<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>http://www.simulace.info/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Log-normal_distribution%2Fcs</id>
	<title>Log-normal distribution/cs - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.simulace.info/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Log-normal_distribution%2Fcs"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.simulace.info/index.php?title=Log-normal_distribution/cs&amp;action=history"/>
	<updated>2026-07-27T20:38:47Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.1</generator>
	<entry>
		<id>http://www.simulace.info/index.php?title=Log-normal_distribution/cs&amp;diff=22623&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dvojta: změna 0.2; dodáno menší množství úprav za účelem dosáhnutí znakového minima</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.simulace.info/index.php?title=Log-normal_distribution/cs&amp;diff=22623&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-26T19:02:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;změna 0.2; dodáno menší množství úprav za účelem dosáhnutí znakového minima&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 19:02, 26 May 2022&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l50&quot; &gt;Line 50:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 50:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* měření velikosti živé tkáně &amp;lt;ref name=&amp;quot;tissue&amp;quot;&amp;gt;Millet, A. A Universal Model for the Log-Normal Distribution of Elasticity in Polymeric Gels and Its Relevance to Mechanical Signature of Biological Tissues. Biology 2021, 10, 64. https://doi.org/10.3390/biology10010064&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* měření velikosti živé tkáně &amp;lt;ref name=&amp;quot;tissue&amp;quot;&amp;gt;Millet, A. A Universal Model for the Log-Normal Distribution of Elasticity in Polymeric Gels and Its Relevance to Mechanical Signature of Biological Tissues. Biology 2021, 10, 64. https://doi.org/10.3390/biology10010064&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* rozdělení velikosti souborů obsahující zvukové či video stopy &amp;lt;ref name=&amp;quot;file&amp;quot;&amp;gt;Gros, C., Kaczor, G. &amp;amp; Marković, D. Neuropsychological constraints to human data production on a global scale. Eur. Phys. J. B 85, 28 (2012). https://doi.org/10.1140/epjb/e2011-20581-3 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* rozdělení velikosti souborů obsahující zvukové či video stopy &amp;lt;ref name=&amp;quot;file&amp;quot;&amp;gt;Gros, C., Kaczor, G. &amp;amp; Marković, D. Neuropsychological constraints to human data production on a global scale. Eur. Phys. J. B 85, 28 (2012). https://doi.org/10.1140/epjb/e2011-20581-3 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* rozdělení velikostí částic&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Gibratův zákon, také známý jako zákon proporcionálního účinku je prvním pokusem (1931) o to systematicky vysvětlit stochastickými termíny zkreslený vzorec distribuce velikosti firem v rámci odvětví. Jinak řečeno se analyzuje vztah mezi velikostí firmy a pevným růstem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;gibrat&amp;quot;&amp;gt;Santarelli, E., Klomp, L., Thurik, A.R. (2006). Gibrat’s Law: An Overview of the Empirical Literature. In: Santarelli, E. (eds) Entrepreneurship, Growth, and Innovation. International Studies in Entrepreneurship, vol 12. Springer, Boston, MA. https://doi.org/10.1007/0-387-32314-7_3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:gibrat1.png|thumb|none|Graf rozdělení velikostí společností na světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;figur&amp;quot;&amp;gt;World Firm Size Distribution and A Test of Gibrat’s Law [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://sungyongchang.files.wordpress.com/2014/02/figure1.png?w=480&amp;amp;h=300&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l88&quot; &gt;Line 88:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 92:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Počítací příklad'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1. &lt;/ins&gt;Počítací příklad'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mějme hodnotu A, která je LN[3;5] s parametry μ a σ2&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mějme hodnotu A, která je LN[3;5] s parametry μ a σ2&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l101&quot; &gt;Line 101:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 105:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:lognormal8.png]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:lognormal8.png]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''2. Počítací příklad'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Máme náhodnou veličinu A s logaritmicko-normálním rozdělením s parametry μ=2; σ2=7. Zjistěte, jaká je pravděpodobnost, že tato náhodná veličina A je z intervalu (0, 20).