Difference between revisions of "User:Kala13"
(→Výsledky) |
(→Reference) |
||
| Line 121: | Line 121: | ||
==== Reference ==== | ==== Reference ==== | ||
| − | https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/ | + | * https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/ |
| − | https://bplant.org/ | + | * https://bplant.org/ |
| − | https://gobotany.nativeplanttrust.org/ | + | * https://gobotany.nativeplanttrust.org/ |
| − | https://www.ecoplantia.com/ | + | * https://www.ecoplantia.com/ |
Revision as of 20:43, 14 June 2025
Simulace šíření invazních rostlin v krajině
Definice problému
Invazní rostliny patří k významným problémům při ochraně krajiny a biologické rozmanitosti. Některé druhy se dokáží velmi rychle šířit do nových stanovišť a postupně vytlačují původní vegetaci.
Cílem této práce je vytvořit jednoduchou simulační platformu, ve které lze:
- sledovat prostorové šíření několika druhů invazních rostlin v různých typech krajiny,
- vyhodnocovat vliv jednotlivých parametrů (tolerance ke stínu, způsob šíření, rychlost růstu atd.),
- testovat efekt různých zásahů (sečení, herbicidní zásahy) na omezení jejich expanze.
Model simuluje několik druhů invazních rostlin (Solidago, Rudbeckia, Impatiens, Lupinus), které se šíří v prostředí s různými typy stanovišť (les, okraj lesa, louka, břeh potoka) a jejich růst i šíření jsou ovlivněny parametry prostředí.
Metoda
Pro řešení problému bylo zvoleno multiagentní modelování v prostředí NetLogo. Tento přístup umožňuje modelovat jednotlivé rostliny jako samostatné agenty, kteří se v každém kroku rozhodují na základě svých vlastních parametrů, podmínek prostředí a náhodných faktorů. Hlavní důvody volby multiagentní simulace v NetLogo:
- Jednoduché prostorové modelování: NetLogo umožňuje snadné rozdělení krajiny na jednotlivé „patches“, které reprezentují různé typy stanovišť (les, louka, okraj lesa, potok).
- Individuální vlastnosti rostlin: Každá rostlina má vlastní parametry (rychlost růstu, způsob šíření, tolerance ke stínu, apod.).
- Možnost testování zásahů: NetLogo umožňuje implementovat zásahy (mechanické i chemické) a sledovat jejich dopad na populaci.
Systémová dynamika není vhodná, protože by neumožňovala sledovat prostorové rozložení a individuální chování jednotlivých rostlin.
Model
Model agentů Rostliny (Plants) Každá jednotlivá rostlina je v modelu samostatným agentem (turtle), který nese své specifické vlastnosti. V modelu jsou obsaženy čtyři invazní druhy rostlin:
- Solidago gigantea (zlatobýl obrovský)
- Rudbeckia laciniata (třapatka dřípatá)
- Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá)
- Lupinus polyphyllus (lupina mnoholistá)
Každá rostlina má následující parametry:
- species — Druh rostliny
- growth-rate — Pravděpodobnost klonálního růstu
- seed-production — Pravděpodobnost tvorby semen
- seed-viability — Úspěšnost vyklíčení semen
- dispersal-distance — Maximální vzdálenost šíření semen
- shade-tolerance — Tolerance k zastínění (0–1)
- preferred-habitats — Preferované typy prostředí
- resistance-to-mowing — Odolnost vůči sečení
- resistance-to-herbicide — Odolnost vůči herbicidům
- clonal-spread? — Schopnost vegetativního šíření
- age — Aktuální věk rostliny
- lifespan — Maximální věk rostliny
- reproduction-age — Věk, od kterého je rostlina schopna reprodukce
Generování prostředí
Prostor je na začátku generován v několika krocích:
1. Generování řeky a větvení: Řeka se tvoří postupně s možnými odbočkami (branching), dokud nedosáhne požadovaného pokrytí počtu patchů.
