vytvoření velkého počtu hybridů a až čtvrtina včelstev může být následně vytvořit krotkými včelami se silnou produkcí. I v takovém to případě se však potenciálně nejžádanější včelí královny z evropské linie s krotkou povahou a vysokou produkcí vyskytují pouze v řádu jednotlivých kusů, a to i při dlouhodobém běhu simulace.<br />
<br />
V modelu se vyskytuje občasný problém s vyhynutím včelstva i bez použití pesticidů. I přes to je model v celku uspokojivý a nabízí možnosti pro další rozšíření. Například rozšíření o další geneticky řízené vlastnosti (jako odolnost vůči parazitům a podobně) by nebylo příliš náročné. Systém tvorby a využití biomů by taktéž bylo možné více rozšířit.<br />
<br />
=Kód=</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17998Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-13T08:49:59Z<p>Xtrnm15: /* Simulace Killer Bees */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: To co píšete, samozřejmě smysl dává. Nicméně, obecně se šíření chorob často zvrhne v jakési hemžení, kde si nakažení vzájemně předávají infekci. Nakolik to pak má kontakt s realitou, je často dost diskutabilní, proto se ptám předem, jak by to mělo vypadat a je opravdu důležité, abyste to měl rozmyšleno. Klidně sem prosím připojte nějaký nákres. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:48, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Děkuji za odpověď. V příloze zasílám vytvořený návrh. Jde především o představu vytvořenou ve Photoshopu, tudíž se může částečně lišit od finální verze simulace. S realitou to bude mít velkou spojitost. Ať už jde o samotná čísla, která budou reálná a budou získaná z ČSÚ nebo vytvoření 1 či více karantén, jenž se vytvoří po velkém seskupení nemocných na jednom místě. Toto řešení by mohlo obohatit výsledek, zda vytvoření této karantény zabrání šíření a zda je vhodné vytvořit jednu či více. U jednotlivých agentů vytvořených v návrhu půjde také o dávky které získali jako prevenci proti spalničkám. U těchto simulací si nedokážu, jak více to lze propojit s realitou. Napadá mě ještě udělat nějakou reálnou budovu, např.: VŠE, kde se tyto spalničky budou šířit. Toto téma jsem si především vybral právě po reálném objevení spalniček na půdě VŠE. Odkaz na představu simulace [[Media:Spalnicky simulation.jpg|se nachází zde!]] [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:07, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Tohle je to, čemu říkám "hemžení". Ve skutečnosti budete mít problém, aby vám v takovém modelu fungovala statistika. Na to totiž potřebujete mít pro každý dílčí jev dostatečné množství výskytů. To se dá ještě jakžtakž zajistit co se týče nějakého šíření epidemie, ale už musíte zanedbat prostorové aspekty, protože na takto malé ploše s takto málo agenty by došlo k obrovskému zkreslení výsledků (bavíme se o dejme tomu desítkách výskytů v desetimilionové populaci, o je z hlediska simulace strašlivě málo). Z toho vyplývá i problém s karanténou. Kolik lidí se do ní dostane? Rozumím tomu dobře, že jsou to ti, co "vlezou do té místnosti"? V tom případě je příslušnou proměnnou šířka toho vstupu. Atd. To téma je zajímavé a jsem pro, ale obávám se, že agentní simulace je pro něj nevhodná (alespoň pokud je formulováno tak, jak je formulováno). Simulace epidemií běžně pracují s miliony agenty, což v NetLogu moc dobře nejde. Jinak vám bude vycházet, že prakticky nikdo neonemocní nebo všichni rychle pomřou. Zvážil bych systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:20, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Dobře tedy, rád bych zůstal u tohoto zadání. Šlo by to tedy dělat systémovou dynamikou pomocí Vensimu? V takovém případě by toto zadání bylo schváleno? [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Systémová dynamika je na to vhodná, takže ano.'''Schváleno'''. Pozor na to, jak to pak pojmete, aby simulace byla přiměřeným způsobem komplexní. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 19:55, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho úplnému odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
: ''' Schváleno''', ale zamyslte se nad tím, jak ten model udělat komplexnější, aby z toho nevylezla jen jednoduchá kalkulace. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:40, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétni simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Na hokejových alebo futbalových zápasoch sa často stáva, že človek musí čakať na pivo v dlhom rade celú večnosť. Navyše, ak sa poblízku štadióna nachádza podnik, v ktorom tiež čapujú pivo, ľudia sa mnohokrát rozhodnú ísť si radšej načapovať pivo tam, pretože je to pre nich mnohokrát výhodnejšie, či už z časového alebo finančného hľadiska. Štadión tým pádom stráca potencionálny zisk a naopak, pri malom počte ľudí zbytočne prepláca pracujúcich výčapníkov. <br />
<br />
Model bude obsahovať tieto data:<br />
* X fanúšikov na štadióne, ktorí chcú pivo<br />
* Y výčapov na štadióne<br />
* Z výčapov mimo štadióna<br />
* cena piva na štadióne<br />
* cena piva v konkurenčných výčapoch<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nájsť otpimálny počet výčapov prihľiadnúc na počet ľudí na štadióne tak, aby sa minimalizovali straty od nedočkavých ľudí, ktorí si radšej zvolia konkurenčný výčap<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Rozdielne ceny piva v konkurenčných výčapoch, počet konkurenčných výčapov a vzdialenosti výčapov od štadióna<br />
<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Tak som nad tým premýšľal a rád by som asi spravil niečo úplne iné. Rád by som urobil simulaci optimálneho počtu výčapov na štadióne : X ludi, Y výčapov na štadióne a Z konkurenčných výčapov mimo štadiónu. Prínosom tejto simulácie by mala byť optimalizácia počtu výčapov na štadióne podľa počtu divákov na štadióne a minimalizácia strát sposobená dlhým čakaním na pivo a voľbou ísť si načapovať pivo do konkurenčnej krčmy blízko štadiónu.[[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 18:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: V čem to chcete dělat? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:04, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Rád by som to robil v NetLogu, rozmýšľal som aj nad SimProcessom, ale radšej by som si naprogramoval agentov. [[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 19:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Já si myslím, že tohle je jednoznačně na diskrétní simulaci. Proč a hlavně jak to dělat jako simulaci agentní tam moc nevidím. Bylo by ovšem každopádně dobré zjistit si parametry a data nějakého skutečného stadionu. Pokud souhlasíte, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:23, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Vaší úpravy jsem si všiml až teď - je lepší změnu nějak označit. Simprocess nemá omezené množství entit, pouze ta zkušební verze to tak má, ale říkali jsme si, že seminárku budete dělat ve verzi ostré, která je nainstalována na učebnách, čili důvod k jakýmkoliv omezením není. Za těchto podmínek '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Killer Bees ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V padesátých letech minulého století stvořil vědec v Brazílii křížence africké a evropské včely medonosné. Afrikanizované včely sice produkují až dvojnásobné množství medu než původní evropský druh, zato si ale zachovaly svoji hyperagresivitu danou množstvím predátorů v Africe. Oproti tomu evropské včely byly po staletí šlechtěny k mírnému chování. V roce 1957 uniklo 26 rojů z původního chovu a dnes tvoří dominantní druh od Jižní Ameriky až po jižní státy USA. Uvádí se, že území, kde dominují afrikanizované nebo hybridní druhy, se každý den posune o dva kilometry na sever.<br />
<br />
V modelu se budou populace včel potkávat a křížit mezi sebou. Při vzniku hybridu bude mít hybrid šanci získat buď mírné, nebo hyperagresivní chování.<br />
<br />
Existují dva druhy včelích hnízd: člověkem udržované úly a hnízda v přírodě. U lidí mají větší šanci na přežití včelstva s mírnou povahou. Ve volné přírodě naopak včelstva agresivní. Afrikanizované včely mohou také obsadit úl včel evropských nahrazením původní královny.<br />
<br />
Prostředí budou tvořit různé "klimatické" zóny s jinými teplotními podmínkami. Čím teplejší a vlhčí zóna, tím více medu dokáží vyprodukovat afrikanizované včely. Naopak čím chladnější nebo sušší zóna, tím menší šanci mají afrikanizované včely šanci přežít. Konflikt těchto dvou druhů a jejich hybridů je častým předmětem zkoumání a měla by být dostupná data pro celkem přesný model.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' bude sledovat, jak se bude situace vyvíjet v čase a jaká kritéria jsou rozhodující pro prosperitu jednotlivých druhů.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet možných úlů na území<br />
* Druh zóny a její klima<br />
* Strategie včelařù (preference zisku medu, mírnějšího včelstva aj.)<br />
* Šance na zánik úlu<br />
* Šance na vytvoření nového roje<br />
* Pravděpodobnost zdědění jednotlivých vlastností<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Nemoci včelstev (některé včely jsou odolnější/náchylnější)<br />
* Výkyvy počasí (mimořádně chladná zima/horké léto/sucho,...)<br />
<br />
[[User:Xtrnm15|Xtrnm15]] ([[User talk:Xtrnm15|talk]]) 09:46, 13 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduších až komplexnější datech, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
: To, co navrhujete není simulace, ale vyhodnocení složitosti algoritmu metodou pokus/omyl na základě nějakého omezeného vzorku dat. Se simulacemi natož s Monte Carlem, které v Excelu děláme, to ale nemá vůbec nic společného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:59, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Retence vody v krajině ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace retence vody v krajině<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Popis simulace:''' Prostředí tvoří krajina s různě složitým terénem, na který dopadá různé množství srážek. Část vody se vsákne, ale zbytek teče směrem dolů. V místech, kde protéká hodně vody může docházet k erozi. Pokud voda odtéká příliš rychle, půda vysychá. Půda má dvě "vrstvy" první vrstva je povrchová, s omezenou možností absorbovat vodu. Druhá vrstva je hluboká a má relativně neomezenou kapacitu, voda se do ní ale dostává postupně skrze svrchní vrstvu. Uživatel bude mít možnost na jednotlivých "dlaždicích" možnost uměle zvýšit nebo snížit elevaci (vytvořit hráz nebo vykopat příkop). Model bude sledovat množství vsáknuté vody, hladinu "spodních vod", množství vody, která odteče pryč, a závislost těchto výsledků na vydatnosti a četnosti srážek. Jedná se o dnes často zkoumaný problém, a neměl by být problém sehnat data pro relativně přesné nastavení modelu.<br />
<br />
'''Parametry modelu:''' <br />
* Vydatnost srážek<br />
* Četnost srážek<br />
* Absorbční schopnost půdy<br />
* Absorbční kapacita půdy<br />
* Pevnost půdy (odolnost proti erozi)<br />
* Množství vody v jednotlivých vrstvách půdy<br />
* Rychlost úbytku vody v půdě<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření modelu:''' <br />
* Různé druhy půdy (les, pole s řepkou,...) <br />
* Možnost přidání lidského osídlení, které může ohrozit povodeň.<br />
* Více možných terénních úprav<br />
* Různé možnosti generace nebo vložení "mapy"<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 09:58, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
