Úspěch úspěšným

Pokud neradi čtete, postačí vám následující video

Úvod

Systémové archetypy dle Senge (2006) jsou vzory ve strukturách umělých, přírodních a společenských systémech. Tyto archetypy nám poskytují nástroj pro pochopení/zkoumání života společenských systémů, jako jsou korporace, vládní agentury, vojenské organizace či vzdělávací instituce. Jsou užitečné pro pochopení vzorců v rámci systémů.

Následující článek se bude zabývat jedním z nich, a to archetypem Úspěch úspěšným (dále jen STS - Success to the Successful).

Problém

Meadows (2008) popsal STS jako soutěž o zdroje.

Ať už v podnikání, vzdělávání nebo dokonce v ekologii; ti, kteří úspěšně získají nejvíce zdrojů, mají tendenci dále a dále rozšiřovat svůj úspěch, někdy na úkor těch, kteří mají zdroje minimální.

V podnikání vedoucí pracovníci využívají znalosti, zkušenosti a organizační politiku k rozšíření svého úspěchu. Meadows uvedl příklad na hře monopoly, která se podobá obchodnímu světu. Hráči soutěží o koupi majetků a rozšiřují hotely, které s přibývajícími koly přinášejí stále větší a větší zisk/úspěch. Ve vzdělání závisí úspěšnost studentů na dostupnosti zdrojů jimiž jsou např. dostupnost kvalitních škol a učitelů, osobní motivace, finanční stav a podpora rodiny a okolí. V ekologi soutěží zvěř o potraviny a bezpečnost, a ti úspěšní přežívají dále. Všechna "odvětví" v životě soutěží o prostředky a ti, kteří jsou úspěšní, získají přístup k dalším zdrojům, které jim zajistí úspěch ještě větší.

Příklad

Převzato :

Zvažte situaci, kdy jsou dva projektoví manažeři, Jane a Tom, zodpovědní za řízení podobných projektů. Jejich manažerka, Sarah, má fixní množství zdrojů/prostředků, které přiděluje na své projekty. Zpočátku postupovali oba projekty podobně. V jednu chvíli se Sarah rozhodla přidělit více prostředků projektu Jane (z jakéhokoli důvodu).

Poté co to udělala, tj. přidělila více prostředků Jane, muselo dojít automaticky k odečtení zdrojů z projektu Toma. Tento krok způsobil, že Jane dosáhla o trochu většího úspěchu než Tom a to způsobí další přidělování zdrojů pro Jane na úkor Toma. Je jasné, že bude Sarah podporovat projekty s lepšími výsledky. Postupem času Tomovi snižují prostředky a tím se zhoršují i jeho výsledky. A tak se propast mezi Jane a Tomem prohlubuje. Pro Sarah je jednoznačným vítězem Jane.

Co si však Sarah neuvědomuje je to, že ve skutečnosti vytváří vítěze a poraženého prostřednictvím svého alokačního schématu. Tento systém je níže znázorněn jako jeden cyklus.

Znázornění "propasti" úspěchu

Pro [factor] = 0.4 a [pulse] = 0 jsou zdroje rovnoměrně přiděleny, což produkuje stálou akumulaci úspěchu pro a a b.

Pro [when] = 4 a [puls] = 0,1, vidíme velmi rychlou odchylku ve výsledcích a a b. Malý rozdíl postupem času narůstá.

A pro [when] = 4 a [pulse] = 0.4 vidíme ještě rychlejší odchylku úspěchu a a b.

Zajímavosti

Have you ever wondered why clocks run in the…uh…clockwise direction? Or why the QWERTY keyboard design is the standard for virtually all English typewriters and keyboards? Are they really superior technologies, or merely the result of random selection? The answer to these questions lies in the “Success to the Successful” archetype.

When clocks were first invented, for example, there were competing designs for the direction of rotation; what we now refer to as clockwise and counter-clockwise could easily have been the reverse. There was no mechanical advantage of one direction over the other; one simply achieved greater initial acceptance. The result is that today the other direction somehow seems wrong.

The QWERTY keyboard, for example, was intentionally designed to slow typists down because mechanical keys would jam if a typist was too fast (see RI in “QWERTY Success Loop”). Although the mechanical problem of jammed keys no longer exists, attempts to replace QWERTY with a superior design (e.g., a DVORAK keyboard) have had little success (R2). The QWERTY system has become entrenched because of the “Success to the Successful” loops and is difficult to dislodge because of the “competency trap” phenomena.

Závěr

“Success to the Successful” is one of the toughest structures an organization has to overcome because many choices are often made subconsciously, influenced by the momentum of past actions. It is easy to become trapped in your success by continuing to learn how to do the same thing better. Applying the archetype can hopefully help you design your successes to be a product of continual learning rather than the inertia of past achievements.

Zdroje

Mai (talk) 12:08, 31 May 2018 (CEST)