Difference between revisions of "Economy of medieval farmer/cs"
(→Trojpolní zemědělství) |
|||
| Line 14: | Line 14: | ||
=== Trojpolní zemědělství === | === Trojpolní zemědělství === | ||
[[File:trojpolni.png|frame|Trojpolní zemědělství]] | [[File:trojpolni.png|frame|Trojpolní zemědělství]] | ||
| − | Trojpolní zemědělství je způsob obdělávání půdy, který se vyvinul během 12. a 13. století | + | Trojpolní zemědělství je způsob obdělávání půdy, který se vyvinul během 12. a 13. století. Trojpolní zemědělství je založeno na roční bázi a regeneraci oseté půdy. Na rozdíl od svého předchůdce - dvojpolního zemědělství, se snaží odstranit rizika spojená s neúrodou, zapojením další seváné půdy.<ref name="book">Vašků, Z. (2001). Vývoj základních systémů exopolace krajiny</ref> |
Jak již název napovídá, jedná se o rozdělení osévané půdy na tři části - jař, ozim a úhor. | Jak již název napovídá, jedná se o rozdělení osévané půdy na tři části - jař, ozim a úhor. | ||
Revision as of 11:06, 2 June 2017
Contents
Definování středověkého farmáře
Středověk, je epocha, která trvala asi jeden tisíc let a to přibližně mezi roky 500 n.l. a 1500 n.l. Pro účely popsání středověkého farmáře, je tedy nutné přesněji definovat toto období a s ním související události, sociální poměry, dostupné technologie a v neposlední řadě počasí. Všechny tyto faktory totiž výrazně ovlivňují chování popisovaného systému.
Definujme tedy tento systém v období kolem roku 1350 (polovina 14. století), které je ve střední Evropě, kam bude zasazen i popis systému, charakterizováno jasnou sociální strukturou, využíváním trojpolního zemědělství, celkovým poklesem teplot a nebezpečím epidemií, jako byla například epidemie černého moru (1346 - 1353).
Systém ekonomiky středověkého farmáře, tedy můžeme rozdělit na jednotlivé složky, které budou popsány v následujícím článku:
- Trojpolní zemědělství
- Sociální poměry
- Počasí
- Nebezpečí ve středověku
Zemědělství ve středověku
Trojpolní zemědělství
Trojpolní zemědělství je způsob obdělávání půdy, který se vyvinul během 12. a 13. století. Trojpolní zemědělství je založeno na roční bázi a regeneraci oseté půdy. Na rozdíl od svého předchůdce - dvojpolního zemědělství, se snaží odstranit rizika spojená s neúrodou, zapojením další seváné půdy.[1]
Jak již název napovídá, jedná se o rozdělení osévané půdy na tři části - jař, ozim a úhor.
- Jař - označuje část osévané půdy, která byla oseta na jaře
- Ozim - označuje část osévané půdy, která byla oseta na podzim
- Úhor - tato část půdy nebyla oseta záměrně, aby se stihla zregenerovat. V praxi se na této části půdy pásl dobytek, pro zajištění jejího hnojení a zároveň k tomu, byla až třikrát do roka zorána.
Jednotlivé části osévané půdy se pak během roku střídali: jař se změnil na ozim, ozim se nechal ladem a úhor byl oset jako jař. Díky této technice, která je považována za jednu z agrárních revolucí, se výrazně zmenšilo riziko hladomoru, protože pokud byla například díky nepříznivému počasí zničena úroda na jaře, byla zajištěna úroda na podzim. Změna z klasického dvojpolního zemědělství na trojpolní přinesla průměrně trojnásobně, až čtyřnásobně větší výsevek.
Zdroje:
- ↑ Vašků, Z. (2001). Vývoj základních systémů exopolace krajiny
