http://www.simulace.info/api.php?action=feedcontributions&user=Zemk05&feedformat=atomSimulace.info - User contributions [en]2024-03-29T04:36:56ZUser contributionsMediaWiki 1.31.1http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21766Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T17:59:14Z<p>Zemk05: /* Závěr */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Cílem této simulace bylo optimalizovat výrobu a počet pracovníků. S využitím pravděpodobnosti byl počet jednotlivých dílů a následných krabic zvýšen o devět kusů z původních 128. Byl také redukován počet pracovníků, jelikož se ukázalo, že pracovali neefektivně a týdně stáli firmu více než 90 000 Kč. Konečný počet pracovníků byl tak snížen na šest, přičemž pracovali s efektivitou vyšší než 95%. <br><br />
Je nutné také vzít na vědomí určité zkreslení modelu. Tento model byl pro účely této práce zjednodušen a tak nebyly brány v potaz náklady na filament či fixní náklady na energii a provoz výrobní haly. Zároveň se tato simulace zabývala pouze částí procesu, jelikož díly pouze vyráběla a expedice tak nebyla vůbec rozebrána (byla pouze výstupem celého procesu). <br />
I přes určité zjednodušení měla tato simulace užitečné výsledky. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale významně by ušetřila na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Do budoucnosti by určitě bylo vhodné zahrnout minimálně redukci odpadu filamentu.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:zemk05_modely.zip||Modely 3D tisk]] <br><br />
V souboru se nachází dva modely - první zachycuje současnou situaci a druhý model je optimalizovný.<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21765Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T17:58:48Z<p>Zemk05: /* Závěr */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Cílem této simulace bylo optimalizovat výrobu a počet pracovníků. S využitím pravděpodobnosti byl počet jednotlivých dílů a následných krabic zvýšen o devět kusů z původních 128. Byl také redukován počet pracovníků, jelikož se ukázalo, že pracovali neefektivně a týdně stáli firmu více než 90 000 Kč. Konečný počet pracovníků byl tak snížen na šest, přičemž pracovali s efektivitou vyšší než 95%.<br />
Je nutné také vzít na vědomí určité zkreslení modelu. Tento model byl pro účely této práce zjednodušen a tak nebyly brány v potaz náklady na filament či fixní náklady na energii a provoz výrobní haly. Zároveň se tato simulace zabývala pouze částí procesu, jelikož díly pouze vyráběla a expedice tak nebyla vůbec rozebrána (byla pouze výstupem celého procesu). <br />
I přes určité zjednodušení měla tato simulace užitečné výsledky. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale významně by ušetřila na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Do budoucnosti by určitě bylo vhodné zahrnout minimálně redukci odpadu filamentu.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:zemk05_modely.zip||Modely 3D tisk]] <br><br />
V souboru se nachází dva modely - první zachycuje současnou situaci a druhý model je optimalizovný.<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21764Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T17:51:10Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:zemk05_modely.zip||Modely 3D tisk]] <br><br />
V souboru se nachází dva modely - první zachycuje současnou situaci a druhý model je optimalizovný.<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21763Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T17:50:56Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:zemk05_modely.zip||Modely 3D tisk]]<br />
V souboru se nachází dva modely - první zachycuje současnou situaci a druhý model je optimalizovný.<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=File:Zemk05_modely.zip&diff=21762File:Zemk05 modely.zip2021-06-09T17:42:52Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21761Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T17:41:53Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:zemk05_modely.zip||Modely 3D tisk]]<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21760Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T17:38:00Z<p>Zemk05: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21759Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-09T14:51:52Z<p>Zemk05: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Počet zapnutých tiskových úloh v optimalizovaném stavu'''<br />
!| Tisková úloha || Počet<br />
|-<br />
| T1 || 138 <br />
|-<br />
| T2 || 137 <br />
|-<br />
| T3 || 138 <br />
|-<br />
| T4 || 137 <br />
|-<br />
| T5 || 138 <br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21735Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:31:05Z<p>Zemk05: /* Detailní popis modelu */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který požaduje spuštění tisku. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21734Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:29:53Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Závěr=<br />
Jelikož mi problematika 3D tisku je poměrně blízká, tak se mi tento model reality simuloval poměrně dobře. Z optimalizace vyplynuly pozitivní hodnoty a společnost by tak nejen více vyráběla, ale ušetřila by na personálních nákladech. Výsledky z této simulace mi tak přišly zajímavé a přínosné. Největším problémem bylo občas neintuitivní ovládání a orientování se v programu. Tato simulace měla poměrně jednoduché a přímočaré cíle, proto by v budoucnosti určitě šla rozšířit o další proměnné jako například další výrobek či proces samotného skladování.<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21732Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:23:23Z<p>Zemk05: /* Reference */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
Zdrojem pro tuto simulaci byla data nejmenované společnosti zabývající se 3D tiskem.</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21731Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:21:00Z<p>Zemk05: /* Definice problému */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tiskárny obsluhuje současně 20 pracovníků. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21730Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:20:38Z<p>Zemk05: /* Definice problému */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. Zároveň všichni pracovníci většinu směny nepracují a společnost tak má zbytečně vysoké personální náklady. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21729Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:16:46Z<p>Zemk05: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň vyšší počet hotových výrobků. V optimalizovaném stavu tak společnost vyprodukuje 137 krabic týdně, což je o 9 více než v současném stavu, a zároveň s jednotkovým počtem nedodělaných výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně byl v simulaci snižován počet pracovníků, přičemž klíčovými proměnnýnmi byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21728Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:07:38Z<p>Zemk05: /* Detailní popis modelu */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu firma disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin ve všední dny. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní době. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek.<br />
<br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. Pro optimalizaci bylo klíčové nejprve přizpůsobit pravděpodobnost dobou trvání tisku. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň stejný počet hotových výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost také zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně bylo v simulaci odebíráno pracovníků, přičemž klíčový byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21726Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-08T16:03:51Z<p>Zemk05: /* Definice problému */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 1 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. Pro optimalizaci bylo klíčové nejprve přizpůsobit pravděpodobnost dobou trvání tisku. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň stejný počet hotových výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost také zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně bylo v simulaci odebíráno pracovníků, přičemž klíčový byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21723Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T19:47:32Z<p>Zemk05: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. Pro optimalizaci bylo klíčové nejprve přizpůsobit pravděpodobnost dobou trvání tisku. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň stejný počet hotových výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost také zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně bylo v simulaci odebíráno pracovníků, přičemž klíčový byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21722Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T19:47:11Z<p>Zemk05: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
Cílem této simulace bylo nejprve optimalizovat výrobu - docílit co nejvyššího počtu krabic a dílů všech tiskových úloh a nejmenšího počtu nedodělaných výrobků(Remanining in System). Toto záviselo na úpravě pravděpodobnosti pro jednotlivé tiskové úlohy. Pro optimalizaci bylo klíčové nejprve přizpůsobit pravděpodobnost dobou trvání tisku. U tiskových úloh, kde zbylo nejméně nedodělaných výrobků, byla pravděpodobnost zvýšena a u těch, kde zbylo nedodělaných výrobků více, tak byla pravděpodobnost snížena. Jednotlivé tiskové úlohy byly upravovány postupně až nakonec bylo docíleno takových hodnot pravděpodobnosti, které způsobily co nejmenší hodnotový rozdíl nedodělaných výrobků a zároveň stejný počet hotových výrobků. <br><br />
Dalším cílem bylo také optimalizovat počet pracovníků. V současném stavu společnost také zaměstnávala 20 pracovníků, kteří pracovali pouze na 29 %, tudíž většinu směny nic nedělali. A jelikož společnost vynaložila náklady na všechny pracovníky ve výši 96 000 Kč, bylo třeba toto optimalizovat. Postupně bylo v simulaci odebíráno pracovníků, přičemž klíčový byl nejen počet hotových dílů a krabic, ale také procentuální vytíženost. V optimalizovaném stavu je pro obsluhu 50 tiskáren potřeba pouze šest pracovníků, kteří pracují na 96% a týdně stojí pouze 29 090 Kč. Týdně tak společnost ušetří 66 910 Kč.<br><br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21719Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T00:11:09Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model souc.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=File:3DD_model.png&diff=21718File:3DD model.png2021-06-07T00:04:45Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=File:3D_model.png&diff=21717File:3D model.png2021-06-07T00:03:35Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21716Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T00:02:50Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:3D_model soucas.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:3D_model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21715Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T00:02:25Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:3D_model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:Model soucas.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21714Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T00:01:06Z<p>Zemk05: /* Výsledky */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:Model soucas.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21713Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-07T00:00:38Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
Tento model simuluje týdenní provoz výroby. V současném stavu disponuje 50 kusy 3D tiskárny, 20 pracovníky a 200 kusy balení filamentu. Pracovníci pracují v časovém rozmezí od 9 do 17 hodin. Tiskárny mohou být zapnuté i po pracovní době. Může se tedy stát, že pracovník před odchodem ze směny zapne další tisk a ráno ho z tiskárny sundá. Při každé situaci se ale nestává, že by tisk trval déle než do půlnoci, tudíž se to stále počítá do pracovního dne. Jak již bylo zmíněno, každá tisková úloha trvá jiný časový úsek. V současnosti, tedy před optimalizací, se tak tisknou všechny tiskové úlohy stejnou měrou<br><br />
U každé tiskárny platí několik zásad. Pro výměnu filamentu je vyhrazena jedna minuta. Po 300 hodinách provozu tiskárny se provádí servis, který trvá dvě hodiny. <br><br />
Tento model se skládá z několika entit a zdrojů. Ty jsou následující:<br />
===Entity===<br />
* požadavek na tisk<br />
* Tisková úloha T1<br />
* Tisková úloha T2<br />
* Tisková úloha T3<br />
* Tisková úloha T4<br />
* Tisková úloha T5<br />
* krabice s díly<br />
===Zdroje===<br />
* Pracovník – fixní náklad ve výši 4800 Kč za osobu na týden<br />
* Filament – cena 500 Kč za jeden kus<br />
* 3D tiskárna – variabilní náklad 5 Kč/hodina, fixní náklad 100 Kč/týden na jednu tiskárnu<br />
[[File:model.png|thumb|center| Základní model]]<br />
Celý proces začíná požadavkem pro tisk. Tento požadavek se generuje každou minutu a představuje jakýsi imaginární impulz, který spouští tisk. Hodnoty se generují pouze v pracovní dobu. Následuje spouštění tisku, které už vyžaduje interakci pracovníka. Spouštění tisku trvá pět minut a představuje rychlou kontrolu a manuální zapnutí tisku na tiskárně. Následuje rozdělení určující, která tisková úloha se bude aktuálně tisknout. Pro rozhodování je v současném stavu použita pravděpodobnost – jelikož je potřeba, aby rozhodováním procházel i požadavek, jakožto virtuální impulz. Pravděpodobnost reprezentuje rozhodování společnosti o tom, které díly se budou tisknout přednostně. Aktuálně to je tedy tak, že každá tisková úloha se tiskne stejně často. Každá tisková úloha se liší dobou tisku a spotřebovaným filamentem – viz tabulka níže. Poté, co se díl vytiskne, je potřeba ho rychle očistit a sundat z tiskárny. Toto provádí pracovník a trvá to jednu minutu. Poté, co se vytisknou díly, pracovník všechny díly vloží do krabice – toto trvá deset minut. Jakmile jsou v krabici všechny díly ze všech pěti tiskových úloh, krabice je poslána do skladu. Sklad reprezentuje výstup procesu. <br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení tiskových úloh'''<br />
!| Tisková úloha || Doba tisku || Spotřebovaný filament<br />
|-<br />
| T1 || 5.65 h || 0.05 kg <br />
|-<br />
| T2 || 6.85 h || 0.057 kg <br />
|-<br />
| T3 || 4.65 h || 0.051 kg <br />
|-<br />
| T4 || 8.85 h || 0.09 kg <br />
|-<br />
| T5 || 8.2 h || 0.078 kg <br />
|}<br />
Data, která byla pro tuto simulaci použita, jsou z dubna roku 2021. Doba tisku a spotřebovaný filament jsou neměnné jednotky, tudíž nebylo potřeba použít průměrné hodnoty za delší časový úsek. <br />