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* V první řadě si vložíme nám poskytnuté hodnoty do hustoty funkce v intervalu mezi 0 a 20. Tím zjistíme, že distribuční funkce je 20.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:lognormal11.png]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Dále vložíme do vzorce na obrázku níže naše hodnoty.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:lognormal12.png]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* V poslední řadě si zjistíme pravděpodobnost tím, že podle výsledku předchozího vzorce vyhledáme potřebnou pravděpodobnost v tabulkách pro normované normálové rozdělení.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:lognormal13.png]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Výsledek je tedy 68,1% pravděpodobnost, že je náhodná veličina A z intervalu (0, 20).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=Funkce v Excelu=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=Funkce v Excelu=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při práci s logaritmicko-normálními rozdělení používáme primárně Microsoft Excel. V něm jsou již definované funkce, které můžeme používat. Voláme je pomocí prefixu &amp;quot;=&amp;quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Při práci s logaritmicko-normálními rozdělení používáme primárně Microsoft Excel. V něm jsou již definované funkce, které můžeme používat. Voláme je pomocí prefixu &amp;quot;=&amp;quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l130&quot; &gt;Line 130:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 144:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ano, parametry logaritmicko-normálního rozdělení jsou průměr a směrodatná odchylka normálního rozdělení, které mohly být použity k vytvoření logaritmicko-normálních dat prostřednictvím přirozené logaritmické transformace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;haynes&amp;quot;&amp;gt;HAYNES, Rick. An interesting fact about the Lognormal Distribution [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://smartersolutions.com/an-interesting-fact-about-the-lognormal-distribution.html/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ano, parametry logaritmicko-normálního rozdělení jsou průměr a směrodatná odchylka normálního rozdělení, které mohly být použity k vytvoření logaritmicko-normálních dat prostřednictvím přirozené logaritmické transformace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;haynes&amp;quot;&amp;gt;HAYNES, Rick. An interesting fact about the Lognormal Distribution [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://smartersolutions.com/an-interesting-fact-about-the-lognormal-distribution.html/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Logaritmicko-normální rozdělení''' je také možné pozorovat v populárním matematické domněnce, a to Collatzův problém, také známý jako 3n + 1 problém. V tomto případě doplňování různých hodnot za na vytváří grafy velmi blízce připominající logaritmicko-normální rozdělení.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=Příklady k procvičení=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=Příklady k procvičení=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key simulaceinfo_www:diff::1.12:old-22618:rev-22623 --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dvojta</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://www.simulace.info/index.php?title=Log-normal_distribution/cs&amp;diff=22618&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dvojta: první verze; otázka, zda přidávat víc, aby se to přibližovalo k minimálnímu počtu znaků. Přijde mi, že by to mohlo být naopak na škodu, protože by se to nafouklo zbytečným obsahem</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.simulace.info/index.php?title=Log-normal_distribution/cs&amp;diff=22618&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-26T16:28:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;první verze; otázka, zda přidávat víc, aby se to přibližovalo k minimálnímu počtu znaků. Přijde mi, že by to mohlo být naopak na škodu, protože by se to nafouklo zbytečným obsahem&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{DISPLAYTITLE:Logaritmicko-normální rozdělení}}&lt;br /&gt;