: Jsem pro, vezměte ale prosím nějaké zcela konkrétní území, které budete simulovat, optimálně takové, pro které jsou dostupná data. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:51, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace populačního vývoje České republiky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace populačního vývoje České republiky<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Adam Spivák, spia00<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Model zobrazuje vývoj počtu obyvatel České republiky v závislosti na střední délce života, poměru počtu mužů a žen, průměrném věku rodiček, míře plodnosti, zásahu státu, živelných katastrofách (např. povodně), migrace.<br />
Model bude využívat dostupná statistická data týkající se České republiky. <br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počáteční počet obyvatel<br />
* Střední délka života<br />
* Poměr mužů a žen<br />
* Průměrný věk rodiček<br />
* Míra plodnosti<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Zobrazit v přehledné formě vývoj počtu populace v závislosti na zadaných parametrech.<br />
<br />
:Pokud to bude obsahovat komplexně zpracované všechny proměnné uvedené v popisu modelu, tak '''schváleno'''.</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17997Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-13T08:49:21Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: To co píšete, samozřejmě smysl dává. Nicméně, obecně se šíření chorob často zvrhne v jakési hemžení, kde si nakažení vzájemně předávají infekci. Nakolik to pak má kontakt s realitou, je často dost diskutabilní, proto se ptám předem, jak by to mělo vypadat a je opravdu důležité, abyste to měl rozmyšleno. Klidně sem prosím připojte nějaký nákres. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:48, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Děkuji za odpověď. V příloze zasílám vytvořený návrh. Jde především o představu vytvořenou ve Photoshopu, tudíž se může částečně lišit od finální verze simulace. S realitou to bude mít velkou spojitost. Ať už jde o samotná čísla, která budou reálná a budou získaná z ČSÚ nebo vytvoření 1 či více karantén, jenž se vytvoří po velkém seskupení nemocných na jednom místě. Toto řešení by mohlo obohatit výsledek, zda vytvoření této karantény zabrání šíření a zda je vhodné vytvořit jednu či více. U jednotlivých agentů vytvořených v návrhu půjde také o dávky které získali jako prevenci proti spalničkám. U těchto simulací si nedokážu, jak více to lze propojit s realitou. Napadá mě ještě udělat nějakou reálnou budovu, např.: VŠE, kde se tyto spalničky budou šířit. Toto téma jsem si především vybral právě po reálném objevení spalniček na půdě VŠE. Odkaz na představu simulace [[Media:Spalnicky simulation.jpg|se nachází zde!]] [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:07, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Tohle je to, čemu říkám "hemžení". Ve skutečnosti budete mít problém, aby vám v takovém modelu fungovala statistika. Na to totiž potřebujete mít pro každý dílčí jev dostatečné množství výskytů. To se dá ještě jakžtakž zajistit co se týče nějakého šíření epidemie, ale už musíte zanedbat prostorové aspekty, protože na takto malé ploše s takto málo agenty by došlo k obrovskému zkreslení výsledků (bavíme se o dejme tomu desítkách výskytů v desetimilionové populaci, o je z hlediska simulace strašlivě málo). Z toho vyplývá i problém s karanténou. Kolik lidí se do ní dostane? Rozumím tomu dobře, že jsou to ti, co "vlezou do té místnosti"? V tom případě je příslušnou proměnnou šířka toho vstupu. Atd. To téma je zajímavé a jsem pro, ale obávám se, že agentní simulace je pro něj nevhodná (alespoň pokud je formulováno tak, jak je formulováno). Simulace epidemií běžně pracují s miliony agenty, což v NetLogu moc dobře nejde. Jinak vám bude vycházet, že prakticky nikdo neonemocní nebo všichni rychle pomřou. Zvážil bych systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:20, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Dobře tedy, rád bych zůstal u tohoto zadání. Šlo by to tedy dělat systémovou dynamikou pomocí Vensimu? V takovém případě by toto zadání bylo schváleno? [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Systémová dynamika je na to vhodná, takže ano.'''Schváleno'''. Pozor na to, jak to pak pojmete, aby simulace byla přiměřeným způsobem komplexní. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 19:55, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho úplnému odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
: ''' Schváleno''', ale zamyslte se nad tím, jak ten model udělat komplexnější, aby z toho nevylezla jen jednoduchá kalkulace. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:40, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétni simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Na hokejových alebo futbalových zápasoch sa často stáva, že človek musí čakať na pivo v dlhom rade celú večnosť. Navyše, ak sa poblízku štadióna nachádza podnik, v ktorom tiež čapujú pivo, ľudia sa mnohokrát rozhodnú ísť si radšej načapovať pivo tam, pretože je to pre nich mnohokrát výhodnejšie, či už z časového alebo finančného hľadiska. Štadión tým pádom stráca potencionálny zisk a naopak, pri malom počte ľudí zbytočne prepláca pracujúcich výčapníkov. <br />
<br />
Model bude obsahovať tieto data:<br />
* X fanúšikov na štadióne, ktorí chcú pivo<br />
* Y výčapov na štadióne<br />
* Z výčapov mimo štadióna<br />
* cena piva na štadióne<br />
* cena piva v konkurenčných výčapoch<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nájsť otpimálny počet výčapov prihľiadnúc na počet ľudí na štadióne tak, aby sa minimalizovali straty od nedočkavých ľudí, ktorí si radšej zvolia konkurenčný výčap<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Rozdielne ceny piva v konkurenčných výčapoch, počet konkurenčných výčapov a vzdialenosti výčapov od štadióna<br />
<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Tak som nad tým premýšľal a rád by som asi spravil niečo úplne iné. Rád by som urobil simulaci optimálneho počtu výčapov na štadióne : X ludi, Y výčapov na štadióne a Z konkurenčných výčapov mimo štadiónu. Prínosom tejto simulácie by mala byť optimalizácia počtu výčapov na štadióne podľa počtu divákov na štadióne a minimalizácia strát sposobená dlhým čakaním na pivo a voľbou ísť si načapovať pivo do konkurenčnej krčmy blízko štadiónu.[[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 18:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: V čem to chcete dělat? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:04, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Rád by som to robil v NetLogu, rozmýšľal som aj nad SimProcessom, ale radšej by som si naprogramoval agentov. [[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 19:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Já si myslím, že tohle je jednoznačně na diskrétní simulaci. Proč a hlavně jak to dělat jako simulaci agentní tam moc nevidím. Bylo by ovšem každopádně dobré zjistit si parametry a data nějakého skutečného stadionu. Pokud souhlasíte, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:23, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Vaší úpravy jsem si všiml až teď - je lepší změnu nějak označit. Simprocess nemá omezené množství entit, pouze ta zkušební verze to tak má, ale říkali jsme si, že seminárku budete dělat ve verzi ostré, která je nainstalována na učebnách, čili důvod k jakýmkoliv omezením není. Za těchto podmínek '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Killer Bees ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V padesátých letech minulého století stvořil vědec v Brazílii křížence africké a evropské včely medonosné. Afrikanizované včely sice produkují až dvojnásobné množství medu než původní evropský druh, zato si ale zachovaly svoji hyperagresivitu danou množstvím predátorů v Africe. Oproti tomu evropské včely byly po staletí šlechtěny k mírnému chování. V roce 1957 uniklo 26 rojů z původního chovu a dnes tvoří dominantní druh od Jižní Ameriky až po jižní státy USA. Uvádí se, že území, kde dominují afrikanizované nebo hybridní druhy, se každý den posune o dva kilometry na sever.<br />
<br />
V modelu se budou populace včel potkávat a křížit mezi sebou. Při vzniku hybridu bude mít hybrid šanci získat buď mírné, nebo hyperagresivní chování.<br />
<br />
Existují dva druhy včelích hnízd: člověkem udržované úly a hnízda v přírodě. U lidí mají větší šanci na přežití včelstva s mírnou povahou. Ve volné přírodě naopak včelstva agresivní. Afrikanizované včely mohou také obsadit úl včel evropských nahrazením původní královny.<br />
<br />
Prostředí budou tvořit různé "klimatické" zóny s jinými teplotními podmínkami. Čím teplejší a vlhčí zóna, tím více medu dokáží vyprodukovat afrikanizované včely. Naopak čím chladnější nebo sušší zóna, tím menší šanci mají afrikanizované včely šanci přežít. Konflikt těchto dvou druhů a jejich hybridů je častým předmětem zkoumání a měla by být dostupná data pro celkem přesný model.<br />
<br />
'''Cílem modelu''' bude sledovat, jak se bude situace vyvíjet v čase a jaká kritéria jsou rozhodující pro prosperitu jednotlivých druhů.<br />
<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet možných úlů na území<br />
* Druh zóny a její klima<br />
* Strategie včelařù (preference zisku medu, mírnějšího včelstva aj.)<br />
* Šance na zánik úlu<br />
* Šance na vytvoření nového roje<br />
* Pravděpodobnost zdědění jednotlivých vlastností<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Nemoci včelstev (některé včely jsou odolnější/náchylnější)<br />
* Výkyvy počasí (mimořádně chladná zima/horké léto/sucho,...)<br />
<br />
[[User:Xtrnm15|Xtrnm15]] ([[User talk:Xtrnm15|talk]]) 09:46, 13 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduších až komplexnější datech, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
: To, co navrhujete není simulace, ale vyhodnocení složitosti algoritmu metodou pokus/omyl na základě nějakého omezeného vzorku dat. Se simulacemi natož s Monte Carlem, které v Excelu děláme, to ale nemá vůbec nic společného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:59, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Retence vody v krajině ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace retence vody v krajině<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Popis simulace:''' Prostředí tvoří krajina s různě složitým terénem, na který dopadá různé množství srážek. Část vody se vsákne, ale zbytek teče směrem dolů. V místech, kde protéká hodně vody může docházet k erozi. Pokud voda odtéká příliš rychle, půda vysychá. Půda má dvě "vrstvy" první vrstva je povrchová, s omezenou možností absorbovat vodu. Druhá vrstva je hluboká a má relativně neomezenou kapacitu, voda se do ní ale dostává postupně skrze svrchní vrstvu. Uživatel bude mít možnost na jednotlivých "dlaždicích" možnost uměle zvýšit nebo snížit elevaci (vytvořit hráz nebo vykopat příkop). Model bude sledovat množství vsáknuté vody, hladinu "spodních vod", množství vody, která odteče pryč, a závislost těchto výsledků na vydatnosti a četnosti srážek. Jedná se o dnes často zkoumaný problém, a neměl by být problém sehnat data pro relativně přesné nastavení modelu.<br />
<br />
'''Parametry modelu:''' <br />
* Vydatnost srážek<br />
* Četnost srážek<br />
* Absorbční schopnost půdy<br />
* Absorbční kapacita půdy<br />
* Pevnost půdy (odolnost proti erozi)<br />
* Množství vody v jednotlivých vrstvách půdy<br />
* Rychlost úbytku vody v půdě<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření modelu:''' <br />
* Různé druhy půdy (les, pole s řepkou,...) <br />
* Možnost přidání lidského osídlení, které může ohrozit povodeň.<br />
* Více možných terénních úprav<br />
* Různé možnosti generace nebo vložení "mapy"<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 09:58, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