=Výsledky=<br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Pracovníci – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| || Současný stav || Optimalizovaný stav<br />
|-<br />
| Počet pracovníků || 20 lidí || 6 lidí <br />
|-<br />
| Náklady na pracovníky || 96 000 Kč || 28 800 Kč <br />
|-<br />
| Procentuální vytíženost || 29.090 % || 96.832 % <br />
|}<br />
<br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Výroba tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Současný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 147 || 19 || 128<br />
|-<br />
| T2 || 145 || 17 || 128<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 10 || 128<br />
|-<br />
| T4 || 136 || 8 || 128<br />
|-<br />
| T5 || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
| krabice || 128 || 0 || 128<br />
|-<br />
!| Optimalizovaný stav || Total generated || Remaining in system || Total processed<br />
|-<br />
| T1 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T2 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T3 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| T4 || 137 || 0 || 137<br />
|-<br />
| T5 || 138 || 1 || 137<br />
|-<br />
| krabice || 137 || 0 || 137<br />
|}<br />
<br><br />
{| class="wikitable"<br />
|+ align="top" | '''Nastavení pravděpodobnosti tiskových úloh – současný stav vs optimalizovaný stav'''<br />
!| Tisková úloha || Pravděpodobnost v současném stavu || Pravděpodobnost v optimalizovaném stavu<br />
|-<br />
| T1 || 0.2 || 0.189<br />
|-<br />
| T2 || 0.2 || 0.194<br />
|-<br />
| T3 || 0.2 || 0.2<br />
|-<br />
| T4 || 0.2 || 0.207<br />
|-<br />
| T5 || 0.2 || 0.21<br />
|}<br />
<br />
=Kód=<br />
[[File:Model soucas.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=User:Zemk05&diff=21712User:Zemk052021-06-06T21:37:59Z<p>Zemk05: Blanked the page</p>
<hr />
<div></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21711Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-06T21:37:22Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
=Výsledky=<br />
=Kód=<br />
[[File:Model soucas.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br><br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21710Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-06T21:37:06Z<p>Zemk05: /* Kód */</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
=Výsledky=<br />
=Kód=<br />
[[File:Model soucas.spm||Model 3D tisk před optimalizací]]<br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk po optimalizaci]]<br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=SS_2020/2021/cs&diff=21709SS 2020/2021/cs2021-06-06T21:34:21Z<p>Zemk05: /* Vypracovaná témata LS 2020/2021 */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:LS 2020/2021}}<br />
<br />
Semestrální práce (simulace) z letního semestru 2020/2021. Sem přidejte odkaz na stránku s Vaší prací.<br />
Nejprve je třeba nechat schválit [[Assignment SS 2020/2021/cs|zadání práce]].<br />
<br />
<br />
=Vypracovaná témata LS 2020/2021=<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/User:Pirm01 Simulácia darcovského centra (Simprocess)] - Marko Pira<br />
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Real-time_simulace Real-time simulace] (Wikipedia) - Tibor vondrášek<br />
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%BD_simul%C3%A1tor Letecký simulátor] (Wikipedie) - Jakub Racek<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Optimalizace_skladov%C3%BDch_z%C3%A1sob_inkoust%C5%AF Optimalizace skladových zásob inkoustů] (Microsoft Excel) - Iveta Kleníková<br />
* [http://www.simulace.info/index.php/Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku] (Simprocess) - Kateřina Zemánková</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Simulace_malos%C3%A9riov%C3%A9_v%C3%BDroby_metodou_3D_tisku&diff=21706Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku2021-06-06T15:12:48Z<p>Zemk05: Created page with "'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br> '''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, Zemk05 (talk)<br> '''Nástroj:''..."</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
=Výsledky=<br />
=Kód=<br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk]]<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=User:Zemk05&diff=21705User:Zemk052021-06-06T14:43:34Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
Jelikož je tato simulace založena na malosériové výrobě, je pro její vytvoření použit nástroj SIMPROCESS, který pracuje s diskrétními simulacemi. Tento typ simulací je poměrně specifický svou datovou náročností, proto jsou pro tuto simulaci použita reálná data nejmenované společnosti, která se zabývá 3D tiskem. <br />
=Detailní popis modelu=<br />
=Výsledky=<br />
=Kód=<br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk]]<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=User:Zemk05&diff=21704User:Zemk052021-06-06T14:29:48Z<p>Zemk05: Created page with "'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br> '''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, Zemk05 (talk)<br> '''Nástroj:''..."</p>
<hr />
<div>'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br><br />
'''Autor:''' Bc. Kateřina Zemánková, [[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]])<br><br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br><br />
'''Metoda:''' Diskrétní simulace<br><br><br />
=Definice problému=<br />
Společnost A se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Při malosériové výrobě často dochází k plýtvání finančních prostředků na pracovníky a k nevyužití dostatečného potenciálu všech strojů. V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br><br />
Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 5 různých dílů. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Jeden díl se zároveň tiskne na jedné tiskárně – toto se také nazývá tisková úloha. Společnost má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis, zabalit díly výrobku do krabice a zapnout novou tiskovou úlohu. Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje.<br><br />
<br />
Cíle simulace jsou tedy dva: <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – stejný počet všech dílů a co nejméně nedokončených dílů<br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
=Metoda=<br />
=Detailní popis modelu=<br />
=Výsledky=<br />
=Kód=<br />
[[File:Model final.spm||Model 3D tisk]]<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21367Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-08T14:50:23Z<p>Zemk05: /* Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace migrace lidí do Evropy ==<br />
<br />
Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.). <br />
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.<br />
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Martina Riegerová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html<br />
<br />
[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace vytváření kytic ==<br />
<br />
'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.<br />
<br />
V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)<br />
<br />
Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).<br />
<br />
Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.<br />
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.<br />
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.<br />
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
*Počet bílých květin<br />
*Počet modrých květin<br />
*Počet žlutých květin <br />
*Počet překážek na louce<br />
*Doba pro vytvoření kytice<br />
*Rychlost chlapce<br />
<br />
'''Výstupy:'''<br />
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase<br />
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem<br />
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče<br />
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.<br />
<br />
'''Poznámka:'''<br />
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.<br />
<br />
[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==<br />
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Monte Carlo<br />
<br />
'''Nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br><br />
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br><br />
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.<br />
<br />
'''Vstupní parametry:'''<br />
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu v jednotlivých měsících<br />
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)<br />
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)<br />
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu<br />
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu<br />
* Stáří naskladněného inkoustu<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.<br />
<br />
'''Data:'''<br />
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích, nákupních cenách a expiracích inkoustů dané společnosti.<br />
<br />
[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: Spíš než jako simulace to zatím vypadá jako kalkulace a rozhodně to není dynamický systém (tedy vhodné pro Vensim). Na druhou stranu, pokud máte interní data dané společnosti, ze kterých by šlo odvodit 1) měsíční poptávku po inkoustech (pravděpodobnostní rozdělení pro jednotlivé měsíce roku - určitě tam bude nějaká sezonalita a celé to zprůměrovat by nedávalo smysl), 2) průměrné stáří naskladňovaného inkoustu (pravděpodobnostní rozdělení), tak už by toto téma, tak jak je, šlo překlopit do simulace Monte Carlo a bylo by to OK. Co Vy na to? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 14:28, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:::: Data pro měsíční poptávku a průměrné stáří inkoustů mám k dispozici. S překlopením do simulace Monte Carlo souhlasím. [[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 15:16, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Energetická náročnost těžby VSEcoinu ==<br />
<br />
S rostoucí oblibou blockchainových technologií se objevují i některá z jejich<br />
úskalí. Zvýšená bezpečnost se neobjeví “jen tak” a je třeba ji nějakým způsobem zajistit. Jedním ze<br />
způsobů je tzv. koncept Proof of Work, kde je bezpečnost zajištěna komputací výkonnostně<br />
náročných operací. Tento výkon je provázen energetickou náročností a v druhé řadě tento výkon<br />
někde chybí. V rámci této simulace bychom chtěli vytvořit síť, která by simulovala těžaře těžící<br />
virtuální měnu VSEcoin (neparametrické hodnoty simulace budou vycházet z implementace<br />
Bitcoinu) a umožňovala nastavení volných parametrů: cena, výše odměny za PoW, náročnost<br />
PoW. (cena bude v této simulaci nastavitelný parametr, protože v simulaci jde o vztah energetické náročnosti na vlastnostech z ceny odvozených a nejde nám o predikci ceny v žádném ohledu). U sítě Bitcoin je náročnost měněna automaticky tak, aby byl jeden validovaný block přidáván každých 10 minut. Tato hodnota byla při implementaci ''zvolena'' a my bychom chtěli ověřit, zda je tato hodnota optimální.<br />
<br />
Těžaři - agenti, rozhodující se, zda<br />
* budou těžit (schvalovat transakce do bloků)<br />
* budou podvádět<br />
* Nice to Have - vstoupí do těžebního clusteru (pro zvýšení šance na odměnu, ale snížení<br />
hodnoty odměny)<br />
<br />
Transakce - reálné a chybné (náhodné chyby i podvody)<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Petr Hoza<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Netlogo<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem simulace je zjistit, jakým stylem je provázána náročnost operací (bezpečnost,<br />
energetická náročnost), cena (výše odměny).<br />
Primárně, zda existuje nějaké optimum nastavené odměny pro zachování dostatečné bezpečnosti za<br />
minimální energetické ceny.<br />
<br />
[[User:Petr Hoza|Petr Hoza]] ([[User talk:Petr Hoza|talk]]) 14:36, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
==Simulace dostavby pražského letiště==<br />
'''Autor:''' Jaroslav Mareš (marj37)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' diskrétní simulace<br />
<br />
'''Nástroj:''' SimProcess<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Pražské letiště již několik let uvažuje o rozšíření terminálů a přístavbu druhé přistávací dráhy. Dle plánů by mělo nejprve dojít k rozšíření o 5 nástupních prostor (dostavba terminálu 2) a následně o přístavbu nového "prstu" s cca 10 dalšími nástupními prostory. Projekty na rozšíření letiště již byly schváleny. Pro jednoduchost by model počítal s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet by trvaly pokaždé stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí. <br />
<br />
'''Vstupní parametry:''' <br />
* počet letových operací <br />
* počet možných stání pro letadla u "prstů" a mimo ně<br />
* počet strojů pro přípravu letadla<br />
* doba kroků přípravy letadla na vzlet (výstup pasažérů, úklid letadla, doplnění pohonných hmot, nástup pasažérů, atd.)- hodnoty z pravděpodobnostních rozdělení<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem simulace je zjistit zda bude možné obsloužit letadla pomocí dostavených prostor, když se zdvojnásobí počet letových operací, v důsledku přístavby druhé ranveje. <br />
<br />
'''Data:''' https://www.prg.aero/planespotting, https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na-letisti-vaclava-havla-praha<br />
<br />
== Vliv průmyslového rybolovu na populace ryb ==<br />
<br />
Simulace bude představovat průmyslový rybolov v oceánech, který se negativně projevuje namnožství a velikosti ryb, které je následně možné lovit, čímž se zmenšuje úlovek a je nutné rybařit stále intenzivněji pro udržení objemu úlovku.<br />
<br />
Při nadměrném rybolovu nejsou schopny ryby udržovat svou populaci a postupně jich ubývá, vlivem velikostí ok v sítích se také vytváří evoluční tlak na velikost ryb, které se mezi generacemi zmenšují, jelikož pak mají větší šanci utéct ze sítí. Pokud ale rybáři zmenší velikost ok v sítích, mohou nastávat situace, že budou loveny nedospělé ryby, které ještě nestihli zplodit potomky, čímž se množství ryb v příští sezóně snižuje. Nastává zde souboj mezi velikostí a množstvím ryb proti velikostí ok a požadovaného objemu úlovku rybářů<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Otakar Johanis<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Netlogo<br />
<br />
'''Agenti'''<br />
<br />
* Rybářské lodě - Loví ryby v oceánech a mají požadovaný objem úlovku a velikost ok sítí<br />
<br />
