Vulcano/cs - Revision history

Xmotj10 at 13:24, 4 June 2017

2017-06-04T13:24:42Z

Xmotj10 at 23:31, 3 June 2017

2017-06-03T23:31:13Z

Xmotj10 at 23:20, 3 June 2017

2017-06-03T23:20:48Z

Xmotj10 at 23:04, 3 June 2017

2017-06-03T23:04:32Z

Show changes

Xmotj10 at 21:50, 3 June 2017

2017-06-03T21:50:38Z

Xmotj10 at 20:58, 3 June 2017

2017-06-03T20:58:58Z

Xmotj10 at 18:51, 3 June 2017

2017-06-03T18:51:35Z

Xmotj10 at 18:50, 3 June 2017

2017-06-03T18:50:14Z

Xmotj10 at 14:15, 3 June 2017

2017-06-03T14:15:28Z

Xmotj10: Created page with "==Sopka== Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má so..."

2017-06-02T19:19:20Z

Created page with "==Sopka== Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má so..."

New page

==Sopka==
Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) <ref name="gweb">http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/</ref>. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí <ref>http://sopky.eu/</ref>.

==Popis sopky==
[[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]
Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.

===Magmatický krb===
[[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]
Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky <ref>http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber</ref>.

Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km <ref>https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/kaldera</ref>.

===Magma===
[[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]
Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté <ref name="magma">http://sopky.eu/magma/</ref>.

Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál <ref name="magma" />.

===Sopečný kužel===
Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu <ref name="gweb" />.

===Sopouch===
Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země <ref name="gweb" />.

===Kráter===
Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích <ref name="gweb" />.

===Parazitický kráter===
Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech <ref name="gweb" />.

===Mrak sopečného popela===
Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby.

Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit <ref name="gweb" />.

==Zdroje==
<references />

@@ Line 3: / Line 3: @@
 ==Popis sopky==
-[[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky]]
+[[File:sopka.gif|frame|right|Popis sopky<ref>BOKR, Pavel. Idealizovaný řez sopkou. In: GeoWeb [online]. 2004-10-11 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/</ref>]]
 Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku ''Popis sopky''.
 ===Magmatický krb===
-[[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera]]
+[[File:Fotky-14-sopecna-kaldera.jpg|220px|left|thumb|Kaldera<ref>Sopečná kaldera (Kráterové jezero). In: Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo v Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: http://sopky.eu/sopecna-kaldera/</ref>]]
 Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky <ref>What Is a Magma Chamber?. Wonderopolis: Where the Wonders of Learning Never Cease [online]. © 2014–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://wonderopolis.org/wonder/what-is-a-magma-chamber</ref>.
@@ Line 13: / Line 13: @@
 ===Magma===
-[[File:magma.jpg|frame|right|Magma]]
+[[File:magma.jpg|frame|right|Magma<ref>Hawaii Volcano Observatory (DAS). Postupující proud lávy. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2003-05-03 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pahoehoe_toe.jpg</ref>]]
 Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté <ref name="magma">Magma. Sopky.eu: vše o sopkách v Evropě, Americe, Africe nebo Asii [online]. © 2011–2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: http://sopky.eu/magma/</ref>.
@@ Line 39: / Line 39: @@
 ===Sypaný kužel===
-[[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona]]
+[[File:Sypany kuzel.jpg|thumb|right|Sypaný kužel v americkém státě Arizona<ref>Sypané kužele v americkém státě Arizona. In: Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel</ref>]]
 Jedná se o nejrozšířenější a také nejmenší typ sopky. Většinou nepřesahují výšku okolo 300 metrů. U těchto sopek dochází ke strombolským erupcím, které určují jejich vzhled. Při erupcích strombolského typu jsou do vzduchu z kráteru sopky vyhazována pyrosklastika, která dopadají do blízkého okolí sopky a formují tak její tvar. Oproti jiným typům sopek je těleso sypaného kužele velmi symetrické a soustředěné okolo jediného centrálního jícnu sopky. Svahy kužele dosahují úhlu 35°, což je hranice nezpevněného pyroklastického materiálu. Při vyšším úhlu se již materiál sesypává ze svahu sopky dolů <ref>Sypaný kužel. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/sypany_kuzel</ref>.
 ===Štítový vulkán===
-[[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)]]
+[[File:Mauna Kea - štítová sopka.jpg|thumb|right|Štítový vulkán (Mauna Kea)<ref>NULA666. Mauna Kea, Hawaiʻi, a shield volcano on the Big Island of Hawaii. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2010-09-13 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Shield_volcano</ref>]]
 Štítové vulkány dosahují mnohem větších rozměrů než sypané kužele. Jejich výška může dosahovat až několika kilometru a jejich šířka až několika stovek kilometrů. Díky velkému nepoměru výšky a šířky byl tento typ sopky pojmenován, protože připomíná štít. Jejich tvar je dán magmatem o velmi nízké viskozitě, která způsobuje, že láva dokáže téct po povrchu sopky velmi daleko. Tento typ erupce bývá označován jako havajský, protože je typický pro sopky, které se nacházejí na Havaji. Ve vyšších částech sopky se sklon svahu pohybuje kolem 2 – 3°, ale na krajích se stává svah příkřejším (až 10°) z důvodu postupného tuhnutí lávy a snižování tekutosti. Sopka je budována po velmi dlouhou dobu vrstvením tisíců lávových proudů. Příkladem štítové sopky může být havajská Mauna Kea <ref>Štítový vulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stitovy_vulkan</ref>.
 ===Stratovulkán===
-[[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]
+[[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)<ref>GLICKEN, Harry. Mount St. Helens – stratovulkán – před erupcí v roce 1980. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2007-02-05 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mount_St._Helens,_one_day_before_the_devastating_eruption.jpg</ref>]]
-[[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)]]
+[[File:Vulkanický dóm.jpg|thumb|right|Vulkanický dóm (Novarupta)<ref>DCOETZEE. Novarupta, Národní park Katmai, Aljaška, Spojené státy americké. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2010-02-26 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sopečný_dóm</ref>]]
 Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak  z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích <ref>Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan</ref>.
@@ Line 84: / Line 84: @@
 ==Zdroje==
 <references />