: Jsem pro, vezměte ale prosím nějaké zcela konkrétní území, které budete simulovat, optimálně takové, pro které jsou dostupná data. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:51, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace populačního vývoje České republiky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace populačního vývoje České republiky<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Adam Spivák, spia00<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Model zobrazuje vývoj počtu obyvatel České republiky v závislosti na střední délce života, poměru počtu mužů a žen, průměrném věku rodiček, míře plodnosti, zásahu státu, živelných katastrofách (např. povodně), migrace.<br />
Model bude využívat dostupná statistická data týkající se České republiky. <br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počáteční počet obyvatel<br />
* Střední délka života<br />
* Poměr mužů a žen<br />
* Průměrný věk rodiček<br />
* Míra plodnosti<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Zobrazit v přehledné formě vývoj počtu populace v závislosti na zadaných parametrech.<br />
<br />
:Pokud to bude obsahovat komplexně zpracované všechny proměnné uvedené v popisu modelu, tak '''schváleno'''.</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17996Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-13T08:46:31Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: To co píšete, samozřejmě smysl dává. Nicméně, obecně se šíření chorob často zvrhne v jakési hemžení, kde si nakažení vzájemně předávají infekci. Nakolik to pak má kontakt s realitou, je často dost diskutabilní, proto se ptám předem, jak by to mělo vypadat a je opravdu důležité, abyste to měl rozmyšleno. Klidně sem prosím připojte nějaký nákres. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:48, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Děkuji za odpověď. V příloze zasílám vytvořený návrh. Jde především o představu vytvořenou ve Photoshopu, tudíž se může částečně lišit od finální verze simulace. S realitou to bude mít velkou spojitost. Ať už jde o samotná čísla, která budou reálná a budou získaná z ČSÚ nebo vytvoření 1 či více karantén, jenž se vytvoří po velkém seskupení nemocných na jednom místě. Toto řešení by mohlo obohatit výsledek, zda vytvoření této karantény zabrání šíření a zda je vhodné vytvořit jednu či více. U jednotlivých agentů vytvořených v návrhu půjde také o dávky které získali jako prevenci proti spalničkám. U těchto simulací si nedokážu, jak více to lze propojit s realitou. Napadá mě ještě udělat nějakou reálnou budovu, např.: VŠE, kde se tyto spalničky budou šířit. Toto téma jsem si především vybral právě po reálném objevení spalniček na půdě VŠE. Odkaz na představu simulace [[Media:Spalnicky simulation.jpg|se nachází zde!]] [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:07, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Tohle je to, čemu říkám "hemžení". Ve skutečnosti budete mít problém, aby vám v takovém modelu fungovala statistika. Na to totiž potřebujete mít pro každý dílčí jev dostatečné množství výskytů. To se dá ještě jakžtakž zajistit co se týče nějakého šíření epidemie, ale už musíte zanedbat prostorové aspekty, protože na takto malé ploše s takto málo agenty by došlo k obrovskému zkreslení výsledků (bavíme se o dejme tomu desítkách výskytů v desetimilionové populaci, o je z hlediska simulace strašlivě málo). Z toho vyplývá i problém s karanténou. Kolik lidí se do ní dostane? Rozumím tomu dobře, že jsou to ti, co "vlezou do té místnosti"? V tom případě je příslušnou proměnnou šířka toho vstupu. Atd. To téma je zajímavé a jsem pro, ale obávám se, že agentní simulace je pro něj nevhodná (alespoň pokud je formulováno tak, jak je formulováno). Simulace epidemií běžně pracují s miliony agenty, což v NetLogu moc dobře nejde. Jinak vám bude vycházet, že prakticky nikdo neonemocní nebo všichni rychle pomřou. Zvážil bych systémovou dynamiku. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:20, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Dobře tedy, rád bych zůstal u tohoto zadání. Šlo by to tedy dělat systémovou dynamikou pomocí Vensimu? V takovém případě by toto zadání bylo schváleno? [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::::: Systémová dynamika je na to vhodná, takže ano.'''Schváleno'''. Pozor na to, jak to pak pojmete, aby simulace byla přiměřeným způsobem komplexní. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 19:55, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Příjem, zpracování a vyloučení alkoholu z těla<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Tento model ukazuje účinek alkoholu na lidské tělo, když sleduje jeho příjem, zpracování a vylučování z těla. Model na základě několika faktorů dokáže odhadnout množství alkoholu v krvi po celou dobu užívání i odbourávání alkoholu, stejně jako dobu potřebnou k jeho úplnému odbourání. Hlavními faktory v modelu jsou váha jedince, typ alkoholu, množství konzumovaného alkoholu a doba samotné konzumace. Na model a jeho výsledky poté mají vliv například počet skleniček za hodinu, míra obsaženého alkoholu, objem tekutin v těle, Michaelisova konstanta či míra tolerance k alkoholu.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Váha jedince<br />
* Délka trvání konzumace alkoholu (včetně hodinové frekvence)<br />
* Množství konzumovaného alkoholu<br />
* Typ alkoholu<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat dokáže model vykreslit graf s množstvím promile v každém čase od začátku užívání alkoholu až do konce jeho odbourávání. Pomocí tohoto modelu tak lze například zjistit způsobilost(vzhledem k povolené míře alkoholu v krvi v závislosti na státě) k řížení vozidla pro konkrétního člověka dle množství a typu alkoholu. Stejně tak je pomocí modelu možné zjistit za jak dlouho bude veškerý alkohol z těla odbourán. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''':<br />
<br />
: ''' Schváleno''', ale zamyslte se nad tím, jak ten model udělat komplexnější, aby z toho nevylezla jen jednoduchá kalkulace. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:40, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace optímálneho počtu výčapov piva na štadióne<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétni simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Na hokejových alebo futbalových zápasoch sa často stáva, že človek musí čakať na pivo v dlhom rade celú večnosť. Navyše, ak sa poblízku štadióna nachádza podnik, v ktorom tiež čapujú pivo, ľudia sa mnohokrát rozhodnú ísť si radšej načapovať pivo tam, pretože je to pre nich mnohokrát výhodnejšie, či už z časového alebo finančného hľadiska. Štadión tým pádom stráca potencionálny zisk a naopak, pri malom počte ľudí zbytočne prepláca pracujúcich výčapníkov. <br />
<br />
Model bude obsahovať tieto data:<br />
* X fanúšikov na štadióne, ktorí chcú pivo<br />
* Y výčapov na štadióne<br />
* Z výčapov mimo štadióna<br />
* cena piva na štadióne<br />
* cena piva v konkurenčných výčapoch<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nájsť otpimálny počet výčapov prihľiadnúc na počet ľudí na štadióne tak, aby sa minimalizovali straty od nedočkavých ľudí, ktorí si radšej zvolia konkurenčný výčap<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Rozdielne ceny piva v konkurenčných výčapoch, počet konkurenčných výčapov a vzdialenosti výčapov od štadióna<br />
<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Tak som nad tým premýšľal a rád by som asi spravil niečo úplne iné. Rád by som urobil simulaci optimálneho počtu výčapov na štadióne : X ludi, Y výčapov na štadióne a Z konkurenčných výčapov mimo štadiónu. Prínosom tejto simulácie by mala byť optimalizácia počtu výčapov na štadióne podľa počtu divákov na štadióne a minimalizácia strát sposobená dlhým čakaním na pivo a voľbou ísť si načapovať pivo do konkurenčnej krčmy blízko štadiónu.[[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 18:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: V čem to chcete dělat? [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:04, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: Rád by som to robil v NetLogu, rozmýšľal som aj nad SimProcessom, ale radšej by som si naprogramoval agentov. [[User:turd01|Dominik]] ([[User talk:Turd01|talk]]) 19:10, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
::::: Já si myslím, že tohle je jednoznačně na diskrétní simulaci. Proč a hlavně jak to dělat jako simulaci agentní tam moc nevidím. Bylo by ovšem každopádně dobré zjistit si parametry a data nějakého skutečného stadionu. Pokud souhlasíte, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:23, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Vaší úpravy jsem si všiml až teď - je lepší změnu nějak označit. Simprocess nemá omezené množství entit, pouze ta zkušební verze to tak má, ale říkali jsme si, že seminárku budete dělat ve verzi ostré, která je nainstalována na učebnách, čili důvod k jakýmkoliv omezením není. Za těchto podmínek '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:30, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulace Killer Bees ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Simulace střetu populací Evropských a Afrikanizovaných včel medonosných<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:''' V padesátých letech minulého století stvořil vědec v Brazílii křížence africké a evropské včely medonosné. Afrikanizované včely sice produkují až dvojnásobné množství medu než původní evropský druh, zato si ale zachovaly svoji hyperagresivitu danou množstvím predátorů v Africe. Oproti tomu Evropské včely byly po staletí šlechtěny k mírnému chování. V roce 1957 uniklo 26 rojů z původního chovu a dnes tvoří dominantní druh od Jižní Ameriky až po jižní státy USA. Uvádí se, že území, kde dominují afrikanizované nebo hybridní druhy, se každý den posune o dva kilometry na sever.<br />
<br />
V modelu se budou populace včel potkávat a křížit mezi sebou. Při vzniku hybridu bude mít hybrid šanci získat buď mírné, nebo hyperagresivní chování.<br />
<br />
Existují dva druhy včelích hnízd: člověkem udržované úly a hnízda v přírodě. U lidí mají větší šanci na přežití včelstva s mírnou povahou. Ve volné přírodě naopak včelstva agresivní. Afrikanizované včely mohou také obsadit úl včel evropských nahrazením původní královny.<br />
<br />
Prostředí budou tvořit různé "klimatické" zóny s jinými teplotními podmínkami. Čím teplejší a vlhčí zóna, tím více medu dokáží vyprodukovat afrikanizované včely. Naopak čím chladnější nebo sušší zóna, tím menší šanci mají afrikanizované včely šanci přežít. Konflikt těchto dvou druhů a jejich hybridů je častým předmětem zkoumání a měla by být dostupná data pro celkem přesný model. Snahou modelu pak bude sledovat, jak se bude situace vyvíjet v čase a jaká kritéria jsou rozhodující pro prosperitu jednotlivých druhů.<br />
<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet možných úlů na území<br />
* Druh zóny a její klima<br />
* Strategie včelařù (preference zisk medu, mírnějšího včelstva aj.)<br />
* Šance na zánik úlu<br />
* Šance na vytvoření nového roje<br />
* Pravděpodobnost zdědění jednotlivých vlastností<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Nemoci včelstev (některé včely jsou odolnější/náchylnější)<br />
* Výkyvy počasí (mimořádně chladná zima/horké léto/sucho,...)<br />
<br />
[[User:Xtrnm15|Xtrnm15]] ([[User talk:Xtrnm15|talk]]) 09:46, 13 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace třídících algoritmů ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace třídících algoritmů<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': MS Excel<br />
<br />
'''Popis Modelu''': jako programátor jsem se dostal do situace, kdy je potřeba optimálním způsobem setřídit větší množství dat.<br />
Otázkou pak tedy může být, jaký vhodný algoritmus použít, aby byl časově efektivní. Třídících algoritmů je celá řada, a proto<br />
