Leverage points/cs - Revision history

Slaj09: /* Vysoké a nízké body působení */

2018-05-27T07:16:06Z

‎Vysoké a nízké body působení

Slaj09: /* Vysoké a nízké body působení */

2018-05-27T07:14:35Z

‎Vysoké a nízké body působení

Xrytm00: /* Dvanáct bodů působení */

2015-06-18T20:23:03Z

‎Dvanáct bodů působení

Xrytm00: /* Dvanáct bodů působení */

2015-06-18T20:20:28Z

‎Dvanáct bodů působení

Xrytm00: /* Dvanáct bodů působení */

2015-06-18T20:14:51Z

‎Dvanáct bodů působení

Xrytm00: /* 1. Schopnost přesahovat paradigmata */

2015-06-18T20:03:16Z

‎1. Schopnost přesahovat paradigmata

Xrytm00: /* 3. Cíle systému */

2015-06-18T19:57:24Z

‎3. Cíle systému

Xrytm00 at 19:43, 18 June 2015

2015-06-18T19:43:33Z

Xrytm00: /* Dvanáct bodů působení */

2015-06-18T19:41:47Z

‎Dvanáct bodů působení

Xrytm00: /* Dvanáct bodů působení */

2015-06-18T19:41:31Z

‎Dvanáct bodů působení

@@ Line 35: / Line 35: @@
 =Vysoké a nízké body působení=
-[[File:levarage.jpg|thumb|Bod působení jako páka<ref>https://www.dealdash.com/?first_visit=1</ref>]]
+[[File:levarage.jpg|thumb|Bod působení jako páka<ref name="thwink"></ref>]]
 <blockquote>''"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati."'' '''— Henry David Thoreau'''</blockquote>

@@ Line 35: / Line 35: @@
 =Vysoké a nízké body působení=
-[[File:levarage.jpg|thumb|Bod působení jako páka<ref name="thwink"></ref>]]
+[[File:levarage.jpg|thumb|Bod působení jako páka<ref>https://www.dealdash.com/?first_visit=1</ref>]]
 <blockquote>''"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati."'' '''— Henry David Thoreau'''</blockquote>
@@ Line 50: / Line 50: @@
 | text      = ''Člověk je obklopen mnoha systémy. Nejdůležitější jsou pro něj systémy komplexní - jako například socio-ekonomický systém - protože mají bezprostřední vliv na kvalitu jeho života. Z dlouhodobého hlediska je lepší provádět změny systému vycházející z příčiny chování. Takovýmto změnám odpovídají vysoké body působení. Na rozdíl od jednoduchých systémů, kde lze příčinu i vysoký bod působení poměrně snadno určit, je nutné komplexní systém pečlivě studovat, protože příčiny chování a jejich odpovídající vysoké body působení nejsou očividné. U komplexních systémů je dokonce i kontraintuitivní určit směr, kterým bychom měli vysoký bod působení ovlivnit.''
 }}
 =Jak nalézt vysoké body působení=