=Úvod=&lt;br /&gt;
Logaritmicko-normální rozdělení, někdy také nazýváno Galtonovo rozdělení, je varianta [https://www.simulace.info/index.php/Normal_distribution/cs normálního rozdělení]. I jako u normálního rozdělení, se jedná o rozdělení spojité. Čím se však liší je, že na rozdíl od normálního rozdělení je logaritmicko-normální rozdělení asymetrické a zešikmené doleva. Tato šikmost umožňuje vyjadřovat přirozenou asymetričnost sady dat, kdy položky nejsou v uzavřeném intervalu, ale naopak v intervalu, který je z jedné strany neohraničený. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ismuni&amp;quot;&amp;gt;Logaritmicko normální rozdělení. Statistika a pravděpodobnost [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/logaritmicko-normalni.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Používá např. extenzivně v modelech pro určování kvality produktu &amp;lt;ref name=&amp;quot;nist&amp;quot;&amp;gt;Lognormal distribution. National institute of Standards and Technology [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://www.itl.nist.gov/div898/handbook/eda/section3/eda3669.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; nebo při modelování přijmů a platů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Definice=&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X má logaritmicko-normální (lognormální) rozdělení s parametry μ a σ2, jestliže náhodná veličina ln X má normální rozdělení N(μ,σ2). &amp;lt;ref name=&amp;quot;ismuni&amp;quot;&amp;gt;Logaritmicko normální rozdělení. Statistika a pravděpodobnost [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/logaritmicko-normalni.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:lognormal1.png]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;ismuni&amp;quot;&amp;gt;Logaritmicko normální rozdělení. Statistika a pravděpodobnost [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/logaritmicko-normalni.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kde µ je střední hodnota a σ² je směrodatná odchylka. Střední hodnotou je definována jako součet všech hodnot náhodné proměnné x dělený počtem hodnot. Vypočtený průměr pak udává, jaká stejná část z úhrnu hodnot sledované číselné proměnné připadá na jednu jednotku souboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;fvhe&amp;quot;&amp;gt;Popisné charakteristiky statistických souborů. Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno - Biostatistika [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/statpotr/POTR/Teorie/Predn1/strednih.htm  &amp;lt;/ref&amp;gt; Směrodatná odchylka je odmocnina z rozptylu, který se definuje jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot sledované proměnné x od průměru celého souboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;fvhe2&amp;quot;&amp;gt;Popisné charakteristiky statistických souborů. Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno - Biostatistika [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/statpotr/POTR/Teorie/Predn1/variabil.htm  &amp;lt;/ref&amp;gt; Logaritmicko-normální rozdělení pak vypadá takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:lognormal3.gif|thumb|none|Graf hustoty pravděpodobnosti logaritmicko-normálního rozdělení&amp;lt;ref name=&amp;quot;vose&amp;quot;&amp;gt;Lognormal distribution. Lognormal distribution in base B [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://www.vosesoftware.com/riskwiki/images/image1c99.gif &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zde je vidět v porovnání s normálním rozdělením níže, které není šikmé a je symetrické:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:norm_graf.gif|thumb|none|Graf hustoty pravděpodobnosti normálního rozdělení&amp;lt;ref name=&amp;quot;otipka&amp;quot;&amp;gt;OTIPKA, Petr a Vladislav ŠMAJSTRLA. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. [online]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/ &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Vzorce=&lt;br /&gt;