se budu zabývat poměrně často používanými třídícimi metodami, na kterých je zajímavé časovou složitost ukázat:<br />
<br />
- vyhledávání v nesetříděném poli<br />
- quicksort (třídění rozdělováním)<br />
- bubblesort<br />
- třídění přímým vkládáním<br />
<br />
Testování bude probíhat na setřízeném i nesetřízeném poli dat a také na speciálně upravených datech, která budou schválně upravena tak,<br />
aby byla pro měření a porovnání jednotlivých algoritmů zajímavá. Bude záležet nejen na setřízenosti tříděných dat, ale také na jejich hodnotách<br />
a zda jsou v poli rozložena zcela nepravidelně. Součástí simulace budou k dispozici jak konkrétní data využitá k testování časové efektivity,<br />
tak reálná data obsahující výsledky měření získané z různých typů strojů, překladačů a operačních systémů.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
<br />
* typy jednotlivých algoritmů<br />
* charakter a počet testovaných prvků<br />
* typ testované operace (porovnání dvou prvků pole, případně jejich prohození)<br />
* celkový čas třídění pro menší a větší objem prvků<br />
* složitost algoritmu<br />
* grafický průběh<br />
<br />
'''Cíl simulace''': zjistit optimální třídící metodu na jednoduších až komplexnější datech, z hlediska časové efektivity<br />
<br />
: To, co navrhujete není simulace, ale vyhodnocení složitosti algoritmu metodou pokus/omyl na základě nějakého omezeného vzorku dat. Se simulacemi natož s Monte Carlem, které v Excelu děláme, to ale nemá vůbec nic společného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:59, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Retence vody v krajině ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace retence vody v krajině<br />
<br />
'''Autor:''' Jan Reindl<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Popis simulace:''' Prostředí tvoří krajina s různě složitým terénem, na který dopadá různé množství srážek. Část vody se vsákne, ale zbytek teče směrem dolů. V místech, kde protéká hodně vody může docházet k erozi. Pokud voda odtéká příliš rychle, půda vysychá. Půda má dvě "vrstvy" první vrstva je povrchová, s omezenou možností absorbovat vodu. Druhá vrstva je hluboká a má relativně neomezenou kapacitu, voda se do ní ale dostává postupně skrze svrchní vrstvu. Uživatel bude mít možnost na jednotlivých "dlaždicích" možnost uměle zvýšit nebo snížit elevaci (vytvořit hráz nebo vykopat příkop). Model bude sledovat množství vsáknuté vody, hladinu "spodních vod", množství vody, která odteče pryč, a závislost těchto výsledků na vydatnosti a četnosti srážek. Jedná se o dnes často zkoumaný problém, a neměl by být problém sehnat data pro relativně přesné nastavení modelu.<br />
<br />
'''Parametry modelu:''' <br />
* Vydatnost srážek<br />
* Četnost srážek<br />
* Absorbční schopnost půdy<br />
* Absorbční kapacita půdy<br />
* Pevnost půdy (odolnost proti erozi)<br />
* Množství vody v jednotlivých vrstvách půdy<br />
* Rychlost úbytku vody v půdě<br />
<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření modelu:''' <br />
* Různé druhy půdy (les, pole s řepkou,...) <br />
* Možnost přidání lidského osídlení, které může ohrozit povodeň.<br />
* Více možných terénních úprav<br />
* Různé možnosti generace nebo vložení "mapy"<br />
<br />
[[User:Xreij15|Xreij15]] ([[User talk:Xreij15|talk]]) 09:58, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
: Jsem pro, vezměte ale prosím nějaké zcela konkrétní území, které budete simulovat, optimálně takové, pro které jsou dostupná data. '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 16:51, 12 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace populačního vývoje České republiky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace populačního vývoje České republiky<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Adam Spivák, spia00<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Model zobrazuje vývoj počtu obyvatel České republiky v závislosti na střední délce života, poměru počtu mužů a žen, průměrném věku rodiček, míře plodnosti, zásahu státu, živelných katastrofách (např. povodně), migrace.<br />
Model bude využívat dostupná statistická data týkající se České republiky. <br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počáteční počet obyvatel<br />
* Střední délka života<br />
* Poměr mužů a žen<br />
* Průměrný věk rodiček<br />
* Míra plodnosti<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Zobrazit v přehledné formě vývoj počtu populace v závislosti na zadaných parametrech.<br />
<br />
:Pokud to bude obsahovat komplexně zpracované všechny proměnné uvedené v popisu modelu, tak '''schváleno'''.</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17958Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-10T14:00:19Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
:: Děkuji za Váš komentář. Hlavním důvodem výběru multiagentní simulace a konkrétně nástroje NetLogo je využití více typů jednotlivých agentů s rozlišnýma vlastnostmi a různorodýma reakcemi mezi sebou. Půjde především o lidi, kteří se budou lišit jak věkovou kategorií, tak samotnou šancí získat tuto nemoc dle výše zmíněných statistik získaných z ČSÚ. Dalším agentem je samotný virus. Mimo to by bylo možné přidat karanténu, kdy lidi budou uzamčený a nebudou moci nakazit ostatní zdravé jedince. Ovšem nedokážu si představit, jak to bude náročné na samotné programování. Zároveň vypuklá epidemie spalniček bude mít větší šanci nakazit jedince se slabší imunitou. Z výše uvedených informací mi přijde, že multiagentní simulace je nejvhodnější variantou pro aplikování této simulace. [[User:Povj01|Povj01]] ([[User talk:Povj01|talk]]) 11:39, 10 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
'''Doplnění''':<br />
Prostředí bude přímo z KFC, jelikož ale Simprocess má limitované množství entit, nezachytím bohužel všechny suroviny, které se v KFC používají. Proto se pokusím zachytit ty nejdůležitější. Mezi hlavní cíl patří monitoring zbylých surovin a pokusit se o minimalizaci jejich množství, které na konci zbyde. Budu tedy hledat kritická místa, o nichž pak sepíšu zprávu. Mým cílem tedy bude dosáhnutí co nejmenšího zbytku surovin na konci dne. Z vlastní zkušenosti vím, že není možné skončit s naprosto prázdným stavem, neboť to ve výsledku může negativně ovlivnit SOS v průběhu posledních hodin.<br />
V modelu se pochopitelně pokusím o co nejvěrnější proces, tedy sendviče se nějakou dobu zpracovávají, maso se nějakou dobu připravuje a pak nějakou dobu smaží. Uvidím, jak detailně se mi proces povede zachytit.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Úprk přes hranici ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Úprk přes hranici<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Simulace simuluje lidi, kteří se snaží uprchnout – přelézt zeď (potenciálně další překážky) z jedné strany na druhou. Zeď střeží strážníci. Koho strážník spatří, toho zastřelí. Koho nespatří a najde cestu, ten se dostane na druhou stranu.<br />
<br />
Cílem je zjistit, kolik je třeba strážníků/překážek na hranici, přes níž se lidi snaží dostat.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet lidí snažících se uprchnout<br />
* Dohled lidí snažících se uprchnout (jak daleko dohlédnou)<br />
* Počet strážníků<br />
* Dohled strážníků<br />
* Délka hranice <br />
* Rychlost strážníků<br />
* Rychlost lidí snažících se uprchnout<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:'''<br />
<br />
* Různé role strážných – někdo může opravovat zničený hraniční plot/zeď, někdo může strážit na věži (vidí daleko, ale ne pod sebe), někteří můžou chodit, jiní stát…<br />
* Hraniční přechod může tvořit více překážek, např. za zdí může být minové pole, další zeď atd.<br />
<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru nového zaměstnance ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace přijímání zaměstnance<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Proces výběru nového zaměstnance do malých a středních firem (SME). <br />
Jak většina firem postupuje při výběru nového zaměstnance, vyřazení nerelevantních uchazečů, dále proces zařazení do užšího<br />
výběru. Pokud se jedná o náročnější pozice s vyššími požadavky, potom vytvoření dvou a více kolových rozhodovacích pohovorů.<br />
Ověření znalostí potencionálního uchazeče, nejenom z hlediska jeho tzv. "hard skills", ale také "soft skills", které jsou<br />
v poslední době, čím dál více, také vyžadovány. Dále je testována schopnost pracovat v týmu, komunikativnost a další důležité vlastnosti,<br />
které by uchazeč měl mít, aby byl schopen pracovat na větších, náročnějších projektech a tudíž dobře fungovat jako<br />
součást většího celku.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Rozhodování a optimalizace užšího výběru<br />
* Otestování potřebných znalostí a dovedností<br />
* Zařazení do vícefázového rozhodování<br />
* Finální rozhodnutí výběru<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Kontaktování uchazečů, kteří jsou adekvátní pro požadovanou práci<br />
* 1. fáze - přijímací, osobní rozhovor uchazeče s HR oddělením<br />
* 2. fáze - testování odborných dovedností vybraných kandidátů, kteří přošli HR odd. a jsou vhodní pro požadovanou práci<br />
* 3. fáze - finální pro uchazeče s nižšími požadavky na náročnost nabízené pozice, rozhovor s manažerem oddělení<br />
* Další případná kola - rozhovor v cizím jazyce s manažery na vyšších pozicích, případně specialistou<br />
* Závěrečná fáze - rozhovor s přímým nadřízeným<br />
* Uzavření smluvních podmínek s vybraným kandidátem<br />
* Nástup a zařazení zaměstnance do informačního systému a evidence<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Jakým způsobem jsou vybíráni nově příchozí zaměstnanci do firem, a proč se někdy nestáváme těmi konečnými uchazeči právě třeba "my".<br />
<br />
: Obávám se, že na toto téma lze diskrétní simulaci použít jen velmi těžko a to hlavně s ohledem na to, že jde téměř výhradně o měkké parametry. Velmi rychle narazíte na problém, že nebudete vědět, jak nastavit parametry modelu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:11, 8 May 2019 (CET)<br />
[[User:Martinus|Martinus]] ([[User talk:Martinus|talk]]) 10:55, 9 May 2019 (CET) A co kdybych použil jiný nástroj, například "Vensim"?<br />
: To problém nevyřeší - pro Vensim je také potřeba podle něčeho kvantifikovat vztahy mezi jednotlivými proměnnými a to, stejně jak píše Tomáš, si myslim, že s těmito soft parametry by byl velký problém. Radil bych zkusit něco jiného. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:08, 9 May 2019 (CET)<br />
[[User:Martinus|Martinus]] ([[User talk:Martinus|talk]]) 16:40, 9 May 2019 (CET) https://www.youtube.com/watch?v=Mk5S11hza1k ;oDDD<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17949Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-08T20:05:18Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 50 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 200<br />
* Typ policisty:<br />
- Plynař, který šíří slzný plyn<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který přímo nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic<br />
<br />
:Přijde mi to samoúčelné. Ta simulace by měla mít nějaký účel, měla by zodpovídat nějaký problém, ne jen vlastní vytvoření. Navíc pro realistickou simulace asi nebudete mít data. Zkuste o tom ještě popřemýšlet, prosím. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:06, 6 May 2019 (CET)<br />
