Difference between revisions of "Succes to the Successful/cs"

From Simulace.info
Jump to: navigation, search
(Zajímavosti)
(Zajímavosti)
Line 61: Line 61:
 
Odpověď na tuto otázku můžeme vyložit pomocí našeho archetypu.
 
Odpověď na tuto otázku můžeme vyložit pomocí našeho archetypu.
  
When clocks were first invented, for example, there were competing designs for the direction of rotation; what we now refer to as clockwise and counter-clockwise could easily have been the reverse. There was no mechanical advantage of one direction over the other; one simply achieved greater initial acceptance. The result is that today the other direction somehow seems wrong.
+
Když vynalezli hodiny, existovaly konkurenční návrhy pro směr otáčení. To, co nyní označujeme jako ''po směru'' hodinových ručiček a ''proti směru'' hodinových ručiček, mohlo být klidně obráceně. Neexistovala (a ani neexistuje, podle mě) žádná mechanická výhoda jednoho směru nad druhým. Jeden jednoduše dosáhl většího '''počátečního přijetí'''. Výsledkem je, že dnes nám přijde "proti směru" nepřirozený a nestravitelný.
  
 
[[File:qwertz.jpg|500px]] <ref name="two">Success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps - thesystemsthinker.com [online]. Dostupné z: [http://www.thesystemsthinker.com/using-success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps/ odkaz] </ref>
 
[[File:qwertz.jpg|500px]] <ref name="two">Success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps - thesystemsthinker.com [online]. Dostupné z: [http://www.thesystemsthinker.com/using-success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps/ odkaz] </ref>

Revision as of 21:19, 8 June 2018

Pokud neradi čtete, postačí vám následující video

Úvod

Systémové archetypy dle Senge (2006) jsou vzory ve strukturách umělých, přírodních a společenských systémech. [1] Tyto archetypy nám poskytují nástroj pro pochopení/zkoumání života společenských systémů, jako jsou korporace, vládní agentury, vojenské organizace či vzdělávací instituce. Jsou užitečné pro pochopení vzorců v rámci systémů.

Následující článek se bude zabývat jedním z nich, a to archetypem Úspěch úspěšným (dále jen STS - Success to the Successful).

Problém

Meadows (2008) popsal STS jako soutěž o zdroje. [2]

Ať už v podnikání, vzdělávání nebo dokonce v ekologii; ti, kteří úspěšně získají nejvíce zdrojů, mají tendenci dále a dále rozšiřovat svůj úspěch, někdy na úkor těch, kteří mají zdroje minimální.

Sts2.jpg [3]


V podnikání vedoucí pracovníci využívají znalosti, zkušenosti a organizační politiku k rozšíření svého úspěchu. Meadows uvedl příklad na hře monopoly, která se podobá obchodnímu světu. Hráči soutěží o koupi majetků a rozšiřují hotely, které s přibývajícími koly přinášejí stále větší a větší zisk/úspěch. Ve vzdělání závisí úspěšnost studentů na dostupnosti zdrojů jimiž jsou např. dostupnost kvalitních škol a učitelů, osobní motivace, finanční stav a podpora rodiny a okolí. V ekologi soutěží zvěř o potraviny a bezpečnost, a ti úspěšní přežívají dále. Všechna "odvětví" v životě soutěží o prostředky a ti, kteří jsou úspěšní, získají přístup k dalším zdrojům, které jim zajistí úspěch ještě větší. [4]

Příklad

Převzato [5]:

Zvažte situaci, kdy jsou dva projektoví manažeři, Jane a Tom, zodpovědní za řízení podobných projektů. Jejich manažerka, Sarah, má fixní množství zdrojů/prostředků, které přiděluje na své projekty. Zpočátku postupovali oba projekty podobně. V jednu chvíli se Sarah rozhodla přidělit více prostředků projektu Jane (z jakéhokoli důvodu).