@@ Line 112: / Line 112: @@
 Pro bližší pochopení následující části je dobré přečíst [[Causal Loop Diagram/cs|diagram kauzálních smyček]] a [[Stock and Flow Diagram/cs|diagram toků]].
-===Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)===
+===12. Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)===
 Příkladem může být rozloha území určeného pro tvorbu chráněných oblastí, minimální mzda, výše rozpočtu určeného na výzkum AIDS, poplatky účtované bankou na vrub našeho účtu atd. Jde o malé zásahy ovlivňující příznaky. Je to jako volba barvy dresu ve finále mistrovství světa ve fotbale. Tato úroveň bodů působení má zpravidla nejmenší vliv na fungování systému.
-===Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům===
+===11. Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům===
 Poměrně často slýcháme o povodních způsobených rozvodněním řeky, ale téměř nikdy neslýcháme o povodních způsobených rozvodněním jezera. Důvodem je to, že velikost vodního "zásobníku" v poměru k toku je u řeky nepoměrně menší než u jezera. Velikost zásobníků může občas vyřešit náš problém, ale opět se spíše jedná o řešení příznaku.
-===Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)===
+===10. Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)===
 Jako příklad nám může posloužit struktura vodovodní sítě. Síť s rovnějším a širším potrubím bude daleko efektivnější než síť s často ohýbaným a příliš tenkým potrubím. Problémem však je, že tyto struktury jsou již dány minulostí. Není možné ze dne na den přebudovat celou vodovodní síť. Struktura hmotných kapacit a toků v sobě skrývá jistý potenciál, ale i značná omezení.
-===Délka zpoždění v poměru k míře změnovosti systému===
+===9. Délka zpoždění v poměru k míře změnovosti systému===
 Studenti ekonomie si možná vzpomenou na aktivistickou měnovou politiku, která měla vyrovnávat hospodářský cyklus. Jejím důsledkem však spíše bylo to, že ekonomiku destabilizovala. Problém byl ve zpoždění - a to ne jednom, ale dokonce třech zpožděních: rozpoznávacím, rozhodovacím a zpožděním zapůsobení. Impuls k růstu mohl tak nastat v době, kdy ekonomika začala přirozeně růst a naopak. Problémem u zpoždění je to, že zkrátka existují. Existence výše uvedených zpoždění u aktivistické měnové politiky byl prostě fakt, se kterým se centrální banky musely smířit. Tento problém se určitým způsobem podařilo vyřešit až s přechodem na inflační cílování.
-===Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat===
+===8. Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat===
 S tímto bodem se pomalu přesouváme do spíše informační a kontrolní části s vyšším pákovým efektem. Negativní zpětnovazebné smyčky jsou velmi důležitým prvkem jakéhokoliv systému. Jejich hlavním cílem je udržovat systém v rovnováze a nedovolit mu dostat se z bezpečných hranic. Jednou z velkých chyb je odstraňovat zdánlivě nepodstatné negativní zpětné vazby. Příkladem může být například odpočinek. Může se objevit argument, že omezením odpočinku získáme více času pro produktivní práci. Tento argument ale nebere v potaz, že odpočinek je podstatný pro získávání energie, kterou pak můžeme využít na produktivní práci. Redukcí odpočinku můžeme dojít postupně k vyčerpání, kdy již nebudeme moci žádnou produktivní práci vůbec provádět.
-===Síla růstu pozitivních zpětnovazebních smyček===
+===7. Síla růstu pozitivních zpětnovazebních smyček===
 Zajímavou skutečností spojenou s tímto bodem je, že je zpravidla vhodnější zpomalovat pozitivní smyčky než zesilovat negativní. Představme si například velmi bohaté - ti jsou schopni svou lobby ovlivňovat třeba výši daní, což chudí nemohou. Může sice existovat negativní smyčka v podobě programů pro sociálně slabší, ale ta nepůsobí zdaleka tak silně. Vhodnější je v tomto případě zpomalovat pozitivní smyčku (např. zavedením progresivní daně).
-===Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)===
+===6. Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)===
 Existuje případ dvou identických domů, kdy v jednom byl elektroměr umístěn na chodbě, takže bylo možné jej neustále kontrolovat, a ve druhém ve sklepě. V domě s elektroměrem umístěném na chodbě byla spotřeba energie o 30 % nižší. Z příkladu je vidět, že informační toky hrají v systémech obrovskou roli a jsou poměrně vysokým bodem působení.
-===Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)===
+===5. Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)===
 Představme si, jak by se změnil obraz fotbalového utkání, kdyby vítězil ten, kdo by obdržel více branek, více červených karet atd. Ale nešlo by pouze o hru samotnou. Představme si, jak by reagovali fanoušci, jak by se změnila celá ekonomika fotbalu... Jedno pravidlo může zcela diametrálně změnit celý systém.
-===Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury===
+===4. Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury===
 Jedná se o schopnost systémů vytvářet zcela nové struktury a chování. V systémové terminologii hovoříme o samoorganizaci. Samoorganizace zahrnuje schopnost přidání zcela nových fyzických struktur, pozitivních nebo negativních smyček nebo nových pravidel.
-===Cíle systému===
+===3. Cíle systému===
 Cíle systému jsou mocnou pákou schopnou diametrálně měnit chování systému. Cíli systému je podřízeno vše ostatní. Když se podíváme na cíl našeho socio-ekonomického systému, můžeme říci, že je to neustálý růst - růst tržních podílů, růst vlivu na spotřebitele. Podívejme se, jak tento cíl například ovlivňuje naše chování.
-===Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká===
+===2. Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká===
 Vše materiální kolem nás je reprezentací našich myšlenek. Podívejme se na různé kultury - například na jejich stavby. Každá kultura se liší, protože má jakousi svou kolektivní myšlenku, svůj úhel pohledu.
-===Schopnost přesahovat paradigmata===
+===1. Schopnost přesahovat paradigmata===
 Posledním, resp. prvním a nejvyšším bodem působení je schopnost být mimo jakékoli paradigma. Uvědomění si, že žádný pohled nemůže být tím jediným správným.