:: Simulace může sledovat, jak docílit co nejnižších škod nebo nejméně zraněných nebo kolik je třeba policistů na takovou akci potřeba... Šlo by? Data (počet protestujících, policistů, zraněných atd.) jsou veřejně dostupná. Věci typu rychlost nebo délku či šíře ulic snad nemusí být 100% skutečné? [[User:Xtrnm15|Xtrnm15]] ([[User talk:Xtrnm15|talk]]) 21:03, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru nového zaměstnance ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace přijímání zaměstnance<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Proces výběru nového zaměstnance do malých a středních firem (SME). <br />
Jak většina firem postupuje při výběru nového zaměstnance, vyřazení nerelevantních uchazečů, dále proces zařazení do užšího<br />
výběru. Pokud se jedná o náročnější pozice s vyššími požadavky, potom vytvoření dvou a více kolových rozhodovacích pohovorů.<br />
Ověření znalostí potencionálního uchazeče, nejenom z hlediska jeho tzv. "hard skills", ale také "soft skills", které jsou<br />
v poslední době, čím dál více, také vyžadovány. Dále je testována schopnost pracovat v týmu, komunikativnost a další důležité vlastnosti,<br />
které by uchazeč měl mít, aby byl schopen pracovat na větších, náročnějších projektech a tudíž dobře fungovat jako<br />
součást většího celku.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Rozhodování a optimalizace užšího výběru<br />
* Otestování potřebných znalostí a dovedností<br />
* Zařazení do vícefázového rozhodování<br />
* Finální rozhodnutí výběru<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Kontaktování uchazečů, kteří jsou adekvátní pro požadovanou práci<br />
* 1. fáze - přijímací, osobní rozhovor uchazeče s HR oddělením<br />
* 2. fáze - testování odborných dovedností vybraných kandidátů, kteří přošli HR odd. a jsou vhodní pro požadovanou práci<br />
* 3. fáze - finální pro uchazeče s nižšími požadavky na náročnost nabízené pozice, rozhovor s manažerem oddělení<br />
* Další případná kola - rozhovor v cizím jazyce s manažery na vyšších pozicích, případně specialistou<br />
* Závěrečná fáze - rozhovor s přímým nadřízeným<br />
* Uzavření smluvních podmínek s vybraným kandidátem<br />
* Nástup a zařazení zaměstnance do informačního systému a evidence<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Jakým způsobem jsou vybíráni nově příchozí zaměstnanci do firem, a proč se někdy nestáváme těmi konečnými uchazeči právě třeba "my".<br />
<br />
: Obávám se, že na toto téma lze diskrétní simulaci použít jen velmi těžko a to hlavně s ohledem na to, že jde téměř výhradně o měkké parametry. Velmi rychle narazíte na problém, že nebudete vědět, jak nastavit parametry modelu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:11, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17948Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-08T20:04:10Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 50 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 200<br />
* Typ policisty:<br />
- Plynař, který šíří slzný plyn<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který přímo nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic<br />
<br />
:Přijde mi to samoúčelné. Ta simulace by měla mít nějaký účel, měla by zodpovídat nějaký problém, ne jen vlastní vytvoření. Navíc pro realistickou simulace asi nebudete mít data. Zkuste o tom ještě popřemýšlet, prosím. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:06, 6 May 2019 (CET)<br />
:: Simulace může sledovat, kolik je třeba policistů na takovou akci nebo jak docílit co nejnižších škod nebo nejméně zraněných. Šlo by? Data (počet protestujících, policistů, zraněných atd.) jsou veřejně dostupná. Věci typu rychlost nebo délku či šíře ulic snad nemusí být 100% skutečné? [[User:Xtrnm15|Xtrnm15]] ([[User talk:Xtrnm15|talk]]) 21:03, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru nového zaměstnance ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace přijímání zaměstnance<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Proces výběru nového zaměstnance do malých a středních firem (SME). <br />
Jak většina firem postupuje při výběru nového zaměstnance, vyřazení nerelevantních uchazečů, dále proces zařazení do užšího<br />
výběru. Pokud se jedná o náročnější pozice s vyššími požadavky, potom vytvoření dvou a více kolových rozhodovacích pohovorů.<br />
Ověření znalostí potencionálního uchazeče, nejenom z hlediska jeho tzv. "hard skills", ale také "soft skills", které jsou<br />
v poslední době, čím dál více, také vyžadovány. Dále je testována schopnost pracovat v týmu, komunikativnost a další důležité vlastnosti,<br />
které by uchazeč měl mít, aby byl schopen pracovat na větších, náročnějších projektech a tudíž dobře fungovat jako<br />
součást většího celku.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Rozhodování a optimalizace užšího výběru<br />
* Otestování potřebných znalostí a dovedností<br />
* Zařazení do vícefázového rozhodování<br />
* Finální rozhodnutí výběru<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Kontaktování uchazečů, kteří jsou adekvátní pro požadovanou práci<br />
* 1. fáze - přijímací, osobní rozhovor uchazeče s HR oddělením<br />
* 2. fáze - testování odborných dovedností vybraných kandidátů, kteří přošli HR odd. a jsou vhodní pro požadovanou práci<br />
* 3. fáze - finální pro uchazeče s nižšími požadavky na náročnost nabízené pozice, rozhovor s manažerem oddělení<br />
* Další případná kola - rozhovor v cizím jazyce s manažery na vyšších pozicích, případně specialistou<br />
* Závěrečná fáze - rozhovor s přímým nadřízeným<br />
* Uzavření smluvních podmínek s vybraným kandidátem<br />
* Nástup a zařazení zaměstnance do informačního systému a evidence<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Jakým způsobem jsou vybíráni nově příchozí zaměstnanci do firem, a proč se někdy nestáváme těmi konečnými uchazeči právě třeba "my".<br />
<br />
: Obávám se, že na toto téma lze diskrétní simulaci použít jen velmi těžko a to hlavně s ohledem na to, že jde téměř výhradně o měkké parametry. Velmi rychle narazíte na problém, že nebudete vědět, jak nastavit parametry modelu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:11, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17947Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-08T20:02:45Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
:: Doplňuji s odstupem pár dnů - vemte si prosím případ nějaké konkrétní sjezdovky (velká lyžařská centra mají poměrně detailní mapy a dokonce jsou k dispozici i nějaké informace o kapacitách a vytížení) a pak by to smysl jako agentní simulace dávalo. Pokud je to v takovéhle modifikaci za Vás OK, pak '''schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:43, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:45, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměnné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Předpokládám, že i když zmiňujete Monte Carlo, tak jako nástroj jste si vybral Simprocess, což je v tomto případě relevatní - v Excelu by udělat nešlo. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
::: Odpověďi: <br />
::: 1)''Náhodné proměné?''<br />
- počet návštěvníků<br />
- zaměření návštěvníka <br />
- fitness partie (horní, dolní, full-body)<br />
- cardio <br />
- volba nástrojů na cvičení <br />
- popřípadě i doba návštěvy<br />
<br />
::: 2)''Reálných dat?'' Co se týče vybavení posilovny (druhy,počty strojů), mohu sestavit několik šablon, které v reálu představujou posilovny, které znám. Návštěvnost bude taková, aby byla reálná a také trochu hraniční, aby byla známa přibližná maximální zatíženost posilovny. Dále čas strávených na určitých posilovacích zařízení budou stanoveny podle mého vlasního uvážení, které vychází z mnoha let zkušeností. <br />
<br />
::: 3)''Jak bude fungovat?'' Budou přícházet návštěvnící do posilovny. Která má stanovený počty několika druhů vybavení. Každý návštěvník má určité zaměření, co chce posilovat a tím je stanoveno jaké stroje by chtěl použít. Použije pár strojů, vysprchuje, oblíkne a odejde. Budem sledovat jaké stroje jsou nejvíce/nejméně vytíženy. Kde má posilovna nedostatny atd. [[User:Xmatm82|Xmatm82]] ([[User talk:Xmatm82|talk]]) 19:34, 7 May 2019 (CET)<br />
<br />
:::: V pořádku, nicméně: opatřete si data z nějaké konkrétní posilovny/posiloven. Z kontextu jsem pochopil, že Vám toto prostředí není cizí, neměl by to pro Vás být tedy problém. Vlastní zkušenost je důležitá, ale někdy nekoresponduje zcela s realitou. Dále, tak jak to popisujete (náhodné volby různých posilovacích strojů apod.), není úplně triviální. Lze to udělat, každopádně potřebujete ostrou verzi Simprocessu (je na učebnách). '''Schváleno'''. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 18:51, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jedno hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
: To řešení kolizí by mi v tom modelu připadalo jako poměrně podstatné. Jinak to ale vypadá dobře. '''Schváleno.''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:54, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 50 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 200<br />
* Typ policisty:<br />
- Plynař, který šíří slzný plyn<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který přímo nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic<br />
<br />
:Přijde mi to samoúčelné. Ta simulace by měla mít nějaký účel, měla by zodpovídat nějaký problém, ne jen vlastní vytvoření. Navíc pro realistickou simulace asi nebudete mít data. Zkuste o tom ještě popřemýšlet, prosím. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 02:06, 6 May 2019 (CET)<br />
:: Simulace může sledovat, kolik je třeba policistů na takovou akci nebo jak docílit co nejnižších škod nebo nejméně zraněných. Šlo by? Data (počet protestujících, policistů, zraněných atd.) jsou veřejně dostupná. Věci typu rychlost nebo délku či šíře ulic snad nemusí být 100% skutečné?<br />
<br />
== Simulace reklamačního oddělení ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace reklamačního oddělení<br />
<br />
'''Autor''': Pavel Gregor<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Firma poskytuje zákazníkovi službu a to takovou, že pokud se zákazníkovi zakoupené zboží jakkoli rozbije i vlastním zaviněním, dostane výměnou nový kus za stávající.<br />
Vrácené jednotky pak procházejí testovacím procesem funkčnosti. Rozbité jednotky jsou přeposílány na rozebrání. Rozebrané jednotky se pak využijí na náhradní díly. Otestované jednotky, které projdou celým procesem, bez nalezené chyby jsou vráceny zpět do oběhu za sníženou cenu.<br />
<br />
Na každé pozici má operátor předepsaný počet jednotek, které musí v daném čase otestovat. V simulaci bude řešen počet jednotlivých operátorů na daných pozicích, aby nedocházelo k hromadění jednotek na některých z pozic, které jsou časově náročnější. Dále kolik je zapotřebí operátorů v závislosti na počtu přijatých jednotek.<br />
Upravení počtu jednotek/h na jednotlivých pozicích k optimalizaci celého procesu.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Současná situace<br />
* Optimalizace počtu operátorů závisející na denním příjmu jednotek (současný systém)<br />
* Optimalizace počtu zpracovaných jednotek na jednotlivých pozicích z vlastních zkušeností<br />
* Maximální možné vytížení na modelu č. 3 a kapacitě provozovny<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Příjem jednotek<br />
* Nahrání jednotek do systému + základní rozřazení dle hlášené chyby (2 kategorie – fyzické x sw poškození/chyba)<br />
* Nabití všech jednotek (test baterie)<br />
* Restore – Tovární nastavení jednotky<br />
* Základní verifikace – ověření hlášené chyby zákazníkem<br />
* SW kontrola funkce display + mechanická kontrola dotyku operátorem<br />
* SW kontrola Audio – reproduktory + mikrofon<br />
* Kontrola základních funkcí telefonu<br />
* Test wifi (2,4 GHz, 5 GHz), Bluetooth, GPS<br />
* Kontrola funkčnosti telefonické komunikace<br />
* Vizuální kontrola jemného fyzického poškození<br />
* Otevření jednotky a kontrola, zda nebyla jednota zasažena tekutinou<br />
