Economy of medieval farmer/cs - Revision history

Xdosj28: /* Obchod */

2017-06-04T07:10:52Z

‎Obchod

Xdosj28: /* Platidla */

2017-06-04T07:07:49Z

‎Platidla

Xdosj28: /* Obchod */

2017-06-04T07:02:23Z

‎Obchod

Xdosj28: /* Obchod */

2017-06-04T06:52:09Z

‎Obchod

Xdosj28: /* Sociální poměry */

2017-06-04T06:37:11Z

‎Sociální poměry

Xdosj28: /* Růst populace */

2017-06-04T06:35:46Z

‎Růst populace

Xdosj28: /* Růst populace */

2017-06-04T06:35:32Z

‎Růst populace

Xdosj28: /* Finance, platidla a obchod */

2017-06-04T06:35:05Z

‎Finance, platidla a obchod

Xdosj28 at 06:05, 4 June 2017

2017-06-04T06:05:05Z

Xdosj28 at 21:07, 3 June 2017

2017-06-03T21:07:46Z

@@ Line 91: / Line 91: @@
 </p>
 <p style="text-align: justify>
-Do doby, než se lépe vyvynuly platidla, bylo nutné používat směnný systém obchodu - tzv. Barter a existoval ve společnosti již přibližně 6 tisíc let. Tento typ obchodu spočíval hlavně v tom, že zemědělec přímo vyměňoval vyprodukované suroviny za jiné v určitém směnném poměru, či za službu, kterou provede v budoucnu. Tento poměr hrál v neprospěch středověkého zemědělce při velké úrodě a naopak byl pro něj příznivý při úrodě špatné. Barter byl silně závislý na důvěře mezi vyměňujícími stranami a používal se po celé Evropě i po masivnějším rozšíření ražení mincí.<ref>Barter System History: The Past and Present - https://www.mint.com/barter-system-history-the-past-and-present</ref>
+Do doby, než se lépe vyvynuly platidla, bylo nutné používat směnný systém obchodu - tzv. Barter, který existoval ve společnosti již přibližně 6 tisíc let. Tento typ obchodu spočíval hlavně v tom, že zemědělec přímo vyměňoval vyprodukované suroviny za jiné, v určitém směnném poměru, či za službu, kterou provedl ihned nebo v budoucnu. Tento poměr hrál v neprospěch středověkého zemědělce při velké úrodě a naopak byl pro něj příznivý při úrodě špatné. Barter byl silně závislý na důvěře mezi vyměňujícími stranami a používal se po celé Evropě i po masivnějším rozšíření ražení mincí.<ref>Barter System History: The Past and Present - https://www.mint.com/barter-system-history-the-past-and-present</ref>
 </p>
 <p style="text-align: justify>
-Obchod pomocí platidel pak výrazně prospěl oblastem, ve kterých se začal využívat a vedl k větší prosperitě středověké populace a samozřejmě také k prosperitě popisovaného systému.
+Obchod pomocí platidel pak výrazně prospěl oblastem, ve kterých se začal využívat vedl k větší prosperitě středověké populace, rozšíření vesnic a měst a samozřejmě také k mnohem větší prosperitě popisovaného systému.
 </p>