@@ Line 97: / Line 97: @@
 *'''12.''' Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)
-*'''11.''' Velikost zásobníků a jiných vyrovnávacích kapacit v poměru k jejich tokům
+*'''11.''' Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům
 *'''10.''' Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)
-* '''9.''' Délky zpoždění v poměru k míře změnovosti systému
+* '''9.''' Délka zpoždění v poměru k míře změnovosti systému
-* '''8.''' Síla negativních zpětných vazeb v poměru k dopadům, které se snaží korigovat
+* '''8.''' Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat
-* '''7.''' Růst v okolí pozitivních zpětnovazebních smyček
+* '''7.''' Síla růstu pozitivních zpětnovazebních smyček
 * '''6.''' Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)
 * '''5.''' Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)
 * '''4.''' Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury
 * '''3.''' Cíle systému
-* '''2.''' Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém - jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry - vzniká
+* '''2.''' Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká
 * '''1.''' Schopnost přesahovat paradigmata
@@ Line 112: / Line 112: @@
 Pro bližší pochopení následující části je dobré přečíst [[Causal Loop Diagram/cs|diagram kauzálních smyček]] a [[Stock and Flow Diagram/cs|diagram toků]].
-===Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.) - 12.===
+===Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)===
 Příkladem může být rozloha území určeného pro tvorbu chráněných oblastí, minimální mzda, výše rozpočtu určeného na výzkum AIDS, poplatky účtované bankou na vrub našeho účtu atd. Jde o malé zásahy ovlivňující příznaky. Je to jako volba barvy dresu ve finále mistrovství světa ve fotbale. Tato úroveň bodů působení má zpravidla nejmenší vliv na fungování systému.
-===Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům - 11.===
+===Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům===
 Poměrně často slýcháme o povodních způsobených rozvodněním řeky, ale téměř nikdy neslýcháme o povodních způsobených rozvodněním jezera. Důvodem je to, že velikost vodního "zásobníku" v poměru k toku je u řeky nepoměrně menší než u jezera. Velikost zásobníků může občas vyřešit náš problém, ale opět se spíše jedná o řešení příznaku.
-===Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.) - 10.===
+===Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)===
 Jako příklad nám může posloužit struktura vodovodní sítě. Síť s rovnějším a širším potrubím bude daleko efektivnější než síť s často ohýbaným a příliš tenkým potrubím. Problémem však je, že tyto struktury jsou již dány minulostí. Není možné ze dne na den přebudovat celou vodovodní síť. Struktura hmotných kapacit a toků v sobě skrývá jistý potenciál, ale i značná omezení.
-===Délky zpoždění v poměru k míře změnovosti systému - 9.===
+===Délka zpoždění v poměru k míře změnovosti systému===
 Studenti ekonomie si možná vzpomenou na aktivistickou měnovou politiku, která měla vyrovnávat hospodářský cyklus. Jejím důsledkem však spíše bylo to, že ekonomiku destabilizovala. Problém byl ve zpoždění - a to ne jednom, ale dokonce třech zpožděních: rozpoznávacím, rozhodovacím a zpožděním zapůsobení. Impuls k růstu mohl tak nastat v době, kdy ekonomika začala přirozeně růst a naopak. Problémem u zpoždění je to, že zkrátka existují. Existence výše uvedených zpoždění u aktivistické měnové politiky byl prostě fakt, se kterým se centrální banky musely smířit. Tento problém se určitým způsobem podařilo vyřešit až s přechodem na inflační cílování.
-===Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat - 8.===