2. Generování lesa: Algoritmus vyhledává největší nezaplněné plochy a generuje lesní shluky.
3. Dopočet zbývajících ploch (meadow).
Reprodukční proces rostlin
Reprodukce rostlin v simulaci probíhá ve dvou fázích:
Klonální šíření (vegetativní růst)
- Klonální šíření nastává pouze u rostlin, které mají tuto schopnost (`clonal-spread? = true`).
- Každá rostlina má pravděpodobnost klonálního růstu definovanou parametrem `growth-rate`.
- Pokud je klonální růst aktivován, vybírá se jeden sousední patch (v rámci `neighbors`) bez existující rostliny.
- Upřednostňovány jsou patche v preferovaném habitatě (`preferred-habitats`) a s dostatečně nízkou hodnotou zastínění (`shade-tolerance`).
- Pokud je vybrán patch mimo preferované habitaty, existuje pouze 20% pravděpodobnost, že se rostlina na takovém místě ujme.
- Na patchi typu `river` není možné klonální šíření.
Semenné šíření
- Semenné šíření probíhá pro všechny druhy rostlin.
- Pravděpodobnost tvorby semen je definována parametrem `seed-production`.
- Pro každý úspěšný pokus o tvorbu semen je provedeno několik pokusů o rozptyl, jejichž počet je definován parametrem `seed-viability * 5`.
- Směr a vzdálenost šíření semen je náhodná do maximální vzdálenosti definované parametrem `dispersal-distance`.
- Stejně jako u klonálního šíření, je při výběru cílového patche zohledněno preferované prostředí a tolerance k zastínění (`shade-tolerance`).
- Pokud semeno dopadne na nevhodné prostředí, je šance na ujmutí pouze 20%.
Intervenční mechanizmy (likvidace rostlin)
V simulaci jsou implementovány dva typy zásahů, které simulují reálné zásahy v ochraně přírody:
Mechanická intervence
- Mechanická intervence reprezentuje především sečení a ruční odstraňování rostlin.
- V každém kroku zásahu je vybrán náhodný středový patch (`target`), kolem kterého je definován zásah v kruhovém rádiu (`intervention-radius`).
- Všechny rostliny uvnitř zasažené oblasti mají pravděpodobnost přežití definovanou parametrem `resistance-to-mechanical`.
- Pokud rostlina test přežití nezvládne, je odstraněna (`die`).
Chemická intervence
- Chemická intervence simuluje aplikaci herbicidů.
- Postup je identický s mechanickou intervencí, liší se pouze typem rezistence (`resistance-to-herbicide`).
Výsledky
Cílem práce bylo vytvořit simulační model umožňující sledování rozšiřování vybraných invazních druhů rostlin v závislosti na jejich ekologických parametrech a zároveň umožnit testování různých zásahových strategií.
V rámci modelu byly implementovány:
- detailní parametry čtyř invazních druhů (solidago, rudbeckia, impatiens, lupinus),
- mechanizmy klonálního a semenného šíření v závislosti na preferovaných habitatech, světelných podmínkách a šířících vlastnostech,
- zásahové metody reprezentující mechanickou a chemickou likvidaci.
Díky použití multiagentní simulace v prostředí NetLogo bylo možné vytvořit relativně realistický model, ve kterém lze analyzovat efekt různých parametrů na úspěšnost expanze jednotlivých druhů i na účinnost zásahů.
Model je flexibilní a umožňuje snadnou modifikaci parametrů druhů, prostředí i zásahů, a tím poskytuje vhodný nástroj pro experimentování s dynamikou šíření invazních rostlin a hledání optimálních zásahových strategií v rámci různých podmínek.
Závěr
Byla vytvořena simulační aplikace, která umožňuje sledovat šíření invazních rostlin v závislosti na jejich biologických vlastnostech, podmínkách prostředí a zásazích člověka. Model umožňuje testovat účinnost mechanických i chemických zásahů a je připraven k dalšímu rozšiřování.