@@ Line 79: / Line 79: @@
 === Platidla ===
 <p style="text-align: justify">
-V průběhu středověku se vyvynulo několik forem platidel, která se používala pro obchod nebo pro udržení hodnoty místo netrvanlivých surovin. Prvním typem, který se používal jako platidlo vhlavně v ranném středověku, byl určitý předmět, který byl ve společnosti velmi vzácný, ale přesto se dal nějak použít. Mohlo se jednat například o vzácné zvířecí kůže, mušle, pera vzácných ptáků. Tyto předměty pak mohli být vyměněny za předměty pro každodenní užití, potravu nebo ostatní suroviny.
+V průběhu středověku se vyvynulo několik forem platidel, která se používala pro obchod nebo pro udržení hodnoty, namísto netrvanlivých surovin. Prvním typem, který se používal jako platidlo hlavně v ranném středověku, byl určitý předmět, který byl ve společnosti velmi vzácný, nepodléhal zkáze, ale přesto se dal nějak prakticky použít. Mohlo se jednat například o vzácné zvířecí kůže, mušle nebo pera vzácných ptáků. Tyto předměty pak mohli být vyměněny za předměty pro každodenní užití, potravu nebo ostatní suroviny.
 </p>
 <p style="text-align: justify">
-S rozvojem hornictví se také rozvinula možnost vyrábět univerzálnější platidla, coč znamenalo vývoj nového odvětví - ražení mincí. Ražba mincí byla podmíněno faktem, že každá mince měla jinou hodnotu a to na základě kovu, ze kterého byla vyrobena. Rozmanitost kovů, která se k ražení používala, byla široká. Mimo zlato, které bylo velmi cenné se používalo také stříbro, měď nebo bronz. Síla mince pak byla určena tím, kolik se určitého kovu vytěžilo. Většina mincí měla název podle své přibližné váhy, jako byl například šekel, libra nebo peso. <ref>Newman, S. Economy in the Middle Ages -
+S rozvojem hornictví se také rozvinula možnost vyrábět univerzálnější platidla, což znamenalo vývoj nového odvětví - ražení mincí. Ražba mincí byla podmíněna faktem, že každá mince měla jinou hodnotu, a to na základě kovu, ze kterého byla vyrobena. Rozmanitost kovů, která se k ražení používala, byla široká. Mimo zlato, které bylo velmi cenné, se používalo také stříbro, měď nebo bronz. Kupní síla mince pak byla určena tím, kolik se určitého kovu vytěžilo. Většina mincí měla název podle své přibližné váhy, jako byl například šekel, libra nebo peso. <ref>Newman, S. Economy in the Middle Ages -
   http://www.thefinertimes.com/Middle-Ages/economy-in-the-middle-ages.html</ref> <ref>Medieval Money & Coins - http://www.gold-traders.co.uk/gold-information/medieval-money-and-coins.html</ref>
 </p>

@@ Line 92: / Line 92: @@
 <p style="text-align: justify>
 Do doby, než se lépe vyvynuly platidla, bylo nutné používat směnný systém obchodu - tzv. Barter a existoval ve společnosti již přibližně 6 tisíc let. Tento typ obchodu spočíval hlavně v tom, že zemědělec přímo vyměňoval vyprodukované suroviny za jiné v určitém směnném poměru, či za službu, kterou provede v budoucnu. Tento poměr hrál v neprospěch středověkého zemědělce při velké úrodě a naopak byl pro něj příznivý při úrodě špatné. Barter byl silně závislý na důvěře mezi vyměňujícími stranami a používal se po celé Evropě i po masivnějším rozšíření ražení mincí.<ref>Barter System History: The Past and Present - https://www.mint.com/barter-system-history-the-past-and-present</ref>
 </p>

← Older revision		Revision as of 06:52, 4 June 2017
Line 87:		Line 87:

	=== Obchod ===		=== Obchod ===
		+	<p style="text-align: justify>
		+	Obchod měl pro vývoj popisovaného systému, a také pro celou středověkou populaci, zásadní vliv. Středověký zemědělec by byl totiž bez absence obchodu dlouhodbě neudržitelný - byl na něm závsilý. Zemědělec se výhradně soustředil na produkci potravy, jak pro sebe, tak pro svojí rodinu a nutně také pro účely prodeje nebo výměny za jiné zboží, jakým mohli být například nástroje, které pak používal při práci na poli, ošacení a zajištění úkrytu v podobě domu.
		+	</p>
		+	<p style="text-align: justify>
		+	Do doby, než se lépe vyvynuly platidla, bylo nutné používat směnný systém obchodu - tzv. Barter a existoval ve společnosti již přibližně 6 tisíc let. Tento typ obchodu spočíval hlavně v tom, že zemědělec přímo vyměňoval vyprodukované suroviny za jiné v určitém směnném poměru, či za službu, kterou provede v budoucnu. Tento poměr hrál v neprospěch středověkého zemědělce při velké úrodě a naopak byl pro něj příznivý při úrodě špatné. Barter byl silně závislý na důvěře mezi vyměňujícími stranami a používal se po celé Evropě i po masivnějším rozšíření ražení mincí.<ref>Barter System History: The Past and Present - https://www.mint.com/barter-system-history-the-past-and-present</ref>
		+	</p>

	== Počasí ==		== Počasí ==

@@ Line 85: / Line 85: @@
   http://www.thefinertimes.com/Middle-Ages/economy-in-the-middle-ages.html</ref> <ref>Medieval Money & Coins - http://www.gold-traders.co.uk/gold-information/medieval-money-and-coins.html</ref>
 </p>
 == Počasí ==