* Ověření, zda jednotka nebyla poškozena při otevření (opakují se body 6-10)<br />
* Finální kontrola (vizuální kontrola + tovární nastavení)<br />
* Očištění jednotek<br />
* Balení<br />
* Odeslání<br />
<br />
'''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:47, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru nového zaměstnance ==<br />
----<br />
'''Název''': Simulace přijímání zaměstnance<br />
<br />
'''Autor''': Martin Jirsa<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Předmět simulace''':<br />
Proces výběru nového zaměstnance do malých a středních firem (SME). <br />
Jak většina firem postupuje při výběru nového zaměstnance, vyřazení nerelevantních uchazečů, dále proces zařazení do užšího<br />
výběru. Pokud se jedná o náročnější pozice s vyššími požadavky, potom vytvoření dvou a více kolových rozhodovacích pohovorů.<br />
Ověření znalostí potencionálního uchazeče, nejenom z hlediska jeho tzv. "hard skills", ale také "soft skills", které jsou<br />
v poslední době, čím dál více, také vyžadovány. Dále je testována schopnost pracovat v týmu, komunikativnost a další důležité vlastnosti,<br />
které by uchazeč měl mít, aby byl schopen pracovat na větších, náročnějších projektech a tudíž dobře fungovat jako<br />
součást většího celku.<br />
<br />
'''Modely simulace''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Rozhodování a optimalizace užšího výběru<br />
* Otestování potřebných znalostí a dovedností<br />
* Zařazení do vícefázového rozhodování<br />
* Finální rozhodnutí výběru<br />
<br />
'''Popis procesu''':<br />
<br />
* Vyřazení nerelevantních uchazečů<br />
* Kontaktování uchazečů, kteří jsou adekvátní pro požadovanou práci<br />
* 1. fáze - přijímací, osobní rozhovor uchazeče s HR oddělením<br />
* 2. fáze - testování odborných dovedností vybraných kandidátů, kteří přošli HR odd. a jsou vhodní pro požadovanou práci<br />
* 3. fáze - finální pro uchazeče s nižšími požadavky na náročnost nabízené pozice, rozhovor s manažerem oddělení<br />
* Další případná kola - rozhovor v cizím jazyce s manažery na vyšších pozicích, případně specialistou<br />
* Závěrečná fáze - rozhovor s přímým nadřízeným<br />
* Uzavření smluvních podmínek s vybraným kandidátem<br />
* Nástup a zařazení zaměstnance do informačního systému a evidence<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Jakým způsobem jsou vybíráni nově příchozí zaměstnanci do firem, a proč se někdy nestáváme těmi konečnými uchazeči právě třeba "my".<br />
<br />
: Obávám se, že na toto téma lze diskrétní simulaci použít jen velmi těžko a to hlavně s ohledem na to, že jde téměř výhradně o měkké parametry. Velmi rychle narazíte na problém, že nebudete vědět, jak nastavit parametry modelu. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:11, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace výběru pokladny na prodejně ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace výběru pokladny na prodejně<br />
<br />
'''Autor''': Jan Hazdra<br />
<br />
'''Typ modelu''': Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Definice problému''': Pracuji v Makru, jde o společnost zaměřenou na velkoobchodní prodej nejen potravinářského spotřebního zboží. V centrálním obchodě používáme několik různých typů pokladních systému a druhů pokladen. Jsou zde pokladny klasické s obsluhou, samoobslužné a nově v pilotním provozu tzv. scan pokladny. Ve skutečnosti jde pouze o váhu, samotné markování artiklů probíhá přes mobilní aplikaci. Váha pak jen několika způsoby porovnává obsah košíku s obsahem virtuálního namarkovaného košíku v aplikaci a při shodě přechází k placení.<br />
<br />
'''Metoda''': Problém bude řešen jako diskrétní simulace v programu Simprocess, jelikož jde o variaci na problém front, který se v Simprocessu řeší nejsnadněji. Při simulaci vycházím z reálných dat posbíraných za jeden den na jedné z prodejen v České Republice. Data se během jednotlivých dnů příliš neliší, proto budu vycházet ze vzorku z jednoho dne.<br />
<br />
'''Parametry''':<br />
* typ pokladny<br />
* počet pokladen<br />
* zdržení na pokladně<br />
* počet zákazníků<br />
* doba strávené na prodejně<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Nasimulovat běžný provoz prodejny s třemi druhy pokladních systémů, výsledky by mohly vést k optimalizaci procesu placení na pokladnách (změnit počet a poměr pokladen, zobrazit vytížení a další).<br />
<br />
: '''Schváleno''' [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:14, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Meziměstská autobusová doprava ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace meziměstské autobusové dopravy<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Zikl00|Zikl00]] ([[User talk:Zikl00|talk]]) 12:25, 8 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Simprocess<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Chceme založit dopravní společnost, která se bude zabývat meziměstskou autobusovou dopravou. Pomocí simulace budeme zjišťovat, do jakých měst se vyplatí <br />
zavést autobusové linky společnosti. Konkurence se nebere v této úloze v úvahu.<br />
Ve městech se generují pasažéři v závislosti na velikosti města, denní hodině a dni v týdnu. V simulaci půjde o ekonomické řízení podniku, kde se budou sledovat příjmy a <br />
výdaje. Bude se zjišťovat, po jak dlouhé době se společnost dostane do černých čísel. Na začátku totiž musí pořídit několik autobusů. Dále musí platit své řidiče a náklady <br />
na provoz autobusů. Aby přeprava byla výdělečná, bude záležet na počtu autobusů a časů, ve kterých jezdí. Autobusy mají danou kapacitu, opotřebení, fixní a variabilní <br />
náklady na provoz. Sledovat se bude výdělečnost a ztrátovost přeprav.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet cestujících na nádražích (denní hodina a den v týdnu)<br />
* Velikost populace jednotlivých měst<br />
* Vzdálenost mezi městy<br />
* Počet autobusů<br />
* Pořizovací cena jednoho autobusu<br />
* Počet řidičů<br />
* Náklady na provoz jednoho autobusu<br />
* Náklady na jednoho řidiče<br />
* Cena paliva<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Výsledky simulace budou sloužit jako podpora při rozhodování, zda autobusovou společnost založit, či nikoliv. Dále zjistíme, kolik je potřeba investovat <br />
a za jak dlouho začne společnost vydělávat.<br />
<br />
: Téma samotné se mi líbí, upřesněte prosím ale, kde vezmete data. Bude jich potřeba docela dost. Kupříkladu vytíženost autobusů během dne/týdnu, celkové náklady na vlastnictví/provoz autobusů (údržba, lidské zdroje, redundance, palivo, amortizace, pojištění, atd...). Pokud máte hodnověrné zdroje, na základě kterých jste schopen takové parametry nastavit, tak je to super zadání. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:20, 8 May 2019 (CET)</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17911Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-05T20:31:39Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
<br />
:: Zdravím, úplně v tom simulaci nevidím, jen vlastně vrhnete kostkama a podle nějakých smyšlených pravidel intepretujete výsledek. Pro koho by taková kalkulace reálně byla? Byl bych pro to abyste šel do nějakého reálnějšího tématu, kde pro kvatifikaci vztahů najdete nějakou oporu v realitě a jejíž výsledky je možné poměřit s realitou. Tady by mohlo vyjít cokoliv, jelikož výsledek voleb a jeho zrealizování nedokáže odhadnout nikdo.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:19, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Metoda''': Monte Carlo<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Pozor na to, že pokud chce simulovat čekání a fronty, tak na to je Simprocess nebo případně Vensim. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jednotlivých hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 50 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 200<br />
* Typ policisty:<br />
- Plynař, který šíří slzný plyn<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který přímo nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17910Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-05T20:30:41Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
<br />
:: Zdravím, úplně v tom simulaci nevidím, jen vlastně vrhnete kostkama a podle nějakých smyšlených pravidel intepretujete výsledek. Pro koho by taková kalkulace reálně byla? Byl bych pro to abyste šel do nějakého reálnějšího tématu, kde pro kvatifikaci vztahů najdete nějakou oporu v realitě a jejíž výsledky je možné poměřit s realitou. Tady by mohlo vyjít cokoliv, jelikož výsledek voleb a jeho zrealizování nedokáže odhadnout nikdo.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:19, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Metoda''': Monte Carlo<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Pozor na to, že pokud chce simulovat čekání a fronty, tak na to je Simprocess nebo případně Vensim. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jednotlivých hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 150 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 130<br />
* Typ policisty:<br />
- Plynař, který šíří slzný plyn<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který přímo nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17909Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-05T20:28:33Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
<br />
:: Zdravím, úplně v tom simulaci nevidím, jen vlastně vrhnete kostkama a podle nějakých smyšlených pravidel intepretujete výsledek. Pro koho by taková kalkulace reálně byla? Byl bych pro to abyste šel do nějakého reálnějšího tématu, kde pro kvatifikaci vztahů najdete nějakou oporu v realitě a jejíž výsledky je možné poměřit s realitou. Tady by mohlo vyjít cokoliv, jelikož výsledek voleb a jeho zrealizování nedokáže odhadnout nikdo.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:19, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Metoda''': Monte Carlo<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Pozor na to, že pokud chce simulovat čekání a fronty, tak na to je Simprocess nebo případně Vensim. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jednotlivých hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
: Téma je OK, ale je potřeba jej zpřesnit. 1) Stanovte zcela konkrétní cíl(e). Z toho zadání mi to moc konkrétní nepřijde. Co je cílem? Minimalizace zásob? Je to issue? 2) Amrest má pokud vím více brandů. Uvidíte podle definice cíle, ale pravděpodobně bude dobré vyberte si jeden a nasimulovat jej do detailu. 3) Je potřeba zohlednit všechny faktory, které mohou být s ohledem na výsledek relevantní. Předběžně to má zelenou, ale rozpracujte to zadání prosím dopodrobna. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 21:06, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 150 000<br />
* Strategie/typ protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 130<br />
* Typ policisty:<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který stojí opodál a nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17907Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-05T20:01:21Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
<br />
:: Zdravím, úplně v tom simulaci nevidím, jen vlastně vrhnete kostkama a podle nějakých smyšlených pravidel intepretujete výsledek. Pro koho by taková kalkulace reálně byla? Byl bych pro to abyste šel do nějakého reálnějšího tématu, kde pro kvatifikaci vztahů najdete nějakou oporu v realitě a jejíž výsledky je možné poměřit s realitou. Tady by mohlo vyjít cokoliv, jelikož výsledek voleb a jeho zrealizování nedokáže odhadnout nikdo.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:19, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Metoda''': Monte Carlo<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Pozor na to, že pokud chce simulovat čekání a fronty, tak na to je Simprocess nebo případně Vensim. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jednotlivých hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný proto zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 150 000<br />