Hustota pravděpodobnosti: [[File:lognormal1.png]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;ismuni&amp;quot;&amp;gt;Logaritmicko normální rozdělení. Statistika a pravděpodobnost [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/logaritmicko-normalni.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V grafu nabývá následujícího tvaru: [[File:lognormal9.png|thumb|none|Graf hustoty pravděpodobnosti s různými proměnnými &amp;lt;ref name=&amp;quot;density&amp;quot;&amp;gt;Log-normal Distribution - A simple explanation [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://miro.medium.com/max/1290/1*5yM7k43zgHzE_twI-Y9DXA.png&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Distribuční funkce: [[File:lognormal2.png]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;ismuni&amp;quot;&amp;gt;Logaritmicko normální rozdělení. Statistika a pravděpodobnost [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps15/statistika/web/pages/logaritmicko-normalni.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V grafu nabývá následujícího tvaru: [[File:lognormal10.png|thumb|none|Graf kumulativního rozdělení s různými proměnnými &amp;lt;ref name=&amp;quot;cumu&amp;quot;&amp;gt;Lognormal distribution [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: http://www.montecarloexceladdin.com/wp-content/uploads/2016/01/LogNormalDistributionCDF.jpg&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Reálné aplikace=&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, logaritmicko-normální rozdělení je na rozdíl od normálního rozdělení asymetrické a šikmé. Tyto vlastnosti však způsobují, že se toto rozdělení častěji svými jevy blíží realitě. Je to možné pozorovat v různých oborech, kde nachází široké využití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například ve financích a investování se používá velmi zběžně ke sledování růstu či poklesu cenných papírů. Neváže se to však jen na burzovní obchody, ale lze předpovídat zhodnocení jakékoliv komodity, ať už se jedná třeba o hodnotu nemovitosti, nebo cenu sběratelských předmětů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ivanov&amp;quot;&amp;gt;ANTONIOU, I., Vi V. IVANOV, Va V. IVANOV a P.V. ZRELOV. On the log-normal distribution of stock market data [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.physa.2003.09.034&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:lognormal4.png|thumb|none|Graf mzdové sféry ČR v 1. pololetí 2021&amp;lt;ref name=&amp;quot;ispv&amp;quot;&amp;gt;Mzdová sféra ČR - 1. pololetí 2021. Informační systém o průměru výdělku [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: https://www.ispv.cz/getattachment/eb70c203-d142-4a32-90d6-b48acbb9588b/CR_212_MZS-xlsx.aspx?disposition=attachment&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se také využívá jako ilustrace platového či mzdového rozdělení v populaci. Graf ilustruje mzdovou sféru ČR. Hned si lze všimnou, že průměr se nachází téměř u 3. kvartilu a mzdy se logaritmickou křivkou (proto se jedná o logaritmicko-normální rozdělení) blíží k vodorovné ose x. Tedy existuje minimální mzda, která značí ohraničení rozdělení z levé strany. Jak se mzda zvyšuje, tak stoupá i počet zaměstnanců s danou mzdou. Toto stoupání však brzo skončí a nadále platí, že čím více se zvyšuje mzda, tím menší je četnost zaměstnanců s takovou mzdou. Je však možné, že budou existovat i zaměstnanci s tak mzdou tak vysoké částky, že ne grafu již není. Právě díky nim je rozdělení ohraničeno pouze z jedné strany, a to minimální mzdou. Zatímco u normálního rozdělení jsou hodnoty mediánu, průměru a modu všechny totožné, zde je možné pozorovat značný rozdíl mezi mediánem a průměrem, kdy mediánem je téměř o 20% menší než průměr. Logaritmicko-normální rozdělení lze tedy využít pro většinu jevů, kdy je rozdělení z jedné strany ohraničeno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další příklad může být rozdělení nezbytného času pro nasazení přístroje pro dojení mléka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:lognormal5.png|thumb|none|Graf času nasazení přístroje pro dojení&amp;lt;ref name=&amp;quot;milk&amp;quot;&amp;gt;Distribution Fitting and Parameterization of Individual Operator Work Routine Times for Small Dairy Parlors [online]. 2006 [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.3168/jds.S0022-0302(06)72305-0&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zde je možné pozorovat, že tento graf se daleko víc blíží k vzhledu normálního rozdělení, ale vzhledem k povaze dostupných dat byla velká variance operátorů, kteří nasazovali přístroje pro dojení krev déle než 20 sekundd, zatímco nejběžnější bylo nasadit přístroj kolem 10 sekund. Je tedy vidět, že samotná povaha dostupných dat (která může být ovlivněna poskytovatelem) má velký vliv na vyobrazení grafu. V tomto případě na to měl vliv i fakt, že velikost vzorku, tedy dat, byla relativně malá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;milk&amp;quot;&amp;gt;Distribution Fitting and Parameterization of Individual Operator Work Routine Times for Small Dairy Parlors [online]. 2006 [cit. 2022-05-25]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.3168/jds.S0022-0302(06)72305-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje velké množství aplikací pro logaritmicko-normálního rozdělení. Příklad těchto aplikací je:&lt;br /&gt;
