Body působení

From Simulace.info
Revision as of 14:37, 14 June 2015 by Xrytm00 (talk | contribs) (Body působení jako páka schopná měnit chování systému)
Jump to: navigation, search

Úvod

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí." — Archimedes


Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z teorie systémů. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Jedná se samozřejmě o páku. Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno. Nyní ale již dost o samotné páce, jak ji běžně chápeme (a používáme). Asi byste se totiž již chtěli dozvědět, jakou má páka souvislost s teorií systémů. Na tomto místě je třeba určit, jak budeme body působení definovat. Někteří autoři totiž definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému[1][2], ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému[3]. Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem našeho tématu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.



Body působení jako páka schopná měnit chování systému

"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati." — Henry David Thoreau


Jedna z nejčastějších definic systému říká, že systém je soubor prvků a vazeb mezi nimi. Když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že v podstatě vše více či méně tuto definici splňuje. Systémy mohou být jednoduché nebo komplexní. Pro člověka jsou důležitější komplexní systémy - jako například ekonomický systém - protože bezprostředně ovlivňují kvalitu jeho života. Člověk se v takovémto komplexním systému pohybuje a snaží se jej ovlivňovat pro sebe žádoucím způsobem. Toto ovlivňování se děje právě prostřednictvím bodů působení. Ze zkušenosti víme, že změna může být takového charakteru, že odstraňuje pouze příznaky, nebo taková, že odstraňuje příčinu. Změnám odstraňujícím příznaky odpovídají malé body působení, změnám odstraňujícím příčiny odpovídají vysoké body působení. Představme si například situaci, kdy se nám doma neustále hromadí špinavé prádlo. Tento problém můžeme vyřešit buď tak, že nakoupíme větší koše na špinavé prádlo, nebo se sami nad sebou zamyslíme a něco uděláme se svou leností. První řešení je řešení příznaku, druhé řešení je řešení kořenové příčiny - naší lenosti. Je zřejmé, že z dlouhodobého hlediska je vždy lepší volit druhou variantu, protože ta předchází problému již v samém zárodku. Pokud se vrátíme k našemu příkladu, pak vyřešení problému s naší leností nám zaručí, že se prádlo nebude hromadit za všech okolností. Řešení s nákupem větších košů na špinavé prádlo pravděpodobně jenom povede k tomu, že i tyto koše nám začnou časem také přetékat. Příklad se špinavým prádlem však ukazuje jednoduchý systém, ve kterém je možné kořenový problém a vysoký bod působení k němu poměrně snadno nalézt. V komplexních systémech je bez hlubšího porozumění nalézt vysoké body působení velmi složité. Kontraintuitivní je dokonce i směr působení, pokud by se nám vysoký bod působení podařilo nalézt[1].


Pákový efekt můžeme vyjádřit následujícím způsobem[3]:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \Delta{v\acute{y}stup}}

Reference

  1. 1.0 1.1 Leverage Points: Places to Intervene in a System. MEADOWS, Donella. The Donella Meadows Institute [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.donellameadows.org/archives/leverage-points-places-to-intervene-in-a-system/
  2. Systems Thinking: A Disciplined Approach. BELLINGER, Gene. Mental Model Musings [online]. 2004 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/stada/stada.htm
  3. 3.0 3.1 Leverage point. Thwink.org: Finding and Resolving the Root Causes of the Sustainability Problem [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.thwink.org/sustain/glossary/LeveragePoint.htm