* Strategie protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 80<br />
* Typ policisty:<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který stojí opodál a nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzným plynem<br />
* Doba, po kterou se slzný plyn šíří<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17906Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-05T19:58:35Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
: Nevidím v tomto zadání nějakou přidanou hodnotu. Co by mělo být přínosem? Velmi rychle byste zjistil, že výsledek je předvídatelný a závislý především na modelu chování účastníků. Doporučoval bych to přehodnotit. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 20:56, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
<br />
:: Zdravím, úplně v tom simulaci nevidím, jen vlastně vrhnete kostkama a podle nějakých smyšlených pravidel intepretujete výsledek. Pro koho by taková kalkulace reálně byla? Byl bych pro to abyste šel do nějakého reálnějšího tématu, kde pro kvatifikaci vztahů najdete nějakou oporu v realitě a jejíž výsledky je možné poměřit s realitou. Tady by mohlo vyjít cokoliv, jelikož výsledek voleb a jeho zrealizování nedokáže odhadnout nikdo.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:19, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Metoda''': Monte Carlo<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Pozor na to, že pokud chce simulovat čekání a fronty, tak na to je Simprocess nebo případně Vensim. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jednotlivých hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''' Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný proto zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 150 000<br />
* Strategie protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 80<br />
* Typ policisty:<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který stojí opodál a nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzný plynem<br />
* Doba, po které je použit slzný plyn<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic</div>Xtrnm15http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2018/2019/cs&diff=17904Assignment SS 2018/2019/cs2019-05-05T19:51:12Z<p>Xtrnm15: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2018/2019}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace sjezdovky ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace sjezdovky<br />
<br />
'''Autor''': Michal Pokorný<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Simulace pohybu lyžařů/snowboardistů na svahu. Účastníci simulace jsou nejdříve vyvezeni vlekem/ky na vrcholek svahu a následně v závislosti na svojí strategii sjedou svah dolů.<br />
Simulace by řešila optimální počet a průchodnost vleků v závislosti na počtu účastníků (toto lze řešit výpočtem), počet nehod v závislosti na počtu vleků/účastníků a porovnání jednotlivých strategií účastníků (jejich rychlost) s pravděpodobností jejich srážky s jiným účastníkem.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Velikost svahu <br />
* Počet účastníků<br />
* Strategie (rychlost) účastníků<br />
* Počet a rychlost vleků<br />
<br />
'''Možné rozšíření''': Úprk před lavinou, různé typy (rychlosti) sjezdovek, možnost pádu účastníka bez srážky s jiným účastníkem, různé obtížnosti sjezdovek (vyšší četnost pádů), vliv strategie na četnost pádů<br />
<br />
: Nevidím tady mnoho důvodů k agentní simulaci. Vychází mi z toho simulace diskrétní a to ještě poměrně jednoduchá. Popřemýšlel bych buďto, jak to transformovat do simulace vhodné pro agenty (viz kritéria diskutovaný na poslední hodině) nebo to dělat jako diskrétní simulaci (ale v tom případě by bylo dobré trochu zvýšit složitost) či popřemýšlet o něčem úplně jiném. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:27, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace šíření spalniček ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace šíření spalniček<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Jurij Povoroznyk, povj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': V České republice propukla epidemie spalniček. Tato nemoc se k nám dostal od cestovatele z Indie přímo do hlavního města Prahy. Celkově bylo nakaženo 2 000 lidí a další lidé rychle přibývají. Nakažený jedinci jsou z různých věkových kategorií. Přičemž děti v rozmezí 3–5 let jsou na tuto nemoc náchylnější a můžou této nemoci rychle podlehnout, dokonce umřít pokud nejsou již očkování. Očkovat dítě je možné minimálně od 1 roku života. Bylo zjištěno, že z celého souboru nebylo očkováno ani jednou dávkou vakcíny 39 % osob. Dvěma dávkami vakcíny bylo očkováno 42 % nakažených. Onemocnění se projevuje horečkou, rýmou, kašlem, slzícíma očima a na bukální sliznici jsou bělavé tečky se zarudlým okolím. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní před propuknutím této nemoci. Úmrtnost je velmi malá, 3 smrti z 1 000 případů. U dětí, které nedostali vakcínu a jsou nakažený touto chorobou je patřičně větší.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Počet infikovaných <br />
* Počet zdravých<br />
* Počet jedinců z různých věkových kategorií<br />
* Očkovaných jednou vakcínou, dvěma nebo žádnou<br />
* Počet mrtvých<br />
* Těžce nemocný jedinci<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Cílem tohoto modelu je určit a sledovat průběh této epidemie. Zároveň pomocí tohoto modelu lze určit, jak budou na tuto epidemii reagovat různé věkové kategorie a počet vakcín obdržených před vypuknutím epidemie. Údaje získané z této simulace by měly přesvědčit rodiče k očkování svých děti ihned jak to bude možné. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze rozšířit o konkrétnější data - např.: typ vakcíny, absolvovaná karanténa nebo počet zdravých jedinců v rodině. Celkově se model rozšíří pokud budou adekvátní přibližná data a statistiky propuklé epidemie.<br />
<br />
: Není mi úplně jasné, jak by to mělo vypadat a proč to chcete dělat jako agentní simulaci. Vezměte si prosím ta kritéria, která jsme si říkali na poslední hodině a otestujte si, kterým to vyhovuje. Tak jak je to popsáno by to podle mě spíš směřovalo do systémové dynamiky. Zkuste to prosím buď jinak navrhnout nebo zvolit jiný nástroj nebo eventuálně jiné téma. [[User:Tomáš|Tomáš]] ([[User talk:Tomáš|talk]]) 19:45, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Modelace populačního vývoje ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Modelace populačního vývoje<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Josef Čekan, cekj01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Systémově dynamický<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': Vensim<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Vlivy na stav populace v příštích letech se každým rokem mění, tudíž vytvořit permanentně přesný model vývoje populace není zcela možné. Zároveň existují faktory, které nelze jednoduše předpokládat jako například některé přírodní katastrofy či vypuknutí epidemií nemocí či válečného konfliktu. Můžeme však vytvořit model na základě vlivů, které částečně předpověditelné jsou. V tomto modelu bude na základě dat o porodnosti, úmrtnosti a migraci porovnán vývoj populace na jednotlivých kontinentech. Model tedy bude vývoj populace stavět na datech o porodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migraci.<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* Populace <br />
* Migrace<br />
* Míra porodnosti, úmrtnosti a počet migrantů<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Na základě získaných dat předpovědět populační vývoj a porovnat jej na úrovni kontinentů. <br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Model lze více konkretizovat (snížit abstrakci) při uvážení věkového rozdělení populace a migrantů.<br />
<br />
<br />
::Zdravím, úloha je to pro Vensim jak dělaná a opora v reálných datech žádaná. Chtělo by ji ale rozvinout, jelikož systémová dynamika je založená na zpětných vazbách, tak aby ty vazby v tomto modelu nebyly jen jednosměrné vazby a hlavně je třeba do toho přidat faktory nahodilosti. Dalé např. migrace je až důsledek nějakho fenoménu - hlad, válka( bezpečnost) atp. Takže migrace, míra porodnosti a úmrtnosti jako endogenní proměné dobrý, ale simulaci je třeba rozšířit i o parametry, které tyto proměné ovliňují (vlastně nastavují/spouští). Všechny tyto jevy mají zase nějaké proti reakce (právě ty zpětné smyčky), které daný fenomn brzdí např. růst imigrace -> růst kriminality -> snaha zamezit imigraci. Pokud to tak bude tak pak '''schváleno'''. Pokud ne, tak u hodnocení budu dost nekompromisní.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:34, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
== Simulace Japonské aukce ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace Japonské aukce<br />
<br />
'''Autor''': Bc. Dominik Turák, turd01<br />
<br />
'''Typ modelu''': Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu''': <br />
* Japonská aukce je, podobně jako anglická, aukcí se zvyšující se cenou. Na rozdíl od anglické aukce zvyšování ceny nevyhlašují účastníci, ale vyvolávač. Účastníci ochotní kupovat na začátku stojí, vyvolávač postupně hlásí vyšší a vyšší cenu, kdo z účastníků již není ochoten tolik zaplatit, dá to najevo usednutím. Kdo jednou usedl, nesmí se znovu do téže dražby zapojit; tímto rysem se japonská aukce liší od anglické po strategické stránce (anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně nepřihazovali). <br />
<br />
* Tento model bude obsahovať 50 účastníkov aukce, 1 vyvolávača cien a 20 vopred určených starožitností s ich minimálnou požadovanou cenou<br />
<br />
* starožitnosti budú objekty, ktoré:<br />
** budú mať vopred stanovenú cenu v intervale <500 000, 2 000 000><br />
** budú určitého typu náhodne zvolenom z týchto 5 typov:<br />
*** Váza<br />
*** Kniha<br />
*** Lampa<br />
*** Skriňa<br />
*** Obraz<br />
** ich meno sa bude skladať z 2 alebo viacerých slov, pričom prvé slovo bude stále určovať typ<br />
<br />
* vyvolávač bude 1 špeciálny agent, ktorý:<br />
** začne na 90% požadovanej ceny za danú vec<br />
** cenu postupne zvyšuje o 5%<br />
** interval oznámenia zvýšenia ceny je určený náhodne v intervale 30-60 sekúnd<br />
** každých 30 sekúnd oznámi gong => účastníci budú vedieť že cena sa každú chvíľu zvýši<br />
<br />
* Každý účastník bude jeden agent:<br />
** TODO<br />
** bude zároveň aj obchodník, čo znamená že bude vedieť odhadnúť cenu tovaru => neposadí sa hneď, ako začne aukcia ak sa práve nedraží jedna z jeho vyhliadnutých vecí<br />
** finančný kapitál v intervale <1 500 000, 2 000 000><br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* 1 vyvolávač cien + 20 starožitností a ich ceny<br />
* 50 účastníku + 7 náhodne zvolených starožitností pre každého z nich<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''': Simulovať priebeh aukcie a ukázať vplyvy rôznych faktorov na finálnu cenu produktov. Ukázať nadhodnotenú cenu produktov pri aukciách a sledovať reakcie agentov na akcie iných agentov.<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření''': Na výber viac typov aukcí, nastavenie počtu zákazníkov<br />
<br />
<br />
== Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej ==<br />
<br />
'''Název simulace''': Simulace ideálního rozdělení klužiště na rybníkový hokej<br />
<br />
'''Autor''': David Lisý, xlisd05<br />
<br />