* znázornění délky šachové hry &amp;lt;ref name=&amp;quot;chess&amp;quot;&amp;gt;AHLE, Thomas. What is the average length of a game of chess? [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://chess.stackexchange.com/questions/2506/what-is-the-average-length-of-a-game-of-chess/4899#4899&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* měření velikosti živé tkáně &amp;lt;ref name=&amp;quot;tissue&amp;quot;&amp;gt;Millet, A. A Universal Model for the Log-Normal Distribution of Elasticity in Polymeric Gels and Its Relevance to Mechanical Signature of Biological Tissues. Biology 2021, 10, 64. https://doi.org/10.3390/biology10010064&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* rozdělení velikosti souborů obsahující zvukové či video stopy &amp;lt;ref name=&amp;quot;file&amp;quot;&amp;gt;Gros, C., Kaczor, G. &amp;amp; Marković, D. Neuropsychological constraints to human data production on a global scale. Eur. Phys. J. B 85, 28 (2012). https://doi.org/10.1140/epjb/e2011-20581-3 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Modelové příklady=&lt;br /&gt;
'''1. Excel příklad'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mějme medián = 104Kč, směrodatnou odchylku = 20,4%. Zjistěte hustoty pravděpodobnosti v případě, že modus je 70Kč, 100Kč a 125Kč:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nejdříve je třeba připravit hodnoty pro vložení do excel funkce&lt;br /&gt;
## Medián vydělíme 100 a dostaneme 1,04, dále spočítáme logaritmus 1,04, což je 0,039&lt;br /&gt;
## Procento směrodatné odchylky vydělíme 100, bude tedy 0,204&lt;br /&gt;
## Připravíme mody stejně jako ostatní hodnoty, tedy vydělíme 100, hodnoty budou tedy 0,7, 1 a 1,25.&lt;br /&gt;
# Vložíme do funkce LOGNORM.DIST(x,střed_hodn,sm_odchylka,kumulativní), kde&lt;br /&gt;
## x je modus, tedy 0,7, 1 a 1,25&lt;br /&gt;
## střed_hodn je medián, tedy 0,039&lt;br /&gt;
## sm_odchylka je směrodatná odchylka, tedy 0,204&lt;br /&gt;
## protože chceme funkci hustoty pravděpodobnosti, vložíme NEPRAVDA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V případě modu 70Kč je hustota pravděpodobnosti = 0,002&lt;br /&gt;
*V případě modu 100Kč je hustota pravděpodobnosti = 0,01&lt;br /&gt;
*V případě modu 125Kč je hustota pravděpodobnosti = 0,005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Excel příklad'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma XY má průměrnou mzdu 50 000 Kč, jejíž směrodatná odchylka je 10 000 Kč. Zjistěte pravděpodobnost v 95% kvantilu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nejdříve je třeba připravit hodnoty pro vložení do excel funkce&lt;br /&gt;
## Spočítáme logaritmus průměrné mzdy 50 000, což je 10,8197&lt;br /&gt;
## Směrodatná odchylka je 10 000, potřebujeme však získat procento a 10 000 z 50 000 je 20%. Toto procento dále vydělíme 100 a dostaneme 0,2&lt;br /&gt;
## Potřebujeme 95% kvantil, což pro nás bude 0,95 po vydělením 100&lt;br /&gt;
# Použijeme funkci LOGNORM.INV(pravděpodobnost; střed_hodn; sm_odch)&lt;br /&gt;
## pravděpodobnost je kvantil, tedy 0,95&lt;br /&gt;
## střed_hodn je logaritmus průměrné mzdy, tedy 10,8197&lt;br /&gt;
## sm_odchylka je směrodatná odchylka, tedy 0,2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 95% kvantil je 69 471,42 Kč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Počítací příklad'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mějme hodnotu A, která je LN[3;5] s parametry μ a σ2&lt;br /&gt;
* Určete distribuční funkci pro hodnotu 8&lt;br /&gt;
** Jak je vidět na obrázku níže, v první řadě si do funkce dosadíme naše hodnoty. Vypočítáme &amp;quot;pravou stranu&amp;quot; a výsledek použijeme pro vyhledání kýžené hodnoty v tabulkách distribuční funkce normovaného normálního rozdělení. Tím, že jsme vypočítali logaritmy na začátku jsme z toho prakticky udělali normální rozdělení. Výsledek odečteme od 1 pro získání hodnotu distribuční funkce&lt;br /&gt;
[[File:lognormal6.png]]&lt;br /&gt;
* Určete medián&lt;br /&gt;
** Medián lze považovat za 50% kvantil a tak to budeme počítat. Podle tabulek normovaného rozdělení je 50% kvantil roven 0. Dosadíme se tedy do exponentu eulerova čísla naše hodnoty podle obrázku níže a dostaneme výsledek&lt;br /&gt;
[[File:lognormal7.png]]&lt;br /&gt;
* Určete 95% kvantil&lt;br /&gt;