@@ Line 66: / Line 66: @@
 === Růst populace ===
-[[File:PopulacniTrend.jpg|thumb|Globální, euroasijský a americký populační trend]]
+[[File:PopulacniTrend.jpg|frame|Globální, euroasijský a americký populační trend]]
 <p style="text-align: justify">
 Populační trend se během středověku několikrát změnil. Ranný středověk se vyznačoval tím, že růst populace stagnoval. Hlavní populační ''boom'' začal až po 10. století našeho letopočtu a trval skoro nepřetržitě 300 let. V tomto období se dá mluvit o prosperitě popisovaného systému, který právě dokládá i tento strmě stoupající pohyb celkové populace země.<ref name="Five">Big Era Five - http://worldhistoryforusall.sdsu.edu/eras/era5.php</ref>

← Older revision		Revision as of 06:35, 4 June 2017
Line 78:		Line 78:


−	=== ~~Finance~~, platidla a ~~obchod ===~~	+	=== Platidla ===
		+	<p style="text-align: justify">
		+	V průběhu středověku se vyvynulo několik forem platidel, která se používala pro obchod nebo pro udržení hodnoty místo netrvanlivých surovin. Prvním typem, který se používal jako platidlo vhlavně v ranném středověku, byl určitý předmět, který byl ve společnosti velmi vzácný, ale přesto se dal nějak použít. Mohlo se jednat například o vzácné zvířecí kůže, mušle, pera vzácných ptáků. Tyto předměty pak mohli být vyměněny za předměty pro každodenní užití, potravu nebo ostatní suroviny.
		+	</p>
		+	<p style="text-align: justify">
		+	S rozvojem hornictví se také rozvinula možnost vyrábět univerzálnější platidla, coč znamenalo vývoj nového odvětví - ražení mincí. Ražba mincí byla podmíněno faktem, že každá mince měla jinou hodnotu a to na základě kovu, ze kterého byla vyrobena. Rozmanitost kovů, která se k ražení používala, byla široká. Mimo zlato, které bylo velmi cenné se používalo také stříbro, měď nebo bronz. Síla mince pak byla určena tím, kolik se určitého kovu vytěžilo. Většina mincí měla název podle své přibližné váhy, jako byl například šekel, libra nebo peso. <ref>Newman, S. Economy in the Middle Ages -
		+	http://www.thefinertimes.com/Middle-Ages/economy-in-the-middle-ages.html</ref> <ref>Medieval Money & Coins - http://www.gold-traders.co.uk/gold-information/medieval-money-and-coins.html</ref>
		+	</p>

	== Počasí ==		== Počasí ==

@@ Line 12: / Line 12: @@
 * Sociální poměry
 * Počasí
 == Zemědělství ve středověku ==
@@ Line 110: / Line 109: @@
 * Výbuch sopky na ostrově Lombok (1257) - tento výbuch způsobil vážnou nárazovou změnu klimatu tak, že následující rok, byl prakticky bez letních měsíců, což mělo za výsledek rozsáhlý hladomor v celé Evropě
 * Extrémní sucha - sucha, která trvala víceméně několik let, měla za výsledek zničení veškerého osevu, který zemědělec zasel a následné zhroucení sledovaného systému
 == Zdroje: ==
   <references/>

