Difference between revisions of "Leverage points/cs"

From Simulace.info
Jump to: navigation, search
m
Line 14: Line 14:
  
 
=Body působení jako páka schopná měnit chování systému=
 
=Body působení jako páka schopná měnit chování systému=
 +
<blockquote>''"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati."'' '''— Henry David Thoreau'''</blockquote>
  
 
=Reference=
 
=Reference=
 
<references/>
 
<references/>

Revision as of 13:18, 14 June 2015

Úvod

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí." — Archimedes


Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z teorie systémů. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Jedná se samozřejmě o páku. Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno. Nyní ale již dost o samotné páce, jak ji běžně chápeme (a používáme). Asi byste se totiž již chtěli dozvědět, jakou má páka souvislost s teorií systémů. Na tomto místě je třeba určit, jak budeme body působení definovat. Někteří autoři totiž definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému[1][2], ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému[3]. Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem našeho tématu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.



Body působení jako páka schopná měnit chování systému

"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati." — Henry David Thoreau

Reference

  1. Leverage Points: Places to Intervene in a System. MEADOWS, Donella. The Donella Meadows Institute [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.donellameadows.org/archives/leverage-points-places-to-intervene-in-a-system/
  2. Systems Thinking: A Disciplined Approach. BELLINGER, Gene. Mental Model Musings [online]. 2004 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.systems-thinking.org/stada/stada.htm
  3. Leverage point. Thwink.org: Finding and Resolving the Root Causes of the Sustainability Problem [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.thwink.org/sustain/glossary/LeveragePoint.htm