Simulace tornáda ve venkovské oblasti - Revision history

Javf00 at 20:31, 10 June 2024

2024-06-10T20:31:02Z

Javf00 at 20:24, 10 June 2024

2024-06-10T20:24:00Z

Javf00 at 20:21, 10 June 2024

2024-06-10T20:21:22Z

Javf00 at 20:01, 10 June 2024

2024-06-10T20:01:01Z

Javf00 at 19:59, 10 June 2024

2024-06-10T19:59:38Z

Javf00 at 19:57, 10 June 2024

2024-06-10T19:57:44Z

Javf00 at 19:57, 10 June 2024

2024-06-10T19:57:30Z

Javf00 at 19:57, 10 June 2024

2024-06-10T19:57:06Z

Javf00 at 19:56, 10 June 2024

2024-06-10T19:56:04Z

Javf00 at 19:53, 10 June 2024

2024-06-10T19:53:22Z

@@ Line 21: / Line 21: @@
 =Model=
 ==Tornádo==
-Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu. <ref name="tornado">National weather service. Tornado life-cycle. Dostupné z: https://www.weather.gov/spotterguide/tor_life</ref> <ref name="tornado1">Daan Liang, Zhen Cong a Guofeng Cao. Examination of Diffusion Patterns of Tornado Warning Using an Agent-Based Model and Simulation. Dostupné z: https://journals.ametsoc.org/view/journals/wcas/14/2/WCAS-D-21-0089.1.xml</ref>
+Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu. <ref name="tornado">National weather service. Tornado life-cycle. Dostupné z: https://www.weather.gov/spotterguide/tor_life</ref> <ref name="tornado1">Daan Liang, Zhen Cong a Guofeng Cao. Examination of Diffusion Patterns of Tornado Warning Using an Agent-Based Model and Simulation. Dostupné z: https://journals.ametsoc.org/view/journals/wcas/14/2/WCAS-D-21-0089.1.xml</ref> <ref name="tornado2">National Oceanic and Atmospheric Administration. Tornadoes. Dostupné z: https://www.noaa.gov/education/resource-collections/weather-atmosphere/tornadoes</ref>
 ==Obyvatelé==
@@ Line 30: / Line 30: @@
 Na následujícím obrázku můžeme vidět, jak venkovská oblast vypadá. Můžeme si všimnou 2 šedých budov (bunkrů) a také rozmístění obyvatel v blízkosti budov.
 [[File:oblast.jpg|500px|down|]]
@@ Line 41: / Line 43: @@
 =Průběh simulace=
-Simulace začíná vznikem tornáda. Následně se tornádo začne pohybovat a nabírat na síle. Lidé začnou běžet k bunkrům v okamžiku, kdy se spustí výstraha. Tu nastavujeme ještě před začátkem simulace. Simulace končí v okamžiku, kdy jsou všichni přeživší evakuování.
+Simulace začíná vznikem tornáda. Následně se tornádo začne pohybovat a nabírat na síle. Lidé začnou běžet k bunkrům v okamžiku, kdy se spustí výstraha. Tu nastavujeme ještě před začátkem simulace. Simulace končí v okamžiku, kdy jsou všichni přeživší evakuováni.
 =Data=
@@ Line 72: / Line 74: @@
 =Výsledky=
-Je patrné, že rychlost tornáda nemá významný vliv na počet zabitých osob. Korelace je velmi slabá, což potvrzuje nízkou korelační hodnotu (0.096).
+* Je patrné, že rychlost tornáda nemá významný vliv na počet zabitých osob. Korelace je velmi slabá, což potvrzuje nízkou korelační hodnotu (0.096).
-Rychlost reakce má pozitivní vliv na počet zabitých osob, což naznačuje, že pomalejší reakce může zvýšit počet obětí, avšak tento vliv není příliš velký (0.126)
+* Rychlost reakce má pozitivní vliv na počet zabitých osob, což naznačuje, že pomalejší reakce může zvýšit počet obětí, avšak tento vliv není příliš velký (0.126)
-Ukázala se střední pozitivní korelace mezi velikostí tornáda a počtem zabitých. Větší tornádo může vést k vyššímu počtu obětí, ale tento vliv je relativně malý (0.35).
+* Ukázala se střední pozitivní korelace mezi velikostí tornáda a počtem zabitých. Větší tornádo může vést k vyššímu počtu obětí, ale tento vliv je relativně malý (0.35).