@@ Line 48: / Line 48: @@
 ===Stratovulkán===
 [[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]
 Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak  z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích <ref>Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan</ref>.
@@ Line 55: / Line 56: @@
 ===Vulkanický dóm===
 Vulkanické dómy mohou vznikat jako samostatné sopky nebo nad parazitickými krátery na svazích stratovulkánů. Tyto sopky vznikají výlevem vysoce viskózního magmatu, které nevytváří lávové proudy a díky vysoké viskozitě a rychlému ochlazení tuhne okolo jícnu sopky a vytváří tak mohutnou zátku kopulovitého tvaru, která dosahuje pár desítek či stovek metrů. Pokud se vulkanický dóm vytvoří jako zátka na stratovulkánu, tak je jeho životnost omezená, protože při příštím výbuchu sopky bude zničen. Vulkanické dómy jsou spjaty především s erupcemi peléjského typu <ref>Vulkanický dóm. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/vulkanicky_dom</ref>.
@@ Line 70: / Line 70: @@
 Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.
 [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]

@@ Line 47: / Line 47: @@
 ===Stratovulkán===
-[[File:Stratovulkán.jpg|thumb|right|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]
+[[File:Stratovulkán.jpg|thumb|left|Stratovulkán (Mount St. Helens)]]
 Stratovulkány, nebo také kompozitní či složené vulkány, jsou nejdestruktivnějším typem sopek. Vyznačují se především vysokou variabilitou typů erupcí, ke kterým u nich dochází. Sopka je proto budována jak z pyroklastického materiálu, který vychází ze sopky během strombolských erupcí, tak  z lávových proudů, které ze sopky unikají během mírnějších havajských erupcích <ref>Stratovulkán. Environmentální hrozby a rizika: Sopečná činnost [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vulkanizmus/sopecne_tvary/stratovulkan</ref>.
@@ Line 70: / Line 70: @@
 Následující obrázek zachycuje průběh magmatického procesu.
 [[File:Magma cyklus.PNG|center|thumb|1000px|Průběh magmatického procesu]]
 Čím více je tlaku, teploty a horniny, tím více magmatu vznikne, což naopak snižuje množství horniny. Čím menší hustotu magma má, tím více stoupá k povrchu, kde může narazit na překážky (horninu) a čím více jich tam je, tím více magmatu ztuhne uvnitř zemské kůry, což zvýší množství horniny. Naopak čím méně překážek (horniny) stojí v cestě stoupajícímu magmatu, tím více se ho dostane až na povrch, kde pak záleží na množství oxidu křemičitého a ostatních plynů v magmatu. Čím více jich v magmatu je, tím je magma viskóznější a výbušnější a dochází například k pliniovským erupcím. Naopak při menším obsahu oxidu křemičitého a plynů je magma tekutější, klidné a výlevné (havajské erupce).

