Difference between revisions of "User:Jelp05"

From Simulace.info
Jump to: navigation, search
m
(Závěr při kapacitě autobusu 150 pasažérů)
Line 113: Line 113:
 
* '''Frekvence spojů''': 10-30 minut
 
* '''Frekvence spojů''': 10-30 minut
  
== Závěr při kapacitě autobusu 150 pasažérů ==
+
== Závěr ==
  
 
Zvýšení kapacity autobusů na 150 cestujících vede k výraznému snížení počtu červených zastávek (tedy zastávek s kritickým počtem čekajících) a průměrného počtu čekajících pasažérů ve všech sledovaných scénářích. Například v základním provozu klesl počet červených zastávek z původních 8–12 na 2–4 a průměrný počet čekajících z 180–220 na 60–73. Ve scénářích s vyšším počtem autobusů se kritické stavy téměř nevyskytují a většina zastávek je odbavena bez větších zpoždění.
 
Zvýšení kapacity autobusů na 150 cestujících vede k výraznému snížení počtu červených zastávek (tedy zastávek s kritickým počtem čekajících) a průměrného počtu čekajících pasažérů ve všech sledovaných scénářích. Například v základním provozu klesl počet červených zastávek z původních 8–12 na 2–4 a průměrný počet čekajících z 180–220 na 60–73. Ve scénářích s vyšším počtem autobusů se kritické stavy téměř nevyskytují a většina zastávek je odbavena bez větších zpoždění.
Line 124: Line 124:
 
[[Kategorie:Agent-based modelování]]
 
[[Kategorie:Agent-based modelování]]
 
[[Kategorie:Autobusová doprava]]
 
[[Kategorie:Autobusová doprava]]
 +
 
== Kód ==
 
== Kód ==
  

Revision as of 13:38, 13 June 2025

Simulace: Autobusová linka v městské dopravě

MHD je nedílnou součástí života v Praze. Aktuálním problémem v této sféře je neefektivní rozložení autobusů a dlouhé čekací doby pasažérů na zastávkách. Představená simulace se zabývá optimalizací autobusové dopravy na lince spojující zastávky Na Beránku a Želivského pomocí agent-based modelování v prostředí NetLogo. Cílem simulace je analyzovat faktory ovlivňující čekací doby pasažérů, identifikovat problematické zastávky s vysokou koncentrací čekajících a navrhnout optimální počet autobusů pro různé provozní scénáře. Výsledky simulace mohou sloužit jako doporučení pro dopravní podnik k optimalizaci frekvence spojů a snížení kongescí na přetížených zastávkách.

Definice problému

Městská autobusová doprava čelí narůstajícím výzvám spojeným s rostoucími nároky na mobilitu obyvatel a omezenými kapacitami infrastruktury. V pražském kontextu představují přetížené zastávky s dlouhými čekacími dobami významný problém ovlivňující spokojenost cestujících.

Problém se projevuje nerovnoměrným rozložením pasažérů na zastávkách, kdy některé zastávky dosahují kritické úrovně obsazenosti s více než 15 čekajícími pasažéry , což vede k prodloužení čekacích dob a snížení kvality služeb. Problematika zahrnuje několik klíčových aspektů: optimální frekvenci spojů během různých denních období, efektivní využití kapacity autobusů ( 150 pasažérů ) a minimalizaci čekacích dob pasažérů. Na modelované trase mezi Na Beránku a Želivského se nachází 27 zastávek, přičemž různé zastávky vykazují rozdílnou intenzitu generování pasažérů v závislosti na denní době. Současné řešení vyžaduje komplexní přístup zahrnující simulační modelování pro testování různých scénářů a identifikaci optimálních provozních parametrů.

Metoda

Pro vyřešení stanoveného problému byla zvolena metoda modelování na bázi agentů (ABM) implementovaná v prostředí NetLogo. ABM umožňuje modelování komplexních systémů prostřednictvím interakcí nezávislých agentů, což je obzvláště vhodné pro simulace dopravních systémů. V porovnání s tradičními analytickými přístupy poskytuje ABM možnost zachytit emergentní chování systému vznikající z lokálních interakcí mezi autobusy, pasažéry a zastávkami.

Zde jsou uvedeny alternativní přístupy:

  • Diskrétní-event simulace - zaměřuje se na časové události, ale méně dobře zachycuje prostorové interakce agentů
  • Matematické optimalizační modely - poskytují analytická řešení, ale často vyžadují zjednodušující předpoklady

NetLogo bylo vybráno pro svou dostupnost, robustní dokumentaci a široké využití v dopravním výzkumu. Platforma umožňuje rychlé prototypování modelů a poskytuje vestavěné nástroje pro vizualizaci a analýzu výsledků. Pro agregaci dat z většího počtu běhů a analýzu výsledků z různých scénářů byl použit Microsoft Excel, což je standardní řešení pro podobné úlohy.

Model

Zastávky

Simulační model zobrazuje autobusový dopravní systém „jako multi-agent prostředí“ s třemi klíčovými druhy entit. Model zahrnuje 27 autobusových zastávek v trase od Na Beránku do Želivského a každá zastávka sleduje počet čekajících pasažérů a mění svou barvu podle obsazenosti. Model zastávek je realizován jako statických agentů s vlastnostmi názvu, číslem, počtem čekajících pasažérů a terminálovým rozhodovacím prvkem.