* Ryby - Mají velikost určenou normálním rozdělením. Menší ryba poskytne rybářské lodi větší úlovek, ale má větší šanci rybáři utéct a nenechat se chytit. Ryby v průběhu času plodí potomky, kteří přijímají velikost svého předka ovlivněnou náhodou. Menší ryby jsou ale snazší kořistí predátorů v oceánech a proto se množí pomaleji, než velké ryby.<br />
<br />
'''Parametry modelu'''<br />
<br />
* Množství rybářských lodí<br />
<br />
* Velikost ok sítí<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem simulace je najít optimální limity objemu vylovených ryb a velikosti ok sítí, aby bylo rybářství z dlouhodobého pohledu udržitelné a nevedlo k devastaci ryb v oceánech.<br />
<br />
== Odstranování mechu z trávníku ==<br />
<br />
Simulace se bude zabývat bežně používanými činnostmi vedoucími k odstranění mechu z trávníku a jejich vlivem na výskyt mechu a trávníku na zahradě.<br />
<br />
Mech je večný problém lidí se zahradou a existuje několik různých metod, jak se pokusit o jeho odstranění. Tyto metody provádí člověk a do různé míry poškozují i okolní biom, který je žádoucí, nejčastěji trávník. Simulace tedy bude ukazovat, jak dojde k renegeraci trávníku a mechu po zásahu danou metodou.<br />
<br />
'''Autor''':<br />
Marek Vávra<br />
<br />
'''Typ modelu''':<br />
Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''':<br />
Netlogo<br />
<br />
'''Agenti''':<br />
<br />
* Mech - Šíří se náhodně, rychleji pokud je kolem volno, pomaleji pokud je kolem trávník či jiný mech<br />
* Trávník - Šíří se náhodně, rychleji pokud je kolem volno, pomaleji pokud je kolem jiný trávník či mech<br />
* Člověk - Bude simulován pomocí několika různých metod (agentů) - například použití mechostopu, vertikutátoru, vyhrabání mechu<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''':<br />
Cílem simulace je ukázat, jaký vliv mají různé metody na budoucí podobu trávníku<br />
<br />
[[User:Vavm05|Vavm05]] ([[User talk:Vavm05|talk]]) 19:12, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku ==<br />
<br />
'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br />
<br />
'''Autor:''' Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Předmět simulace''' <br />
Společnost se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 23 různých dílů. Má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Proto jsou jednotlivé součástky rozděleny do pěti unikátních tiskových úloh (soubor dílů, které se tisknou na jednom stroji v jednu chvíli). Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis a zapnout novou tiskovou úlohu. Obsluha poté díly pro jeden výrobek zabalí a krabici předá do dalšího oddělení.<br />
Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje. <br />
<br />
'''Entity: '''<br />
* Výrobek<br />
* 3D tiskárna<br />
* Filament<br />
* Díl výrobku<br />
* Tisková úloha<br />
* Pracovník obsluhující 3D tiskárnu<br />
* Krabice<br />
<br />
'''Popis procesu:'''<br />
* Zapnutí tiskové úlohy<br />
* Tisk<br />
* Sundání dílů z tiskárny<br />
* Servis tiskárny<br />
* Zabalení dílů do krabice<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami je některých dílů víc než jiných. <br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
'''Data''' Data použitá pro tuto simulaci budou reálná data poskytnutá firmou, která se zabývá 3D tiskem. <br />
<br />
[[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]]) 15:46, 8 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21366Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-08T14:46:36Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace migrace lidí do Evropy ==<br />
<br />
Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.). <br />
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.<br />
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Martina Riegerová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html<br />
<br />
[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace vytváření kytic ==<br />
<br />
'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.<br />
<br />
V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)<br />
<br />
Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).<br />
<br />
Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.<br />
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.<br />
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.<br />
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
*Počet bílých květin<br />
*Počet modrých květin<br />
*Počet žlutých květin <br />
*Počet překážek na louce<br />
*Doba pro vytvoření kytice<br />
*Rychlost chlapce<br />
<br />
'''Výstupy:'''<br />
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase<br />
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem<br />
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče<br />
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.<br />
<br />
'''Poznámka:'''<br />
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.<br />
<br />
[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==<br />
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Monte Carlo<br />
<br />
'''Nástroj:''' Microsoft Excel<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br><br />
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br><br />
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.<br />
<br />
'''Vstupní parametry:'''<br />
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu v jednotlivých měsících<br />
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)<br />
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)<br />
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu<br />
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu<br />
* Stáří naskladněného inkoustu<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.<br />
<br />
'''Data:'''<br />
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích, nákupních cenách a expiracích inkoustů dané společnosti.<br />
<br />
[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: Spíš než jako simulace to zatím vypadá jako kalkulace a rozhodně to není dynamický systém (tedy vhodné pro Vensim). Na druhou stranu, pokud máte interní data dané společnosti, ze kterých by šlo odvodit 1) měsíční poptávku po inkoustech (pravděpodobnostní rozdělení pro jednotlivé měsíce roku - určitě tam bude nějaká sezonalita a celé to zprůměrovat by nedávalo smysl), 2) průměrné stáří naskladňovaného inkoustu (pravděpodobnostní rozdělení), tak už by toto téma, tak jak je, šlo překlopit do simulace Monte Carlo a bylo by to OK. Co Vy na to? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 14:28, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:::: Data pro měsíční poptávku a průměrné stáří inkoustů mám k dispozici. S překlopením do simulace Monte Carlo souhlasím. [[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 15:16, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Energetická náročnost těžby VSEcoinu ==<br />
<br />
S rostoucí oblibou blockchainových technologií se objevují i některá z jejich<br />
úskalí. Zvýšená bezpečnost se neobjeví “jen tak” a je třeba ji nějakým způsobem zajistit. Jedním ze<br />
způsobů je tzv. koncept Proof of Work, kde je bezpečnost zajištěna komputací výkonnostně<br />
náročných operací. Tento výkon je provázen energetickou náročností a v druhé řadě tento výkon<br />
někde chybí. V rámci této simulace bychom chtěli vytvořit síť, která by simulovala těžaře těžící<br />
virtuální měnu VSEcoin (neparametrické hodnoty simulace budou vycházet z implementace<br />
Bitcoinu) a umožňovala nastavení volných parametrů: cena, výše odměny za PoW, náročnost<br />
PoW. (cena bude v této simulaci nastavitelný parametr, protože v simulaci jde o vztah energetické náročnosti na vlastnostech z ceny odvozených a nejde nám o predikci ceny v žádném ohledu). U sítě Bitcoin je náročnost měněna automaticky tak, aby byl jeden validovaný block přidáván každých 10 minut. Tato hodnota byla při implementaci ''zvolena'' a my bychom chtěli ověřit, zda je tato hodnota optimální.<br />
<br />
Těžaři - agenti, rozhodující se, zda<br />
* budou těžit (schvalovat transakce do bloků)<br />
* budou podvádět<br />
* Nice to Have - vstoupí do těžebního clusteru (pro zvýšení šance na odměnu, ale snížení<br />
hodnoty odměny)<br />
<br />
Transakce - reálné a chybné (náhodné chyby i podvody)<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Petr Hoza<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Netlogo<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem simulace je zjistit, jakým stylem je provázána náročnost operací (bezpečnost,<br />
energetická náročnost), cena (výše odměny).<br />
Primárně, zda existuje nějaké optimum nastavené odměny pro zachování dostatečné bezpečnosti za<br />
minimální energetické ceny.<br />
<br />
[[User:Petr Hoza|Petr Hoza]] ([[User talk:Petr Hoza|talk]]) 14:36, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
==Simulace dostavby pražského letiště==<br />
'''Autor:''' Jaroslav Mareš (marj37)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' diskrétní simulace<br />
<br />
'''Nástroj:''' SimProcess<br />
<br />
'''Popis modelu:''' Pražské letiště již několik let uvažuje o rozšíření terminálů a přístavbu druhé přistávací dráhy. Dle plánů by mělo nejprve dojít k rozšíření o 5 nástupních prostor (dostavba terminálu 2) a následně o přístavbu nového "prstu" s cca 10 dalšími nástupními prostory. Projekty na rozšíření letiště již byly schváleny. Pro jednoduchost by model počítal s jedním typem letadla, jehož kroky přípravy pro vzlet by trvaly pokaždé stejnou dobu, bez ohledu na to, do jaké destinace letí. <br />
<br />
'''Vstupní parametry:''' <br />
* počet letových operací <br />
* počet možných stání pro letadla u "prstů" a mimo ně<br />
* počet strojů pro přípravu letadla<br />
* doba kroků přípravy letadla na vzlet (výstup pasažérů, úklid letadla, doplnění pohonných hmot, nástup pasažérů, atd.)- hodnoty z pravděpodobnostních rozdělení<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Cílem simulace je zjistit zda bude možné obsloužit letadla pomocí dostavených prostor, když se zdvojnásobí počet letových operací, v důsledku přístavby druhé ranveje. <br />
<br />
'''Data:''' https://www.prg.aero/planespotting, https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na-letisti-vaclava-havla-praha<br />
<br />
== Vliv průmyslového rybolovu na populace ryb ==<br />
<br />
Simulace bude představovat průmyslový rybolov v oceánech, který se negativně projevuje namnožství a velikosti ryb, které je následně možné lovit, čímž se zmenšuje úlovek a je nutné rybařit stále intenzivněji pro udržení objemu úlovku.<br />
<br />
Při nadměrném rybolovu nejsou schopny ryby udržovat svou populaci a postupně jich ubývá, vlivem velikostí ok v sítích se také vytváří evoluční tlak na velikost ryb, které se mezi generacemi zmenšují, jelikož pak mají větší šanci utéct ze sítí. Pokud ale rybáři zmenší velikost ok v sítích, mohou nastávat situace, že budou loveny nedospělé ryby, které ještě nestihli zplodit potomky, čímž se množství ryb v příští sezóně snižuje. Nastává zde souboj mezi velikostí a množstvím ryb proti velikostí ok a požadovaného objemu úlovku rybářů<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Otakar Johanis<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Netlogo<br />
<br />
'''Agenti'''<br />
<br />
* Rybářské lodě - Loví ryby v oceánech a mají požadovaný objem úlovku a velikost ok sítí<br />
<br />
* Ryby - Mají velikost určenou normálním rozdělením. Menší ryba poskytne rybářské lodi větší úlovek, ale má větší šanci rybáři utéct a nenechat se chytit. Ryby v průběhu času plodí potomky, kteří přijímají velikost svého předka ovlivněnou náhodou. Menší ryby jsou ale snazší kořistí predátorů v oceánech a proto se množí pomaleji, než velké ryby.<br />
<br />
'''Parametry modelu'''<br />
<br />
* Množství rybářských lodí<br />
<br />
* Velikost ok sítí<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem simulace je najít optimální limity objemu vylovených ryb a velikosti ok sítí, aby bylo rybářství z dlouhodobého pohledu udržitelné a nevedlo k devastaci ryb v oceánech.<br />
<br />
== Odstranování mechu z trávníku ==<br />
<br />
Simulace se bude zabývat bežně používanými činnostmi vedoucími k odstranění mechu z trávníku a jejich vlivem na výskyt mechu a trávníku na zahradě.<br />
<br />
Mech je večný problém lidí se zahradou a existuje několik různých metod, jak se pokusit o jeho odstranění. Tyto metody provádí člověk a do různé míry poškozují i okolní biom, který je žádoucí, nejčastěji trávník. Simulace tedy bude ukazovat, jak dojde k renegeraci trávníku a mechu po zásahu danou metodou.<br />
<br />
'''Autor''':<br />
Marek Vávra<br />
<br />
'''Typ modelu''':<br />
Multiagentní<br />
<br />
'''Modelovací nástroj''':<br />
Netlogo<br />
<br />
'''Agenti''':<br />
<br />
* Mech - Šíří se náhodně, rychleji pokud je kolem volno, pomaleji pokud je kolem trávník či jiný mech<br />
* Trávník - Šíří se náhodně, rychleji pokud je kolem volno, pomaleji pokud je kolem jiný trávník či mech<br />
* Člověk - Bude simulován pomocí několika různých metod (agentů) - například použití mechostopu, vertikutátoru, vyhrabání mechu<br />
<br />
<br />
'''Cíl simulace''':<br />
Cílem simulace je ukázat, jaký vliv mají různé metody na budoucí podobu trávníku<br />
<br />
[[User:Vavm05|Vavm05]] ([[User talk:Vavm05|talk]]) 19:12, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku ==<br />
<br />
'''Název:''' Simulace malosériové výroby metodou 3D tisku<br />
<br />
'''Autor:''' Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Nástroj:''' SIMPROCESS<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Předmět simulace''' <br />
Společnost se zabývá výrobou jednoho komplexního výrobku prostřednictvím 3D tisku. Ke kompletaci jednoho výrobku je potřeba 23 různých dílů. Má k dispozici 50 kusů 3D tiskáren, na kterých díly tiskne. Tyto díly však nelze tisknout všechny najednou na jednom stroji díky malému rozměru 3D tiskáren. Proto jsou jednotlivé součástky rozděleny do pěti unikátních tiskových úloh (soubor dílů, které se tisknou na jednom stroji v jednu chvíli). Každá tisková úloha se liší časovou náročností a spotřebovaným materiálem. Tyto tiskové úlohy lze provádět na libovolném stroji, přičemž všechny stroje fungují stejně. Na konci tiskové úlohy musí obsluha sundat vyrobené díly z 3D tiskárny, provést krátký servis a zapnout novou tiskovou úlohu. Obsluha poté díly pro jeden výrobek zabalí a krabici předá do dalšího oddělení.<br />
Pro vytištění je potřeba mít materiál (filament) dodávaný v 5 kg baleních. Pokud se na začátku tisku zjistí, že nezbývá dostatek materiálu pro další tisk, musí se materiál vyměnit za nový. Zbytek struny se recykluje. <br />
<br />
'''Entity: '''<br />
* Výrobek<br />
* 3D tiskárna<br />
* Filament<br />
* Díl výrobku<br />
* Tisková úloha<br />
