Storms and lightnings/cs - Revision history

Xkutv05: /* Výška mraku */

2017-06-12T14:14:26Z

‎Výška mraku

2017-06-12T14:13:46Z

‎Výška mraku

2017-06-12T14:12:36Z

‎Podmínky pro úder blesku

2017-06-12T14:11:22Z

‎Podmínky pro úder blesku

2017-06-12T14:10:50Z

2017-06-12T14:08:40Z

2017-06-12T14:07:09Z

‎Přestřelující vrchol

2017-06-12T14:04:59Z

‎Přestřelující vrchol

2017-06-12T13:58:28Z

2017-06-12T13:57:33Z

‎Podmínky pro úder blesku

@@ Line 25: / Line 25: @@
 Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
-<br>[[File:xkutv054.png]]
+<br>[[File:xkutv054.png|right]]
 === Tvar horní část mraku ===

← Older revision		Revision as of 14:13, 12 June 2017
Line 25:		Line 25:

	Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>		Intenzita konvekční bouře se dá odhadnout, pokud je známá nebo měřitelná výška, altituda mraku. Přesněji horní část, zde obecně platí, čím výše se bouřkový mrak nachází, tím intenzivnější bude i samotná bouře. Klíčovým faktorem je zde rozdíl teplot mezi stratosférou (chladný vzduch) a troposférou (teplý vzduch).<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
		+	<br>[[File:xkutv054.png]]

	=== Tvar horní část mraku ===		=== Tvar horní část mraku ===

@@ Line 91: / Line 91: @@
 Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
 Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
-<br>[[File:xkutv052.png]]
+<br>[[File:xkutv052.png|right]]
 == Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

@@ Line 91: / Line 91: @@
 Existence dvou opačných elektrických nábojů, které jsou od sebe odděleny materiálem nebo prostředím s vysokým elektrickým odporem, v tomto případě vzduch. Právě tento odpor zabraňuje neustálému vybíjení, dokud náboj nepřesáhne hodnotu potřebnou pro přenos elektrického proudu přes toto odporové médium, náboj / e rostou v relativně ohraničených oblastech mraku bouře.
 Jak už je zmíněno, je zapotřebí dvou nábojů. Jeden je generován uvnitř bouře, druhý, záleží na typu blesku. Jsou definovány tři typy blesků podle toho, kam udeří, kde se nachází druhý opačný elektrický náboj. Tedy bouře je efektivně obrovský kondenzátor, který se neustále nabíjí a vybíjí. Kondenzátory jsou tvořeny dvěma deskami, mrak a druhá podle typu, plus dielektrikum (materiál s téměř nulovou elektrickou vodivostí, v tomto případě vzduch).<ref name="blesk">COORAY, Vernon, ed., 2014. The lightning flash. Second edition. London: Institution of Engineering and Technology. IET power and energy series, 69. ISBN 978-1-84919-691-8. </ref>
 == Dělení blesků podle zasaženého cíle ==

@@ Line 32: / Line 32: @@
 === Přestřelující vrchol ===
-Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref> [[File:xkutv051.png]]
+Vrchní část konvekčních bouří bývá plochá, ovšem pokud se zde nachází „přestřelující vrchol“, dá se očekávat mnohem intenzivnější bouře. Vrcholek se tvoří pouze tehdy, pokud je hlavní vzestupný proud v oblaku natolik silný, že dokáže proniknout i vrstvou blokující teplotní inverze ve spodní stratosféře.<ref name="PSIKA">TOMÁŠ PSIKA, 2014. Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele [online] [vid. 2017-06-12]. Dostupné z: http://bourky.kvalitne.cz/pruvodce.html#nesupercelarni-tornada/</ref>
 == Struktura bouře ==

@@ Line 116: / Line 116: @@
 *Růžencový (perlový) blesk – je typem blesku, u kterého podél hlavního výboje jsou viditelné světla / velké jiskry. Tyto jiskry mohou být někdy pozorovatelné i krátkou dobu po skončení vlastního výboje. Teoreticky se, že by se mohlo jednat o kulové blesky, ale to nikdy nebylo potvrzeno.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
 *Kulový blesk – není přímo bleskem, ale je ohraničenou koulí plasmy / ionizovaného plynu. Může nabývat velikostí od několika centimetrů až po metry. Po pár sekund se neřízeně pohybuje nad zemí, pak zaniká bezhlučným rozplynutím, nebo ohlušujícím výbuchem. Jedná se o velice vzácný jev, který nejčastěji nastává při nebo krátce po bouři.<ref name="blesktyp">PETR SKŘEHOT, 2004. Stručné základy TEORIE BOUŘEK [online]. 2004. [vid. 2017-11-05]. Dostupné z: www.astronomie.cz/download/strucne-zaklady-teorie-bourek.pdf</ref>
 --[[User:Xkutv05|Xkutv05]] ([[User talk:Xkutv05|talk]]) 15:00, 12 June 2017 (CEST)
 == Zdroje ==