+===Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat===
 S tímto bodem se pomalu přesouváme do spíše informační a kontrolní části s vyšším pákovým efektem. Negativní zpětnovazebné smyčky jsou velmi důležitým prvkem jakéhokoliv systému. Jejich hlavním cílem je udržovat systém v rovnováze a nedovolit mu dostat se z bezpečných hranic. Jednou z velkých chyb je odstraňovat zdánlivě nepodstatné negativní zpětné vazby. Příkladem může být například odpočinek. Může se objevit argument, že omezením odpočinku získáme více času pro produktivní práci. Tento argument ale nebere v potaz, že odpočinek je podstatný pro získávání energie, kterou pak můžeme využít na produktivní práci. Redukcí odpočinku můžeme dojít postupně k vyčerpání, kdy již nebudeme moci žádnou produktivní práci vůbec provádět.
-===Růst v okolí pozitivních zpětnovazebních smyček - 7.===
+===Síla růstu pozitivních zpětnovazebních smyček===
 Zajímavou skutečností spojenou s tímto bodem je, že je zpravidla vhodnější zpomalovat pozitivní smyčky než zesilovat negativní. Představme si například velmi bohaté - ti jsou schopni svou lobby ovlivňovat třeba výši daní, což chudí nemohou. Může sice existovat negativní smyčka v podobě programů pro sociálně slabší, ale ta nepůsobí zdaleka tak silně. Vhodnější je v tomto případě zpomalovat pozitivní smyčku (např. zavedením progresivní daně).
-===Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím) - 6.===
+===Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)===
 Existuje případ dvou identických domů, kdy v jednom byl elektroměr umístěn na chodbě, takže bylo možné jej neustále kontrolovat, a ve druhém ve sklepě. V domě s elektroměrem umístěném na chodbě byla spotřeba energie o 30 % nižší. Z příkladu je vidět, že informační toky hrají v systémech obrovskou roli a jsou poměrně vysokým bodem působení.
-===Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení) - 5.===
+===Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)===
 Představme si, jak by se změnil obraz fotbalového utkání, kdyby vítězil ten, kdo by obdržel více branek, více červených karet atd. Ale nešlo by pouze o hru samotnou. Představme si, jak by reagovali fanoušci, jak by se změnila celá ekonomika fotbalu... Jedno pravidlo může zcela diametrálně změnit celý systém.
-===Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury - 4.===
+===Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury===
 Jedná se o schopnost systémů vytvářet zcela nové struktury a chování. V systémové terminologii hovoříme o samoorganizaci. Samoorganizace zahrnuje schopnost přidání zcela nových fyzických struktur, pozitivních nebo negativních smyček nebo nových pravidel.
-===Cíle systému - 3.===
+===Cíle systému===
 Cíle systému jsou mocnou pákou schopnou diametrálně měnit chování systému. Cíli systému je podřízeno vše ostatní. Když se podíváme na cíl našeho socio-ekonomického systému, můžeme říci, že je to neustálý růst - růst tržních podílů, růst vlivu na spotřebitele. Podívejme se, jak tento cíl například ovlivňuje naše chování.
-===Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká - 2.===
+===Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká===
 Vše materiální kolem nás je reprezentací našich myšlenek. Podívejme se na různé kultury - například na jejich stavby. Každá kultura se liší, protože má jakousi svou kolektivní myšlenku, svůj úhel pohledu.
-===Schopnost přesahovat paradigmata - 1.===
+===Schopnost přesahovat paradigmata===
 Posledním, resp. prvním a nejvyšším bodem působení je schopnost být mimo jakékoli paradigma. Uvědomění si, že žádný pohled nemůže být tím jediným správným.