* Pracovník obsluhující 3D tiskárnu<br />
* Krabice<br />
<br />
'''Popis procesu:'''<br />
* Zapnutí tiskové úlohy<br />
* Tisk<br />
* Sundání dílů z tiskárny<br />
* Servis tiskárny<br />
* Zabalení dílů do krabice<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' <br />
* Optimalizace kombinací tiskových úloh pro maximalizaci výroby koncového výrobku – V procesu je vyskytující se problém, že vzhledem k rozdílné časové náročnosti mezi tiskovými úlohami nastává problém, že některých dílů je víc než jiných. <br />
* Optimalizace počtu pracovníků<br />
<br />
'''Data''' Data použitá pro tuto simulaci budou reálná data poskytnutá firmou, která se zabývá 3D tiskem. <br />
<br />
[[User:Zemk05|Zemk05]] ([[User talk:Zemk05|talk]]) 15:46, 8 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21353Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T12:42:25Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Simulace bude znázorňovat malý včelařský podnik. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
Z této práce budou využita data - velikost včelstva, produkci medu, počasí a dostupnost květin na louce.<br><br />
Faktory ovlivňující produkci medu - http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24103/pol%C4%8D%C3%A1k_2013_bp.pdf?sequence=1&isAllowed=y<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace migrace lidí do Evropy ==<br />
<br />
Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.). <br />
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.<br />
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Martina Riegerová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html<br />
<br />
[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace vytváření kytic ==<br />
<br />
'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.<br />
<br />
V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)<br />
<br />
Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).<br />
<br />
Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.<br />
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.<br />
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.<br />
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
*Počet bílých květin<br />
*Počet modrých květin<br />
*Počet žlutých květin <br />
*Počet překážek na louce<br />
*Doba pro vytvoření kytice<br />
*Rychlost chlapce<br />
<br />
'''Výstupy:'''<br />
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase<br />
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem<br />
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče<br />
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.<br />
<br />
'''Poznámka:'''<br />
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.<br />
<br />
[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==<br />
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br><br />
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br><br />
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.<br />
<br />
'''Vstupní parametry:'''<br />
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu<br />
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)<br />
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)<br />
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu<br />
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.<br />
<br />
'''Data:'''<br />
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích a nákupních cenách inkoustů dané společnosti.<br />
<br />
[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21352Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T12:34:11Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: '''Schváleno''' [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:03, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Simulace bude znázorňovat malý včelařský podnik. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
Z této práce budou využita data - velikost včelstva, produkci medu, počasí a dostupnost květin na louce.<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace migrace lidí do Evropy ==<br />
<br />
Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Faktory migrace mohou být ekonomické, věk, podnebí, současná situace v zemi, atd. V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.). <br />
Migrace probíhá přes tři hlavní migrační trasy do EU - východní, centrální a západní středomořské trasy.<br />
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Martina Riegerová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Simulace by predikovala vnější migraci, kde by na následující období 10ti let dle daných faktorů predikovala počty nových příchozích migrantů do Evropy. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o migracích - https://www.unhcr.org/cz/ , https://www.mvcr.cz/migrace/aktualni-zpravodajstvi.aspx , https://www.unhcr.org/environment-disasters-and-climate-change.html<br />
<br />
[[User:Riem00|riem00]] ([[User talk:Riem00|talk]]) 10:31, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
:: Tématicky by to šlo - co všechno by ta vaše simulace zahrnovala (simulovala)? - všechno to, co máte v tom úvodním odstavci? [[User:Oleg.Svatos|Oleg.Svatos]] ([[User talk:Oleg.Svatos|talk]]) 13:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace vytváření kytic ==<br />
<br />
'''Autor:''' Martin Šatra (satm03)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
<br />
Při dobývání dívčího srdce je možné využívat mnoho způsobů. Jedním z nich je zasypat svou milou květinami. Obecně pak platí, že čím více květin dívka obdrží, tím více pookřeje. Právě sběr květin a vytváření kytic z nich je hlavním námětem vytvářeného modelu.<br />
<br />
V modelu je prostředí definováno jako louka, na které rostou květiny a vyskytují se překážky (skalky). Vybranou louku si pak vyhlídla za účelem vytváření kytic pro své milé čtveřice chlapců. Všichni vědí, že počet květin, které poberou bez toho aniž by je poničili, není nekonečný. Z tohoto důvodu si každý vybudoval své stinné stanoviště, kam si bude shromažďovat své květiny, případně již celé kytice. Skutečnost, že se jedná o uzavřenou louku s omezeným počtem květin činí z chlapců vzájemné soupeře. Každý chlapec si tedy vytvořil svojí strategii, se kterou bude při sbírání květin a vytváření kytic postupovat. (Popisy jednotlivých strategií chlapců jsou v části Agenti.)<br />
<br />
Je také dobré podotknout to, že aby byla kytice shledána dostatečně atraktivní, měla by být složena více květin rozličných barev. Za účely tohoto modelu pak definujeme, že kytice se musí vytvořit z květin o 3 různých barvách (bílá, modrá, žlutá).<br />
<br />
Chlapci mohou unést až 9 květin (popřípadě 3 kytice) bez toho aniž by je poničili. Proto se v případě, kdy již natrhali 9 květin, musí vrátit na své stanoviště, kde tyto květiny (popřípadě vytvořené kytice) uloží. V případě, že chlapci již nemohou plnit své strategie z důvodů vyčerpání potřebných zdrojů (květin), vrátí se každý na své stanoviště.<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
*Jára - Postupuje tak, že chce vytvořit kytice co nejdříve. Při trhání květin tedy postupuje tak, že nejprve utrhne nejbližší květinu jednoho druhu, poté nejbližší květinu druhého druhu, a nakonec nejbližší květinu třetího druhu. Když má vše potřebné (3 druhy květin), pak ihned vytvoří kytici. Poté, co má plné ruce kytic, je jde zanést na své stanoviště.<br />
*Jiří - Má podobnou filozofii jako Jára, tedy trhat květiny po jednotlivém druhu tak, aby měl co nejdříve vše potřebné pro vytvoření nové kytice. Nechce však kytice vytvářet při sbírání, ale až po návratu na své stanoviště.<br />
*Zdeněk - Zdeněk ví, že dokáže unést maximálně 9 květin. Vypočítal si, že z tohoto množství lze vytvořit maximálně 3 kytice. Z tohoto důvodu nejprve trhá nejbližší 3 květiny jednoho druhu, poté nejbližší 3 květiny druhého druhu a nakonec nejblíže se nacházející 3 květiny třetího druhu. Když má plné ruce, odejde na své stanoviště a vytvoří z natrhaných květin kytice.<br />
*Vladislav - Vladislav nechce při trhání květin moc přemýšlet, a tak trhá ty nejbližší co mu přijdou pod ruku. Když má plné ruce jde na své stanoviště a vytvoří tolik kytic, co je jen možné, nevyužité květiny, z nichž již nešlo vytvořit kytice, zůstanou na jeho stanovišti a mohou být využity při další Vladislavově donášce.<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je pozorovat efektivnost jednotlivých strategií chlapců a na základě nabytých poznatků rozhodnout, která strategie je za daných parametrů nejoptimálnější.<br />
<br />
'''Parametry:'''<br />
*Počet bílých květin<br />
*Počet modrých květin<br />
*Počet žlutých květin <br />
*Počet překážek na louce<br />
*Doba pro vytvoření kytice<br />
*Rychlost chlapce<br />
<br />
'''Výstupy:'''<br />
*Graf znázorňující množství vytvořených kytic pro jednotlivé hráče v čase<br />
*Aktuální počet kytic vytvořených každým hráčem<br />
*Aktuální počet květin (z nichž ještě nejsou, nebo dokonce nikdy nebudou kytice) v držení každého hráče<br />
*Průměrná doba pro vytvoření kytice za každého hráče (celkový čas od počátku simulace po konečný návrat chlapce na stanoviště ku množství chlapcem vytvořených kytic)<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
Model je dosti jednostranně zaměřený, avšak mohl by být stále více přibližován reálné situaci. Agenti, chlapci, by mohly mít další atributy jako je například výdrž. Květiny by mohly mít určenou dobu, za kterou po utržení uschnou. Do hry by mohly vstupovat také parametry počasí, které by měly vliv, jak na výdrž chlapce, tak na odolnost květiny. Na louce by se mohly objevit i jiné objekty, či dokonce na hráče číhající nebezpečí.<br />
<br />
'''Poznámka:'''<br />
Jsem si vědom, že podobný námět s poměřováním strategií již existuje (Simulácia zberu jahôd (Netlogo) - Juraj Bačovčin), avšak myslím, že simulace popsána výše se dosti odlišuje, co se jejího vytvoření týče.<br />
<br />
[[User:Satm03|Satm03]] ([[User talk:Satm03|talk]]) 12:09, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Optimalizace skladových zásob inkoustů ==<br />
'''Autor:''' Iveta Kleníková (klei00)<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Systémová dynamika<br />
<br />
'''Nástroj:''' VensimPLE<br />
<br />
'''Popis modelu:'''<br />
Společnost B je českým dodavatelem ekosolventních inkoustů a dalšího spotřebního materiálu do velkoformátových tiskáren. Inkousty se prodávají v jednolitrových lahvích ve čtyřech barvách (CMYK).<br><br />
Každý inkoust má z výroby roční expiraci. Ovšem na sklad se inkousty dostávají ve valné většině případů už cca 3 měsíce staré. Ideální je prodat inkoust v prvních třech měsících (tj. 4-6 měsíců staré), jelikož starší inkousty už zákazníci nechtějí kupovat z důvodu, že by je nestihli do data expirace vypotřebovat. Inkousty staré 7 měsíců se ještě dají prodat, ovšem pouze s určitou slevou. Starší inkousty se již neprodají a je potřeba je za určitý poplatek ekologicky zlikvidovat. Inkousty se prodávají metodou FIFO (časovou jednotkou je měsíc).<br><br />
Při objednávání inkoustů na sklad tu hraje roli spodní a horní limit skladových zásob. V případě snížení skladových zásob pod spodní limit dochází k objednání inkoustů až do výše horního limitu. Inkousty se objednávají vždy po celých baleních po 10 kusech.<br />
<br />
'''Vstupní parametry:'''<br />
* Poptávka po jednotlivých barvách inkoustu<br />
* Fixní náklady (mzda skladníka, nájem skladu, energie)<br />
* Nákupní cena jednotlivých barev inkoustu (zahrnuje i rozpočítanou dopravu)<br />
* Prodejní cena jednotlivých barev inkoustu<br />
* Cena za likvidaci jednoho litru inkoustu<br />
<br />
'''Cíl simulace:'''<br />
Cílem simulace je nalézt optimální limity skladových zásob tak, aby firma zbytečně nenaskladňovala velké množství inkoustů, které se nakonec neprodají a budou muset být zlikvidovány. Zároveň je vhodné, aby poptávka byla ideálně plně uspokojena.<br />
<br />
'''Data:'''<br />
Jako podklad simulace budou použita reálná interní data o prodejích a nákupních cenách inkoustů dané společnosti.<br />
<br />
[[User:Klei00|Klei00]] ([[User talk:Klei00|talk]]) 14:26, 7 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21345Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T08:12:02Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Simulace bude znázorňovat malý včelařský podnik. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21344Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T08:08:09Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Simulace bude znázorňovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21343Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T08:04:45Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:05, 7 May 2021 (CET)</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21342Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T08:03:49Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů pro maximalizaci zisku.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:00 7 May 2021</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21341Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T08:01:17Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včely medonosné, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:00 7 May 2021</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21340Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T08:00:17Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Může se stát, že med bude nekvalitní, či ho bude málo, což ovlivní koncové prodeje. Od včelaře med kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:00 7 May 2021</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21339Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T07:58:48Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Od něj ho kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 10:00 7 May 2021</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21338Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T07:58:19Z<p>Zemk05: /* Simulace včelařství */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Od něj ho kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 7 May 2021</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Assignment_SS_2020/2021/cs&diff=21337Assignment SS 2020/2021/cs2021-05-07T07:57:53Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Zadání LS 2020/2021}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít <nowiki>~~~~</nowiki> (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst [[How to deal with the simulation assignment/cs|Jak na simulace]].<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| text = <div><br />
Témata na téma hazardních her, karet, vývoje cen akcií/indexů nejsou vítány.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