@@ Line 1: / Line 1: @@
 == Definování středověkého farmáře==
 Středověk, je epocha, která trvala asi jeden tisíc let, a to přibližně mezi roky 400 n.l. a 1500 n.l. (často se jako začátek období středověku označuje pád Západořímské říše v roce 476 a konec středověku se udává jako objevení Ameriky Krištofem Kolumbem v roce 1492). Pro účely popsání středověkého farmáře, je tedy nutné přesněji definovat toto období a s ním související události, sociální poměry, dostupné technologie a v neposlední řadě počasí. Všechny tyto faktory totiž výrazně ovlivňují chování popisovaného systému.
 Definujme tedy tento systém v období kolem roku 1350 (polovina 14. století), které je ve střední Evropě, kam bude zasazen i popis systému, charakterizováno jasnou sociální strukturou, využíváním trojpolního zemědělství, celkovým poklesem teplot (oproti předchozím stoletím) a nebezpečím epidemií a válek, jako byla například epidemie černého moru (1346 - 1353).
 Systém ekonomiky středověkého farmáře, tedy můžeme rozdělit na jednotlivé složky, které budou popsány v následujícím článku:
@@ Line 11: / Line 15: @@
 == Zemědělství ve středověku ==
 Zemědělství bylo ve středověku hlavní složkou ekonomiky celé Evropy. V zemědělství pracovalo více než 90% <ref>Sommerville, J.P. Medieval English society - http://faculty.history.wisc.edu/sommerville/123/123%2013%20Society.htm</ref> populace a to hlavně proto, aby si zajistili své přežití. Tažnou silou zemědělství byl směr vývoje populace ve středověku, který byl strmě stoupající (tzv. ''závod čápa a pluhu'' <ref name="Exopolace">Vašků, Z. (2001). Vývoj základních systémů exopolace krajiny - http://www.akademon.cz/source/epl.htm</ref>) a to i přes války a nemoci (nejen mezi lidmi, ale také mezi zvířaty, na kterých byli zemědělci silně závislí).
 === Dvojpolní zemědělství ===
 Dvojpolní zemědělství bylo prvním organizovaným způsobem zemědělství, který byl dlouhodobě udržitelný. Jednalo se o rozdělení osévané půdy na dvě části, kdy jedna byla klasicky oseta a druhá byla ponechána neoseta, aby se mohla zregenerovat, přičemž velikost oseté půdy byla signifikantně menší, než půda ponechána ladem (až 75% neoseté půdy / 25% oseté půdy).<ref name="Exopolace">Vašků, Z. (2001). Vývoj základních systémů exopolace krajiny -
   http://www.akademon.cz/source/epl.htm</ref> Tento způsob zemědělství, který je ve slovanské kultuře označovaný jako přílohové zemědělství, byl velmi náročný na rozlohu úrodné půdy, protože pro uživení jednoho člověka byla díky nutnosti regenerace půdy zapotřebí čtyřnásobná rozloha. Tento fakt je také jeden z faktorů řídkého osídlení ve středověké Evropě.
 === Trojpolní zemědělství ===
 [[File:trojpolni.png|frame|Trojpolní zemědělství]]
 Trojpolní zemědělství je způsob obdělávání půdy, který se vyvinul během 12. a 13. století. Trojpolní zemědělství je založeno na roční bázi a regeneraci oseté půdy. Na rozdíl od svého předchůdce - dvojpolního zemědělství, se snaží odstranit rizika spojená s neúrodou, zapojením další seváné půdy.<ref name="Exopolace">Vašků, Z. (2001). Vývoj základních systémů exopolace krajiny - http://www.akademon.cz/source/epl.htm</ref>
 Jak již název napovídá, jedná se o rozdělení osévané půdy na tři části - jař, ozim a úhor.
@@ Line 27: / Line 37: @@
 *Úhor - tato část půdy nebyla oseta záměrně, aby se stihla zregenerovat. V praxi se na této části půdy pásl dobytek, pro zajištění jejího hnojení a zároveň k tomu, byla až třikrát do roka zorána.
 Jednotlivé části osévané půdy se pak během roku střídali: jař se změnil na ozim, ozim se nechal ladem a úhor byl oset jako jař. Díky této technice, která je považována za jednu z agrárních revolucí, se výrazně zmenšilo riziko hladomoru, protože pokud byla například díky nepříznivému počasí zničena úroda na jaře, byla zajištěna úroda na podzim. Změna z klasického dvojpolního zemědělství na trojpolní přinesla průměrně trojnásobně, až čtyřnásobně větší výsev a to hlavně díky lepšímu využití úrodné půdy.
@@ Line 91: / Line 103: @@
 === Lokální změny počasí ===
 Lokální změny počasí lze charakterizovat jako pohromy nebo naopak vyjmečně dobré meteorologické podmínky, které se týkají pouze velmi malé části země nebo populace. Vzhledem k nedostatkům zdrojů v této oblasti, hlavně z důvodu nedokonalého sledování těchto událostí v době středověk, je v článku vyjmenováno, pouze několik z vybraných extrémních změn počasí.
 * ''All Saints Flood (Záplava všech svatých)'' (1170, 1304, 1436, 1570) - byla série potop, které se odehráli v průběhu celého středověku v různých částech tehdejší Evropy