@@ Line 91: / Line 91: @@
 ==Dvanáct bodů působení==
-Donella Meadows, jedna z nejvlivnějších osob 20. století v oblasti životního prostředí, navrhla hierarchii dvanácti bodů působení seřazených vzestupně dle jejich schopnosti ovlivnit systém. Jednou z motivací byla činnost velkých mezinárodních společností/spolků/dohod (GATT, NAFTA, WTO atd.). Meadows si uvědomila, že tyto struktury vytvářejí velmi komplexní systém, který je zaměřen na růst za každou cenu s velmi slabými korigujícími mechanismy, přičemž růst byl identifikován J. W. Forresterem jako kořenová příčina všech významných environmentálních problémů. Meadows nejprve vytvořila devět bodů, ale po následné analýze upravila seznam na dvanáct<ref name="donella"></ref>.
+Donella Meadows, jedna z nejvlivnějších osob 20. století v oblasti životního prostředí, navrhla hierarchii dvanácti bodů působení seřazených vzestupně dle jejich schopnosti ovlivnit systém. Jednou z motivací byla činnost velkých mezinárodních společností/spolků/dohod (GATT, NAFTA, WTO atd.). Meadows si uvědomila, že tyto struktury vytvářejí velmi komplexní systém, který je zaměřen na růst za každou cenu s velmi slabými korigujícími mechanismy, přičemž růst byl identifikován J. W. Forresterem jako kořenová příčina všech významných environmentálních problémů. Meadows nejprve vytvořila devět bodů, ale po následné analýze upravila seznam na dvanáct. Je třeba si uvědomit, že pořadí není striktně dáno a mohou existovat výjimky<ref name="donella"></ref>.
@@ Line 112: / Line 112: @@
 Pro bližší pochopení následující části je dobré přečíst [[Causal Loop Diagram/cs|diagram kauzálních smyček]] a [[Stock and Flow Diagram/cs|diagram toků]].
-===12. Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)===
+===Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.) - 12.===
 Příkladem může být rozloha území určeného pro tvorbu chráněných oblastí, minimální mzda, výše rozpočtu určeného na výzkum AIDS, poplatky účtované bankou na vrub našeho účtu atd. Jde o malé zásahy ovlivňující příznaky. Je to jako volba barvy dresu ve finále mistrovství světa ve fotbale. Tato úroveň bodů působení má zpravidla nejmenší vliv na fungování systému.
-===11. Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům===
+===Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům - 11.===
 Poměrně často slýcháme o povodních způsobených rozvodněním řeky, ale téměř nikdy neslýcháme o povodních způsobených rozvodněním jezera. Důvodem je to, že velikost vodního "zásobníku" v poměru k toku je u řeky nepoměrně menší než u jezera. Velikost zásobníků může občas vyřešit náš problém, ale opět se spíše jedná o řešení příznaku.
-===10. Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)===
+===Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.) - 10.===
-Jako příklad nám může posloužit struktura vodovodní sítě. Síť s rovnějším a širším potrubím bude daleko efektivnější než síť s často ohýbaným a tenkým potrubím. Problémem však je, že tyto struktury jsou již dány minulostí. Není možné ze dne na den přebudovat celou vodovodní síť. Struktura hmotných kapacit a toků v sobě skrývá jistý potenciál, ale i značná omezení.
+Jako příklad nám může posloužit struktura vodovodní sítě. Síť s rovnějším a širším potrubím bude daleko efektivnější než síť s často ohýbaným a příliš tenkým potrubím. Problémem však je, že tyto struktury jsou již dány minulostí. Není možné ze dne na den přebudovat celou vodovodní síť. Struktura hmotných kapacit a toků v sobě skrývá jistý potenciál, ale i značná omezení.