@@ Line 65: / Line 65: @@
 Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní <ref name="stavba_zeme" />. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost <ref>http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/</ref>.
-Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti nebo také ve spodní části zemské kůry a to za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry <ref name="magma_podrobne">http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost</ref>.
+Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti, nebo také ve spodní části zemské kůry, tavením hornin za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry <ref name="magma_podrobne">http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost</ref>.
-Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například Pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické <ref name="magma_podrobne"></ref>.
+Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické <ref name="magma_podrobne"></ref>.
 ==Zdroje==
 <references />

@@ Line 65: / Line 65: @@
 Jako litosféra se označuje zemská kůra a vrchní tuhá část zemského pláště, nacházející se nad astenosférou. Litosferické desky se mohou pohybovat ve třech směrech – od sebe, proti sobě a souběžně. Tím vzniká několik rozhraní. Nejpodstatnější jsou divergentní a konvergentní <ref name="stavba_zeme" />. Pokud se litosferické desky od sebe oddalují, tak umožňují výstup magmatu k povrchu Země, vzniku nové zemské kůry a případně vzniku sopečných erupcí. Toto rozhraní se nazývá divergentním. Naopak konvergentní rozhraní je takové rozhraní, v kterém zemská kůra zaniká a to tak, že se k sobě posunují dvě litosferické desky, přičemž jedna z nich se podsunuje pod druhou do zemského pláště, kde je roztavena. To se stává především u oceánských a pevninských litosferických desek, kdy se nejčastěji oceánská deska podsouvá pod pevninskou. I střet desek má za následek vulkanickou činnost <ref>http://www.gweb.cz/clanky/clanek-34/</ref>.
-Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti nebo také ve spodní části zemské kůry a to za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry <ref name="magma">http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost</ref>.
+Jak již bylo řečeno, magma vzniká v zemském plášti nebo také ve spodní části zemské kůry a to za vysoké teploty a tlaku. Magma následně z důvodu nižší relativní hustoty vůči okolí stoupá vzhůru. Jak magma stoupá, klesá tlak, což způsobuje rozpínání plynných komponent magmatu. Pokud magma narazí na překážku, mohou stlačené plyny společně s nahromaděnou energií způsobit vulkanickou explozi, při které dojde k proražení zemské kůry a výstupu magmatu na povrch země. Může se ale také stát, že si magma nenajde cestu na povrch a ztuhne uvnitř zemské kůry <ref name="magma_podrobne">http://geol.jex.cz/menu/sopecna-cinnost</ref>.
-Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například Pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické <ref name="magma"></ref>.
+Existují dva typy magmatu – felsické (kyselé) a mafické (bazické). Felsické magma obsahuje velké množství plynů a asi 70 % z nich tvoří SiO2 (neboli oxid křemičitý). Je charakteristické pro oblasti, kde dochází k podsouvání jedné litosferické desky pod druhou. Felsické magma je velmi viskózní, což s vysokým obsahem plynů způsobuje silné expozivní erupce (například Pliniovský typ erupce). Naopak bazické magma obsahuje malé množství plynů a z nich asi jen 5 % oxidu křemičitého, je mnohem tekutější a kvůli menšímu množství plynů jsou erupce mnohem poklidnější a dochází při nich pouze k výlevům magmatu na zemský povrch (havajský typ erupce). Bazické magma pochází z větší hloubky než felsické <ref name="magma_podrobne"></ref>.
 ==Zdroje==
 <references />