Autobusy

Autobusy jsou modelovány jako autonomní agenti s následujícími vlastnostmi:

  • Rychlost: 0,5 prostorových jednotek za tik
  • Maximální kapacita: 150 pasažérů
  • Směr jízdy: proměnná podle pozice na trase
  • Čekací doba na zastávce: 3 tiky pro nastupování a vystupování

Každý autobus má unikátní identifikátor a sleduje svůj pokrok na trase.

Pasažéři

Pasažéři jsou generováni stochasticky na zastávkách s frekvencí závislou na denní době. Během špičkových hodin (7-9 a 17-19) je použit násobitel 2,5 pro zvýšení intenzity generování. Každý pasažér má přiřazenou:

  • Cílovou zastávku
  • Dobu cestování
  • Aktuální autobus (pokud cestuje)

Barevné kódování

Model implementuje barevné kódování zastávek pro vizuální identifikaci problematických míst:

Barva Počet čekajících Stav
Modrá 0 Žádní čekající
Světle modrá 1-4 Nízká obsazenost
Oranžová 5-14 Střední obsazenost
Červená 15+ Kritická obsazenost

Globální parametry

Klíčové parametry modelu:

  • Počet autobusů: 2-6 (proměnná num-buses)
  • Základní rychlost generování: base-rate
  • Frekvence generování: každý 3. tik
  • Maximální kapacita: 150 pasažérů na autobus

Průběh simulace

Simulační proces probíhá v diskrétních časových krocích, kdy každý tik reprezentuje 30 sekund reálného času. V každém tiku model:

  1. Aktualizuje čas
  2. Generuje pasažéry
  3. Pohybuje autobusy
  4. Zpracovává nastupování a vystupování
  5. Aktualizuje dobu cestování pasažérů
  6. Aktivuje nové autobusy podle potřeby

Omezení modelu

Model má několik omezení:

  • Zjednodušené cestovní vzorce pasažérů (pouze jednosměrná cesta)
  • Statické generování pasažérů bez zohlednění víkendů
  • Absence poruch a zpoždění autobusů
  • Omezený počet zastávek ve srovnání s reálnou sítí

Výsledky

Experimentální testování modelu bylo provedeno pro pět různých provozních scénářů s důrazem na tři klíčové metriky: počet červených zastávek, průměrný počet čekajících pasažérů a celkový počet vygenerovaných pasažérů.

Scénář Počet autobusů Červené zastávky Průměrně čekajících Celkem vygenerovaných
Základní provoz 2 8-12 180-220 1200-1400
Standardní provoz 3 6-8 140-180 1400-1600
Zvýšený provoz 4 4-6 100-140 1600-1800
Špičkový provoz 5 2-4 80-120 1800-2000
Maximální provoz 6 1-2 60-100 2000-2200

Klíčová zjištění

  • Nejproblematičtější je základní provoz se 2 autobusy (8-12 červených zastávek)
  • Optimální je maximální provoz s 6 autobusy (pouze 1-2 červené zastávky)
  • Nelineární vztah mezi počtem autobusů a kvalitou služeb
  • Graf "Statistiky pasažérů" ukazuje vývoj čekajících (červená linie) vs cestujících (modrá linie)

Validace modelu

Validace potvrdila dobrou shodu s reálnými daty:

  • Doba cesty autobusu: 45-50 minut (celá trasa)
  • Počet pasažérů za hodinu: 150-300
  • Frekvence spojů: 10-30 minut

Závěr

Zvýšení kapacity autobusů na 150 cestujících vede k výraznému snížení počtu červených zastávek (tedy zastávek s kritickým počtem čekajících) a průměrného počtu čekajících pasažérů ve všech sledovaných scénářích. Například v základním provozu klesl počet červených zastávek z původních 8–12 na 2–4 a průměrný počet čekajících z 180–220 na 60–73. Ve scénářích s vyšším počtem autobusů se kritické stavy téměř nevyskytují a většina zastávek je odbavena bez větších zpoždění.

Celkový počet vygenerovaných pasažérů zůstává stejný, což znamená, že větší kapacita autobusů umožňuje efektivnější přepravu bez nutnosti navyšovat počet spojů. Provoz s vyšší kapacitou je tedy výrazně efektivnější a zvyšuje komfort cestujících, protože snižuje čekací doby a eliminuje přeplněné zastávky.

Doporučení: Pokud to provozní a infrastrukturní podmínky dovolí, nasazení autobusů s vyšší kapacitou je jedno z nejefektivnějších opatření pro zvýšení kvality městské hromadné dopravy na vytížených linkách.

Kategorie:Simulace dopravy Kategorie:Agent-based modelování Kategorie:Autobusová doprava

Kód

Hlavní soubor: File:SimulaceAutobusy.nlogo

Reference

  1. NetLogo Bus Transport Simulation Code (2025). Vlastní implementace autobusové simulace v NetLogo.
  2. Wilensky, U. (1999). NetLogo. Center for Connected Learning and Computer-Based Modeling, Northwestern University.
  3. Programming Homework Help (2024). How to Simulate a Bus Moving Through a City in NetLogo.
  4. Stack Overflow (2022). How to create a Netlogo model for bus transport (public transport)?
  5. Simulace.info (2024). Quick start - Resources for simulation classes.
  6. Thompson, L. (2024). NetLogo City Bus Simulation: Step-by-Step Guide.

Externí odkazy