{{Ambox<br />
| type = content<br />
| text = <div><br />
Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné '''schváleno''' někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není '''schváleno''', znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo.<br />
</div><br />
}}<br />
<br />
== Simulace přenosové soustavy ==<br />
<br />
Simulace bude postavena na reálných datech o výrobě a spotřebě elektrické energie v ČR a na datech o přitékající elektrické energii od našich sousedních států. Jejich výroba el. energie taktéž ovlivňuje i naši přenosovou síť. Z tohoto důvodu jsou na pomyslných hranicích naší přenosové soustavy PST transformáty, kde dispečeři regulují výrobu a spotřebu elektrické energie u nás. Pokud by od sítě přiteklo moc energie, mohlo by to přetížit přenosovou soustavu a tím způsobit rozsáhlé výpadky proudu. Pokud by takový výpadek nastal (z důvodu výrazné výkonové nerovnováhy) je nutné, co nejrychleji zajistit stabilitu přenosové sítě. Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Michaela Tauchmanová<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem modelu je nasimulovat přenosovou soustavu a její možnou ochranu proti blackoutům. <br />
<br />
'''Data'''<br />
Data o zatížení, přítoku energie atd. (ČEPS - https://www.ceps.cz/cs/data#Load)<br />
Spotřeba a výroba za rok včetně dat o distribučních ztrátách apod. (Český statistický úřad – Energetické bilance – https://www.czso.cz/csu/czso/ene_cr)<br />
<br />
[[User:Taum03|Taum03]] ([[User talk:Taum03|talk]]) 20:39, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Nalezení nejideálnějšího množství nápojových stánků a TOITOI na hudebních festivalech ==<br />
<br />
'''Název:''' Nalezení nejideálnějšího množství TOITOI na festivalech<br />
<br />
'''Autor:''' vana06, Aneta Váňová<br />
<br />
'''Nástroj:''' NetLogo<br />
<br />
'''Typ modelu:''' Multiagentní<br />
<br />
'''Popis modelu:''' <br />
Venkovní hudební festivaly jsou jedny z nejpopulárnějších událostí, které návštěvníci v letním období navštěvují. Organizátoři těchto organizací musí často kalkulovat kapacitu celého festivalového objektu v návaznosti na popularitu vystupujícího. V návaznosti na tuto proměnou se musí vypořádat organizátoři s množstvím stánků s nápoji, které budou mít možnost prodeje právě na daném festivalu. Množství nápojových stánků však nemůže být neomezené z důvodu redukce prostoru. Zároveň je třeba najít takové optimální místo, aby návštěvníci festivalu netrávili většinu času festivalu právě ve frontách. Na základě následné doby pití a množství pití, které návštěvníci vypijí musí organizátoři počítat i s množstvím TOITOI mobilních toalet tak, aby jejich kapacita nebyla podhodnocena a návštěvníci se neuchylovali k obcházení pravidel festivalu. <br />
K větší reálnosti modelu též přispěje fakt, že agenti se rozhodují v průběhu procesu.<br />
<br />
'''Grafy''' budou znázorňovat:<br />
* Počet čekajících návštěvníků u nápojových stánků v průběhu konání festivalu<br />
* Počet čekajících u TOITOI v průběhu konání festivalu<br />
* Průměrná doba čekání na nápoj<br />
* Průměrná doba čekání na TOITOI<br />
* Počet návštěvníků, kteří z důvodu dlouhého čekání obešli pravidla festivalu a vykonali svou potřebu za TOITOI<br />
* Počet nespokojených zákazníků (měřeno na základě doby čekání na nápoj a nutnosti vykonat potřebu mimo TOITOI)<br />
<br />
'''Agenti:'''<br />
* '''Muži'''<br />
** Potřeba pití nápojů je jednou za 30 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 300–400 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že bude postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
* '''Ženy'''<br />
** Potřeba nového pití je jednou za 45 minut (na základě [https://doi.org/10.1111/j.1530-0277.1990.tb00504.x Zdroj 1]) (určeno náhodným rozdělením)<br />
** Na WC potřebují v případě, že kapacita močového měchýře byla naplněna 150–250 ml (určeno náhodně v rámci daného rozmezí) [https://books.google.cz/books?id=GspuCwAAQBAJ&dq=tvorba+mo%C4%8Di&hl=cs&source=gbs_navlinks_s Zdroj 2]<br />
** Pravděpodobnost, že budou postupovat podle těchto čísel je 50% (rozhodování na základě aktuálních dat v procesu)<br />
<br />
'''Parametry modelu:'''<br />
* Počet návštěvníků jednotlivých pohlaví (rozděleno vždy 50:50 z celkového množství)<br />
* Počet stánků s nápoji<br />
* Počet TOI TOI<br />
<br />
'''Možná rozšíření:'''<br />
* Simulaci by bylo možné rozšířit i o stánky s občerstvením (jídlem)<br />
* Rozšíření o vliv počasí (teploty) a s tím spojenou větší konzumaci nápojů<br />
* Rozšíření o pauzy v programu, kde větší množství návštěvníků zvažuje zakoupení nového nápoje nebo navštívení TOITOI, i když to není potřeba<br />
<br />
'''Cíl simulace:''' Na základě očekávané návštěvnosti bude možné predikovat takové množství nápojových stánků a TOITOI tak, aby bylo optimální, a tudíž aby nedocházelo k obcházení pravidel a aby návštěvníci byli spokojeni.<br />
<br />
'''Poznámka:''' Pro simulaci je čerpáno z dat, která jsou k dispozici k velikosti močového měchýře a množství pití, avšak množství dat k tomuto tématu je omezenější.<br />
<br />
[[User:Vana06|Vana06]] ([[User talk:Vana06|talk]]) 22:28, 6 May 2021 (CET)<br />
<br />
<br />
== Simulácia darcovského centra ==<br />
<br />
Simulácia bude zobrazovať popis procesu odberu krvnej plazmy v dárcovskom centre. Bude pozostávať z registrácie na odber, konzultácie s lekárom, čakaním na odber, odberu samotného, odpočinkom a odchodom z centra. <br />
<br />
Darcovia sa môžu objednávať na odber v 30 minutových intervaloch, pričom simulácia bude brať v potaz „high peaks“, kedy je množstvo darcov vzhľadom na kapacitu lôžok hraničné a bude sa snažiť optimalizovať ako počet lôžok, tak i kapacitu darcov v daných „high peaks“<br />
<br />
Simulácia by pozostávala z 3 modelov:<br />
<br />
*1. Simulácia štandarného provozu<br />
*2. Optimalizácia procesu za účelom lepšej efektivity času vzhľadom na darcu - v momentálnej situácií v „high peaku“ darci čakajú i desiatky minút navyše voči objednanému času<br />
*3. Simulácia letného provozu - v lete je štandardne počet darcov voči zbytku roku menší - v rámci letného provozu by teda bolo možné vymyslieť optimálnu stratégiu či už napríklad v rámci zníženie personálov/lekárov a podobne. <br />
<br />
'''Autor'''<br />
Marko Pira<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Diskrétní simulace<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
SimProcess<br />
<br />
'''Entity'''<br />
Darca<br />
<br />
'''Zdroje'''<br />
*Lékar <br />
*Personál <br />
*Skrinka <br />
*(Odberové) lôžko<br />
*(Tuba) plazmy - v rámci simulácie zistíme, koľko tub plazmy denne centrum zvládne odobrať <br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cieľom je nasimulovať štandardný stav centra a následne proces optimalizovať pomocou zdrojov. Ďalším cieľom je simulácia letného provozu centra a stratégie optimalizácie zdrojov, aby nedochádzalo k ich nevyužitiu<br />
<br />
'''Data'''<br />
Data budú získané od anonymizovaného dárcovského centra v Prahe<br />
<br />
[[User:Pirm01|Pirm01]] ([[User talk:Pirm01|talk]]) 08:53, 7 May 2021 (CET)<br />
<br />
== Simulace včelařství ==<br />
<br />
Budu simulovat malý včelařský podnik. Na produkci medu nezávisí pouze včely samotné, je to poměrně komplexní proces. V modelu se bude vyskytovat prodejní místo, včelař, včelí úly a louka. Med reprodukuji včely, jejichž reprodukce je závislá na tom, jaké je aktuálně počasí a které rostliny jsou v blízkosti dostupné k opylení. Muže se také stát, ze včely onemocní nebo dojde k prudkému výkyvu počasí. Vytvořeny med zpracuje včelař, který ho následně prodává na malém prodejním místě. Od něj ho kupují zákazníci nehledě na to, jakou má aktuálně produkci - poptávka je tedy nepřetržitá. Vycházet se bude z dat diplomové práce, která simulovala procesy probíhající ve včelím úle.<br />
'''Autor'''<br />
Kateřina Zemánková<br />
<br />
'''Typ modelu'''<br />
Systémová dynamika<br />
<br />
'''Modelovací nástroj'''<br />
Vensim<br />
<br />
'''Cíl simulace'''<br />
Cílem bude dokázat, zda v průběhu času bude včelař stále prosperovat, i vzhledem k proměnlivému počasí a hrozbě včelí nemoci, a jaký je optimální počet včelích úlů.<br />
<br />
'''Data'''<br />
Diplomová práce Modelování a simulace přírodních zdrojů - https://is.muni.cz/th/mrhe1/SDIPR.pdf<br />
<br />
[[User:zemk05|zemk05]] ([[User talk:zemk05|talk]]) 7 May 2021</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Poisson_distribution&diff=21321Poisson distribution2021-05-03T19:44:04Z<p>Zemk05: Zemk05 přesunul stránku Poisson distribution na Poisson distribution/cs</p>
<hr />
<div>#REDIRECT [[Poisson distribution/cs]]</div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Poisson_distribution/cs&diff=21320Poisson distribution/cs2021-05-03T19:44:03Z<p>Zemk05: Zemk05 přesunul stránku Poisson distribution na Poisson distribution/cs</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Poissonovo rozdělení}}<br />
=Úvod=<br />
Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti patří mezi diskrétní [[Probability distributions/cs|pravděpodobnostní rozdělení]]. Mezi diskrétní rozdělení pravděpodobnosti také patří alternativní, rovnoměrné, binomické a hypergeometrické rozdělení. Poissonovo rozdělení udává buď počet událostí, které nastanou za daný časový úsek, nebo počet výskytů daného objektu v dané geometrické oblasti. Jevy musí nastat nezávisle na sobě a se stejnou pravděpodobností výskytu. <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref>Poissonovo rozdělení se též nazývá jako tzv. zákon malých čísel, který značí výskyt jevů, jenž se vyskytují zřídka, ale mají mnoho příležitostí nastat.<ref name="charpentier">CHARPENTIER, Arthur. <i>The law of small numbers </i>. Freakonometrics, 2013 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://freakonometrics.hypotheses.org/1416</ref><br><br />
Jako jednoduchý příklad Poissonova rozdělení lze uvést situaci v obchodě - lze vypočítat pravděpodobnost, že prodavačka obslouží tři zákazníky za 30 minut, když víme že běžně za hodinu obslouží šest zákazníků. Takovýto typ příkladu je naprosto typický pro Poissonovo rozdělení.<br />
=Definice=<br />
[[File:pravfce.png|thumb|200px|right||Obr. 1: Pravděpodobnostní funkce poissonova rozdělení <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]<br />
[[File:disfce.png|thumb|200px|right||Obr. 2: Distribuční funkce poissonova rozdělení <ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref>]]<br />
Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělení Po(<math>\lambda</math>) právě tehdy, když má pravděpodobnostní funkce tvar:<br><br />
<math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda},pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><br><br />
Případně <math>P(x) = \frac{l \lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-l \lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math> v úseku délky l (v l-násobku délky jednotkového úseku).<br />
<br />
=Charakteristika=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s proměnnými v určitém čase. Má čtyři základní vlastnosti:<br><br />
* proměnná <math>\lambda</math>označuje průměrný počet vyskytlých jevů v ohraničeném úseku,<br />
* pro každý časový okamžik je pravděpodobnost jevu v malém časovém intervalu stejná (totéž platí v prostoru),<br />
* neexistuje případ, že by nastaly dva jevy přesně v jednom časovém okamžiku nebo místě v prostoru,<br />
* jednotlivé jevy jsou na sobě nezávislé. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
Vpravo je zobrazena pravděpodobnostní a distribuční funkce tohoto rozdělení. Na horizontální ose vyskytuje proměnná k, která značí počet výskytů daného jevu, v tomto případě počet zákazníků. Svislou osou je hodnota pravděpodobnosti průměrného výskytu daného jevu, tedy <math> \lambda</math>.<br />
==Vztah Poissonovo a binomického rozdělení ==<br />
<br />
Pokud má náhodná veličina binomické rozdělení, tvar jejího rozložení se blíží k Poissonovu s parametrem <math> \lambda = n \cdot p</math>, jestliže n je velké a p se blíží k nule. Je tedy možné aproximativně binomické rozdělení s velkým n a malou hodnotou p nahradit Poissonovým rozdělením. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
=Vzorce=<br />
* Pravděpodobnostní funkce: <math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Distribuční funkce: <math>\qquad \sum_{x_i \le x}i \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}</math><ref name="budikova"> BUDÍKOVÁ, RNDr. Marie. <i> Poissonovo rozdělení</i>. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2016 [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/poissonovo-rozd.html</ref><br />
* Střední hodnota: <math> \qquad \operatorname{E}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Rozptyl: <math> \qquad \operatorname{D}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Směrodatná odchylka: <math> \sigma = \sqrt{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient šikmosti: <math> \qquad \gamma_1 = \frac{1}{\sqrt{\lambda}}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient špičatosti: <math> \qquad \gamma_2 = \frac{1}{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
<br />
=Modelový příklad=<br />
Poissonovo rozdělení je užitečné především v případě, kde měříme velikost proměnné v určitém časovém intervalu. Zde jen je uvedeno několik obecných příkladů použití:<br />
* Predikce prodeje určitého výrobku<br />
* Počet ošetřených pacientů během dopolední špičky<br />
* Počet uchazečů o práci v oddělení managementu<br />
Zadání: Během jedné hodiny spojí sekretářka řediteli v průměru 6 hovorů. Potřebujeme sledovat zatížení sekretářky ve 20-ti minutových intervalech. Popište náhodnou veličinu udávající počet spojených telefonních hovorů během 20 minut pomocí pravděpodobnostní funkce. Dále s využitím distribuční nebo pravděpodobnostní funkce určete, že během 20 minut sekretářka spojí:<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory</li><br />
<li> Jeden nebo dva hovory<ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref></li><br />
</ol><br />
<ol style="list-style-type:circle"><br />
<li> Nejprve určíme parametr <math> \lambda </math>, tedy střední hodnotu. Jelikož víme, že za hodinu sekretářka vyřídí 6 hovorů, střední hodnota jsou 2 telefonáty. Z toho vyplývá tvar pravděpodobnostní funkce:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}</math></li><br />
<li>Nyní spočítáme, že během 20 minut sekretářka spojí</li><br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory<br> <br />
K tomu, abychom zjistili tuto pravděpodobnost, nejprve spočítáme hodnotu distribuční funkce pro tři hovory. Tuto hodnotu poté odečteme od jedničky a zjistíme tu, která značí více jak tři hovory.<br><br />
