User:Kozo01
Contents
Definice problému
České nemocnice disponují v průměru 4,6 akutními lůžky na 1 000 obyvatel. Při průměrné ošetřovací době, která teď činí 5,5 dne, dochází k fluktuacím mezi novými přijetími pacientů, obsazeným počtem lůžek a propouštěním pacientů. Při obsazenosti vyšší než 85 %, kvalita péče klesá, prodlužují se čekací doby a zvyšuje se riziko komplikací a nozokomiálních infekcí. Přesně toto se dělo během doby COVID-19. Simulace je vytvořena za účelem sledování vývoje obsazenosti akutních lůžek v čase a vyhodnocení dopadu různých intervencí (zkrácení průměrné ošetřovací doby, navýšení kapacity, úprava rychlosti přidávání lůžek). Výsledky simulace ukážou, která opatření nejvíce snižují riziko dlouhodobé obsazenosti nad 85 %, kdy už dochází k prodlužování čekacích dob; také případně mohou sloužit jako podpora rozhodování o investicích a rozdělení rozpočtu.
Metoda
Pro vyřešení tohoto problému byla zvolena metoda systémové dynamiky, a to konkrétně v prostředí Vensim. Tento výběr metody je odůvodněn dynamickým chováním simulovaného systému, vzájemným ovlivněním klíčových veličin jedna na druhou a také tím, že díky této metodě lze potom jednoduše ověřit jaké opatření budou schopné udržet obsazenost lůžek pod prahem bezpečného provozu.
Model
Navržený model sleduje období 5 let s časovým krokem 1 den. Je to doba, která je dost dlouhá na to, aby šlo vidět efekty od zavedení různých opatření.
Základní stavební kameny vytvořeného modelu
Poptávka na hospitalizaci – vychází z počtu hospitalizací za rok, přepočteného na denní průměr. Abych zachytila skutečné kolísání (např. výkyvy při lokálních epidemiích, náhodné špičky), k této základní hodnotě jsem přidala gaussovský šum pomocí odpovědné funkce.
Fronta pacientů - pokud je denní poptávka vyšší než volná kapacita lůžek, pacienti se nehospitalizují ihned, ale přecházejí do fronty. Fronta tak akumuluje neuspokojenou poptávku a uvolňuje se sem podle denních možností příjmu pacientů. Fronta představuje rozdíl mezi poptávkou a skutečným přijetím pacientů.
Denní přijetí pacientů – kolik lidí skutečně se převezme na hospitalizaci, zároveň probíhá zajištění, že do péče nebude převzato víc lidí, než je dostupných lůžek.
Obsazená lůžka – tím se zachycuje aktuální počet pacientů, kteří se právě nacházejí v nemocnicích na akutních lůžkách.
Denní propouštění pacientů - každý den odchází z lůžek počet pacientů odpovídající průměrné délce hospitalizace– která je upravena kvalitou péče.
Průměrná délka hospitalizace - tato hodnota je klíčová pro to, jak rychle se uvolňují lůžka pro nové pacienty. Čím delší pobyt, tím pomalejší obrat lůžek, a tím rychleji se nemocnice plní.
Míra obsazenosti lůžek – důležitá proměnná pro sledování, zda nemocnice fungují v „bezpečném řežimu“; vyjadřuje, jak velký podíl z celkové lůžkové kapacity je právě obsazen. Zároveň tato proměnná je spouštěčem zásadních zpětných vazeb:
- index kvality péče klesá, když míra obsazenosti překročí prahovou hodnotu
- přidávání lůžek se aktivuje, jakmile obsazenost přesáhne nastavené hranice.
Kvalita péče – obecně je považováno, že kvalita péče se vztahuje k rozsahu, v jakém zdravotní služby pro jednotlivce a populaci zvyšují pravděpodobnost dosažení požadovaných zdravotních výsledků, tedy přínosů pro zdraví.
V případě moje simulace s rostoucí mírou obsazenosti klesá index kvality péče (z výchozího max. 1,0 při ≤ 50 % až na 0,5 při 100 %), což zpětně prodlužuje průměrnou délku hospitalizace.Tato vazba zároveň představuje zesilující (pozitivní) smyčku , když je vyšší zátěž, tak ta zhoršuje kvalitu, prodlužuje dobu hospitalizace, a tím dále zvyšuje obsazenost.
Kapacita lůžek představuje celkový počet akutních lůžek v systému. Kapacita lůžek se mění v důsledku přidávání nových lůžek do provozu a vyřazení lůžek.
Přidávání lůžek se zahajuje, když aktuální míra obsazenosti je vyšší než 80%, a dál čím vím roste obsazenost, tím více lůžek se aktivně přidává do provozu.
Vyřazení lůžek: denně se vyřadí podíl z celkové kapacity stanovený roční mírou opotřebení. Děje se to především kvůli stárnutí infrastruktury.
Vstupy modelu
Proměnná „Počet vážně nemocných za rok“ v modelu vyjadřuje odhad ročního počtu pacientů s těžkým průběhem onemocnění vyžadujícím hospitalizaci, který se exponenciálně navyšuje podle zadané roční míry růstu.
Počáteční hodnota fronty pacientů = 3000
Počáteční hodnota obsazených lůžek v ČR = 10 000
Základní průměrná délka hospitalizace – 6 dnů
Výchozí kapacita lůžek na celou ČR = 48698
Prahy obsazenosti pro spouštění rozšiřování = 80–95 %.
Roční míra opotřebení lůžek = 3%
Vstupy modelu pro vyzkoušení různých scenářů
1. Snížení základní průměrné ošetřovací doby na 15% => Základní průměrná délka hospitalizace = 5 2. Navýšení celkové kapacity o 10% => Kapacita lůžek = 53 568 3. Navýšení počtu přidávaných lůžek o 10% při vyšší míře obsazenosti => Pokud míra obsazenosti > 0.8 – přidávat 28 lůžka denně Pokud míra obsazenosti > 0.85 – přidávat 55 lůžka denně Pokud míra obsazenosti > 0.9 – přidávat 83 lůžka denně Pokud míra obsazenosti > 0.95 – přidávat 165 lůžka denně