Loop-zero.jpg

Poté co to udělala, tj. přidělila více prostředků Jane, muselo dojít automaticky k odečtení zdrojů z projektu Toma. Tento krok způsobil, že Jane dosáhla o trochu většího úspěchu než Tom a to způsobí další přidělování zdrojů pro Jane na úkor Toma. Je jasné, že bude Sarah podporovat projekty s lepšími výsledky. Postupem času Tomovi snižují prostředky a tím se zhoršují i jeho výsledky. A tak se propast mezi Jane a Tomem prohlubuje. Pro Sarah je jednoznačným vítězem Jane.

Co si však Sarah neuvědomuje je to, že ve skutečnosti vytváří vítěze a poraženého prostřednictvím svého alokačního schématu. Tento systém je níže znázorněn jako jeden cyklus.

Loop-one.jpg

Znázornění "propasti" úspěchu

Pro [factor] = 0.4 a [pulse] = 0 jsou zdroje rovnoměrně přiděleny, což produkuje stálou akumulaci úspěchu pro a a b.

Graph-zero.jpg [3]

Pro [when] = 4 a [puls] = 0,1, vidíme velmi rychlou odchylku ve výsledcích a a b. Malý rozdíl postupem času narůstá.

Graph-one.jpg [3]

A pro [when] = 4 a [pulse] = 0.4 vidíme ještě rychlejší odchylku úspěchu a a b.

Graph-two.jpg [3]

Zajímavosti

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč hodiny běží .. po směru hodinových ručiček? Anebo proč QWERTY klávesnice je standardem pro prakticky všechny "anglické" klávesnice? Jsou to opravdu "nadřazené" technologie anebo zvítězila náhoda? Odpověď na tuto otázku můžeme vyložit pomocí našeho archetypu.

Když vynalezli hodiny, existovaly konkurenční návrhy pro směr otáčení. To, co nyní označujeme jako po směru hodinových ručiček a proti směru hodinových ručiček, mohlo být klidně obráceně. Neexistovala (a ani neexistuje, podle mě) žádná mechanická výhoda jednoho směru nad druhým. Jeden jednoduše dosáhl většího počátečního přijetí. Výsledkem je, že dnes nám přijde "proti směru" nepřirozený a nestravitelný.

Qwertz.jpg [6]


The QWERTY keyboard, for example, was intentionally designed to slow typists down because mechanical keys would jam if a typist was too fast (see RI in “QWERTY Success Loop”). Although the mechanical problem of jammed keys no longer exists, attempts to replace QWERTY with a superior design (e.g., a DVORAK keyboard) have had little success (R2). The QWERTY system has become entrenched because of the “Success to the Successful” loops and is difficult to dislodge because of the “competency trap” phenomena.

[7]

[3]

Závěr

“Success to the Successful” is one of the toughest structures an organization has to overcome because many choices are often made subconsciously, influenced by the momentum of past actions. It is easy to become trapped in your success by continuing to learn how to do the same thing better. Applying the archetype can hopefully help you design your successes to be a product of continual learning rather than the inertia of past achievements. [6]

Zdroje

  1. Senge, P. M. (2006). The fifth discipline: The art & practice of the learning organization (updated ed.). New York, NY: Doubleday.
  2. Meadows, D. (2008). Thinking in systems. White River Junction, VT: Chelsea Green Publishing.
  3. 3.0 3.1 3.2 3.3 3.4 Success-to-the-Successful-Archetype - www.insightmaker.com[online]. Dostupné z: odkaz
  4. Educational Attainment: Success to the Successful [online]. Dostupné z: odkaz
  5. Success to the Successful - system-thinking.org [online]. Dostupné z: odkaz
  6. 6.0 6.1 Success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps - thesystemsthinker.com [online]. Dostupné z: odkaz
  7. Tools in teaching STS - www.researchgate.net [online]. Dostupné z: odkaz


Mai (talk) 12:08, 31 May 2018 (CEST)