-===9. Délky zpoždění v poměru k míře změnovosti systému===
+===Délky zpoždění v poměru k míře změnovosti systému - 9.===
-Studenti ekonomie si možná vzpomenou na aktivistickou měnovou politiku, která měla vyrovnávat hospodářský cyklus. Jejím důsledkem však spíše bylo to, že ekonomiku destabilizovala. Problém byl ve zpoždění - a to ne jednom, ale dokonce třech zpožděních: rozpoznávacím, rozhodovacím a zpožděním zapůsobení. Impuls k růstu mohl tak nastat v době, kdy ekonomika začala přirozeně růst a naopak. Problémem u zpoždění je to, že zkrátka existují. Existence výše uvedených zpoždění u aktivistické měnové politiky byl prostě fakt, se kterým se centrální banky musely smířit. Tento problém se podařilo vyřešit až s přechodem na inflační cílování.
+Studenti ekonomie si možná vzpomenou na aktivistickou měnovou politiku, která měla vyrovnávat hospodářský cyklus. Jejím důsledkem však spíše bylo to, že ekonomiku destabilizovala. Problém byl ve zpoždění - a to ne jednom, ale dokonce třech zpožděních: rozpoznávacím, rozhodovacím a zpožděním zapůsobení. Impuls k růstu mohl tak nastat v době, kdy ekonomika začala přirozeně růst a naopak. Problémem u zpoždění je to, že zkrátka existují. Existence výše uvedených zpoždění u aktivistické měnové politiky byl prostě fakt, se kterým se centrální banky musely smířit. Tento problém se určitým způsobem podařilo vyřešit až s přechodem na inflační cílování.
-===8. Síla negativních zpětných vazeb v poměru k dopadům, které se snaží korigovat===
+===Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat - 8.===
 S tímto bodem se pomalu přesouváme do spíše informační a kontrolní části s vyšším pákovým efektem. Negativní zpětnovazebné smyčky jsou velmi důležitým prvkem jakéhokoliv systému. Jejich hlavním cílem je udržovat systém v rovnováze a nedovolit mu dostat se z bezpečných hranic. Jednou z velkých chyb je odstraňovat zdánlivě nepodstatné negativní zpětné vazby. Příkladem může být například odpočinek. Může se objevit argument, že omezením odpočinku získáme více času pro produktivní práci. Tento argument ale nebere v potaz, že odpočinek je podstatný pro získávání energie, kterou pak můžeme využít na produktivní práci. Redukcí odpočinku můžeme dojít postupně k vyčerpání, kdy již nebudeme moci žádnou produktivní práci vůbec provádět.
-===7. Růst v okolí pozitivních zpětnovazebních smyček===
+===Růst v okolí pozitivních zpětnovazebních smyček - 7.===
-Zajímavou skutečností spojenou s tímto bodem je, že je zpravidla vhodnější zpomalovat pozitivní smyčky než zesilovat negativní. Představme si například velmi bohaté - ti jsou schopni svou lobby ovlivňovat třeba výši daní, což chudí nemohou. Mohou sice existovat programy pro sociálně slabší (negativní smyčka), ale vhodnější je v tomto případě zpomalovat pozitivní smyčku (např. zavedením progresivní daně).
+Zajímavou skutečností spojenou s tímto bodem je, že je zpravidla vhodnější zpomalovat pozitivní smyčky než zesilovat negativní. Představme si například velmi bohaté - ti jsou schopni svou lobby ovlivňovat třeba výši daní, což chudí nemohou. Může sice existovat negativní smyčka v podobě programů pro sociálně slabší, ale ta nepůsobí zdaleka tak silně. Vhodnější je v tomto případě zpomalovat pozitivní smyčku (např. zavedením progresivní daně).
-===6. Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)===
+===Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím) - 6.===