@@ Line 8: / Line 8: @@
 =Definice problému=
-Simulace se zaměřuje na zkoumání vlivu času od vydání výstrahy tornáda na počet přeživších a evakuovaných obyvatel ve venkovské oblasti. V modelu se uvažuje pouze s lidmi, kteří se v momentě vzniku tornáda nacházejí venku. U ostatních obyvatel oblasti se počítá s tím, že se ukryjí doma ve sklepě.  Dále se také zkoumá, jak velikost a rychlost tornáda ovlivňují počet přeživších. V modelu se tornádo pohybuje krajinou, zatímco lidé se snaží evakuovat do 2 bunkrů, které se nacházejí na okrajích obydlené oblasti.
+Simulace se zaměřuje na zkoumání vlivu času od vydání výstrahy tornáda na počet přeživších a evakuovaných obyvatel ve venkovské oblasti. V modelu se uvažuje pouze s lidmi, kteří se v momentě vzniku tornáda nacházejí venku. U ostatních obyvatel oblasti se počítá s tím, že se ukryjí doma ve sklepě. Dále se také zkoumá, jak velikost a rychlost tornáda ovlivňují počet přeživších. V modelu se tornádo pohybuje krajinou, zatímco lidé se snaží evakuovat do 2 bunkrů, které se nacházejí na okrajích obydlené oblasti.
 =Metoda=
@@ Line 21: / Line 21: @@
 =Model=
 ==Tornádo==
-Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu. <ref name="tornado">National weather service. Tornado life-cycle. Dostupné z: https://www.weather.gov/spotterguide/tor_life</ref>
+Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu. <ref name="tornado">National weather service. Tornado life-cycle. Dostupné z: https://www.weather.gov/spotterguide/tor_life</ref> <ref name="tornado1">Daan Liang, Zhen Cong a Guofeng Cao. Examination of Diffusion Patterns of Tornado Warning Using an Agent-Based Model and Simulation. Dostupné z: https://journals.ametsoc.org/view/journals/wcas/14/2/WCAS-D-21-0089.1.xml</ref>
 ==Obyvatelé==

@@ Line 18: / Line 18: @@
 *  '''velikost tornáda:''' [2, 4, 6, 8]
 *  '''odezva výstrahy:''' [10, 20, 40, 100]
 =Model=
 ==Tornádo==
-Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu.
+Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu. <ref name="tornado">National weather service. Tornado life-cycle. Dostupné z: https://www.weather.gov/spotterguide/tor_life</ref>
 ==Obyvatelé==

← Older revision		Revision as of 20:01, 10 June 2024
Line 52:		Line 52:


−	Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj počtu mrtvých a evakuovaných.	+	Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj počtu mrtvých a evakuovaných v rámci jedné simulace. Můžeme si všimnout, že po určité době je počet zabitých konstatní. To je způsobeno zánikem tornáda.


	[[File:graf-lidi.jpg\|300px\|down\|]]		[[File:graf-lidi.jpg\|300px\|down\|]]
		+

@@ Line 67: / Line 67: @@
 * Density a Killed Count: Středně silná pozitivní korelace (0.48).
 * Tornado Size a Killed Count: Střední pozitivní korelace (0.35).
 * Tornado Response a Killed Count: Slabá pozitivní korelace (0.126).

← Older revision		Revision as of 19:57, 10 June 2024
Line 56:		Line 56:

	[[File:graf-lidi.jpg\|300px\|down\|]]		[[File:graf-lidi.jpg\|300px\|down\|]]
		+

	Heatmapa korelační matice nabízí přehlednější pohled na vztahy mezi jednotlivými proměnnými.		Heatmapa korelační matice nabízí přehlednější pohled na vztahy mezi jednotlivými proměnnými.

@@ Line 50: / Line 50: @@
 * evacuated-count: Počet evakuovaných lidí.
 * killed-count: Počet zabitých lidí.
 Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj počtu mrtvých a evakuovaných.

@@ Line 52: / Line 52: @@
 Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj počtu mrtvých a evakuovaných.
 [[File:graf-lidi.jpg|300px|down|]]
 Heatmapa korelační matice nabízí přehlednější pohled na vztahy mezi jednotlivými proměnnými.
 [[File:heatmapa.jpg|500px|down|]]

@@ Line 59: / Line 59: @@
 [[File:heatmapa.jpg|500px|down|]]
-Můžeme si všimnout několika zajímavých vztahů, které odpovídají cílům této práce:
+Můžeme si všimnout několika zajímavých vztahů:
 * Density a Killed Count: Středně silná pozitivní korelace (0.48).