<math>P(X>3)=1-P(X \le 3)=1-F(3)=1-{\qquad \sum_{x=0 }^3 \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}}=0,8571=86%</math></li><br />
<li>Jeden nebo dva hovory<br><br />
<math>P(X=1 \or X=2)=p(1)+p(2)=0,2707 + 0,2707 = 0,541 = 54%</math><br />
</li><br />
</ol><br />
</ol><br />
=Funkce v Excelu=<br />
Poissonovo rozdělení lze také počítat v programu Excel. Tam je k tomu určená přímo funkce, která má tvar POISSON. DIST(x, střední, kumulativní) a má tyto parametry:<br />
* X = počet výskytů, povinný údaj<br />
* Střed_hn = střední hodnota, povinný údaj<br />
* Kumulativní = tato hodnota rozhoduje, v kterém typu rozdělení se má vrátit daná pravděpodobnost, přičemž se rozhoduje skrz hodnota PRAVDA, která vrátí kumulativní rozdělení, či NEPRAVDA, která vrátí hromadné rozdělení pravděpodobnosti. <ref name="microsoft">Microsoft Support<i> POISSON.DIST (funkce)</i>. Microsoft, 2019 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office/poisson-dist-funkce-8fe148ff-39a2-46cb-abf3-7772695d9636</ref><br />
==Příklad==<br />
Zadání: Kuchařka v jídelně nandá průměrně 5 porcí za 5 minut. Zjistěte jaká je pravděpodobnost, že počet porcí za 5 minut bude větší než 4.<br><br />
Náhodná veličina X - počet zákazníků přesně splňuje kritéria pro Poissonovo rozdělení. Pravděpodobnostní funkce počtu zákazníků má tedy tvar:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{5^x}{x!}\mathrm{e}^{-5}</math><br><br />
Úlohu nejlépe vyřešíme pomocí opačného jevu – zjistíme pravděpodobnost toho, že počet porcí za 5 minut bude menší než 4. Poté tuto hodnotu odečteme a získáme pravděpodobnost, která nás zajímá – tedy počet porcí větší než 4:<br><br />
<math>P(X>4)=1-P(X \le 4)=1-p(0)-p(1)-p(2)-p(3)-p(4)=1-0,44=0,56</math><br><br />
Nyní toto vyjádříme v excelu pomocí funkce POISSON.DIST. Počet výskytů jsou čtyři, jelikož zjišťujeme pravděpodobnost tohoto údaje. Jako střední hodnotu dosadíme číslo pět, jelikož je to průměrná hodnota. A jelikož se ptáme na pravděpodobnost za daný časový úsek, tak poslední hodnota je PRAVDA – ptáme se na distribuční funkci. Do excelu zadáme tento vzorec:<br><br />
<math>POISSON.DIST(4;5;PRAVDA)=0,44</math><br><br />
Tuto hodnotu odečteme od 1 a dostaneme kýženou pravděpodobnost – 1 - 0,44 = 0,56.<br />
=Fakta související s problémem=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s výskytem jevů za daný časový interval, jak již bylo zmíněno výše. S tím souvisí dva důležité koncepty – teorie hromadné obsluhy a teorie obnovy.<br><br />
==Teorie hromadné obsluhy==<br />
S Poissonovým rozdělením úzce souvisí i teorie hromadné obsluhy - obojí je úzce spojeno s pravděpodobností a časovou jednotkou. Jde o model, když požadavky prochází zařízeními, od kterých očekávají obsluhu. Vlivem omezené kapacity poté může docházet k frontám, proto se této teorii také alternativně říká ,,teorie front“. <ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
V souvislosti s Poissonovým rozdělením je potřeba vysvětlit dva pojmy – intenzitu příchodů a intenzitu obsluhy. Intenzita příchodů (<math> \lambda</math>) je průměrná hodnota příchodu určitých jednotek – např. průměrně přichází do obchodu 5 zákazníků za minutu - <math>\lambda=5 \text{ zákazníků za minutu}</math>. Jakmile je jednotka v systému, lze vypočítat průměrnou hodnotu, za jakou bude jednotka obsloužena – tomu se říká intenzita obsluhy(µ). Jako příklad lze uvést opět situaci v obchodě – prodavačka obslouží průměrně 100 zákazníků za hodinu -<math> \mu =100 \text{ zákazníků za hodinu}</math>.<ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
Příchod vstupů může být buď pravidelný nebo nepravidelný. Pokud například v obchodě vstupují zákazníky nepravidelně, zde už teorie front souvisí s pravděpodobností – a to buď s Poissonovým rozdělením nebo exponenciálním. Pokud bychom chtěli znát například počet zákazníků vstupujících do supermarketu za určitý časový interval, použijeme právě Poissonovo rozdělení. Pokud bychom naopak chtěli vypočítat dobu, za kterou přijde jeden zákazník za druhým, tak bychom museli zvolit exponenciální rozdělení. <ref name="zizka">ŽIŽKA,Miroslav.<i>Teorie front</i>.Nedatováno [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné z: http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf</ref><br />
==Teorie obnovy==<br />
Teorie obnovy zkoumá závislosti prvků, které selhávají a v závislosti na to jsou nahrazovány novými prvky. Je nejen zobecněním Poissonova procesu, ale také je přímo napojena na teorii spolehlivosti. To, kdy prvky selžou, je náhodná veličina, a pomocí Poissonova rozdělení zde vypočítat pravděpodobnost selhání v určitém časovém úseku. Jednoduchý příklad takového prvku je žárovka – v jejím případě je selháním to, že praskne. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
Proces obnovy lze dělit na dva typy – proces s okamžitou obnovou a proces s konečnou dobou obnovy. Proces s okamžitou dobou obnovy je ta situace, když je doba obnovy daného prvku zanedbatelná vůči době bezporuchovosti. Jako příklad lze uvést opět onu žárovku. Když máme dáno, že dokáže svítit 1000 hodin a vyměňujeme žárovku pouze 30 minut, je to hodnota velmi malá a zanedbatelná. Proces může být ale i s konečnou dobou obnovy, kde se také vyskytuje Poissonovo rozdělení, jelikož pracuje s náhodnou veličinou. Doba bezporuchovosti je stejně náhodná jako doba veličiny. Teorie obnovy je velmi náročná část matematiky a vyžadovala by vlastní samostatnou kapitolu, je tu tudíž zmíněna pouze teoreticky. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
=Příklady k procvičení=<br />
Řešení k níže uvedeným příkladům je v tomto [[Media:resenipr.pdf|souboru]].<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li>Při provozu balícího automatu dochází během dne k náhodným poruchám.Ze zkušenosti víme, že během jedné směny dojde v průměru ke dvou poruchám. Jaká je pravděpodobnost, že během 24 hodin (třísměnný provoz) nedojde k žádné poruše? <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
<li>K automatu přijde v průměru 30 zákazníků za 1/2 hodiny. Jaká je pravděpodobnost, že během příštích pěti minut přijde k automatu právě jeden zákazník? Vypočítejte také střední hodnotu, rozptyl a směrodatnou odchylku.<ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
</ol><br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Poisson_distribution/cs&diff=21319Poisson distribution/cs2021-05-03T19:42:50Z<p>Zemk05: /* Příklady k procvičení */</p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Poissonovo rozdělení}}<br />
=Úvod=<br />
Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti patří mezi diskrétní [[Probability distributions/cs|pravděpodobnostní rozdělení]]. Mezi diskrétní rozdělení pravděpodobnosti také patří alternativní, rovnoměrné, binomické a hypergeometrické rozdělení. Poissonovo rozdělení udává buď počet událostí, které nastanou za daný časový úsek, nebo počet výskytů daného objektu v dané geometrické oblasti. Jevy musí nastat nezávisle na sobě a se stejnou pravděpodobností výskytu. <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref>Poissonovo rozdělení se též nazývá jako tzv. zákon malých čísel, který značí výskyt jevů, jenž se vyskytují zřídka, ale mají mnoho příležitostí nastat.<ref name="charpentier">CHARPENTIER, Arthur. <i>The law of small numbers </i>. Freakonometrics, 2013 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://freakonometrics.hypotheses.org/1416</ref><br><br />
Jako jednoduchý příklad Poissonova rozdělení lze uvést situaci v obchodě - lze vypočítat pravděpodobnost, že prodavačka obslouží tři zákazníky za 30 minut, když víme že běžně za hodinu obslouží šest zákazníků. Takovýto typ příkladu je naprosto typický pro Poissonovo rozdělení.<br />
=Definice=<br />
[[File:pravfce.png|thumb|200px|right||Obr. 1: Pravděpodobnostní funkce poissonova rozdělení <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]<br />
[[File:disfce.png|thumb|200px|right||Obr. 2: Distribuční funkce poissonova rozdělení <ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref>]]<br />
Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělení Po(<math>\lambda</math>) právě tehdy, když má pravděpodobnostní funkce tvar:<br><br />
<math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda},pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><br><br />
Případně <math>P(x) = \frac{l \lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-l \lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math> v úseku délky l (v l-násobku délky jednotkového úseku).<br />
<br />
=Charakteristika=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s proměnnými v určitém čase. Má čtyři základní vlastnosti:<br><br />
* proměnná <math>\lambda</math>označuje průměrný počet vyskytlých jevů v ohraničeném úseku,<br />
* pro každý časový okamžik je pravděpodobnost jevu v malém časovém intervalu stejná (totéž platí v prostoru),<br />
* neexistuje případ, že by nastaly dva jevy přesně v jednom časovém okamžiku nebo místě v prostoru,<br />
* jednotlivé jevy jsou na sobě nezávislé. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
Vpravo je zobrazena pravděpodobnostní a distribuční funkce tohoto rozdělení. Na horizontální ose vyskytuje proměnná k, která značí počet výskytů daného jevu, v tomto případě počet zákazníků. Svislou osou je hodnota pravděpodobnosti průměrného výskytu daného jevu, tedy <math> \lambda</math>.<br />
==Vztah Poissonovo a binomického rozdělení ==<br />
<br />
Pokud má náhodná veličina binomické rozdělení, tvar jejího rozložení se blíží k Poissonovu s parametrem <math> \lambda = n \cdot p</math>, jestliže n je velké a p se blíží k nule. Je tedy možné aproximativně binomické rozdělení s velkým n a malou hodnotou p nahradit Poissonovým rozdělením. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
=Vzorce=<br />
* Pravděpodobnostní funkce: <math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Distribuční funkce: <math>\qquad \sum_{x_i \le x}i \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}</math><ref name="budikova"> BUDÍKOVÁ, RNDr. Marie. <i> Poissonovo rozdělení</i>. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2016 [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/poissonovo-rozd.html</ref><br />
* Střední hodnota: <math> \qquad \operatorname{E}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Rozptyl: <math> \qquad \operatorname{D}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Směrodatná odchylka: <math> \sigma = \sqrt{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient šikmosti: <math> \qquad \gamma_1 = \frac{1}{\sqrt{\lambda}}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient špičatosti: <math> \qquad \gamma_2 = \frac{1}{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
<br />
=Modelový příklad=<br />
Poissonovo rozdělení je užitečné především v případě, kde měříme velikost proměnné v určitém časovém intervalu. Zde jen je uvedeno několik obecných příkladů použití:<br />
* Predikce prodeje určitého výrobku<br />
* Počet ošetřených pacientů během dopolední špičky<br />
* Počet uchazečů o práci v oddělení managementu<br />
Zadání: Během jedné hodiny spojí sekretářka řediteli v průměru 6 hovorů. Potřebujeme sledovat zatížení sekretářky ve 20-ti minutových intervalech. Popište náhodnou veličinu udávající počet spojených telefonních hovorů během 20 minut pomocí pravděpodobnostní funkce. Dále s využitím distribuční nebo pravděpodobnostní funkce určete, že během 20 minut sekretářka spojí:<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory</li><br />
<li> Jeden nebo dva hovory<ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref></li><br />
</ol><br />
<ol style="list-style-type:circle"><br />
<li> Nejprve určíme parametr <math> \lambda </math>, tedy střední hodnotu. Jelikož víme, že za hodinu sekretářka vyřídí 6 hovorů, střední hodnota jsou 2 telefonáty. Z toho vyplývá tvar pravděpodobnostní funkce:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}</math></li><br />
<li>Nyní spočítáme, že během 20 minut sekretářka spojí</li><br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory<br> <br />
K tomu, abychom zjistili tuto pravděpodobnost, nejprve spočítáme hodnotu distribuční funkce pro tři hovory. Tuto hodnotu poté odečteme od jedničky a zjistíme tu, která značí více jak tři hovory.<br><br />
<math>P(X>3)=1-P(X \le 3)=1-F(3)=1-{\qquad \sum_{x=0 }^3 \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}}=0,8571=86%</math></li><br />
<li>Jeden nebo dva hovory<br><br />
<math>P(X=1 \or X=2)=p(1)+p(2)=0,2707 + 0,2707 = 0,541 = 54%</math><br />
</li><br />
</ol><br />
</ol><br />
=Funkce v Excelu=<br />
Poissonovo rozdělení lze také počítat v programu Excel. Tam je k tomu určená přímo funkce, která má tvar POISSON. DIST(x, střední, kumulativní) a má tyto parametry:<br />
* X = počet výskytů, povinný údaj<br />
* Střed_hn = střední hodnota, povinný údaj<br />
* Kumulativní = tato hodnota rozhoduje, v kterém typu rozdělení se má vrátit daná pravděpodobnost, přičemž se rozhoduje skrz hodnota PRAVDA, která vrátí kumulativní rozdělení, či NEPRAVDA, která vrátí hromadné rozdělení pravděpodobnosti. <ref name="microsoft">Microsoft Support<i> POISSON.DIST (funkce)</i>. Microsoft, 2019 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office/poisson-dist-funkce-8fe148ff-39a2-46cb-abf3-7772695d9636</ref><br />
==Příklad==<br />
Zadání: Kuchařka v jídelně nandá průměrně 5 porcí za 5 minut. Zjistěte jaká je pravděpodobnost, že počet porcí za 5 minut bude větší než 4.<br><br />
Náhodná veličina X - počet zákazníků přesně splňuje kritéria pro Poissonovo rozdělení. Pravděpodobnostní funkce počtu zákazníků má tedy tvar:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{5^x}{x!}\mathrm{e}^{-5}</math><br><br />
Úlohu nejlépe vyřešíme pomocí opačného jevu – zjistíme pravděpodobnost toho, že počet porcí za 5 minut bude menší než 4. Poté tuto hodnotu odečteme a získáme pravděpodobnost, která nás zajímá – tedy počet porcí větší než 4:<br><br />
<math>P(X>4)=1-P(X \le 4)=1-p(0)-p(1)-p(2)-p(3)-p(4)=1-0,44=0,56</math><br><br />
Nyní toto vyjádříme v excelu pomocí funkce POISSON.DIST. Počet výskytů jsou čtyři, jelikož zjišťujeme pravděpodobnost tohoto údaje. Jako střední hodnotu dosadíme číslo pět, jelikož je to průměrná hodnota. A jelikož se ptáme na pravděpodobnost za daný časový úsek, tak poslední hodnota je PRAVDA – ptáme se na distribuční funkci. Do excelu zadáme tento vzorec:<br><br />
<math>POISSON.DIST(4;5;PRAVDA)=0,44</math><br><br />
Tuto hodnotu odečteme od 1 a dostaneme kýženou pravděpodobnost – 1 - 0,44 = 0,56.<br />
=Fakta související s problémem=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s výskytem jevů za daný časový interval, jak již bylo zmíněno výše. S tím souvisí dva důležité koncepty – teorie hromadné obsluhy a teorie obnovy.<br><br />