'''Typ modelu''': diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Popis Modelu''': Jelikož hokej závodně hraji, rozhodl jsem se na toto téma zpracovat i svou simulaci. V současnosti je trendem pro závodní, ale především pro rekreační hráče tzv."rybníkový hokej". Ten se hraje bez výstroje, v počtu 4 na 4, na malé branky a na třetinu jednoho klasického kluziště (na jedné klasické ledové ploše tedy máme 3 hrací plochy pro rybníkový hokej). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hrají-li spolu pohromadě závodní hráči s hráči amatérskými, výsledná hra ztrácí na své kvalitě. Je proto lepší, hrají-li zápas proti sobě hráči stejné výkonnostní kategorie. Rozlišujeme pak tyto:<br />
- závodní hráč (hráč se zkušenostmi z profesionálních, či závodních soutěží)<br />
- pokročilý amatérský hráč (hráč se zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
- amatérský hráč - začátečník (hráč bez jakýchkoliv zkušeností z rekreačních soutěží)<br />
<br />
Data budou čerpána z reálného zimního stadionu v Praze, který disponuje 2 ledovými plochami (celkově tedy simulace sleduje 6 hracích ploch pro rybníkový hokej). Podstatný fakt je ten, že se tedy hraje 4 na 4, střídá se stylem "poslední do hry - poslední na střídačku" (na střídačce se nám tedy tvoří jakási fronta hráčů) a počet hráčů na jedné střídačce není nikterak omezen. Na základě vlastního pozorování budu v simulaci počítat s následujícím procentuálním rozdělením výkonnostních kategorií:<br />
- závodní hráči = 15%<br />
- pokročilí amatérští hráči = 60%<br />
- amatérští hráči - začátečníci = 25%<br />
<br />
'''Parametry modelu''':<br />
* počet hráčů<br />
* průměrná doba hraní na stadionu<br />
* počet hracích ploch pro rybníkový hokej (6)<br />
<br />
'''Cíl simulace''': pomocí simulace zjistit ideální rozvrhnutí hracích ploch dle výkonnostních kategorií<br />
<br />
<br />
:: Zdravím, úplně v tom simulaci nevidím, jen vlastně vrhnete kostkama a podle nějakých smyšlených pravidel intepretujete výsledek. Pro koho by taková kalkulace reálně byla? Byl bych pro to abyste šel do nějakého reálnějšího tématu, kde pro kvatifikaci vztahů najdete nějakou oporu v realitě a jejíž výsledky je možné poměřit s realitou. Tady by mohlo vyjít cokoliv, jelikož výsledek voleb a jeho zrealizování nedokáže odhadnout nikdo.[[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:19, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Vytíženost posilovny ==<br />
<br />
----<br />
'''Název''': Vytíženost posilovny<br />
<br />
'''Autor''': Martin Matějka, xmatm82<br />
<br />
'''Nástroj''': SIMPROCESS<br />
<br />
'''Metoda''': Monte Carlo<br />
<br />
<br />
'''Definice problému''': <br />
V dnešní době je velice populární zajít si zacvičit nebo se jen tak protáhnout do pohodlné, hezky vybavené posilovny. Jelikož je tento způsob cvičení v dnešní době tak populární, je dobré vědět, jak si na tom určitá posilovna stojí z hlediska schopnosti pokrytí návševnosti. Jak z pohledu zákazníka, tak i provozního, co by mohl zlepšit. Mají dostatek místa? Dostatek nástrojů či pomůcek na posílování? Mají všichni možnost se dojít osprchovat bez delšího čekání nebo nevázne to hnedka u vchodu při koupi vstupenky? <br />
<br />
'''Metoda''':<br />
V simulaci bude zahrnuta spousta entit, které budou mít na výsledné hodnoty vliv (druh zákazníka, doba návštěvy..), ale jednou z nejdůležitějčích entit je množství a frekvence návševníků přicházející do posilovny. Pro generování návštěvníků bude použit určitý algoritmus, který bude produkovat náhodná čísla, ale také bude zahrnovat učité hodnoty ze známého chování návštěvníků. Například, že v dopoledních hodinách je nevštěvnost o něco měnší a nebo o víkendech zase vyšší. Pro zanalyzování vytíženosti posilovny v čase je Monte Carlo dobrá volba.<br />
<br />
::Zdravím, co všechno by byly tedy náhodné proměné? Na základě jakých reálných dat budete odvozovat jejich pravděpodobnostní rozdělení? (data a odvození pravděpodobnostních rozdělení musí být součástí vypracované simulace). Jak přesně bude simulace fungovat? Pozor na to, že pokud chce simulovat čekání a fronty, tak na to je Simprocess nebo případně Vensim. [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 12:11, 4 May 2019 (CET)<br />
<br />
<br />
== Spotřeba surovin ve fastfoodu ==<br />
----<br />
'''Název''': Spotřeba surovin ve fastfoodu<br />
<br />
'''Autor''': Josef Kočí<br />
<br />
'''Nástroj''': Simprocess<br />
<br />
'''Definice modelu''':<br />
Protože již 4 roky pracuji ve společnosti AmRest, z pozice hlavního instruktora mám přístup k manažerským systémům, kde lze sledovat data o prodeji, počtu objednávek v různých hodinách a spotřebu jednotlivých ingrediencí. Mým cílem je část této reality zachytit v programu Simprocess, zobrazit v něm proces na jednotlivých ingrediencích, jejich objednání a naskladnění ráno, jejich průběžné vyskladňování, použití do procesu až k vydání zákazníkům. Proces tak zachytí, kolik dle simulací průměrně zůstává nevyužitých ingrediencí, jak dlouho přibližně zákazníci čekají a pokusím se případně i o analýzu zlepšení tzv. SOS (Speed of Service).<br />
<br />
'''Data''':<br />
Vstupní data jako množství zákazníků v jednotlivých hodinách či spotřeba ingrediencí sice budou náhodná (avšak vzájemně spolupracující), nicméně budu vycházet z reálných dat z manažerských systémů tak, aby počty objednávek na různé hodiny přibližně seděly.<br />
<br />
<br />
<br />
== Simulace automobilových závodů ==<br />
----<br />
'''Název:''' Simulace automobilových závodů<br />
<br />
'''Autor:''' [[User:Jinv00|Jinv00]] ([[User talk:Jinv00|talk]]) 10:51, 5 May 2019 (CET)<br />
<br />
'''Nástroj:''' Netlogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Simulace pohybu závodních vozů po okruhu. Vozy jsou na začátku závodu seřazeny na startovní rovince, a po odstartování krouží po okruhu. Každý vůz může mít různou (náhodně přidělenou) rychlost. Rychlost vozů je kromě základní přidělené rychlosti závislá i na míře opotřebení pneumatik (opotřebovanější pneumatiky jsou pomalejší než méně opotřebované), na aktuální zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik je rychlejší než tvrdší) a na jízdním stylu řidiče (agresivní jízdní styl je rychlejší než konzervativní). Rychlost opotřebovávání pneumatik je závislá na zvolené směsi pneumatik (měkčí směs pneumatik se opotřebovává rychleji než tvrdší), na jízdním stylu řidiče (agresivním jízdním stylem se pneumatiky opotřebovávají rychleji než konzervativním jízdním stylem) a na vzdálenosti vozu za jiným vozem (jízda do cca 2 sekund za jiným vozem má za následek ztrátu přítlaku, pronásledující vůz tak po trati více "klouže" a tím trpí pneumatiky). Přezouvání pneumatik se provádí během pit stopů, které trvají nějaký čas (a k tomu samotná jízda boxovou uličkou je pomalejší než jízda po okruhu). Projede-li vůz za jiným detekční zónou pro DRS s odstupem menším než 1 sekundu, můžu potom v následující DRS zóně využít DRS pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Každý vůz musí během závodu použít alespoň 2 různé směsi pneumatik.<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet vozů<br />
* Počet kol závodu<br />
* Rychlost vozů (náhodná v intervalu od nejnižší zadané rychlosti po nejvyšší zadanou)<br />
* Průměrná míra opotřebení jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu opotřebení pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu použité směsi pneumatik na rychlost vozu<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na rychlost vozu<br />
* Rychlost opotřebovávání jednotlivých směsí pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdního stylu řidiče na míru opotřebení pneumatik<br />
* Míra vlivu jízdy v závěsu (do cca 2 s) za jiným vozem na opotřebení pneumatik<br />
* Rychlost vozů v boxové uličce<br />
* Rychlost vozů v DRS zóně<br />
* Zvolená směs pneumatik jednotlivých vozů na startu závodu<br />
* Počet zastávek v boxech<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Simulací by se dala odhadnout optimální strategie zastávek v boxech (počet zastávek, načasování zastávek, použité sady pneumatik (a jejich počet)) a optimální jízdní styl (agresivní/konzervativní).<br />
<br />
'''Možnosti rozšíření:''' Pravděpodobnosti předjetí v různých částech tratě (v mnou navrženém modelu rychlejší vůz vždy kdekoliv předjede pomalejší, ve skutečnosti je však předjetí nejpravděpodobnější na dlouhých rovinkách (ideálně za asistence DRS) a v zatáčkách s větší šířkou tratě; v modelu vůbec neuvažuji zdržení jednoho vozu za druhým kvůli nemožnosti ho předjet). Kolize (v mnou navrženém modelu sebou mohou jednotlivé vozy "projet" bez jakékoliv možnosti havárie). Slipstream - vůz jedoucí za jiným (především při vyšších rychlostech) může využít slipstream vznikající za pronásledovaným vozem ke zvýšení rychlosti. Různá rychlost vozů v různých částech tratě - vyšší rychlost na rovinkách, nižší v zatáčkách (v mnou navrženém modelu je rychlost vozu na celé trati vždy stejná (kromě boxové uličky a DRS zón)), k tomu by šlo přidat i různé nastavení vozů (vyšší přítlak = vyšší rychlost v zatáčkách a menší na rovinkách, nižší přítlak = nižší rychlost v zatáčkách a vyšší na rovinkách). Simulace množství paliva ve vozech (vliv jízdního stylu řidiče na spalování paliva (agresivní = rychlejší spalování paliva, konzervativní = pomalejší spalování), vliv množství paliva ve vozech na rychlost vozu (více paliva (těžší vůz) = pomalejší, méně paliva (lehčí vůz) = rychlejší) a simulace možnosti přidání tankování paliva během zastávek v boxech. Různé opotřebení jednotlivých pneumatik na voze závislé na různých nastaveních vozu (v mnou navrženém modelu se všechny pneumatiky opotřebovávají stejně a stejnou mírou, ve skutečnosti je však opotřebení pneumatik závislé na orientaci okruhu (pravotočivý/levotočivý) a na různých nastaveních vozu (přítlak předního/zadního přítlačného křídla, geometrie zavěšení, odemknutý/zamknutý diferenciál, brake bias (vyvážení brzd (přední vs zadní kola)), tlak v pneumatikách, tlak brzd, rozmístění hmotnosti (či umístění balastu), atd.)).<br />
<br />
== Simulace protestu Hnutí žlutých vest ==<br />
----<br />
'''Název simulace:''': Protest Hnutí žlutých vest<br />
<br />
'''Autor:''' Michaela Trnková<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis Modelu:''' Předmětem simulace bude masová demonstrace francouzského Hnutí žlutých vest v pařížských ulicích. <br />
<br />
'''Průběh simulace:''' Prázdné náměstí se začne zaplňovat prvními demonstranty, až se rozroste na početnou skupinu. Protestující vyrazí ulicí, zprvu spořádaně, ale s přibývajícími demonstranty se rozlezou do více ulic. Někteří účastníci protestu začnou zapalovat ohně a ničit okolí, je proto nutný proto zásah policie, která použije slzný plyn, aby protestující rozehnala. Někteří se ale nedají a pustí se s policisty do potyčky. Část civilistů i policistů se zraní.<br />
<br />
Cílem je nasimulovat úprk demonstrantů po použití slzného plynu a boj s policisty té části demonstrantů, která před slzným plynem neuteče. <br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet protestujících: vzroste na 150 000<br />
* Strategie protestujícího: <br />
- Klidný: jde celou dobu v davu a ničeho se nedopustí <br />
- Agresivní: ničí okolí, zapaluje oheň<br />
- Bojovný: bojuje s policisty poté, co použili slzný plyn<br />
- Utíkající: uteče z protestu poté, co policisté použili slzný plyn<br />
* Počet policistů: 80<br />
* Typ policisty:<br />
- Zasahující, který bojuje s demonstranty<br />
- Přihlížející, který stojí opodál a nezasahuje<br />
* Počet zraněných demonstrantů a policistů<br />
* Rychlost demonstrantů jdoucí ulicemi<br />
* Rychlost demonstrantů utíkajích před slzný plynem<br />
* Doba, po které je použit slzný plyn<br />
* Rychlost šíření slzného plynu<br />
* Počet ulic<br />
* Délka a šíře ulic</div>Xtrnm15