Difference between revisions of "Leverage points/cs"

From Simulace.info
Jump to: navigation, search
Line 6: Line 6:
 
Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z [[Systems theory/cs|teorie systémů]]. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Mnozí z vás jistě uhodli, že se jedná o páku. Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno. Nyní ale již dost o samotné páce, jak ji běžně chápeme (a používáme). Asi byste se totiž již chtěli dozvědět, jakou má páka souvislost s [[Systems theory/cs|teorií systémů]]. Na tomto místě je třeba určit, jak budeme body působení definovat. Někteří autoři totiž definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému<ref name="donella">Leverage Points: Places to Intervene in a System. MEADOWS, Donella. The Donella Meadows Institute [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.donellameadows.org/archives/leverage-points-places-to-intervene-in-a-system/</ref><ref name="gene">Systems Thinking: A Disciplined Approach. BELLINGER, Gene. Mental Model Musings [online]. 2004 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/stada/stada.htm</ref>, ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému<ref name="thwink">Leverage point. Thwink.org: Finding and Resolving the Root Causes of the Sustainability Problem [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.thwink.org/sustain/glossary/LeveragePoint.htm</ref>. Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem našeho tématu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.
 
Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z [[Systems theory/cs|teorie systémů]]. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Mnozí z vás jistě uhodli, že se jedná o páku. Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno. Nyní ale již dost o samotné páce, jak ji běžně chápeme (a používáme). Asi byste se totiž již chtěli dozvědět, jakou má páka souvislost s [[Systems theory/cs|teorií systémů]]. Na tomto místě je třeba určit, jak budeme body působení definovat. Někteří autoři totiž definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému<ref name="donella">Leverage Points: Places to Intervene in a System. MEADOWS, Donella. The Donella Meadows Institute [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.donellameadows.org/archives/leverage-points-places-to-intervene-in-a-system/</ref><ref name="gene">Systems Thinking: A Disciplined Approach. BELLINGER, Gene. Mental Model Musings [online]. 2004 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/stada/stada.htm</ref>, ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému<ref name="thwink">Leverage point. Thwink.org: Finding and Resolving the Root Causes of the Sustainability Problem [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.thwink.org/sustain/glossary/LeveragePoint.htm</ref>. Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem našeho tématu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.
  
 +
{{ambox
 +
| type      = notice
 +
| text      = ''Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z [[Systems theory/cs|teorie systémů]]. Podobně jako páka, jak ji známe z fyziky a každodenního života, mají schopnost působit na systém a ovlivňovat jeho chování. Pro účely našeho výkladu rozumíme bodům působení jako místům v systému, kde může být změna aplikována. Vysoké body působení jsou takové, u kterých malá změna způsobí velkou změnu chování celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, u kterých malá změna způsobí malu změnu chování systému.''
 +
}}
 
==Shrnutí==
 
==Shrnutí==
 
<div style="padding: 10px 5px 10px 5px;border-left: 5px solid #00BFFF;border-top: 1px solid black; border-bottom: 1px solid black;margin: 10px 0px 10px 10px;font-weight: regular;text-align:center;background-color: #F0FFFF;font-size:1.2em;">Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z [[Systems theory/cs|teorie systémů]]. Podobně jako páka, jak ji známe z fyziky a každodenního života, mají schopnost působit na systém a ovlivňovat jeho chování. Pro účely našeho výkladu rozumíme bodům působení jako místům v systému, kde může být změna aplikována. Vysoké body působení jsou takové, u kterých malá změna způsobí velkou změnu chování celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, u kterých malá změna způsobí malu změnu chování systému.</div>
 
<div style="padding: 10px 5px 10px 5px;border-left: 5px solid #00BFFF;border-top: 1px solid black; border-bottom: 1px solid black;margin: 10px 0px 10px 10px;font-weight: regular;text-align:center;background-color: #F0FFFF;font-size:1.2em;">Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z [[Systems theory/cs|teorie systémů]]. Podobně jako páka, jak ji známe z fyziky a každodenního života, mají schopnost působit na systém a ovlivňovat jeho chování. Pro účely našeho výkladu rozumíme bodům působení jako místům v systému, kde může být změna aplikována. Vysoké body působení jsou takové, u kterých malá změna způsobí velkou změnu chování celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, u kterých malá změna způsobí malu změnu chování systému.</div>

Revision as of 22:15, 13 June 2015

Úvod

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí." — Archimedes


Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z teorie systémů. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Mnozí z vás jistě uhodli, že se jedná o páku. Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno. Nyní ale již dost o samotné páce, jak ji běžně chápeme (a používáme). Asi byste se totiž již chtěli dozvědět, jakou má páka souvislost s teorií systémů. Na tomto místě je třeba určit, jak budeme body působení definovat. Někteří autoři totiž definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému[1][2], ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému[3]. Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem našeho tématu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.

Shrnutí

Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z teorie systémů. Podobně jako páka, jak ji známe z fyziky a každodenního života, mají schopnost působit na systém a ovlivňovat jeho chování. Pro účely našeho výkladu rozumíme bodům působení jako místům v systému, kde může být změna aplikována. Vysoké body působení jsou takové, u kterých malá změna způsobí velkou změnu chování celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, u kterých malá změna způsobí malu změnu chování systému.

Bla

Blabla

Reference

  1. Leverage Points: Places to Intervene in a System. MEADOWS, Donella. The Donella Meadows Institute [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.donellameadows.org/archives/leverage-points-places-to-intervene-in-a-system/
  2. Systems Thinking: A Disciplined Approach. BELLINGER, Gene. Mental Model Musings [online]. 2004 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/stada/stada.htm
  3. Leverage point. Thwink.org: Finding and Resolving the Root Causes of the Sustainability Problem [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.thwink.org/sustain/glossary/LeveragePoint.htm