==Teorie hromadné obsluhy==<br />
S Poissonovým rozdělením úzce souvisí i teorie hromadné obsluhy - obojí je úzce spojeno s pravděpodobností a časovou jednotkou. Jde o model, když požadavky prochází zařízeními, od kterých očekávají obsluhu. Vlivem omezené kapacity poté může docházet k frontám, proto se této teorii také alternativně říká ,,teorie front“. <ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
V souvislosti s Poissonovým rozdělením je potřeba vysvětlit dva pojmy – intenzitu příchodů a intenzitu obsluhy. Intenzita příchodů (<math> \lambda</math>) je průměrná hodnota příchodu určitých jednotek – např. průměrně přichází do obchodu 5 zákazníků za minutu - <math>\lambda=5 \text{ zákazníků za minutu}</math>. Jakmile je jednotka v systému, lze vypočítat průměrnou hodnotu, za jakou bude jednotka obsloužena – tomu se říká intenzita obsluhy(µ). Jako příklad lze uvést opět situaci v obchodě – prodavačka obslouží průměrně 100 zákazníků za hodinu -<math> \mu =100 \text{ zákazníků za hodinu}</math>.<ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
Příchod vstupů může být buď pravidelný nebo nepravidelný. Pokud například v obchodě vstupují zákazníky nepravidelně, zde už teorie front souvisí s pravděpodobností – a to buď s Poissonovým rozdělením nebo exponenciálním. Pokud bychom chtěli znát například počet zákazníků vstupujících do supermarketu za určitý časový interval, použijeme právě Poissonovo rozdělení. Pokud bychom naopak chtěli vypočítat dobu, za kterou přijde jeden zákazník za druhým, tak bychom museli zvolit exponenciální rozdělení. <ref name="zizka">ŽIŽKA,Miroslav.<i>Teorie front</i>.Nedatováno [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné z: http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf</ref><br />
==Teorie obnovy==<br />
Teorie obnovy zkoumá závislosti prvků, které selhávají a v závislosti na to jsou nahrazovány novými prvky. Je nejen zobecněním Poissonova procesu, ale také je přímo napojena na teorii spolehlivosti. To, kdy prvky selžou, je náhodná veličina, a pomocí Poissonova rozdělení zde vypočítat pravděpodobnost selhání v určitém časovém úseku. Jednoduchý příklad takového prvku je žárovka – v jejím případě je selháním to, že praskne. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
Proces obnovy lze dělit na dva typy – proces s okamžitou obnovou a proces s konečnou dobou obnovy. Proces s okamžitou dobou obnovy je ta situace, když je doba obnovy daného prvku zanedbatelná vůči době bezporuchovosti. Jako příklad lze uvést opět onu žárovku. Když máme dáno, že dokáže svítit 1000 hodin a vyměňujeme žárovku pouze 30 minut, je to hodnota velmi malá a zanedbatelná. Proces může být ale i s konečnou dobou obnovy, kde se také vyskytuje Poissonovo rozdělení, jelikož pracuje s náhodnou veličinou. Doba bezporuchovosti je stejně náhodná jako doba veličiny. Teorie obnovy je velmi náročná část matematiky a vyžadovala by vlastní samostatnou kapitolu, je tu tudíž zmíněna pouze teoreticky. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
=Příklady k procvičení=<br />
Řešení k níže uvedeným příkladům je v tomto [[Media:resenipr.pdf|souboru]].<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li>Při provozu balícího automatu dochází během dne k náhodným poruchám.Ze zkušenosti víme, že během jedné směny dojde v průměru ke dvou poruchám. Jaká je pravděpodobnost, že během 24 hodin (třísměnný provoz) nedojde k žádné poruše? <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
<li>K automatu přijde v průměru 30 zákazníků za 1/2 hodiny. Jaká je pravděpodobnost, že během příštích pěti minut přijde k automatu právě jeden zákazník? Vypočítejte také střední hodnotu, rozptyl a směrodatnou odchylku.<ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
</ol><br />
<br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Poisson_distribution/cs&diff=21318Poisson distribution/cs2021-05-03T19:38:00Z<p>Zemk05: </p>
<hr />
<div>{{DISPLAYTITLE:Poissonovo rozdělení}}<br />
=Úvod=<br />
Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti patří mezi diskrétní [[Probability distributions/cs|pravděpodobnostní rozdělení]]. Mezi diskrétní rozdělení pravděpodobnosti také patří alternativní, rovnoměrné, binomické a hypergeometrické rozdělení. Poissonovo rozdělení udává buď počet událostí, které nastanou za daný časový úsek, nebo počet výskytů daného objektu v dané geometrické oblasti. Jevy musí nastat nezávisle na sobě a se stejnou pravděpodobností výskytu. <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref>Poissonovo rozdělení se též nazývá jako tzv. zákon malých čísel, který značí výskyt jevů, jenž se vyskytují zřídka, ale mají mnoho příležitostí nastat.<ref name="charpentier">CHARPENTIER, Arthur. <i>The law of small numbers </i>. Freakonometrics, 2013 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://freakonometrics.hypotheses.org/1416</ref><br><br />
Jako jednoduchý příklad Poissonova rozdělení lze uvést situaci v obchodě - lze vypočítat pravděpodobnost, že prodavačka obslouží tři zákazníky za 30 minut, když víme že běžně za hodinu obslouží šest zákazníků. Takovýto typ příkladu je naprosto typický pro Poissonovo rozdělení.<br />
=Definice=<br />
[[File:pravfce.png|thumb|200px|right||Obr. 1: Pravděpodobnostní funkce poissonova rozdělení <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]<br />
[[File:disfce.png|thumb|200px|right||Obr. 2: Distribuční funkce poissonova rozdělení <ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref>]]<br />
Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělení Po(<math>\lambda</math>) právě tehdy, když má pravděpodobnostní funkce tvar:<br><br />
<math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda},pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><br><br />
Případně <math>P(x) = \frac{l \lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-l \lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math> v úseku délky l (v l-násobku délky jednotkového úseku).<br />
<br />
=Charakteristika=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s proměnnými v určitém čase. Má čtyři základní vlastnosti:<br><br />
* proměnná <math>\lambda</math>označuje průměrný počet vyskytlých jevů v ohraničeném úseku,<br />
* pro každý časový okamžik je pravděpodobnost jevu v malém časovém intervalu stejná (totéž platí v prostoru),<br />
* neexistuje případ, že by nastaly dva jevy přesně v jednom časovém okamžiku nebo místě v prostoru,<br />
* jednotlivé jevy jsou na sobě nezávislé. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
Vpravo je zobrazena pravděpodobnostní a distribuční funkce tohoto rozdělení. Na horizontální ose vyskytuje proměnná k, která značí počet výskytů daného jevu, v tomto případě počet zákazníků. Svislou osou je hodnota pravděpodobnosti průměrného výskytu daného jevu, tedy <math> \lambda</math>.<br />
==Vztah Poissonovo a binomického rozdělení ==<br />
<br />
Pokud má náhodná veličina binomické rozdělení, tvar jejího rozložení se blíží k Poissonovu s parametrem <math> \lambda = n \cdot p</math>, jestliže n je velké a p se blíží k nule. Je tedy možné aproximativně binomické rozdělení s velkým n a malou hodnotou p nahradit Poissonovým rozdělením. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
=Vzorce=<br />
* Pravděpodobnostní funkce: <math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Distribuční funkce: <math>\qquad \sum_{x_i \le x}i \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}</math><ref name="budikova"> BUDÍKOVÁ, RNDr. Marie. <i> Poissonovo rozdělení</i>. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2016 [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/poissonovo-rozd.html</ref><br />
* Střední hodnota: <math> \qquad \operatorname{E}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Rozptyl: <math> \qquad \operatorname{D}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Směrodatná odchylka: <math> \sigma = \sqrt{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient šikmosti: <math> \qquad \gamma_1 = \frac{1}{\sqrt{\lambda}}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient špičatosti: <math> \qquad \gamma_2 = \frac{1}{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
<br />
=Modelový příklad=<br />
Poissonovo rozdělení je užitečné především v případě, kde měříme velikost proměnné v určitém časovém intervalu. Zde jen je uvedeno několik obecných příkladů použití:<br />
* Predikce prodeje určitého výrobku<br />
* Počet ošetřených pacientů během dopolední špičky<br />
* Počet uchazečů o práci v oddělení managementu<br />
Zadání: Během jedné hodiny spojí sekretářka řediteli v průměru 6 hovorů. Potřebujeme sledovat zatížení sekretářky ve 20-ti minutových intervalech. Popište náhodnou veličinu udávající počet spojených telefonních hovorů během 20 minut pomocí pravděpodobnostní funkce. Dále s využitím distribuční nebo pravděpodobnostní funkce určete, že během 20 minut sekretářka spojí:<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory</li><br />
<li> Jeden nebo dva hovory<ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref></li><br />
</ol><br />
<ol style="list-style-type:circle"><br />
<li> Nejprve určíme parametr <math> \lambda </math>, tedy střední hodnotu. Jelikož víme, že za hodinu sekretářka vyřídí 6 hovorů, střední hodnota jsou 2 telefonáty. Z toho vyplývá tvar pravděpodobnostní funkce:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}</math></li><br />
<li>Nyní spočítáme, že během 20 minut sekretářka spojí</li><br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory<br> <br />
K tomu, abychom zjistili tuto pravděpodobnost, nejprve spočítáme hodnotu distribuční funkce pro tři hovory. Tuto hodnotu poté odečteme od jedničky a zjistíme tu, která značí více jak tři hovory.<br><br />
<math>P(X>3)=1-P(X \le 3)=1-F(3)=1-{\qquad \sum_{x=0 }^3 \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}}=0,8571=86%</math></li><br />
<li>Jeden nebo dva hovory<br><br />
<math>P(X=1 \or X=2)=p(1)+p(2)=0,2707 + 0,2707 = 0,541 = 54%</math><br />
</li><br />
</ol><br />
</ol><br />
=Funkce v Excelu=<br />
Poissonovo rozdělení lze také počítat v programu Excel. Tam je k tomu určená přímo funkce, která má tvar POISSON. DIST(x, střední, kumulativní) a má tyto parametry:<br />
* X = počet výskytů, povinný údaj<br />
* Střed_hn = střední hodnota, povinný údaj<br />
* Kumulativní = tato hodnota rozhoduje, v kterém typu rozdělení se má vrátit daná pravděpodobnost, přičemž se rozhoduje skrz hodnota PRAVDA, která vrátí kumulativní rozdělení, či NEPRAVDA, která vrátí hromadné rozdělení pravděpodobnosti. <ref name="microsoft">Microsoft Support<i> POISSON.DIST (funkce)</i>. Microsoft, 2019 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office/poisson-dist-funkce-8fe148ff-39a2-46cb-abf3-7772695d9636</ref><br />
==Příklad==<br />
Zadání: Kuchařka v jídelně nandá průměrně 5 porcí za 5 minut. Zjistěte jaká je pravděpodobnost, že počet porcí za 5 minut bude větší než 4.<br><br />
Náhodná veličina X - počet zákazníků přesně splňuje kritéria pro Poissonovo rozdělení. Pravděpodobnostní funkce počtu zákazníků má tedy tvar:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{5^x}{x!}\mathrm{e}^{-5}</math><br><br />
Úlohu nejlépe vyřešíme pomocí opačného jevu – zjistíme pravděpodobnost toho, že počet porcí za 5 minut bude menší než 4. Poté tuto hodnotu odečteme a získáme pravděpodobnost, která nás zajímá – tedy počet porcí větší než 4:<br><br />
<math>P(X>4)=1-P(X \le 4)=1-p(0)-p(1)-p(2)-p(3)-p(4)=1-0,44=0,56</math><br><br />
Nyní toto vyjádříme v excelu pomocí funkce POISSON.DIST. Počet výskytů jsou čtyři, jelikož zjišťujeme pravděpodobnost tohoto údaje. Jako střední hodnotu dosadíme číslo pět, jelikož je to průměrná hodnota. A jelikož se ptáme na pravděpodobnost za daný časový úsek, tak poslední hodnota je PRAVDA – ptáme se na distribuční funkci. Do excelu zadáme tento vzorec:<br><br />
<math>POISSON.DIST(4;5;PRAVDA)=0,44</math><br><br />
Tuto hodnotu odečteme od 1 a dostaneme kýženou pravděpodobnost – 1 - 0,44 = 0,56.<br />
=Fakta související s problémem=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s výskytem jevů za daný časový interval, jak již bylo zmíněno výše. S tím souvisí dva důležité koncepty – teorie hromadné obsluhy a teorie obnovy.<br><br />
==Teorie hromadné obsluhy==<br />
S Poissonovým rozdělením úzce souvisí i teorie hromadné obsluhy - obojí je úzce spojeno s pravděpodobností a časovou jednotkou. Jde o model, když požadavky prochází zařízeními, od kterých očekávají obsluhu. Vlivem omezené kapacity poté může docházet k frontám, proto se této teorii také alternativně říká ,,teorie front“. <ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
V souvislosti s Poissonovým rozdělením je potřeba vysvětlit dva pojmy – intenzitu příchodů a intenzitu obsluhy. Intenzita příchodů (<math> \lambda</math>) je průměrná hodnota příchodu určitých jednotek – např. průměrně přichází do obchodu 5 zákazníků za minutu - <math>\lambda=5 \text{ zákazníků za minutu}</math>. Jakmile je jednotka v systému, lze vypočítat průměrnou hodnotu, za jakou bude jednotka obsloužena – tomu se říká intenzita obsluhy(µ). Jako příklad lze uvést opět situaci v obchodě – prodavačka obslouží průměrně 100 zákazníků za hodinu -<math> \mu =100 \text{ zákazníků za hodinu}</math>.<ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
Příchod vstupů může být buď pravidelný nebo nepravidelný. Pokud například v obchodě vstupují zákazníky nepravidelně, zde už teorie front souvisí s pravděpodobností – a to buď s Poissonovým rozdělením nebo exponenciálním. Pokud bychom chtěli znát například počet zákazníků vstupujících do supermarketu za určitý časový interval, použijeme právě Poissonovo rozdělení. Pokud bychom naopak chtěli vypočítat dobu, za kterou přijde jeden zákazník za druhým, tak bychom museli zvolit exponenciální rozdělení. <ref name="zizka">ŽIŽKA,Miroslav.<i>Teorie front</i>.Nedatováno [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné z: http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf</ref><br />
==Teorie obnovy==<br />
Teorie obnovy zkoumá závislosti prvků, které selhávají a v závislosti na to jsou nahrazovány novými prvky. Je nejen zobecněním Poissonova procesu, ale také je přímo napojena na teorii spolehlivosti. To, kdy prvky selžou, je náhodná veličina, a pomocí Poissonova rozdělení zde vypočítat pravděpodobnost selhání v určitém časovém úseku. Jednoduchý příklad takového prvku je žárovka – v jejím případě je selháním to, že praskne. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