** Postup je zde obdoný jako u zjišťování mediánu s rozdílem, že tentokrát hledáme 95% kvantil. Musíme se tedy podívat do tabulky pro kvantily normálního rozdělení, kde zjístíme, že 95% kvantil, tedy 0,95 má hodnotu 1,645. To dosadíme do vzorce (viz obrázek níže) a získáme výsledek&lt;br /&gt;
[[File:lognormal8.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Funkce v Excelu=&lt;br /&gt;
Při práci s logaritmicko-normálními rozdělení používáme primárně Microsoft Excel. V něm jsou již definované funkce, které můžeme používat. Voláme je pomocí prefixu &amp;quot;=&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''LOGNORM.DIST(x,střed_hodn,sm_odchylka,kumulativní)'''&lt;br /&gt;
* x - vybraná hodnota, pro kterou se bude počítat&lt;br /&gt;
* střed_hodn - střední hodnota&lt;br /&gt;
* sm_odchylka - směrodatná odchylka&lt;br /&gt;
* kumulativní&lt;br /&gt;
** PRAVDA vrátí kumulativní distribuční funkci&lt;br /&gt;
** NEPRAVDA vrátí funkci hustoty pravděpodobnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''LOGNORM.INV(pravděpodobnost; střed_hodn; sm_odch)'''&lt;br /&gt;
* pravděpodobnost&lt;br /&gt;
* střed_hodn - střední hodnota&lt;br /&gt;
* sm_odchylka - směrodatná odchylka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Zajímavosti=&lt;br /&gt;
Jedna ze zajímavosti týkající se logaritmicko-normálního rozdělení lze replikovat následovně:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Vytvořte sadu dat, která obsahuje náhodná normální čísla s průměrem 100 a směrodatnou odchylkou 5&lt;br /&gt;
# Vytvořte nový sloupec čísel s přirozeným logaritmem pro každou náhodnou hodnotu, tedy pro každou náhodnou hodnotu uděláme ln(x)&lt;br /&gt;
# Vytvořte logaritmicko-normální pravděpodobnostní graf dat přirozeného logaritmu&lt;br /&gt;
# Podívejte se na parametry logaritmicko-normálního rozdělení. Měli by vypadat povědomě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ano, parametry logaritmicko-normálního rozdělení jsou průměr a směrodatná odchylka normálního rozdělení, které mohly být použity k vytvoření logaritmicko-normálních dat prostřednictvím přirozené logaritmické transformace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;haynes&amp;quot;&amp;gt;HAYNES, Rick. An interesting fact about the Lognormal Distribution [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://smartersolutions.com/an-interesting-fact-about-the-lognormal-distribution.html/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Příklady k procvičení=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logaritmicko-normální rozdělení se velmi podobá normálnímu rozdělení, pro které existuje více podkladů, příkladů i vysvětlení. Je tedy možné si trénovat normální rozdělení, případně lehce upravit zadání pro podobu logaritmického-normálního rozdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad 1'''&lt;br /&gt;
Sběratel známek je dlouholetým zákazníkem pojišťovacího podniku, která pojišťuje jeho sbírku. Tím se dostal mezi vybrané dlouholeté zákazníky, kteří jsou drahocení pro pojišťovnu a mají zvýhodněné pojištění. V rámci tohoto zvýhodnění platí 65 % základního pojistného, které činí 14 900 Kč. Parametr λ Poissonova rozdělení počtu pojistních událostí je roven 0,2 a výše škody se řídí logaritmicko normálním rozdělením s parametry μ=5 a σ2=2:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* určete pravděpodobnost, že klient uplatní pojistnou událost&lt;br /&gt;
* určete střední hodnotu škody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad 2'''&lt;br /&gt;
Máme náhodnou veličinu X s logaritmicko-normálním rozdělením s parametry: μ=2; σ2=9.&lt;br /&gt;
Určete:&lt;br /&gt;
* pravděpodobnost, že náhodná veličina X je z intervalu (0;30)&lt;br /&gt;
* medián daného rozdělení&lt;br /&gt;
* střední hodnotu a rozptyl náhodné veličiny X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad 3'''&lt;br /&gt;
Předpokládejme, že Y následuje logaritmicko-normální rozdělení s parametry: μ=2; σ2=9. Mějme Y1 = 1,25Y. Zjistěte následujicí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pravděpodobnost, že Y1 bude vyšší než 1.&lt;br /&gt;
* 40% kvantil Y1.&lt;br /&gt;
* 80% kvantil Y1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad 4'''&lt;br /&gt;
Předpokládejme, že známe následujicí informace o logaritmicko-normálním rozdělení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Spodní kvartil (tedy 25% percentil) je 1000&lt;br /&gt;
* Vrchní kvartil (tedy 75% percentil) je 4000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjistěte průměr a rozptyl s danými informacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Reference=&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dvojta</name></author>
		
	</entry>
</feed>