 Existuje případ dvou identických domů, kdy v jednom byl elektroměr umístěn na chodbě, takže bylo možné jej neustále kontrolovat, a ve druhém ve sklepě. V domě s elektroměrem umístěném na chodbě byla spotřeba energie o 30 % nižší. Z příkladu je vidět, že informační toky hrají v systémech obrovskou roli a jsou poměrně vysokým bodem působení.
-===5. Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)===
+===Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení) - 5.===
 Představme si, jak by se změnil obraz fotbalového utkání, kdyby vítězil ten, kdo by obdržel více branek, více červených karet atd. Ale nešlo by pouze o hru samotnou. Představme si, jak by reagovali fanoušci, jak by se změnila celá ekonomika fotbalu... Jedno pravidlo může zcela diametrálně změnit celý systém.
-===4. Moc přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury===
+===Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury - 4.===
 Jedná se o schopnost systémů vytvářet zcela nové struktury a chování. V systémové terminologii hovoříme o samoorganizaci. Samoorganizace zahrnuje schopnost přidání zcela nových fyzických struktur, pozitivních nebo negativních smyček nebo nových pravidel.
-===3. Cíle systému===
+===Cíle systému - 3.===
-Cíle systému jsou mocnou pákou schopnou diametrálně měnit chování systému. Cíli systému je podřízeno vše ostatní. Když se podíváme na cíl našeho socio-ekonomického systému, můžeme říci, že jeho cílem je neustálý růst - růst tržních podílů, růst vlivu na spotřebitele. Podívejme se, jak tento cíl například ovlivňuje naše chování.
+Cíle systému jsou mocnou pákou schopnou diametrálně měnit chování systému. Cíli systému je podřízeno vše ostatní. Když se podíváme na cíl našeho socio-ekonomického systému, můžeme říci, že je to neustálý růst - růst tržních podílů, růst vlivu na spotřebitele. Podívejme se, jak tento cíl například ovlivňuje naše chování.
-===2. Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém - jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry - vzniká===
+===Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká - 2.===
 Vše materiální kolem nás je reprezentací našich myšlenek. Podívejme se na různé kultury - například na jejich stavby. Každá kultura se liší, protože má jakousi svou kolektivní myšlenku, svůj úhel pohledu.
-===1. Schopnost přesahovat paradigmata===
+===Schopnost přesahovat paradigmata - 1.===
 Posledním, resp. prvním a nejvyšším bodem působení je schopnost být mimo jakékoli paradigma. Uvědomění si, že žádný pohled nemůže být tím jediným správným.

@@ Line 158: / Line 158: @@
 ===1. Schopnost přesahovat paradigmata===
-Posledním, resp. prvním a nejvyšším bodem působení je schopnost být mimo jakékoli paradigma. Uvědomění si, že žádný pohled nemůže být vzhledem k nekonečnosti bytí tím jediným správným.
+Posledním, resp. prvním a nejvyšším bodem působení je schopnost být mimo jakékoli paradigma. Uvědomění si, že žádný pohled nemůže být tím jediným správným.
 =Otázky a příklady=

← Older revision		Revision as of 19:43, 18 June 2015
Line 110:		Line 110:


−	Pro bližší pochopení následující části ~~doporučuji~~ přečíst [[Stock and Flow Diagram/cs\|diagram toků]].	+	Pro bližší pochopení následující části je dobré přečíst [[Causal Loop Diagram/cs\|diagram kauzálních smyček]] a [[Stock and Flow Diagram/cs\|diagram toků]].

	===12. Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)===		===12. Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)===