Proces obnovy lze dělit na dva typy – proces s okamžitou obnovou a proces s konečnou dobou obnovy. Proces s okamžitou dobou obnovy je ta situace, když je doba obnovy daného prvku zanedbatelná vůči době bezporuchovosti. Jako příklad lze uvést opět onu žárovku. Když máme dáno, že dokáže svítit 1000 hodin a vyměňujeme žárovku pouze 30 minut, je to hodnota velmi malá a zanedbatelná. Proces může být ale i s konečnou dobou obnovy, kde se také vyskytuje Poissonovo rozdělení, jelikož pracuje s náhodnou veličinou. Doba bezporuchovosti je stejně náhodná jako doba veličiny. Teorie obnovy je velmi náročná část matematiky a vyžadovala by vlastní samostatnou kapitolu, je tu tudíž zmíněna pouze teoreticky. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
=Příklady k procvičení=<br />
Řešení k níže uvedeným příkladům je v tomto [[Media:resenipr.pdf|souboru]].<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li>Při provozu balícího automatu dochází během dne k náhodným poruchám.Ze zkušenosti víme, že během jedné směny dojde v průměru ke dvou poruchám. Jaká je pravděpodobnost, že během 24 hodin (třísměnný provoz) nedojde k žádné poruše? <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
0,00248<br />
<li>K automatu přijde v průměru 30 zákazníků za 1/2 hodiny. Jaká je pravděpodobnost, že během příštích pěti minut přijde k automatu právě jeden zákazník? Vypočítejte také střední hodnotu, rozptyl a směrodatnou odchylku.<ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
</ol><br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05http://www.simulace.info/index.php?title=Poisson_distribution/cs&diff=21317Poisson distribution/cs2021-05-03T19:34:57Z<p>Zemk05: /* Vzorce */</p>
<hr />
<div>=Úvod=<br />
Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti patří mezi diskrétní [[Probability distributions/cs|pravděpodobnostní rozdělení]]. Mezi diskrétní rozdělení pravděpodobnosti také patří alternativní, rovnoměrné, binomické a hypergeometrické rozdělení. Poissonovo rozdělení udává buď počet událostí, které nastanou za daný časový úsek, nebo počet výskytů daného objektu v dané geometrické oblasti. Jevy musí nastat nezávisle na sobě a se stejnou pravděpodobností výskytu. <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref>Poissonovo rozdělení se též nazývá jako tzv. zákon malých čísel, který značí výskyt jevů, jenž se vyskytují zřídka, ale mají mnoho příležitostí nastat.<ref name="charpentier">CHARPENTIER, Arthur. <i>The law of small numbers </i>. Freakonometrics, 2013 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://freakonometrics.hypotheses.org/1416</ref><br><br />
Jako jednoduchý příklad Poissonova rozdělení lze uvést situaci v obchodě - lze vypočítat pravděpodobnost, že prodavačka obslouží tři zákazníky za 30 minut, když víme že běžně za hodinu obslouží šest zákazníků. Takovýto typ příkladu je naprosto typický pro Poissonovo rozdělení.<br />
=Definice=<br />
[[File:pravfce.png|thumb|200px|right||Obr. 1: Pravděpodobnostní funkce poissonova rozdělení <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref>]]<br />
[[File:disfce.png|thumb|200px|right||Obr. 2: Distribuční funkce poissonova rozdělení <ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref>]]<br />
Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělení Po(<math>\lambda</math>) právě tehdy, když má pravděpodobnostní funkce tvar:<br><br />
<math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda},pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><br><br />
Případně <math>P(x) = \frac{l \lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-l \lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math> v úseku délky l (v l-násobku délky jednotkového úseku).<br />
<br />
=Charakteristika=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s proměnnými v určitém čase. Má čtyři základní vlastnosti:<br><br />
* proměnná <math>\lambda</math>označuje průměrný počet vyskytlých jevů v ohraničeném úseku,<br />
* pro každý časový okamžik je pravděpodobnost jevu v malém časovém intervalu stejná (totéž platí v prostoru),<br />
* neexistuje případ, že by nastaly dva jevy přesně v jednom časovém okamžiku nebo místě v prostoru,<br />
* jednotlivé jevy jsou na sobě nezávislé. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
Vpravo je zobrazena pravděpodobnostní a distribuční funkce tohoto rozdělení. Na horizontální ose vyskytuje proměnná k, která značí počet výskytů daného jevu, v tomto případě počet zákazníků. Svislou osou je hodnota pravděpodobnosti průměrného výskytu daného jevu, tedy <math> \lambda</math>.<br />
==Vztah Poissonovo a binomického rozdělení ==<br />
<br />
Pokud má náhodná veličina binomické rozdělení, tvar jejího rozložení se blíží k Poissonovu s parametrem <math> \lambda = n \cdot p</math>, jestliže n je velké a p se blíží k nule. Je tedy možné aproximativně binomické rozdělení s velkým n a malou hodnotou p nahradit Poissonovým rozdělením. <ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
=Vzorce=<br />
* Pravděpodobnostní funkce: <math>P(x) = \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}, pro\,x_i =0,1,2,..., \; \lambda_i>0</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Distribuční funkce: <math>\qquad \sum_{x_i \le x}i \frac{\lambda^x}{x!}\mathrm{e}^{-\lambda}</math><ref name="budikova"> BUDÍKOVÁ, RNDr. Marie. <i> Poissonovo rozdělení</i>. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 2016 [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/poissonovo-rozd.html</ref><br />
* Střední hodnota: <math> \qquad \operatorname{E}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Rozptyl: <math> \qquad \operatorname{D}(X)=\lambda</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Směrodatná odchylka: <math> \sigma = \sqrt{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient šikmosti: <math> \qquad \gamma_1 = \frac{1}{\sqrt{\lambda}}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
* Koeficient špičatosti: <math> \qquad \gamma_2 = \frac{1}{\lambda}</math><ref name="otipka">OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. <i>Pravděpodobnost a statistika</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ </ref><br />
<br />
=Modelový příklad=<br />
Poissonovo rozdělení je užitečné především v případě, kde měříme velikost proměnné v určitém časovém intervalu. Zde jen je uvedeno několik obecných příkladů použití:<br />
* Predikce prodeje určitého výrobku<br />
* Počet ošetřených pacientů během dopolední špičky<br />
* Počet uchazečů o práci v oddělení managementu<br />
Zadání: Během jedné hodiny spojí sekretářka řediteli v průměru 6 hovorů. Potřebujeme sledovat zatížení sekretářky ve 20-ti minutových intervalech. Popište náhodnou veličinu udávající počet spojených telefonních hovorů během 20 minut pomocí pravděpodobnostní funkce. Dále s využitím distribuční nebo pravděpodobnostní funkce určete, že během 20 minut sekretářka spojí:<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory</li><br />
<li> Jeden nebo dva hovory<ref name=”neubauer_odkaz"> NEUBAUER,Jiří. <i> Modely diskrétní náhodné veličiny </i>. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno, nedatováno [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://k101.unob.cz/~neubauer/pdf/diskretni_modely.pdf</ref></li><br />
</ol><br />
<ol style="list-style-type:circle"><br />
<li> Nejprve určíme parametr <math> \lambda </math>, tedy střední hodnotu. Jelikož víme, že za hodinu sekretářka vyřídí 6 hovorů, střední hodnota jsou 2 telefonáty. Z toho vyplývá tvar pravděpodobnostní funkce:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}</math></li><br />
<li>Nyní spočítáme, že během 20 minut sekretářka spojí</li><br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li> Více než tři hovory<br> <br />
K tomu, abychom zjistili tuto pravděpodobnost, nejprve spočítáme hodnotu distribuční funkce pro tři hovory. Tuto hodnotu poté odečteme od jedničky a zjistíme tu, která značí více jak tři hovory.<br><br />
<math>P(X>3)=1-P(X \le 3)=1-F(3)=1-{\qquad \sum_{x=0 }^3 \frac{2^x}{x!}\mathrm{e}^{-2}}=0,8571=86%</math></li><br />
<li>Jeden nebo dva hovory<br><br />
<math>P(X=1 \or X=2)=p(1)+p(2)=0,2707 + 0,2707 = 0,541 = 54%</math><br />
</li><br />
</ol><br />
</ol><br />
=Funkce v Excelu=<br />
Poissonovo rozdělení lze také počítat v programu Excel. Tam je k tomu určená přímo funkce, která má tvar POISSON. DIST(x, střední, kumulativní) a má tyto parametry:<br />
* X = počet výskytů, povinný údaj<br />
* Střed_hn = střední hodnota, povinný údaj<br />
* Kumulativní = tato hodnota rozhoduje, v kterém typu rozdělení se má vrátit daná pravděpodobnost, přičemž se rozhoduje skrz hodnota PRAVDA, která vrátí kumulativní rozdělení, či NEPRAVDA, která vrátí hromadné rozdělení pravděpodobnosti. <ref name="microsoft">Microsoft Support<i> POISSON.DIST (funkce)</i>. Microsoft, 2019 [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/office/poisson-dist-funkce-8fe148ff-39a2-46cb-abf3-7772695d9636</ref><br />
==Příklad==<br />
Zadání: Kuchařka v jídelně nandá průměrně 5 porcí za 5 minut. Zjistěte jaká je pravděpodobnost, že počet porcí za 5 minut bude větší než 4.<br><br />
Náhodná veličina X - počet zákazníků přesně splňuje kritéria pro Poissonovo rozdělení. Pravděpodobnostní funkce počtu zákazníků má tedy tvar:<br><br />
<math>\qquad P(x) = \frac{5^x}{x!}\mathrm{e}^{-5}</math><br><br />
Úlohu nejlépe vyřešíme pomocí opačného jevu – zjistíme pravděpodobnost toho, že počet porcí za 5 minut bude menší než 4. Poté tuto hodnotu odečteme a získáme pravděpodobnost, která nás zajímá – tedy počet porcí větší než 4:<br><br />
<math>P(X>4)=1-P(X \le 4)=1-p(0)-p(1)-p(2)-p(3)-p(4)=1-0,44=0,56</math><br><br />
Nyní toto vyjádříme v excelu pomocí funkce POISSON.DIST. Počet výskytů jsou čtyři, jelikož zjišťujeme pravděpodobnost tohoto údaje. Jako střední hodnotu dosadíme číslo pět, jelikož je to průměrná hodnota. A jelikož se ptáme na pravděpodobnost za daný časový úsek, tak poslední hodnota je PRAVDA – ptáme se na distribuční funkci. Do excelu zadáme tento vzorec:<br><br />
<math>POISSON.DIST(4;5;PRAVDA)=0,44</math><br><br />
Tuto hodnotu odečteme od 1 a dostaneme kýženou pravděpodobnost – 1 - 0,44 = 0,56.<br />
=Fakta související s problémem=<br />
Poissonovo rozdělení pracuje s výskytem jevů za daný časový interval, jak již bylo zmíněno výše. S tím souvisí dva důležité koncepty – teorie hromadné obsluhy a teorie obnovy.<br><br />
==Teorie hromadné obsluhy==<br />
S Poissonovým rozdělením úzce souvisí i teorie hromadné obsluhy - obojí je úzce spojeno s pravděpodobností a časovou jednotkou. Jde o model, když požadavky prochází zařízeními, od kterých očekávají obsluhu. Vlivem omezené kapacity poté může docházet k frontám, proto se této teorii také alternativně říká ,,teorie front“. <ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
V souvislosti s Poissonovým rozdělením je potřeba vysvětlit dva pojmy – intenzitu příchodů a intenzitu obsluhy. Intenzita příchodů (<math> \lambda</math>) je průměrná hodnota příchodu určitých jednotek – např. průměrně přichází do obchodu 5 zákazníků za minutu - <math>\lambda=5 \text{ zákazníků za minutu}</math>. Jakmile je jednotka v systému, lze vypočítat průměrnou hodnotu, za jakou bude jednotka obsloužena – tomu se říká intenzita obsluhy(µ). Jako příklad lze uvést opět situaci v obchodě – prodavačka obslouží průměrně 100 zákazníků za hodinu -<math> \mu =100 \text{ zákazníků za hodinu}</math>.<ref name="seknickova">SEKNIČKOVÁ, Jana. <i>Modely hromadné obsluhy</i> [přednáška]. Praha: VŠE Fakulta informatiky a statistiky, 2020. Dostupné z: http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/4EK212-KVAM/KVAM-dist/S11%20-%204EK212%20KVAM%20-%20web.pdf</ref><br><br />
Příchod vstupů může být buď pravidelný nebo nepravidelný. Pokud například v obchodě vstupují zákazníky nepravidelně, zde už teorie front souvisí s pravděpodobností – a to buď s Poissonovým rozdělením nebo exponenciálním. Pokud bychom chtěli znát například počet zákazníků vstupujících do supermarketu za určitý časový interval, použijeme právě Poissonovo rozdělení. Pokud bychom naopak chtěli vypočítat dobu, za kterou přijde jeden zákazník za druhým, tak bychom museli zvolit exponenciální rozdělení. <ref name="zizka">ŽIŽKA,Miroslav.<i>Teorie front</i>.Nedatováno [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné z: http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf</ref><br />
==Teorie obnovy==<br />
Teorie obnovy zkoumá závislosti prvků, které selhávají a v závislosti na to jsou nahrazovány novými prvky. Je nejen zobecněním Poissonova procesu, ale také je přímo napojena na teorii spolehlivosti. To, kdy prvky selžou, je náhodná veličina, a pomocí Poissonova rozdělení zde vypočítat pravděpodobnost selhání v určitém časovém úseku. Jednoduchý příklad takového prvku je žárovka – v jejím případě je selháním to, že praskne. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
Proces obnovy lze dělit na dva typy – proces s okamžitou obnovou a proces s konečnou dobou obnovy. Proces s okamžitou dobou obnovy je ta situace, když je doba obnovy daného prvku zanedbatelná vůči době bezporuchovosti. Jako příklad lze uvést opět onu žárovku. Když máme dáno, že dokáže svítit 1000 hodin a vyměňujeme žárovku pouze 30 minut, je to hodnota velmi malá a zanedbatelná. Proces může být ale i s konečnou dobou obnovy, kde se také vyskytuje Poissonovo rozdělení, jelikož pracuje s náhodnou veličinou. Doba bezporuchovosti je stejně náhodná jako doba veličiny. Teorie obnovy je velmi náročná část matematiky a vyžadovala by vlastní samostatnou kapitolu, je tu tudíž zmíněna pouze teoreticky. <ref name="ris"> RIS, Radim. <i>Systémy údržby</i>. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2007 [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné z: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/TU/TU/</ref><br />
=Příklady k procvičení=<br />
Řešení k níže uvedeným příkladům je v tomto [[Media:resenipr.pdf|souboru]].<br />
<ol style="list-style-type:lower-alpha"><br />
<li>Při provozu balícího automatu dochází během dne k náhodným poruchám.Ze zkušenosti víme, že během jedné směny dojde v průměru ke dvou poruchám. Jaká je pravděpodobnost, že během 24 hodin (třísměnný provoz) nedojde k žádné poruše? <ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
0,00248<br />
<li>K automatu přijde v průměru 30 zákazníků za 1/2 hodiny. Jaká je pravděpodobnost, že během příštích pěti minut přijde k automatu právě jeden zákazník? Vypočítejte také střední hodnotu, rozptyl a směrodatnou odchylku.<ref name="neubauer_kniha">NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. <i>Základy statistiky: Aplikace v technických a ekonomických oborech</i>. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5786-5</ref></li><br />
</ol><br />
=Reference=<br />
<references/></div>Zemk05