http://www.simulace.info/index.php?action=history&feed=atom&title=User_talk%3AMichael_Hapala 2026-07-28T07:52:03Z Revision history for this page on the wiki MediaWiki 1.31.1 http://www.simulace.info/index.php?title=User_talk:Michael_Hapala&diff=2815&oldid=prev 2013-05-03T21:00:34Z

<p>Created page with &quot;&#039;&#039;&#039;&#039;&#039;Zadání semestrálního projektu:&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; == &#039;&#039;&#039;Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou&#039;&#039;&#039; == &#039;&#039;&#039;Simulační prostředí:&#039;&#039;&#039; Netlogo &#039;&#039;&#039;Popis modelu:&#039;&#039;...&quot;</p> <p><b>New page</b></p><div>'''''Zadání semestrálního projektu:'''''<br /> <br /> == '''Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou''' ==<br /> <br /> <br /> '''Simulační prostředí:''' Netlogo<br /> <br /> '''Popis modelu:''' V modelu by byly zastoupeny 3 druhy agentů. Klíšťata jako přenašeči, hlodavci jako rezervoáry pro přenos encefalitidy a lidé. Prostředí, ve kterém se agenti pohybují by mělo představovat oblast s citelným výskytem hlodavců a vysokým podílem klíšťat s virem encefalitidy. Prostředí by tedy pro agenty hlodavec a klíště představovalo oblast ve které se neustále pohybují a rozmnožují, zatímco lidé by do oblasti přicházeli a odcházeli (bylo by vyřešeno tak, že přichází na jedné straně a náhodně se pohybují s úhlem omezeným na 180° a tím pádem odchází na druhé straně). Model by měl zohlednit reálná fakta:<br /> <br /> - virus se obvykle vyskytuje u 3-4% hlodavců&lt;br&gt;<br /> - hlodavec se dožívá 3-7 let&lt;br&gt;<br /> - pohlavní zralost u obou pohlaví hlodavce nastává po 50 dnech&lt;br&gt;<br /> - v jednom vrhu samice je 3-6 mláďat&lt;br&gt;<br /> - virus je se přenáší na 90% mláďat rodičů nakažených virem<br /> <br /> - klíště se dožívá v průměru dvou let (ale věk dožití se může výrazně lišit)&lt;br&gt;<br /> - dospělost klíštěte nastává nejdříve po jednom roce života&lt;br&gt;<br /> - samice klade 1000 až 3000 vajíček, přičemž dospělosti se dožije 1-3% klíšťat &lt;br&gt;<br /> - stadium larvy a nymfy by nebylo modelováno, nová klíšťata by ovšem měla příslušně posunuta možnost páření&lt;br&gt;<br /> - krátce po nakladení samice umírá&lt;br&gt;<br /> - získát vir encefalitidy může sáním od hlodavce nebo jej může přenést samec při páření na samici a celé její následné potomstvo&lt;br&gt;<br /> - k paření dochází na hostiteli (hlodavci), k nakladení vajíček na zemi&lt;br&gt;<br /> - pokud klíště nemá určitou dobu potravu, tj. včas se nepřisaje, zemře<br /> <br /> - pravděpodobnost přenosu viru na člověka z infikovaného klíštěte je 30 až 40%&lt;br&gt;<br /> - riziko nákazy u očkovaných lidí by se snížilo o 97% oproti neočkovaným<br /> <br /> Model by zohlednil reálné faktory obrany člověka proti klíštěti ( vhodné oblečení nebo repelent ) pravděpodobností přisátí při setkání s člověkem. Člověk si v modelu přisáté klíště odnese sebou (klíště pak umírá). Člověk nakažený encefalitidou by byl barevně odlišen, s určitou malou pravděpodobností by zemřel. Počítalo by se promile nakažených a zemřelých na počet lidí, kteří oblast navštívili.<br /> <br /> '''Výstup simulace:''' vývoj podílu nákazy encefalitidou a úmrtí u lidí v závislosti na proočkovanosti, hustotě hlodavců a klíšťat v oblasti</div>

Michael Hapala